ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2010, s. 354. ISBN 9788073575625.
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2001. str. 251.
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 295. právními normami jen těžko stanovit. Proto ji musí hledat obecné i rozhodčí soudy při řešení konkrétních sporných případů ve své praxi. Za přibližně třicet let existence Vídeňské úmluvy měli soudci i rozhodci na stole jistě řadu případů, ve kterých řešili otázku, zda předvedené jednání lze považovat za jednání naznačující souhlas s nabídkou či nikoli. Například mnichovský Oberlandesgericht dovodil, že již nákup dodávaného zboží od jednoho ze subdodavatelů postačí k prokázání toho, že došlo k platnému uzavření smlouvy.37 Postupem času z judikatury vyplynulo několik dalších obecných typů jednání, která považujeme za jednání naznačující souhlas s návrhem a na základě kterého vznikne mezinárodní kupní smlouva. Příkladem takovéhoto jednání je například odeslání zboží – i dílčí dodávky – balení zboží pro odeslání kupujícímu, dále v souladu s nabídkou výroba zboží pro příjemce objednávky, přijetí nebo zpracování objednatelova zboží, zaplacení kupní ceny, otevření akreditivu na kupní cenu, uzavření smlouvy ke krytí transakce nebo zahájení výroby. Odeslání faktury nebo její podepsání kupujícím, proplacení šeku zaslaného s nabídkou lze také chápat jako výraz přijetí. Rozhodující je objektivní možnost adresáta pochopit ono jednání. Naopak pouhá příprava prohlášení o přijetí - např. vypracování dopisu – sama o sobě obvykle není vyjádřením úmyslu nabídku přijmout, a to bez ohledu na znění čl. 18 odst. 3.38 Odstavec 3 čl. 18 váže možnost vyjádření souhlasu s nabídkou výše uvedenými nebo jim podobnými úkony, tj. bez předchozího upozornění navrhovatele, na zakotvení této možnosti přímo v nabídce navrhovatele, na praxi, kterou mezi sebou strany zavedly, nebo na obecné mezinárodní obchodní zvyklosti. Přijetí návrhu je pak účinné od okamžiku, kdy je příslušný úkon – např. odeslání zboží nebo zaplacení kupní ceny – vykonán. K přijetí návrhu tak dochází ještě předtím, než se o tom navrhovatel dozví. Logickým důsledkem tak je, že předkladatel nabídky nemůže svou nabídku odvolat, a to i když je návrh odvolatelný. Jedině v případě, že by toto zrušení došlo do sféry odesílatele plnění dříve, než úkon vyjadřující souhlas s nabídkou provede.39
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Kupní smlouva v mezinárodním obchodním styku. Brno: Masarykova Univerzita, 1993. ISBN 80-210-0793-1.
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 221.
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 220-221. tedy třeba s nimi ve styku se zahraničím počítat. Společně je označujeme jako tzv. nestátní prostředky právní úpravy. Nestátním prostředkům právní úpravy bude věnována podstatná část této práce, a to především pokud jde o způsoby jejich včleňování do mezinárodní kupní smlouvy, respektive jejich vliv na kontraktační proces v režimu Vídeňské úmluvy. Ohledně těchto skutečností totiž mohou v praxi nastat nejrůznější spory mezi stranami. Jejich bezproblémové zakomponování do smlouvy a následný jednoznačný výklad je základem pro úspěšný průběh celé obchodní transakce koupě-prodej. Ve své práci nejprve v krátkosti představím Úmluvu OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, abych se následně mohla věnovat stěžejnímu tématu této práce, kterým je kontraktační proces v režimu Úmluvy. Následně bych se chtěla věnovat nestátním prostředkům právní úpravy a jejich vlivu na proces uzavírá kupní smlouvy v mezinárodním obchodování. Je jasné, že tato problematika je natolik obsáhlá, že mi rozsah diplomové práce nedovolí věnovat se všem otázkám do nejmenších detailů. Přesto se pokusím podstatné problémy důkladně analyzovat a pro více informací odkazovat na použitou literaturu v poznámkách pod čarou. Rozporné otázky bych ráda analyzovala za pomoci vybraných soudních rozhodnutí, přičemž k léta sporným otázkám pokusím přidat svůj vlastní názor vytvořený na základě srovnání různých pramenů literatury i judikatury. Tato práce by měla potvrdit či vyvrátit tvrzení, že úprava kontraktačního procesu obsažená ve Vídeňské úmluvě je natolik obecná, že si s ní současný mezinárodní obchod nevystačí a skutečně potřebuje vytvářet jiné, tzn. standardizované prostředky právní úpravy? Zahraniční obchod je fenomén, který se neustále rozrůstá tím, jak se otevírají nové komunikační a dopravní cesty, mizí bariéry v podobě státních hranic, překážky typu clo a jiné. Mezinárodní obchodní prostření však není pro většinu obchodníků tak lehce předvídatelné jako prostředí domácí. Důsledkem může být právní nejistota zahraničního obchodu. Obchodníci raději vidí jasně daná pravidla aplikace pro jejich transakce bez ohledu na to, který soud bude nakonec rozhodovat. Z tohoto důvodu mnoho států přijalo v těchto otázkách jednotné hmotné právo.4 Potřeba jednotné úpravy mezinárodní obchodní transakce koupě-prodej je v současnosti nezbytná a nikdo o ní pravděpodobně nepochybuje. Nejvýznamnějším počinem všech unifikačních snah, o které se státy i rů...
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 555 s. ISBN 807357196X.
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-562-5, str. 483 Podpisy86 Následně se zkráceně zaměřím na některé z částí struktury licenční smlouvy. V úvodu neboli preambuli se nachází zpravidla účel smlouvy a určení základních vztahů ke smlouvě. V části samotné povolení, jak již z názvu vyplývá, by mělo zaznít svolení ze strany poskytovatele k užívání předmětu licence ze strany nabyvatele. Do této části lze určitě zařadit i teritoriální vymezení licenční smlouvy. Jak již bylo řečeno, stanovení poplatků patří jednoznačně jedna z nejdůležitějších částí tohoto kontraktu současně s určením času splatnosti, přičemž poplatky mohou být stanoveny jak výší určité částky, tak způsobem jejich výpočtu. Část pod názvem lhůty a časové omezení nám specifikuje vymezení platnosti této smlouvy. Jiná nutnost časového vymezení bude v případě patentu a jiná např. u ochranné známky, neboť v prvním případě oproti tomu druhému, musí býti brána v úvahu kromě platnosti samotné licenční smlouvy i doba ochrany samotného patentu, který by měl být po dobu kontraktu samozřejmě také platný. Dalším relativně důležitým bodem je ujednání o převodu, které se týká možnosti převedení licence na jinou osobu, tudíž tato část může v sobě zahrnovat i ujednání o možnosti udělení sublicence. Poslední část struktury nejenom licenční, ale každé smlouvy, by měla být tvořena podpisy „zúčastněných“ stran87.
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-562-5. XXXXXX, Xxxxxx, Xxxxxx XXXXXXXXXX a Xxxxxxxxx XXXXXXX. Právo mezinárodního obchodu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx). ISBN 978-80-7380-108-3. XXXXXX, Xxx. Mezinárodní právo veřejné, soukromé, obchodní. 5., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2014. ISBN 978-80-7380-506-7.
ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 9788073575625. XXXXXXXXXXXX, Xxxxx. Uniform sales law: the UN-Convention on contracts for the international sale of goods. Editor Xxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxx, Xxxx Xxxxxxxxx. Wien: Manz, 1986, 120 p. Recht, Wirtschaft, Aussenhandel, Bd. 9. ISBN 32-140-6558-0. XXXXXXX. European contract law: a commentary. 1., neue Ausg. Oxford: Hart, 2012. ISBN 1849463654.