Právní následky neuzavření budoucí smlouvy. Jak již bylo zmíněno v úvodu mojí práce, smlouva o smlouvě budoucí je druhem smlouvy, který je určen dle svého předmětu a předmětem smlouvy o smlouvě budoucí je pro její smluvní strany právě uzavření budoucí smlouvy. Jaké právní následky však nastanou, pokud smlouva, k jejímuž uzavření se strany předběžné smlouvy smluvně zavázaly, nevznikne, vysvětlím v následujících řádcích této práce.
Právní následky neuzavření budoucí smlouvy. V případě že zavázaná strana nesplní svoji povinnost uzavřít realizační smlouvu, má oprávněná strana právo požadovat, aby byl obsah realizační smlouvy určen soudem nebo osobou určenou ve smlouvě. Pokud tato smlouvou určená osoba neurčí obsah realizační smlouvy v přiměřené lhůtě nebo jej odmítne určit, má oprávněná strana právo navrhnout, aby obsah smlouvy určil soud. Výše uvedené normuje ustanovení § 1787 odst. 1 nového občanského zákoníku. Citované ustanovení § 1787 odst. 1 nového občanského zákoníku částečně přebírá jen 1. větu ustanovení § 290 odst. 2 obchodního zákoníku. Nepřebírá již možnost oprávněné strany požadovat náhradu škody, která jí byla způsobena nesplněním povinnosti zavázaného uzavřít realizační smlouvu. Obchodní zákoník stanoví v ustanovení § 290 odst. 2, že pokud zavázaná strana nesplní závazek uzavřít budoucí smlouvu, má oprávněný alternativně právo požadovat, aby byl obsah budoucí smlouvy určen soudem popř. třetí osobou anebo má právo žádat náhradu škody. Jestliže však zavázaný neoprávněně odmítne jednat s oprávněným o uzavření budoucí smlouvy, má oprávněný právo na určení obsahu budoucí smlouvy a současně i právo na náhradu škody. Občanský zákoník dané dva případy nerozlišuje a pro případ porušení povinnosti zavázaným zakládá oprávněnému právo domáhat se, aby byl chybějící projev vůle zavázaného nahrazen soudním rozhodnutím a vedle toho i právo na náhradu škody. Nový občanský zákoník tak nepřevzal znění občanského zákoníku ani zákoníku občanského. Podle mého názoru může oprávněný žádat náhradu škody na základě ustanovení § 2913 odst. 1, které zakotvuje porušení smluvní povinnosti. „Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“ Jestliže tedy zavázaná strana nesplní svoji povinnost ze smlouvy o smlouvě budoucí, tj. přijmout návrh budoucí smlouvy, má oprávněná strana právo domáhat se, aby chybějící projev vůle zavázaného byl nahrazen rozhodnutím třetí osoby určené smlouvou nebo rozhodnutím soudu. Právo na určení obsahu budoucí smlouvy je podle smyslu úpravy v občanském a obchodním zákoníku nutné vykládat tak, že oprávněná strana má nárok, aby chybějící akceptace budoucí smlouvy zavázaným byla nahrazena rozhodnutím rozhodce nebo soudu. Rozhodce nebo soud jsou také oprávněni určit zbývající chybějící obsah budoucí smlouvy. Právo oprávněného na určení obsahu realizační smlouvy soudem se dle ustanovení § 634 nového občanského zák...