SMLOUVA č. 2/2018/OVV
Spisová zn. MK-S 13130/2017 OVV
SMLOUVA č. 2/2018/OVV
o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu uzavřená podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací)
Smluvní strany:
1. Poskytovatel; Česká republika - Ministerstvo kultury - organizační složka státu Adresa: Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1
IČ: 00023671
Zastoupený:
(dále jen ,,poskytovatel“)
2. Příjemce: Knihovna AV ČR, v. v. i. Právní forma: veřejná výzkumná instituce Adresa; Národní 0000/0, 000 00 Xxxxx 1 IČ: 67985971
Zastoupený
(dále jen „příjemce“)
uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem ě. 89/2012 Sb., oběanský zákoník, tuto
smlouvu o poskytnutí účelové podpory výzkumu a vývoje na řešení programového projektu
Článek 1 Předmět smlouvy
1. Předmětem této smlouvy je poskytnutí úěelové podpory z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až
2022 (NAKIII) - kód programu DG - formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „účelová podpora“) do výše nákladů uznaných poskytovatelem příjemci na řešení projektu č. 30 přihlášky projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na rok 2018.
Název projektu: RightLib - elektronické zpřístupnění chráněných publikaci
Identifikační kód projektu: DG18P020W002 Společný projekt:
příjemce projektu: Knihovna AV ČR, v. v. i.,
v
další účastník projektu: Národní knihovna České republiky, státní příspěvková organizace,
Klementinum 190, 110 00 Praha 1, IČ: 00023221, zastoupený
další účastník projektu: Moravská zemská knihovna v Brně, státní příspěvková organizace, Xxxxxxxxx 00x, 000 00 Xxxx, IČ: 00094943, zastoupený prof
Předmětem řešení projektu je aplikovaný výzkum v oboru: AF naplňující specifický cíl/specifické cíl globálních cílů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) č.: 2.1, 2.2.
Cílem projektuje vytvoření prostředí pro zajištění přístupu k publikacím v digitální podobě, které jsou chráněny autorskými a nakladatelskými právy, prostřednictvím knihoven. Projekt zajistí technické prostředí pro implementaci nových možností zpřístupnění, které umožňuje novela autorského zákona č. 121/2000 Sb. z roku 2017 a další úpravy legislativy. Jedná se zejména o zajištění dálkového přístupu v různých režimech. Důležitá je forma dálkového přístupu s omezením zhotovení digitální nebo tištěné kopie, která bude využívána v knihovnách v režimu užití "na místě samém". Nové prostředí musí zabezpečit různé formy přístupu, odvíjejícího se podle typu publikací a možností daných legislativou, a kolektivními nebo individuálními smlouvami mezi knihovnami a držiteli práv. Různé režimy zpřístupnění budou nastaveny podle kategorie, do které budou díla spadat (např. public domain, díla nedostupná na trhu, osiřelá díla, díla s aplikací kolektivní licenční smlouvy, el. povinné výtisky). Hlavním cílem projektu je vytvoření funkčního poloprovozu ošetřujícího zpřístupnění chráněných dokumentů na základě různých parametrů s názvem RightLib, který bude propojen s Českou digitální knihovnou - národním agregátorem digitálních knihoven. K dalším výsledkům projektu patří vývoj nové generace open source systému pro zpřístupněm' na bází mezinárodního standardu IIIF, která bude vycházet ze systému Kramerius používaného v českých knihovnách a bude sloužit jako výchozí technické řešení pro RightLib. Plánována je podpora online plateb za přístup k dokumentům, které je možné zpřístupnit za úhradu. Součástí projektu je i vytvoření nové generace klientů systému pro zpřístupnění určených pro mobilní zařízení s OS Android a iOS. Pro zajištění jasně definovaných technických a organizačních postupů a opatření bude vytvořena certifikovaná metodika pro zajištění bezpečného přístupu „na místě samém“ v českých knihovnách.
Předpokládanými výsledky projektu za dobu řešení projektu jsou:
předpokládané výslcdk) projektu j počet
Hlavní výsledky
1
Fu^it - užitný vzor
Fprum - průmyslový vzor
Gprot - prototyp
Gfunk - funkční vzorek
Nmet - certifikovaná metodika 1
Npam - památkový postup
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem
P - patent
- "evropský“ patent (EPO), patent USA (USPTO) a Japonska
- Český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Ja^ponska), který jé využíván na základě platné licenční smioůyý
- ostatní patenty Český nebo jiný nárpdm' patent udělený, doposiid nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu
R-software 3
Zpoiop - poloprovoz 1
Ztech- ověřená technologie
Hicg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem
Hncieg - výsledky promítnuté ido sniěrnic a předpisů helegislafivní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poškytovatele
E - uspořádání \ysta\\ - specifický výsledek programu NAKI 11
Vedlejší výsledky
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám) C - kapitola v odborné knize
........................... -
D - článek ve sborníku (z konference) 4
J - recenzovaný odborný článek 4
M - uspořádání konference
W - uspořádání workshopu
Hlavní výsledky řešení projektu druhů Fuzit - užitný vzor, Fpnim - průmys ový vzor. Jprot prototyp, Gfonk - funkční vzorek, Nmet - certifikovaná metodika, Npam - památkový postup, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, P - patent, R - software, Zpoiop - poloprovoz, Ztech - ověřená technologie, Hieg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem, Hneieg - výsledky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele a E - uspořádání výstavy (včetně vydání kritického katalogu k této výstavě - druh výsledku B) a vedlejší výsledky druhu B - odborná kniha, která není kritickým katalogem plánované výstavy, A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty, jsou-li v projektu jako plánované výsledky uvedeny, které budou
příjemcem a/nebo dalším účastníkem v průběhu řešení či po jeho ukončení uplatněny, s ohledem na skutečnost, že poskytovatel poskytuje podporu až ve výši 100% uznaných nákladů projektu z programu NAKI II, budou předloženy k hodnocení výlučně poskytovateli a následně budou příjemcem uplatněny v Informaěním systému výzkumu, vývoje a inovací - databázi RIV jako jedineěné výsledky tohoto projektu. Příjemce se zavazuje, že tyto výsledky neuplatní jako výsledky jiných výzkumných aktivit podporovaných dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, u jiných poskytovatelů než u Ministerstva kultury (dále jen ,,MK“). Porušení tohoto závazku ze strany příjemce a řešitelů projektu bude poskytovatelem považováno za hrubé porušení podmínek této smlouvy.
Projekt bude realizován za podmínek této smlouvy v souladu se schválenou Přihláškou návrhu projektu, který je přílohou č. 1 a se schváleným rozpoětem projektu, který je přílohou ě. 2 této smlouvy.
Časový plán řešení projektu, předpokládané výsledky, způsob jejich dosažení a ověření a osoby odpovědné za odbornou úroveň projektu jsou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy.
Článek 2
Doba řešení projektu a účinnost smlouvy
Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran, účinnosti dnem vložení smlouvy do registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Vložení smlouvy do registru smluv jako informačního systému veřejné správy (ISES) zajistí v zákonem stanovené lhůtě poskytovatel podpory.
Doba platnosti smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení, včetně vypořádání poskytnuté úěelové podpory podle rozpoětových pravidel a závěreěné zhodnocení projektu za celou dobu řešení.
Zahájení řešení projektu: rok 2018. Příjemce je povinen zahájit řešení projektu do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.
Ukončení řešení projektu: Příjemce ukončí čerpání poskytnuté účelové podpory k řešení projektu nejpozději dnem 31.12.2022.
Smlouva je splněna dnem schválení závěreěné zprávy o řešení projektu a jeho výsledků poskytovatelem a vložení údajů o závěrečném zhodnocení projektu do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze Centrální evidence projektů (IS VaVal - CEP). Splněním pozbývá smlouva účinnosti s výjimkou odst. 5 tohoto článku.
I po splnění smlouvy zůstávají v účinnosti její následující ustanovení:
a) články 6 a 7 smlouvy,
b) článek 4 odst. 9 a 10, část A přílohy č. 3,
' Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
4
c) článek 7 pnlohy č. 3,
d) článek 8 odst. 8 až 11, část A přílohy č. 3,
e) část B přílohy č. 3, í) část D přílohy č. 3.
6. Tato smlouva pozbývá platnosti, stane-li se plnění závazků smluvních stran vyplývajících z této smlouvy nemožným, např. v důsledku vyšší moci.
7. Plnění závazků smluvních stran, vyplývajících z této smlouvy není nemožným, lze-li ho uskutečnit i za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.
8. Stane-li se plnění závazků smluvních stran z této smlouvy vyplývajících nemožným, uzavřou smluvní strany písemnou dohodu o zániku smlouvy s uvedením důvodu ukončení platnosti smlouvy a dalšími sjednanými podmínkami ukončení. Nedílnou součástí takové dohody musí být řádné vyúčtování účelové podpory poskytnuté na základě této smlouvy.
9. Další podmínky ukončení smlouvy vymezují ustanovení článku 8 přílohy č. 3 k této smlouvě.
Článek 3
Uznané náklady projektu a poskytnutí účelové podpory
Poskytovatel poskytne příjemci podporu na řešení projektu na základě výsledku vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích z programu NAKI II, na základě schváleného postupu řešení projektu, schválených aktivit, předpokládaných výsledků řešení, poskytovatelem schválených uznaných nákladů projektu celkem a poskytovatelem uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) dle příloh č. 1 a č. 2 této smlouvy.
Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 %.
Při změně výše uznaných nákladů projektu celkem a/nebo uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II), a to i ve vnitřním členění dle jednotlivých druhů nákladů dle přílohy č. 2, komentářů nákladových položek uvedených v příloze č. 2 smlouvy, dalších změnách, které nastaly v době účiímosti smlouvy o poskytnutí podpory, které se týkají právní subjektivity příjemce/dalšího účastníka projektu, řešitelského týmu a popisu projektu uvedeného v příloze č. 1 smlouvy, částech III. a IV. se postupuje podle § 9 odst. 8 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2. Poskytovatel na základě kladného vyhodnocení žádosti o změnu tuto provede písemným dodatkem k této smlouvě, který je číslován vzestupně a který poskytovatel s příjemcem uzavře do 60 dnů ode dne posouzení písemné žádosti příjemce o změnu. V případě, že zdůvodnění změny nebude ze strany poskytovatele akceptováno, bude příjemce písemně informován o důvodech odmítnutí změny smlouvy. Další podmínky změn smlouvy jsou uvedeny v článku 17, bod 7, části C přílohy č. 3 této smlouvy.
5
4. Specifikace uznaných nákladů se stanoví v článku 17, části C pnlohy č. 3 této smlouvy a v pnloze č. 2 této smlouvy.
5. Poskytnutou podporu může příjemce/ další účastník použít výhradně na nehospodářské činnosti výzkumné organizace podle čl. 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) a to způsobem, který je v souladu s poskytovatelem uznanými náklady projektu hrazenými z této podpory dle příloh č. 1 a 2 smlouvy.
6. Uznané náklady projektu celkem za dobu řešení projektu jsou 24 215 tis. Kč (slovy: dvacetčtyřitisícdvěstěpatnáct tisíc Kč).
Uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) za dobu řešení projektu jsou 24 215 tis. Kč (slovy: dvacetčtyřitisícdvěstěpatnáct tisíc Kč).
7. Účelová podpora projektu z programu NAKI II, kterou poskytovatel poskytne tisíc příjemci za celou dobu řešení je 24 215 tis. Kč (slovy: dvacetčtyřitisícdvěstěpatnáct tisíc Kč).
8. Poskytovatel poskytne účelovou podporu dle bodu 7 příjemci, který je výzkumnou organizací, přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce č.:
9. Xxxxxxx účastníkovi / dalším účastníkům projektu poskytne příslušnou část účelové podpory příjemce na základě smlouvy uzavřené ve smyslu ustanovení článku 3, části A přílohy č. 3 této smlouvy.
10. Je-li dalším účastníkem projektu organizační složka České republiky, poskytne příslušnou část účelové podpory tomuto dalšímu účastníkovi přímo poskytovatel na základě rozhodnutí o posk5dnutí účelové podpory v souladu s ustanovením § 9 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb. a rozpočtovými pravidly.
11. Rozdělení účelové podpory pro jednotlivé kalendářní roky řešení projektu a rozdělení účelové podpory mezi příjemce a dalšího účastníka projektu/další účastníky projektu je uvedeno v příloze č. 2 této smlouvy.
12. Uznané náklady projektu celkem hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI II), z jiných veřejných zdrojů a neveřejných zdrojů v jednotlivých letech řešení projektu jsou (v tis. Kč):
Rok
Uznané náklady projektu celkem
- z toho:
- uznané náklady projektu hrazené z účelových výdajů MK (účelové podpory programu NAKI 11)
- uznané náklady projektu hrazené z jiných veřejných zdrojů
- uznané náklady projektu hrazené z jiných neveřejných zdrojů
Uznané náklady projektu (tis Kč)
2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | celkem |
4 341 | 4 974 | 4 975 | 4 965 | 4 960 | 24 215 |
4 341 | 4 974 | 4 975 | 4 965 | 4 960 | 24 215 |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
13. Poskytovatel neuznal následující náklady projektu (v tis. Kč);
Zdroj financování (účelová podpora MK, jiné veřejné zdroje, neveřejné zdroje) | Neuznané náklady projektu (tis Kč) | ||||||
specifikace neuznaných nákladů | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | celkem | |
žádné | žádný | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Příjemce se zavazuje řešit projekt a dosáhnout jeho cílů a výsledků s uznanými náklady projektu.
14. Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle zvláštního právního předpisu k regulaci čerpání rozpočtu, bude účelová podpora na první rok řešení projektu poskytnuta příjemci do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. V dalších letech řešení projektu bude účelová podpora příjemci poskytnuta dle této smlouvy každoročně po
1. březnu roku, v němž má být poskytnuta, za podmínky, že příjemce řádně splnil závazky stanovené touto smlouvou, bylo provedeno průběžné roění hodnocení projektu a jeho uplatněných výsledků bez výhrad a s kladným výsledkem a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací zařazeny údaje o projektu (IS VaVal - CEP) v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje i inovací.
15. Poskytovatel si vyhrazuje právo provést nezbytné úpravy výše uvedené účelové podpory z programu NAKI II pro jednotlivé roky řešení projektu v závislosti na výsledcích průběžných hodnocení projektu a v závislosti na objemu disponibilních prostředků poskytovatele dle vládou a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schváleného rozpoětu výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro příslušný kalendářní rok a program NAKI II.
16. Použije-li příjemce účelovou podporu z programu NAKI II nebo její část na jiný účel než stanoví tato smlouva, bude poskytovatel postupovat v souladu s ustanovením § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; neoprávněné použití nebo zadržení úěelové podpory bude posuzováno jako porušení rozpoětové kázně.
17. V průběhu řešení projektu nemá příjemce nárok na změnu výše uznaných nákladů projektu schválených poskytovatelem nebo na změnu výše úěelové podpory z programu NAKI II.
Článek 4
Zprávy a doklady o nákladech
1. Zprávy a doklady o nákladech, které podle této smlouvy příjemce předkládá, se předkládají poskytovateli v jednom vyhotovení, nestanoví-li poskytovatel jiný počet.
2. Příjemce je povinen provést zúčtování poskytnuté dotace (tj. účelové podpory z programu NAKI II) se státním rozpočtem v souladu s platnými právními předpisy. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli doklady o nákladech za příslušný rok řešení projektu takto:
K 7. lednu roku následujícího po poskytnutí účelové podpory budou předloženy:
a) doklady k zúčtování věcných nákladů/výdajů za období 1. ledna - 31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku poskytnutí úěelové podpory - skutečnost,
7
b) doklady k zúčtování osobních nákladů/výdajů za období 1. ledna -31. prosince (v prvém roce řešení za období od zahájení řešení projektu do 31. prosince) roku posk3dnutí účelové podpory - skutečnost.
Příjemce je povinen o tomto postupu informovat řešitele příjemce (GP), odpovědnou osobu ekonomického úseku příjemce, koordinátora/administrátora projektu na straně příjemce, je-li urěen a dále příslušné partnery v projektu v roli dalšího úěastníka / dalších úěastníků projektu.
Dotace bude zúčtována ve vazbě na jednotlivé položky schváleného rozpočtu projektu nebo na základě písemné žádosti příjemce a po písemném souhlasu poskytovatele upraveného rozpočtu projektu dodatkem smlouvy.
Příjemce předloží poskytovateli kopie účetníeh dokladů:
a) u osobních nákladů nebo výdajů - sestavy čerpání mzdových prostředků řešitelského týmu (osob uvedených jako GP/RP,GS/RS v příloze č. 1 smlouvy) a dalších pracovníků podílející se na řešení projektu, kteří nemají autorský/spoluautorský podíl na výsledcích, ale jejichž činnost je pro řešení projektu nezbytná a jsou rovněž uvedeni v příloze č. 2 smlouvy,
b) u nákladů nebo výdajů na pořízení majetku - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce/ dalšího účastníka projektu prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění,
e) u dalšíeh provozních nákladů nebo výdajů v členění dle druhu nákladu nebo výdaje uvedeného v rozpočtu projektu; u cestovních náhrad povinně předloží kopii eestovního příkazu s uvedením náhrad na stravné, ubytování, dopravu včetně příslušných účetních dokladů a kopii cestovní zprávy, ze které bude patrný účel pracovní cesty,
d) u doplňkových (režiiníchl nákladů nebo výdajů - faktury dodavatelů síťových služeb vážíeích se k řešení projektu a proporční výpočet poměrné části těchto nákladů pro daný projekt.
e) u nákladů nebo výdajů na služby - fakturu dodavatele a výpis z bankovního účtu/ výdajový pokladní doklad příjemce/ dalšího účastníka projektu prokazující výdaj na úhradu dodavatelské faktury. V případě pořízení služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, bude poskytovateli současně předložen doklad o výběru konkrétního dodavatele služby na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění.
Tyto doklady k vyúčtování poskytnuté účelové podpory budou dle příslušné položky rozpočtu projektu chronologicky seřazeny a sumárně shrnuty v přehledu, který bude obsahovat identifikaci dokladu, stručný popis položky a její výši. Přehled musí obsahovat podpis a razítko osoby odpovědné za vyúčtování poskytnuté účelové podpory.
Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli souhrnnou písemnou ročm' periodiekou (průběžnou) zprávu o řešení projektu, plnění cílů projektu, dosažených a
uplatněných výsledcích včetně těchto výsledků do 15. 11. za uplynulé období. Zpráva a předložené uplatněné výsledky budou podrobeny kontrole - hodnocení poskytovatele.
4. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předloží příjemce poskytovateli závěrečnou zprávu o realizaci projektu a všech dosažených uplatněných výsledcích projektu za celou dobu řešení do 30. 1. 2023.
5. Bude-li řešení projektu ukončeno před termínem 31. 12. 2022, platí ustanovení o závěrečné zprávě, příslušných dokladech o nákladech pro období do termínu předčasného zastavení projektu dle ustanovení článku 8, části A přílohy č. 3 této smlouvy.
Článek 5
Práva k výsledkům a využití výsledkům
1. Přístupová práva k výsledkům a k využití výsledků z řešení projektu vymezují ustanovení článků 9-13, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
2. Majetková práva jsou vymezena v článku 14, části B přílohy č. 3 této smlouvy.
Článek 6
Spory smluvních stran
1. Spory smluvních stran, vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným soudem.
Článek 7 Používané právo
1. Tato smlouva se řídí právním řádem České republiky.
2. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Článek 8 Zvláštní ustanovení
Článek 9 Změny
1. Smlouva a její přílohy mohou být změněny pouze písemnými, po sobě vzestupně číslovanými dodatky k této smlouvě podepsanými zmocněnými zástupci všech smluvních stran. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.
2. Nestanoví-li tato smlouva jinak, musí být zdůvodněná žádost o změnu smlouvy formou písemného dodatku doručena poskytovateli v příslušném kalendářním roce řešení projektu nejpozději do 31. 10.
Článek 10 Závěrečná ustanovení
1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující pnlohy:
a) poloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),
b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,
c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky
2. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ledna 2018
poskytovatel příjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) (jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka otisk razítka
Článek 10 Závěrečná ustanovení
1. Nedílnou součástí této smlouvy jsou následující přílohy:
a) příloha č. 1 - Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) (Projekt),
b) příloha č. 2 - Rozpočet projektu,
c) příloha č. 3 - Všeobecné podmínky
2. Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž každý má platnost originálu. Každá ze smluvních stran obdrží jeden stejnopis.
V Praze dne 22. ledna 2018 v Praz 18
posk>'tovatel :
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocnéné)
Otisk razítka
pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
Otisk razítka. ,
KNIHOVNA AV CR.w.V.1
IČ aTsBísn. oič 02679*597’
Příloha č. 3 - Všeobecné podmínky Část A - Provedení projektu
článek 1 Definice pojmů
1. „Poskytovatelem“ který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu posk5duje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 11 Praha 1.
2. „Příjemcem“ je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto. Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně ěástí řešených dalším úěastníkem projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži, finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy, včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za odbornou ěást řešení vůěi poskytovateli.
3. Konsorciem" se rozumí více příjemců souěasně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory / rozhodnutí o poskytnutí podpory. Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden z uchazeěů, kteří jsou ěleny konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře stává příjemcem-koordinátorem.
4. „Dalším účastníkem projektu“ je právnická osoba, organizaění složka státu nebo organizaění jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.
5. Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumná organizace“) se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto ěinností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské ěinností, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito ěinnostmi vést oddělené úěetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou. Organizace musí vést oddělenou evidenci výdajů a příjmů (nebo oddělené úěetnictví) na hospodářské a nehospodářské ěirmosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na hospodářskou činnost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských
činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), které musí:
• odpovídat činnosti, která přímo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím, a současně
« být omezeno v rozsahu - hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud ekonomieké aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapaeita přidělená ročně na těchto tyto hospodářské činnosti nepřesahuje 20 % celkové roční kapacity příslušné organizace,
b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,
c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovaci (2014/C 198/01),
d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vjdvořeným výsledkům výzkumu.
6. „Smlouva o spolupráci mezi příjemci“ (dále jen „smlouva mezi příjemci“) je smluvní uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.
7. „Smlouva o spoluprácí mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen „smlouva s dalším účastníkem projektu“) je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu za podmínek stánovenýeh touto smlouvou.
8. „Vedlejší smlouva“ je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.
9. „Dodavatel“ je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.
10. „Projektem“ výzkumu, vývoje a inovací se rozumí čiímosti spadající do jedné nebo několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblasti podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a inovací.
11. „Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)“ je soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu, vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích,
12. „Základním výzkumem“ se rozumí teoretická nebo experimentální práee vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití.
13. „Aplikovaným výzkumem“ se rozumí teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených
výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný výzkum v společenských a humanitních oborech.
14. „Průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie.
15. „Experimentálním vývojem“ (dále jen ,,vývoj“) se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstraění ěirmosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spoěívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto čiímosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně koneěným komerěním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro úěely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb ajinýeh nedokoněených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.
16. „Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné pohromy apod.
17. „Duševní vlastníctví“ je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším předmětům obchodního tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know-how věetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.
18. „Vstupní ínformace“ je spoleěný pojem pro veškeré vstupní informace věetně předmětu duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.
19. „Výsledky“
14
a) v základním výzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru,
b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle zákonů upravujícíeh ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,
c) ve vývoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.
Výsledky průmyslového výzkumu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky aplikovaného výzkumu.
20. „Vlastnické informace“ jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou všeobecně dostupné pro veřejnost.
21. „Podklady o projektu“ jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokumenty v příloze č. 1 této smlouvy.
22. „Vnesená práva“ jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu. K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu nebo jeho udělení, zlepšovaeích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.
23. „Přístupová práva“ jsou lieence a práva na využití poznatků nebo vnesenýeh práv.
24. „Zaměstnanecké dílo“ je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi projektu.
25. „Využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo komerčním účelům.
26. „Komerční využití“ je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj výrobku nebo technologie a jejieh uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.
27. „Rozšiřování“ je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě publikace formálně chráněných poznatků) za účelem vědecko-technického pokroku.
28. „Plán na uplatnění výsledků“ (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití výsledků získaných z řešení projektu, jejieh stručný popis, jejich vymezení, termíny uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.
29. „Oprávněný zájem“ označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže
prokáže/prokáží, že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.
30. Způsobilé náklady“ jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem/ /dalším účastníkem projektu vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb.:
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad,
I
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. fiat rate) nebo ve výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost).
Způsobilé náklady se člení na:
• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např. náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací),
• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné jako výše požadované dotace.
31. „Uznané náklady“ jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II.
32. „Účelová podpora“ jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
33. „Smluvní strany“ je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.
Článek 2
Řízení (provádění) projektu
Příj emce/příjemce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,
c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,
d) předává posk5dovateli;
- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují ověřené údaje o vynaložených nákladech,
- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,
e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech jejích případných písemných dodatků,
f) zúčastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení projektu,
g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh, které si poskytovatel vyžádá,
h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity, u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník(ci) projektu, i o změnách týkajících se dalšího úěastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpočtu projektu, do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2.
17
Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K s více příjemci (,,konsorcium“), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník(ci) projektu se uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.
Příj emce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční koordinaci projektu.
Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.
Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, jsou vymezeny smlouvou mezi příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.
Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.
Článek 3 Účast třetích stran
1. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky projektu.
2. Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Xxxxxxx s dalším účastníkem projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.
3. Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastníky projektu ve vztahu k výsledkům projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povinností u příjemce s přihlédnutím k podílu dalšího účastníka projektu na řešení projektu,
b) další účastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v části B této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který odpovídá jejich podílu na projektu,
c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších účastníků projektu, jaké má poskytovatel vůči příjemci.
4. Výše uznaných nákladů a výše účelové podpory pro jednotlivé další účastníky projektu pro jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy, termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.
5. Příj emce j e xxxxxxx:
a) Varianta - další účastník jeprávnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část účelové podpory dle pnlohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy obdržel účelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezí příjemcem a dalším účastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto článku, poskytne příjemce dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,
b) Varianta - další účastník je organizačnísložka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími účastníky projektuje každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastnící projektu vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.
Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli, přičemž musí být postupováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Článek 4 Poskytnutí účelové podpory
Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této smlouvy.
Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do dne zahájení řešení projektu.
Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu vyčerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 10 % z vrácené částky.
4. Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaloženýeh nákladech nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
5. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.
6. Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání platby na účet příjemce/příj emce-koordinátora.
7. Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí příslušných orgánů.
8. Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
9. V případě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno poskytovatelem příjemci, a to na účet u ČNB, z něhož byly prostředky čerpány v daném roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u jde- li o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního s5nnbolu platby, který bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.
10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.
článek 5 Předkládání podkladů o projektu
A. Zprávy
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.
2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce projektu.
3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
4. Roční periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke schválení následující zprávy:
a) Roční periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na projektu, vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno věetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastníky projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy o řešení projektu (nejen specifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany posk5dovatele.
b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování, případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle jejich povahy,
c) případně další dodatečnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,
d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,
e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikování musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
í) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude
podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/ příjemce-koordinátora dle článku 21, části C přílohy č. 3 této smlouvy.
6. Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení projektu od příjemce-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv, závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné celky.
7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do 180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za schválenou.
8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení projektu.
9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky v tabulkovém procesoru MS Excel).
10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná) zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho cílů, dosažených a uplatněných výsledcích v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roční periodické (průběžné) zprávě se povinně předkládají příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx - jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejich parametry fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnocení zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jeho(jejich) plný obsah a fimkčnost.
Struktura roční periodické (průběžné) zprávy:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem je projekt řešen a naplňován. Popsat hlavní etapy řešení a dosažené, resp. rozpracované cíle řešení ve sledovaném období.
2) Přehled plánovaných cílů
Uvést plánované cíle v dalším roce řešení v souladu s platným zněním projektu a způsob jejich splnění.
3) Uplatněné výsledky
Vyplnit přílohu ě. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (formulář ve formátu *.xls/*.xlsx) s uvedením všech dosažených
výsledků s požadovanými údaji. Za uplatněné výsledky lze označit pouze ty, které byly k termínu předložení zprávy skutečně uplatněny (tj. články a knihy publikovány, metodiky certifikovány, specializované mapy s odborným obsahem schváleny poskytovatelem či jiným orgánem atd.) a u kterých lze jejich uplatnění doložit (fyzicky výtiskem, osvědčením o certifikaci atd.). V bodě 3) zprávy lze uvést případný komentář a doplňující informace k předloženým výsledkům.
Dojde-li v období od 15. 11. daného roku do 5. 1. roku následujícího ke změně výsledku(ů), uvedených v Příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - dosažené výsledky projektu, včetně změny jeho(jejich) uplatnění (kniha je vydána atd.), předkládá se nová (opravená) příloha č. 1 pod názvem Příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu - OPRAVA (ve formátu
4) Přehled změn v popisovaném období
Popsat veškeré změny oproti platnému znění projektu, uskutečněné na základě schváleného dodatku smlouvy.
5) Návrh na upřesnění řešení projektu pro další etapu řešení
v
Popsat a odůvodnit veškeré změny oproti schválenému platnému znění projektu, které se navrhují uskutečnit v dalším roce/letech řešení projektu.
6) Čerpání uznaných nákladů a účelové podpory
7) Závěr
Věcně zhodnotit celkový stav řešení projektu, zásadní odchylky a závažné navrhované změny v dalších letech řešení projektu. Zhodnotit dosavadní přínosy projektu (např. výsledky).
Přílohy
Povinnou a samostatnou přílohou ke každé průběžné zprávě bude:
1) Příloha ě. 1 roční periodické (průběžné) zprávy - seznam dosažených výsledků projektu (ve formátu *xls/*xlsx),
2) Příloha č. 2 roční periodické (průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských a zahraničních služebních cest v členění podle všech účastníků smlouvy v roli příjemce/příjemce-koordinátora/dalšího účastníka projektu, na které mají být čerpány cestovní náhrady uvedené položkách rozpočtu C3 z důvodu, že se ve druhém a dalších letech řešení projektu náklady na cestovní náhrady uvádí pouze v minimálně povinném členění a výše nákladů nebo výdajů na zahraniční a tuzemské cestovné. V tomto případě je účel a místo cest povinně specifikováno v roční periodické (průběžné) zprávě za rok předcházející roku, ve kterém se cesta koná (tato zpráva je posuzována odborným poradním
orgánem a schvalována vč. specifikace těchto nákladů poskytovatelem). Opomenutí specifikace v průběžné zprávě dle předchozí věty bude ze strany poskytovatele posuzováno jako nepřezkoumatelné vynaložené náklady s povinností tyto poskytovateli vrátit při ročním zúčtování poskytnuté podpory. Tato příloha bude vždy ve formátu *.doc/docx.
11. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se závěrečná zpráva poskytovateli k30. 1. roku následujícího po posledním roce řešení projektu v této struktuře:
Struktura závěrečné zprávy:
1. Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu řešení
Stručně a věcně charakterizovat, jakým způsobem byl projekt řešen a naplňován, komentovat plánované a skutečně vynaložené náklady projektu a popsat zásadní skutečnosti, které měly vliv na celkové řešení projektu, pokud takové skutečnosti nastaly.
2. Uplatněné výsledky
Charakterizovat a srovnávací metodou (plán vs. skutečně uplatněné) zhodnotit, zda všechny v projektu plánované výsledky za celou dobu řešení byly dosaženy, uplatněny a poskytovatelem schváleny. Odůvodnit případné nedosažení plánovaných výsledků.
Příloha
K závěrečné zprávě bude jako samostatná příloha předložen Seznam všech za celou dobu řešení uplatněných a poskytovatelem schválených výsledků vložených do IS VaVal - RIV. Za poslední rok řešení projektu se uvádí výsledky uplatněné v příloze č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení. V případě, že poskytovatel při hodnocení roční periodické (průběžné) zprávy za poslední rok řešení výsledky neschválí, oznámí to včetně důvodu neschválení příjemci/příjemci-koordinátorovi a ten zajistí aktualizaci závěrečné právy a její přílohy č. 1 ve stanoveném termínu.
B. Prokázání nákladů (doklady)
1. Příjemce provede zúčtování účelové podpory v termínech stanovených v článku 4 smlouvy a předloží poskytovateli vyúčtování s doklady k prokázání nákladů za každý rok řešení. Ta část účelové podpory, která ke dni 31. 12. nebyla příjemcem/příjemci na stanovený účel použita, bude poskytovateli vrácena. Nevyužité prostředky se v průběhu roku vracejí na účet poskytovatele, ze kterého byly prostředky uvolněny; po skončení roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele
s var. symbolem platby 022018.
2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu výlučně k účelu, ke kterému byla poskytovatelem určena a konkretizována v příloze č. 1 a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektuje/jsou povinen/povirmi s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.
C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná a závěrečná zpráva bude předložena poskytovateli podle článku 4, bodu 3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení projektu.
2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu na uplatnění výsledků.
3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet část a ve výjimečných případech i celou finanční podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady k prokázání nákladů, nebyla předložena průběžná zpráva o postupu řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací - CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.
Článek 6 Odborný poradní orgán
1. Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů v souladu s touto smlouvou.
2. Poskytovatel písemně zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.
3. Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým kodexem člena RMKPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.
Článek 7 Ručení
Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí společně a nerozdílně.
Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby příjemce, který porušil smlouvu, vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za porušení smlouvy.
3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvními stranami.
4. Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost příjemce nebo příjemců. Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu.
Podmínkou ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.
Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli, je/jsou příjemee/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni poskytovateli pomoci.
7. Prokáže-li třetí strana své nároky vůěi některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by byl dotčen odst. 1, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži příslušného příjemce.
Článek 8
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy
1. Příjemce může nebo příjemci mohou společně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám, písenmě vypovědět smlouvu nebo ůěast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě, kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční a počíná běžet první den měsíce následujícího po doruěení výpovědi.
2. Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě ostatních úěastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě.
3. Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže
a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,
b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nej později do 30 kalendářních dnů,
c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt nebo zájmy posk3dovatele,
d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,
e) při vážných věcných nebo finaněních nesrovnalostech na straně příjemce.
4. Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech:
a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy,
b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), v platném znění
5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.
6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.
7. Účelová podpora z programu NAKIII na vykázané náklady k datu předčasného ukončení projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů plynoucich z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.
8. Při předčasném ukončení projektuje příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení platnosti smlouvy.
9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy odstoupí, podle pokynů poskytovatele.
10. Při odstoupení od smlouvy
a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu v plné výši;, prostředky požadované k vrácení budou zatíženy smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od obdržení účelové podpory do jejího vrácení,
b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem odstoupení.
11. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.
část B - Duševní a průmyslové vlastnictví
Článek 9 Práva k výsledkům
1. Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele oehranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
2. Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při provádění prací na projektu.
Článek 10 Oehrana výsledků
1. Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.
2. Příjemce/ další účastník projektu může bez ohledu na druh nosiče údajů publikovat informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).
Článek 11
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejich využití
1. Příjemce/ další účastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která byla dosažena dle této smlouvy.
2. Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva, využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
3. Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců (§ 58 a násl. zákona č. 121/2000 Sb., § 9 zákona č.527/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 207/2000 Sb.).
4. Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 25 % z poskytnuté účelové podpory.
5. Podrobnosti využití poznatků jsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
6. Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším účastníkem projektu.
Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým vnitřním předpisem.
7. Pro využití výsledků projektu plně financovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.
8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nej optimálnější cenu a za tuto cenu pak prodává výsledek i dalším zájemcům.
Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv
1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících podmínek mlčenlivosti.
2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva, nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.
3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.
4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou ktíži toho, komu jsou práva poskytována.
Článek 13
Přístupová práva za účelem provedení projektu
1. Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno jako bezplatné.
2. Další úěastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim vymezeno bezplatně.
3. Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou dodavateli jedineěnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.
4. Příjemce nebo příjemci a další účastník/účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto práv bezplatně v rámci řešení projektu.
Článek 14 Majetková práva
1. Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté úěelové podpory jsou příjemci nebo další úěastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.
2. Je-li příjemcem a/nebo dalším úěastníkem projektu organizaění složka státu, je vlastníkem majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté úěelové podpory Česká republika.
3. Je-li příjemcem a/nebo dalším úěastníkem projektu organizaění složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.
Článek 15 Poskytování informací
1. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a věasné informace o projektu a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
2. Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto ělánku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVal) předává každý účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem 11, odst. 6 těchto všeobecných podmínek.
3. Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli informace o změně údajů zveřejňovaných v IS VaVal - CEP.
4. Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. 1 a 2 tohoto článku stanoví poskytovatel.
Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do
4. 2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli smlouvu o poskytnutí úěelové podpory řešení projektu.
Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce- koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení, nejpozději do 1. dubna roku 2023.
Veškeré příjemcem/ dalším úěastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je nutné předávat do v IS VaVal - RIV v poskytovatelem stanoveném
termínu bez odkladu. Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po ukoněení řešení (úěelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení a následně je vložit do IS VaVal- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo neschválení poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládaných hlavních, aplikovaných výsledků (věetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy spoleěně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (věetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy spoleěně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou dohu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního výsledku projektu podporovaného z programu NAKI II v platné struktuře dat.
c) Data budou předána ve formátu a předepsané struktuře platné pro příslušný rok, které schvaluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Závazná data spolu s pokyny k vyplnění a kontrole se uveřejňují v informacích pro dodavatele dat na internetové adrese xxxxx://xxx.xxxx.xx/.
Článek 16 Zachování mlčenlivosti
1. Smluvní strany jsou povinny zachovat mlěenlivost o údajích, podkladech a vnesených právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.
2. Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,
b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.
3. Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly mlčenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.
31
část C - Úhrada nákladů
Článek 17 Uznané náklady
1. Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
2. Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uehazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým osohám - výzkumným organizacím na základě „Smlouvy/Rozhodnutí o posk)á:nutí účelové podpory na řešení programového projektu“ v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
3. O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
4. Do uznaných nákladů lze zahrnout:
a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách).
(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky, laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody placené zaměstnavatelem (povinné pojistné na sociální zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb (nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým prostředkům.
(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu. Nulová výše osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné meziroční proeentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku, pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění
pozdějších předpisů. Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených možností):
4. na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku.
5. na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, kteří nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku; souběh částečného pracovního úvazku hrazeného z účelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči uchazeči/spoluuchazeči je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které jsou stejně druhově vymezeny,
6. na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;
7. na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn projektů.
8. na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.
b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku
(1) Mezi způsobilé náklady lze zařadit:
• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní čirmostí, jeho vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč včetně DPH);
• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč
bez DPH; vpnpadě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH);
• na pořízení drobného hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 40 tis. Kč včetně DPH;
• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kč a má provozně technickou fúnkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeěe - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč včetně DPH).
(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/ dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů:
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis. Kč / 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 40 tis. Kč / 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické fúnkce delší než 1 rok a souěasně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy ě. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely projektu použije stanovená minimální doba odpisování dle § 30 zákona č. 586/1992 Sb.,
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení
projektu, nebo na pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč / 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,
(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který je jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu s uvedením výpočtu dle zadávací dokumentace. Komentář ktéto položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení tohoto dlouhodobého majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě je cena pořizovaného majetku konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb.. pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a jaká je obvyklá cena a příp. kurz platný v době podání návrhu na jeho pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí byt vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky bude jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není jedinečný.
(6) Výše nákladů na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku příjemce nebo dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, je dána celkovou cenou pořizovaného majetku, při jehož pořízení se postupuje dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jinak.
c) Další provozní náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „přímé doplňkové náklady nebo výdaje“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Další provozní náklady nebo výdaje“.
(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:
35
• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo proiekt které zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než
1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván. Tyto náklady musí být konkrétně specifikovány uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše s tím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;
• náklady na materiál.
• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé souvislosti s řešenírp projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty v souladu s ustanoveními §173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě konání pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,
• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, věetně nákladů a výdajů na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit pod jinou rozpočtovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje jsou dále považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům, vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla) užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).
(3) Výše nákladů v případě:
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle vzorce:
U(n)=(A/B)xCxD,
kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro řešení projektu, B je doba provozně teehnické funkce (v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací cena práv a D je podíl jeho využití pro řešení projektu.
kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení projektu neboje kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce:
U(N) = C X D,
kde symboly U(n), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto odstavce.
d) Náklady nebo výdaje na služby
(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkovýeh uznaných nákladů projektu.
(2) V případě pořízení služby, která je jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného dodavatele služby na trhu). V takovém případě je cena pořizované služby konečná a není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikaee této služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb bude jednoznačně uvedeno, zda se jedná o pořízení služby, která je jedinečná, nebo o pořízení standardní služby. která není jedinečná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné soutěže.
(5) Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 134/2016 Sb.
e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. „nepřímé doplňkové náklady nebo výdaje na režie“. Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo výdaje označeny jako „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje“.
37
(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).
(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např. náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení majetku příjemce/ dalšího úěastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a souěasně bude pro řešení projektu průkazně užíván).
(4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu. Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.
(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.
Do způsobilých nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této daně a kteří uplatňují její odpoěet nebo odpočet její poměrné ěásti), náklady na meziroění inflaění nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanění pronájem a pronájem s následnou koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, uěebnic a skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výluěně dedikovány projektu NAKI II, opravy nebo údržbu místností, stavby věetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci změn projektů.
O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/ příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel. Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce se bude tento návrh změny rozpoětu posuzovat společně s již provedenými změnami
a v případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu projektu přijmout.
7. Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.
8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.
9. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5% poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto převedené účelové finanění prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu nelze nedočerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků k 31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu nejpozději při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.
Článek 18 Evidence nákladů
Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory za příslušný rok.
Každý příjemce/ další účastník projektuje povinen posk)4nout na vyžádání poskytovatele údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.
Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.
Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o
nich poskytovatel rozhodl při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.
Článek 19 Výkazy nákladů
Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.
Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro finanční kontrolu projektu.
Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu určené příjemcem v projektu.
část D - Kontroly
Článek 20 Kontroly
Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.
Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení projektu včetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.
Kontroluje poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.
Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) a vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům, počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.
Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.
část E - Realizace výsledků
Článek 21
Plán na uplatnění výsledků
1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.
2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele xxx.xxxx.xx v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát ročně k31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a podpory projektu.
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ... ledna 2018
poskytovatel
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné) zmocněné)
pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby
otisk razítka otisk razítka
■
■
■
část E - Realizace výsledků
■
Článek 21
Plán na uplatnění výsledků
■
Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se závěrečnou zprávou projektu.
Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na webové stránce poskytovatele xxx.xxxx.xx v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
■ Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a
■
jak jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového hannonogramu, vždy nejméně
jedenkrát ročně k 31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešeni a podpory projektu.
« V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne V., ledna 201
■
■ poskytovatel ... .i '
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
zmocněné)
otisk razítka
■
■
«
n
■
i
»
pnjemce
(jméno a podpis zastupující osoby či osoby
otisk razítka
KNIHOVNA AV ČR^v.vtL
Národní ^ 115 22 í^aha 1
li 67985971. Dli 067985971
Příloha č. 1
PRIHLASKA NÁVRHU PROJEKTU PROGRAMU NA PODPORU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU A EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE NÁRODNÍ A KULTURNÍ IDENTITY NA LÉTA 2016 AŽ 2022 (NAKI II)
Kód programu DG NAROK 2018
CISLO PŘIHLÁŠKY
030
Projekt:
společný projekt uchazeče a spoluuchazeče/ů (typ: pnjemce + další účastník(cí) projektu)
A. Základní údaje o projektu
A.I. Identifíkace projektu
Název návrhu projektu:
RightLib - elektronické zpřístupnění chráněných publikací
Globální cíl/e programu (číselné a slovní vymezení globálního cíle), který projekt svými cíli dflčím způsobem naplňuje:
Globální cíl č. 2 - Kulturní dědictví
Specifický cíl/e globálního cíle, který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje:
Specifický cíl č. 2.1 Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými hodnotami
Specifický cíl 2.2 Technologie a postupy pro ochranu kulturního dědictví
Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele uchazeče/příjemce (osoby odpovědné uchazeči/příjemci za řešení projektu):
Název uchazeče/příjemce:
Knihovna AV ČR, v. v. i.
r V
Úplná adresa sídla uchazeče/příjemce, včetně PSC:
Národní 1009/3, 115 22 Praha 1
Identifikační číslo uchazeče/příjemce:
67985971
Telefonní číslo, fax, e-mail řešitele uchazeče/příjemce:
Tato přihláška obsahuje stran:
48
Datum:
2.5.2017
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemee jako statutární zástupee, jedná na základě plné moci (ANO/NE):
NE
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:
Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby
Název spoluuchazeče v roli dalšího účastníka:
Národní knihovna České republiky
Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele spoluuchazeče/dalšího účastníka (osoby odpovědné spoluuchazečí/dalšímu účastníkovi za řešení projektu):
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE):
NE
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce:
Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby
Název spoluuchazeče v roli dalšího účastníka:
Moravská zemská knihovna v Brně
Akademické a vědecké tituly, jméno a příjmení řešitele spoluuchazeče/dalšího účastníka (osoby odpovědné spoluuchazečí/dalšímu účastníkovi za řešení projektu):
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce, jedná na základě plné moci (ANO/NE):
NE
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce:
Jméno a podpis osoby oprávněné jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby
A.II. Zpracování osobních údajů
Souhlas se zpracováním osobních údajů:
Uděluji svolení a svým podpisem stvrzuji svůj výslovný souhlas s tím, aby Ministerstvo kultury (dále jen ,,MK“) jako správce zpracovávalo mé osobní údaje uvedené v této přihlášce (tj. zejména jméno, příjmení, rodné číslo, adresu, elektronickou adresu a telefonní číslo), jakož i další osobní údaje, které vědomě poskytnu MK kdykoli později při písemném styku s ním, zvláště pak všechny údaje poskytnuté prostřednictvím Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“), a to pouze za účelem uvedeným níže. Tento souhlas uděluji na období, v němž bude probíhat veřejná soutěž, a v případě úspěchu v ní, rovněž na období, ve kterém bude řešen projekt, v obou případech však na dobu dalších deseti let (tj. doba povinné archivace všech dokumentů na MK) ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, případně od ukončení řešení projektu. Beru na vědomí, že tento souhlas nemohu odvolat po dobu uvedenou v předchozí větě.
MK je jako správce povinno zpracovávat mé osobní údaje v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajú“), jakož i dalšími obecně závaznými právními předpisy.
Beru na vědomí a souhlasím s tím, že MK bude mé osobní údaje zpracovávat za úěelem vyplývajícím z podmínek úěasti ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, se kterými jsem se seznámil/a (tj. za účelem evidence a hodnocení přihlášky návrhu programového projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené MK na řešení výše uvedeného programu a pro veškeré úkony s tím související, zejména zpracování smluvní dokumentace a poskytnutí podpory na řešení projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, bude-li projekt ve veřejné soutěži vybrán, písemné, elektronické a telefonní komunikace). MK je oprávněno pro potřeby IS VaVal zpracovávat poskytnuté osobní údaje. Beru na vědomí i skutečnost, že mnou poskytnuté osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, tituly budou zpřístupněny prostřednictvím IS VaVal a na webových stránkách MK třetím osobám.
Poučení:
Subjekt údajů má právo přístupu k informacím o své osobě, má právo na základě písemné žádosti dostat písemné informace ve smyslu § 12 zákona o ochraně osobních údajů a dále má práva stanovená v § 21 zákona o ochraně osobních údajů.
Název uchazeče/příjemce:
Knihovna AV ČR, v. v. i.
Osoba, oprávněná jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce:
Řešitel uchazeče/příjemce:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele uchazeče/příjemce
Ostatní řešitel/é uchazeče/příjemce:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příj emce
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů uchazeče/příjemce
Název spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Národní knihovna České republiky
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce:
Řešitel spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele spoluuchazeče/ dalšího účastníka
Ostatní řešitelé spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Název spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Moravská zemská knihovna v Brně
Osoba, oprávněná jednat za spoluuchazeče/dalšího účastníka jako statutární zástupce:
Řešitel spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis řešitele spoluuchazeče/ dalšího účastníka
Ostatní řešitelé spoluuchazeče/dalšího účastníka:
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
Xxxxx (titul, jméno, příjmení) a podpis ostatního/ch řešitele/ů spoluuchazeče/dalšího účastníka
B. Specifikace projektu
B.I. Vymezení projektu
POl * Identífíkační kód projektu (znakový, max. délka 16) P:
PNI * Kategorie výzkumu, experimentálního vývoje a inovací - kód (znakový, délka 2) P:
P02 * Kód programu, pod který projekt náleží (znakový, délka 2) P: DG
P03 * Název projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 254) P:
P04 * Název projektu anglicky (znakový, max. délka 254) P:
PIA * Datum zahájení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD):
P2A * Datum ukončení projektu (znakový, délka 10) P (RRRR-MM-DD): 2022-12-31
P09 * Kód důvěrnosti údajů poskytnutých do CEP (znakový, délka 1) P:
P12 * Hlavní obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) P:
P13 * Vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) PP:
IN
P14 * Další vedlejší obor projektu podle číselníku CEP a RIV (znakový, délka 2) N: AL
P15 * Cíle řešení projektu v původním jazyce projektu (znakový, max. délka 2000) P:
Cílem projektuje vytvoření prostředí pro zajištění přístupu k publikacím v digitální podobě, které jsou chráněny autorskými a nakladatelskými právy, prostřednictvím knihoven. Projekt zajistí technické prostředí pro implementaci nových možností zpřístupnění, které umožňuje novela autorského zákona ě. 121/2000 Sb. z roku 2017 a další úpravy legislativy. Jedná se zejména o zajištění dálkového přístupu v různých režimech. Důležitá je forma dálkového přístupu s omezením zhotovení digitální nebo tištěné kopie, která bude využívána v knihovnách v režimu užití "na místě samém". Nové prostředí musí zabezpeěit různé formy přístupu, odvíjejícího se podle typu publikací a možností daných legislativou, a kolektivními nebo individuálními smlouvami mezi knihovnami a držiteli práv. Různé režimy zpřístupnění budou nastaveny podle kategorie, do které budou díla spadat (např. public domain, díla nedostupná na trhu, osiřelá díla, díla s aplikací kolektivní licenění smlouvy, el. povinné výtisky). Hlavním cílem projektu je vytvoření fůnkěního poloprovozu ošetřujícího zpřístupnění chráněných dokumentů na základě různých parametrů s názvem RightLib, který bude propojen s Českou digitální knihovnou - národním agregátorem digitálních knihoven. K dalším výsledkům projektu patří vývoj nové generace open source systému pro zpřístupnění na bázi mezinárodního standardu IIIF, která bude vycházet ze systému Kramerius používaného v ěeských knihovnách a bude sloužit jako výchozí technické řešení pro RightLib. Plánována je podpora online plateb za přístup k dokumentům, které je možné zpřístupnit za úhradu. Souěástí projektu je i vytvoření nové generace klientů systému pro zpřístupnění určených pro mobilní zařízení s OS Android a iOS. Pro zajištění jasně definovaných technických a organizačních postupů a opatření bude vytvořena certifikovaná metodika pro zajištění bezpečného přístupu „na místě samém“ v českých knihovnách.
P19 * Cíle řešení projektu v anglickém jazyce (znakový, max. délka 2000) P:
The project aims to create an environment to ensure access through libraries to publications in digital form, which are protected by eopyright and pubbshing rights. The project will provide a technical framework for implementation of the new access options, which allows the amendment to the Copyright Act 121/2000 Sb. fřom 2017 and other legislativě adjustments. These include secure remote access in different modes. Remote access with restricted copying and printing will be ušed in both libraries use mode "on the spot" as well as for remote access users fřom their devices. The new environment must provide various forms of access that are determined according to the type of publications and the possibilities offered by the legislation or collective or individual agreements between libraries and rights owners. Various modes of access can be set by the category to which the Work will belong (e.g. public domain, out of print works, orphan works, works with the application of the collective agreement, legal deposit). The main objective ofthe project is to create a fimctioning pilot called RightLib which will be connected to the national aggregator of digital libraries - the Czech Digital Library. Other results of the project include the development of a new generation of open source systém for digital library on bases of intemational standard IIIF, which will follow up on Kramerius systém, currently ušed in Czech libraries. This systém will be initial technical solution for RightLib. Support of online payments to enable access to documents when payment is required will be also implemented. Part of the project is to create clients for accessing the systém designed for mobile devices running Android and iOS. To ensure clearly defined technical and organizational procedures to secure safe access "on the spot" in Czech libraries, certified methodology will be prepared.
P23 * Klíčová slova - anglický jazyk (znakový, max. délka 254) P:
Digital Rights Management; Digital Library; Online Access; Copyright Act, Remote Access, Orphan Works, Out of Print Works, Legal Deposit, IIIF
P26 * Identifikační kódy obdobných projektů nebo výzkumných záměrů nebo identifikace rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje VO v CEA (znakový, délka max. 254) PP:
DF12P010VV002, DF12P010VV006, lOP MV CR, výzva 03
rozvoje CESNET č. 516R1/2014
P30 * Druh soutěže - kód (znakový, délka 2) PP:
číslo projektu 116, Fond
P31 * Identifikační kód soutěže (znakový, max. délka 13) PP: SMK02018DG002
X.XX. Xxxxxxxxxxx projektu
Financování projektu v jednotlivých letech jeho řešení a za celou dobu řešení projektu:
(FRl) | Navrhované způsobilé náklady celkem (tis. Kč) | Požadované způsobilé náklady z účelových výd^ů MK (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady celkem (pole CEP FR2) (tis. Kč) | Poskytovatelem uznané náklady z účelových výdajů MK (pole CEP FR3) (tis. Kč) |
2018 | 4341 | 4341 | 4 341 | 4 341 |
2019 | 4974 | 4974 | 4 974 | 4 974 |
2020 | 4975 | 4975 | 4 975 | ..... 4975 |
2021 | 4965 | 4965 | 4 965 | 4 965 |
2022 | 4960 | 4960 | 4 960 | 4 960 |
Celkem | 24215 | 24215 | 24 215 | 24 215 |
Jiné zdroje financování projektu než je podpora z účelových výdajů Ministerstva kultury:
(rok) | Jiné veřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace | Neveřejné zdroje celkem (tis. Kč) | Specifikace |
2018 | ||||
2019 | ||||
2020 | ||||
2021 | ||||
2022 | ||||
Celkem |
B.III. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu
Uchazeč/příiemce projektu ticho název):
Knihovna AV ČR, v. v. i.
Řešitel příjemce (v poli GlO = GP):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného příjemci projektu:
2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):
Ing.: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, obor Informatika, 1996
3. Dosavadní výzkumná ěinnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné činnosti s uvedením identílikačních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů ěi výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv roli:
Od roku 1997 je řešitel zaměstnán v Knihovně Akademie věd ČR (od roku 2007 byl změněn název a právní forma na Knihovna AV ČR, v. v. i.). Nejprve ve funkci správce knihovního systému, od roku 1998 na pozici vedoucího Oddělení IT a v roce 2007 byl jmenován do funkce ředitele. Po celou dobu se intenzivně věnuje odborné výzkumné činnosti, níže je uveden výběr z řešených projektů.
2017 MK ČR, program VISK 8, „Centrální portál Xxxxxxxx.xx: etapa 2017“
2016-2020 MK ČR, program NAKI, DG16P02B039 „INDIHU - vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities“
Mezi výstupy projektu budou patřit nástroje, jež umožní práci s digitálním obsahem, jeho efektivní využití k výzkumu a použití nových metod a přístupů. Bude připraveno softwarové řešení pro virtuální výstavy umožňující využití různých zdrojů dat. Vznikne softwarové řešení pro virtuální znalostní bázi, jež bude přehledným informačním systémem a zdrojem pro jednotlivé badatele a zároveň bude integrován open source mechanismus, který umožní vytvoření strojově čitelných plných textů, které budou sloužit k efektivnějšímu výzkumu a vyhledávání v požadovaných dokumentech a publikacích.
2016-2020 MK ČR, program NAKI, DG16P02R044 „ARCLib - komplexní řešení pro dlouhodobou archivaci digitálních (knihovních) sbírek“
Cílem projektuje vytvoření komplexního LTP (Long Term Preservation) řešení ARCLib na bázi open source, které využije volně dostupné nástroje a systémy. Součástí projektu a jeho dalším významným výstupem je vytvoření metodiky na dlouhodobou logickou ochranu digitálních dat zohledňující mezinárodní standardy v této oblasti (referenční model OAIS - ČSN ISO 14721 a ČSN ISO 16363) a systémy využívané pro vytváření a zpřístupňování digitálních dat v českých knihovnách. Současně bude připravena metodika a řešení pro fyzické ukládání dat a zajištění bit-level ochrany. Funkčnost celého řešení bude ověřena v
praxi formou poloprovozu minimálně v jedné ze zapojených institucí. 2016 MK ČR, program VISK 8, „Centrální portál: etapa 2016“
2015 MK ČR, program VISK 8, „Centrální portál: etapa 2015“
2012-2015 MK ČR, program NAKI, DF12P010VV002 „Česká digitální knihovna a nástroje pro zajištění komplexních digitalizaěních procesů“
Cílem projektuje vytvořit centrální řešení, které bude agregovat obsah digitálních knihoven v České republice. To může sloužit jako přístupový bod pro koncové uživatele i jako zdroj dat pro centralizovaná řešení na národní (centrální knihovní portál) i mezinárodní úrovni (např. Europeana). Souěasně budou mezi výstupy projektu volně dostupné nástroje pro digitalizaění pracoviště ěeských knihoven - systém pro sledování workflow a produkční a archivační systém.
2014 MK ČR, program VISK 8, „Centrální portál: etapa 2014“
2013 MK ČR, program VISK 8, „Centrální portál knihoven - etapa 2013“
2011 MK ČR, program VISK 3, „Rozvoj systému Kramerius a řešení pro správu a archivaci digitálních dokumentů“ (řešitel projektu).
Cílem projektu byl vývoj nových funkcí systému íCramerius, např. vytváření virtuálních sbírek a uživatelských profilů. Zároveň byl zahájen vývoj open source řešení pro správu a archivaci digitálních dokumentů, který bude volně k dispozici digitalizačním pracovištím zejména ěeských knihoven.
2008-2011 MK ČR, program VaV, DC08P020UK008 „Evidence digitalizovaných dokumentů, sledování procesu zpracování a vývoj systému pro zpřístupnění“ (řešitel projektu)
Předmětem projektu byl vývoj a pilotní zprovoznění systému pro evidenci digitalizovaných dokumentu - Xxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx a vývoj systému pro zpřístupnění Kramerius.
2006-2010 MK ČR, program VaV, DC06P020UK002 „Optimalizace nástrojů pro digitalizaci tištěných dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru“ (spoluřešitel projektu)
Předmětem projektu byla implementace formátu METS do systému Kramerius a vývoj nástrojů pro tvorbu znalostních bází sloužících ke zvýšení úspěšnosti rozpoznávání starších českých textů technologií OCR a nástroje pro automatizovaný popis dílčích částí digitalizovaných dokumentů
2005-2009 GA AV ČR, program Informační společnost, 1ET200190513 „Česká digitální matematická knihovna“ (spoluřešitel projektu)
Projekt řešil kompletní proces zpřístupnění české matematické literatury v digitální knihovně. Výstup je k dispozici na xxxx://xxx.xx/.
2005-2009 GA AV ČR, program Informační společnost, 1ET200830526 „Digitální knihovna Akademie věd ČR“ (řešitel projektu)
Účelem projektu bylo zpřístupnění vědecké literatury vydávané historicky v působnosti Akademie věd České republiky v digitální knihovně. Výstup je k dispozici na
xxxx://xxxxxxxxx.xxx.xxx.xx/. Projekt se významnou měrou podílel na vývoji open source systému pro zpřístupnění Xxxxxxxxx.
4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):
Řešitel je členem několika odborných rad, komisí a programových výborů odborných konferencí;
Ústřední knihovnická rada - poradní orgán ministra kultury ČR Akademický sněm AV ČR
Komise pro vědecké informace AV ČR (místopředseda) Ekonomická rada AV ČR
Rada Knihovny AV ČR, v. v. i. (předseda)
Rada Centrálního portálu knihoven ČR (předseda)
Řídící výbor Centrálního portálu knihoven ČR (předseda) Rada NUŠL - Národního úložiště šedé literatury CASLIN - programový výbor odborné konference
Konference NUŠL - programový výbor odborné konference
Přednáší o digitalizaci a digitálních knihovnách na semináři Summer Seminář pro knihovníky z USA pořádaném každoročně Univerzitou Karlovou v Praze.
Pravidelně prezentuje odborné příspěvky týkající se zejména digitálních knihoven a souvisejících systémů na odborných tuzemských i mezinárodních akcích (v roce 2016 mimo jiné např. příspěvky na konferenci Knihovny zemí V4 v nástrahách digitálního věku a na konferenci AKM v digitálním světe v Praze; více na http:/^xx.xx/0xXx0xx).
5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:
Výsledky jsou dohledatelné v databázi RIV.
Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele příjemce, které mají v polí GlO = RP):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
IT administrátor, analýzy, testování, administrace poloprovozu
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Programátor
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.)
Specialistka na metadatové standardy
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem.
Publikace v časopisech;
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.)
Analytik, praktické testování výstupů projektu
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem.
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.)
Analytik, zástupce vedoucího Digitalizačního centra, praktické testování výstupů projektu
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem.
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projekt:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Koordinátor technického řešení projektu, analýzy funkčních řešení, testování výstupů projektu v návaznosti na legislativní úpravy
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a \ývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1) Certifikovaná metodika pro budování, uchovávání a správu konzervačních knižních sbírek
2) Česká digitální knihovna
3) Kooperativní systém pro budování, správu a ochranu konzervačních knižních sbírek v České republice
4) Softwarový nástroj pro lemmatizaci
5) Softwarový nástroj pro rozpoznávání fraktury
Druh výsledku; R - Software, Předkladatel; Národní knihovna České republiky. Dodavatel; MKO - Ministerstvo kultury. Rok uplatnění výsledku; 2015
6) Softwarový nástroj pro transliteraci
Druh výsledku; R - Software, Předkladatel; Národní knihovna České republiky. Dodavatel;
MKO - Ministerstvo kultury, Rok uplatnění výsledku: 2015
7) Softwarový nástroj pro výpočet minimálního počtu exemplářů
Druh výsledku; R - Software, Předkladatel: Národní knihovna České republiky. Dodavatel: MKO - Ministerstvo kultury. Rok uplatnění výsledku: 2015
8) Virtuální depozitní knihovna
9) K5
10) Metodika pro stanovení počtu exemplářů garantujících pravděpodobné dochování dokumentu
Druh výsledku: N - Certifikované metodiky, léčebné postupy, památkové postupy, specializované mapy s odborným obsahem. Předkladatel: Národní knihovna České republiky. Dodavatel: MKO - Ministerstvo kultury. Rok uplatnění výsledku: 2014
Další výsledky (zejména staršího data) jsou dostupná prostřednictvím systému RIV VAVAI na webu xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx po zadání termínů "Národní knihovna České republiky" a "Foltýn" do příslušných polí vyhledávání.
Další účastník (jeho název):
Národní knihovna ČR
Řešitel dalšího účastníka (v poli GlO = GS):
1. Příjmení, jméno, akademické a vědecké tituly řešitele odpovědného dalšímu účastníkovi projektu,:
2, Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukoněení studia):
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Katedra knihovnictví a vědecké informace, 1979
3. Dosavadní výzkumná ěinnost (období, zaměstnavatel), stměný popis výzkumné ěínností s uvedením identifikaěních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů ěi výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúěastnil v jakékoliv roli:
Název projektu: Informační potřeby obyvatel žijících v sídlech střední a malé velikosti (venkovská síla a malá města) a možnosti jejich zajištění prostřednictvím sítě veřejných knihoven. 2000, MKO/KZ. KZ00P02OLK007.
Název projektu: Efektivní metodiky podpory malých a středních subjektů sektoru kultury v prostředí národní a evropské ekonomiky. Poskytovatel: MKO - Ministerstvo kultury. Hlavní
4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):
Dlouholetá pedagogická čiímost při realizaci akreditovaných rekvalifikačních kurzů Národní knihovny ČR. Odpovědný redaktor recenzovaného periodiky Knihovna - knihovnická revue, člen redakční rady odborného periodika Čtenář.
Realizace a řízení výzkumných projektů:
v
• Češi jako čtenáři - opakované celostátní, reprezentativní průzkumy dospělé
populaee v leteeh 2007, 2010, 2013 ve spolupráei s Ústavem pro českou literaturu AVČR
v
• České děti jako čtenáři - celostátní, reprezentativní průzkumy dětské populace
v letech 2013, 2014
• Benchmarking knihoven - od roku 2006 do současnosti - analýza výkonů a činnosti veřejných knihoven - srovnávací databáze cca 350 knihoven z ČR a SR
• Průzkum věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven -
celostátní opakované průzkumy 1998, 2003/2004, 2011
• Průzkum prostorového a technického zajištění veřejných knihoven - celostátní průzkum 2016
5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:
Řešitelsky tým (všechny fyzické osoby v rolí ostatního řešitele dalšího účastníka, které mají v polí GlO = RS);
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Metodik právního rámce bezpečného postupu k elektronickým dokumentům, zpracování legislativních návrhů a právních expertiz
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Analytik uživatelského rozhraní vyvíjených systémů, testování a monitorování uživatelských zájmů a zkušeností
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je člen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů úěastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Analytik - knihovník správce fondů. Praktické testování softwarových výstupů projektu.
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
The Virtual Deposit Library - Introduction of the Project and the First Results; D - Článek ve sborníku Review of the National Center for Digitization, Faculty of Mathematics, Belgrade. ISSN 1820-0109. 2015
Další účastník (jeho název):
Moravská zemská knihovna v Brně
Řešitel dalšího účastníka (v polí GlO = GS):
1. Příjmení, jméno, akademieké a vědecké tituly řešitele odpovědného dalšímu účastníkovi projektu.:
2. Nejvyšší dosažené vzdělání (název školy, obor, rok ukončení studia):
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební. Konstrukce a dopravní stavby, 1994
3. Dosavadní výzkumná činnost (období, zaměstnavatel), stručný popis výzkumné činnosti s uvedením identifikačních kódů výzkumných programových projektů, grantových projektů či výzkumných záměrů, jichž se řešitel zúčastnil v jakékoliv roli:
2004-2010, Moravská zemská knihovna v Brně, hlavní řešitel výzkumného záměru MK00009494301 „Historické fondy MZK“ Výzkumný záměr zpřístupnil historické sbírky a další unikátní fondy MZK badatelům i laické veřejnosti prostřednictvím metadatového katalogu a digitální knihovny těchto fondů.
2008-2011, Moravská zemská knihovna v Brně, řešitel odpovědný příjemci projektu DC08P020UK006 „Staré mapy online“ Hlavním cílem projektu byl vývoj technologie umožňující paměťovým institucím zpřístupňovat na internetu georeferencované mapy a další dokumenty grafické povahy. Byla vytvořena online aplikaci pro kooperativní tvorbu metadat pro co nejpřesnější georeferenci kartografických předloh velkých rozměrů, vyhledávání digitalizovaných map s vazbou k určitému místu s využitím geografických a časových informací. Pro prezentaci výsledků byl zřízen portál 00xXxxxXxxxxx.xxx, který seznamuje zájemce s celou sadou nástrojů a volně zpřístupňuje jednotlivé open source komponenty, vyvinuté nebo vylepšené v rámci programu.
2008-2011, Moravská zemská knihovna v Brně, řešitel odpovědný příjemci projektu DC08P020UK005 „Digitalizace moravských knihovních sbírek“ Projekt se zabýval problematikou zpřístupnění obsahu digitalizovaných dokumentů s využitím volně dostupné digitální knihovny Kramerius, která byla v rámci projektu dále rozvíjena. Vznikala analytická bibliografie vybraných titulů periodik, jejichž záznamy jsou vyhledávány zejména v oblasti společenských věd. Projekt se také zabýval problematikou jednoznačné identifikace článků. Z výsledku excerpce vznikla jednak databáze a jednak samostatné publikace, doplněné úvodním hodnocením a rejstříkem.
2011-2015, Moravská zemská knihovna v Brně, řešitel odpovědný příjemci projektu DF11P010VV003, TEMAP - Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR: metodika a software pro ochranu a využití kartografických děl národního kartografického dědictví.
Byl vytvořen volně dostupný soubor softwarových nástrojů a metodik, které umožňují paměťovým institucím zpracování starých mapových děl nejen s ohledem na jejich evidenci, ale i na kartografickou korektnost a atraktivní zpřístupnění laické veřejnosti. Zapojením veřejnosti byla soustavně prohlubována vazba mezi paměťovými institucemi a jejich uživateli, výrazný efekt měla s tím spojená propagace kartografického kulturního dědictví a jeho možné využití. V rámci projektu byly zpracovány a zdigitalizovány desítky tisíc starých map a plánů ze sbírek zapojených institucí.
2016-2020, Moravská zemská knihovna v Brně, řešitel odpovědný příjemci projektu DG16P02R006, CPK - Využití sémantických technologií pro zpřístupnění kulturního dědictví prostřednictvím Centrálního portálu knihoven. Primárním cílem projektu je výzkum a vývoj metod vedoucích k zásadnímu zkvalitnění přístupu ke kulturnímu dědictví dostupného v českých knihovnách a uplatnění výsledků tohoto výzkumu při vytváření Centrálního portálu ěeských knihoven (CPK), opírajícího se o nejmodemější sémantické technologie.
2016-2020, Moravská zemská knihovna v Brně, řešitel, DG16P02H020, IN-PROVE : budování INtegrováného prostředí pro PRůzkum, Ochranu, Výzkum a Evidenci novodobých knihovních fondů. Hlavní cíle: Vybudování jednotného prostředí pro odbornou práci s konzervačními sbírkami. Vytvoření nových sw nástrojů, které rozšíří možnosti automatizovaným způsobem provádět operace spojené s budováním a správou konzervačních sbírek. Zorganizovat workshopy, které pomohou sdílet zkušenosti s novými pracovními postupy, založenými na nových sw nástrojích, a vyvinutými v rámci realizace projektu. Vyhotovit studie mapující problematiku vybudování a provozu fyzické depozitní knihovny a Metodického centra ochrany a konzervace novodobých knihovních dokumentů.
Mezinárodní projekty:
7. rámcový program: Living Web Archives (LiWA), 2008-2011; Projekt se zabýval zachycením relevantních informací současného obsahu webu a jejich uchováním.
Program eContentplus: Europeana Travel, 2009-2011; Dvouletý projekt EuropeanaTravel poskytl prostředky a výměnu zkušeností mezi knihovnami pro digitalizaci více jak milionu položek, včetně map, rukopisů, fotografií, filmů, knih a pohlednic - vše na téma cestování a turistika.
2009-2013. Program Culture: eBooks on Demand - A European Library Network (EOD); Díky EOD si uživatelé objednají elektronickou verzi knihy - prostřednictvím knihovního katalogu, knihovna poté požadovanou knihu zdigitalizuje a zašleji uživateli pomocí servisní sítě EOD.
2015-2017, Authentication and Authorisation for Research and Collaboration (AARC), projekt H2020 (call H2020-EINFRA-2014-2, project ID 653965). Cílem projektuje řešení technických a funkčních problémů, které brání interoperabilitě existujících výzkumných a vývojových Autentizaěních a autorizačních infrastruktur v jednotlivých evropských zemích.
Na projektu spolupracuje 20 významných výzkumných institucí z řady zemí EU (TERENA, CERN, CESNET a další).
2017-2019, Authentication and Authorisation for Research and Collaboration 2 (AARC2), projekt H2020 (call H2020-EINFRA-2016-1, project ID 730941). Cílem projektu je navrhnout rámec pro vznik interoperabilní autentizační a autorizační infrastruktury umožňující přístup ke službám a výsledkům výzkumu a vývoje pomocí jednotného přihlášení.
Na projektu spolupracuje 20 významných výzkumných institucí z řady zemí EU (TERENA, CERN, CESNET a další).
4. Jiná činnost (např. pedagogická a další odborná činnost dokládající splnění odborných předpokladů řešitele k řešení projektu):
Vedení a oponentury bakalářských a diplomových prací na Fakultě informatiky MU a Filozofické fakultě MU.
Přednášková činnost na odborných konferencích.
Člen expertní skupiny pro stanovení koncepce rozvoje knihoven na období 2011-2015 a 2017-2020 při ústřední knihovnické radě.
Člen ústřední knihovnické rady (od 2017).
Člen grantové komise programu MK ČR VISK 3.
Koordinátor za MZK v projektu lOP „Národní digitální knihovna“ a v období udržitelnosti projektu.
5. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je řešitel autorem/spoluautorem, a roku uplatnění těchto výsledků:
Řešitelský tým (všechny fyzické osoby v roli ostatního řešitele dalšího účastníka, které mají v polí GlO = RS):
U každého člena řešitelského týmu je nutné uvést:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Anal5dik, knihovník, podíl na vývoji a testování
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademických a vědeckých titulů účastníka řešení projektu
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoucí týmu, vedoucí etapy apod.):
Řízení programátorských prací, kontrola kvality
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jichž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
1. Příjmení, jméno včetně akademíekých a vědeckých titulů účastníka řešení projektu:
2. Vymezení jeho role v řešitelském týmu (např. vedoueí týmu, vedoueí etapy apod.):
Programátor, analytik, analýza a správa dat
3. Uvedení maximálně 10 nejvýznamnějších dosažených uplatněných výsledků výzkumu a vývoje, jiehž je ělen řešitelského týmu autorem/spoluautorem:
B.IV. Popis projektu
1. Uvést, jaký výzkumný problém (potřebu) projekt řeší a návazně na ni vymezit poslání a hlavní cíle projektu v souladu s jednoznačně určeným jedním či více specifickými cíli globálního cíle programu:
Projekt reaguje na potřebu knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a jejich uživatelů zajistit technické a metodické řešení pro zprostředkování přístupu k publikacím v digitální podobě, které jsou chráněny autorskými a nakladatelskými právy.
Zároveň řeší zpřístupnění formou, která reaguje na aktuální trendy, postupy, technický vývoj a vývoj v oblasti mezinárodních standardů.
K naplnění této potřeby je definováno pět hlavních cílů projektu, které jsou v přímém souladu se Specifickým cílem ě. 2.1 Výzkum a jeho uplatnění - kulturní dědictví a území s historickými hodnotami a se Specifickým cílem č. 2.2 Technologie a postupy pro ochranu kulturního dědictví Globálního cíle ě. 2: Kulturní dědictví programu NAKI;
Cíl 1. Vytvoření systému RightLib poskytujícího rozhraní pro zprostředkování přístupu ke chráněným dokumentům a jeho funkční ověření ve formě poloprovozu
Hlavním cílem projektuje vytvoření prostředí pro zajištění přístupu k publikacím, které jsou chráněny autorskými a nakladatelskými právy, prostřednictvím knihoven a funkční ověření tohoto prostředí ve formě poloprovozu. Projekt by měl zajistit technické prostředí pro implementaci nových služeb zpřístupnění digitálních dokumentů v knihovnách, které umožňuje novela autorského zákona č. 121/2000 Sb. (účinná od 20. 4. 2017).
Novela autorského zákona otevírá možnost uzavírání kolektivních licenčních smluv na zpřístupnění děl nedostupných na trhu, která jsou chráněna autorským právem. Licenční smlouvy v režimu rozšířené kolektivní správy bude uzavírat Národní knihovna ČR s kolektivními správci (Dilia, OOA-S) za všechny knihovny působící v rámci knihovního zákona č. 257/2001. Součástí smluv bude i stanovení odměny za užití autorských
děl.
Předmětem řešení budou tyto hlavní služby:
• Zpřístupnění digitalizovaných dokumentů ve všech knihovnách „na místě samém“ s možností pouze číst dokument na obrazovce bez možnosti zhotovení tištěné a digitální kopie.
• Umožnit v prostorách knihovny kontrolovaný tisk a zhotovení digitální kopie pro omezený počet stran dokumentu.
• Umožnit dálkový přístup uživatele knihovny z domova nebo zaměstnání pro uživatele registrované v konkrétní knihovně bez možnosti zhotovení tištěné nebo digitální kopie.
• Umožnit dočasné využití digitálního dokumentu (e-výpůjčka), tj. stažení dokumentu na zařízení uživatele (čtečka, tablet, počítač). Po stanovenou dobu je možno dokument číst, bez možnosti zhotovení tištěné nebo digitální kopie. Po stanovené lhůtě je dokument ze zařízení vymazán, případně se stane nepoužitelným.
V rámci řešení bude nutné zajistit správu uživatelů a různých typů administrátorů, evidovat dokumenty v různých režimech zpřístupnění, připravit statistiky užití (za účelem výpočtu plateb), vyřešit technicky i organizačně tisk z chráněných dokumentů a reagovat na
pnpadné další nové požadavky dané legislativou a smlouvami. U všech služeb bude nezbytné zajistit úhradu autorského poplatku ze strany uživatele nebo knihovny. Nové řešení by mělo maximálně odpovídat zvyklostem uživatelů na jednotlivých platformách, mělo by být uživatelsky co nejpřívětivější a nejpochopitelnější.
Cíl 2. Vytvoření nové generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů
Vývoj open source softwaru pro zpřístupnění bude přímo navazovat na nej využívanější řešení v České republice pro provozování digitální knihovny (systém Kramerius) s ohledem na nové trendy, technologie, požadavky uživatelů a úpravy legislativy.
Cílem je vytvoření příjemného intuitivního uživatelského rozhraní pro rychlé vyhledávání, prohlížení, čtení, stahování a další zpracování digitálních dokumentů z knihoven ČR, podporující nejnovější mezinárodní standardy v této oblasti, zejména standard IIIF (xxxx://xxx.xxxx.xx).
Vývoj bude primárně reagovat na potřeby zajištění technického řešení, které umožní zpřístupňovat digitální dokumenty dle úprav legislativy a kolektivních a dalších smluv mezi knihovnami a držiteli práv. Neexistence takového řešení je v současné době a blízké budoucnosti nejpalčivější problém. Z toho důvodu bude nové softwarové řešení umožňovat správu uživatelů různých úrovní, zpřístupnění dokumentů v různých režimech, statistiky užití, možnost placených přístupů, zajištění omezeného tisku z chráněných dokumentů (např. pouze „na místě samém“ za poplatek) a další funkce, které budou nově vyžadovány legislativou či kolektivními smlouvami.
Další generace systému Xxxxxxxxx bude V3wíjena jako nové technické řešení, což bude mimo jiné dáno využitím open source repozitáře Fedora ve verzi 4 jako úložiště, na který by měl Xxxxxxxxx přejít během roku 2017 ještě před zahájením projektu RightLib. Využití Fedory 4 umožní uplatnění v rozsáhlejších instalacích s velkým množstvím dat (Národní digitální knihovna a Česká digitální knihovna). V rámci projektu RightLib bude současně s vývojem nového uživatelského rozhraní řešena optimalizace propojení s novým repozitářem a technické zajištění migrací velkého množství dat z předchozích verzí Krameria, které využívaly Fedoru 3.
Při vývoji bude kromě výše uvedeného prioritně akcentována implementace těchto funkcí:
• Vývoj uživatelského rozhraní digitální knihovny reagující na požadavky dané na základě UX „user experience“ - reakce na chování a požadavky uživatelů s využitím specialistů na UX věetně praktického ověření zpětné vazby od uživatelů
• Plná implementace protokolu IIIF (Intemational Image Interoperability Framework)
- zajištění možnosti zpřístupnění a interoperability obrazových dokumentů v souladu s mezinárodními standardy
• Technické zajištění možnosti zapojení uživatelů do oprav OCR textů
• Vytváření poznámek, záložek a uživatelských sbírek včetně možnosti jejich sdílení prostřednictvím centralizovaného servem
• Responzivní web design
• Podpora formátů pro e-knihy (zejména otevřených standardů) - jak nativní, tak jejich tvoření konverzí z OCR - zejména ePub, PDF, případně i mobi včetně podpory standardu OPDS (Open Publication Distríbution System) jako distribučního kanálu informací o nich.
• Příprava uživatelského rozhraní pro zapojení osob se specifickým zdravotním postižením ztěžujícím ěi znemožňujícím běžný přístup k obsahu zveřejněných dokumentů a tím ke sdílení výstupů digitalizace novodobých knihovních fondů. S tímto bodem souvisí
Cíle 3. a 4. Součástí infrastruktury pro zpřístupnění budou i nativní aplikace určené pro mobilní zařízení s OS Andriod a s iOS, které budou podporovat standard IIIF.
Klienti budou ve svých funkcích vycházet z existujících klientů systému Kramerius, ale díky podpoře rozhraní IIIF umožní efektivní a komfortní využívání dat uložených v systému pro zpřístupnění (nová generace systému Kramerius uvedená v bodu 2) na mobilních zařízeních s operačními systémy Android a iOS, jejichž tržní podíl již dosahuje dohromady více než 99% všech mobilních zařízeních celosvětově (ke konci roku 2016). Budou zohledněny požadavky obsažené v nových legislativních úpravách a kolektivních smlouvách. Ošetřen musí být limitovaný přístup ke chráněným dokumentům, včetně možností dalšího využívání např. tisku, stažení dokumentu na mobilní zařízení a DRM (digital rights management) ochrana. Tyto aplikace budou se serverem komunikovat prostřednictvím IIIF API a budou tak moci komunikovat i s dalšími digitálními knihovnami na celém světě, podporujícími tento standard.
Cíl 5. Vytvoření metodiky pro zajištění bezpečného dálkového přístupu i přístupu “na místě samém” v českých knihovnách včetně mechanismu testování.
Metodika bude poskytovat jasně definované technické i organizační postupy a opatření, kterými lze zajistit přístup „na místě samém“ v českých knihovnách tak, aby byl v souladu s platnou legislativou. V současné době to znamená např. nemožnost tisku ani uložení dokumentu na jiné zařízení nebo zamezení poslání dokumentu prostřednictvím internetu.
Zpřístupnění autorsky chráněných dokumentů v knihovnách, které bude zajištěno v souladu s touto metodikou, bude zcela splňovat požadavek užití autorsky chráněných děl „na místě samém“, případně vzdáleného přístupu v souladu s kolektivními nebo individuálními smlouvami, což umožní bezpečné zprostředkování přístupu k digitálním publikacím, u kterých je tento způsob zpřístupnění požadován. Tato metodika by se mohla využít například v případě zpřístupnění povinného výtisku.
Přínosem vytvoření metodiky bude také V50ižití takto zabezpečeného přístupu pro poskytování přístupu do komerčních databází, kde je v některých případech tento režim také požadován.
2. Rozbor stavu řešení problému v ČR a v zahraničí s odpovídajícími referencemi na odbornou literaturu a dosažené výstupy jiných výzkumných aktivit:
Nové legislativní úpravy (novela autorského zákona č. 121/2000 Sb. zákonem č. 102/2017 Sb.) otevírají prostor pro smluvní zpřístupnění dokumentů v digitální formě v širší podobě než je tomu v současné době. Dosud bylo možné zpřístupnit digitální dokumenty vzniklé digitalizací tištěných originálů, u nichž doba trvání majetkových autorských práv ještě neuplynula, pouze „na místě samém“, tedy přímo v budově knihovny, jež vlastní také tištěnou kopii. (Jedinou výjimkou jsou zrakově postižení, jimž zatím nejsou dokumenty digitalizované v knihovnách přístupné. Technické řešení, které by obsah digitálních knihoven zrakově postiženým otevřelo, bude součástí tohoto projektu.) To je vzhledem k povaze digitálních dokumentů velmi omezující ajsou diskutovány možnosti, za jakých podmínek by bylo možné poskytovat uživatelům přístup. Tato diskuze již probíhá několik let, účastní sejí zástupci knihoven (Národní knihovna, někteří členové Ústřední
knihovnické rady, SKIP), DILIA a OOA-S za kolektivní správce a SČKN za významný podíl nakladatelů. Během těchto jednání došlo ke shodě na tom, že širší zpřístupnění autorsky chráněných děl, zejména pak děl nedostupných na trhu, bude realizována jednotně prostřednictvím systému, který by partnerům knihoven zaruěoval náležitou bezpeěnost a ochranu „autorskoprávně chráněných děl“ a umožnil, na základě rozšířené kolektivní licence „terminálově zpřístupňovať‘ díla nedostupná i v knihovnách, jež předmětné dílo nemají ve svém fondu. Partneři spatřují náležitou bezpeěnost uchovávání a zpřístupňování v tom, že digitalizáty (digitální dokumenty vzniklé digitalizací tištěných předloh) budou spravovány Národní knihovnou ČR. Zpřístupňování dokumentů uživatelům, pokud nebude předloha ve fondu konkrétní knihovny, bude zpoplatněno (předpokládá se obdobný režim jako při úhradě za obvyklé výpůjčky). Tento koncept představil již v roce 2012 ředitel Knihovního institutu Národní knihovny ČR PhDr. Xxx Xxxxxxx na konferenci Knihovny současnosti Fila prostor pro jeho realizaci vytváří nejnovější novela autorského zákona, účinná od 20. 4. 2017.
Národní knihovna ČR používá pro provozování Národní digitální knihovny systém Kramerius [2], stejně jako většina knihoven v ČR pro svou vlastní digitální knihovnu. Systém Kramerius je open source software, který umožňuje další rozvoj směrem k funkčnosti požadované novými úpravami legislativy a kolektivními smlouvami. K zajištění požadovaných funkcí bude nutné zajistit zásadní změny v systému. Xxxxxx Xxxxxxxxx využívá jako úložiště repozitář Fedora [3] jehož první veřejně publikovaná verze vznikla na University of Virginia. S podporou Mellonovy nadace patří v současné době k nejpoužívanějším řešením zejména v univerzitním prostředí, často je využíván i mezi paměťovými institucemi. Do vývoje Fedory je nyní aktivně zapojena řada významných univerzit zejména z USA, ale také x Xxxxxx, Velké Británie a Německa. Silná komunita zajišťuje stabilitu vývoje včetně zajištění potřebných finančních prostředků. Tím se Fedora potvrzuje jako vhodné stabilní řešení i z dlouhodobého výhledu, což je pro Národní knihovnu ČR i všechny další české knihovny známka toho, že se jedná o adekvátní volbu úložiště. Je však nutné počítat s tím, že nová verze Fedora 4, která by měla být i v ČR využita pro novou generaci systému pro zpřístupnění, je technologicky nově postavený repozitář a přechod na tuto verzi znamená zásadní změnu aplikací, které dosud využívaly verzi Fedora 3. Výhodou je možnost rozsáhlejších instalací Fedory 4, která nyní může obsluhovat výrazně vyšší množství dat s větší efektivitou a rychlostí. To je i v zájmu předkládaného projektu, kde se počítá se zpřístupňováním v řádech desítek a do budoucna pravděpodobně i stovek miliónů digitálních objektů (kde v případě digitalizace často platí 1 digitální objekt = 1 strana publikace). Přechod na Fedoru 4 bude zahájen již během roku 2017, její plné využití v souvislosti s cíli projektu RightLib (zejména při ošetření práv a optimalizaci uživatelského rozhraní na základě UX) bude realizováno až při řešení tohoto projektu.
Příjemci - Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně a Knihovna AV ČR,
v. v. i., provozují v systému Kramerius tři největší digitální knihovny v ČR (v řádech desítek miliónů zpřístupněných stran), přičemž zajišťují vývoj jeho současné verze.
Růst počtu rozmanitých digitálních knihoven a množství dokumentů jimi zpřístupněných motivuje ke spolupráci autory a provozovatele největších světových digitálních knihoven, které založily platformu International Image Interoperability Framework (IIIF, xxxx://xxxxxx). V rámci této platformy pak byl publikován nejprve standard pro zpřístupnění obrazových dat (IIIF Image API, 2011), v roce 2013 pak první verzi standardu pro jejich strukturované prohlížení (IIIF Presentation API), v roce 2016 pak popis standardního rozhraní pro prohledávání obsahu jednotlivých dokumentů (IIIF Search API) a v roce 2017 standard pro autentizaci (IIIF Authentication API). Vývoj standardizace v této oblasti je velmi rychlý a řada digitálních knihoven již přinejmenším starší z těchto standardů podporuje. Velmi
aktivní jsou však i pracovní skupiny pro problematiku anotací, audiovizuálních dokiunentů nebo vyhledávání (discovery). Do vývoje tohoto standardu je zapojena mimo největších národních, univerzitních i dalších knihoven i Europeana.
Přínosů standardizace je přitom nemálo: uživatelé nejsou vázáni jen na mnohdy nevyhovující webové rozhraní dané digitální knihovny, ale mohou použít i jiné nástroje, ať už vlastní nebo badatelské nástroje třetích stran, jako je třeba volně dostupná prohlížeěka Mirador. Autorským zákonem nechráněné dokumenty tak mohou být snadno přímo využity například pro výzkumnou ěinnost v oboru digital humanities. Uživatelé si díky těmto standardům budou například moci vytvářet vlastní kombinace ěástí spolu souvisejících dokumentů nebo využívat online služby tento standard podporující.
Stávající API (komunikaění rozhraní) Krameria, které vzniklo v minulých letech a které se dnes již rutinně provozně využívá, má sice obdobné funkce jako rozhraní odpovídající standardu IIIF, jeho nevýhodou je však právě jeho odlišnost od standardu IIIF, který vznikal o něco později než API Khameria. Přechod na rozhraní IIIF tak nebude jen prostou implementací mezinárodního standardu do národního prostředí, ale bude i mezinárodním přínosem pro rozvoj standardu IIIF díky zkušenostem řešitelského týmu z ostrého provozu stávajícího API Krameria. První experimenty s implementací IIIF Image API a IIIF Presentation API prokázaly, že standardy IIIF nabízejí životaschopné řešení a má smysl je do Krameria implementovat. Například v oblasti dlaždicového zpřístupnění obrazových dat u nás zatím převládající standard Zoomify, není otevřeným standardem, ale jen nezdokumentovaným rozhraním vyvinutým firmou Zoomify pro její potřeby. Proto se při jeho použití můžeme setkat i s výraznými chybami v zobrazení obrazu, způsobenými například rozdílným přístupem při zaokrouhlování reálných čísel.
Aplikace pro efektivní využití na mobilních zařízeních (mobilní telefony, tablety) se již stávají standardní součástí vývoje, a to vzhledem k počtu uživatelů, kteří tato zařízení využívají. Dle analytické společnosti Gartner se na konci roku 2016 pohyboval podíl OS na trhu chytrých mobilních telefonů (smartphones): 81,7% Adroid, 17,9% iOS, 0,3% Windows Phone a 0,1% ostatní [4]. Z toho plyne, že je účelné se zabývat vývojem klientů zejména pro operační systémy Android a iOS, což patří mezi cíle tohoto projektu. Moravská zemská knihovna v minulých letech vyvinula unikátní aplikace pro zpřístupnění obsahu digitálních knihoven na mobilních zařízeních. Tyto aplikace využívají stávající API Krameria, jejich úprava tak, aby mohly plně podporovat rozhraní IIIF tak závisí zejména na jeho podpoře v Krameriu samotném. Podpora IIIF v těchto aplikacích umožní mimo jiné jejich využití i s dalšími digitálními knihovnami mimo Xxxxxxxxx a bude tak přínosem i na mezinárodní úrovni. Specifikem mobilních aplikací pro Krameria je i existence tzv.
Registru Krameriů, provozovaného Moravskou zemskou knihovnou na adrese xxxxxxxxxxxxxxx.xxx.xx, který zajišťuje aktualizaci mobilních klientů v případech, jako je přidání dalšího Krameria mezi v aplikaci dostupné apod.
Zpřístupňování digitálního obsahu "na místě samém" v budovách knihoven je součástí české legislativy již řadu let a je využíváno zejména pro zpřístupnění dat získaných digitalizací vlastních fondů. Neexistuje však metodika, která by stanovila, jak takový požadavek zajistit, ani co lze považovat za dostatečné při provedení kontroly. V souvislosti
s již ukončeným projektem Národní knihovny ANL+ (2011-2012) [5], v rámci kterého byly zpřístupňovány články z databází společností ANOPRESSIT a NEWTON Media, probíhala nastavení uživatelských stanic takovým způsobem, aby byl zabezpečen přístup na místě samém, přičemž asistoval a správnost potvrdil zástupce komerční firmy. Nejednalo se však o oficiální metodiku a ověření mělo platnost pro účely projektu ANL+. Jednalo se však o první zaznamenatelnou aktivitu, kdy se tento způsob zpřístupnění s určitou podporou zajišťoval a ověřoval ve větším měřítku. V současné době není definována autorita, která by ověření prováděla nebo metodicky přípravu zabezpečení vedla.
[1] XXXXXXX, Xxx. Knihovny, autoři, nakladatelé a knihkupci a autorský zákon - možnosti spolupráce v digitálním světě. Konference knihovny souěasnosti 2012, Pardubice, [online] 2012 [cit. 2017-04-15] Dostupný z WWW:
www. xxxxx.xx/xxxx/xxxxx/xxxxx/xx0000/0000_XXX_Xxxxxxx0 .pdf
[2] Kramerius - K5 [online]. 2014 [cit. 2017-04-15]. Dostupné z:
xxxxx://xxxxxx. com/ceskaexpedice/xxxxxxxxx
[3] Fedora repository [on line]. 2015 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/
[4] Gartner Says Worldwide Sales of Smartphones Grew 7 Percent in the Fourth Quarter of 2016 [online]. 2017 [cit. 2017-04-15]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xx/0000000
[5] XXXX Xxxxxx. Článková bibliografie ANL+ a zpřístupnění plných textů. Duha [online]. 2012, roč. 26, č. 3 [cit. 2017-04-15]. Dostupný z WWW: xxxxx://xxxx.xxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxx
3. Uvést zda byl nebo je totožný či podobný předmět výzkumu řešen uchazečem/příjemcem a/nebo některým ze spoluuchazečů/dalších účastníků v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů a pokud ano, uvést její identifikaci a specifikaci. Definovat nový přínos předkládaného projektu:
Výzkum navazuje mimo jiné na výstupy projektů:
DF12P010W002 - „Česká digitální knihovna a nástroje pro zajištění komplexních digitalizačních procesů“
DF12P010VV006 - Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR (2012-2015, MKO/DF)
Projekt lOP - vytvoření Národní digitální knihovny (lOP MV ČR, výzva 03 - číslo projektu 116)
„Pilotní projekt pro low-barier přístup k ochraně digitálního obsahu“ (LTP-pilot, Fond rozvoje CESNET č. 516R1/2014, 2014/09-2015/10)
Výzkum a vývoj v oblasti IIIF provádí v rámci vlastní výzkumné a vývojové činnosti a s podporou projektů programu MK ČR VISK3 Moravská zemská knihovna v Brně. Obdobně Knihovna AV ČR zaštiťuje rozvoj systému Xxxxxxxxx s podporou jednoletých projektů z dotačního programu MK ČR VISKl.
Projekt navazuje na dosavadní vývoj v oblasti digitálních knihoven a zkušenosti s jejich vytvářením a provozováním a předpokládá přímou návaznost na vývoj systému
Kramerius.
Zásadním novým přínosem tohoto projektuje v první řadě umožnění dálkového přístupu ke chráněným dokumentům, což přinese uživatelům zcela nové možnosti využití digitálních dokumentů, které jsou jim v současné době dostupné jen obtížně, zpravidla na zařízení knihoven v režimu „na místě samém“. Je potřeba zajistit podmínky pro různé typy dokumentů a různé režimy zpřístupnění. Projekt je přímou reakcí na nové možnosti dané legislativou a smlouvami mezi knihovnami a držiteli práv, které dávají do budoucna velký potenciál na zpřístupnění významného nmožství chráněných dokumentů. Propojení nově vyvinutého řešení RightLib s Českou digitální knihovnou, které bude realizováno v rámci projektu, otevře široké možnosti praktického využití. Vývoj také přinese zcela nová uživatelská rozhraní a to nejen pro desktopy, ale i pro mobilní zařízení. Využití metod UX (user experience) zajistí efektivní a komfortní rozhraní pro uživatele digitálních knihoven. Důležitým přínosem je také metodika týkající se technických a organizačních postupů pro zabezpečení přístupu v režimu „na místě samém“.
4. Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu):
Na počátku řešení projektu budou probíhat analýzy nové i stávající legislativy a kolektivních smluv a následně bude definováno zadání pro přípravu metodiky pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém” a pro programátorské práce. Souběžně bude nutné definovat rozšíření používaných metadatových standardů, pokud to budou nové podmínky vyžadovat.
S využitím metod UX "user experience" budou připravena zadání pro podobu přívětivých a efektivních uživatelských rozhraní pro desktopové i mobilní klienty systému pro zpřístupnění. Bude nutné analyzovat možnosti využití funkcí Fedory 4 v souvislosti s cíli projektu a učinit kroky k optimalizaci využití nové generace repozitáře v systému pro zpřístupnění. V úvahu připadá i možnost přímého ovlivňování vývoje Fedory v rámci širší světové komunity ve spolupráci s jejími hlavními vývojáři. V roce 2018 bude vybrána společnost, která začne již od prvního roku řešení dodávat programátorské práce dle zadání řešitelského týmu. Práce na klientech pro mobilní zařízení bude zahájena v Moravské zemské knihovně na základě předchozích zkušeností, přičemž bude využito stávající API systému Kramerius s tím, že nová generace by měla disponovat i podporou rozhraní IIIF, přes které bude možné klienta připojit.
Postupně budou implementovány potřebné funkce a zamýšlené vývojové kroky. Bude také zprovozněn centralizovaný repozitář pro anotace, korektury a další aktivity uživatelů digitálních knihoven tak, aby je uživatel mohl používat nezávisle na tom, jakým způsobem s digitální knihovnou komunikuje. Vyvinuté funkce budou průběžně testovány. Změna repozitáře Fedora s sebou přinese nutnost konverze způsobu uložení dat a metadat. Dokud nebude zcela připravena nová generace systému, bude současně udržována i jeho stávajíeí verze, aby nedošlo ke kritickým, zejména bezpečnostním chybám. Současně s novou generací budou připraveny procesy nezbytné ke konverzi dat. Po řádném otestování budou
nové verze vyvinutého softwaru volně dostupné a ve formě dokumentace bude poskytnuta informační podpora zájemcům (zejména z řad knihoven) o implementaci nového řešení.
Poslední rok řešení projektu bude směřovat k pilotnímu zprovoznění poloprovozu RightLib. Současně s implementací bude probíhat testování a neustálá zpětná vazba na aktuální legislativu a kolektivní smlouvy. Řešení si vyžádá provázanost s dalšími databázemi např. s evidencí osiřelých děl nebo děl nedostupných na trhu. Podle informací z těchto databází, které by také měla provozovat Národní knihovna, ovšem mimo rámec tohoto projektu, by měly být nastaveny způsoby zpřístupnění příslušných publikací prostřednictvím rozhraní RightLib napojeného na Českou digitální knihovnu. Nastavení rozhraní RightLib bude záviset také na individuálních smlouvách knihoven, které poskytují svá data do České digitální knihovny.
Knihovna AV ČR, v. v. i., bude hlavním koordinátorem činností realizovaných v rámci řešení projektu. Ke koordinaci a komunikaci budou sloužit pravidelné schůzky celého řešitelského týmu, bude vytvořena informační webová stránka projektu a vývoj řešení bude probíhat veřejně na platformě xxxxxx.xxx.
Odpovědnosti v rámci řešení dílčích částí projektu budou rozděleny tímto způsobem: Knihovna AV ČR, v. v. i., bude koordinátorem činností pro vývoj nové generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů a pro vytvoření rozhraní RightLib pro zprostředkování přístupu ke chráněným dokumentům a jeho funkční ověření ve formě poloprovozu.
Národní knihovna ČR bude koordinátorem činností pro přípravu metodiky pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém”.
Moravská zemská knihovna v Brně bude koordinátorem pro vývoj klientů systému pro zpřístupnění určených pro mobilní zařízení s OS Android a iOS.
5. Specifikovat výsledky projektu (výčet všech očekávaných výsledků)
Upozorněni ke všem druhům výsledků
U očekávaných a v přihlášce vymezených individuálních výsledků (5.I.I., 5.1.2. a 5.2.1) uvést případný mezinárodnípřínos hlavních výsledků (u budoucích uživatelů výsledku).
Při hodnocení návrhu projektu nebude brán zřetel na uvedené očekávané výsledky, které neodvovídaií druhům výsledků uvedených ve struktuře RIV (např. rukopis, studie, abstrakt, návrh patentu avod.).
5.1. Hlavní výsledky projektu
5.1.1. Hlavni výsledky druhu FuzU? Fprum? Gprotj Ofunk? Nniet? Npam? Nmapj P? R? Zipolopj
Ztech? Hleg, Hneleg (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce):
Upozornění k druhu výsledku N„g,
Výsledek „Certifikovaná metodika" realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy autor výsledku vypracuje metodiku (nutnou podmínkou je novost postupů), která byla příslušným orgánem státní správy nebo příslušným odborným certifikačním (akreditačním) orgánem schválena a doporučena pro využití v praxi.
Výsledek N„g, certifikovaný jiným orgánem než je MK lze navrhnout jen v případě, že jinému orgánu kompetenčně náleží a že uchazeč/spoluuchazeč předloží písemné vyjádření daného orgánu, že metodiku buď certifikuje nebo vydá odborné stanovisko projejí certifikaci MK.
písmeno označující drah hlavm'ho výsledku | 2jpolop |
předpokládaný název hlavního výsledku | RightLib |
krátká charalrterístíka hlavního výsledku | Systém pro zpřístupnění chráněných dokumentů, ověření poloprovozem v Knihovně AV ČR. |
hlavní výsledekje plánován v etapě/ách | Etapa 2 |
předpoklá-daný rok uplatnění hlavního výsledku | 2022 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Uživatelé knihoven ČR, kterým bude legislativou nebo kolektivními smlouvami umožněn přístup k digitálním dokumentům knihoven prostřednictvím systému RightLib |
písmeno označující druh hlavního výsledku | R |
předpokládaný název hlavního výsledku | Xxxxxxxxx 6 |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Nová generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů založená na repozitáři Fedora 4 a poskytující funkčnost spojenou s novými možnostmi danými legislativou, kolektivními smlouvami i technickým vývojem a uživatelskými požadavky. |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | Etapa 2 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Knihovny, které mají své digitalizační projekty a mají zájem provozovat digitální knihovnu i knihovny, které budou mít zájem zpřístupňovat e-bom publikace. Typicky krajské knihovny a odborné knihovny např. Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, BCnihovna AV ČR, ale také řada menších knihoven včetně specializovaných např. muzejních knihoven. |
Uživatelé tohoto výsledku budou zároveň registrovaní i neregistrovaní uživatelé výše uvedených knihoven.
písmeno označující druh hlavního výsledku | R |
předpokládaný název hlavního výsledku | Klient systému pro zpřístupnění určený pro mobilní zařízení s OS Android |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Klient umožní efektivní a komfortní využívání dat uložených v systému pro zpřístupnění na mobilních zařízeních s operačním systémem Android od firmy Google. |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | Etapa 2 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Uživatelé knihoven, které provozují nebo budou v budoucnu provozovat systém Xxxxxxxxx a jeho novou generaci jako svou digitální knihovnu. |
písmeno označující druh hlavního výsledku | R |
předpokládaný název hlavního výsledku | Klient systému pro zpřístupnění určený pro mobilní zařízení s iOS |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Klient umožní efektivní a komfortní využívání dat uložených v systému pro zpřístupnění na mobilních zařízeních s operačním systémem iOS od firmy Apple. |
hlavní výsledek je plánován v etapě/ách | Etapa 2 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Uživatelé knihoven, které provozují nebo budou v budoucnu provozovat systém Xxxxxxxxx a jeho novou generaci jako svou digitální knihovnu. |
písmeno označující druh hlavního výsledku | R |
předpokládaný název hlavního výsledku | Klient systému pro zpřístupnění určený pro mobilní zařízení s iOS |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Klient umožní efektivní a komfortní využívání dat uložených v systému pro zpřístupnění na mobilních zařízeních s operačním systémem iOS od firmy Apple. |
hlavni výsledek je plánován v etapě/ách | Etapa 2 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2021 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | Uživatelé knihoven, které provozují nebo budou v budoucnu provozovat systém Xxxxxxxxx a jeho novou generaci jako svou digitální knihovnu. |
písmeno označující druh hlavního výsledku | ^met |
předpokládaný název hlavního výsledku | Metodika pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém” |
krátká charakteristika hlavního výsledku | Výstupem bude certifikovaná metodika, která bude posk3^ovat jasně definované technické i organizační postupy a opatření, kterými lze zajistit přístup „na místě samém“. |
hlavní výsledek je plánován v etapě/x.xx | Etapa 1 |
předpokládaný rok uplatnění hlavního výsledku | 2020 |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavmlio výsledku | Všechny knihovny, které budou poskytovat svým uživatelům digitální dokumenty v režimu “na místě samém” včetně mechanismu testování a dálkového přístupu ke zdrojovým datům. |
5.1.2. Hlavní výsledky druhu E (vyplňuje se pro každý výsledek E - uspořádání výstavy společně sjejím kritickým katalogem -B v samostatné tabulce)’.
Upozornění k druhu výsledku E
U specifického výsledku pro program NAKIIIE - uspořádáni výstavy se jedná se o nejméně dva měsíce trvající veřejnou prezentaci kulturních či kulturně historických hodnot s minimální návštěvností 1000 návštěvníků za dobu trvání výstavy, která je výlučně výsledkem výzkumných
projektů v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), ajejí součástíje kritický katalog s řádně přiděleným ISBN, jehož obsah prošel recenzním řízením. O případné výnosy ze vstupného musí být sníženy způsobilé náklady projektu. Je nutné dodržet podmínky uvedené v zadávací dokumentaci v části 5.4, včetně zveřejnění publikace typu B (která bude kritickým katalogem výstavy a která musí být v přihlášce projektu jednoznačně označena jako kritický katalog výstavy a to i vpoli krátká charakteristika výsledku).
písmeno označující druh hlavm'ho výsledku | E |
předpokládaný název hlavního výsledku | |
krátká charakteiištika hlavního výsledku | |
hlavní výsledekje plánován v etapě/ách | |
předpokládaný rok úplatném' hlavního výsledku | |
předpokládaní budoucí uživatelé hlavního výsledku | |
písmeno označující druh výsledku | B |
předpokládaný název výsledku | |
krátká charakteristika výsledku | |
výsledekje plánován v etapě/ách | |
předpokládaný rok uplatnění výsledku | |
předpokládaní budoucí uživátelé výsledku | |
5.2. Vedlejší výsledky projektu
5.2.1. Vedlejší výsledky projektu druhu A a B dedikované výlučně projektu (vyplňuje se pro každý výsledek v samostatné tabulce s výjimkou B ~ kritických katalogů výstav, uvedenýchjiž v 5.1.2):
písmeno označující druh vedlejšího výsledku |
předpokládaný název vedlejšího výsledku |
krátká charakteristika vedlejšího výsledku |
vedlejší výsledek je plánován v etapě/ách |
předpokládaný rok úplatném' vedlejšího výsledku |
předpokládaní budoucí uživatelé vedlejšího výsledku |
5.2.2. Vedlejší výsledky projektu druhu C, D, J, M a W {vyplňuje se souhrnně pro všechny vedlejší výsledkyjednoho druhu v samostatné tabulce):
písmeno označující druh vedlejších výsledku | D |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 4 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2020 a 2022 |
písmeno označující druh vedlejších výsledku | J |
předpokládaný počet vedlejších výsledků daného druhu | 4 |
předpokládané roky uplatnění vedlejších výsledků | 2020 a 2022 |
5.3. Přehled hlavních a vedlejší výsledků projektu celkem:
předpokládané výsledky projektu | počet |
Hlavní výsledky | |
Fu/it - užitný vzor | |
Fprum-průmyslový vzor | |
Gprot - prototyp | |
Gfunk - fiinkčm'vzorek , | |
Nmet - certifikovaná inetodika | 1 |
Npam - památkový postup | |
Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem | |
P - patent | |
- "evropský" patent (EPO), patent USA (USÍPTO) a Japonska | |
- český nebo národní patent (s výjimkou patentu USA a Japonska), který je využíván na základě platné licenční smlouvy | |
- ostatní patenty Český nebo jiný národní patent udělený, doposud nevyužívaný nebo využívaný vlastníkem patentu | |
R—software | 3 |
Zpoiop - poloprovoz | 1 |
Ztech - ověřená technologie | |
Hleg - výsledky promítnuté do právních předpisů a norem | |
Hneleg - výs|edky promítnuté do směrnic a předpisů nelegislativní povahy závazných v rámci kompetence příslušného poskytovatele | |
E - uspořádání výstavy - specifický výsledek programu NAKI II | |
Vedlejší výsledky | |
A - audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty | |
B - odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám) | |
C - kapitola v odborné knize | |
D - ělánek ve sborníku (z konference) | 4 |
J - recenzovaný odborný článek | 4 |
M - uspořádání konference | |
W - uspořádání workshopu | |
6. Vstupy - vybavenost pracovišť:
Technické vybavení všech tří zúčastněných institucí a jejich pracovišť je na špičkové mezinárodní úrovni. Na pracovištích jsou provozovány informační systémy celostátního významu a tomu odpovídá IT infrastruktura, která je k dispozici. Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně a Knihovna AV ČR provozují tři největší digitální knihovny v ČR. Na všech pracovištích je ukládáno velké množství digitálních dokumentů v řádech desítek až stovek TB, z čehož plynou i zkušenosti s provozováním rozsáhlých úložišť, jež bude možné využít. Pro řešitele projektu představují jejich pracoviště naprosto vyhovující zázemí vhodné pro řešení projektu, které disponuje potřebnou technikou a infrastrukturou. Výhodou je také vysokorychlostní připojení k internetu prostřednictvím CESNETu.
Všichni příjemci jsou zároveň ze své podstaty zprostředkovateli informačních zdrojů vědecké a akademické komunitě a tudíž mají pro účely svého bádání zajištěn velmi dobrý přístup k potřebným informačním zdrojům.
7. Vstupy - organizační struktura řešitelského týmu:
Knihovna AV CR bude odpovědná za koordinaci a organizaci celého vývojového týmu. Z hlediska řešení dílčích cílů bude také koordinátorem činností pro vývoj nové generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů a pro vytvoření rozhraní RightLib pro zprostředkování přístupu ke chráněným dokumentům a jeho fůnkční ověření ve formě poloprovozu.
Národní knihovna ČR bude odpovědná za analýzu legislativy a kolektivních smluv a za přípravu metodiky pro zpřístupnění „na místě samém“.
Moravská zemská knihovna bude odpovědná za přípravu klientů pro mobilní zařízení. Knihovna AV ČR, spravuje centrální knihovní informační systémy s dopadem na celou AV ČR a v případě České digitální knihovny i na celou ČR. Má tedy zkušenosti s vývojem, implementací a fungováním podobných softwarových nástrojů. Pro řešení projektu není nutné pořízení velké samostatné infrastruktury, dostačující je současné vybavení standardní informační a komunikační infrastrukturou, včetně dobrého zajištění informačních zdrojů. Pro potřeby řešení projektu je třeba dokoupit pouze nutné drobnější vybavení (notebooky, mobilní zařízení, disky pro přenosy dat apod.), které budou sloužit pro testování vyvíjených aplikací, přípravu zadávacích dokumentací, periodických zpráv a vyúčtování, komunikaci mezi řešiteli a dodavatelem služeb a také i pro simulaci různých modelů zpřístupnění, které zohlední konkrétní uživatelské potřeby cílových skupin v návaznosti na legislativní úpravy ovlivňující šíři dostupných zdrojů dat.
Řešitelé všech příjemců se budou průběžně podílet na analýzách, přípravě zadání pro programátorské práce, testování a poskytnutí zpětné vazby k průběžným řešením i ke konečným výsledkům. Všichni příjemci se též v souvislosti s prezentací výsledků projektu zapojí do publikační činnosti v recenzovaných časopisech a konferenčních sbornících.
8. Kritické předpoklady dosažení cíle projektu, popis rizik projektu:
a) Technické zázemí - projekt vyžaduje pro řešení standardní vybavení výpočetní technikou, které je v institucích podílejících se na řešení projektu na velmi dobré úrovni, včetně vybavení informačními zdroji. K dispozici je také špičková IT infrastruktura u všech tří příjemců, která vychází z podstaty čiímosti, ke které jsou zřízeni. Nové řešení tak může být u příjemců testováno a jako poloprovoz nasazeno přímo v Knihovně AV ČR. Pro potřeby projektu bude nutné pořídit pouze drobnější vybavení (např. mobilní zařízení, na kterých budou nová řešení vyvíjena a prakticky testována) nebo hardware pro zvýšení výpoěetního výkonu zejména pro konverze dat.
b) Právní a organizaění rizika - úěastníci projektu dlouhodobě pracují v prostředí projektového financování a mají odpovídajícím způsobem nastaveny vnitřní mechanismy organizace i zpracování věcných i formálních náležitostí projektů. Urěitá nejistota se odvíjí od skuteěností, které nejsou schopni řešitelé přímo ovlivnit, tedy od podmínek, které dohodnou zástupci knihoven se zástupci vlastníků práv
v kolektivních nebo individuálních smlouvách. Vývojový tým je však schopen na případné požadavky vyplývající z v budoucnu uzavřených smluv operativně reagovat.
c) Lidské zdroje - projekt organizují a zajišťují řešitelské týmy tří velkých ěeských knihoven, které mají zkušenosti s vývojem softwarových řešení, jež jsou v současné době využívána v praxi (např. Registr digitalizace, Xxxxxxxxx, ProArc). Řešitelé mají zkušenosti s vedením projektů s celonárodním i mezinárodním dopadem a poskytují záruku kvalifikovaného personálního zajištění. S řešitelským týmem bude spolupracovat vybraná vývoj ářská spoleěnost, u které budou vyžadovány zkušenosti s vytvářením obdobných řešení založených na softwarových komponentech s otevřeným zdrojovým kódem.
9. Etapy projektu
Pro každou etapu projektu je nutné vyplnit písm. a) až i). Etapy na sebe musí časově a věcně navazovat, popř. se mohou částečně překrývat, ale musí být uvedeny a nesmí být všechny plánovány na celou dobu řešení.
Předpokladem plánováni etapje, že přípravnáfáze projektu (tzn. např. studium pramenů, pilotní výzkum či testy aformulace hlavní hypotézy) již byla realizována aje dokumentována v částech IV. 1 — IV. 4 přihlášky. V této části přihlášky popište etapy tak, aby byly sdruženy výzkumné i organizační aktivity projektu do logických celků z hlediska časové souslednosti řešeného projektu.
a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 1: Analýza nové legislativy a kolektivních smluv, příprava a certifikace metodiky, vývoj softwaru a testování
Cílem etapy je analyzovat možnosti, které z hlediska zpřístupněných dokumentů poskytuje platná legislativa a zároveň kolektivní a individuální smlouvy mezi knihovnami a držiteli práv. Souěasně budou během této etapy zahájeny analytické a programátorské práce na nově vyvíjených řešeních RightLib, nové verze systému pro zpřístupnění i na mobilních klientech a během této etapy již budou k dispozici funkění prototypy, které budou následně testovány a dále optimalizovány.
Jeden z hlavních cílů projektu - metodika pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém” - bude v rámci první etapy kompletně dokončen včetně certifikace.
b) Datum zahájení řešení etapy (veformátu: RRRR-MM-DD):
2018-03-01
c) Datum ukončení řešení etapy {ve formátu: RRRR-MM-DD):
2020-12-31
d) Převažující typ výzkumu {základní výzkum, průmyslový výzkum, vývof) při řešení etapy:
Průmyslový výzkum a vývoj
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
Od zahájení projektu budou probíhat práce na přípravě metodiky pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém”. Metodika bude podrobena procesu certifikace na konci 1. etapy a bude patřit mezi hlavní cíle projektu.
V 1. etapě budou probíhat analýzy nové legislativy a kolektivních smluv za účelem přípravy zadání pro programátorské práce. Po úvodních analýzách budou zahájeny již v roce 2018 programátorské práce související s optimalizací implementace repozitáře Fedora 4 do nové generace systému pro zpřístupnění. S využitím metod UX „user experience“ budou definována uživatelsky komfortní rozhraní pro desktopovou i pro mobilní verze klientů pro zpřístupnění. Bude zahájena příprava klientů pro mobilní zařízení k testování, při napojení klientů bude možné využít aktuální API systému Kramerius. Již během první etapy bude uvolněno softwarové řešení nové generace systému pro zpřístupnění k testování, které umožní zkušební provoz pro ověření funkcionality a výkonu. Zpětná vazba z testování, včetně zpětné vazby od uživatelů, bude sloužit jako podklad pro další práce na projektu.
f) Organizační postup při řešení etapy:
Knihovna AV ČR, v. v. i., bude hlavním koordinátorem činností realizovaných v rámci I. etapy řešení projektu. Ke koordinaci a komunikaci budou sloužit pravidelné schůzky celého řešitelského týmu, bude vytvořena informační webová stránka projektu a vývoj řešení bude probíhat veřejně na platformě xxxxxx.xxx.
Odpovědnosti v rámci řešení dílčích ěástí projektu budou rozděleny tímto způsobem: Knihovna AV ČR, v. v. i., bude koordinátorem činností pro vývoj nové generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů a pro vytvoření rozhraní RightLib pro zprostředkování přístupu ke chráněným dokumentům a jeho fůnkční ověření ve formě poloprovozu.
Národní knihovna ČR bude koordinátorem činností pro přípravu metodiky pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém”.
Moravská zemská knihovna v Brně bude koordinátorem pro vývoj klientů systému pro zpnstupnění určených pro mobilní zanzení s OS Android a iOS.
Řešitelé všech příjemců se budou průběžně podílet na analýzách, přípravě zadání pro programátorské práce, testování a poskytnutí zpětné vazby k průběžným řešením i ke konečným výsledkům. Všichni příjemci se též v souvislosti s prezentací výsledků projektu zapojí do publikační činnosti v recenzovaných časopisech a konferenčních sbornících.
S řešitelským týmem bude spolupracovat vybraná vývojářská společnost, u které budou vyžadovány zkušenosti s vytvářením obdobných řešení založených na softwarových komponentech s otevřeným zdrojovým kódem.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledkůprojektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):
1) Metodika pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém”
2) publikační činnost - 2 x článek ve sborníku, 2 x recenzovaný odborný článek
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 zadávací dokumentace):
1 X certifikovaná metodika 2 X článek ve sborníku
2 X recenzovaný odborný článek
i) Termín odevzdání výsledků etapy (v souladu spodmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 Zadávacídokumentace; veformátu: RRRR-MM-DD):
2020-12-31 - Metodika pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém”
2020-12-31 - publikační činnost - 2 x článek ve sborníku, 2 x recenzovaný odborný článek
a) Číslo, název a cíl etapy:
Etapa 2: Vývoj, testování, produkční implementace a nasazení systému RightLib do poloprovozu
Hlavními cíli 2. etapy jsou dokončení vývoje nové generace systému pro zpřístupnění, dokončení vývoje klientů pro mobilní zařízení a dokončení vývoje systému RightLib pro zprostředkování přístupu ke chráněným dokumentům a jeho fůnkční ověření ve formě poloprovozu propojením s Českou digitální knihovnou.
Na základě provedených analýz bude probíhat vývoj. Část týmu, která je odpovědná za přípravu podkladů vyplývajících z legislativy, kolektivních smluv a definici standardů, bude dohlížet na jejich důkladnou implementaci a v případě potřeby (zejména při změnách) bude metodické pokyny a standardy aktualizovat. Hotové části softwarového řešení budou testovány, postupně doplňovány o další funkce a převáděny do produkční podoby.
V závěrečném roce projektu bude celé řešení jednotné digitální knihovny RightLib uvedeno do pilotního provozu formou poloprovozu propojením s Českou digitální knihovnou.
b) Datum zahájení řešení etapy (ve formátu'. RRRR-MM-DD):
2021-01-01
c) Datum ukončení řešení etapy (ve formátu: RRRR-MM-DD):
2022-12-31
d) Převažující typ výzkumu (základní výzkum, průmyslový výzkum, vývoj) při řešení etapy:
Průmyslový výzkum a vývoj
e) Plán výzkumných aktivit při řešení etapy:
Na základě provedených analýz a na základě zpětné vazby z testování prototypů z předchozí etapy bude probíhat vývoj nové generace systému pro zpřístupnění, vývoj klientů pro mobilní zařízení a vývoj systému pro zpřístupnění chráněných dokumentů RightLib. Část týmu, která je odpovědná za přípravu podkladů vyplývajících z legislativy, kolektivních smluv a definici standardů, bude dohlížet na jejich důkladnou implementaci a v případě potřeby (zejména při změnách) bude metodické pokyny a standardy aktualizovat. Hotové ěásti softwarového řešení budou testovány, postupně doplňovány o další funkce a převáděny do produkění podoby.
V závěreěném roce projektu bude celé řešení jednotné digitální knihovny RightLib uvedeno do pilotního provozu formou poloprovozu propojením s Českou digitální knihovnou.
f) Organizační postup při řešení etapy:
Knihovna AV ČR, v. v. i., bude hlavním koordinátorem činností realizovaných v rámci
2. etapy řešení projektu. Ke koordinaci a komunikaci budou sloužit pravidelné schůzky celého řešitelského týmu, bude vytvořena informační webová stránka projektu a vývoj řešení bude probíhat veřejně na platformě xxxxxx.xxx.
Odpovědnosti v rámci řešení dílčích ěástí projektu budou rozděleny tímto způsobem; Knihovna AV ČR, v. v. i., bude koordinátorem činností pro vývoj nové generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů a pro vytvoření rozhraní RightLib pro zprostředkování přístupu ke chráněným dokumentům a jeho funkční ověření ve formě poloprovozu.
Národní knihovna ČR bude koordinátorem činností pro aktualizaci metodiky pro zajištění bezpečného přístupu “na místě samém”.
Moravská zemská knihovna v Brně bude koordinátorem pro vývoj klientů systému pro zpřístupnění určených pro mobilní zařízení s OS Android a iOS.
Řešitelé všech příjemců se budou průběžně podílet na analýzách, přípravě zadání pro programátorské práce, testování a poskytnutí zpětné vazby k průběžným řešením i ke konečným výsledkům. Všichni příjemci se též v souvislosti s prezentací výsledků projektu zapojí do publikační činnosti v recenzovaných časopisech a konferenčních sbornících.
S řešitelským týmem bude spolupracovat vybraná vývojářská společnost, u které budou vyžadovány zkušenosti s vytvářením obdobných řešení založených na softwarových komponentech s otevřeným zdrojovým kódem.
g) Výsledky etapy {součet výsledků za všechny etapy musí odpovídat výčtu všech očekávaných výsledků projektu podle bodu č. 5 Popisu projektu):
1) Klient systému pro zpřístupnění určený pro mobilní zařízení s OS Android
2) Klient systému pro zpřístupnění urěený pro mobilní zařízení s iOS
3) Kramerius 6 - nová generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů
4) RightLib - ftmkční ověření systému pro zpřístupnění chráněných dokumentů formou poloprovozu propojením s Českou digitální knihovnou
h) Forma zpracování a předání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, uvedenými vpříloze č. 9 zadávací dokumentace):
3 X software
1 X poloprovoz
2 X článek ve sborníku
2 X recenzovaný odborný článek
í) Xxxxxx odevzdání výsledků etapy (v souladu s podmínkami pro předávání výsledků, uvedenými v příloze č. 9 Zadávací dokumentace; ve formátu: RRRR-MM-DD):
2021-12-31 - Klient systému pro zpřístupnění určený pro mobilní zařízení s OS Android 2021-12-31 - Klient systému pro zpřístupnění urěený pro mobilní zařízení s iOS
2021- 12-31 - Kramerius 6 - nová generace systému pro zpřístupnění digitálních dokumentů
2022- 12-31 - RightLib - funkění ověření systému pro zpřístupnění chráněných dokumentů formou poloprovozu propojením s Českou digitální knihovnou
2022-12-31 - publikační činnost - 2 x článek ve sborníku, 2 x recenzovaný odborný článek