Obchodní tajemství. Zadavatel požaduje, aby účastník, v případě, že považuje část své nabídky za své obchodní tajemství, pro které má zákonné důvody pro to, aby nebylo uveřejněno v souvislosti s povinností Zadavatele uveřejňovat uzavřené smlouvy na předmět plnění Veřejných zakázek včetně jejich příloh a dodatků, takové informace v nabídce označil a řádně odůvodnil požadavek na jejich neuveřejnění.
Obchodní tajemství. Smluvní strany prohlašují, že žádná informace uvedená v této smlouvě není předmětem obchodního tajemství ve smyslu § 504 Občanského zákoníku.
Obchodní tajemství. Pokud účastník považuje část své nabídky za obchodní tajemství, splňující znaky podle § 504 občanského zákoníku, které nemá být uveřejněno v rámci plnění povinnosti zadavatele spočívající v uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku vč. všech jejích příloh, změn a dodatků, je povinen tuto skutečnost ve svojí nabídce výslovně uvést, příslušnou část nabídky jednoznačně a srozumitelně označit a svůj požadavek na neuveřejnění obchodního tajemství řádně odůvodnit.
Obchodní tajemství. Žá d n á ze smluvních stran nesmí zpřístupnit třetí osobě důvěrné informace, které při plnění předmětu smlouvy získala od druhé smluvní strany. To neplatí, mají-li být za účelem plnění předmětu Smlouvy potřebné informace zpřístupněny zaměstnancům, statutárním orgánům nebo jejich členům a subdodavatelům.
Obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Obchodní tajemství. Zákon o svobodném přístupu k informacím upravuje ve svém § 9 problematiku ochrany obchodního tajemství; podle tohoto ustanovení, pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne. Zákon o registru smluv taktéž upravuje znečitelnění obchodního tajemství obsaženého ve smlouvách (§ 5 odst. 8). V této problematice je samozřejmě nutné obecně vycházet zejm. z právní úpravy občanského zákoníku (§ 504), podle kterého obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Tyto znaky musí být splněny kumulativně. Obchodní tajemství musí objektivně splňovat občanským zákoníkem definované znaky, nepostačí, že strany prohlásí, že nějaké skutečnost jsou obchodním tajemstvím. Průlom do ochrany obchodního tajemství je upraven § 9 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého používá-li se veřejných prostředků, nepovažuje se poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství; na základě tohoto ustanovení a příslušné judikatury (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.20014 č.j. 7 A 118/2002 – 37) nelze v případě veřejných prostředků chránit jako obchodní tajemství objem a účel jejich využití a jejich příjemce. Jak bylo uvedeno, obchodní tajemství je obchodním tajemstvím, splňuje-li pojmové znaky uvedené v občanském zákoníku a jeho vlastník projevil vůli jej utajovat. Autoritativně může tvrzení o tom, že něco je obchodním tajemstvím, potvrdit nebo vyvrátit v konkrétním případě pouze soud. Do ochrany obchodního tajemství existuje průlom skrze veřejné prostředky. Kromě znečitelnění obchodního tajemství přímo ve smlouvě je možné z uveřejnění vyloučit i metadata, která jsou obchodním tajemstvím. Jedná se konkrétně o identifikaci smluvních stran a cenu popř. hodnotu předmětu smlouvy. Toto oprávnění k vyloučení těchto metadat nesvědčí všem povinným subjektům, ale toliko veřejné výzkumné instituci nebo veřejné vysoké škole, státnímu podniku nebo národnímu podniku, zdravotní pojišťovně a právnické osobě, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby [subjekty uvedené v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) a n)].
Obchodní tajemství. 10.1. Zhotovitel se zavazuje zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, které mu při plnění úkolů podle této smlouvy budou svěřeny objednatelem, nebo které v rámci plnění této smlouvy zjistí. Povinnost mlčenlivosti trvá i po zrušení či ukončení této smlouvy a zhotovitel jí může být zproštěn pouze objednatelem nebo způsobem stanoveným v zákoně.
Obchodní tajemství. 5.1 Smluvní strany se dohodly, že veškeré skutečnosti, které nejsou běžně dostupné v obchodních kruzích a které jsou obsaženy v Rámcové smlouvě, popř. Smluvní strany s nimi přijdou do styku při její realizaci, tvoří předmět obchodního tajemství, a zavazují se je nesdělovat třetím stranám (s výjimkou Oprávněných osob) bez předchozího písemného souhlasu druhé Smluvní strany.
Obchodní tajemství. Smluvní strany zavedou veškerá nutná opatření, aby zabránily třetím osobám zneužití dat obchodního styku mezi smluvními stranami, a nesou veškerou odpovědnost za případné zneužití informací v obchodním styku. Smluvní strany této smlouvy potvrzují, že si jsou vědomy, že s účinností od 25. května 2018 je zpracování a ochrana osobních údajů regulována nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „Nařízení“ nebo též „GDPR") a též i souvisejícími národními právními předpisy. Obě smluvní strany se při plnění této smlouvy zavazují jednat v souladu s Nařízením a souvisejícími právními předpisy. Při plnění této smlouvy a činnostech s tím souvisejících, jako je zejména uzavření této smlouvy, komunikace zástupců smluvních stran a jejich zaměstnanců, plnění závazků a právních povinností vyplývajících ze smlouvy, může být kterákoliv ze smluvních stran příjemcem osobních údajů týkajících se druhé smluvní strany (je-li smluvní strana fyzickou osobou), nebo zástupců, zaměstnanců či reprezentantů druhé smluvní strany (je-li smluvní strana právnickou osobou) (dále jen "osobní údaje"). Vedle postavení příjemce může být kterákoliv ze smluvních stran této smlouvy současně i správcem anebo zpracovatelem osobních údajů získaných od druhé smluví strany, stanoví-li tak Nařízení či související právní předpis. Obě smluvní strany berou na vědomí, že při plnění této smlouvy může docházet i ke zpracování osobních údajů, které si vzájemně při plnění této smlouvy poskytly (zpřístupnily), či kterákoliv ze stran poskytla (zpřístupnila) druhé smluvní straně. V této spojitosti obě smluvní strany prohlašují, že k poskytnutí (zpřístupnění) osobních údajů druhé smluvní straně disponují od subjektu údajů potřebnými souhlasy či jinými právními tituly, stanoví-li tak právní předpis. Každá ze smluvních stran je povinna plnit závazky, které ji vyplývají z Nařízení a souvisících právních předpisů při nakládání s osobními údaji, jako je například plnění informační povinnosti vůči subjektu údajů. Ta ze smluvních stran, která je příjemcem osobních údajů, se zavazuje, že zajistí odpovídající úroveň ochrany osobních údajů a práv subjektu údajů dle Nařízení a souvisejících právních předpisů. Dále je příjemce osobních údajů, které mu byly v souvislosti s touto smlouvou předány (zpřístupněny), opráv...
Obchodní tajemství. (1) Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.