Postup prací. Zhotovitel se zavazuje organizovat stavební práce postupně s minimálními nároky na rozsah staveniště a rozestavěnost. K tomu se zavazuje: - postupovat tak, aby všechny úseky vyměňovaných vodovodních řadů byly vždy komplexně a zcela dokončeny v projektovaném rozsahu včetně zkoušek a přepojení přípojek, terénních a povrchových úprav. Dodatečně lze připustit pouze konečné úpravy povrchů asfaltových komunikací. - provizorní zásobování a materiál pro montáže vodovodních řadů udržovat v naprosté čistotě tak, aby po instalaci smontované úseky nevyžadovaly před uvedením do provozu dodatečné čištění či nadstandardní proplachy - před montáží odbočení a napojením vodovodních přípojek zajistit a prokázat kvalitu vody v provizorních i v dokončených úsecích vodovodu vyhovující laboratorní zkouškou v rozsahu hygienické vyhlášky - zajistit tlakovou zkoušku potrubí a její řádné provedení, včetně předchozího proplachu, vše v rozsahu dle této smlouvy a za účasti pracovníků provozu objednatele - zabezpečit výkopy zábradlím nebo oplocením, v nedostatečně osvětlených místech řádným a funkčním nočním osvětlením a dopravním značením - při zemních pracích zajistit neprodlený odvoz vykopané a zejména přebytečné zeminy mimo staveniště, v souladu s projektovou dokumentací a výkazem výměr. - dbát pokynů pracovníků objednatele při koordinaci prací s provozem vodárenského zařízení a bezodkladně vyhovět oprávněným požadavkům zástupce obce a připomínkám vlastníků pozemků a nemovitostí, zejména pokud jde o prašnost pracoviště, úklid komunikací a v přiměřeném rozsahu také umožnění příjezdu, přístupu a parkování. - podzemní armatury a zemní soupravy osazovat svisle a do potřebné výšky tak, aby bylo možné řádně osadit poklopy a zjistit jejich řádné a spolehlivé ovládání a funkci. - poklopy armatur osadit do úrovně nivelety vozovky s tolerancí max. +/- 5 mm a v zeleném pásu tak, aby nečinily překážky v sečení a údržbě pozemků. - povrchové úpravy provést nejméně v kvalitě stávajících povrchů, materiál předem odsouhlasit s pracovníkem objednatele. Okraje asfaltových povrchů narušených výkopem před opravou zařezat nebo zafrézovat vhodným způsobem, např. rovnoběžně s osou potrubí, s osou komunikace apod.
Postup prací. Revize veřejného osvětlení • • Revitalizace zámeckých alejí Případy otrav stromů v obci •
Postup prací. Práce probíhaly intenzivně v poměrně krátkém časovém období listopadu a prosince 2011. Shromážděna byla data o charakteristikách a vývoji počtu obyvatel v zájmovém území, a to jak z dat Českého statistického úřadu, tak z předchozích publikovaných studií (např. Xxxxxxxx a kol. 2010). Shromážděny a analyzovány byly také články o cizincích v Praze-Libuši publikované v národních médiích, v lokálním časopise „U nás“, jehož vydavatelem je místní část Praha-Libuš, a další veřejně dohledatelné zdroje zejména internetové komunikace (diskuze apod.). Členové výzkumného týmu zároveň provedli předběžné terénní šetření v zájmovém území doplněné o rozhovory se starostou městské části Praha-Libuš Xxxxx Xxxxxxx a panem Xxxxxxxxxx Xxxxxx, který dlouhodobě zdarma poskytuje v areálu Sapa poradenské služby. Cílem rozhovorů bylo ověřit některá zjištění z prováděných analýz a identifikovat problémy a otázky, které v kontextu zadání výzkumného úkolu považuje za prioritní starosta městské části a osobnost s výborným vhledem do situace v areálu Sapa a jeho okolí. Zájmovým územím případové studie rezidenční segregace je městská část Praha-Libuš, která se nachází v jižní části Prahy, přibližně 10 kilometrů od středu města. Městská část je tvořena dvěma populačně shodně velkými katastry Libuš a Písnice s celkem devatenácti urbanistickými obvody. První zmínky o obci Libuš pocházejí z roku 1321, kdy zdejší tvrz dobyli staroměstští měšťané, nicméně se předpokládá, že územní bylo osídleno daleko dříve (Škoda 2005). Název MČ Libuš není spojen, jak se často mylně odvozuje, od bájné české kněžny, ale od jména dávného majitele zdejší zemanské tvrze. Podle sčítání lidu v roce 1869 žilo v Libuši 248 obyvatel. V této době začíná docházet k velkým změnám, které byly vyvolané především rozvojem chovu hus určených nejen pro pražské trhy, ale i na vývoz do zahraničí. Libuš tímto přišla o svůj jasně venkovský ráz a stala se sídlem podnikatelů (Král 1946). Výrazně se také zvýšil počet obyvatel obce a populační růst, typický pro celý pražský region, pokračoval až do roku 1961, kdy začal na dvě desetiletí stagnovat. Obec Libuš se stala součástí Prahy v roce 1968 (Písnice v roce 1974). V této době obyvatelé Xxxxxx bydleli v nových rodinných domech a do práce dojížděli do jiných částí Prahy. Situace se začala měnit koncem sedmdesátých let, kdy zahájil činnost rozsáhlý masokombinát a mnoho lidí z jiných částí Prahy začalo dojíždět za prací do Xxxxxx a Písnice. Na vývoj městské části měla ještě větší vliv r...
Postup prací. Likvidace vrtů bude probíhat v souladu se zákonem č. 62/1řŘŘ Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 36ř/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů, a s přihlédnutím k metodicky platné vyhlášce ČGÚ č. Ř/1řŘ5 – „Likvidace vrtů“. Dle petrografického profilu vrtů, rozložení jednotlivých zvodní a z hlediska konstrukce výstroje vrtu byla zvolena jako optimální varianta likvidace vrtů tamponáž cementovou směsí, tj. likvidace podle §5 uvedené směrnice ČGÚ. Jedná se o mělké vrty s hloubkou do 10 m pod terénem. Pro jejich likvidaci bude dodržen následující postup prací: