Několikeré příbuzenství. Za situace, kdy je osoba příbuzná se zůstavitelem z více než jedné strany, má taková osoba z každé strany takové dědické právo, jaké by mu náleželo jako příbuznému z této strany.64 Tedy osoba, jež je příbuzná se zůstavitelem ze dvou stran, má oproti osobě, která je příbuzná se zůstavitelem pouze z jedné strany, dvojnásobný dědický podíl. Několikeré příbuzenství přitom nemůže vzniknout v přímé linii příbuzenství, nýbrž pouze v linii vedlejší a uplatní se tak vlastně pouze ve třetí nebo šesté dědické třídě.65 Příkladem, kdy půjde o několikeré příbuzenství, by mohla být situace, kdy by zůstavitelova sestřenice či zůstavitelův bratranec nastoupili do dědického podílu svých rodičů, kterými byli zůstavitelova teta ze strany otce a zůstavitelův strýc ze strany matky (anebo naopak), a navzájem nebyli v příbuzenském vztahu, jež by takovému vztahu bránil. V takovém případě nabyde bratranec či sestřenice dvojnásobný dědický podíl. Také si lze představit situaci, kdy by zůstavitel měl polorodého bratra a polorodou sestru, kteří by spolu nebyli nikterak příbuzní a zplodili spolu dítě. Pokud by následně tito polorodí sourozenci zůstavitele nedědili, jejich dítě, ať už zůstavitelův synovec či neteř, by nastoupilo do dědického podílu každého ze svých rodičů a tedy by jeho dědický podíl byl dvojnásobný.66 Nastane-li situace, kdy žádný dědic nedědí ani z dědické smlouvy, ani ze závěti a dokonce ani ze zákona, pak dědictví připadá státu a hledí se na něj jako na zákonného dědice. Stát má vůči jiným osobám stejné postavení jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu. Nemá ale právo dědictví odmítnout a ani mu nevzniká právo na odkaz podle ustanovení § 1594 odst. 1 věty třetí NOZ.67 Vůči státu mohou následně věřitelé uplatňovat totožná práva jako vůči kterémukoliv jinému dědici z první až šesté dědické třídy. Stát navíc hradí zůstavitelovy dluhy, ale stejně jako dědic, kterému svědčí výhrada soupisu (nebo 64 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1641.
