XXXXXXXXXX, Xxx a Xxxxxxxx XXXXXXX. Správní právo procesní. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Leges, 2012. Student (Leges), s. 19. ISBN 978-80-87576-15-1. XXXXXX, Xxxx. Správní právo: obecná část. 8., dopl. a aktualiz. vyd., (V nakl. Doplněk 3.). Brno: Doplněk, 2012, s. 48. ISBN 978-80-7239-281-0.
XXXXXXXXXX, Xxx a Xxxxxxxx XXXXXXX. Základy organizace veřejné správy v ČR. 3., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2013, s. 20-21. ISBN 978-80-7380-459-6. ústavní rámec činnosti veřejné správy. Následně jsou zde obsaženy ústavní podmínky uskutečňování základních práv a svobod. Jen pro představu, do této oblasti patří články, jako je např.: • čl. 1 – princip rovnost, • čl. 2 odst. 2 a 3 – omezení a vázanost veřejné správy zákonem, • čl. 4 odst. 1 a 2 – limity při ukládání povinností, meze základních práv a svobod, • čl. 14 – svoboda pohybu a pobytu, • čl. 17 – svoboda projevu a právo na informace. Mezi ústavní základy organizace veřejné správy bych také zajisté zařadila zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého na území ČR bylo vytvořeno 14 vyšších územních samosprávných celků. Přijetím zmíněného zákona došlo ke změně Ústavy ČR v čl. 99, kde došlo k upřesnění, že vyšší územní samosprávné celky budou označované jako kraje. 24 Jak již bylo v práci uvedeno, na oblast veřejné správy se vztahuje velké množství zákonů, které se vztahují více či méně k její organizaci. Jelikož veřejná správa v sobě zahrnuje značné kvantum nejrůznějších oborů, a tak je i zcela nemožné uvést výčet všech zákonů, kde se pojednává o veřejné správě. Z tohoto důvodu se v následujícím textu zaměřím pouze na předpisy, které považuji za nejdůležitější s ohledem na organizaci veřejné správy. Mezi takové právní předpisy jsem primárně zařadila zákon č. 2/1969 Sb., zákon č. 128/2000 Sb., zákon č. 129/2000 Sb. a zákon č. 131/2000 Sb.. Prvním předpisem z výše uvedených je zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je někdy nazýván jako tzv. kompetenční zákon. Obsahuje úplný výčet ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy, dále upravuje jejich působnost a stanovuje základní zásady, kterými se musí řídit ve své činnosti. Pro veřejnou správu, zejména pro oblast územní samosprávy, je bezpochyby velmi významná trojice zákonů, kterou Česká republika přijala v roce 2000, jako výsledek první 24 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní věda - teorie veřejné správy. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2009. s. 136. ISBN 978-80-7357-458-1. XXXXXXXXXX, Xxx a Xxxxxxxx XXXXXXX. Základy organizace veřejné správy v ČR. 3., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2013, s. 19-20. ISBN 978-80-7380-459-6. XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 3., aktualiz....
XXXXXXXXXX, Xxx a Xxxxxxxx XXXXXXX. Správní právo procesní. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Leges, 2012. Student (Leges), s. 344. ISBN 978-80-87576-15-1 Cílem mé diplomové práce bylo zpracovat problematiku na úseku veřejnoprávních smluv, a to jak z hlediska jejich hmotné tak i procesní úpravy. Téma veřejnoprávních smluv jak již bylo několikrát zmíněno je velice aktuální a stále řešené. V současné době tyto smlouvy představují jakýsi nástroj, kterým dle mého názoru lze zefektivnit výkon veřejné správy, pro to je důležité tomuto institutu věnovat pozornost a objasnit jej. V souladu s výše uvedeným jsem se v práci zaměřila na obecné vymezení institutu veřejnoprávních smluv a jeho uchopení v českém právním řádu zejména ve správním řádu. Veřejnoprávní smlouvu lze tedy v souladu se správním řádem vymezit jako dvoustranný či vícestranný úkon, jehož prostřednictvím lze zakládat měnit nebo rušit práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Tyto smlouvy představují nástroj, kterým veřejná správa může nenásilně zapojit adresáta veřejné správy do plnění úkolů veřejné správy a tím přispět k jejímu zefektivnění a zkvalitnění. Jak již bylo v práci poznamenáno, institut veřejnoprávních smluv má určité společné znaky se smlouvami soukromoprávními, přesto u nich nalezneme řadu specifik, které tyto smlouvy odlišují. Veřejnoprávní smlouvy se vyznačují tím, že jejich předmětem je výkon veřejné správy a jejich primárním cílem je být v souladu s veřejným zájmem.