IČO: 00551023
Zadavatel:
ČR – Ministerstvo práce a sociálních věcí Xx Xxxxxxxx xxxxx 000/0, 000 00 Xxxxx 0
IČO: 00551023
Veřejná zakázka:
„Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“
zadávaná v otevřeném řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE
dle ust. § 217 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisi (dále jen „ZZVZ“)
Zadavatel, ČR – Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním xxxxx 000/0, Xxxxx 2, PSČ 128 01, IČO: 00551023 (dále jen „zadavatel“), zahájil dne 12. 12. 2017 zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“, evidenční číslo ve věstníku veřejných zakázek Z2017-032460 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
Na základě ustanovení § 217 ZZVZ zadavatel vyhotovil k výše uvedené veřejné zakázce tuto
písemnou zprávu.
1. PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A SJEDNANÁ CENA VE SMLOUVĚ
NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU, POKUD BYLA UZAVŘENA
1.1. Předmět veřejné zakázky
Předmětem veřejné zakázky je vytvoření Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY (dále jen „Systém“) a zajištění jeho následné podpory provozu a rozvoje. Předmět této veřejné zakázky zahrnuje následující části:
- vytvoření detailního návrhu Systému, provedení detailní analýzy; včetně provedení
procesní analýzy jednotlivých agend a analýzy integračních vazeb;
- vytvoření, dodání a zprovoznění prototypu Systému v prostředí zadavatele; včetně dodání nástrojů pro podporu vývoje; včetně interakce se zdroji dat zadavatele či třetích osob a úvodní migrace dat v nezbytném rozsahu; včetně vytvoření testovacích dat;
- vytvoření, dodání a zprovoznění Systému v prostředí zadavatele; včetně interakce se zdroji dat zadavatele či třetích osob a kompletní migrace dat do Systému; včetně vytvoření testovacích dat; včetně integrace na související systémy tvořící JIS PSV;
- vytvoření a dodání dokumentace vztahující se k Systému, zejména vývojářské, architektonické, administrátorské, uživatelské, provozní, testovací, bezpečnostní a školicí;
- poskytnutí služeb správy a údržby Systému v období ověřovacího provozu, poskytnutí služeb podpory provozu a podpory jeho uživatelů po jeho uvedení do produktivního provozu;
- poskytnutí služeb rozvoje Systému, a to na základě změnových požadavků; a
- poskytnutí školení pro klíčové uživatele, metodiky, správce, administrátory a koncové uživatele Systému.
Bližší specifikace předmětu veřejné zakázky je uvedena v Zadávací dokumentaci.
1.2. Celková cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena:
Smlouva nebyla uzavřena, zadávací řízení bylo zrušeno.
2. POUŽITÝ DRUH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
Jedná se o veřejnou zakázku na služby, která byla zadána v nadlimitním režimu v otevřeném řízení podle § 56 ZZVZ.
3. OZNAČENÍ ÚČASTNÍKŮ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
Nabídka č. 1: | |
Obchodní firma: | DXC Technology Czech Republic s.r.o.1 |
Sídlo: | Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 - Nusle |
IČO: | 05211131 |
Nabídka č. 2: | |
Obchodní firma: | OKsystem a.s. |
Sídlo: | Na Pankráci 1690/125, Praha 4, 140 21 |
IČO: | 27373665 |
1 Pozn. k 1. 8. 2018 došlo ke změně názvu a sídla dodavatele IT Enterprise Services Czechia, s.r.o. na DXC Technology Czech Republic s.r.o.
4. OZNAČENÍ VŠECH VYLOUČENÝCH ÚČASTNÍKŮ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
S UVEDENÍM DŮVODU JEJICH VYLOUČENÍ
Ze zadávacího řízení nebyla vyloučena žádná nabídka.
5. OZNAČENÍ DODAVATELŮ, S NIMIŽ BYLA UZAVŘENA SMLOUVA NEBO RÁMCOVÁ DOHODA, NEBO DODAVATELŮ, KTEŘÍ BYLI ZAŘAZENI DO DNS, VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ JEJICH VÝBĚRU
Zadavatel neuzavřel smlouvu s žádným dodavatelem, zadávací řízení bylo zrušeno.
6. OZNAČENÍ PODDODAVATELŮ DODAVATELŮ PODLE BODU 5 TÉTO PÍSEMNÉ ZPRÁVY, POKUD JSOU ZADAVATELI ZNÁMI
Zadavatel neuzavřel smlouvu s žádným dodavatelem, zadávací řízení bylo zrušeno.
7. ODŮVODNĚNÍ POUŽITÍ JEDNACÍHO ŘÍZENÍ S UVEŘEJNĚNÍM NEBO ŘÍZENÍ
SE SOUTĚŽNÍM DIALOGEM, BYLA-LI POUŽITA
Veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení podle § 56 ZZVZ.
8. ODŮVODNĚNÍ POUŽITÍ JEDNACÍHO ŘÍZENÍ BEZ UVEŘEJNĚNÍ, BYLO-LI
POUŽITO
Veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení podle § 56 ZZVZ.
9. ODŮVODNĚNÍ POUŽITÍ ZJEDNODUŠENÉHO REŽIMU, BYLO-LI POUŽITO
Veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení podle § 56 ZZVZ.
10. ODŮVODNĚNÍ ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ NEBO NEZAVEDENÍ DNS,
POKUD K TOMU DOŠLO
Zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku v souladu s § 127 odst. 2 písm. d)
ZZVZ.
Cílem zadávacího řízení bylo uzavření smlouvy na dodávku informačního systému
„IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ (dále jen „IS DAV II“) a následné poskytování služeb podpory,
přičemž dle původního harmonogramu (uvedeného v čl. 4.1 zadávací dokumentace) zadavatel předpokládal, že s ohledem na presumovaný termín uzavření smlouvy 1. 9. 2018 obdrží dokončený a provozuschopný IS DAV II nejpozději k 31. 5. 2020.
Důvod (motivace) zadavatele k zadání veřejné zakázky spočíval fakticky výhradně ve vývoji řešení původně zadaného, avšak nedokončeného v rámci plnění veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY“ (dále jen „IS DAV“), která byla zadávaná v zadávacím řízení zahájeném dne 10. 12. 2014 pod ev. č. ve věstníku veřejných zakázek 498313. Přestože v zadávacím řízení na IS DAV došlo k uzavření smlouvy, předmět plnění se nakonec nepodařilo dodat (řádně splnit).
Zadavatel tak byl nucen poptávat toto plnění opakovaně, přičemž v roce 2017 přistoupil pouze k mírné obměně původních zadávacích podmínek, respektive požadavků na IS DAV/IS DAV II. Funkční i nefunkční požadavky na IS DAV z roku 2014 byly v de facto identické podobě převzaty do zadávacího řízení na IS DAV II v roce 2017.
I v průběhu zadávacího řízení na IS XXX XX se však vyskytla řada „procesních“ komplikací, v důsledku čehož veřejná zakázka nebyla zadána v předpokládaném termínu, ani nikdy později.
Zadavatel tak v druhé polovině roku 2022, před koncem zadávací lhůty, který připadal na 31. 10. 2022, stanul před rozhodnutím, zda 1) v zadávacím řízení (i přes jeho několikaleté trvání) setrvat a po vyřešení probíhajících správních (a potažmo) soudních sporů veřejnou zakázku zadat, uzavřít smlouvu a obdržet informační systém, jehož koncepce, funkcionality i návrh byly relevantní v roce 2014 a do značné míry již neodpovídají aktuálním potřebám zadavatele, nebo zda 2) zadávací řízení zrušit. Pro účely svého rozhodnutí si zadavatel nechal vypracovat technickou analýzu od společnosti Ernst & Young, s.r.o. (dále jen „EY analýza“).
Zadavatel proto dne 31. 10. 2022 rozhodl o zrušení zadávacího řízení, avšak toto rozhodnutí bylo následně zrušeno rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen
„ÚOHS“) sp. zn. ÚOHS-S0573/2022/VZ, č. j. ÚOHS-05132/2023/500 ze dne 6. 2. 2023, které
nabylo právní moci dne 12. 4. 2023.
V návaznosti na popsaný výsledek správního řízení zadavatel v dobré víře vycházel z právního názoru, že v průběhu běžícího správního řízení došlo k zániku zadávacího řízení ve smyslu § 40 odst. 4 ZZVZ, neboť dne 31. 10. 2022 skončila zadávací lhůta a současně zadavatel v této zadávací lhůtě neodeslal ani rozhodnutí a oznámení o výběru, ani rozhodnutí a oznámení o zrušení, jak to předpokládá § 40 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel v této
souvislosti zohledňoval, že ačkoliv v průběhu zadávacího řízení vydal jak rozhodnutí o výběru, tak i rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tato rozhodnutí byla však vždy zrušena ze strany ÚOHS z důvodu konstatování jejich nesprávnosti či nezákonnosti, a tedy se jedná o úkony, které nemohou být při aplikaci § 40 odst. 4 ZZVZ reflektovány, resp. pro tuto právní skutečnost nejsou relevantní.
V této souvislosti zadavatel vycházel ze závěrů rozhodovací praxe ÚOHS, tedy rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0429/2021/VZ ze dne 4. 1. 2022 a rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS- R0006/2022/VZ, přičemž zadavatel dovozoval, že pokud ke zrušení rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele dojde z důvodu na straně zadavatele (např. z důvodu nezákonnosti původního oznámení), nelze již uplynutí zadávací lhůty „zhojit“ a zadávací řízení je ukončeno podle § 40 odst. 4 ZZVZ bez dalšího. V této souvislosti nebylo dle názoru zadavatele rozhodné, jestli ke zrušení rozhodnutí, resp. oznámení, dochází v důsledku opodstatněných námitek „již“ u zadavatele, nebo na základě opodstatněného návrhu „až“ v řízení před ÚOHS.
Ve stejném duchu proto zadavatel uveřejnil dne 29. 8. 2023 na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, ve které uvedl, že zadávací řízení bylo ukončeno uplynutím zadávací lhůty.
Popsaný výklad aplikovaný zadavatelem však byl popřen následnou rozhodovací praxí ÚOHS a zejména rozhodnutím ÚOHS sp. zn. ÚOHS-S0653/2023/VZ, č. j. ÚOHS- 01495/2024/500 ze dne 11. 1. 2024 (dále jen „rozhodnutí“), které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy ÚOHS sp. zn. ÚOHS-R0020/2024/VZ, č. j. ÚOHS-09051/2024/162 ze dne 13. 3. 2024, které nabylo právní moci dne 13. 3. 2024. V tomto rozhodnutí ÚOHS k výše představenému výkladu konstatoval, že „…je podstatné odlišit, zda bylo dané rozhodnutí zrušeno Úřadem v rámci uložení nápravného opatření, či zda bylo zrušeno zadavatelem ať už v reakci na podané námitky, nebo z divodu jiného. Diležitým faktorem je zkoumání smyslu, jež se za zrušením konkrétního rozhodnutí skrývá a zda není dané rozhodnutí zrušeno účelově pro aplikaci § 40 odst. 4 a zachování zadávací lhity a prakticky tak vyhnutí se ukončení zadávacího řízení ex lege bez toho, aniž by byl vybrán dodavatel. V případě zrušení rozhodnutí (oznámení) ze strany Úřadu v rámci uložení nápravného opatření, tedy za situace, kdy zadavatel v řízení před Úřadem hájí své rozhodnutí o výběru dodavatele a usiluje o jeho výběr, tak nemiže dojít k ukončení zadávacího řízení dle § 40 odst. 4 zákona, neboť opačný postup by odporoval smyslu daného ustanovení, když by přímo sankcionoval zadavatele, jehož postup nesledoval nepřiměřené protahování zadávacího řízení. Zadavatel rozhodl o výběru dodavatele s cílem zadat veřejnou zakázku, byť bylo jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem. Opačná situace nastane v případě, kdy po odeslání oznámení o výběru dodavatele zruší rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele sám zadavatel bez vnějšího zásahu. V takovém případě je třeba na oznámení o
výběru dodavatele hledět, jako by nikdy odesláno nebylo, neboť v případě opačného postupu by se tak zadavatel pouze vyhýbal ukončení zadávacího řízení ex lege dle § 40 odst. 4 zákona…“
Z uvedeného rozhodnutí ÚOHS tak vyplynulo, že ačkoliv došlo ke zrušení dřívějších oznámení o výběru v důsledku konstatování nesprávnosti, která je připsatelná zadavateli, přesto pro účely aplikace § 40 odst. 3 a 4 ZZVZ mají tato oznámení nadále relevanci a právní účinky minimálně v tom rozsahu, že nedochází k zániku zadávacího řízení. Proto uvedené rozhodnutí ÚOHS konstatuje, že „…zadavatel tedy odeslal oznámení o výběru dodavatele dne 28.
2. 2019, tj. v zadávací lhitě, neboť zadávací lhita ke dni 28. 2. 2019 neuplynula … z uvedeného divodu platí, že zadávací řízení stále běží…“
Zadavatel tak byl okamžikem právní mocí rozhodnutí dne 13. 3. 2024 postaven do situace, kdy se dozvěděl, že předmětné zadávací řízení stále běží, ačkoliv se do té doby v dobré víře domníval, že předmětné zadávací řízení zaniklo ex lege ve smyslu § 40 odst. 4 ZZVZ. S ohledem na výše uvedené tak zadavatele učinil úkony k dokončení tohoto zadávacího řízení, přičemž protože zadavatel identifikoval důvody pro zrušení předmětného zadávacího řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení a své rozhodnutí odůvodnil.
K zastarání předmětu plnění
Zadavatel již dříve, zejména na podzim 2022, podrobně analyzoval technické aspekty předmětu plnění, a to zejména při zohlednění trendů v oblasti digitalizace, koncepce vývoje informačních systémů veřejné správy a s ohledem na vývoj relevantního trhu, přičemž pro tyto účely vznikla EY analýza. Zadavatel přitom dospěl k závěru, že pojetí IS XXX XX tak, jak k němu přistoupil v roce 2017 při formulaci zadávacích podmínek pro zadávací řízení na IS DAV II, již neodpovídá koncepci informačních systémů v rámci resortních agend zadavatele, a tedy nelze realizovat předmět plnění v definované podobě.
Tento závěr z podzimu 2022 je stále platný, resp. jeho relevance nadále narůstá.
Otázka zastaralosti požadavků zadavatele na poptávané řešení (poptávaný informační systém) byla podrobně posouzena v technické EY analýze, která dospěla k závěru, že v zájmu dosažení principů akcentujících potřebu transformace informačních systémů zadavatele směrem k pro-klientskému přístupu je třeba přehodnotit požadavky zadavatele na poptávaný informační systém (resp. nově na jeho jednotlivé moduly), a mělo by tak mj. dojít ke zrušení zadávacího řízení. Z EY analýzy tak jednoznačně vyplývá, že požadavky zadavatele na informační systém v zadávacím řízení, resp. architektonický záměr předmětu plnění, jsou postaveny na předpokladu realizace formou monolitických systémů, tudíž
v těchto důležitých aspektech neplní výše zmiňované cíle či principy, které EY analýza identifikovala. Informační systém odpovídající takto definovaným požadavkům tak lze považovat za již zastaralý, a to zejména ve vztahu k tendenci realizovat modulární řešení, kdy jsou jednotlivé agendy zadavatele řešeny samostatnými moduly. Zkušenost i jiných zadavatelů (typickým „odstrašujícím“ příkladem je kupříkladu Ministerstvo financí a jeho snahy o náhradu informačního systému ADIS pro agendu správy daní) ukazuje, že komplexní (monolitické) informační systémy jsou obtížně nahraditelné, udržování jejich aktuálnosti je extrémně složité i finančně nákladné a dochází k vytváření faktické závislosti na původním dodavateli. Tyto komplexní systémy jsou totiž natolik složité a rozsáhlé, že jiní potenciální dodavatelé jednoduše nejsou schopni správu či modernizaci takového monolitického informačního systému převzít a realizovat. Dochází pak k takřka neřešitelným situacím, kdy i přes nevyhovující stav jsou zadavatelé nuceni provozovat zastaralý monolitický informační systém z důvodu faktické nerealizovatelnosti přechodu na modernější informační systém. Ostatně není bez relevance, že v tomto zadávacím řízení podali nabídky pouze dva dodavatelé, ač lze ČR nepochybně hodnotit jako „velmoc“ v rámci ICT služeb, a tedy by bylo možno očekávat vyšší počet nabídek. Naopak fragmentace na dílčí moduly (informační systémy) dle jednotlivých agend zadavatele umožní modernizaci či přechod na zcela jiný modul bez toho, aby došlo k ohrožení chodu ostatních modulů, při zachování integrace a vzájemné propojitelnosti jednotlivých modulů, a tedy toto řešení lze z pohledu dalšího rozvoje a správy informačních systémů považovat za méně rizikové.
Na základě provedené EY analýzy tak zadavatel přijal informaci, že vymezení předmětu je již zastaralé a jeho pojetí je rizikové z pohledu dalšího rozvoje a správy. Z uvedeného důvodu tak zadavatel návazně přehodnotil svůj původní záměr a změnil své požadavky a záměry v tom smyslu, že nadále nehodlá pořídit ani poptávat IS DAV jako monolitický informační systém a nadále bude svou potřebu provozovat potřebný agendový informační systém uspokojovat poptáváním modulárních řešení. Tento strategický záměr pak nezískal žádnou ucelenou formální podobu, když k vytváření jakéhokoli podobného formálního rozhodnutí nebyl právní důvod. Tento strategický záměr zadavatele se nicméně formálně projevuje v jeho jednotlivých krocích a úkonech, jako např. již v dříve vydaném rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2022, tak i ve veškerých dalších krocích zadavatele směřujících např. k zadávání veřejných zakázek
na dílčí modulární řešení, a to konec konců nejen v kontextu agendy sociálních dávek, ale
i u dalších agend MPSV jako zadavatele.
V souvislosti s identifikovanou zastaralostí vymezení předmětu plnění pak zadavatel znovu připomíná, že vymezení předmětu plnění bylo do zadávacího řízení v roce 2017 převzato z předchozího zadávacího řízení IS DAV, a tedy fakticky vymezení předmětu plnění pochází z roku 2014, tedy k dnešnímu dni je prakticky 10 let staré. K této skutečnosti se vyjádřil rovněž ÚOHS v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0573/2022/VZ, když uvedl že
„…zadavatel tvrdí, že zadávací podmínky veřejné zakázky na IS XXX XX vycházely ze zadávacích podmínek formulovaných v roce 2014 pro IS DAV, a že tedy jsou 8 let staré. Úřad k tomu sděluje, že za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel a pokud převzal v roce 2017 text zadávacích podmínek z roku 2014, jde čistě o jeho autonomní rozhodnutí a nelze v tomto směru úspěšně před Úřadem argumentovat…“ Zadavatel proto pro přehlednost konstatuje, že užití vymezení předmětu plnění z roku 2014 v zadávacím řízení z roku 2017 nelze samo osobě považovat za jakékoli zpochybnění správnosti a úplnosti zadávacích podmínek v roce 2017. Ostatně ani k dnešnímu dni nelze konstatovat, že by vymezení předmětu plnění bylo nesprávné či neúplné. Zadavatel je naopak přesvědčen, že vznik důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ představuje (minimálně v tomto případě) změnu vnějších okolností, pro které již nelze předmět plnění realizovat, a to i když se jedná
o předmět vymezený správně a úplně. Faktické okolnosti vymezení tohoto předmětu tak pouze přesvědčivě dokládají zastaralost vymezení předmětu plnění, které je fakticky 10 let staré.
Ke zrušení zadávacího řízení tak zadavatel přistoupil na základě § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, dle kterého zadavatel může zadávací řízení zrušit, jestliže „v priběhu zadávacího řízení se vyskytly divody hodné zvláštního zřetele, včetně divodi ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto divody zadavatel zpisobil či nikoliv.“
Důvodem pro prodloužení zadávacího řízení, během kterého došlo k faktickému zastarání předmětu plnění veřejné zakázky a odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení, byly zejména vleklé procesní komplikace, mj. spor o vyloučení jednoho účastníka ze zadávacího řízení pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Ačkoliv meritem sporu bylo posouzení otázky, zda zadavatel při vyloučení účastníka zadávacího řízení postupoval v souladu se ZZVZ, ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ umožňuje zadavateli zadávací
řízení zrušit nezávisle na tom, zda případné pochybení bylo v jeho dispoziční sféře či nikoliv. Pro posouzení oprávněnosti užití tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení je dle odborné literatury „třeba vždy zkoumat, zda existují (1) divody hodné zvláštního zřetele, včetně divodi ekonomických, (2) které se vyskytly v priběhu zadávacího řízení, (3) pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, (4) přičemž je nerozhodné, zda vznik takových divodi zadavatel zpisobil či nikoliv“ (k tomu komentář k § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ In: XXXXXXX, Xxxxx, DĚDEK, Xxxxxxx, XXXXXXXXX, Xxx, XXXXX, Xxxxxxx. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2022, 772 s.).
Uvedené podmínky dále konkretizuje i rozhodovací praxe. Podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 81/2016-103 ze dne 25. 2. 2019 „divody hodné zvláštního zřetele vedoucí ke zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o zadávání veřejných zakázek musí být objektivní a podložené. Objektivnost přitom musí být založena nikoliv na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele, ale musí mít reálné základy a musí být ověřena“.
Smyslem takových restrikcí je zamezit libovůli zadavatele a zajistit přezkoumatelnost a transparentnost jeho postupu [k tomu např. bod 39 a násl. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS- 13979/2021/163/PBl ze dne 28. 4. 2021].
Zadavatel přitom má za to, že veškeré výše uvedené důvody pro zrušení zadávacího řízení současný stav naplňuje.
V prvé řadě jde o důvody, které jsou hodné zvláštního zřetele. Zadavatel by byl, pokud by pokračoval v zadávacím řízení, nucen uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, a odebrat od něj takové plnění (IS DAV II), které je již v současné době s ohledem na změnu oprávněných potřeb zadavatele, jak je popisuje EY analýza, obsoletním, nevyhovujícím, které by tedy nenaplnilo potřeby zadavatele a fakticky okamžitě by muselo dojít k jeho zásadním změnám (úpravám), a to rovněž v zájmu odstranění rizika pro další rozvoj a správu systému. Zadavatel by tak byl rovněž nucen zcela nehospodárným způsobem nakládat s veřejnými prostředky, neboť uzavřením smlouvy nejenže by mu vznikla povinnost odebrat IS DAV II (pro který již v současné době zadavatel fakticky nemá v poptávané podobě využití pro jeho zastaralost a zvýšenou rizikovost jeho dalšího rozvoje a správy), ale také povinnost hradit sjednanou odměnu za poskytování služeb rozvoje a podpory IS DAV II v délce trvání 24 měsíců – to vše v celkovém finančním objemu ve výši několik stovek milionů.
Stejně jako předmět plnění jsou v současné době „zastaralé“ i nabídky dodavatelů, neboť byly podány (a tedy i kalkulovány) v roce 2018, přičemž tak jako předmět plnění, tak i nabídky dodavatelů předpokládají vybudování a dodávku monolitického systému, což je
pojetí tvorby velkých informačních systémů, které zadavatel považuje za zastaralé, rizikové a v současně době neproveditelné, jak to vymezuje EY analýza.
Ve smyslu rozhodnutí ÚOHS sp. zn. ÚOHS-S0573/2022/VZ je pak povinností zadavatele identifikovat rovněž datum, či bližší období, ke kterému došlo k důvodům hodným zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ. Zadavatel konstatuje, že výše popsané důvody vznikly až v průběhu zadávacího řízení, které se v době rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nacházelo stále ve stavu, kdy ještě ani nedošlo k podpisu smlouvy, ačkoliv dle původního harmonogramu v čl. 4.1 zadávací dokumentace měla již na konci roku 2022 uplynout doba, na kterou zadavatel předpokládal, že bude smlouva v roce 2018 uzavřena. Zadavatel považuje za přirozené, že k zastarávání vymezení předmětu plnění docházelo v tomto specifickém případě postupně, spolu s plynutím času, a tedy z povahy věci nelze identifikovat konkrétní datum, ke kterému k takovému zastarání došlo, neboť pochopitelně nelze formulovat závěr, že jeden den ještě řešení zastaralé nebylo a druhý den již zastaralé bylo.
Za dobu vzniku okolností hodných zvláštního zřetele tak zadavatel považuje nejpozději datum vypracování EY analýzy a její navazující vyhodnocení ze strany zadavatele, kdy zadavateli bylo takto (k tomuto datu) postaveno najisto, že řešení je skutečně zastaralé a rizikové, a tedy dále již nerealizovatelné. Za datum či dobu vzniku okolností hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 ZZVZ tak zadavatel považuje říjen 2022.
V této souvislosti pak zadavatel považuje za vhodné rovněž objasnit časovou prodlevu cca 18 měsíců, která uplynula mezi dobou vzniku důvodů hodných zvláštního zřetele a mezi dnem rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel konstatuje, že k prodlevě nedošlo v důsledku nečinnosti zadavatele, ale naopak zadavatel po celé uvedené období prováděl úkony odůvodněné zjištěnými okolnostmi zvláštního zřetele. Zejména tedy učinil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 10. 2022, které bylo následně zrušeno pravomocným rozhodnutím ÚOHS. Po právní moci rozhodnutí ÚOHS zadavatel následně setrvával v dobré víře v přesvědčení, že zadávací řízení již skončilo ex lege, jak bylo popsáno výše, přičemž tuto dobrou víru zadavatel ztratil právní mocí rozhodnutí dne 13. 3. 2024. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tak bylo činěno v přímé návaznosti na zjištěné okolnosti hodné zvláštního zřetele, resp. popsané prodlení nelze klást k tíži zadavatele.
Konečně, dle zadavatele je naplněna také třetí podmínka pro zrušení zadávacího řízení, neboť po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. V tomto ohledu jde zejména o to, že nelze po zadavateli požadovat, aby realizoval monolitický informační systém, ačkoli relevantně analyzoval, že tento způsob tvorby
informačních systémů je zastaralý a fakticky i rizikový, zejména oproti modulárním systémům, a to z pohledu jejich modernizace, rozvoje a správy, jak popisuje EY analýza. Realizace předmětu plnění ve stávající podobě by pak zjevně byla rovněž nehospodárná, což jistě není cílem nebo účelem ZZVZ.
S ohledem na dikci § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ pak konečně není rozhodné, zda takové důvody pro zrušení zadávacího řízení zadavatel způsobil či nikoliv; v tomto směru tak zadavatel pouze uzavírá, že samotné průtahy v zadávacím řízení, natož vývoj vlastních potřeb a obecně zastarání předmětu plnění zadavatel nezpůsobil.
Zadavatel tedy uzavírá, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zadavatel opírá své rozhodnutí o zcela objektivní změny a důvody, ke kterým v průběhu zadávacího řízení došlo, u nichž definoval i jejich dopad do zadávacího řízení.
11. ODŮVODNĚNÍ POUŽITÍ JINÝCH KOMUNIKAČNÍCH PROSTŘEDKŮ PŘI PODÁNÍ NABÍDKY NAMÍSTO ELEKTRONICKÝCH PROSTŘEDKŮ, BYLY-LI JINÉ PROSTŘEDKY POUŽITY
Veškeré úkony v rámci tohoto zadávacího řízení a rovněž veškerá komunikace mezi zadavatelem (nebo jeho zástupcem) a dodavatelem probíhala elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK.
12. SOUPIS OSOB, U KTERÝCH BYL ZJIŠTĚN STŘET ZÁJMŮ, A NÁSLEDNĚ PŘIJATÝCH OPATŘENÍ, BYL-LI STŘET ZÁJMŮ ZJIŠTĚN
V průběhu zadávacího řízení nebyl zjištěn střet zájmů u žádné ze zúčastněných osob.
13. UVEDENÍ DŮVODU NEROZDĚLENÍ NADLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
NA ČÁSTI, POKUD TAK NENÍ UVEDENO JIŽ V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI
Tato veřejná zakázka nebyla rozdělena na části ve smyslu § 35 ZZVZ. Zadavatel přistoupil k tomuto kroku zadání shora uvedeného předmětu plnění veřejné zakázky z důvodu potřeby zajištění jednotné odpovědnosti v rámci poskytování komplexních služeb. Pokud by jednotlivé části předmětu plnění této veřejné zakázky byly dodány různými subjekty, hrozí zadavateli bezpečnostní rizika, organizační rizika a vícenáklady. Z uvedených důvodů nepovažoval zadavatel za ekonomické, účelné a hospodárné rozdělovat veřejnou zakázku na více částí.
14. ODŮVODNĚNÍ STANOVENÍ POŽADAVKU NA PROKÁZÁNÍ OBRATU V PŘÍPADĚ POSTUPU PODLE § 78 ODST. 3 ZZVZ, POKUD JE NEUVEDL V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI
Zadavatel požadoval, aby minimální roční obrat dodavatele dosahoval minimálně 50.000.000,- Kč, a to za 3 bezprostředně předcházející a uzavřená účetní období. Podmínka minimální výše obratu nepřesahuje dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
V Praze dne 7. 8. 2024