MEZI LETY 1959 A 1989. Rok 1959 byl ovšem pro rozvoj bytového družstevnictví Československa naprosto zásadní. Bytová výstavba na konci 50. let byla zajišťována v praxi již výhradně státem, což se ale začalo ukazovat jako neudržitelné. I samotné ÚV KSČ přiznávalo tuto situaci, když ve svém usnesení z XI. sjezdu konaného v červnu 1959 uvádělo: „Proto i současný stav bytového fondu...neuspokojuje naše potřeby ani co do množství, ani co do kvality. Neuspokojivá je péče o údržbu, správy a modernizace bytů. Důsledky nedostatečné péče o bytový fond jsme nepřekonali a stav a vzhled starších domů není příznivý.14“ K řešením těchto problémů byla povolána právě bytová družstva, které se státní daňovou, dotační i garančně úvěrovou pomocí a za zapojení svépomoci svých členů měla významně snížit náklady státu na výstavbu, neboť až 40 % nákladů výstavby bylo přenesena na členy družstva prostřednictvím jejich majetkové účasti a následně také do nájmu zahrnutých splátkách úvěru poskytnutého Státní bankou československou. Proto byl také přijat nový zákon č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě, který vedle stávajících LBD zřizoval zvláštní formu tzv. stavebních bytových družstev.
