Vznik bezdůvodného obohacení zaměstnance Vzorová ustanovení

Vznik bezdůvodného obohacení zaměstnance. V praxi může vzniknout situace, kdy se zaměstnanec obohatí na úkor svého zaměstnavatele. Pokud se tak stane, musí zaměstnanec obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo z neplatného právního úkonu. Při poskytnutí mzdy na niž zaměstnanci nevznikl nárok, nebo mu nebyla zaměstnavatelem přiznána a přesto mu byla vyplacena chybí právní důvod. Zaměstnavatel může vrácení na zaměstnanci požadovat pouze, pokud zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo vyplacené omylem. Právo na jejich vrácení lze uplatnit u soudu ve lhůtě tří let od jejich výplaty. V případě, že zaměstnanec nevěděl, že mu vyplacené částky nenáleží, nelze jejich vrácení právní cestou vůbec požadovat. Příklad: Zaměstnanci v dělnické profesi byla omylem vyplacena odměna, která mu nemůže dle vnitřního mzdového předpisu náležet. Byl písemně informován ve mzdovém výměru o mzdových složkách, které mu mohou či nemohou být poskytovány. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec byl nový, byl v dobré víře, že mu odměna náleží nebude možné vrácení této částky na něm požadovat právní cestou. Mzdová účetní může však zaměstnance požádat o vrácení omylem vyplacené odměny, a v případě, že by zaměstnanec s vrácením souhlasil, jako jediná možná forma srážky ze mzdy je přípustná dohoda o srážkách ze mzdy uzavřená mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.41 Dle současné právní úpravy nelze zaměstnanci, který by nebyl v dobré víře a vznikla mu tak povinnost bezdůvodné obohacení vrátit srazit ze mzdy částku o kterou se bezdůvodně obohatil. Jako jediný možný způsob přichází v úvahu dohoda o srážkách ze mzdy, kterou by zaměstnanec dobrovolně uzavřel se zaměstnavatelem. Pokud by zaměstnanec na dohodu o srážkách ze mzdy nepřistoupil, musel by se zaměstnavatel domáhat vrácení bezdůvodného obohacení žalobou u soudu. V případě, že by zaměstnavatel byl úspěšný v soudním řízení a soud by zaměstnanci uložil povinnost bezdůvodné obohacení vrátit, ani v tom případě by nemohl zaměstnavatel zaměstnanci ze své vůle srazit. Kdyby zaměstnanec svou povinnost uloženou mu soudem nesplnil, tehdy by soud nařídil výkon svého rozhodnutí srážkami ze mzdy. Všechny tyto srážky se provádějí vždy jen z čisté mzdy.42 Je tedy třeba soudního rozhodnutí o srážkách ze mzdy, zaměstnavatel nemůže ze své vůle bez rozhodnutí soudu srazit peněžitou částku ve výši bezdůvodného obohacení. Jako jediný způsob uspokojení zaměstnavatele bez projednání před soudem přichází v úvahu ...