Metoda doba návratnosti Vzorová ustanovení

Metoda doba návratnosti. Dobou splacení repektive dobou návratnosti se rozumí takové časové období (většinou roky), za které tok přijmů (cash flow) přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici. Jsou-li příjmy v každém roce životnosti investice stejné, pak dobu splacení PP zjistíme dělením investičních nákladů roční částkou očekávaných čistých peněžních příjmů (cash flow). Výpočtový vztah má tuto podobu: [3] [9] [11] 𝐼𝑁𝑉 𝑃𝑃 = [𝑟𝑜𝑘𝑦] 𝐶̅̅̅𝐹̅𝜄 (4.5) 𝐼𝑁𝑉 … 𝑣ýš𝑒 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č] 𝐶̅̅̅𝐹̅𝜄 … 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑟𝑜č𝑛í 𝑐𝑎𝑠ℎ − 𝑓𝑙𝑜𝑤 𝑧 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č] Čím je kratší doba návratnosti, tím je investice výhodnější. Je jisté, že doba splacení musí být kratší, než je doba životnosti investice. Pokud by bylo třeba srovnávat dva nebo více investiční projekty podle této metody, volí se ten investiční projekt, který má dobu splacení nejkratší. Nedostatkem této metody je, že nebere v úvahu výnosy, které vzniknou až po době splacení a také nepočítá s časovým rozlišením těchto výnosů v době splácení. Z tohoto důvodu nemůže tato metoda nikdy být všeobecným měřítkem pro posuzování investic, může však poskytovat velmi důležité informace o riziku investice hlavně z hlediska času a likvidity. [3] [9] [11] Metoda čisté současné hodnoty (ČSH) anglicky známá pod názvem Net present value (NPV) je dynamická metoda určená pro hodnocení efektivnosti investice, která je založena na metodice diskontovaných peněžních toků. Slouží pro vyhodnocování rozdílů mezi současnou hodnotou očekávaných celkových příjmů a současné hodnoty všech výdajů vynaložených na investiční projekt – zde se řadí výdaje na investici a výdaje provozní, u kterých může hrát roli postupnost. Výpočtový vztah pro metodu ČSH je následující: [3] [9] [11]