Common use of ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx Clause in Contracts

ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 295. právními normami jen těžko stanovit. Proto ji musí hledat obecné i rozhodčí soudy při řešení konkrétních sporných případů ve své praxi. Za přibližně třicet let existence Vídeňské úmluvy měli soudci i rozhodci na stole jistě řadu případů, ve kterých řešili otázku, zda předvedené jednání lze považovat za jednání naznačující souhlas s nabídkou či nikoli. Například mnichovský Oberlandesgericht dovodil, že již nákup dodávaného zboží od jednoho ze subdodavatelů postačí k prokázání toho, že došlo k platnému uzavření smlouvy.37 Postupem času z judikatury vyplynulo několik dalších obecných typů jednání, která považujeme za jednání naznačující souhlas s návrhem a na základě kterého vznikne mezinárodní kupní smlouva. Příkladem takovéhoto jednání je například odeslání zboží – i dílčí dodávky – balení zboží pro odeslání kupujícímu, dále v souladu s nabídkou výroba zboží pro příjemce objednávky, přijetí nebo zpracování objednatelova zboží, zaplacení kupní ceny, otevření akreditivu na kupní cenu, uzavření smlouvy ke krytí transakce nebo zahájení výroby. Odeslání faktury nebo její podepsání kupujícím, proplacení šeku zaslaného s nabídkou lze také chápat jako výraz přijetí. Rozhodující je objektivní možnost adresáta pochopit ono jednání. Naopak pouhá příprava prohlášení o přijetí - např. vypracování dopisu – sama o sobě obvykle není vyjádřením úmyslu nabídku přijmout, a to bez ohledu na znění čl. 18 odst. 3.38 Odstavec 3 čl. 18 váže možnost vyjádření souhlasu s nabídkou výše uvedenými nebo jim podobnými úkony, tj. bez předchozího upozornění navrhovatele, na zakotvení této možnosti přímo v nabídce navrhovatele, na praxi, kterou mezi sebou strany zavedly, nebo na obecné mezinárodní obchodní zvyklosti. Přijetí návrhu je pak účinné od okamžiku, kdy je příslušný úkon – např. odeslání zboží nebo zaplacení kupní ceny – vykonán. K přijetí návrhu tak dochází ještě předtím, než se o tom navrhovatel dozví. Logickým důsledkem tak je, že předkladatel nabídky nemůže svou nabídku odvolat, a to i když je návrh odvolatelný. Jedině v případě, že by toto zrušení došlo do sféry odesílatele plnění dříve, než úkon vyjadřující souhlas s nabídkou provede.39

ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 23., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPIXxxxxxx Kluwer Česká republika, 20062010, s. 356. s. 295ISBN 9788073575625. právními normami jen těžko stanovitnáhrady škody136. Proto ji musí hledat obecné V článku 74 nalezneme kritéria pro uplatnění náhrady škody. Náhradu škody tedy uplatňuje strana, které vznikla škoda v důsledku neplnění smluvních povinností protistranou a to nejen samotné škody, ale i rozhodčí soudy při řešení konkrétních sporných případů ve své praxiušlého zisku. Za přibližně třicet let existence Vídeňské úmluvy měli soudci Důležitým faktorem je i rozhodci na stole jistě řadu případů, ve kterých řešili otázku, zda předvedené jednání lze považovat za jednání naznačující souhlas s nabídkou či nikoli. Například mnichovský Oberlandesgericht dovodilto, že již nákup dodávaného zboží od jednoho ze subdodavatelů postačí k prokázání toho, že došlo k platnému uzavření smlouvy.37 Postupem času z judikatury vyplynulo několik dalších obecných typů jednání, která považujeme za jednání naznačující souhlas s návrhem a na základě kterého vznikne mezinárodní kupní smlouva. Příkladem takovéhoto jednání je například odeslání zboží – i dílčí dodávky – balení zboží pro odeslání kupujícímu, dále v souladu s nabídkou výroba zboží pro příjemce objednávky, přijetí nebo zpracování objednatelova zboží, zaplacení kupní ceny, otevření akreditivu na kupní cenu, uzavření smlouvy ke krytí transakce nebo zahájení výroby. Odeslání faktury nebo její podepsání kupujícím, proplacení šeku zaslaného s nabídkou lze také chápat jako výraz přijetí. Rozhodující je objektivní možnost adresáta pochopit ono jednání. Naopak pouhá příprava prohlášení se jedná výslovně pouze o přijetí - např. vypracování dopisu – sama o sobě obvykle není vyjádřením úmyslu nabídku přijmoutškodu druhou stranou předvídatelnou, a to bez ohledu s přihlédnutím ke skutečnostem, o nichž věděla nebo měla vědět při uzavření smlouvy. Další důležitou skutečností pro smluvní strany je i možnost uplatnění náhrady škody současně s uplatněním dalších nároků dle smlouvy a Úmluvy137. Vedle náhrady škody upravuje Vídeňská úmluva jako další sankční institut úroky z prodlení. V článku 78 stanoví, že v případě opoždění se strany s placením kupní ceny či jiné peněžité částky má druhá strana nárok na znění člúroky z prodlení. 18 odstSamotnou výši úroků již Úmluva nestanoví, zůstává tedy na dohodě smluvních stran a v případě že tato není, se uplatní předpisy národní. 3.38 Odstavec 3 člNázory na to, které národní předpisy se v tomto případě mají uplatnit se různí. 18 váže Xxxxxxxxxxx uvádí na prvním místě právní řád místa sídla věřitele, ovšem připouští i možnost vyjádření souhlasu s nabídkou výše uvedenými nebo jim podobnými úkonyuplatnění právního řádu místa sídla dlužníka, tj. bez předchozího upozornění navrhovateleprávní řád měny, na zakotvení této možnosti přímo v nabídce navrhovatele, na praxi, kterou mezi sebou strany zavedlyníž byla vyjádřena kupní cena, nebo právní řád místa placení kupní ceny.138. Opět je výslovně zdůrazněna nezávislost takovýchto úroků na obecné mezinárodní obchodní zvyklostiprávech z náhrady škody. Přijetí návrhu Úpravu dalších sankčních institutů, jako je pak účinné od okamžikutřeba smluvní pokuta, kdy je příslušný úkon – např. odeslání zboží nebo zaplacení kupní ceny – vykonán. K přijetí návrhu tak dochází ještě předtím, než se o tom navrhovatel dozví. Logickým důsledkem tak je, že předkladatel nabídky nemůže svou nabídku odvolat, a to i když je návrh odvolatelný. Jedině v případě, že by toto zrušení došlo do sféry odesílatele plnění dříve, než úkon vyjadřující souhlas s nabídkou provede.39Úmluvě nenalezneme.

ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 295233. právními normami jen těžko stanovitobchodní transakce koupě-prodej. Tato jejich pozitivní stránka se ovšem snadno může změnit v negativní. Subjekty, a mezinárodní obchodníci obzvlášť, se snaží kontraktační proces co nejvíce zjednodušit. Pokud uzavírají velké množství smluv, mají zájem na tom, aby proces uzavírání byl stejný a obsah smluv co nejvíce podobný. Proto ji musí hledat obecné požívají různé formy standardizace.68 Právě mezi tzv. standardizované formy uzavírání smluv řadíme i rozhodčí soudy při řešení konkrétních sporných případů ve své praxiobchodní podmínky. Za přibližně třicet let existence Vídeňské úmluvy měli soudci Bohužel Vídeňská úmluva o začleňování obchodních podmínek do kupní smlouvy mlčí. V teorii i rozhodci na stole jistě řadu případů, ve kterých řešili otázku, zda předvedené jednání lze považovat za jednání naznačující souhlas s nabídkou či nikoli. Například mnichovský Oberlandesgericht dovodilpraxi převládá názor, že již nákup dodávaného zboží od jednoho ze subdodavatelů postačí k prokázání tohopokud chybí jakákoli předchozí dohoda, že došlo k platnému uzavření smlouvy.37 Postupem času z judikatury vyplynulo několik dalších obecných typů jednání, která považujeme za jednání naznačující souhlas s návrhem a na základě kterého vznikne mezinárodní kupní smlouva. Příkladem takovéhoto jednání je například odeslání zboží – i dílčí dodávky – balení zboží pro odeslání kupujícímu, dále v souladu s nabídkou výroba zboží pro příjemce objednávky, přijetí praxe zavedená mezi stranami nebo zpracování objednatelova zboží, zaplacení kupní ceny, otevření akreditivu na kupní cenu, uzavření smlouvy ke krytí transakce nebo zahájení výroby. Odeslání faktury nebo její podepsání kupujícím, proplacení šeku zaslaného s nabídkou lze také chápat jako výraz přijetí. Rozhodující je objektivní možnost adresáta pochopit ono jednání. Naopak pouhá příprava prohlášení o přijetí - např. vypracování dopisu – sama o sobě obvykle není vyjádřením úmyslu nabídku přijmout, a to bez ohledu na znění čl. 18 odst. 3.38 Odstavec 3 čl. 18 váže možnost vyjádření souhlasu s nabídkou výše uvedenými nebo jim podobnými úkony, tj. bez předchozího upozornění navrhovatele, na zakotvení této možnosti přímo v nabídce navrhovatele, na praxi, kterou mezi sebou strany zavedly, nebo na obecné mezinárodní obchodní zvyklosti, obchodní podmínky samy o sobě se nemohou stát platnou součástí smlouvy. Přijetí návrhu je pak účinné od okamžikuObchodní podmínky tedy musí být dány druhé smluvní straně k dispozici. Například budou v rámci vytváření smlouvy pravidelně zasílány nebo nabídka či přijetí budou obsahovat jasnou formulaci, kdy je příslušný úkon – napřkteré obchodní termíny jsou jejich součástí.69 I přesto že Úmluva nestanoví pravidla pro začlenění obchodních podmínek do smlouvy, nepoužije se na tuto otázku národní úprava stanovící požadavky na připojování obchodních podmínek do smluv ale část druhá Vídeňské úmluvy upravující celý kontraktační proces.70 Tento závěr lze dovodit z čl. odeslání zboží 7 Úmluvy, který upravuje problematiku vnitřních mezer a způsob jejich řešení. Zatímco český Obchodní zákoník řeší otázku včleňování všeobecných obchodních podmínek poměrně striktně kogentním ustanovením § 273, který vyžaduje jejich aktuální znalost nebo zaplacení kupní ceny – vykonánjejich přiložení, Úmluva tento problém neřeší vůbec. K přijetí návrhu tak dochází ještě předtímStačí proto, než se o tom pokud na ně navrhovatel dozví. Logickým důsledkem tak jeodkáže za předpokladu, že předkladatel nabídky nemůže svou nabídku odvolattento odkaz je pro druhou stranu pochopitelný a obsah obchodních podmínek seznatelný. Postačí tedy, pokud je zde objektivní možnost seznámit se s obchodními podmínkami.71 68 XXXXX, Xxxxx; XXXXX, Milan. Občanské právo hmotné. 2. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a to i když je návrh odvolatelnýnakladatelství Xxxx Xxxxx, 2009. Jedině v případěs. 367. 69 XXXXXX, že by toto zrušení došlo do sféry odesílatele plnění dříve, než úkon vyjadřující souhlas s nabídkou provede.39Xxxxxx. Last Shot vs. Knock Out – Still Battle over Battle of Forms Under the CISG. Pace Law School Institute of International Commercial Law [online]. Poslední aktualizace 1.10.2009 [citováno 10.2.2011]. Dostupný z <xxxx://xxx.xxxx.xxx.xxxx.xxx/xxxx/xxxxxx/xxxxxx0.xxxx>.

ROZEHNALOVÁ, Xxxxxxx. Právo mezinárodního obchodu. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 295279. právními normami jen těžko stanovitI když to není ve Vídeňské úmluvě výslovně uvedeno, v případě konfliktu zvyklostí a ustanovení Úmluvy mají přednost právě obchodní zvyklosti. Proto ji musí hledat obecné Podle názoru tvůrců Úmluvy je zakotvení tohoto pravidla přímo do textu Úmluvy zbytečné, neboť přednost zvyklostí dle čl. 9 odst. 1 i rozhodčí soudy při řešení konkrétních sporných případů ve své praxidle čl. Za přibližně třicet let existence Vídeňské úmluvy měli soudci 9 odst. 2 automaticky vyplývá z čl. 6 Úmluvy, který ztělesňuje princip autonomie vůle stran.109 To bylo judikováno i rozhodci na stole jistě řadu případův řadě soudních rozhodnutí. Kupříkladu v rozhodnutí soudu v německém Saarbrückenu, ve kterých řešili otázkujiž zmiňovaném pod odkazem č. 88, zda předvedené jednání lze považovat za jednání naznačující souhlas s nabídkou či nikolisoudce konstatoval přednost obchodním zvyklostí před samotnými ustanoveními Úmluvy. Například mnichovský Oberlandesgericht dovodilKonkrétně uvedl, že již nákup dodávaného zboží se lze odchýlit od jednoho ze subdodavatelů postačí k prokázání tohočl. 38 a čl. 39, že došlo k platnému uzavření smlouvy.37 Postupem času z judikatury vyplynulo několik dalších obecných typů jednání, která považujeme za jednání naznačující souhlas s návrhem a na základě kterého vznikne mezinárodní kupní smlouva. Příkladem takovéhoto jednání pokud je například odeslání zboží – i dílčí dodávky – balení zboží pro odeslání kupujícímu, dále to v souladu s nabídkou výroba zboží obchodními zvyklostmi. I když pro příjemce objednávkydaný případ nakonec tuto možnost vyloučil, přijetí nebo zpracování objednatelova zboží, zaplacení kupní ceny, otevření akreditivu na kupní cenu, uzavření smlouvy ke krytí transakce nebo zahájení výroby. Odeslání faktury nebo její podepsání kupujícím, proplacení šeku zaslaného s nabídkou lze také chápat jako výraz přijetí. Rozhodující je objektivní možnost adresáta pochopit ono jednání. Naopak pouhá příprava prohlášení o přijetí - např. vypracování dopisu – sama o sobě obvykle není vyjádřením úmyslu nabídku přijmout, a to bez ohledu na znění čl. 18 odst. 3.38 Odstavec 3 čl. 18 váže možnost vyjádření souhlasu s nabídkou výše uvedenými nebo jim podobnými úkony, tj. bez předchozího upozornění navrhovatele, na zakotvení této možnosti přímo v nabídce navrhovatele, na praxi, kterou mezi sebou strany zavedly, nebo na obecné mezinárodní obchodní zvyklosti. Přijetí návrhu je pak účinné od okamžiku, kdy je příslušný úkon – např. odeslání zboží nebo zaplacení kupní ceny – vykonán. K přijetí návrhu tak dochází ještě předtím, než se o tom navrhovatel dozví. Logickým důsledkem tak jevyplývá z jeho úvah, že předkladatel nabídky nemůže svou nabídku odvolatv jiném případě by toto možné bylo. Otázce vzniku smlouvy v souvislosti s obchodními zvyklostmi se týká i rozhodnutí rakouského soudu.110 Německá a rakouská společnost jednaly o uzavření rámcové smlouvy, přičemž k jejímu definitivnímu uzavření nikdy nedošlo. Krátce na to uzavřely kupní smlouvu o dodávce plynu. Následně vznikl spor o plnění ze smlouvy a to i když je návrh odvolatelnýmusela být zároveň řešena otázka, zda smlouva byla platně uzavřena. Jedině v případěNěmecký prodávající argumentoval tím, že by toto zrušení došlo do sféry odesílatele plnění dřívesmlouva nikdy nebyla uzavřena, než úkon vyjadřující souhlas s nabídkou provede.39protože kupujícího akceptace nebyla učiněna písemně, jak to vyžadovaly všeobecné obchodní podmínky prodávajícího.