SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění Platnost od 14.06.2024

***************************************************************************** SOUBOR ZKOUŠKOVÝCH OTÁZEK

podle zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění

Platnost od 14.06.2024

*****************************************************************************

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zkouška II: Distribuce pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech a pojištění odpovědnosti vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, včetně připojištění úrazu

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Číslo a verze	28007.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	Úroková sazba, resp. úrokový výnos, který se připíše investorovi, je vždy hrubý nominální a podléhá dani z příjmu. Po očištění hrubého nominálního příjmu o daň z příjmu vznikne čistý nominální výnos. V závislosti na vývoji inflace může reálně investor dosáhnout ztráty, protože nominální výnos (ať čistý či hrubý) snižuje právě inflace. Po očištění hrubého nominálního výnosu, který zveřejňují banky, o inflaci vzniká výnos hrubý reálný. Po očištění o daň z příjmu získá investor výnos reálný čistý. Každý investor (klient) chce logicky dosáhnout kladného reálného (čistého) příjmu, který ale nenalezne v ceníku a podmínkách bank.
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 16.
Text otázky	Úrokové sazby zhodnocení vkladů zveřejňované komerčními bankami jsou:
Odpověď A	Čisté nominální.	N
Odpověď B	Čisté reálné.	N
Odpověď C	Hrubé reálné.	N
Odpověď D	Xxxxx nominální.	A

Číslo a verze	28393.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	Zkratky uváděné za hodnotou úrokové sazby znamenají, za jaké období se daná úroková sazba připíše. Pokud se jedná o p.a., jde o roční úrokovou sazbu, kdy klient zhodnotí prostředky v dané výši za rok. Zkratka p.m. představuje měsíční sazbu, která je potom v ročním vyjádření 12násobně vyšší. Úroky za čtvrtletí jsou definovány zkratkou p.q. a za půl roku (za semestr) potom zkratkou p.s. Po přepočtu jiných než ročních sazeb právě do srovnatelné roční varianty znamenají 2 % p.m. 2 % * 12, tzn. 24 % p.a., v případě 2 % p.q. potom 2 % * 4, tzn. 8 % p.a. a u půlročních 2 % je roční výnos 2 % * 2 = 4 % p.a.

Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 13.
Text otázky	Rozhodněte, která z následujících nabídek je pro klienta, který hodlá uložit své prostředky, nejvýhodnější (za jinak neměnných, stejných podmínek):
Odpověď A	2 % p.a.	N
Odpověď B	2 % p.m.	A
Odpověď C	2 % p.q.	N
Odpověď D	2 % p.s.	N

Číslo a verze	38011.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Finanční trh je nedílnou součástí jemu nadřazeného finančního systému a sestává se z peněžního trhu, kapitálového trhu, trhu s cizími měnami a trhu drahých kovů.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners ISBN 978-80-247-3671-6. str. 41-47, 60-61.
Text otázky	Finanční trh je nedílnou součástí:
Odpověď A	Kapitálového trhu.	N
Odpověď B	Trhu pojistných nástrojů.	N
Odpověď C	Peněžního trhu.	N
Odpověď D	Finančního systému.	A

Číslo a verze	38012.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Na finančních trzích se střetávají zájemci o peníze s poskytovateli peněz (investory), kteří své peníze přeměňují na finanční investiční nástroje, jež jsou sice méně likvidní, ale umožňují získat výnos.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 46.
Text otázky	Finanční trh slouží k:
Odpověď A	Sjednávání pojistných smluv.	N
Odpověď B	Nákupu a prodeji finančních investičních nástrojů.	A
Odpověď C	Obchodování s nemovitostmi.	N
Odpověď D	Nákupu a prodeji movitých věcí.	N

Číslo a verze	38027.2
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam

Odůvodnění	Finanční trh umožňuje, aby finanční systém začleňoval do peněžního okruhu ekonomického systému volné (nevyužívané) peněžní prostředky. Jeho prvotním posláním tudíž není vytváření jakýchkoliv dalších pilířů penzijního systému, vytváření právního řádu či sjednávání pojistných smluv. Samozřejmě, že díky finančnímu trhu, resp. měnovému trhu, který je součástí finančního trhu, lze obchodovat např. cizí měny, nejedná se ale o primární úlohu. Tou je, na základě nabídky a poptávky po penězích, kdy deficitní jednotky emitují investiční nástroje (akcie, dluhopisy), nabízené investorům (kreditním subjektům), efektivně alokovat a využívat volné peněžní prostředky k investicím a jejich navracení zpět do ekonomického systému. Toto navracení (investice) podporuje rovněž ekonomický růst.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 47.
Text otázky	Význam finančního trhu spočívá v tom, že umožňuje:
Odpověď A	Vytvářet další pilíře státního průběžného penzijního systému.	N
Odpověď B	Sjednávat pojistné smlouvy.	N
Odpověď C	Efektivně alokovat volné peněžní prostředky formou investic.	A
Odpověď D	Vytvářet právní řád.	N

Číslo a verze	38028.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Finanční systém, jehož nedílnou součástí jsou finanční trhy, je složitým mechanismem, který zajišťuje řadu vzájemně souvisejících funkcí. Zejména jeho prostřednictvím se dostávají peněžní prostředky k těm subjektům, které je potřebují a poptávají od těch, kteří je naopak nabízejí, resp. chtějí zhodnocovat. Díky tomu jsou tak peníze investorů směňovány za různé druhy nároků, představované různými investičními instrumenty. To tak umožňuje soustřeďovat volné peněžní prostředky a jejich následnou alokaci za účelem přeměny úspor v investice. Mimo to však finanční systém plní i řadu dalších funkcí, což se projevuje poskytováním různých tzv. neinvestičních služeb - typicky např. možnost provádění platebního styku. Obecně lze tedy tvrdit, že finanční systém zajišťuje v rámci ekonomického systému tyto funkce: funkce depozitní a kreditní (přeměna úspor v investice, resp. poptávka po kapitálu spojená s emisí cenných papírů), funkci uchování hodnoty (bohatství) právě prostřednictvím investic, funkci likvidity, funkci platební, funkci ochrany proti riziku a funkci politickou (regulační).
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40-41.
Text otázky	Finanční systém zajišťuje v ekonomice tyto funkce:
Odpověď A	Získávání potřebného kapitálu formou emise cenných papírů.	A
Odpověď B	Investování přebytečného kapitálu.	A
Odpověď C	Vytváření právních norem.	N
Odpověď D	Provádění platebního styku.	A

Číslo a verze	38029.2
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam

Odůvodnění	Peníze jsou prostředkem směny, mírou hodnoty (zúčtovací jednotkou, resp. měřítkem cen) a uchovatelem hodnoty. Jako základní finanční aktivum ale nejvíce podléhají inflaci. Proto je vhodné chránit je před inflací vhodnou alokací (investováním, spořením) tak, aby přinášely investorovi výnos, který bude přinejmenším ve výši inflace, aby investor dosáhl alespoň nulového reálného výnosu. Měřítkem volatility peníze ale nejsou. Základním měřítkem volatility je např. směrodatná odchylka.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55.
Text otázky	Ve smyslu ekonomické teorie plní peníze (v ideálním případě) následující funkce:
Odpověď A	Uchovatel hodnoty.	A
Odpověď B	Prostředek směny.	A
Odpověď C	Měřítko volatility.	N
Odpověď D	Zúčtovací jednotka.	A

Číslo a verze	28394.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	Jednoduché úročení je založeno na principu aritmetické posloupnosti a nedochází při něm k úročení již připsaných úroků. Pouze se úročí jistina či vklad klienta. Pokud je počet úrokových období menší 1, je při jednoduchém úročení dosaženo vyššího výnosu než v případě aplikace sploženého úročení. Např. při uvažovaném vkladu 100 Kč na 0,5 roku při ročním úrokovém období a úrokové sazbě 10 %, bude budoucí hodnota vkladu při jednoduchém úročení: FV = PV * (1 + r * t), tedy FV = 100 * (1 + 0,1 * 0,5) = 105 Kč, zatímco v případě složeného úročení je budoucí hdonota stanovena jako: FV = PV * (1 + r)^t, tedy FV = 100 * (1 + 0,1)^0,5 = 104,88 Kč. Je potřeba si dát pozor na to, že se musí skutečně jednat o úrokové období, nikoliv o jeden rok, protože pokud by např. po dobu úročení jednoho roku bylo aplikováno pololetní úrokové období, už by se jednalo celkem o dvě úroková období a bylo by použito složené úročení, díky kterému by se klientův vklad zúročil. Spojité úročení je užíváno pokud dochází k úročení "neustále". Jedná se tedy o specifický druh úročení, u kterého není možné určit formát připisování úroků. Kombinací jednoduchého a složeného úročení potom získáváme smíšené úročení. Primárně vychází ze složeného úročení a používá se v případě, kdy v rámci složeného úročení je úročen necelý počet úrokových období.
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?33.
Text otázky	Pokud je počet úrokových období, po které se úročí klientův vklad, menší než jedna, je aplikováno úročení:
Odpověď A	Jednoduché.	A
Odpověď B	Složené.	N
Odpověď C	Spojité.	N
Odpověď D	Smíšené.	N

Číslo a verze 28395.1

Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	Úrokové období představuje frekvenci úročení, resp. uvádí, kolikrát dojde k zúročení za jeden rok. V případě čtvrtletního úročení, kdy každý rok má 4 čtvrtletí a každé čtvrtletí 3 měsíce, tedy dojde celkem 4krát k úročení. Vzhledem k tomu, že počet úrokových období je větší než jedna, bude se aplikovat princip složeného úročení, kdy dochází k úročení jistiny i již naběhlých úroků, jedná se tedy o úročení i úroků z úroků.
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?56.
Text otázky	V případě čtvrtletního úrokového období při ročním termínovém vkladu dojde k úročení:
Odpověď A	4x za rok, úročit se bude pouze jistina.	N
Odpověď B	4x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky.	A
Odpověď C	3x za rok, úročit se bude pouze jistina.	N
Odpověď D	3x za rok, úročit se bude jistina i již připsané úroky.	N

Číslo a verze	28396.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	Banky při úročení zůstatku na běžném účtu využívají složené úročení, kdy dochází k úročení jistiny i úroků, tzn. klientovi se připisují úroky z úroků. V případě jednoduchého úročení by se úročila vždy pouze jistina. Úroky banka připisuje na konci úrokového období (připisování úroků na konci úrokového období = dekursivní úročení), tzn. úroky se klientovi připíší např. k 31. 12., tzn. polhůtně neboli dekursivně. Spojité úročení se užívá v okamžiku "neustálého" úročení, tzn. počet úrokových období se blíží nekonečnu, dochází tedy k úročení každou minutu, vteřinu atd. Ekvitní úročení neexistuje.
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22.
Text otázky	V případě úročení běžných bankovních účtů se využívá úročení:
Odpověď A	Jednoduché.	N
Odpověď B	Ekvitní.	N
Odpověď C	Spojité.	N
Odpověď D	Složené.	A

Číslo a verze	28398.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. základy finanční matematiky

Odůvodnění	Při vyšší frekvenci úročení je výnos klienta, při jinak neměnných podmínkách, vyšší. V případě měsíčního úrokového období se úroky připíší celkem 12krát za rok a dále se úročí, zatímco u čtvrtletního, pololetního nebo ročního úrokového období se připisují pouze 4krát, 2krát či jednou do roka. Lze rovněž ověřit i matematicky při využití tzv. efektivní úrokové míry. Efektivní úroková míra obecně udává míru zhodnocení vložených peněžních prostředků, obvykle v ročním horizontu při aplikování složeného úročení. U jednoduchého úročení nemá efektivní úroková míra žádný význam. U složeného úročení má význam z toho důvodu, že zde dochází i k úročení úroků, které byly připsány za předchozí úrokové období. Efektivní úroková míra umožňuje porovnat různé úrokové sazby s odlišnou frekvencí připisování úroků za stejné období (obvykle rok). Popřípadě se používá i tehdy, když v rámci daného vkladu jsou aplikovány odlišné úrokové sazby pro jednotlivá pásma dle objemu vložených peněz. Roční efektivní úrokovou míru lze kvantifikovat dle vztahu: re = (1+r)^p - 1, kde re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za úrokové období, p = počet úrokových období za rok."
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 49?53, str. 56?57.
Text otázky	Nejvyššího zhodnocení dosáhne klient při neměnné úrokové sazbě při aplikaci úrokového období:
Odpověď A	Čtvrtletního.	N
Odpověď B	Měsíčního.	A
Odpověď C	Pololetního.	N
Odpověď D	Ročního.	N

Číslo a verze	28400.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	S růstem frekvence pravidelného ukládání stejně vysoké částky (anuity) roste budoucí hodnota anuity (nominální naspořená částka) neboli lze danou hodnotu naspořit rychleji. Proto, budeme-lis pravidelně ukládat peněžní prostředky na začátku každého měsíce (tedy 12x do roka) dojde za jinak stejných podmínek (stejná úroková sazba, stejné úrokové období, stejná doba spoření) k naspoření vyšší nominální cílové částky. Stejně tak dojde k vyšší naspoření cílové částky při předlhůtních úložkách (na začátku období) než v případě polhůtních (na konci období).
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 70?72.
Text otázky	Za jinak stejných podmínek bude vyšší cílová částka naspořena, budeme-li pravidelně ukládat stejnou částku:
Odpověď A	Na konci čtvrtletí.	N
Odpověď B	Na konci měsíce.	N
Odpověď C	Na začátku čtvrtletí.	N
Odpověď D	Na začátku měsíce.	A

Číslo a verze	28401.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	Základními druhy úročení je úročení jednoduché a složené. Jednoduché úročení je aplikováno při počtu úrokových období menší rovno jednomu. Pokud je počet úrokových období vyšší než jedna, je aplikováno úročení složené. Dalšími typy mohou být např. spojité nebo složené úročení, nikoliv ale radiální či exponenciální.
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 29?56.
Text otázky	Základními druhy úročení je úročení:
Odpověď A	Jednoduché.	A
Odpověď B	Složené.	A
Odpověď C	Exponenciální.	N
Odpověď D	Radiální.	N

Číslo a verze	28402.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	3. základy finanční matematiky
Odůvodnění	Pro anuitní splácení úvěru, tzn. splácení stejnými splátkami, je charakteristické, že v každé splátce, která je po celou dobu neměnná, dochází k postupnému snižování úrokové části a zvyšování úmorové části jistiny. Znamená to tedy, že z počátku jsou v rámci splácení hrazeny především úroky a postupně se zvyšuje splácená jistina. V určitý okamžik je splátka jistiny vyšší než zaplacené úroky.
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 130.
Text otázky	Pro anuitní splácení úvěru je charakteristické:
Odpověď A	Klesající úmorová část splátky.	N
Odpověď B	Rostoucí úmorová část splátky.	A
Odpověď C	Klesající úroková část splátky.	A
Odpověď D	Rostoucí úroková část každé splátky.	N

Číslo a verze	38093.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Hotovostní peníze nelze považovat za kapitál. Je to tím, že nenesou výnos, a to ani běžný, ani kapitálový. Na kapitál je lze ovšem přeměnit jejich investováním.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 55, 164.
Text otázky	Hotovostní peníze přinášejí:
Odpověď A	Běžný výnos.	N
Odpověď B	Kapitálový výnos.	N
Odpověď C	Nepřinášejí žádný výnos, tedy ani běžný, ani kapitálový výnos.	A
Odpověď D	Běžný i kapitálový výnos.	N

Číslo a verze	38094.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Depozitní funkce finančního systému umožňuje soustřeďovat a zhodnocovat dočasné volné peněžní prostředky ekonomických subjektů formou ukládání úspor formou bankovních vkladů. Volné peněžní prostředky jsou využity jako vklady za účelem jejich zhodnocení, nikoliv za účelem pojištění se proti některým rizikům. Na rozdíl od funkce kreditní, která umožňuje deficitním subjektům získávat na finančním trhu potřebné finanční prostředky. Obecně je finanční trh stejný jako jakýkoliv jiný trh, kde se střetává nabídka a poptávka, a tím se formuje cena, v případě finančního trhu cena peněz (úrok). Provádění plateb je spojeno s platební funkcí finančního trhu, která umožňuje prostřednictvím platebních systémů obchodních bank provádění různých druhů plateb. Na finančním trhu se tedy střetává nabídka finančních prostředků, které nabízejí subjekty s jejich dostatkem (kreditní, přebytkové subjekty, investoři) s těmi, které peněžní prostředky poptávají (dlužníci, deficitní subjekty, emitenti cenných papírů). Díky tomu mohou přebytkové jednotky zhodnocovat dočasně volné peněžní prostředky.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40.
Text otázky	Depozitní funkce finančního trhu umožňuje ekonomickým subjektům:
Odpověď A	Získávat potřebné volné peněžní prostředky.	N
Odpověď B	Pojišťovat se.	N
Odpověď C	Zhodnocovat volné peněžní prostředky.	A
Odpověď D	Provádění plateb.	N

Číslo a verze	38095.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Kreditní funkce finančního systému umožňuje ekonomickým subjektům získávat potřebné, v ekonomickém systému nevyužité (volné) peněžní prostředky. Na rozdíl od depozitní funkce finančního systému, která umožňuje ekonomickým subjektům provádět finanční investice neboli přeměňovat peníze potenciálních investorů na finanční kapitál.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 40.
Text otázky	Kreditní funkce finančního trhu umožňuje:
Odpověď A	Provádět finanční investice neboli přeměnu peněz na finanční kapitál.	N
Odpověď B	Uchovávat ekonomickým subjektům bohatství v likvidní formě.	N
Odpověď C	Získávat ekonomickým subjektům volné peněžní prostředky.	A
Odpověď D	Snižovat riziko podnikání.	N

Číslo a verze	38097.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam

Odůvodnění	Základní vlastností finančních investičních nástrojů obchodovaných na peněžním trhu je krátká doba jejich splatnosti, a to zpravidla pouze do jednoho roku. Vedle krátkodobých úvěrů se jedná především o krátkodobé dluhopisy, zejména státní pokladniční poukázky. Ty jsou emitované Ministerstvem financí prostřednictvím České národní banky. Naopak dlouhodobé investiční nástroje či úvěry, tedy nástroje se splatností delší jednoho roku se obchodují na kapitálovém trhu. Typickým dlouhodobým investičním nástrojem je např. akcie, dlouhodobý dluhopis či podílové listy ať už akciových či dluhopisových fondů. Cizí měny se obchodují na měnovém trhu (v hotovostní, valutové či bezhotovostní, devizové podobě).
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 61?62.
Text otázky	Na peněžním trhu se obchodují:
Odpověď A	Podílové listy akciových fondů kolektivního investování.	N
Odpověď B	Státní pokladniční poukázky.	A
Odpověď C	Cizí měny.	N
Odpověď D	Dlouhodobé dluhopisy.	N

Číslo a verze	38098.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Obecně lze při investování dosáhnout běžného či kapitálového výnosu. Součtem běžného a kapitálového výnosu je potom výnos celkový. Běžný (nominální) výnos je výnos, který plyne investorovi z držby investičního nástroje. Jedná se např. o úrok, dividendu, kuponovou platbu či nájemné u investice do nemovitostí. Z toho vyplývá, že běžné výnosy nezávisí na obchodovatelnosti předmětných investičních instrumentů. Kapitálový výnos je naopak spojený s obchodováním, protože představuje rozdíl prodejní a nákupní ceny, kdy každý investor chce levně koupit a draho prodat. Může se stát, že investor prodá investiční nástroj levněji, než jej koupil, ale díky např. inkasování dividend dosáhnout celkového zisku, protože, jak bylo uvedeno, běžný + kapitálový výnos = výnos celkový. Při očištění nominálního výnosu (ať už běžného, kapitálového či celkového) o inflaci se jedná o reálný výnos.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 222, 280?281.
Text otázky	Běžný (nominální) výnos plynoucí z investičního nástroje je:
Odpověď A	Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní.	N
Odpověď B	Cash flow plynoucí z jeho vlastnictví (držby) za určité období.	A
Odpověď C	Výnos plynoucí z obchodování spočívající v rozdílu jeho kupní a prodejní ceny.	N
Odpověď D	Celkový dosažený výnos po odpočtu inflace.	N

Číslo a verze	38099.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď

Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je spojený s jeho obchodováním. Je to rozdíl prodejní a nákupní ceny. Naopak výnos, který plyne investorovi díky držbě (vlastnictví investičního nástroje) je označován jako výnos běžný - typicky dividenda, kupon apod. Výše vyplacené kuponové platby se odvíjí od kuponové sazby (fixní, variabilní), kdy její výše je nominální, tzn. reálná kuponová sazba je po očištění o inflaci nižší, stejně jako reálná kupní síla nominálně inkasované kuponové platby. Součtem běžného výnosu (dividenda, kupon) a kapitálového výnosu (prodejní cena minus nákupní cena) získá investor výnos celkový.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 169; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160, 223, 280?283.
Text otázky	Kapitálový výnos získaný z investičního nástroje je:
Odpověď A	Inkasovaná dividenda.	N
Odpověď B	Reálná kuponová platba.	N
Odpověď C	Výnos z obchodování investičního nástroje plynoucí z rozdílu jeho prodejní a kupní ceny.	A
Odpověď D	Celkový výnos po odpočtu vynaložených investičních nákladů a daní.	N

Číslo a verze	38100.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Součtem běžného a kapitálového výnosu je výnos celkový. Jedná se tedy např. o inkasované dividendy, kuponové platby + rozdíl prodejní ceny (v ideálním případě vyšší) a nákupní ceny. Přestože by tedy investor např. odprodal investiční nástroj za nižší cenu, než jej nakoupil, může díky inkasovaní dividend dosáhnout celkového zisku. Celkový výnos ale není nikým garantován, protože investor se vystavuje kreditnímu riziku emitenta, tzn. že tento nebude schopen dostát svým závazkům, např. v podobě vyplácení pravidelných kuponových plateb či splacení nominální hodnoty dluhopisu ve splatnosti. Stejně tak valná hromada nemusí odhlasovat výplatu dividend či jednoduše investor realizuje kapitálovou ztrátu, kdy nakupoval draho a prodával levněji. Poměr výnosů vůči vynaloženým nákladům by potom byla rentabilita investice.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 171; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159? 160.
Text otázky	Celkový výnos získaný z investičního nástroje je:
Odpověď A	Tzv. garantovaným výnosem.	N
Odpověď B	Rozdílem prodejní a nákupní ceny.	N
Odpověď C	Poměr součtu všech výnosů za určité období vůči vynaloženým nákladům.	N
Odpověď D	Součet jednotlivých běžných a kapitálových výnosů za určité období.	A

Číslo a verze	38062.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Finanční trh sestává z peněžních trhů, kapitálových trhů, trhů s cizími měnami a trhů drahých kovů. Trh pojistných smluv není dílčím segmentem finančního trhu.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 60?61.
Text otázky	Mezi dílčí segmenty finančního trhu patří:
Odpověď A	Kapitálové trhy.	A
Odpověď B	Peněžní trhy.	A
Odpověď C	Trhy pojistných smluv.	N
Odpověď D	Měnové trhy.	A

Číslo a verze	38063.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Finanční aktiva slibují svým vlastníkům návratnost v budoucnu, přičemž též slouží jako uchovatel hodnoty (kupní síly). Neopotřebovávají se a jejich forma (listina, záznam v počítači) nijak nesouvisí s jejich cenou. Náklady na jejich transport a uskladnění jsou zanedbatelné, a proto jsou také lehce zaměnitelná. Ačkoliv na světě existuje prakticky neomezené množství různých druhů finančních aktiv, vždy patří do jedné z následujících tří kategorií: hotovostní peníze (bankovky a mince), majetkové finanční nástroje (např. akcie) a dluhové (dlužní) finanční nástroje (např. úvěry či dluhopisy).
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 54?56.
Text otázky	Základními druhy finančních aktiv rozumíme:
Odpověď A	Oběživo (bankovky a mince).	A
Odpověď B	Majetkové finanční nástroje.	A
Odpověď C	Dluhové finanční nástroje.	A
Odpověď D	Nemovitosti.	N

Číslo a verze	38066.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Peníze se na kapitál přeměňují jejich investováním, přičemž v případě finančních investic se jedná o jejich směnu za finanční investiční nástroje (obecně finanční kapitál). Ten má podobu různých druhů právních dokumentů, které jsou sice ve srovnání s penězi méně likvidní, ale na rozdíl od nich zaručují svým majitelům právo na předem sjednaný výnos. To znamená, že hotovostní peníze jsou pro investora platebním nástrojem, který může směnit za jím zvolený investiční nástroj, představující kapitál nesoucí výnos.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 45?47.
Text otázky	Peníze držené v hotovosti lze z hlediska jejich majitele považovat za:

Odpověď A	Investiční nástroj.	N
Odpověď B	Komoditu.	N
Odpověď C	Platební nástroj.	A
Odpověď D	Pojistný produkt.	N

Číslo a verze	38167.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Časová hodnota peněz je založena na myšlence, že peníze mají v různém okamžiku různou hodnotu neboli že hodnota peněz se v průběhu času mění. Kromě toho, že každý investor preferuje více peněz než méně a méně rizika než více, preferuje také stejné množství peněz dříve než později. Z toho důvodu, pokud se vzdá nejlikvidnějšího aktiva (peněz) v současnosti, bude za to požadovat nějakou odměnu v podobě úroku, resp. aby se mu peníze po dobu, kdy je nemá k dispozici, úročily. Princip, resp. metoda, časové hodnoty peněz je založena na převodu hodnoty peněz k určitému časovému okamžiku, a to prostřednictvím úročení stanovenou úrokovou sazbou. Finanční matematika tak převádí hodnotu peněz k určitému časovému okamžiku, a to buď k jejich budoucí hodnotě pomocí úročení, nebo současné hodnotě pomocí odúročení (diskontování). Amortizace představuje opotřebení majetku, vinkulace je služba, kterou využívá věřitel (obvykle banka) jako způsob ochrany věci, na kterou dlužníkovi půjčil. Vinkulace je tedy vázání výplaty pojistného plnění nejčastěji ve prospěch věřitele pojištěného. Často se využívá u hypotečního úvěru nebo jiného druhu půjček na nemovitost, kdy je vinkulováno případné budoucí pojistné plnění ve prospěch banky, která poskytuje úvěr.
Zdroj	ŠOBA, X., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 22?23, 29?38, 49?56.
Text otázky	Pro přepočet současné hodnoty (PV, present value) peněžních prostředků na jejich budoucí hodnotu (FV, future value) se využívá:
Odpověď A	Úročení.	A
Odpověď B	Odúročení (diskontování).	N
Odpověď C	Amortizace.	N
Odpověď D	Vinkulace.	N

Číslo a verze	38168.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Při investování do finančních nástrojů, zejména pokud se jedná o veřejně obchodovatelné cenné papíry, je možno se nejčastěji setkat s těmito jednotlivými druhy investičního rizika: riziko změn tržní úrokové míry (resp. úrokových sazeb), riziko inflační, riziko událostí, riziko insolvence, resp. případného úpadku emitenta, riziko ztráty likvidity předmětného finančního nástroje, riziko měnové, riziko právní, riziko operační, riziko individuálních vlastností (resp. smluvních ustanovení) jednotlivých investičních nástrojů. Přitom je zřejmé, že v rámci těchto základních druhů rizik je možno vyspecifikovat ještě celou řadu dalších jejich dílčích typů.

Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 201.
Text otázky	Mezi jednotlivá rizika při investování do cenných papírů patří např.:
Odpověď A	Riziko změn tržní úrokové míry.	A
Odpověď B	Riziko insolvence či úpadku emitenta.	A
Odpověď C	Riziko inflační.	A
Odpověď D	Riziko měnové.	A

Číslo a verze	38169.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Xxxx jednotlivé druhy rizik do svého investičního očekávání (rozhodování) investoři zahrnou, resp. jakou váhu jim přisoudí, zůstává však vždy v kompetenci jednotlivých investorů (či finančních analytiků). V případě finančních investic se může jednat např. o: riziko změn úrokových sazeb; inflační riziko; riziko událostí; riziko insolvence či případného úpadku emitenta; riziko ztráty likvidity předmětného investičního nástroje; měnové riziko; riziko právní; riziko operační; riziko vlastností či smluvních ustanovení jednotlivých investičních nástrojů apod. Xxxxxxxxxxx investice je tedy souhrn všech možných rizik spojených s investicí, nikoliv s investorem a jeho solventností.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 204; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 176? 186.
Text otázky	Rizikovostí finančních investic rozumíme:
Odpověď A	Riziko úpadku investora.	N
Odpověď B	Solventnost investora.	N
Odpověď C	Souhrn všech jednotlivých rizik uvažovaných investorem.	A
Odpověď D	Schopnost přeměny na hotové peníze.	N

Číslo a verze	38119.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Pokud potenciální investor disponuje dostatečným množstvím volných peněžních prostředků (tj. dostatečně velkým bohatstvím) a dospěje k názoru, že by je bylo vhodné investovat na finančním trhu, musí následně u každé uvažované investiční příležitosti zvažovat tři základní investiční faktory, a to: výnosnost, rizikovost a likviditu. Tyto faktory tvoří tzv. investiční trojúhelník. Finanční páka je spojena s využíváním cizího kapitálu, kdy investor napákuje svoji pozici tím, že využije poměrně malý poměr vlastních zdrojů a zbytek dofinancuje úvěrem, čímž se podílí na vývoji celé investice. S malým množstvím vlastních zdrojů tak může dosahovat výrazných zisků, ale i ztrát.

Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 166; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vydání. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 162?164.
Text otázky	Mezi investiční kritéria patří:
Odpověď A	Finanční páka investora.	N
Odpověď B	Výnosnost.	A
Odpověď C	Rizikovost.	A
Odpověď D	Likvidita.	A

Číslo a verze	38120.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Likviditou lze rozumět snadnost či rychlost, s jakou lze předmětný investiční nástroj bezeztrátově přeměnit zpět na peníze. To znamená, že čím je investiční nástroj likvidnější, tím je také žádanější, čímž s růstem poptávky po něm poroste i jeho cena (vnitřní hodnota). Investoři budou požadovat od investičního nástroje (jeho emitenta) naopak vyšší prémii (vyšší výnos) při jeho nízké likviditě, tak aby jim kompenzovala vyšší prémie i vyšší riziko, kterému jsou vystaveni při nízké likviditě investičního nástroje.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 209.
Text otázky	Při zvýšení likvidity investičního nástroje (např. jeho uvedením na burzu) lze očekávat, že:
Odpověď A	Jeho atraktivita, a tím i jeho současná (resp. vnitřní) hodnota vzroste.	A
Odpověď B	Sníží se jeho atraktivita a v důsledku toho se následně sníží jeho tržní cena (kurz).	N
Odpověď C	Jeho současná hodnota klesne.	N
Odpověď D	Investoři budou požadovat vyšší prémii za likviditu.	N

Číslo a verze	38258.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Kapitálový trh je trhem pro obchodování těch finančních investičních nástrojů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Jeho prostřednictvím jsou poskytovány jak dlouhodobé úvěry, tak jsou na něm obchodovány dlouhodobé cenné papíry, především akcie a dlouhodobé dluhopisy. Pokud jde o cizí měny, drahé kovy či krátkodobé dluhopisy, tak ty spadají do jiných segmentů finančního trhu.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 62?63.
Text otázky	Na kapitálovém trhu se obchodují:
Odpověď A	Akcie a dlouhodobé dluhopisy.	A
Odpověď B	Devizy a valuty.	N
Odpověď C	Investiční zlato a stříbro.	N
Odpověď D	Krátkodobé dluhopisy.	N

Číslo a verze	38203.2
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Záznam z jednání se tvoří při jednání mezi zákazníkem a pojišťovacím zprostředkovatelem nebo pracovníkem pojistitele přímo se podílejícím na distribuci pojištění. Záznam z jednání může být v případě porušení povinnosti důležitým důkazem. Proto se ukládá povinnost pro jeho pořizování. Aby bylo možné v případě neodůvodněné stížnosti ze strany zákazníka záznam z jednání použít na obranu pojišťovacího zprostředkovatele nebo pojistitele, je nutné v něm dostatečně detailně průběh jednání, doporučení či analýzu vedoucí k poskytnutí rady zaznamenat, aby bylo možné jednání zpětně rekonstruovat. Povinnými obsahovými náležitostmi záznamu z jednání jsou vždy zaznamenané požadavky, cíle a potřeby zákazníka a důvody, na kterých distributor pojištění zakládá své doporučení. Dále záznam z jednání musí obsahovat vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně popisu souvisejících rizik. Před sjednáním či podstatnou změnou rezervotvorného pojištění poskytne distributor pojištění zákazníkovi radu, která vychází z analýzy v rozsahu stanoveném zákonem a tato analýza je rovněž součástí záznamu z jednání.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 78, § 79 odst. 1 a 2.
Text otázky	Z jednání, které vedlo ke sjednání nebo podstatné změně pojištění pojišťovací zprostředkovatel nebo pracovník pojistitele, přímo se podílející na distribuci pojištění, vyhotoví záznam z jednání, který obsahuje zejména:
Odpověď A	Požadavky, cíle a potřeby zákazníka související s daným pojištěním a dále důvody, na kterých zakládá své doporučení.	A
Odpověď B	Informace o pojištění, zejména o charakteristice a územním rozsahu, výčtu pojistných událostí a pojistných nebezpečí, o výlukách, výši, způsobu a době placení pojistného, způsobech zániku pojištění, o možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, postupu při uplatnění práva na pojistné plnění.	N
Odpověď C	Vysvětlení dopadů sjednání nebo podstatné změny pojištění na zákazníka, včetně souvisejících rizik.	A
Odpověď D	Analýzu finanční situace zákazníka, jeho investiční profil, rizikovou toleranci, právních vztahů zákazníka týkajících se dalších produktů finančního trhu, pokud se jedná o rezervotvorné pojištění.	A

Číslo a verze	38339.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	V souladu s § 1 odst. 1 písm. e), zákona o finančním arbitrovi, je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a spotřebitelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.
Zdroj	Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 1 písm. e).

Text otázky	Finanční arbitr je příslušný rozhodovat spory:
Odpověď A	Ze životního pojištění.	A
Odpověď B	Z pojištění motorových vozidel.	N
Odpověď C	Z neživotního pojištění.	N
Odpověď D	Z pojištění odpovědnosti.	N

Číslo a verze	38340.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	V souladu s § 18 zákona o finančním arbitrovi se řízení nezpoplatňuje. Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám.
Zdroj	Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, § 18.
Text otázky	Řízení před finančním arbitrem:
Odpověď A	Není zpoplatněno a každý účastník si nese své náklady sám.	A
Odpověď B	Je zpoplatněno podle sazebníku finančního arbitra a náklady hradí pouze finanční instituce.	N
Odpověď C	Je zpoplatněno.	N
Odpověď D	Je zpoplatněno a náklady hradí ve sporu neúspěšná strana.	N

Číslo a verze	38341.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	Zákon upravuje pravidla pro řízení před finančním arbitrem, jako subjektem mimosoudního řešení sporů se spotřebiteli pro oblasti finančních služeb. Xxxxxx je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě. Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem je nepřípustný, pokud ve věci samé již rozhodl soud nebo probíhá řízení před soudem. Proti pravomocnému a vykonatelnému rozhodnutí finančního arbitra o námitkách může kterákoli strana sporu podat žalobu k věcně a místně příslušnému obecnému soudu dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
Zdroj	Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů; www. xxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx
Text otázky	Finanční arbitr:
Odpověď A	Usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.	A
Odpověď B	Vydává rozhodnutí, které je přezkoumatelné soudem.	A
Odpověď C	Nezahájí řízení, jestliže v téže věci již rozhodl soud.	A
Odpověď D	Rozhoduje vždy ve prospěch spotřebitele.	N

Číslo a verze	38342.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele

Odůvodnění	Zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, byly České národní bance svěřeny pravomoci v oblasti ochrany spotřebitele. V rámci výkonu těchto pravomocí ČNB přijímá podněty, stížnosti a upozornění od spotřebitelů, odpovídá na kvalifikované dotazy, publikuje výkladová stanoviska a provádí kontroly u dohlížených finančních institucí. Dozor nad dodržováním povinností vykonává Česká národní banka u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky.
Zdroj	Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 23 odst. 8.
Text otázky	Dozor nad ochranou spotřebitele v oblasti pojišťovnictví a distribuce pojištění vykonává:
Odpověď A	Česká asociace pojišťoven, a to pouze ve vztahu k členským pojišťovnám.	N
Odpověď B	Česká obchodní inspekce.	N
Odpověď C	Česká národní banka, a to u osob, které podléhají jejímu dohledu.	A
Odpověď D	Věcně a místně příslušný soud.	N

Číslo a verze	38343.2
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	Podle definice zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je obchodní praktika nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Klamavá obchodní praktika je jednou z variant nekalých obchodních praktik a je zakázána. Prezentace produktu nesmí vést k záměně nabízeného produktu s jinými produkty nebo podnikateli. Praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávné informace. Za klamavou se považuje také obchodní praktika, obsahující pravdivou informaci, pokud je uvedena způsobem, který může uvést spotřebitele v omyl. Za klamavou obchodní praktiku se považuje i tzv. klamavé opomenutí, kdy podnikatel neuvede pro rozhodnutí spotřebitele podstatné informace.
Zdroj	Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5 a § 5a; xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/0/00000/0/0/xxxxx-x-000-0000-xx-x- ochrane-spotrebitele
Text otázky	Typickým projevem klamavé obchodní praktiky je:
Odpověď A	Pokud prezentace služby obsahuje takové informace, které nemohou uvést zákazníka v omyl.	N
Odpověď B	Pokud jsou při prezentaci služby užity nepravdivé údaje, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil.	A
Odpověď C	Pokud je služba nabízena nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, což vede, nebo může vést, spotřebitele k obchodnímu rozhodnutí, které by jinak neučinil.	A
Odpověď D	Xxxxxxx uvést podstatnou informaci, který v dané souvislosti zákazník potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě zboží či služby.	A

Číslo a verze	38344.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Zákon o distribuci pojištění a zajištění stanoví, že registr je veřejný, je veden v elektronické podobě a spravuje a provozuje jej Česká národní banka. Pojišťovací zprostředkovatel je povinen zákazníkovi sdělit označení veřejného registru, v němž je zapsán. Osoby, které zprostředkovávají pojištění pouze jako doplňkovou službu k dodávanému zboží nebo poskytované službě v režimu § 3 odst. 2, zákona o distribuci pojištění a zajištění, (tzv. zprostředkovatelé de minimis) mohou zprostředkovávat pojištění v omezeném rozsahu. Na jejich činnost se vztahují pouze vybraná ustanovení uvedeného zákona a mimo jiné se nezapisují do registru, vedeného Českou národní bankou.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 3 odst. 2, § 40 odst. 2 a § 88 odst. 1 písm. b).
Text otázky	Kým je veden a spravován registr, v němž jsou v České republice zapsáni pojišťovací zprostředkovatelé:
Odpověď A	Ministerstvem financí.	N
Odpověď B	Českou kanceláří pojistitelů.	N
Odpověď C	Českou asociací pojišťoven.	N
Odpověď D	Českou národní bankou.	A

Číslo a verze	38345.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje tzv. nekalé obchodní praktiky. Mezi nekalé obchodní praktiky patří zejména klamavé konání, klamavé opomenutí a agresivní obchodní praktika. Agresivní jednání s prvky výhružnosti či urážlivosti a vědomého využití nepříznivé situace spotřebitele je agresivní obchodní praktikou.
Zdroj	Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 5b; xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx/xxxxxxx- spotrebitele/agresivni-obchodni-praktika/
Text otázky	Je-li při jednání výrazně zhoršena možnost svobodného chování nebo rozhodnutí spotřebitele (např. obtěžováním, donucováním nebo nepatřičným ovlivňováním), jedná se o:
Odpověď A	Neplnění informační povinnosti.	N
Odpověď B	Agresivní obchodní praktiku.	A
Odpověď C	Klamavou obchodní praktiku.	N
Odpověď D	Trestný čin.	N

Číslo a verze	38347.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele

Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví obecně upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla je upraveno v samostatném zákoně.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
Text otázky	Zákon o pojišťovnictví neupravuje:
Odpověď A	Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví.	N
Odpověď B	Řízení o povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou.	N
Odpověď C	Podmínky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.	A
Odpověď D	Podmínky provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky.	N

Číslo a verze	38348.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	Zákon o distribuci pojištění a zajištění v souladu s předpisy Evropské unie stanoví při distribuci pojištění obecná pravidla pro komunikaci se zákazníkem tak, aby pojišťovací zprostředkovatel jednal s odbornou péčí a v nejlepším zájmu zákazníka. Zákon proto stanoví, že obsah komunikace musí být jasný, pravdivý a srozumitelný. Zákon naopak nestanoví povinnost písemného vyhotovení všech poskytovaných informací. Obchodní sdělení je vždy nutné takto označovat, neboť tak stanoví i právní předpisy z oblasti ochrany spotřebitele.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 73.
Text otázky	Pojišťovací zprostředkovatel při komunikaci se zákazníkem:
Odpověď A	Nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé. informace.	A
Odpověď B	Zajistí, aby obsah komunikace byl podán jasným, výstižným a srozumitelným způsobem.	A
Odpověď C	Vyhotovuje všechny informace písemně a předkládá zákazníkovi k podpisu.	N
Odpověď D	Každé obchodní sdělení musí výslovně označit jako "obchodní sdělení".	A

Číslo a verze	38349.2
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného

Odůvodnění	Tarif pojistného (brutto pojistné, dále BP) se skládá z těchto tří základních složek: a) netto pojistné (ryzí pojistné), (dále NP), b) kalkulované správní náklady, (dále KSN), c) kalkulovaný zisk, (dále KZ). Pak: BP = NP + KSN + KZ. Dle textace § 59 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů a odpovídajících metod jeho výpočtu tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti. Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Česká národní banka neupravuje výpočet pojistného vyhláškou. Podle zákona o pojišťovnictví odpovídá za výpočet pojistného pojišťovna.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 1, 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 64.
Text otázky	Tuzemská pojišťovna postupuje při výpočtu pojistného na základě:
Odpověď A	Reálných pojistně matematických předpokladů.	A
Odpověď B	Zásady rovného zacházení.	A
Odpověď C	Rozhodnutí distribučních sítí prodávajících daný produkt.	N
Odpověď D	Vyhlášky České národní banky.	N

Číslo a verze	38350.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Při určení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je zakázáno použít hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle zákona upravujícího rovné zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Tím není dotčeno použití pojistně matematických metod zohledňujících hledisko pohlaví pro hodnocení pojistného rizika, jejichž účelem je zabezpečení splnitelnosti závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud to nevede k rozlišování výše pojistného a pojistného plnění podle pohlaví.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; XXXXXXXXXX, X. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 61.
Text otázky	Xxxxxxx pojištěného v pojistně technických metodách může být zohledněno:
Odpověď A	Pro hodnocení pojistného rizika.	A
Odpověď B	Kdykoliv, disponuje?li pojistitel relevantními pojistně matematickými a statistickými podklady.	N
Odpověď C	Při stanovení výše pojistného plnění.	N
Odpověď D	Nemůže být použito.	N

Číslo a verze	38351.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného

Odůvodnění	Použití věku nebo zdravotního stavu není dotčeno jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění u pojištění těch pojistných nebezpečí, u kterých je hodnocení pojistného rizika založeno na příslušných pojistně matematických metodách a statistických údajích, je-li rozdíl ve výši pojistného či pojistného plnění přiměřený. Údaje o zdravotním stavu může pojistitel požadovat, i existují-li důvody související s určením výše pojistného rizika a výše pojistného. Použije-li pojistitel jako hledisko při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění národnost, rasový nebo etnický původ nebo jiné hledisko odporující zásadě rovného zacházení podle jiného zákona, nepřihlíží se ke zvýšení pojistného ani ke snížení pojistného plnění na základě těchto hledisek. Na základě rozsudku Soudního dvora EU z roku 2011 byla zrušena výjimka pro oblast pojištění, která umožňovala zohlednit pohlaví při stanovení výše pojistného. Výjimka vyplývala ze směrnice EU, kterou se zavedla zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Úprava se dotkla nových smluv sjednaných po 21. 12. 2012 a stávajících smluv, pokud na nich byly požadovány podstatné úpravy parametrů pojištění.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 59 odst. 2; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2769, § 2828; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. března 2011, SD EU C-236/09 (Test-Achats); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Text otázky	Při stanovení výše pojistného lze jako určující faktory zohlednit:
Odpověď A	Věk.	A
Odpověď B	Zdravotní stav.	A
Odpověď C	Pohlaví.	N
Odpověď D	Národnost.	N

Číslo a verze	38287.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Pokud se týká nominálních výnosů plynoucích z investic, jsou za ně obecně považovány veškeré příjmy (cash flow), které investor získá z investičních nástrojů, do nichž investoval své peněžní prostředky. Jedná se o ukazatele nominální, nezohledňující vliv inflace. Konkrétně se jedná o tzv. běžné výnosy neboli výnosy plynoucí z držby předmětného investičního nástroje a případně též o kapitálový výnos, pokud investor prodá vlastněný investiční nástroj (zpravidla obchodovatelný cenný papír) dráž, než jej před tím nakoupil. Kapitálový výnos může být též záporný (při prodeji za nižší cenu než cena nákupní). Binární a lombardní výnos z investičních nástrojů neplyne, jedná se výmysl.
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 167?168; XXXX, O., XXXXXXX, M. Finanční matematika v praxi. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. str. 159?160.

Text otázky	Z investičního nástroje může investor získat tyto základní druhy (nominálních) výnosů:
Odpověď A	Kapitálový.	A
Odpověď B	Binární.	N
Odpověď C	Lombardní.	N
Odpověď D	Běžný.	A

Číslo a verze	38288.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou)
Odůvodnění	Úrokové sazby zastávají v rámci finančního systému a prostřednictvím jeho působení v ekonomice celou řadu významných funkcí: napomáhají garantovat tok běžných úspor do investic, čímž podporují ekonomický růst; zaručují rozdělování disponibilních peněžní zdrojů tak, že je všeobecně směrují do investic s co nejvyšší očekávanou mírou návratnosti; uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích a vzhledem ke svému vlivu na objem úspor a investic představují rovněž důležitý regulační nástroj státu. Úrokové sazby umožňují růst (zvyšování) bohatství investorů, protože představují odměnu investorovi za to, že se vzdal svých prostředků. Rozhodně ale negarantují, že jejich bohatství poroste. Navíc budeme-li uvažovat (jako každý investor) reálný výnos, tedy výnos očištěný o inflaci, může se stát, že naopak při nízkých úrokových sazbách může investor dosáhnout i záporného reálného výnosu. Z tohoto důvodu jsou investoři s rostoucí inflací nuceni vyhledávat více rizikové investiční nástroje, které jim přinášejí vyšší nominální úrokovou sazbu, tak aby co nejvíce ochránili své bohatství před negativním vlivem inflace. Obdobně můžeme na ne-garanci růstu bohatství nahlížet i tak, že v případě když investor investuje do dluhopisů, může dosáhnout ztráty, protože ani na první pohled vysoká nominální kuponová platba nemusí zaručit růst jeho bohatství, protože může dojít i k úpadku emitenta a investor naopak o svoji investici přijde (bohatství mu klesne).
Zdroj	XXXXXX, O. Finanční trhy. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. str. 144?149.
Text otázky	Úrokové sazby zabezpečují v ekonomice tyto funkce:
Odpověď A	Garantují růst bohatství investorů.	N
Odpověď B	Představují důležitý regulační nástroj centrálních bank.	A
Odpověď C	Uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích.	A
Odpověď D	Mají směrovat disponibilní peněžní zdroje do investic s nejvyšší očekávanou mírou návratnosti, a tím podporovat ekonomický růst.	A

Číslo a verze	42189.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam

Odůvodnění	Důvěryhodnost a stabilita pojišťovnictví je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Dohled v pojišťovnictví provádí následnou kontrolu zaměřenou na dodržování stanovené regulace v pojišťovnictví. Dohled v pojišťovnictví vykonává podle zákona o pojišťovnictví Česká národní banka v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a s ohledem na zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti pojišťoven a zajišťoven, předcházení systémovým krizím, ochrana pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a posilování důvěry veřejnosti v pojišťovnictví. Soulad provozovaných činností s uděleným povolením, výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv, vedení účetnictví a soulad provozování pojišťovací činnosti se zákonnými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami jsou předmětem dohledu, vykonávaného Českou národní bankou. Na soulad činností pojišťoven s pravidly hospodářské soutěže dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 85 písm. c), e), j).
Text otázky	Které z níže uvedených oblastí činnosti tuzemské pojišťovny při pojišťovací činnosti jsou předmětem dohledu v pojišťovnictví?
Odpověď A	Soulad činností pojišťoven s pravidly hospodářské soutěže.	N
Odpověď B	Výše, způsob tvorby a použití technických rezerv, dodržování zásady obezřetného investování aktiv.	A
Odpověď C	Vedení účetnictví.	A
Odpověď D	Xxxxxx se zákonnými požadavky na jednání se zájemci o pojištění, s pojistníky, pojištěnými a oprávněnými osobami.	A

Číslo a verze	42190.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Pojišťovny či zajišťovny vykonávají svoji činnost na základě povolení, které jim bylo uděleno orgánem dohledu. Svoji činnost musí vykonávat s odbornou péčí, musí postupovat obezřetně. Proto jsou tuzemské pojišťovny povinny vytvořit funkční a efektivní řídicí a kontrolní systém, vyhodnocovat v rámci uvedeného systému zjištěné informace a na jejich základě přijímat vhodná opatření. Zároveň nesmí být pojišťovna neomezeně ručícím společníkem obchodní korporace, musí vydávat pouze zaknihované akcie a svou činnost vykonávat tak, aby nedocházelo ke ztížení či znemožnění výkonu dohledu. Česká národní banka nemá v rámci výkonu dohledové činnosti v oblasti pojišťovnictví pravomoc ke schvalování pojistných podmínek, žádný zákon tedy tuto povinnost pojišťovnám neukládá.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 6.
Text otázky	Které níže uvedené povinnosti jsou zákonnými požadavky na provozování pojišťovací činnosti:
Odpověď A	Povinnost tuzemské pojišťovny založené jako akciová společnost vydat pouze akcie na majitele.	N

Odpověď B	Udržovat po celou dobu činnosti funkční a efektivní řídící kontrolní systém, vyhodnocovat jej a přijímat odpovídající opatření.	A
Odpověď C	Při provozování pojišťovací činnosti postupovat obezřetně a jednat s odbornou péčí.	A
Odpověď D	Předkládat pojistné podmínky produktů neživotního pojištění ke schválení České národní bance.	N

Číslo a verze	42192.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Česká národní banka udělí povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně, pokud splní veškeré podmínky požadované zákonem o pojišťovnictví. Jedním z povinně dokládaných náležitostí je obchodní plán, který kromě uvedení pojistného uvádí odvětví či skupiny odvětví, pro které má být povolení uděleno, případně rizika. Pokud nemá být uděleno povolení pro všechna rizika daného odvětví, metody výpočtu technických rezerv a metody výpočtu pojistného musí obsahovat i řadu dalších náležitosti, specifikovaných zákonem. Popis pravidel distribuce není povinným obsahem obchodního plánu pojišťovny.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 6 písm. k), § 15.
Text otázky	Obchodní plán tuzemské pojišťovny předkládaný České národní bance jako součást podkladů k žádosti o povolení provozování neživotního pojištění musí také obsahovat:
Odpověď A	Metody výpočtu technických rezerv.	A
Odpověď B	Metody výpočtu pojistného.	A
Odpověď C	Všechna pojistná odvětví, pro které má být povolení uděleno, popř. rizika spadající do těchto odvětví, pokud nemají být pojištěna všechna rizika, která do daného odvětví spadají.	A
Odpověď D	Pravidla distribuce pojištění.	N

Číslo a verze	42324.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví v souladu s právem Evropské unie umožňuje výkon pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou z jiného členského státu na území hostitelského členského státu na základě tzv. jednotného evropského pasu, a to prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Svobodou dočasně poskytovat služby znamená právo provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, a to v rozsahu povolení uděleného orgánem dohledu domovského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. p), r), s).
Text otázky	Co se rozumí podle zákona o pojišťovnictví svobodou dočasně poskytovat služby?

Odpověď A	Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území členského státu Evropské unie.	N
Odpověď B	Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území hostitelského členského státu, jestliže je tato činnost provozována ve formě pobočky zřízené na území hostitelského členského státu.	N
Odpověď C	Provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území hostitelského členského státu, jestliže tato činnost nemá charakter trvalé přítomnosti na území hostitelského členského státu.	A
Odpověď D	Provozování pojišťovací činnost tuzemskou pojišťovnou na území třetího státu.	N

Číslo a verze	42325.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Solventnost pojišťovny nebo zajišťovny je zákonem o pojišťovnictví definována jako jejich trvalá schopnost dostát za pomoci vlastních zdrojů závazkům vyplývajícím z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to v příslušném rozsahu, příslušném čase a příslušné struktuře. Zajišťovací činnost může provozovat i tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li zákon jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Musí se jednat o trvalou schopnost dostát svým závazkům, nikoliv schopnost pouze dočasnou, zároveň musí jít zajištění této povinnosti vlastními zdroji pojišťovny.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. e), § 4 odst. 3.
Text otázky	Jak je definována solventnost pojišťovny?
Odpověď A	Schopnost zabezpečit jakýmikoliv zdroji splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti.	N
Odpověď B	Schopnost zabezpečit vlastními zdroji trvalou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti.	A
Odpověď C	Schopnost zabezpečit vlastními zdroji dočasnou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti.	N
Odpověď D	Schopnost zabezpečit jakýmikoliv zdroji dočasnou splnitelnost závazků plynoucích z pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti, pokud pojišťovně bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti.	N

Číslo a verze	42326.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění

Odůvodnění	Operačním rizikem se rozumí možnost potenciální ztráty v důsledku nedostatků nebo selhání interních procesů, informačního systému nebo možnost ztráty v důsledku externích vlivů. S ohledem na růst významu technologií a automatizovaných systémů a komunikačních sítí roste v poslední době významnost operačního rizika pojišťovny. Pojišťovny se s operačním rizikem setkávají prakticky ve všech fázích pojišťovacího procesu. Nesprávné odpovědi představují definice úvěrového rizika, tržního rizika a rizika koncentrace.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 7 písm. d), b), c), f).
Text otázky	Co je operační riziko?
Odpověď A	Riziko ztráty vyplývající z nepřiměřenosti nebo selhání vnitřních procesů, zaměstnanců nebo osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, systémů nebo z vnějších událostí.	A
Odpověď B	Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoliv dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny.	N
Odpověď C	Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů.	N
Odpověď D	Xxxxxxx vystavení rizikům s možnou ztrátou, která je natolik velká, aby ohrozila solventnost nebo finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny.	N

Číslo a verze	42328.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Riziko likvidity je spojeno s možnými ztrátami pojišťovny v případě, že pojišťovna není efektivně schopna vyrovnat své finanční závazky v okamžiku, kdy má tyto závazky uhradit. Riziko likvidity může být spojeno se strukturou aktiv pojišťovny, ztrátou z převodu finančních aktiv, náklady na získání dodatečných zdrojů apod. Lepší řízení rizika likvidity v pojišťovně znamená věnovat náležitou pozornost optimalizaci cash flow. Nesprávné odpovědi představují definice úvěrového rizika, tržního rizika a upisovacího rizika.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 7 písm. a), b), c), f).
Text otázky	Co je riziko likvidity?
Odpověď A	Riziko ztráty nebo změny vyvolávající ztráty hodnoty závazku z pojištění nebo zajištění způsobené nepřiměřenými předpoklady při stanovení výše pojistného, zajistného nebo technických rezerv.	N
Odpověď B	Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající z kolísání úvěrového hodnocení emitentů cenných papírů, protistran a jakýchkoliv dlužníků, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny.	N
Odpověď C	Riziko ztráty nebo nepříznivé změny ve finanční situaci vyplývající přímo nebo nepřímo z kolísání úrovně a volatility tržních cen aktiv, závazků a finančních nástrojů.	N

Odpověď D Xxxxxx neschopnosti pojišťovny nebo zajišťovny zpeněžit své investice a další aktiva určená k úhradě svých dluhů v okamžiku, kdy se stávají splatnými. A

Číslo a verze	42329.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Pojistným kmenem se rozumí soubor uzavřených pojistných smluv. Pojišťovna může pojistný kmen převést, a to pouze na jinou pojišťovnu. Převod pojistného kmene podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou. Souhlas Česká národní banka neudělí, pokud by převodem byla ohrožena splnitelnost závazků z převáděných pojistných smluv nebo stabilita předávající nebo přebírající pojišťovny. Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo jeho část, pokud tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě udělená pojišťovně Českou národní bankou nebo v souvislosti se zavedením nucené správy, s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti, s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků nebo s ohrožením schopnosti pojišťovny dostát svým závazkům.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. g), § 103?105b.
Text otázky	Co je podle zákona o pojišťovnictví pojistný kmen?
Odpověď A	Soubor všech produktů pojišťovny.	N
Odpověď B	Databáze všech pojistných událostí.	N
Odpověď C	Soubor všech pojištěných fyzických osob.	N
Odpověď D	Xxxxxx uzavřených pojistných smluv.	A

Číslo a verze	42330.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Zajišťovací činností se rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích (zajistných) smluv a plnění z těchto smluv. Součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistně matematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru dle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty. Zajišťovna není smluvní stranou pojistné smlouvy a neposkytuje pojistné plnění ani jiné plnění z pojištění.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. l).
Text otázky	Co může být předmětem zajišťovací činnosti?
Odpověď A	Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených zajišťovacích smluv a plnění z těchto smluv.	A
Odpověď B	Výplata pojistného plnění pojistníkům.	N
Odpověď C	Analýza a průzkum pojistných rizik.	A

Odpověď D Poskytování statistického nebo pojistně matematického poradenství pojišťovnám. A

Číslo a verze	42331.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Pojišťovací činností se rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. Součástí pojišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Doplňkové penzijní spoření je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a poskytovat ho je oprávněna pouze penzijní společnost.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. f).
Text otázky	Co může být předmětem pojišťovací činnosti?
Odpověď A	Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z těchto smluv.	A
Odpověď B	Poskytování asistenčních služeb.	A
Odpověď C	Likvidace pojistných událostí.	A
Odpověď D	Poskytování doplňkového penzijního spoření.	N

Číslo a verze	44217.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé mají zákonem uloženu tzv. povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje ke všem skutečnostem zjištěným od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění. Zaměstnanci České národní banky při výkonu dohledu mají rovněž povinnost mlčenlivosti ohledně informací, které se dozvěděli při výkonu dohledu v pojišťovnictví. Dále se povinnost mlčenlivosti vztahuje i na další osoby činné pro pojišťovnu (např. členové statutárního a kontrolního orgánu, zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce atd.), které při své činnosti přijdou do styku se skutečnostmi, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti. Těmi jsou informace týkající se pojištění fyzických a právnických osob a dále činnosti pojišťovny a ve věcech s ní souvisejících. Na klienty pojišťoven se povinnost mlčenlivosti nevztahuje.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 74; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 127, § 128.
Text otázky	Na koho se vztahuje povinnost profesní mlčenlivosti?
Odpověď A	Na zaměstnance pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatele.	A
Odpověď B	Na zaměstnance České národní banky při výkonu dohledu.	A
Odpověď C	Na další osoby činné pro pojišťovnu, které se dozvěděly informace podléhající povinnosti mlčenlivosti.	A

Odpověď D Na klienty, kteří se dozvědí informace od pojišťovacího zprostředkovatele. N

Číslo a verze	44218.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Pojistným kmenem se rozumí soubor pojistných smluv uzavřených pojišťovnou. Pojistným kmenem není ani seznam klientů pojišťovny, ani soubor pojistných smluv, které uzavřel jeden pojistník s konkrétní pojišťovnou. Rozsah oprávnění tuzemské pojišťovny k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti je obsahem povolení ČNB a nenazývá se pojistný kmen.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. g).
Text otázky	Co to je pojistný kmen?
Odpověď A	Xxxxxx pojistných smluv, sjednaných mezi jedním pojistníkem a jedním pojistitelem.	N
Odpověď B	Soubor uzavřených pojistných smluv.	A
Odpověď C	Soubor oprávnění k činnosti, udělený tuzemské pojišťovně orgánem dohledu.	N
Odpověď D	Seznam klientů pojišťovny, včetně uvedení rodných čísel.	N

Číslo a verze	44219.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Distribucí pojištění se podle zákona o distribuci pojištění a zajištění rozumí poskytování nebo zprostředkování pojištění. Poskytovat pojištění mohou výlučně pojišťovny. Zprostředkovávat pojištění jsou oprávněni podnikatelé, kteří mají písemnou smlouvu o obchodním zastoupení s pojišťovnou nebo s klientem, na základě které pojištění zprostředkují. K distribuci pojištění není oprávněna zajišťovna (ta může v rámci své licence zprostředkovávat pouze zajištění). Samostatný likvidátor pojistných událostí je vázanou živností, jejíž náplní je likvidace pojistných událostí, nikoli oprávnění k provozování zprostředkování pojištění.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. a), c), e), i), § 5; zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 2.
Text otázky	Distribuovat pojištění může:
Odpověď A	Pojišťovna na základě povolení k provozování pojišťovací činnosti.	A
Odpověď B	Pojišťovací zprostředkovatel.	A
Odpověď C	Zajišťovna na základě povolení k provozování zajišťovací činnosti.	N
Odpověď D	Samostatný likvidátor pojistných událostí.	N

Číslo a verze	44220.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé

Odůvodnění	Slovo pojišťovna je vyhrazeno pro použití v názvu obchodní firmy pouze pojišťovnám, tedy právnickým osobám, které jsou oprávněny provozovat pojišťovací činnost na základě povolení uděleného orgánem dohledu, pojišťovnám, jejichž činnost je upravena jiným právním předpisem než zákonem o pojišťovnictví (např. zdravotní pojišťovny) a rovněž pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí (pokud jejich označení není matoucí, např. se může jednat o subjekty ovládané pojišťovnou). Zákonná výjimka pro užití slova pojišťovna v obchodní firmě se nevztahuje na investiční zprostředkovatele ani na osoby nabízející možnost stát se pojištěným podnikatelským způsobem. Právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost, je oprávněna ve své obchodní firmě používat slovo zajišťovna.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 2.
Text otázky	Kdo může používat slovo pojišťovna ve svém názvu?
Odpověď A	Právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost.	A
Odpověď B	Investiční zprostředkovatel, který je osobou ovládanou pojišťovnou.	N
Odpověď C	Právnická osoba, která je oprávněna provozovat zajišťovací činnost.	N
Odpověď D	Právnická osoba, která nabízí podnikatelským způsobem možnost stát se pojištěným.	N

Číslo a verze	44221.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Pojišťovací zprostředkovatel musí v rámci odborné způsobilosti prokázat získání tzv. všeobecných znalostí. Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. Výjimka z tohoto požadavku platí pro fyzické osoby, které ke dni 1. 12. 2018 nepřetržitě alespoň po dobu 3 let poskytovaly nebo zprostředkovávaly pojištění nebo zajištění nebo byly za jeho distribuci odpovědné.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 56 odst. 2, § 122 odst. 2.
Text otázky	Jaké minimální vzdělání musí mít pojišťovací zprostředkovatel, na kterého se neuplatní výjimka vyplývající z přechodného ustanovení zákona o distribuci pojištění a zajištění?
Odpověď A	Středoškolské vzdělání s výučním listem.	N
Odpověď B	Středoškolské vzdělání s maturitou.	A
Odpověď C	Středoškolské vzdělání s výučním listem nebo vyšší vzdělání, v závislosti na skupině odbornosti, pro kterou žádá oprávnění.	N
Odpověď D	Středoškolské vzdělání a tři roky praxe v absolvovaném oboru.	N

Číslo a verze	44229.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Podle § 626 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, u práva na pojistné plnění začne promlčecí lhůta běžet za 1 rok od pojistné události.

Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626.
Text otázky	Promlčecí lhůta práva na pojistné plnění začne běžet:
Odpověď A	Za 1 rok po pojistné události.	A
Odpověď B	Za 3 roky po pojistné události.	N
Odpověď C	Za 10 let po pojistné události.	N
Odpověď D	Od pojistné události.	N

Číslo a verze	44235.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	V pojistné smlouvě mohou být ujednány podmínky, při jejichž splnění může pojistitel upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Bez takového ujednání může pojistitel výši pojistného měnit pouze na základě dohody s pojistníkem. Pojistitel je však zákonem omezen ve vymezení důvodu pro změnu pojistného, tedy nezáleží pouze na jeho uvážení. Pokud si pojistitel vyhradí právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, nepřihlíží se k tomu, tedy pojistitel takto platně změnit výši pojistného nemůže. Stejně tak se nepřihlíží k tomu, kdyby si pojistitel vyhradil právo měnit výši pojistného v pojištění osob právo v závislosti na věku nebo zdravotním stavu. Na základě dohody s pojistníkem lze výši pojistného měnit vždy.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2785.
Text otázky	Pojistitel může platně upravit výši běžného pojistného na další pojistné období:
Odpověď A	I bez dohody s pojistníkem, pokud nastanou podmínky, při jejichž splnění tak může učinit. Pojistitel tyto podmínky může stanovit libovolně, podstatné je jejich sjednání v pojistné smlouvě.	N
Odpověď B	Na základě dohody s pojistníkem.	A
Odpověď C	Pouze v pojištění osob, a to v závislosti na věku nebo zdravotním stavu.	N
Odpověď D	I bez dohody s pojistníkem, pokud byly v pojistné smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění tak může učinit. Zákon pak stanovuje určitá omezení, např. se musí jednat o změnu podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného.	A

Číslo a verze	44245.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Promlčecí lhůta práva na pojistné je zákonem stanovena jednotně, bez ohledu na to, zda je pojistník podnikatelem či nikoliv. Promlčecí lhůta trvá 3 roky (jedná se o obecnou promlčecí lhůtu, která platí také pro právo na pojistné) a běží od splatnosti pojistného. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 629 odst. 1, § 2783 odst. 2.

Text otázky	Právo na pojistné se promlčuje:
Odpověď A	V tříleté promlčecí lhůtě, která počne běžet za 1 rok od jeho splatnosti.	N
Odpověď B	Ve čtyřleté promlčecí lhůtě, pokud jsou pojistitel i pojistník podnikatelé.	N
Odpověď C	Ve čtyřleté promlčecí lhůtě, která běží od zániku pojištění v důsledku neplacení pojistného.	N
Odpověď D	V tříleté promlčecí lhůtě, která běží od jeho splatnosti.	A

Číslo a verze	44246.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pojistitel může odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. To však neplatí, pokud se o jedná o pojistné plnění z povinného pojištění. Od takového pojistného plnění tedy pojistitel nemůže splatné pojistné odečíst. Odečíst splatné pojistné od pojistného plnění není vyloučeno ani v pojištění odpovědnosti za škodu, pokud se nejedná o povinné pojištění. Odečíst splatné pojistné od pojistného plnění je právem pojistitele, nikoliv jeho povinností.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2787.
Text otázky	Splatné pohledávky pojistného:
Odpověď A	Může pojistitel odečíst od pojistného plnění vždy.	N
Odpověď B	Nemůže pojistitel nikdy odečíst od pojistného plnění z pojištění odpovědnosti.	N
Odpověď C	Nemusí pojistitel od pojistného plnění odečíst.	A
Odpověď D	Může pojistitel od pojistného plnění odečíst, pokud se nejedná o pojistné plnění z povinného pojištění.	A

Číslo a verze	44277.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	Právní úprava pojistné smlouvy byla do 31. 12. 2004 obsažena v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), poté až do konce roku 2013 byla upravena v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Od 1. 1. 2014 je obsažena v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Zákon o pojišťovnictví (zákon č. 277/2009 Sb.) a zákon o distribuci pojištění a zajištění (zákon č. 170/2018 Sb.) soukromoprávní úpravu pojistné smlouvy neobsahuje.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758?2872; XXXXXXXXX, M., XXXXXXX, V., XXXXXXX, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 273?277.
Text otázky	Jaký právní předpis obsahuje od 1. 1. 2014 obecnou soukromoprávní úpravu pojistné smlouvy?
Odpověď A	Občanský zákoník.	A
Odpověď B	Zákon o pojistné smlouvě.	N
Odpověď C	Zákon o pojišťovnictví.	N
Odpověď D	Zákon o distribuci pojištění a zajištění.	N

Číslo a verze	44290.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Označení pojišťovací makléř používá zákon o distribuci pojištění a zajištění v situaci, kdy samostatný zprostředkovatel zprostředkovává pojištění pro zákazníka. V případech, kdy samostatný zprostředkovatel zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu, se používá označení pojišťovací agent. Zákon tedy umožňuje samostatnému zprostředkovateli zprostředkovávat jak pro pojišťovnu, tak pro zákazníka, nesmí se tak ale stát zároveň. Vždy musí samostatný zprostředkovatel zastupovat v rámci jednoho konkrétního pojistného vztahu pouze jednu ze smluvních stran (buďto pojišťovnu nebo zákazníka). Na rozdíl od předchozí právní úpravy (zákon č. 38/2004 Sb.) již nejsou pojišťovacím zprostředkovatelům Českou národní bankou přidělována registrační čísla, z jejichž tvaru by bylo možné určit, zda pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovává pojištění jako pojišťovací agent, nebo pojišťovací makléř.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů, § 12, § 76; zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů, § 12.
Text otázky	Zprostředkovávat pojištění makléřským způsobem:
Odpověď A	Je oprávněn každý pojišťovací zprostředkovatel, s výjimkou doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele. Musí však používat dovětek pojišťovací makléř.	N
Odpověď B	Je oprávněn pouze samostatný zprostředkovatel, který ale nesmí zprostředkovávat jednotlivé pojištění zároveň jako pojišťovací agent i pojišťovací makléř.	A
Odpověď C	Je zákonem povoleno pouze za předpokladu, že pojišťovací zprostředkovatel při zprostředkování pojištění uvádí speciální k tomu od ČNB přidělené registrační číslo.	N
Odpověď D	Je oprávněn jen pojišťovací zprostředkovatel, který je výlučně činný pro zákazníky. Nesmí proto zastupovat pojišťovny.	N

Číslo a verze	42506.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast

Odůvodnění	Spoluúčast (franšíza) omezuje výši pojistného plnění vyplácenou pojistitelem při pojistné události. Občanský zákoník upravuje dvě formy spoluúčasti ? jednak odčetnou spoluúčast a jednak integrální spoluúčast. Při odčetné spoluúčasti nese osoba, které vzniká právo na pojistné plnění, ke své tíži část úbytku majetku v rozsahu sjednaném v pojistné smlouvě. Jde tedy o část úbytku majetku, která nikdy nebude reparována pojistným plněním pojistitele a pojistitel ji vždy při stanovení výše pojistného plnění "odečte". Naopak v případě sjednání integrální spoluúčasti nese osoba, které vzniká právo na pojistné plnění ke své tíži úbytek majetku, pokud nepřesáhne výši sjednané spoluúčasti. Pojistitel tedy neposkytne pojistné plnění, pokud je majetková újma nižší než sjednaná integrální spoluúčast. Pokud vznikne majetková újma vyšší, poskytne pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění v plné výši vzniklé majetkové újmy. Spoluúčast nijak nesouvisí se zohledněním škodného průběhu pojištění pro stanovení výše pojistného (tzv. bonus/malus) ani s možností ujednání doby, před jejímž uplynutím nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (čekací doba).
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815; CIXXX, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 325.
Text otázky	Je-li sjednána odčetná spoluúčast, pak pojistitel:
Odpověď A	Vyplatí pojistné plnění ve výši majetkové újmy způsobené pojistnou událostí, pokud výše majetkové újmy přesáhne výši sjednanou v pojistné smlouvě.	N
Odpověď B	Vyplatí pojistné plnění ve výši majetkové újmy s odečtením částky spoluúčasti sjednané v pojistné smlouvě.	A
Odpověď C	V případě pojistné události uplatní při stanovení výše běžného pojistného na další pojistné období přirážku (malus).	N
Odpověď D	Vyplatí pojistné plnění ve výši majetkové újmy, pouze pokud ke škodné události došlo po uplynutí stanovené doby od počátku pojištění.	N

Číslo a verze	42509.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	V pojistné smlouvě dohodnuté nejvyšší plnění z pojistné události, event. z několika pojistných událostí za určité časové období. Pojistná částka se určuje na návrh pojistníka, přičemž její výše by měla odpovídat pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2813, § 2814; XXXXXXXXX, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. a kol. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 309?310.
Text otázky	Co je to pojistná částka?
Odpověď A	V pojistné smlouvě dohodnutá horní hranice pojistného plnění.	A
Odpověď B	V pojistné smlouvě dohodnutá částka, kterou platí pojistník pojistiteli za poskytnutí pojistné ochrany.	N
Odpověď C	Částka předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím.	N

Odpověď D Částka, která je vyplacena pojišťovacímu zprostředkovateli za sjednání pojištění. N

Číslo a verze	42873.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Podmínky pro provozování zajišťovací činnosti stanoví zákon o pojišťovnictví, který definuje subjekty, které mohou zajišťovací činnost na území České republiky provozovat. Zajišťovací činnost v České republice může na základě povolení k provozování zajišťovací činnosti uděleného Českou národní bankou vykonávat tuzemská zajišťovna a za stejných podmínek také zajišťovna z třetího státu, dále také tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu. Na základě tzv. jednotného evropského pasu může zajišťovací činnost v České republice provozovat zajišťovna z jiného členského státu, a to ve formě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat v České republice zajišťovací činnost na základě povolení uděleného domovským členským státem, a to ve formě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 2, 3, § 36, § 46, § 47, § 49.
Text otázky	Které z uvedených subjektů mohou na území České republiky provozovat zajišťovací činnost:
Odpověď A	Zajišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z jiného členského státu na základě povolení uděleného domovským členským státem.	A
Odpověď B	Tuzemská pojišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, a pojišťovna z třetího státu, které bylo uděleno Českou národní bankou povolení k provozování zajišťovací činnosti.	A
Odpověď C	Zajišťovna z třetího státu, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti orgánem dohledu třetího státu.	N
Odpověď D	Tuzemská zajišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, a zajišťovna z třetího státu, které bylo uděleno Českou národní bankou povolení k provozování zajišťovací činnosti.	A

Číslo a verze	42874.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění

Odůvodnění	Jako povinná pojištění označujeme ta pojištění, u kterých zákon ukládá určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Podmínky povinného pojištění upravuje občanský zákoník, který stanoví některá závazná pravidla pro tato pojištění. Pojistiteli vzniká povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla, i pokud je škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, jen pokud tak stanoví zvláštní zákon. Obdobně má pojistitel právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění, jen pokud to připouští jiný zákon. Pojistitel může odmítnout pojistné plnění, pouze pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě nebo vědomě nepravdivých nebo zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo jiná osoba s vědomím poškozeného.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779?2781.
Text otázky	O povinném pojištění platí:
Odpověď A	Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu ukládá určité osobě zákon.	A
Odpověď B	Pojistiteli vždy vzniká povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla, i pokud byla škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.	N
Odpověď C	Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, jen pokud se na uvedení vědomě nepravdivých nebo zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo jiná osoba s vědomím poškozeného.	A
Odpověď D	Pojistitel má právo odstoupit od pojistné smlouvy nebo vypovědět povinné pojištění bez omezení.	N

Číslo a verze	42875.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se týkají pojištění fyzických a právnických osob, a to zejména členům statutárního a kontrolního orgánu pojišťovny, zaměstnancům pojišťovny, osobám činným pro pojišťovnu (např. pojišťovacím zprostředkovatelům). Zákon zároveň upravuje řadu výjimek, které nejsou porušením povinnosti mlčenlivosti. Porušením povinnosti mlčenlivosti není sdělení informací o pojištění české národní bance při výkonu dohledu a Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zákona, který upravuje jeho činnost. Sdělení informací o pojištění třetích osob bez jejich souhlasu členem statutárního orgánu jeho blízkým osobám je porušením podmínky mlčenlivosti. Stejně tak Úřad práce není uveden mezi subjekty, kterým mohou být sdělovány informace o pojištění bez souhlasu dotčené osoby.
Zdroj	Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 128.
Text otázky	Člen statutárního orgánu pojišťovny, jednající v zastoupení pojišťovny, poruší povinnost mlčenlivosti, pokud sdělí informace o pojištění bez souhlasu dotčené osoby:
Odpověď A	Osobě blízké, která s ním žije ve společné domácnosti.	A
Odpověď B	České národní bance při výkonu dohledu.	N
Odpověď C	Úřadu práce v souvislosti se žádostí osoby o podporu v nezaměstnanosti.	A

Odpověď D Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zákona o veřejném ochránci práv. N

Číslo a verze	42876.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Povinnost sjednat pojištění stanoví vždy konkrétní zákon. Mezi povinná pojištění patří mimo jiné pojištění samostatného zprostředkovatele podle zákona o distribuci pojištění a zajištění, pojištění advokáta podle zákona o advokacii a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žádný zákon nestanoví zaměstnanci povinnost sjednat pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2779; zákon č. 170/2018, Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13; zákon č. 85/1996, Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, § 24a; zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2.
Text otázky	Mezi povinná pojištění nepatří:
Odpověď A	Pojištění samostatného zprostředkovatele pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením povinnosti samostatného zprostředkovatele.	N
Odpověď B	Pojištění advokáta pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie.	N
Odpověď C	Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.	N
Odpověď D	Pojištění zaměstnance pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.	A

Číslo a verze	42877.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví upravuje členění pojištění na životní a neživotní, a to podle odvětví životních pojištění a odvětví neživotních pojištění. Část A, bod 1. písm. c), Přílohy č. 1, zákona o pojišťovnictví stanoví, že pokud je pojištění pro případ nemoci doplňkovým pojištěním k jiným pojištěním dle části A této přílohy, pak takové pojištění spadá také mezi odvětví životních pojištění. Pokud je pojištění nemoci sjednáváno samostatným pojištěním, spadá do odvětví neživotních pojištění dle části B, bod 2. Přílohy.
Zdroj	Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1.
Text otázky	Mezi odvětví neživotního pojištění patří:
Odpověď A	Pojištění pro případ dožití.	N
Odpověď B	Pojištění nemoci, nejde-li o doplňkové pojištění k životnímu pojištění.	A
Odpověď C	Pojištění pro případ smrti.	N
Odpověď D	Pojištění nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění pro případ smrti.	N

Číslo a verze	42878.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví upravuje členění pojištění na životní a neživotní, a to podle odvětví životních pojištění a odvětví neživotních pojištění. Část A, bod 1. písm. c), Přílohy, stanoví, že pokud je pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění, spadá do odvětví životních pojištění.
Zdroj	Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 1.
Text otázky	Mezi odvětví životního pojištění patří:
Odpověď A	Pojištění úrazu jako samostatné pojištění.	N
Odpověď B	Pojištění přepravovaných věcí.	N
Odpověď C	Pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění pro případ smrti.	A
Odpověď D	Pojištění nemoci jako samostatné pojištění.	N

Číslo a verze	42879.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví stanoví podmínky výkonu pojišťovací činnosti a stanoví okruh subjektů, které ji mohou na území České republiky (ČR) vykonávat. Pojišťovací činnost na území ČR nemůže provozovat zajišťovna. Tuzemská pojišťovna může provozovat pojišťovací činnost na území ČR v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou. Stejně tak pojišťovací činnost na území ČR může provozovat pojišťovna z jiného členského státu na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě práva dočasně poskytovat služby a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k pojišťovací činnosti.
Zdroj	Zákon č. 277/2009, Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4.
Text otázky	Na území České republiky nemůže pojišťovací činnost provozovat:
Odpověď A	Tuzemská pojišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k pojišťovací činností.	N
Odpověď B	Tuzemská zajišťovna, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k zajišťovací činnosti.	A
Odpověď C	Pojišťovna z jiného členského státu na základě práva zřizovat pobočky.	N
Odpověď D	Pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k pojišťovací činnosti.	N

Číslo a verze	42884.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí

Odůvodnění	Samostatný likvidátor pojistných událostí musí splňovat všeobecné podmínky k provozování živnosti. Jednou z těchto podmínek je bezúhonnost. Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslně spáchaný trestný čin nebo jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.
Zdroj	Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 3.
Text otázky	Jakým dokladem prokazuje samostatný likvidátor pojistných událostí při ohlašování živnosti svou bezúhonnost?
Odpověď A	Výpisem z obchodního rejstříku.	N
Odpověď B	Potvrzením příslušného finančního úřadu o bezdlužnosti.	N
Odpověď C	Výpisem z evidence Rejstříku trestů.	A
Odpověď D	Čestným prohlášením s úředně ověřeným podpisem.	N

Číslo a verze	42885.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Úprava podmínek pro provozování vázané živnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je obsažena v živnostenském zákoně. Požadovanou odbornou způsobilostí je střední vzdělání s maturitní zkouškou.
Zdroj	Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, Příloha 2.
Text otázky	Jakou požadovanou odbornou způsobilost musí splňovat samostatný likvidátor pojistných událostí?
Odpověď A	Vysokoškolské ekonomické vzdělání.	N
Odpověď B	Jakékoliv vysokoškolské vzdělání.	N
Odpověď C	Střední vzdělání s maturitní zkouškou.	A
Odpověď D	Střední vzdělání s výučním listem.	N

Číslo a verze	42890.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ukládá povinným osobám v souvislosti se zabráněním tzv. praní špinavých peněz a financování terorismu řadu povinností. Mezi povinné osoby patří mimo jiné pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění. Mezi jejich základní povinnosti patří zejména povinnost provádět za podmínek stanovených tímto zákonem identifikaci a kontrolu klienta, oznamovat podezřelé osoby nebo uchovávat informace o uskutečněných obchodech.
Zdroj	Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 písm. b) bod 8.

Text otázky	Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon proti praní špinavých peněz)?
Odpověď A	Ano, ale pouze pokud jde o právnickou osobu.	N
Odpověď B	Ano, při výkonu činností souvisejících s provozováním neživotního pojištění.	N
Odpověď C	Ano, při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění.	A
Odpověď D	Ne.	N

Číslo a verze	44279.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. základy souvisejících předpisů z oblasti občanského práva, obchodního práva a práva na ochranu spotřebitele
Odůvodnění	Jako povinné pojištění je označováno pojištění, kdy povinnost uzavřít pojistnou smlouvu ukládá zákon. Právní předpis přímo ukládá uzavřít povinné pojištění v případech, kdy existuje zvláštní zájem na ochraně před následky činností, s jejichž provozem je spojeno zvýšené riziko. Na rozdíl od zákonného pojištění nevzniká ze zákona, ale na základě pojistné smlouvy, pojistník má tudíž možnost výběru pojistitele. Typickým povinným pojištěním je pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je náhrada vzniklé újmy. Pojištění právní ochrany je pouze jedním z druhů pojištění.
Zdroj	KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. Pojišťovací právo. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 361-366.
Text otázky	Pojištění, kde uzavření pojistné smlouvy je uloženo právním předpisem, se označuje jako:
Odpověď A	Zákonné pojištění.	N
Odpověď B	Povinné pojištění.	A
Odpověď C	Škodové pojištění.	N
Odpověď D	Pojištění právní ochrany.	N

Číslo a verze	44281.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění

Odůvodnění	Svobodou dočasně poskytovat služby se rozumí možnost, kterou má každá tuzemská pojišťovna, aby v rámci jednotného režimu podnikání v rámci Evropské unie provozovala pojišťovací a zajišťovací činnost i v jiných členských státech Evropské unie a na území států tvořících Evropský hospodářský prostor, aniž by tam musela získat pro takové podnikání licenci. Činnost pojišťovny musí být v rozsahu povolení, které má uděleno orgánem dohledu domovského členského státu a zároveň tato činnost nesmí mít charakter trvalé přítomnosti na území jiného členského státu (v takovém případě musí podnikat na území jiného členského státu formou pobočky). Základem podnikání pojišťovny je vždy předem udělené povolení České národní banky v provozování pojišťovací činnosti bez ohledu na rozsah podnikání či jeho dobu. Proto jsou další dvě odpovědi nesprávné. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které se uzavírá při vstupu cizozemského vozidla na území České republiky (v případě, že na jeho provoz není sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platné pro území České republiky), se nazývá hraniční pojištění. Toto pojištění je uzavíráno s Českou kanceláří pojistitelů.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. s); zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 14.
Text otázky	Na základě svobody dočasně poskytovat služby je tuzemská pojišťovna oprávněna provozovat:
Odpověď A	Pojišťovací nebo zajišťovací činnost v členských státech Evropské unie a na území států tvořících Evropský hospodářský prostor.	A
Odpověď B	Pojišťovací nebo zajišťovací činnost v menším rozsahu, který nevyžaduje povolení České národní banky.	N
Odpověď C	Pojišťovací nebo zajišťovací činnost po přechodné období, které nesmí být delší než 6 měsíců.	N
Odpověď D	Pojišťovací činnost vztahující se k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při vstupu cizozemského vozidla na území České republiky.	N

Číslo a verze	44285.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Likvidací pojistné události se rozumí činnosti, které spočívají v šetření, zda došlo k události vyvolané pojistným nebezpečím, tedy zda vznikla povinnost pojišťovny plnit. Zahrnuje také průběžnou komunikaci s příslušnými osobami (např. sdělení, proč nelze ukončit šetření do tří měsíců od oznámení pojistné události) nebo výplatu přiměřené zálohy na pojistné plnění (typicky v případech, kde je již zjištěna povinnost pojistitele poskytnout plnění, ale není známa jeho výše). Následuje stanovení výše pojistného plnění, sdělení výsledku šetření osobě, která uplatnila nárok na pojistné plnění a poté výplata pojistného plnění oprávněné osobě nebo poškozenému. Likvidaci pojistné události jsou oprávněny provádět pojišťovny na základě svého povolení k provozování pojišťovací činnosti licence (likvidace je to typická součást pojišťovací činnosti) a dále samostatní likvidátoři pojistných událostí na základě živnostenského oprávnění (vázaná živnost). Pomoc při uplatňování práv z pojištění, kterou poskytuje pojišťovací zprostředkovatel, je součástí zprostředkování pojištění a o likvidaci pojistné události se z podstaty věci nejedná.

Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. f) n); zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 2; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. e) bod 5.
Text otázky	Co je to likvidace pojistné události?
Odpověď A	Souhrn činností zahrnující šetření, zda má pojišťovna na základě pojistné události povinnost plnit, výpočet pojistného plnění, vč. jeho výplaty a sdělení výsledku šetření příslušné osobě.	A
Odpověď B	Skartace spisu, včetně výmazu dat o pojistné události a jejím šetření ze systémů pojišťovny.	N
Odpověď C	Činnost pojišťovacího zprostředkovatele, spočívající v nápomoci klientovi s vyřízením pojistné události s pojišťovnou, včetně uplatnění odvolání proti výsledku šetření pojistné události.	N
Odpověď D	Činnost, zahrnující šetření pojistné události, kterou je pojišťovna oprávněna vykonávat, pouze pokud k takové činnosti získá živnostenské oprávnění.	N

Číslo a verze	42891.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Cílem zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je vytvoření takových mechanismů, které by zabránily zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. Mezi základní povinnosti povinných osob, tedy také samostatných likvidátorů pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištěn, vyplývajícími ze zákona, patří: povinnost provádět za podmínek stanovených zákonem identifikaci klienta, uchovávat identifikační údaje a doklady o klientech, kteří podléhají identifikaci, povinnost oznámit podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu a povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu. Mezi další povinnosti povinné osoby dále patří povinnost provádět za podmínek stanovených zákonem kontrolu klienta, určit kontaktní osobu pro komunikaci s Finančním analytickým úřadem nebo provádět školení zaměstnanců. Příslušným orgánem, kterému povinné osoby hlásí podezřelé obchody, je Finanční analytický úřad a nikoli Česká národní banka. Finanční analytický úřad je správním úřadem, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky a je podřízen Ministerstvu financí. Česká národní banka vykonává kontrolu plnění povinností stanovených zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to vůči povinným osobám, nad kterými vykonává dohled.
Zdroj	Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 písm. b) bod 8, § 7, § 16, § 18, § 29c, § 35 odst. 1, § 38.
Text otázky	Mezi základní povinnosti samostatného likvidátora pojistných událostí jako povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu patří:
Odpověď A	Povinnost identifikovat klienta a uchovávat jeho identifikační údaje.	A
Odpověď B	Povinnost oznámit podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu.	A

Odpověď C	Povinnost oznámit podezřelý obchod České národní bance.	N
Odpověď D	Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu.	A

Číslo a verze	39260.3
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a doplňkový pojišťovací zprostředkovatel jsou oprávněni vykonávat činnost od zápisu do registru, neboť až tímto okamžikem nabývá udělení oprávnění k činnosti právní moci. K zániku oprávnění dochází z důvodů stanovených zákonem, a to již okamžikem vzniku příslušné skutečnosti (např. smrtí fyzické osoby, zánikem právnické osoby, uplynutím doby trvání oprávnění). Výmaz z registru je pouze evidenčního charakteru. Povinné pojištění odpovědnosti musí mít uzavřeno pouze samostatný zprostředkovatel. Z povinnosti mít alespoň maturitní vzdělání jsou vyňaty osoby, které po určitou v zákoně uvedenou dobu distribuovaly pojištění ještě před 1. 12. 2018.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 8 odst. 2, § 11 odst. 1, § 13, § 15 odst. 1, § 20 odst. 1, § 24 odst. 1, § 29 odst. 1, § 56 odst. 2, § 122 odst. 2.
Text otázky	Samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a doplňkový pojišťovací zprostředkovatel je oprávněn k provozování činnosti:
Odpověď A	Od zápisu do registru do zániku jeho oprávnění k provozování činnosti.	A
Odpověď B	Po celou dobu, kdy je zapsán do registru.	N
Odpověď C	Pouze za předpokladu, že má uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti.	N
Odpověď D	Pouze pokud všechny osoby, které k činnosti používá, mají maturitní zkoušku nebo vyšší vzdělání.	N

Číslo a verze	39261.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Zákon o distribuci pojištění a zajištění upravuje podmínky odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů v tom smyslu, že pojišťovna ani pojišťovací zprostředkovatel nesmí odměnu za distribuci pojištění činit závislou na získání dalších osob do své firemní struktury, které budou distribuovat pojištění. Dále tento zákon rovněž stanoví pravidla pro rozložení odměny u životního pojištění obecně (neplatí tedy pouze pro rezervotvorné životní pojištění).
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 49, § 50.
Text otázky	Odměňování pojišťovacího zprostředkovatele:
Odpověď A	Není zákonem regulováno.	N
Odpověď B	Nelze vázat na získávání dalších prodejců pojištění do prodejní sítě distributora pojištění.	A
Odpověď C	Závisí výlučně na smluvních ujednáních mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem.	N
Odpověď D	Je zákonem regulováno pouze v oblasti rezervotvorného životního pojištění.	N

Číslo a verze	39262.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď

Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Souhrnné vyjádření informací k rezervotvornému pojištění je samostatný dokument, jehož forma a obsah jsou předepsány přílohou zákona o distribuci pojištění. V dokumentu musí být uvedeno např. celkové předepsané pojistné na celou pojistnou dobu a jeho rozdělení na rizikovou a investiční část a dále částka, která je z něj stržena na úhradu nákladů. S tímto dokumentem musí být zákazník před sjednáním pojištění prokazatelně seznámen.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 90 odst. 6, Příloha.
Text otázky	Souhrnné vyjádření informací k rezervotvornému pojištění:
Odpověď A	Je dokument, který shrnuje formou tabulky některé údaje, např. pojistné, které pojistník uhradí za pojistnou dobu a jeho rozpad na náklady, krytí rizik a investici.	A
Odpověď B	Je jiný název pro klíčové sdělení informace, které musí obdržet zákazník před sjednáním pojištění s investiční složkou.	N
Odpověď C	Je dokument, který musí zákazník obdržet v případě sjednání životního pojištění s použitím prostředků komunikace na dálku.	N
Odpověď D	Je samostatný informační dokument o pojistném produktu životního pojištění.	N

Číslo a verze	42091.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Výkon zajišťovací činnosti je upraven zákonem o pojišťovnictví. Zajišťovací činnost je definována jako uzavírání zajišťovacích smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně tzv. zajistné. Dále je součástí zajišťovací činnosti plnění ze zajišťovacích smluv, uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, správa zajištění, investování, poskytování statistického a pojistně matematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik. Zajišťovací činnost mohou provozovat zajišťovny a za podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví také pojišťovny a tzv. zajišťovací účelové osoby. Povolení k provozování zajišťovací činnosti uděluje Česká národní banka (s výjimkou zajišťoven, pojišťoven a zajišťovacích účelových osob z jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který tvoří Evropský hospodářský prostor, které mohou zajišťovací činnost provozovat podle povolení uděleného v jiném členském státě, a to na základě tzv. jednotného evropského pasu).
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. l).
Text otázky	Co je zajištění?
Odpověď A	Poskytování okamžité pomoci pojištěnému pojišťovnou nebo poskytovatelem asistenčních služeb, pokud nastane pojistná událost.	N
Odpověď B	Přebírání pojistných rizik zajišťovnou od pojišťoven na základě uzavřených zajišťovacích smluv, plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli.	A

Odpověď C	Činnost pojišťovny spočívající v uzavírání smluv se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z pojistných smluv, které tvoří pojistný kmen pojišťovny.	N
Odpověď D	Činnost pojišťovny spočívající ve vytváření vlastních rezerv na pokrytí důsledků nahodilých událostí.	N

Číslo a verze	42092.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Obsah činnosti zprostředkování pojištění je definován zákonem o distribuci pojištění a zajištění. Jedná se o jednání jménem pojistitele nebo zákazníka (tedy jako jejich smluvní zástupce), jehož obsahem je nabízení možnosti sjednat, změnit nebo ukončit pojištění, srovnávání pojištění, předkládání návrhů na sjednání, změnu nebo ukončení pojištění včetně provádění s tímto souvisejících dalších přípravných prací, sjednání nebo změna pojištění a pomoc při správě pojištění a při uplatňování nároků z pojištění. Poskytování pojištění je jednání pojišťovny vlastním jménem při výše uvedených činnostech, nikoliv v zastoupení pojišťovacím zprostředkovatelem. Obsahem činnosti zprostředkování pojištění není činnost zprostředkování zajištění, stejně tak činnost sjednání nebo změny zajistných smluv. Obojí je předmětem a obsahem činnosti zprostředkování zajištění.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 , Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. e).
Text otázky	Zprostředkováním pojištění je činnost pojišťovacího zprostředkovatele, jejímž obsahem je také:
Odpověď A	Poskytování pojištění.	N
Odpověď B	Zprostředkování zajištění.	N
Odpověď C	Sjednávání zajistných smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění.	N
Odpověď D	Nabízení možnosti sjednat, změnit nebo ukončit pojištění.	A

Číslo a verze	42093.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Právní úprava pojistné smlouvy je obsažena v občanském zákoníku. Smluvními stranami pojistné smlouvy je na jedné straně pojistitel, který se pro případ vzniku pojistné události zavazuje vyplatit pojistné plnění, na straně druhé pojistník, který se zavazuje pojistiteli platit pojistné.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758.
Text otázky	Jaké jsou smluvní strany pojistné smlouvy?
Odpověď A	Pojistitel a obmyšlený.	N
Odpověď B	Pojistitel a pojistník.	A
Odpověď C	Pojištěný a pojistitel.	N
Odpověď D	Obmyšlený a pojištěný.	N

Číslo a verze	42094.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka. Dohled v pojišťovnictví podle zákona o pojišťovnictví je vykonáván v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob. Pojišťovna musí činnost vykonávat s odbornou péčí a postupovat obezřetně. Zákon upravuje komplexně pravomoci ČNB při výkonu dohledu včetně opatření k nápravě a dalších sankčních opatření.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Text otázky	Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí dohled v pojišťovnictví?
Odpověď A	Ano, je.	N
Odpověď B	Ne, není.	A
Odpověď C	Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak.	N
Odpověď D	Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo financí jinak.	N

Číslo a verze	44113.2
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Nahodilost je základním principem pojišťovnictví. Nahodilá skutečnost není pojmově definována občanským zákoníkem , definována je pouze pojistná událost jako nahodilá událost krytá pojištěním. Nahodilost tedy spočívá v nejistotě vzniku určité skutečnosti, která je definována jako pojistná událost v pojistné smlouvě a která je kryta pojištěním. Nejistota může být buď absolutní ? není jisté, zda vůbec k události dojde a kdy (např. dopravní nehoda, svatba) nebo relativní ? kdy nevíme, zda k události dojde, ale víme, kdy k ní dojde (např. dovršení určitého věku) nebo víme, že k události dojde, ale nevíme, kdy (např. smrt). Událost, u které víme, že a kdy nastane, není nahodilou událostí. Stejně tak nemůže být nahodilou událostí ve smyslu účelu sjednání pojistné ochrany pojistnou smlouvou událost, která již skutečně nastala před uzavřením pojistné smlouvy a která je pojistiteli a zájemci o pojištění známa.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758; JANDOVÁ, L. Pojištění v novém občanském zákoníku: komentář: [§ 2756-2872]. Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-530-5. str. 11?12; ŠVESTKA, J., et al. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ 2521-3081), relativní majetková práva 2. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014, ISBN: 978-80-7478-630-3. str. 421.
Text otázky	Nahodilost je základním pojmovým znakem pojistné události. Nahodilá událost je skutečnost, která je možná a zároveň:
Odpověď A	Není jisté, zda v době trvání pojištění nastane.	A
Odpověď B	Víme, že nastane, ale není známa doba jejího vzniku.	A
Odpověď C	Zcela jistě v době trvání pojištění nastane a je známo, kdy.	N
Odpověď D	Nastala v době před vznikem pojištění.	N

Číslo a verze	39306.1
Typ otázky	Více správných odpovědí

Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Pojistná smlouva představuje dvoustranné právní jednání, na jehož základě vzniká pojištění. Obsahem pojistné smlouvy je vymezení podmínek pojištění. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnou pojistné plnění, pokud nastane nahodilá událost, která je v pojistné smlouvě podrobně specifikována (pojistná událost). Pojistník se v pojistné smlouvě zavazuje platit za poskytovanou pojistnou ochranu pojistiteli pojistné. Občanský zákoník předepisuje pro pojistné smlouvy, kterými je sjednáno pojištění na pojistnou dobu alespoň jeden rok, povinně písemnou formu. Právní úprava současně považuje za zachování písemné formy, pokud pojistník přijme nabídku pojistitele (návrh pojistné smlouvy) včasným zaplacením pojistného. Pokud je pojištění sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, písemná forma se nevyžaduje. Jako doklad o uzavření pojistné smlouvy je pojistitel povinen vždy vydat pojistníkovi pojistku, která musí obsahovat náležitosti stanovené v ust. § 2777 občanského zákoníku.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 2.
Text otázky	Pokud jde o formu pojistné smlouvy, platí:
Odpověď A	Forma pojistné smlouvy je ponechána na dohodě smluvních stran.	N
Odpověď B	Je-li pojištění sjednáno na pojistnou dobu jeden rok a delší, musí mít pojistná smlouva písemnou formu.	A
Odpověď C	Je-li pojištění sjednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, nemusí mít pojistná smlouva písemnou formu.	A
Odpověď D	Pojistná smlouva musí mít vždy písemnou formu.	N

Číslo a verze	39307.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Okamžik vzniku pojištění (počátek) pojištění je stanoven pojistnou smlouvou. Pokud pojistná smlouva nestanoví něco jiného, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy. V pojistné smlouvě je možné sjednat, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. V takovém případě však pojistitel není povinen vyplatit pojistné plnění, pokud pojistník v době předložení návrhu pojistné smlouvy věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost již nastala. Obdobně nemá pojistitel v takovém případě nárok na pojistné, pokud věděl nebo vědět měl a mohl, že pojistná událost nastat nemůže. Zákon neupravuje vznik pojištění k okamžiku doručení návrhu pojistné smlouvy pojistiteli, neboť doručením návrhu pojistné smlouvy pojistiteli, resp. druhé ze smluvních stran, není pojistná smlouva sama o sobě automaticky uzavřená. Ke vzniku smluvního pojištění může dojít až po uzavření pojistné smlouvy, a to k datu, které je v pojistné smlouvě sjednáno nebo, pokud tak není, k prvnímu dni po uzavření pojistné smlouvy. Zákon neupravuje vznik pojištění doručením písemného oznámení pojistitele o vzniku pojištění oprávněné osobě.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772.
Text otázky	Kdy vzniká pojištění:
Odpověď A	Pojištění vzniká dnem dohodnutým v pojistné smlouvě jako počátek pojištění.	A

Odpověď B	Pojištění vzniká ze zákona dnem, kdy je návrh pojistné smlouvy doručen pojistiteli.	N
Odpověď C	Pojištění vzniká ze zákona dnem doručení písemného oznámení pojistitele o vzniku pojištění oprávněné osobě.	N
Odpověď D	Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, není-li dohodnuto jinak.	A

Číslo a verze	42234.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	S účinností od 1. 12. 2018 upravuje oprávnění k činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí živnostenský zákon. Zákon o pojišťovnictví ani zákon o distribuci pojištění a zajištění takovou právní úpravu neobsahují. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, který dříve podmínky a oprávnění k jejich činnosti upravoval, byl zrušen přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění.
Zdroj	Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 2 ? Živnosti vázané.
Text otázky	Který právní předpis upravuje oprávnění k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí?
Odpověď A	Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.	N
Odpověď B	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.	N
Odpověď C	Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.	A
Odpověď D	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.	N

Číslo a verze	42237.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Pojišťovna je oprávněna při své činnosti využít služeb samostatného likvidátora pojistných událostí. V takovém případě se samostatný likvidátor pojistných událostí považuje za osobu činnou pro pojišťovnu a je povinen dodržovat povinnost mlčenlivosti dle zákona o pojišťovnictví.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 86 odst. 6, § 127.
Text otázky	Musí samostatný likvidátor pojistných událostí, který svou činnost vykonává na základě smlouvy s pojišťovnou, dodržovat povinnost mlčenlivosti dle zákona o pojišťovnictví?
Odpověď A	Ano.	A
Odpověď B	Ne.	N
Odpověď C	Pouze v případě likvidace pojistné události při újmě na zdraví.	N
Odpověď D	Pouze v případě likvidace pojistné události z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.	N

Číslo a verze	39316.1
Typ otázky	Více správných odpovědí

Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	Ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Lze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistitel má právo přezkoumat při uzavření smlouvy hodnotu pojištěného majetku. Nelze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření pojistné smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Tento limit se ujedná i v případě, že se pojištění vztahuje jen na část hodnoty pojištěného majetku (zlomkové pojištění). Odpovídá-li tomu pojistný zájem, lze takto určit horní hranici pojistného plnění.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814.
Text otázky	Je-li tak ujednáno v pojistné smlouvě, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Ve kterých případech se horní hranice pojistného plnění určuje limitem?
Odpověď A	Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu pojištěného majetku.	A
Odpověď B	Pouze tehdy, lze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu pojištěného majetku.	N
Odpověď C	Vztahuje-li se pojištění jen na část známé hodnoty pojištěného majetku (zlomkové pojištění).	A
Odpověď D	Odpovídá-li tomu pojistný zájem.	A

Číslo a verze	39318.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Registr spravuje i provozuje Česká národní banka, a to v elektronické podobě. Do registru se zapisují údaje vyjmenované v § 42 odst. 1 a 2, tedy mj. předmět činnosti v členění podle jednotlivých skupin odbornosti a datum vzniku oprávnění k činnosti. Údaje o vzdělání pojišťovacího zprostředkovatele nepatří mezi údaje, které by se do registru zapisovaly.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 40, § 42 odst. 1 a 2.
Text otázky	Registr, ve kterém jsou pojišťovací zprostředkovatelé zapisováni:
Odpověď A	Spravuje Česká národní banka.	A
Odpověď B	Je veden v elektronické podobě.	A
Odpověď C	Obsahuje datum, od kdy může pojišťovací zprostředkovatel provozovat svoji činnost.	A
Odpověď D	Obsahuje údaje o vzdělání pojišťovacího zprostředkovatele, včetně skupin odbornosti.	N

Číslo a verze	39320.2
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast

Odůvodnění	Byla-li ujednána hranice pojistného plnění, má se za to, že se vztahuje na jednu škodnou událost. Něco jiného může být sjednáno v pojistné smlouvě.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2813.
Text otázky	Horní hranice pojistného plnění se vztahuje (pokud nebylo v pojistné smlouvě ujednáno jinak) na:
Odpověď A	Všechny škodné události nastalé v jednom pojistném roce.	N
Odpověď B	Jednu škodnou událost.	A
Odpověď C	Všechny škodné události nastalé za dobu trvání pojištění.	N
Odpověď D	Škodné události, které nastanou v prvním roce pojištění.	N

Číslo a verze	42114.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	Občanský zákoník stanoví, že v pojistné smlouvě lze ujednat omezení horní hranice pojistného plnění. Horní hranice pojistného plnění se určuje pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Pokud je možné při uzavření pojistné smlouvy, kterou se sjednává pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu, horní hranice pojistného plnění se určuje pojistnou částkou. Pojistná částka má odpovídat pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření smlouvy. Pojistná částka se určuje na návrh pojistníka. Pokud tomu odpovídá pojistný zájem, může být i v případě, že je známa pojistná hodnota pojištěného majetku, horní hranice pojistného plnění určena limitem pojistného plnění. Pokud není možné při uzavření pojistné smlouvy pojistnou hodnotu pojištěného majetku určit, horní hranice pojistného plnění se určuje limitem pojistného plnění. Pokud se má pojištění vztahovat pouze na část hodnoty pojištěného majetku (tzv. zlomkové pojištění), určí se horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Spoluúčast (franšíza) ani čekací doba neurčují horní hranici pojistného plnění.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814.
Text otázky	Horní hranice pojistného plnění se určuje:
Odpověď A	Pojistnou částkou.	A
Odpověď B	Limitem pojistného plnění.	A
Odpověď C	Dobou od počátku pojištění, do jejíhož uplynutí nevzniká pojistiteli povinnost vyplatit pojistné plnění.	N
Odpověď D	Dohodnutou peněžitou částkou, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. Stanoví se pevnou částkou, procentem anebo jejich kombinací.	N

Číslo a verze	42115.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast

Odůvodnění	Množné pojištění vzniká, pokud je stejný pojistný zájem pojištěn proti shodnému pojistnému nebezpečí u více pojistitelů. Množné pojištění může vzniknout jako: 1. soupojištění ? pokud je pojistná smlouva uzavřena mezi pojistníkem a více pojistiteli (které zastupuje vedoucí pojistitel) a pojistník platí za sjednané pojištění jediné pojistné; 2. souběžné pojištění ? pokud souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo pokud souhrn limitů pojistného plnění skutečnou nepřesahuje výši vzniklé škody; 3. vícenásobné pojištění ? pokud souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo pokud souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši vzniklé škody. Hraniční pojištění je pojištění, upravené zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a není jednou z možných forem množného pojištění. Hraniční pojištění ? tedy pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřenou s Českou kanceláří pojistitelů ? je povinen mít řidič cizozemského vozidla, s výjimkou řidiče, který je držitelem platné zelené karty vydané v cizím státě, a s výjimkou řidiče, jehož pojištění odpovědnosti na území všech členských států je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2816.
Text otázky	Množné pojištění může vzniknout jako:
Odpověď A	Soupojištění.	A
Odpověď B	Souběžné pojištění.	A
Odpověď C	Vícenásobné pojištění.	A
Odpověď D	Hraniční pojištění.	N

Číslo a verze	39327.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	Spoluúčast je dohodnutá peněžní částka, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. Jedná se o v penězích sjednanou částku úbytku majetku pojištěného v důsledku pojistné události. Stanovuje se pevnou částkou, nebo procentem z výše vzniklé újmy, anebo kombinací obou těchto možností určení výše spoluúčasti.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815.
Text otázky	Co je to spoluúčast?
Odpověď A	V pojistné smlouvě povinně dohodnutá částka, kterou se pojištěný podílí na pojistné události, která je vždy stanovena jako fixní.	N
Odpověď B	V pojistné smlouvě dohodnutá částka, kterou se pojištěný podílí na úbytku majetku k němuž došlo v důsledku pojistné události.	A
Odpověď C	Pojistitelem stanovená částka při likvidaci pojistné události, kterou se pojištěný podílí na pojistné události.	N
Odpověď D	Pojistitelem stanovená částka, o kterou krátí pojistné plnění. Může být stanovena jako fixní, nebo procentem.	N

Číslo a verze	42117.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď

Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pojistné běžné je pojistné, které je placené na jednotlivá období. Jednorázové pojistné je hrazené za celou dobu trvání pojištění. Termíny pojistné předepsané a pojistné kmenové občanský zákoník neupravuje. Jedná se o v praxi užívanou terminologii se zákonem nestanoveným obsahem.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2783.
Text otázky	Pojistné placené za pojistné období nazýváme:
Odpověď A	Běžné pojistné.	A
Odpověď B	Jednorázové pojistné.	N
Odpověď C	Pojistné předepsané.	N
Odpověď D	Pojistné kmenové.	N

Číslo a verze	42119.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	Vynaložil-li zachraňovací náklady pojistník, pojištěný nebo jiná osoba nad rámec povinností stanovených jiným zákonem, má proti pojistiteli právo na jejich náhradu.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2819.
Text otázky	Komu hradí pojistitel zachraňovací náklady?
Odpověď A	Pouze pojistníkovi, který s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu.	N
Odpověď B	Pouze pojištěnému, na jehož majetek se pojištění vztahuje.	N
Odpověď C	Pouze obmyšlenému.	N
Odpověď D	Pojistníkovi či jiné osobě, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených zákonem.	A

Číslo a verze	42127.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	Situaci, kdy pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě je nižší, než je pojistná hodnota pojištěného majetku, označujeme jako podpojištění, a to pokud se nejedná o tzv. zlomkové pojištění (pojištění, které se vztahuje jen na část hodnoty pojištěného majetku). V takovém případě sníží pojistitel pojistné plnění v takovém poměru, v jakém je výše pojistné částky k pojistné hodnotě.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814, § 2854.
Text otázky	Kdy dojde v pojištění majetku, které nebylo sjednáno jako tzv. zlomkové pojištění, k podpojištění? Je-li pojistná částka v době pojistné události:
Odpověď A	Vyšší než pojistná hodnota pojištěného majetku.	N
Odpověď B	Nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku.	A
Odpověď C	Stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku.	N
Odpověď D	Stejná nebo vyšší než pojistná hodnota pojištěného majetku.	N

Číslo a verze	39351.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Zprostředkovávat pojištění jako podnikatel může pouze: samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce, doplňkový pojišťovací zprostředkovatel nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. Zprostředkovávat pojištění jako podnikatel může také pojišťovna. Česká národní banka je orgánem dohledu a nevykonává ani pojišťovací činnost, ani činnost zprostředkování pojištění.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 5.
Text otázky	Zprostředkovávat pojištění jako podnikatel může:
Odpověď A	Samostatný zprostředkovatel.	A
Odpověď B	Vázaný zástupce.	A
Odpověď C	Pojišťovna.	A
Odpověď D	Česká národní banka.	N

Číslo a verze	39357.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Informace o pojišťovacím zprostředkovateli, poskytované zákazníkovi v rámci předsmluvních informací, upravuje § 88 zákona o distribuci pojištění a zajištění. Mezi povinně poskytované informace patří jména pojišťoven, pro které je oprávněn zprostředkovávat pojištění, jméno a adresa jeho sídla a označení registru, ve kterém je zapsán. Mezi povinně sdělované informace nepatří datum narození pojišťovacího zprostředkovatele. Kromě výše uvedených informací je pojišťovací zprostředkovatel zákazníkovi povinen ještě sdělit i další informace upravené v zákoně o distribuci pojištění a zajištění.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 88.
Text otázky	Mezi předsmluvní informace, které musí pojišťovací zprostředkovatel podle zákona č. 170/2018 Sb. sdělit zákazníkovi, nepatří:
Odpověď A	Názvy pojišťoven, pro které je oprávněn zprostředkovávat pojištění.	N
Odpověď B	Jméno pojišťovacího zprostředkovatele a adresa jeho sídla.	N
Odpověď C	Označení registru, ve kterém je zapsán.	N
Odpověď D	Datum narození pojišťovacího zprostředkovatele.	A

Číslo a verze	42157.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Česká národní banka je oprávněna udělit povolení k provozování pojišťovací činnosti v České republice tuzemské pojišťovně, která má právní formu akciové společnosti nebo družstva.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 13 odst. 2.
Text otázky	Kterou z uvedených právních forem mohou mít tuzemské pojišťovny?

Odpověď A	Akciová společnost.	A
Odpověď B	Družstvo.	A
Odpověď C	Společnost s ručením omezeným.	N
Odpověď D	Komanditní společnost.	N

Číslo a verze	42158.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Pojišťovací zprostředkovatelé, kteří provozují zprostředkování pojištění jako samostatní zprostředkovatelé, vázaní zástupci nebo doplňkoví pojišťovací zprostředkovatelé podle zákona o distribuci pojištění a zajištění musí mít své sídlo na území České republiky. Pojišťovací zprostředkovatelé se sídlem na území kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru jiného než Česká republika mohou zprostředkovávat v České republice pojištění v rozsahu, v jakém jsou tuto činnost oprávněni provozovat ve svém domovském členském státě, a to na základě svobody usazování nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 7 písm. a), § 17 odst. 1 písm. a), § 26 odst. 1 písm. a), § 33.
Text otázky	Kde musí mít sídlo samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce a doplňkový pojišťovací zprostředkovatel provozující zprostředkování pojištění podle zákona o distribuci pojištění a zajištění?
Odpověď A	Na území České republiky.	A
Odpověď B	Na území kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru včetně České republiky.	N
Odpověď C	Na území kteréhokoliv členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru jiného než Česká republika.	N
Odpověď D	Na území kteréhokoliv členského státu Evropské unie jiného než Česká republika.	N

Číslo a verze	42159.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Výkonem dohledu je pověřena Česká národní banka a při jeho výkonu může uložit pojišťovně z jiného členského státu, aby odstranila zjištěné nedostatky. V případě neodstranění zjištěných nedostatků pojišťovnou z jiného členského státu ve stanovené lhůtě Česká národní banka informuje orgán dohledu domovského členského státu. Pokud orgán dohledu domovského členského státu neuloží opatření k nápravě nebo nejsou-li pojišťovnou splněna, uloží Česká národní banka takové pojišťovně pokutu nebo jí může zakázat na území České republiky uzavírat nové pojistné smlouvy. Česká národní banka může též požádat Evropský orgán dohledu o součinnost. Ministerstvo financí není pověřeno výkonem dohledu nad provozováním pojišťovací činnosti.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 110?114.

Text otázky	Kdo je oprávněn k výkonu dohledu nad činností pojišťovny z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočky:
Odpověď A	Česká národní banka společně s Ministerstvem financí.	N
Odpověď B	Česká národní banka a orgán dohledu domovského členského státu pojišťovny.	A
Odpověď C	Výhradně orgán dohledu členského státu, ve kterém se nachází sídlo pojišťovny z jiného členského státu.	N
Odpověď D	Ministerstvo financí České republiky.	N

Číslo a verze	42160.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Zákon o distribuci pojištění a zajištění ukládá pojišťovnám a pojišťovacím zprostředkovatelům povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvědí od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění. Porušení povinnosti mlčenlivosti je podle zákona o distribuci pojištění a zajištění přestupkem, za který může Česká národní banka uložit osobě oprávněné distribuovat pojištění pokutu až do výše 10 mil. Kč.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 74, § 114 odst. 1 písm. i), odst. 2 písm. a).
Text otázky	Jaká je maximální výše pokuty, kterou může Česká národní banka uložit osobě oprávněné distribuovat pojištění za porušení povinností mlčenlivosti podle zákona o distribuci pojištění a zajištění?
Odpověď A	10 mil. Kč.	A
Odpověď B	1 mil. Kč.	N
Odpověď C	5 mil. Kč.	N
Odpověď D	500 000 Kč.	N

Číslo a verze	42302.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Pojistná částka je částka dohodnutá v pojistné smlouvě a udává u obnosových pojištění předem stanovenou velikost pojistného plnění a u škodových pojištění horní hranici velikosti pojistného plnění. Její výše ovlivňuje výši pojistného. Pojistná hodnota znamená nejvyšší možnou majetkovou újmu, která může v důsledku pojistné události nastat. Její hodnota se v čase mění ? v době uzavření se jedná o reálné ocenění pojišťované věci a v době pojistné události se jedná o časovou cenu či o novou cenu pojištěné věci dle nastavení pojistné smlouvy. Pojistná hodnota se určuje především v pojištění majetku. Časová cena znamená cenu, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení. Nová cena znamená cenu, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit. Nová cena bývá označovaná také jako pořizovací cena.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2821.
Text otázky	Jakým termínem označujeme u obnosových pojištění předem stanovenou velikost pojistného plnění a u škodových pojištění horní hranici velikosti pojistného plnění?

Odpověď A	Pojistná částka.	A
Odpověď B	Pojistná hodnota.	N
Odpověď C	Pořizovací cena.	N
Odpověď D	Časová cena.	N

Číslo a verze	42305.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Bez dohody s pojistníkem nelze měnit výši pojistného, pokud nejsou v pojistné smlouvě ujednány podmínky, jejichž splnění by změnu povolovalo. V pojištění osob nelze měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu. K takové změně výše pojistného se nepřihlíží. Upravil-li pojistitel výši běžného pojistného na další pojistné období, musí ji pojistníkovi sdělit nejpozději 2 měsíce před dnem splatnosti nové výše pojistného. Případný nesouhlas se změnou může pojistník projevit do jednoho měsíce, kdy se o ní dozvěděl.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2785 odst. 1.
Text otázky	Může pojistitel upravit výši běžného pojistného na další pojistné období, pokud v pojistné smlouvě nejsou ujednány podmínky pro změnu výše běžného pojistného v průběhu trvání pojištění?
Odpověď A	Ano, pouze na základě dohody s pojistníkem.	A
Odpověď B	Ano, pouze na základě dohody s pojištěnými.	N
Odpověď C	Ano, na základě svého rozhodnutí při změně podmínek dohodnutých při stanovení výše pojistného.	N
Odpověď D	Ne.	N

Číslo a verze	38991.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým je prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1469, stanoví v návaznosti na směrnici o distribuci pojištění parametry standardizovaného informačního dokumentu, který se váže pouze k produktům neživotního pojištění. Dokument má detailně stanoven obsah i vzhled, vč. barevnosti, používání ikon či maximální délky textu. Zpravidla by se mělo jednat o dvě strany formátu A4, pouze výjimečně může mít v tištěné podobě tři strany papíru formátu A4.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 91; směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění, čl. 20 odst. 5, 6, 7, 8 a 9; prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1469 ze dne 11. srpna 2017, kterým se stanoví standardizovaný formát pro informační dokument o pojistném produktu, čl. 3 a 4.
Text otázky	Standardizovaný informační dokument o pojistném produktu (tzv. IPID):
Odpověď A	Musí být zákazníkovi předán před sjednáním každého pojištění.	N
Odpověď B	Musí být zákazníkovi předán před sjednáním neživotního pojištění.	A
Odpověď C	Má pevně předepsaný vzhled a obsah, který musí být dodržen.	A
Odpověď D	Se vztahuje pouze k produktům životního pojištění.	N

Číslo a verze	38997.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	Pojem pojistná hodnota občanský zákoník používá, ale nedefinuje. Pojistná hodnota má význam v pojištění majetku. Pojistná hodnota představuje nejvyšší možnou majetkovou újmu, která může na pojištěném majetku nastat v důsledku pojistné události. Pojistná hodnota pojištěného majetku je určena jeho cenou. Není-li pojistná hodnota majetku sjednána, představuje ji obvyklá cena pojištěného majetku. Smluvně může být pojistná hodnota sjednána nejen jako cena obvyklá, ale také například jako cena nová nebo cena časová.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814, § 2849; DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4.
Text otázky	Co je to pojistná hodnota?
Odpověď A	Výše pojistného za pojistná nebezpečí.	N
Odpověď B	Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události.	A
Odpověď C	Limit pojistného plnění.	N
Odpověď D	Pojistné vztahující se k nově sjednaným pojistným smlouvám a změnám stávajících pojistných smluv za sledované období.	N

Číslo a verze	39200.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pojištění mohou vypovědět pouze smluvní strany pojistné smlouvy, tedy pojistitel nebo pojistník, nikoliv jiná osoba. Podle § 2805 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může pojistitel nebo pojistník pojištění vypovědět do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní doba v takovém případě činí osm dní. Datum vzniku pojištění není z hlediska běhu lhůt pro platnou výpověď pojištění rozhodné.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2805.
Text otázky	Pojištění může vypovědět:
Odpověď A	Pojistník do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy.	A
Odpověď B	Pojistitel bez uvedení důvodu, a to do dvou měsíců od vzniku pojištění.	N
Odpověď C	Oprávněná osoba do 2 měsíců ode dne, kdy byla s pojistnou smlouvou seznámena, a to s uvedením důvodů výpovědi.	N
Odpověď D	Zástavní věřitel pojistníka, pokud pojistná smlouva není v souladu se smlouvou, kterou pojistník se zástavním věřitelem uzavřel.	N

Číslo a verze	39201.1
Typ otázky	Více správných odpovědí

Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Podle § 2772 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy. Tedy vznik pojištění si mohou pojistitel a pojistník ujednat v pojistné smlouvě, a pokud tak neučiní, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření pojistné smlouvy.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2772.
Text otázky	Pojištění vzniká:
Odpověď A	Dnem ujednaným v pojistné smlouvě.	A
Odpověď B	Pokud si pojistník a pojistitel neujednají jinak, vždy okamžikem uzavření pojistné smlouvy.	N
Odpověď C	Dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy, pokud není ujednáno jinak.	A
Odpověď D	Pokud není ujednáno jinak, prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uzavření pojistné smlouvy.	N

Číslo a verze	39202.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Podle § 2783 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Běh lhůty pro výpověď pojištění není z hlediska splatnosti pojistného rozhodný, stejně jako datum uzavření pojistné smlouvy (uzavřením pojistné smlouvy vzniká pouze právo na pojistné, pojistné však ještě není splatné).
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2783.
Text otázky	Kdy je splatné pojistné?
Odpověď A	Dnem počátku pojištění, jde-li o pojistné jednorázové.	A
Odpověď B	Vždy dnem uzavření pojistné smlouvy, bez ohledu na počátek pojištění.	N
Odpověď C	Uplynutím dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy, během nichž lze pojištění vypovědět.	N
Odpověď D	Prvním dnem pojistného období, jde-li o pojistné běžné.	A

Číslo a verze	39203.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)

Odůvodnění	Podle § 2779 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se od ustanovení upravujících pojištění lze odchýlit tehdy, pokud to připouští zákon a nedojde tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle téhož ustanovení vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby se vztahovala na úmyslně způsobené škody jen tehdy, pokud tak stanoví jiný zákon, nikoliv tedy automaticky. Podle ustanovení § 2781 může pojistitel pojištění vypovědět, pokud to jiný zákon připouští. Takovým zákonem je například zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který v § 12 odst. 1 písm. f) upravuje zánik pojištění odpovědnosti výpovědí podle zvláštního předpisu, občanského zákoníku.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2777, § 2781.
Text otázky	V povinném pojištění platí, že:
Odpověď A	Pojistitel nikdy nemůže toto pojištění vypovědět.	N
Odpověď B	Pojištění se z důvodu ochrany poškozeného vždy vztahuje také na škody způsobené úmyslně.	N
Odpověď C	Od ustanovení občanského zákoníku o pojištění se v tomto pojištění nelze odchýlit.	N
Odpověď D	Pojistitel může pojištění vypovědět, pokud to připouští jiný zákon.	A

Číslo a verze	39204.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Podle § 2775 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vydá pojistitel pojistníkovi pojistku jak potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Podmínkou není zaplacení pojistného, vydání pojistky je vázáno pouze na uzavření pojistné smlouvy (kdy pojistné v té době nemusí být ještě ani splatné), tedy pojistka není dokladem o zaplacení pojistného. Pojistka se vydává i v případě, že je pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, k odchylnému ujednání nebo vzdání se práva pojistníka na vydání pojistky by se nepřihlíželo.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2775, § 2777?§ 2778.
Text otázky	Pojistka:
Odpověď A	Je potvrzením o uzavření pojistné smlouvy.	A
Odpověď B	Slouží vždy jako potvrzení o zaplacení pojistného.	N
Odpověď C	Nemusí být vydána v případě, že je pojistná smlouva uzavřena písemně.	N
Odpověď D	Musí být vydána i v případě, že je pojistná smlouva uzavřena písemně.	A

Číslo a verze	39205.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)

Odůvodnění	Oprávněná osoba je podle § 2770 zákona č. 89/2012 Sb. ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Pojistník může podle zákona uzavřít ve vlastní prospěch pojistnou smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby, tedy pojistník může být současně oprávněnou osobou, vlastníkem majetku může být jiná osoba. Ze smluvní volnosti vyplývá možnost sjednat pojištění tak, aby oprávněnou osobou byla osoba odlišná od vlastníka majetku (např. zástavní věřitel). Ze smluvní volnosti pak vyplývá i možnost oprávněnou osobu změnit, v pojištění osob, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, pak zákon výslovně stanoví, že až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného (což je pro takové pojištění oprávněná osoba) měnit.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2770, § 2767, § 2768, § 2829.
Text otázky	Oprávněná osoba:
Odpověď A	Je osoba, které v případě, že dojde k pojistné události, vznikne právo na pojistné plnění.	A
Odpověď B	Je v případě pojištění majetku vždy pouze vlastník pojištěného majetku.	N
Odpověď C	Musí být vždy osobou odlišnou od pojistníka.	N
Odpověď D	Nemůže být v době trvání pojištění nikdy změněna.	N

Číslo a verze	39206.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout v případě pojistné události pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistné, pojištěný není smluvní stranou pojistné smlouvy. Pokud není pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, je vyžadována písemná forma.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758.
Text otázky	Pojistná smlouva:
Odpověď A	Je dvoustranným právním jednáním pojistitele a pojistníka.	A
Odpověď B	Je dvoustranným právním jednáním pojistníka a pojištěného.	N
Odpověď C	Musí být uzavřena vždy písemně.	N
Odpověď D	Nemusí být uzavřena písemně, je-li na dobu neurčitou.	N

Číslo a verze	38487.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Tarif pojistného (brutto pojistné, dále BP) se skládá z těchto tří základních složek: a) netto pojistné (dále NP), b) kalkulované správní náklady (dále KSN), c) kalkulovaný zisk (dále KZ). Pak: BP = NP + KSN + KZ. Kmenové pojistné znamená hodnotové vyjádření pojistného kmene jako portfolia spravovaných dlouhodobých smluv ke stanovenému termínu (31. 12.).

Zdroj	Encyklopedický slovník pojmů ČAP: http://www.cap.cz/odborna-verejnost/on-line- slovniky-a-encyklopedie/encyklopedie-pojmu/aplikace (viz "netto pojistné"); DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 64, 70.
Text otázky	Součástí brutto pojistného je:
Odpověď A	Netto pojistné.	A
Odpověď B	Kalkulované náklady.	A
Odpověď C	Kalkulovaný zisk.	A
Odpověď D	Kmenové pojistné.	N

Číslo a verze	38998.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	6. horní hranice pojistného plnění (pojistná částka, limit pojistného plnění), spoluúčast
Odůvodnění	Pojistná hodnota představuje nejvyšší možnou majetkovou újmu, která může na pojištěném majetku nastat v důsledku pojistné události. Pokud lze při pojištění majetku určit pojistnou hodnotu pojištěného majetku, určí se horní hranice pojistného plnění v případě škodového pojištění majetku pojistnou částkou odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Limit pojistného plnění lze jako horní hranici pojistného plnění v takovém případě sjednat, pokud tomu odpovídá pojistný zájem. Limit pojistného plnění se rovněž použije k určení horní hranice pojistného plnění, pokud nelze určit pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo pokud se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku (tzv. zlomkové pojištění).
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814.
Text otázky	Pokud známe pojistnou hodnotu pojištěného majetku, určí se horní hranice pojistného plnění u škodového pojištění vztahujícího se na celou hodnotu pojištěného majetku:
Odpověď A	Jako trojnásobek ročního pojistného za takové pojištění.	N
Odpověď B	Pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě. Pokud tomu odpovídá pojistný zájem, může být horní hranice pojistného plnění určena limitem pojistného plnění.	A
Odpověď C	V případě škodového pojištění majetku není horní hranice pojistného plnění nijak omezena.	N
Odpověď D	Limitem pojistného plnění, který může být sjednán nejvýše v částce odpovídající jedné polovině pojistné hodnoty pojištěného majetku.	N

Číslo a verze	39000.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pojistné je úplata za pojištění a jeho výše je sjednána v pojistné smlouvě. V případě pojistné události pojistitel vyplácí pojistné plnění. Úplata, kterou hradí pojistitel zajistiteli, se nazývá zajistné.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2782.

Text otázky	Co je pojistné?
Odpověď A	Částka sjednaná v pojistné smlouvě, kterou pojistitel vyplatí v případě pojistné události.	N
Odpověď B	Úplata za soukromé pojištění sjednaná v pojistné smlouvě.	A
Odpověď C	Částka, kterou pojistitel vyplatí pojistníkovi v případě zrušení pojistné smlouvy.	N
Odpověď D	Částka, kterou hradí pojistitel zajistiteli.	N

Číslo a verze	39208.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pokud lze v pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření pojistné smlouvy, určí se horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. V pojištění odpovědnosti nelze určit pojistnou hodnotu, horní hranice pojistného plnění se tedy určuje limitem pojistného plnění. Pojistná částka i limit pojistného plnění se, podle zákona, určují na návrh pojistníka. S vymezením horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění jsou spojeny právní následky (jako např. podpojištění), nejde tedy jen o otázku zvolené terminologie.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2814.
Text otázky	Horní hranice pojistného plnění ve škodovém pojištění:
Odpověď A	Se v pojištění odpovědnosti určuje pojistnou částkou.	N
Odpověď B	Může být určena limitem pojistného plnění či pojistnou částkou, podle toho, na jaké terminologii se pojistitel a pojistník dohodnou v pojistné smlouvě.	N
Odpověď C	Se vždy určuje na návrh pojistitele.	N
Odpověď D	Se v pojištění majetku, jehož hodnotu lze vyčíslit při uzavírání pojistné smlouvy, určuje pojistnou částkou.	A

Číslo a verze	39209.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	V obnosovém pojištění se pojistitel zavazuje poskytnout v případě pojistné události jednorázové či opakované pojistné plnění v ujednaném rozsahu. Výše škody, která oprávněné osobě vznikla, není podstatná, podstatný je rozsah pojištění ujednaný pojistnou smlouvou. Právem na plnění z tohoto pojištění není dotčeno právo na náhradu škody, tedy oprávněná osoba může obdržet jak pojistné plnění z obnosového pojištění, tak náhradu škody od škůdce, nejedná se o bezdůvodné obohacení.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2821, § 2822.
Text otázky	V případě obnosového pojištění:

Odpověď A	Zaniká plněním z tohoto pojištění právo oprávněné osoby na náhradu škody proti škůdci, který za způsobenou škodu na zdraví odpovídá.	N
Odpověď B	Nemá vyplacení pojistného plnění vliv na právo pojištěného jako oprávněné osoby z náhrady škody na náhradu této škody proti škůdci.	A
Odpověď C	Poskytne pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění v rozsahu škody, která jí vznikla.	N
Odpověď D	Vyplatí pojistitel pojistné plnění a následně vymáhá proti škůdci náhradu toho, co oprávněné osobě z obnosového pojištění plnil.	N

Číslo a verze	39211.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Okamžikem výplaty plnění ze škodového pojištění na pojistitele přechází právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které vzniklo oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému, a to až do výše plnění, které pojistitel vyplatil.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2820.
Text otázky	Pokud pojistitel vyplatí pojistné plnění ze škodového pojištění a za škodnou událost odpovídá třetí osoba:
Odpověď A	Oprávněná osoba vrátí pojistiteli vyplacené pojistné plnění a vymáhá náhradu škody.	N
Odpověď B	Na pojistitele přejde vyplacením pojistného plnění právo na náhradu škody.	A
Odpověď C	Oprávněná osoba po vyplacení pojistného plnění vymáhá náhradu škody vůči škůdci a tu následně vyplatí pojistiteli.	N
Odpověď D	Pojistitel, pokud chce právo na náhradu škody proti škůdci vymáhat, musí si nechat od oprávněné osoby právo na náhradu škody postoupit.	N

Číslo a verze	39015.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	K poskytování zajištění jsou oprávněny nejen zajišťovny, ale i pojišťovny a účelové zajišťovací osoby, kterým bylo uděleno příslušné povolení k provozování zajišťovací činnosti.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 36, § 49-50.
Text otázky	Poskytovat zajištění může pouze:
Odpověď A	Zajišťovna v rozsahu uděleného oprávnění k zajišťovací činnosti.	N
Odpověď B	Zajišťovna nebo pojišťovna, které bylo uděleno oprávnění k zajišťovací činnosti.	N
Odpověď C	Zajišťovna nebo jakákoliv jiná finanční instituce, která má oprávnění k zajišťovací činnosti.	N
Odpověď D	Zajišťovna, pojišťovna nebo zajišťovací účelová osoba, která má oprávnění k zajišťovací činnosti.	A

Číslo a verze 39016.1

Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Distributor musí do záznamu z jednání zaznamenat jak požadavky a potřeby zákazníka, tak své doporučení ohledně sjednání či podstatné změny pojištění, včetně odůvodnění, proč právě toto řešení je pro zákazníka vhodné. Záznam se proto stává důležitým důkazem v situaci, kdy jsou pochybnosti ohledně splnění některých povinností distributora při distribuci pojištění nebo doporučení vhodného produktu. Informace o pojišťovacím zprostředkovateli musí být klientovi sděleny před sjednáním či podstatnou změnou, nemusí být však obsaženy v záznamu z jednání, který slouží k jiným účelům. Informace o neživotním pojištění jsou poskytovány na samostatném dokumentu "Informační dokument o pojistném produktu" a jeho náležitosti jsou upraveny zákonem a prováděcím nařízením Evropské komise (EU) 2017/1469.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 79, § 88.
Text otázky	K čemu slouží záznam z jednání?
Odpověď A	K poskytnutí předsmluvních informací o neživotních pojištěních.	N
Odpověď B	Tvoří nedílnou přílohu pojistné smlouvy, bez které není možné pojištění platně sjednat.	N
Odpověď C	K zachycení poznámek pojišťovacího zprostředkovatele a sdělení informací o jeho činnosti, které musí zákazník obdržet.	N
Odpověď D	Jako důkaz, zda došlo ke splnění vybraných povinností distributora při distribuci pojištění.	A

Číslo a verze	39017.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	K uchovávání dokumentů pořízených při distribuci jsou oprávněni pojišťovna, samostatný pojišťovací zprostředkovatel a pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. Tito zprostředkovatelé uchovávají také dokumenty, které pořídil jejich jménem vázaný zástupce nebo doplňkový zprostředkovatel. Dokumenty se uchovávají i v případě, pokud nedošlo ke sjednání pojištění. Doba, po kterou musí být dokumenty uchovávány, se počítá při nesjednání pojištění od poslední komunikace se zákazníkem. Pokud pojištění bylo sjednáno, pak je počítána od zániku pojištění. S výjimkou situace, kdy se pojišťovací zprostředkovatel o zániku nedozví, pak je rozhodujícím okamžikem konec pojistné doby.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 80 odst. 2-4.
Text otázky	Dokumenty, které byly pořízeny při distribuci pojištění, mohou být:
Odpověď A	Uchovávány pouze v pojišťovně, kam je pojišťovací zprostředkovatelé musí bezodkladně po jejich vyhotovení nebo převzetí od zákazníka doručit.	N
Odpověď B	Uchovávány jak pojišťovnou, tak zákonem vyjmenovanými pojišťovacími zprostředkovateli. Tito pojišťovací zprostředkovatelé uchovávají i dokumenty pořízené jejich zástupci.	A

Odpověď C	Uchovávány pouze v případě vzniku pojištění. Nedošlo-li ke sjednání pojištění, dokumenty se neuchovávají.	N
Odpověď D	Uchovávány pouze po zákonem stanovenou dobu, tzn. do konce desátého kalendářního roku ode dne, kdy došlo k ukončení smluvního vztahu se zákazníkem.	N

Číslo a verze	39018.2
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Pojišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé mají zákonem uloženu tzv. povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje ke všem skutečnostem zjištěným od zákazníka v souvislosti s distribucí pojištění. Povinnost zachovávat mlčenlivost není časově omezena. Zákon ale výslovně stanoví situace, ve kterých lze informace vybraným orgánům poskytnout.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 74; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 127-128.
Text otázky	Informace, které se dozví pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel od zákazníka při distribuci pojištění:
Odpověď A	Jsou důvěrné a nesmí být vyzrazeny třetím osobám, s výjimkami, které stanoví zákon.	A
Odpověď B	Jsou důvěrné pouze po dobu, po kterou trvá smluvní vztah se zákazníkem.	N
Odpověď C	Jsou důvěrné jen pro pojišťovnu. Pojišťovací zprostředkovatel není při nakládání s nimi omezen.	N
Odpověď D	Jsou důvěrné jen po dobu trvání pojištění a do konce desátého roku od jeho zániku.	N

Číslo a verze	39232.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Povinnost odpovědět pravdivě na písemné dotazy pojistitele při uzavírání pojistné smlouvy nebo při jednání o její změně je uložena při uzavírání pojistné smlouvy zájemci o pojištění, při jednání o změně smlouvy pojistníkovi, a obdobně platí tato povinnost i pro pojištěného.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2788.
Text otázky	Povinnost odpovědět pravdivě na písemné dotazy pojistitele při uzavírání pojistné smlouvy nebo při jednání o její změně má:
Odpověď A	Pouze zájemce o pojištění či pojistník.	N
Odpověď B	Pouze pojištěný.	N
Odpověď C	Zájemce o pojištění, pojistník a pojištěný.	A
Odpověď D	Pouze oprávněná osoba.	N

Číslo a verze	39233.1
Typ otázky	Více správných odpovědí

Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pokud pojistník dopustí zvýšení pojistného rizika, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Pokud se pojistné riziko zvýší nezávisle na jeho vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozvěděl. Pokud pojistitel prokáže, že by vzhledem k podmínkám platným v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, existovalo-li by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu již při uzavírání pojistné smlouvy, má právo pojištění vypovědět. Právo pojistitele pojištění vypovědět je za splnění daných podmínek dáno zákonem, tedy není třeba ujednání v pojistné smlouvě. Pojistitel může navrhnout novou výši pojistného.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2790-2793.
Text otázky	Zvýšení pojistného rizika:
Odpověď A	Musí být pojistiteli pojistníkem oznámeno bez zbytečného odkladu poté, co se o něm pojistník dozvěděl, i když pojistné riziko nezvýšil sám pojistník.	A
Odpověď B	Nemůže mít na další trvání pojištění žádný vliv, ledaže si to smluvní strany písemně sjednaly v pojistné smlouvě.	N
Odpověď C	Může založit právo pojistitele pojištění vypovědět, ale pouze pokud pojistitel prokáže, že by pojistnou smlouvu neuzavřel, pokud by pojistné riziko v tomto zvýšeném rozsahu existovalo v době uzavření pojistné smlouvy.	A
Odpověď D	Může mít dopad pouze do výše pojistného, nikoliv do dalšího trvání pojištění. Pojistitel je oprávněn zvýšit pojistné, a to i zpětně za dobu existence zvýšeného rizika.	N

Číslo a verze	39234.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pojistník i pojistitel mohou vypovědět pojištění s běžným pojistným výpovědí ke konci pojistného období. Pokud je výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Datum odeslání není z hlediska splnění lhůty podstatné, rozhodující je datum doručení druhé straně. Pokud je výpověď doručena později než 6 týdnů před koncem pojistného období, není neplatná, pouze způsobí zánik pojištění až ke konci dalšího pojistného období. Souhlas oprávněné osoby není nutný, oprávněná osoba není smluvní stranou. Zánik pojistného zájmu působí zánik pojištění ze zákona, tedy není předpokladem pro výpověď pojištění.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2807, § 2765.
Text otázky	Pojištění s běžným pojistným lze vypovědět ke konci pojistného období:
Odpověď A	Výpovědí doručenou druhé smluvní straně nejpozději 6 týdnů před koncem daného pojistného období. Při pozdějším doručení výpovědi zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.	A

Odpověď B	Výpovědí odeslanou druhé smluvní straně nejpozději 6 týdnů před koncem daného pojistného období. Pokud je výpověď odeslaná později, nepřihlíží se k ní.	N
Odpověď C	Výpovědí doručenou druhé smluvní straně nejpozději 6 týdnů před koncem daného pojistného období. K výpovědi pojištění je vždy nutný souhlas oprávněné osoby.	N
Odpověď D	Výpovědí odeslanou druhé smluvní straně nejpozději 6 týdnů před koncem daného pojistného období. Pojistitel může pojištění vypovědět pouze tehdy, pokud zanikl pojistný zájem pojistníka.	N

Číslo a verze	38800.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Pojistné u rizika dožití narůstá úměrně s výší pojistné částky, proto při navýšení pojistné částky o 50 % (ze 100 000 Kč na 150 000 Kč), bude pojistné vyšší o 50 % a namísto 30 Kč se bude jednat o 45 Kč. Výpočet je: 30 * (150 000 / 100 000) = 45.
Zdroj	Zadání otázky a výpočet.
Text otázky	Je-li v sazebníku uvedeno pojistné 30 Kč na 100 000 Kč pojistné částky, jaké bude pojistné na pojistnou částku 150 000 Kč?
Odpověď A	20 Kč.	N
Odpověď B	30 Kč.	N
Odpověď C	45 Kč.	A
Odpověď D	60 Kč.	N

Číslo a verze	38803.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Tarifní skupiny jsou homogenní skupiny pojistných smluv, pro něž je pojištěné riziko přibližně stejné, takže v rámci každé tarifní skupiny je možné vyžadovat jednotnou pojistnou sazbu. Počet tarifních skupin souvisí s tím, jak podrobně jsou rizika tříděna. Podrobné tarifování zvětšuje složitost sazebníku a narůstají správní náklady. Maximální počet tarifních skupin není stanoven. Tarifování vede k větší individualizaci rizik na dané pojistné smlouvě. Mezi tarifní proměnné může patřit např. druh budovy, typ vozidla, věk, geografická poloha apod.
Zdroj	CIPRA, T. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-11-6. str. 44.
Text otázky	V neživotním pojištění pro tzv. tarifní skupiny platí:
Odpověď A	Pojištěné riziko je v rámci skupiny přibližně stejné.	A
Odpověď B	Každá tarifní skupina má svoji sazbu pojistného.	A
Odpověď C	Jejich počet může být maximálně 5.	N
Odpověď D	Tarifní skupiny jsou rozděleny dle zprostředkovatelů.	N

Číslo a verze	39235.1
Typ otázky	Více správných odpovědí

Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Promlčecí lhůta u práv na pojistné plnění počne běžet za jeden rok od pojistné události. To platí jak pro přímý nárok poškozeného v případě pojištění odpovědnosti, tak na nárok pojištěného na plnění za to, co na náhradě škody poskytl poškozenému on sám. Promlčecí lhůta je v životním pojištění desetiletá, jinak tříletá. Právo na pojistné plnění v pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením náhrady škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 626, § 629, § 635.
Text otázky	Právo na pojistné plnění se:
Odpověď A	Vždy promlčuje v tříleté promlčecí lhůtě, která začne běžet za 1 rok od pojistné události.	N
Odpověď B	V pojištění odpovědnosti promlčuje rozdílně podle toho, zda pojistné plnění nárokuje poškozený s přímým nárokem pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo zda pojistné plnění nárokuje pojištěný, který poškozeného odškodnil sám.	N
Odpověď C	V životním pojištění se promlčí za 10 let, přičemž promlčecí doba začne běžet za jeden rok od pojistné události.	A
Odpověď D	V pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody.	A

Číslo a verze	39236.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Pojistný zájem, tedy oprávněná potřeba ochrany před negativními následky pojistné události, se zkoumá u pojistníka, nikoliv u pojištěného. Zánik pojistného zájmu za trvání pojištění způsobuje zánik pojištění. Pokud je pojistník odlišný od pojištěného, a pojištěný dal souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán. Pojistný zájem pojistníka na životě a zdraví jiné osoby musí pojistník osvědčit vztahem k této osobě, např. příbuzenstvím. V případě pojištění majetku platí, že pojistník má pojistný zájem na ochraně svého majetku, pokud jde o pojištění třetí osoby, musí pojistník existenci pojistného zájmu osvědčit, a to osvědčením existence hrozby jeho přímé majetkové ztráty, pokud by majetek neexistoval nebo nebyl uchován.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2761, § 2762, § 2765.
Text otázky	Pojistný zájem:
Odpověď A	Se v případě, že je pojistník odlišný od pojištěného, neprokazuje.	N
Odpověď B	Je oprávněná potřeba pojistitele být chráněn před negativními následky pojistné události.	N
Odpověď C	Je podstatný jen při uzavření pojistné smlouvy a na další trvání pojištění nemá jeho následná existence, či neexistence vliv.	N

Odpověď D Je oprávněná potřeba pojistníka být chráněn před negativními následky pojistné události. A

Číslo a verze	39237.2
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014, stanoví povinnost předat zákazníkovi sdělení klíčových informací strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou ("produkty s investiční složkou"). Některé z těchto produktů poskytují konkrétní investiční řešení přizpůsobená na míru potřebám retailových investorů, jsou často nabízeny v kombinaci s pojistným krytím nebo mohou být složité a obtížně pochopitelné. Mezi produkty s investiční složkou patří životní pojištění s investiční složkou. Sdělení klíčových informací (KIID) se nevztahuje na neživotní pojištění (včetně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojistné smlouvy o životním pojištění, u nichž se pojistné plnění vyplácí pouze v případě smrti nebo ve vztahu k pracovní neschopnosti způsobené úrazem, nemocí nebo postižením. Pojem životní pojištění s investiční složkou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 nelze ztotožňovat s pojmem rezervotvorné pojištění, který je definován zákonem o distribuci pojištění a zajištění.
Zdroj	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, čl. 4 odst. 3.
Text otázky	K jakému produktu se zákazníkovi předává sdělení klíčových informací (tzv. KIID)?
Odpověď A	K životnímu pojištění s investiční složkou.	A
Odpověď B	K pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.	N
Odpověď C	K neživotnímu pojištění.	N
Odpověď D	K retailovým investičním produktů, pro pojištění ho nelze použít.	N

Číslo a verze	39238.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014, stanoví mj. povinný obsah sdělení klíčových informací, do kterého ze shora uvedených možností nepatří informace týkající se územního rozsahu pojištění.
Zdroj	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, čl. 8.
Text otázky	Které z uvedených informací musí být obsaženy ve sdělení klíčových informací (tzv. KIIDu)?
Odpověď A	Doporučení ohledně minimální doby trvání investice.	A
Odpověď B	Informace o tom, jakým způsobem a kam je možné podat stížnost.	A
Odpověď C	Souhrnný ukazatel rizik.	A

Odpověď D Vymezení území, na které se pojištění vztahuje. N

Číslo a verze	39239.2
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Pojistné plnění poskytuje pojistitel, ne samostatný likvidátor. Jde o základní závazek pojistitele z pojistné smlouvy. Ostatní činnosti mohou patřit do náplně práce samostatného likvidátora, omezení a přesný výčet oprávnění je určen smlouvou samostatného likvidátora se smluvním partnerem.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2797, § 2798; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. f), n).
Text otázky	Mezi činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí patří:
Odpověď A	Evidence, shromáždění a archivace podkladů ke škodné události a analýza škodné události.	A
Odpověď B	Poskytování pojistného plnění oprávněné osobě jako splnění závazku likvidátora vůči pojištěnému.	N
Odpověď C	Jednání s osobami uplatňujícími nároky na pojistná plnění, s orgány činnými v trestním řízení a orgány veřejné správy.	A
Odpověď D	Posouzení nároku na pojistné plnění a identifikace případného pojistného podvodu.	A

Číslo a verze	38875.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Spoluúčastí se rozumí dohodnutý podíl pojištěného na pojistném plnění. Procentní spoluúčast je vyjádřena v procentech pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Výše spoluúčasti ovlivňuje výši placeného pojistného. Spoluúčast může být vyjádřena i pevnou částkou. Procentní spoluúčast nemá vliv na slevy na další produkty ani na navýšení pojistného po pojistné události.
Zdroj	DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 60; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2815.
Text otázky	Při procentní spoluúčasti:
Odpověď A	Se pojištěný podílí určitým stanoveným procentem na úhradě škody.	A
Odpověď B	Nabídne pojišťovna pojištěnému procentní slevu na další pojistný produkt.	N
Odpověď C	Po pojistné události je každá další splátka pojistného navýšena o určité stanovené procento.	N
Odpověď D	Je stanovena pevná částka, o kterou se snižuje úhrada škody.	N

Číslo a verze	38877.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného

Odůvodnění	Dle odst. 1 § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se pojistník zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Pojistné je na pojistné smlouvě stanoveno jako jednorázové (tj. zaplaceno najednou) nebo běžné (tj. placeno v pravidelných částkách v závislosti na volbě pojistného období). Způsob zaplacení není pro daný pojem obecně dán ? objevuje se platba převodem, platba složenkou, SIPO apod.
Zdroj	DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 64, 297; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 1.
Text otázky	Běžné pojistné:
Odpověď A	Je pojistníkem hrazeno pravidelně v rámci jednotlivých pojistných období.	A
Odpověď B	Uhradí pojistník najednou na počátku pojistné doby.	N
Odpověď C	Musí být vždy hrazené převodem z běžného bankovního účtu.	N
Odpověď D	Může pojistník hradit kdykoliv podle svého uvážení.	N

Číslo a verze	38353.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Splatnost je dána zákonem odst. 2, § 2783 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2783 odst. 2.
Text otázky	Jednorázové pojistné je splatné:
Odpověď A	Dnem počátku pojištění.	A
Odpověď B	Dnem uzavření pojištění.	N
Odpověď C	Do 2 měsíců od data uzavření.	N
Odpověď D	Dnem vystavení pojistky.	N

Číslo a verze	38354.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Pojistník za soukromé pojištění platí pojistné, na které má právo pojistitel za dobu trvání pojištění. Zajistné je označení pro pojistné placené zajišťovně.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2782; Slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ (viz "pojistné").
Text otázky	Úplata za soukromé pojištění se nazývá:
Odpověď A	Pojistné.	A
Odpověď B	Zajistné.	N
Odpověď C	Poplatek.	N
Odpověď D	Cena.	N

Číslo a verze	39064.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění

Odůvodnění	Spotřebitelem je pouze fyzická osoba, která uzavírá smlouvy nebo jinak jedná (nakupuje zboží nebo služby) mimo rámec svého podnikání nebo samostatného výkonu povolání, a to pro svou přímou osobní potřebu. Pojem spotřebitel je obsahově shodně definován občanským zákoníkem a zákonem o ochraně spotřebitele. Zákazník je obsahově odlišný pojem upravený zákonem o distribuci pojištění a zajištění, který zahrnuje všechny subjekty, které mají zájem o uzavření pojistné nebo zajistné smlouvy nebo ji uzavřely.
Zdroj	Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 písm. a); zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 419; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. l).
Text otázky	Kdo je to spotřebitel?
Odpověď A	Každý subjekt, který vystupuje v roli zákazníka.	N
Odpověď B	Fyzická osoba, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.	A
Odpověď C	Fyzická osoba a právnická osoba, která není založena za účelem dosahování zisku.	N
Odpověď D	Každá fyzická osoba, která vystupuje v roli zákazníka.	N

Číslo a verze	39065.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Pojistné plnění je plnění, které je povinen pojistitel poskytnout oprávněné osobě, nastane-li v pojistné smlouvě uvedená pojistná událost. Pojistné plnění se zpravidla poskytuje ve formě finančního plnění. Částka, kterou se zavázal v pojistné smlouvě pojistník hradit pojistiteli, se nazývá pojistné.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 1; slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik (viz "pojistné plnění").
Text otázky	Co je to pojistné plnění?
Odpověď A	Pojistná ochrana poskytovaná pojistitelem na základě pojistné smlouvy.	N
Odpověď B	Soubor povinností, který vyplývá oběma smluvním stranám z pojistné smlouvy.	N
Odpověď C	Částka, kterou je povinen hradit pojistník pojistiteli na základě pojistné smlouvy.	N
Odpověď D	Plnění, které je povinen pojistitel poskytnout oprávněné osobě z důvodu vzniku pojistné události.	A

Číslo a verze	39066.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Obnosové pojištění je pojištění, u něhož není pojistné plnění poskytované pojistitelem závislé na výši vzniklé újmy, ale je stanoveno, příp. jeho výpočet vychází z částky ujednané v pojistné smlouvě. Z toho důvodu se neuplatní některé instituty, jako jsou podpojištění, vícenásobné pojištění či zachraňovací náklady, které se použijí v případě pojištění škodového.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2821.

Text otázky	Které z uvedených tvrzení platí pro obnosové pojištění?
Odpověď A	Výše pojistného plnění je v pojistné smlouvě určena ujednanou částkou.	A
Odpověď B	Účelem obnosového pojištění je náhrada újmy, vzniklé v důsledku pojistné události.	N
Odpověď C	V obnosovém pojištění nehraje žádnou roli podpojištění ani vícenásobné pojištění.	A
Odpověď D	Z obnosového pojištění jsou hrazeny náklady vzniklé v důsledku pojistné události a zachraňovací náklady.	N

Číslo a verze	39067.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Škodové pojištění je pojištění, které slouží k vyrovnání újmy na majetku vzniklé v důsledku pojistné události. Z pojištění je hrazena ? v závislosti na ujednáních obsažených v pojistné smlouvě ? způsobená újma, tedy se nemusí jednat jen o majetkovou újmu (škodu), ale i o nemajetkovou újmu. Ze škodového pojištění jsou hrazeny rovněž zachraňovací náklady. Ve škodovém pojištění je možné (nikoliv povinné) sjednat spoluúčast oprávněné osoby, o kterou sníží pojistitel pojistné plnění. Ve škodovém pojištění přechází na pojistitele výplatou pojistného plnění proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, a to až do výše vyplaceného pojistného plnění.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2811, § 2814-15, § 2819-20, § 2894 odst. 1.
Text otázky	Co to je škodové pojištění?
Odpověď A	Pojištění, které slouží k náhradě úbytku majetku v důsledku pojistné události, a to v rozsahu ujednaném v pojistné smlouvě.	A
Odpověď B	Pojištění, u kterého výplatou pojistného plnění nikdy nepřechází na pojistitele právo na náhradu škody.	N
Odpověď C	Pojištění, které slouží k náhradě újmy vzniklé v důsledku pojistné události, s výjimkou zachraňovacích nákladů.	N
Odpověď D	Pojištění, ve kterém se pojistné plnění vždy snižuje o ujednanou spoluúčast pojištěného.	N

Číslo a verze	39068.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku

Odůvodnění	Pojišťovna a pojišťovací zprostředkovatel musí zákazníkovi navrhnout řešení, které nejlépe odpovídá jeho požadavkům a potřebám. Radu musí poskytnout pouze tehdy, jednají-li se zákazníkem o rezervotvorném pojištění. Při jednání musí být zákazníkovi pojišťovnou vždy sděleno, zda pojišťovna jedná v roli pojistitele, nebo zprostředkovatele jednajícího jménem jiné pojišťovny. Pojišťovací zprostředkovatel musí vždy informovat o roli, ve které vystupuje. Dále zákazník musí vědět, čím jménem distributor pojištění jedná. V případě rezervotvorného pojištění musí být zákazníkovi pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem poskytnuta rada, která mj. musí vycházet z dostatečného počtu produktů, které může daná pojišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel distribuovat. Zákon nestanoví povinnost analyzovat všechny dostupné produkty na trhu.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 72, § 78.
Text otázky	Pojišťovna a pojišťovací zprostředkovatel jsou při jednání se zákazníkem povinni:
Odpověď A	Informovat zákazníka o aktuální situaci na pojistném trhu a jeho předpokládaném vývoji.	N
Odpověď B	Poskytnout poradenství s využitím své odbornosti a schopností, přičemž doporučené řešení nemusí být vždy pro zákazníka nejvhodnější.	N
Odpověď C	V případě životního pojištění poskytnout radu na základě analýzy všech na trhu dostupných produktů.	N
Odpověď D	Informovat zákazníka, v jaké roli vystupují a jméno subjektu, který při jednání zastupují.	A

Číslo a verze	38378.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	3. charakteristika soukromoprávní úpravy pojištění (zejména pojištění jako závazek, pojistný zájem, obnosové a škodové pojištění, pojistka, základní práva a povinnosti pojistitele a pojistníka, vznik, trvání a zánik pojištění, promlčení)
Odůvodnění	Občanský zákoník stanovuje povinnost sjednat životní pojištění jako obnosové, neboť účelem je vždy získání určité finanční částky, která je dohodnutá v pojistné smlouvě. Tato částka je zcela nezávislá na rozsahu vzniklé újmy. Právem na plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody nebo jiné právo proti tomu, kdo je povinen škodu nahradit. Účelem škodového pojištění je náhrada vzniklé újmy. V tomto pojištění nemůže pojištěný od pojistitele získat pojistné plnění vyšší, než je vzniklá újma. U životního pojištění tedy není z logiky věci možno sjednat pojištění jako škodové.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2833.
Text otázky	Životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného pojistnou smlouvou jako konec pojištění anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze sjednat:
Odpověď A	Jako škodové či obnosové.	N
Odpověď B	Jen jako obnosové.	A
Odpověď C	Jen jako škodové.	N
Odpověď D	Jako povinné pojištění.	N

Číslo a verze	38663.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď

Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Tarif pojistného (brutto pojistné, dále BP) se skládá z těchto tří základních složek: a) netto pojistné (ryzí pojistné), (dále NP), b) kalkulované správní náklady, (dále KSN), c) kalkulovaný zisk, (dále KZ). Pak: BP = NP + KSN + KZ. Netto pojistné představuje část tarifu pojistného, která je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění včetně tvorby rezerv. Odráží velikost rizika, a je tedy rozhodující složkou tarifu pojistného. Je rovněž nejobtížněji kalkulovatelnou částí tarifu pojistného, neboť velikost pojistných plnění pojišťovny není předem známa, má nahodilý charakter. Na základě objektivních potřeb objektivního rizika v rámci stanovení netto pojistného má netto pojistné dvě složky ? rizikové netto pojistné, které odráží průměrnou velikost rizika, tedy vyplývající z průměrných pojistných plnění, a bezpečnostní (výkyvovou) přirážku, která vyjadřuje potřebu zohlednění odchylek od průměrných pojistných plnění. Tato bezpečnostní přirážka slouží k tvorbě výkyvové rezervy určené právě ke krytí výkyvů v pojistném plnění oproti předpokládanému průměru. Do netto pojistného je zahrnuta explicitně (připočtená částka na základě pravděpodobnosti výskytu výkyvů oproti průměru v pojistných plněních) nebo implicitně (upravení výpočetních podkladů s ohledem na potřebu zahrnutí přirážky do netto pojistného). Správní náklady (tj. náklady spojené se správou jednotlivých pojistných smluv, s provozem pojišťovny) tvoří složku brutto pojistného. Zasloužené pojistné je část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím.
Zdroj	DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 64.
Text otázky	Netto pojistné představuje část tarifu pojistného, která:
Odpověď A	Je určena k pokrytí výdajů pojišťovny na pojistná plnění včetně tvorby rezerv.	A
Odpověď B	Nezahrnuje bezpečnostní přirážku.	N
Odpověď C	Obsahuje náklady spojené se správou jednotlivých pojistných smluv, s provozem pojišťovny.	N
Odpověď D	Odpovídá zaslouženému pojistnému.	N

Číslo a verze	38664.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Pro potřeby zejména stimulace pojištěných se používá tzv. následné diferenciace pojistného, tzn. diferenciace podle skutečného škodního průběhu u jednotlivých pojištěných pomocí tzv. bonusů, což jsou slevy na pojistném v případě bezeškodního průběhu, případně tzv. malusů, což jsou naopak přirážky k pojistnému v případě častých škod. Uplatnění bonusů a malusů má opodstatnění v rámci pojistných produktů, které jsou zaměřeny ve větší míře na krytí subjektivního rizika. Nová cena znamená cenu, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit. Provize je odměna pojišťovacímu zprostředkovateli za sjednání pojistné smlouvy.
Zdroj	DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 67.
Text otázky	Sleva na pojistném v případě bezeškodního průběhu se nazývá:
Odpověď A	Bonus.	A

Odpověď B	Malus.	N
Odpověď C	Nová cena.	N
Odpověď D	Provize.	N

Číslo a verze	38665.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. principy kalkulace pojistného
Odůvodnění	Pro potřeby zejména stimulace pojištěných se používá tzv. následné diferenciace pojistného tzn. diferenciace podle skutečného škodního průběhu u jednotlivých pojištěných pomocí tzv. bonusů, což jsou slevy na pojistném v případě bezeškodního průběhu, případně tzv. malusů, což jsou naopak přirážky k pojistnému v případě častých škod. Uplatnění bonusů a malusů má opodstatnění v rámci pojistných produktů, které jsou zaměřeny ve větší míře na krytí subjektivního rizika. Časová cena je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení. Podpojištění je situace, kdy pojistná částka dohodnutá v pojistné smlouvě je nižší, než je pojistná hodnota pojištěného majetku. Velikost pojistného plnění při vzniku pojistné události bude s ohledem na míru podpojištění nižší.
Zdroj	DUCHÁČKOVÁ, E. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2015. ISBN 978- 80-87865-25-5. str. 67.
Text otázky	Přirážka k pojistnému v případě nepříznivého škodního průběhu se nazývá:
Odpověď A	Bonus.	N
Odpověď B	Malus.	A
Odpověď C	Časová cena.	N
Odpověď D	Podpojištění.	N

Číslo a verze	38913.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka. Dohled v pojišťovnictví podle zákona o pojišťovnictví je vykonáván v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 84 a násl.
Text otázky	Dohled v pojišťovnictví vykonává v České republice:
Odpověď A	Evropská centrální banka.	N
Odpověď B	Česká národní banka.	A
Odpověď C	Ministerstvo financí.	N
Odpověď D	Česká asociace pojišťoven.	N

Číslo a verze	38914.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam

Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Úprava pojistné smlouvy je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, stejně jako šetření pojistných událostí. Zprostředkovatelská činnost je upravena zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 1.
Text otázky	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, upravuje:
Odpověď A	Pouze podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.	N
Odpověď B	Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.	A
Odpověď C	Podmínky uzavírání pojistné smlouvy.	N
Odpověď D	Pouze podmínky likvidace pojistných událostí.	N

Číslo a verze	38915.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zajistí, aby všechny osoby s klíčovými funkcemi pojišťovny nebo zajišťovny byly způsobilé a důvěryhodné a nebyly ve střetu zájmů, který by byl na újmu jejího řádného a obezřetného řízení. Jednou z podmínek pro výkon činnosti dle zákona o pojišťovnictví je bezúhonnost. Bezúhonnost a způsob jejího prokázání vymezuje zákon o pojišťovnictví (pro osoby vykonávající činnost pro pojišťovny a zajišťovny). Občané České republiky a zahraniční fyzické osoby, které se v posledních 3 letech před dnem, ke kterému se bezúhonnost prokazuje, zdržovaly v České republice nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce, prokazují svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 7a odst. 1, § 11 odst. 1.
Text otázky	Co je podle zákona o pojišťovnictví dokladem o bezúhonnosti občana České republiky, který se v posledních 3 letech přede dnem, ke kterému se bezúhonnost prokazuje, zdržoval v České republice nepřetržitě po dobu více než 3 měsíce?
Odpověď A	Výpis z obchodního rejstříku.	N
Odpověď B	Výpis z Rejstříku trestů.	A
Odpověď C	Doklad finančního úřadu o bezdlužnosti.	N
Odpověď D	Čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti.	N

Číslo a verze	38916.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou. Česká národní banka uděluje tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v příloze č. 1 zákona o pojišťovnictví. Povolení je platné pro všechny státy Evropské unie a státy, které tvoří Evropský hospodářský prostor, a to prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.

Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 4, § 13.
Text otázky	Kdo uděluje tuzemské pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti?
Odpověď A	Příslušný finanční úřad.	N
Odpověď B	Česká národní banka.	A
Odpověď C	Nadřízená pojišťovna.	N
Odpověď D	Ministerstvo financí.	N

Číslo a verze	38919.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Samostatným zprostředkovatelem zprostředkovávajícím pojištění nebo zajištění je osoba, které udělila oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele Česká národní banka. Samostatný zprostředkovatel se zapisuje do registru podle zákona o distribuci pojištění a zajištění vedeného Českou národní bankou. Samostatný zprostředkovatel může zprostředkovávat pojištění jako pojišťovací agent (pokud je činný pro pojišťovnu) nebo jako pojišťovací makléř (pokud je činný pro zákazníka).
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 6.
Text otázky	Zprostředkovávat pojištění nebo zajištění jako samostatný zprostředkovatel je oprávněna osoba:
Odpověď A	Které Česká národní banka udělila oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele.	A
Odpověď B	Zapsaná do registru jako vázaný zástupce.	N
Odpověď C	Na základě povolení uděleného Českou asociací pojišťoven.	N
Odpověď D	Které Ministerstvo financí udělilo oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele.	N

Číslo a verze	38920.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, správce a jeho zástupce, jakož i osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 127.
Text otázky	Je pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny i po ukončení činnosti pro pojišťovnu?
Odpověď A	Ano, jen po dobu 10 let.	N
Odpověď B	Ano.	A
Odpověď C	Ano, jen po dobu 5 let.	N
Odpověď D	Ano, jen po dobu 15 let.	N

Číslo a verze	38921.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. pojistný trh, jeho definice, úloha a význam

Odůvodnění	Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v České republice jsou upraveny v českých právních předpisech a rovněž v právních předpisech Evropské unie, které jsou přímo aplikovatelné. Základním českým právním předpisem upravujícím pojišťovnictví je zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Z právních předpisů Evropské unie jsou pro regulaci pojišťovnictví významné zejména prováděcí nařízení Evropské komise ke směrnici Solventnost II.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 1; https: //www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/pojistovnictvi/pravni-ramce; https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/pojistovny- zajistovny-a-pojistovaci-zprostredkovatele/
Text otázky	Které právní předpisy upravují podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v České republice:
Odpověď A	Pouze české právní předpisy, zejména zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.	N
Odpověď B	České právní předpisy, zejména zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a dále právní předpisy Evropské unie upravující oblast pojišťovnictví, zejména prováděcí nařízení Evropské komise ke směrnici Solventnost II.	A
Odpověď C	Pouze úřední sdělení České národní banky a dále ve výjimečných případech opatření Senátu Parlamentu České republiky.	N
Odpověď D	Pouze právní předpisy Evropské unie, zejména pak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II) a prováděcí nařízení Evropské komise k této směrnici.	N

Číslo a verze	39086.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Pojišťovna může vykonávat pojišťovací činnost pouze ve smyslu zákona o pojišťovnictví. Zákon o distribuci pojištění a zajištění neumožňuje zápis pojišťovacího zprostředkovatele v postavení samostatného zprostředkovatele a současně např. vázaného zástupce. Souběh s činností samostatného likvidátora pojistných událostí zákon neřeší. Stejně tak zákon nezakazuje zaměstnanci pojišťovny vykonávat podnikatelskou činnost. Zaměstnanec pojišťovny není podnikatelským subjektem, čímž nesplňuje podmínku ohlášení živnosti vázané.
Zdroj	Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.
Text otázky	V Živnostenském rejstříku jako samostatný likvidátor pojistných událostí nemůže být zapsán/a:
Odpověď A	Pojišťovna.	A
Odpověď B	Samostatný zprostředkovatel v postavení pojišťovacího makléře.	N
Odpověď C	Vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele.	N
Odpověď D	Zaměstnanec pojišťovny.	N

Číslo a verze	39087.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je živností vázanou dle Přílohy č. 2 živnostenského zákona. Samostatný likvidátor musí být zapsán v živnostenském rejstříku, který vede Živnostenský úřad České republiky. Do doby zřízení Živnostenského úřadu České republiky vykonává jeho působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
Zdroj	Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 60; zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, § 1, § 7.
Text otázky	Ve kterém registru musí být zapsán samostatný likvidátor pojistných událostí?
Odpověď A	V registru pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí vedeném Českou národní bankou.	N
Odpověď B	V registru samostatných likvidátorů pojistných událostí vedeném Českou komorou samostatných likvidátorů pojistných událostí.	N
Odpověď C	V živnostenském rejstříku vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu.	A
Odpověď D	V obchodním rejstříku vedeném Ministerstvem vnitra.	N

Číslo a verze	39088.2
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí
Odůvodnění	Samostatný likvidátor je s účinností od 1. 12. 2018 vázanou živností, které jsou upraveny v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
Zdroj	Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Příloha č. 2.
Text otázky	Ve kterém z uvedených zákonů jsou upraveny podmínky pro vznik podnikatelského oprávnění samostatného likvidátora pojistných událostí?
Odpověď A	V zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.	N
Odpověď B	V zákonu č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.	N
Odpověď C	V zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.	A
Odpověď D	V zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.	N

Číslo a verze	39089.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	5. činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí

Odůvodnění	Zákon o pojišťovnictví ukládá osobám činným pro pojišťovnu zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Současně jsou stanoveny výjimky z povinnosti mlčenlivosti v pojišťovnictví, jejichž výčet je obsažen v § 128 zákona o pojišťovnictví a případně může vyplývat i z jiných právních předpisů. Od povinnosti zachovávat mlčenlivost v pojišťovnictví se lze odchýlit mimo jiné na písemné vyžádání České národní banky při výkonu dohledu v pojišťovnictví, orgánu činného v trestním řízení nebo finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost. Dále se jedná například také o soud, správce daně při výkonu její správy, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů nebo soudního exekutora. Rodinní příslušníci pojištěného nebo poškozeného, resp. osoby, které se informace tvořící předmět mlčenlivosti v pojišťovnictví týkají, nepatří mezi osoby, pro které by platila zákonná výjimka z povinnosti mlčenlivosti v pojišťovnictví a informace by jim bylo možné poskytnout pouze se souhlasem příslušné osoby.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 127, § 128.
Text otázky	Komu může samostatný likvidátor pojistných událostí jako osoba činná pro pojišťovnu bez souhlasu osob, jichž se údaje týkají, poskytnout na písemné vyžádání informace, které jsou předmětem mlčenlivosti v pojišťovnictví?
Odpověď A	České národní bance při výkonu dohledu v pojišťovnictví.	A
Odpověď B	Orgánu činnému v trestním řízení.	A
Odpověď C	Rodinným příslušníkům pojištěného nebo poškozeného.	N
Odpověď D	Finančnímu arbitrovi v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost.	A

Číslo a verze	38922.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Pojišťovacím zprostředkovatelem může být i pojišťovna, pokud při své činnosti vykonává činnost zprostředkování pojištění a nevystupuje v roli pojistitele (toho, kdo přebírá riziko). Pojišťovna se při zprostředkování pojištění řídí zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, a toto její oprávnění přímo vyplývá z § 5 odst. 2 tohoto zákona. Dále zákon výslovně v § 47 odst. 1 zmiňuje, že pojišťovna může být při poskytování pojištění zastoupena jinou pojišťovnou.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 1 písm. f); zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 5 odst. 2, § 47 odst. 1.
Text otázky	Může pojišťovna zprostředkovávat pojištění pro jinou pojišťovnu?
Odpověď A	Ne, nemůže. Pojištění jsou oprávněny zprostředkovávat pouze osoby zapsané jako samostatný zástupce, vázaný zprostředkovatel, doplňkový pojišťovací zprostředkovatel a pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika.	N
Odpověď B	Ano, může. Ale pouze tehdy, má-li ke zprostředkování pojištění uděleno oprávnění od České národní banky.	N
Odpověď C	Ano, může. Oprávnění zprostředkovávat pojištění má pojišťovna přímo ze zákona a při zprostředkování pojištění má v zásadě stejné postavení jako samostatný zprostředkovatel.	A

Odpověď D Ne, nemůže. Pojišťovna nemůže zastupovat jinou pojišťovnu při zprostředkování pojištění z důvodu střetu zájmů. N

Číslo a verze	38923.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, upravuje používání již dříve rozšířených pojmů pojišťovací agent a pojišťovací makléř při zprostředkování pojištění. Samostatný zprostředkovatel může používat obě označení, ale vždy v závislosti na tom, pro koho v daném vztahu pojištění zprostředkovává (přičemž při zprostředkování téhož pojištění může působit pouze v jedné roli). Zákon dále ukládá samostatnému zprostředkovateli povinnost být odpovědnostně pojištěn na škodu způsobenou při provozování jeho činnosti a stanoví podmínky takového pojištění. Samostatný zprostředkovatel není omezen počtem zastoupených, pro které vykonává činnost. Naopak zákon omezuje z důvodu zpřehlednění distribučního řetězce možnost vykonávat činnost využíváním dalších osob. Z toho důvodu může být samostatný zprostředkovatel zastoupen pouze pracovníkem, vázaným zástupcem nebo doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelem. Zastoupení samostatného zprostředkovatele jiným samostatným zprostředkovatelem proto není možné.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 12-13, § 47 odst. 3.
Text otázky	Samostatný zprostředkovatel:
Odpověď A	Může vykonávat činnost jako pojišťovací agent, pokud zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu, nebo jako pojišťovací makléř, pokud zprostředkovává pojištění pro zákazníka.	A
Odpověď B	Může vykonávat činnost pro více pojišťoven.	A
Odpověď C	Musí být povinně pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností při distribuci pojištění nebo zajištění.	A
Odpověď D	Může být při zprostředkování pojištění nebo zajištění zastoupen pouze vázaným zástupcem nebo jiným samostatným zprostředkovatelem.	N

Číslo a verze	38924.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé

Odůvodnění	Vázaný zástupce provozuje svoji činnost výhradně pro jednoho zastoupeného. Takovým zastoupeným bude nejčastěji pojišťovna nebo samostatný zprostředkovatel. Může jím však být i zajišťovna nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. Vázaný zástupce je oprávněn zprostředkovávat jak pojištění, tak zajištění. Vázaný zástupce se smí nechat zastoupit pouze pracovníkem. Do registru vedeného Českou národní bankou je zapisován na základě žádosti zastoupeného. Veškerou komunikaci vede za vázaného zástupce proto zastoupený, s výjimkou případu, kdy mu zastoupený neposkytne potřebnou součinnost při oznámení o ukončení činnosti. V takovém případě je vázaný zástupce oprávněn oznámit ukončení činnosti České národní bance sám. Oprávnění k činnosti vázaného zástupce je časově omezeno (v zásadě vždy na 12 měsíců). Vázaný zástupce je oprávněn přijímat od zákazníka pojistné jen tehdy, pokud je tak výslovně stanoveno v písemné smlouvě mezi jím a zastoupeným.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. j), § 15 odst. 2, § 20 odst. 2, § 47 odst. 5, § 54 odst. 3, 4.
Text otázky	Vázaný zástupce:
Odpověď A	Může zprostředkovávat pojištění nebo zajištění pouze na základě písemné smlouvy uzavřené s jedním subjektem, kterým může být pouze pojišťovna, zajišťovna, samostatný zprostředkovatel nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika.	A
Odpověď B	Může zprostředkovávat pouze pojištění, a to na základě písemné smlouvy s jedním nebo více subjekty. Nesmí však být činný pro doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele nebo jiného vázaného zástupce ani nesmí další osoby zaměstnávat. Zajištění není oprávněn zprostředkovávat.	N
Odpověď C	Je zapisován do registru vedeného Českou národní bankou na žádost subjektu, pro který na základě písemné smlouvy vykonává činnost. Sám není oprávněn vůči registru činit jakákoliv oznámení. Oprávnění k činnosti vázaného zástupce je vždy časově omezeno.	N
Odpověď D	Je vždy oprávněn přijímat od zákazníka pojistné jménem subjektu, pro který je činný, ale musí pro převody pojistného používat výhradně účet pojišťovny nebo zvlášť k tomu zřízený a od vlastního hospodaření oddělený účet, splňující podmínky stanovené zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.	N

Číslo a verze	38925.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Doplňkový pojišťovací zprostředkovatel může zprostředkovávat pojištění pouze jako svoji doplňkovou činnost, a to ještě ve vazbě na jím dodávané zboží nebo poskytovanou službu. Na rozdíl od vázaného zástupce však zde není omezen na spolupráci pouze s jediným zastoupeným, ale může vykonávat činnost pro více zastoupených. Ze zákona nevyplývá žádné omezení ohledně odvětví pojištění, které je oprávněn doplňkový pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovávat.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 24.
Text otázky	Jaké pojištění může zprostředkovávat doplňkový pojišťovací zprostředkovatel?

Odpověď A	Pouze pojištění, které je doplňkovou službou k jím dodávanému zboží nebo poskytované službě, a to jen jako svoji doplňkovou činnost.	A
Odpověď B	Jakékoliv pojištění, ale pouze pro jednoho zastoupeného, se kterým musí mít písemnou smlouvu.	N
Odpověď C	Jakékoliv pojištění, a to pro jednoho nebo více zastoupených, s výjimkou rezervotvorného pojištění.	N
Odpověď D	Pouze pojištění, pro které postačují odborné znalostmi a dovednosti pro skupinu odbornosti neživotních pojištění.	N

Číslo a verze	38926.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Zprostředkovávat zajištění jsou oprávněny jak zajišťovny, tak pojišťovací zprostředkovatelé (bez dalšího omezení). Zároveň platí, že tyto osoby a jejich pracovníci musí splňovat podmínky odborné způsobilosti, mezi které patří i odborné znalosti a dovednosti pro distribuci zajištění.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. j), § 5, § 56 odst. 4, § 57 odst. 1 písm. f) odst. 2.
Text otázky	Kdo je v České republice oprávněn zprostředkovávat zajištění?
Odpověď A	Zajišťovny.	A
Odpověď B	Pouze pojišťovací zprostředkovatelé, s výjimkou doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů.	N
Odpověď C	Pojišťovací zprostředkovatelé, kteří mají odborné znalosti a dovednosti pro distribuci pojištění.	N
Odpověď D	Pojišťovací zprostředkovatelé, kteří mají odborné znalosti a dovednosti pro distribuci zajištění.	A

Číslo a verze	38928.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku pojistné události. Pojistná smlouva vymezuje pojistná nebezpečí, která mohou být příčinou vzniku pojistné události.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 1; Slovník ČNB: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/ (viz "pojistné").
Text otázky	Co to je pojistná událost?
Odpověď A	V pojistné smlouvě, v pojistných podmínkách či zvláštním předpisu vymezená nahodilá událost, se kterou je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.	A
Odpověď B	Nahodilá událost vyvolaná pojistným nebezpečím, vymezeným v pojistné smlouvě, jejíž vznik zakládá povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.	A
Odpověď C	Jakákoliv událost, ze které vznikla škoda a jež by mohla být důvodem vzniku povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.	N

Odpověď D Událost, která má vliv na parametry pojištění či změnu pojistného rizika, a kterou je proto povinen pojistník bez zbytečného odkladu oznámit. N

Číslo a verze	38929.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Oprávněnou osobou se rozumí osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Oznámit pojistiteli pojistnou událost může nejen osoba, která se pokládá za oprávněnou osobu, ale i jakákoliv další osoba, která má na pojistném plnění právní zájem. Osoba, určená pojistníkem v pojistné smlouvě jménem nebo vztahem k pojištěnému, se nazývá obmyšlený a je určována pouze tehdy, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2770, § 2796, § 2829.
Text otázky	Kdo je to oprávněná osoba?
Odpověď A	Jakákoliv osoba, které z pojištění vznikají práva.	N
Odpověď B	Osoba, které na základě pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.	A
Odpověď C	Pouze osoba, kterou určil pojistník v pojistné smlouvě jménem nebo vztahem.	N
Odpověď D	Osoba, která jediná je oprávněna oznámit pojistiteli pojistnou událost.	N

Číslo a verze	38930.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Pojistné podmínky jsou smluvní podmínky, zpracované pojistitelem v samostatných dokumentech upravující a doplňující ujednání sjednaných pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví. Jedná se, podle konkrétnosti a podrobnosti jejich obsahu, zejména o všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky. Zákon jejich existenci výslovně předpokládá, když zpravidla obsahují podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Pojistné podmínky jsou ve smyslu § 1751, občanského zákoníku, nedílnou součástí pojistné smlouvy. Všeobecné pojistné podmínky byly schvalovány orgánem státního dozoru v pojišťovnictví pouze do roku 2000. Dle současné právní úpravy pojistné podmínky nejsou orgánem dohledu předem schvalovány.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1751, § 2774; zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3 odst. 2 písm. k); http://www.cap.cz/vse-o-pojisteni/pojisteni-v-praxi/slovnik-pojmu? start=50
Text otázky	Co to jsou pojistné podmínky?
Odpověď A	Soubor ujednání, upravující konkrétně a podrobněji další smluvní podmínky pojištění, zpracovaný pojistitelem, zejména všeobecné pojistné podmínky a zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky.	A

Odpověď B	Soubor ujednání, který zpravidla obsahuje podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění.	A
Odpověď C	Samostatný informační dokument o pojistném produktu, vypracovaný pojistitelem.	N
Odpověď D	Dokument, který se stává součástí smluvních ujednání o sjednaném pojištění a který musí být předem schválen Českou národní bankou jako orgánem dohledu.	N

Číslo a verze	38931.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	7. základní pojmy v pojišťovnictví a v pojištění
Odůvodnění	Pro účely zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, se rezervotvorným pojištěním rozumí životní pojištění, které spadá do odvětví životních pojištění podle zákona o pojišťovnictví a zároveň umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo zčásti vyplacena oprávněné osobě. S rezervotvorným pojištěním se dále pojí širší typ poradenství zvaný rada, který se zakládá na analýze situace zákazníka a výběru z dostatečného počtu vhodných pojistných produktů. Investiční životní pojištění je pouze jedním z rezervotvorných pojištění, ke kterému se váží větší nároky při sjednání či podstatné změně pojištění a dále rozšířená informační povinnost. Pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného pojistnou smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti, týkající se změny osobního postavení člověka představuje zákonnou definici životního pojištění obsaženou v občanském zákoníku.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 2 písm. m), n), § 78.
Text otázky	Používá-li zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, pojem rezervotvorné pojištění, pak se jím rozumí:
Odpověď A	Jakékoliv pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného pojistnou smlouvou jako konec pojištění.	N
Odpověď B	Životní pojištění, které umožňuje vytvářet z předepsaného pojistného kapitálovou rezervu, která může být zcela nebo z části vyplacena oprávněné osobě.	A
Odpověď C	Pouze investiční životní pojištění, kde investiční riziko nese pojistník a u kterého je nutné uvádět veškeré náklady hrazené z pojistného nebo snižující kapitálovou rezervu pojištění.	N
Odpověď D	Životní pojištění, před jehož sjednáním či podstatnou změnou musí být zákazníkovi poskytnuta rada jako zvláštní typ poradenství.	A

Číslo a verze	38932.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění

Odůvodnění	Obchodní korporace, která má povolení na provozování pojištění, tzn. přebírání pojistných rizik na základě pojistných smluv a plnění z nich. Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její sídlo na území České republiky. Povolení udělené Českou národní bankou za podmínek stanovených tímto zákonem tuzemské pojišťovně je platné pro všechny členské státy a opravňuje ji za podmínek stanovených zákonem k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin neživotních pojištění uvedených příloze č. 1 zákona o pojišťovnictví. Pojišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací činnost v rozsahu povolení uděleném jí orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu osob s ní propojených.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 3, § 4?6, § 13 a násl.
Text otázky	Tuzemská pojišťovna je:
Odpověď A	Specializovaná zajišťovací instituce, která má povolení k provozování zajištění, tzn. přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou.	N
Odpověď B	Sdružení pojistitelů vytvářené za účelem společného krytí rizik velkého až katastrofického rozsahu.	N
Odpověď C	Právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, tedy provádí zejména činnosti směřující ke sjednání pojistných smluv.	N
Odpověď D	Akciová společnost nebo družstvo se sídlem na území České republiky, oprávněné provozovat pojišťovací činnost na základě povolení České národní banky.	A

Číslo a verze	38939.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění

Odůvodnění	Oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Oprávněná osoba nemá právo na případné jiné plnění z pojištění, než je pojistné plnění (takovým jiným plněním z pojištění může být např. odkupné vyplácené pojistitelem při zániku pojištění, část tzv. hodnoty pojištění, tedy část individuálně určené rezervy pojistného životních pojištění, vyplácené pojistitelem za trvání pojištění apod.). Právo na jiné plnění z pojištění, než je pojistné plnění, náleží buď účastníkovi pojištění stanovenému občanským zákoníkem (viz např. právo pojistníka na odkupné zakotvené § 2842 OZ), nebo určenému pojistnou smlouvou (která v případě rezervotvorných životních pojištění typicky zakotvuje právo pojistníka na výplatu části hodnoty pojištění za podmínek sjednaných pojistnou smlouvou). Oprávněnou osobou je, bylo-li sjednáno pojištění pro případ smrti pojištěného, pojistníkem v pojistné smlouvě určená osoba, tzv. obmyšlený, popř. jiná zákonem určená osoba.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2770.
Text otázky	Oprávněnou osobou je osoba:
Odpověď A	Která při sjednání pojištění zastupuje pojištěného.	N
Odpověď B	Které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.	A
Odpověď C	Na kterou přechází v důsledku pojistné události povinnost platit pojistné.	N
Odpověď D	Kterou chce pojistník pojistit.	N

Číslo a verze	38940.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. principy pojištění a zajištění, charakteristika životního a neživotního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, povinná pojištění
Odůvodnění	Pokud je pojistnou událostí smrt pojištěného, může pojistník určit obmyšleného. Obmyšlenému vznikne právo na výplatu sjednaného pojistného plnění v případě pojistné události - smrti pojištěného. Osobu obmyšleného určuje pojistník a specifikuje ji jménem nebo vztahem k pojištěnému. Pojistník určuje obmyšleného jednostranným právním jednáním, které je účinné dnem jeho doručení pojistiteli. Až do vzniku pojistné události může pojistník určení obmyšleného měnit. Obmyšlenému vznikne právo na pojistné plnění výlučně, pokud je pojistnou událostí smrt pojištěného.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2829-2830.
Text otázky	Obmyšleným je osoba:
Odpověď A	Která je povinna platit pojistné za pojistníka.	N
Odpověď B	Určená pojistníkem, které vznikne právo na pojistné plnění, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného.	A
Odpověď C	Kterou chce pojistník pojistit.	N
Odpověď D	Které v důsledku pojistné události z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikne právo na pojistné plnění.	N

Číslo a verze	38944.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé

Odůvodnění	Doba platnosti oprávnění samostatného zprostředkovatele k činnosti je časově omezena, je ale možné ji opakovaně prodlužovat. K prodloužení postačí uhradit správní poplatek, čímž dochází k prodloužení oprávnění o dalších 12 měsíců.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 9.
Text otázky	Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele:
Odpověď A	Je časově omezeno. Samostatný zprostředkovatel si ho může prodloužit vždy o 12 měsíců.	A
Odpověď B	Je časově omezeno. Samostatný zprostředkovatel si ho může prodloužit vždy o 24 měsíců.	N
Odpověď C	Není časově omezeno. Oprávnění zaniká pouze z vyjmenovaných důvodů stanovených právními předpisy.	N
Odpověď D	Je časově omezeno. Lze jej prodloužit pouze na základě žádosti subjektu, pro který vykonává samostatný zprostředkovatel činnost.	N

Číslo a verze	38946.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku
Odůvodnění	Záznam z jednání musí být vyhotoven pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem pouze v případech, stanovených zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. Mj. vždy, když jednání vedlo ke sjednání pojištění. Výjimkou je pojištění velkých pojistných rizik, u kterého není povinnost záznam z jednání sepisovat a dále také podstatná změna neživotního pojištění, jestliže výše pojistného za pojištění nepřesahuje 600 ? za rok, resp. 200 ? u pojištění s pojistnou dobou do 3 měsíců.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 79.
Text otázky	Záznam z jednání:
Odpověď A	Musí být sepsán z každého jednání se zákazníkem a zákazník musí stvrdit svým podpisem jeho správnost.	N
Odpověď B	Musí být sepsán pouze tehdy, pokud o to zákazník požádá a zákazníkovi musí být předán v listinné formě.	N
Odpověď C	Musí být sepsán z jednání, na základě kterého bylo sjednáno pojištění, s výjimkou pojištění velkých pojistných rizik.	A
Odpověď D	Nemusí být vyhotovován, s výjimkou případů, kdy to vyžaduje pojišťovna nebo pravidla pojišťovacího zprostředkovatele.	N

Číslo a verze	38947.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	8. pravidla jednání se zákazníky podle zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a podle občanského zákoníku

Odůvodnění	V záznamu z jednání musí být vždy popsány požadavky, cíle a potřeby zákazníka, které vyplývají z informací poskytnutých zákazníkem na jednání. Na základě zjištění toho, co zákazník chce a potřebuje, následně distributor pojištění doporučí zákazníkovi vhodné pojištění či jeho podstatnou změnu a zaznamená do záznamu z jednání jak své doporučení, tak i důvody, proč právě toto zákazníkovi doporučuje. Dále musí být v záznamu uvedeno, jaké dopady bude mít na zákazníka, pokud pojištění sjedná nebo podstatně změní, a to včetně souvisejících rizik. Uvedení počtu členů statutárního orgánu všech pojišťoven, které samostatný pojišťovací zprostředkovatel zastupuje při činnosti zprostředkování pojištění není povinnou náležitostí záznamu z jednání, ani součástí předsmluvních informací o pojišťovně, poskytovaných zákazníkovi.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 79, § 83.
Text otázky	V případě, že je vyhotovován záznam z jednání, pak musí obsahovat:
Odpověď A	Uvedení počtu členů statutárního orgánu všech pojišťoven, které samostatný pojišťovací zprostředkovatel zastupuje při činnosti zprostředkování pojištění.	N
Odpověď B	Informace o tom, co zákazník v době jednání chtěl a potřeboval a doporučení distributora pojištění, vč. zdůvodnění.	A
Odpověď C	Finanční plán zákazníka na předpokládanou dobu trvání pojištění.	N
Odpověď D	Písemný souhlas zákazníka, s poskytnutým doporučením na sjednání nebo podstatnou změnu pojištění.	N

Číslo a verze	39133.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé

Odůvodnění	Pojišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu povolení, které jí bylo uděleno Českou národní bankou. Pojišťovna nesmí vykonávat jiné činnosti, než je provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, když tyto činnosti v sobě obsahově zahrnují i související aktivity. Pojišťovací činností je přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemž součástí pojišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené pojišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem pojištění a jeho správou, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních služeb, investování, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Zajišťovací činností je přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajistitel zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy ("zajišťovací smlouva"), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemž součástí zajišťovací činnosti jsou činnosti přímo vyplývající z povolené zajišťovací činnosti, zejména činnosti související se vznikem zajištění a jeho správou, investování, poskytování statistického nebo pojistně matematického poradenství v pojišťovnictví, analýza a průzkum pojistných rizik, činnost holdingové osoby a činnosti ve finančním sektoru podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.
Zdroj	Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 1 odst. 2 písm. a), § 3 odst. 1 písm. f), l), § 6 odst. 1, § 13 odst. 1, § 49 odst. 1.
Text otázky	Předmětem podnikání pojišťovny může být:
Odpověď A	Pouze pojišťovací činnost. K jakýmkoli dalším činnostem není pojišťovna oprávněna.	N
Odpověď B	Pouze pojišťovací činnost a zajišťovací činnost.	A
Odpověď C	Poskytování spotřebitelských úvěrů, pokud jí Česká národní banka k této činnosti udělila oprávnění.	N
Odpověď D	Poskytování finančních služeb, souvisejících se zabezpečením osob na stáří.	N

Číslo a verze	39138.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	4. pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací zprostředkovatelé
Odůvodnění	Povinnost být pojištěn pro případ vzniku povinnosti nahradit zákazníkovi škodu, která mu vznikla v důsledku jeho porušení povinností při zprostředkování, je zákonem uložena pouze samostatnému zprostředkovateli.
Zdroj	Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, § 13.
Text otázky	Kdo musí být pojištěn pro případ, že způsobí porušením svých povinností zákazníkovi škodu, kterou je povinen nahradit?
Odpověď A	Každý pojišťovací zprostředkovatel.	N
Odpověď B	Pouze samostatný zprostředkovatel.	A

Odpověď C	Pouze pojišťovací zprostředkovatel, za něhož se zastoupený předem nezavázal nahradit škodu.	N
Odpověď D	Každý pojišťovací zprostředkovatel, s výjimkou pojišťoven.	N

Číslo a verze	39365.4
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	2. společné znaky pojištění motorových vozidel
Odůvodnění	Pojistitel je povinen v pojistné smlouvě o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zohlednit při sjednávání výše pojistného mj. předcházející škodný průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to způsobem, který není diskriminační, a to za dobu nejméně 5 let, nejdéle však za dobu 20 let. V pojistné smlouvě lze ujednat, že se zohlední škodný průběh provozovatele, není-li pojistníkem. V pojistné smlouvě havarijního pojištění tuto povinnost pojistitel zákonem stanovenou nemá, na základě smluvních ujednání, obsažených v pojistných podmínkách, však pojistitel může předcházející škodní průběh zohledňovat při stanovení výše pojistného.
Zdroj	Zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, § 16.
Text otázky	Musí pojistitel při sjednávání výše pojistného zohlednit předcházející škodný průběh pojištění pojistníka při provozování motorového vozidla?
Odpověď A	Ano, musí, a to jak v pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, tak v havarijním pojištění vozidel.	N
Odpověď B	Ne, nemusí.	N
Odpověď C	Ano, v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.	A
Odpověď D	Záleží na rozhodnutí pojistitele a znění pojistných podmínek pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.	N

Číslo a verze	38196.3
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	15. pojištění odpovědnosti z provozu vozidel
Odůvodnění	Vozidlem se dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění rozumí motorové vozidlo určené k pohybu po zemi, s výjimkou kolejového vozidla, poháněné výhradně mechanickým pohonem, jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km.h-1, nebo jehož provozní hmotnost je vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km.h-1, a dále přípojné vozidlo určené k užití s vozidlem definovaným výše. Za vozidlo se pro účely tohoto zákona nepovažuje vozík pro invalidy užívaný výlučně osobou s tělesným postižením.
Zdroj	Zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, § 2 odst.3.
Text otázky	Podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, se za vozidlo nepovažuje:
Odpověď A	Vozík pro invalidy užívaný výlučně osobou s tělesným postižením.	A
Odpověď B	Přípojné vozidlo.	N
Odpověď C	Traktor.	N
Odpověď D	Motocykl.	N

Číslo a verze	44134.3
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (regres)
Odůvodnění	Dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, § 32 odst. 1 písm. h), pokud pojištěný, odlišný od provozovatele, řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil. Pojistitel má povinnost prokázat, že pojištěný byl v době řízení pod vlivem výše uvedených látek. Zákon navíc uvádí v odst. 3 téhož ustanovení, že k náhradě podle odst. 1 písm. h) je společně a nerozdílně s pojištěným zavázán také provozovatel vozidla, ledaže prokáže, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. V takovém případě se obrací povinnost prokazovat, která tak leží na provozovateli vozidla.
Zdroj	Zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, § 32 odst. 1 písm. h), odst. 3.
Text otázky	Pokud řidič, odlišný od provozovatele, řídil vozidlo pod vlivem omamné látky a způsobil škodu, na kterou se vztahuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na náhradu toho, co plnil poškozenému, také vůči provozovateli vozidla?
Odpověď A	Ano, avšak pojistitel má proti provozovateli vozidla právo na náhradu částky pouze ve výši 1/3 toho, co za něj plnil.	N
Odpověď B	Ano a provozovatel nemá možnost se zprostit povinnosti k náhradě.	N
Odpověď C	Ne, pojistitel má toto právo jen vůči řidiči.	N
Odpověď D	Ano, provozovatel se však může zprostit povinnosti k náhradě, když prokáže, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit.	A

Číslo a verze	44131.3
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	9. právo pojistitele na úhradu vyplacené částky (regres)
Odůvodnění	Pokud v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištěný bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplní povinnost podle zákona upravujícího silniční provoz ohlásit dopravní nehodu Policii ČR, která je škodnou událostí, a v důsledku toho dojde ke ztížení nebo vyloučení možnosti řádného šetření pojistitele nebo možnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, pojistitel má pak proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že v důsledku tohoto porušení povinnosti pojištěným mu byla ztížena možnost řádného šetření pojistné události. Nejedná se tedy o automatický vznik práva na náhradu. Důležitou podmínkou je prokázání příčinné souvislosti mezi porušením dané povinnosti a ztížením šetření pojistné události. Šetření a předcházení pojistným podvodům s právem pojistitele dle § 32 tohoto zákona nesouvisí. Pojistitel nemá právo na zvýšení pojistného z tohoto důvodu.
Zdroj	Zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, § 32 odst. 1 písm. b).
Text otázky	Pokud v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištěný bez důvodů hodných zvláštního zřetele neohlásí dopravní nehodu Policii ČR, přestože mu podle zákona o provozu na pozemních komunikacích tato povinnost vznikla, pak:

Odpověď A	Pojistitel má vždy proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil. Jedná se o sankci za porušení povinnosti v oblasti prevence pojistných podvodů.	N
Odpověď B	Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že v důsledku tohoto porušení povinnosti pojištěným mu byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistné události.	A
Odpověď C	Pojistitel je oprávněn snížit pojistné plnění, jestliže prokáže, že v důsledku tohoto porušení právní povinnosti pojištěným mu byla ztížena možnost řádného šetření pojistné události.	N
Odpověď D	Pojistitel má právo navýšit pojistníkovi pojistné.	N

Číslo a verze	44125.3
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	17. možnosti připojištění u pojištění motorových vozidel
Odůvodnění	Občanský zákoník je postaven na zásadě dispozitivity a umožňuje smluvním stranám svobodně si sjednat obsah smlouvy, pokud není zákonem stanoveno jinak. Pro sjednání pojištění úrazu jako doplňkového pojištění k pojištění osobního vozidla nijak pojištěné osoby nevymezuje. Počet osob, které jsou kryty tímto pojištěním úrazu, je omezen pouze počtem míst k sezení dle technického průkazu vozidla. Pojištěnými osobami jsou osoby přepravované vozidlem bez ohledu, zda jde o rodinné příslušníky a na kterém sedadle sedí. Jejich identifikace nemusí být uvedena v pojistné smlouvě.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725, § 2758 odst. 1.
Text otázky	Podle občanského zákoníku může být pojištěným v připojištění úrazu přepravovaných osob, sjednanému k pojištění osobního vozidla:
Odpověď A	Pouze spolujezdec na sedadle vedle řidiče.	N
Odpověď B	Pouze řidič a jeho rodinní příslušníci, kteří jsou oprávněni řídit pojištěné vozidlo.	N
Odpověď C	Občanský zákoník neupravuje osobu pojištěného v připojištění úrazu k pojištění osobního vozidla.	A
Odpověď D	Pouze osoby jmenovitě uvedené v pojistné smlouvě.	N

Číslo a verze	44121.3
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	17. možnosti připojištění u pojištění motorových vozidel
Odůvodnění	Připojištění skel je možné sjednat k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla i k havarijními pojištění. Předmětem pojištění domácnosti je soubor movitých věcí, které tvoří vybavení domácnosti - nevztahuje se na vozidla. Občanský zákoník je postaven na zásadě dispozitivity a umožňuje smluvním stranám svobodně si sjednat obsah smlouvy, pokud není zákonem stanoveno jinak. Ustanovení občanského zákoníku upravující pojištění majetku nijak neomezují způsob sjednání pojištění skel (samostatně nebo jako připojištění).
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725, § 2849 - 2852.
Text otázky	K jakému pojištění lze obvykle sjednat připojištění skel motorového vozidla?
Odpověď A	Připojištění skel vozidla nelze sjednat.	N

Odpověď B	K pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.	A
Odpověď C	K havarijnímu pojištění.	N
Odpověď D	K pojištění domácnosti.	N

Číslo a verze	44086.3
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	16. pojistná nebezpečí u pojištění motorových vozidel
Odůvodnění	Předmětem pojištění skel vozidla jsou skla, která slouží k výhledu z vozidla. Z hlediska typu pojištění se jedná o pojištění majetku. Občanský zákoník je postaven na zásadě dispozitivity a umožňuje smluvním stranám svobodně si sjednat obsah smlouvy, pokud není zákonem stanoveno jinak. Ustanovení občanského zákoníku upravující pojištění majetku neobsahují omezení pojistných nebezpečí, která mohou vyvolat pojistnou událost. V souladu s principem smluvní volnosti je pojistným nebezpečím poškození nebo zničení skla v důsledku působení vnějších mechanických sil při nahodilé události. Lze sjednat pojištění pouze čelního skla vozidla nebo všech výhledových skel, případně střešních skel, dle pojistných podmínek daného pojistitele.
Zdroj	Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1725, § 2849 - 2854.
Text otázky	Připojištění skel vozidla se vztahuje na následující pojistná nebezpečí:
Odpověď A	Pouze na havárii a vandalismus	N
Odpověď B	Vždy jen na živelní pojistná nebezpečí uvedená v pojistné smlouvě.	N
Odpověď C	Na pojistná nebezpečí uvedená ve vyhlášce Ministerstva financí k provedení zákona o pojištění motorových vozidel.	N
Odpověď D	Na pojistná nebezpečí uvedená v pojistné smlouvě.	A

Číslo a verze	46577.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Příslušné nařízení vymezuje finanční produkty taxativním výčtem v čl. 2 bodě 12. Mezi finanční produkty dle tohoto ustanovení patří mj. pojistný produkt s investiční složkou, který je definován v čl. 2 bodě 3 předmětného nařízení. Jeho definice je rozdělena na retailové produkty (podle nařízení PRIIPS) a produkty nabízené profesionálním zákazníkům. Ostatní možnosti jsou pojistnými produkty, které pod tento pojem nespadají.
Zdroj	Nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)
Text otázky	Na který z níže uvedených finančních produktů se použije informační povinnost dle nařízení (EU) 2019/2088, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)?
Odpověď A	pojistný produkt s investiční složkou ve smyslu nařízení PRIIPS	A
Odpověď B	pojištění profesní odpovědnosti za způsobenou ekologickou škodu	N
Odpověď C	pojistný produkt pro profesionální investory, který umožňuje obdržet odkupné nebo hodnotu v době splatnosti, jež jsou zcela nebo zčásti vystaveny tržním výkyvům	A
Odpověď D	"zelené" pojištění domácnosti	N

Číslo a verze	46578.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Příslušné nařízení vymezuje finanční poradce, na které se vztahují některé z informačních povinností předepsaných SFDR, taxativním výčtem v čl. 2 bodě 11. Mezi finanční poradce dle tohoto ustanovení patří mj. právě zprostředkovatelé pojištění, kteří poskytují tzv. pojišťovací poradenství v oblasti pojistných produktů s investiční složkou, či pojišťovny, které poskytují shodnou formu poradenství. Naproti tomu zprostředkovatelé pojištění, kteří poskytují pojišťovací poradenství výhradně v oblasti neživotního pojištění, a tzv. "velcí" zprostředkovatelé pojištění do daného taxativního výčtu nejsou zahrnuti.
Zdroj	Nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)
Text otázky	Finanční poradci, kteří jsou povinni zveřejňovat určité informace související s udržitelností dle nařízení (EU) 2019/2088, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), jsou tímto nařízením taxativně vymezeni. Jedná se o:
Odpověď A	zprostředkovatele pojištění, kteří poskytují pojišťovací poradenství v oblasti pojistných produktů s investiční složkou	A
Odpověď B	zprostředkovatele pojištění, kteří poskytují pojišťovací poradenství výhradně v oblasti neživotního pojištění	N
Odpověď C	pojišťovnu, která poskytuje pojišťovací poradenství v oblasti pojistných produktů s investiční složkou	A
Odpověď D	informační povinnosti vyplývající ze SFDR se použijí pouze na účastníky finančního trhu, nikoliv na finanční poradce (tj. SFDR nestanoví žádné informační povinnosti pro finanční poradce)	N

Číslo a verze	46579.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Povinnost pro finanční poradce zveřejňovat na svých webových stránkách informace o svých politikách začleňování rizik týkajících se udržitelnosti do svého investičního nebo pojišťovacího poradenství stanoví čl. 3 odst. 2 SFDR. Povinnost pro finanční poradce zveřejňovat na webu informace o zohledňování hlavních nepříznivých dopadů na udržitelnost při investičním nebo pojišťovacím poradenství stanoví čl. 4 odst. 5 SFDR. Tato povinnost je dále upravena prováděcím nařízením (EU) 2022/1288. Finanční poradci mají také zahrnout do informací zveřejňovaných před uzavřením smlouvy popis způsobu integrace rizik týkajících se udržitelnosti do svého investičního nebo pojišťovacího poradenství dle čl. 6 odst. 2 SFDR. Povinnost zveřejňovat informace o ESG vlastnostech a cílech prosazovaných produkty se použije pro účastníky finančního trhu vymezené v SFDR, tedy nikoliv pro finanční poradce, kteří tuto informační povinnost nemají.
Zdroj	Nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR); prováděcí nařízení (EU) 2022/1288 (RTS k SFDR)

Text otázky	Nařízení (EU) 2019/2088, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR), mj. stanoví určité povinnosti zveřejňovat informace související s udržitelností pro finanční poradce. Mezi tyto povinnosti patří:
Odpověď A	zveřejnit na webových stránkách informace o ESG vlastnostech či cílech těch jimi nabízených produktů, které lze považovat za produkty zohledňující faktory udržitelnosti	N
Odpověď B	zveřejnit na webových stránkách informace o svých politikách začleňování rizik týkajících se udržitelnosti do svého investičního nebo pojišťovacího poradenství	A
Odpověď C	na webových stránkách zveřejnit (nebo vysvětlit důvody pro nezveřejnění) prohlášení o tom, jak ve svém investičním nebo pojišťovacím poradenství zohledňují hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti	A
Odpověď D	na webových stránkách zveřejnit (nebo vysvětlit důvody pro nezveřejnění) v rámci informací zveřejňovaných před uzavřením smlouvy popis způsobu, jakým jsou rizika týkající se udržitelnosti začleňována do jejich investičního nebo pojišťovacího poradenství	A

Číslo a verze	46580.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	Příslušné nařízení vymezuje finanční produkty taxativním výčtem v čl. 2 bodě 12. Mezi finanční produkty dle tohoto ustanovení patří mj. panevropský penzijní produkt. Jde o produkty nějak související s možností investování zákazníkových prostředků. Pokud jde o ostatní možnosti, pod tento pojem nespadají.
Zdroj	Nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)
Text otázky	Na který z níže uvedených finančních produktů se použije informační povinnost dle nařízení (EU) 2019/2088, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)?
Odpověď A	pojištění proti přírodním živlům	N
Odpověď B	panevropský osobní penzijní produkt	A
Odpověď C	pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla pro elektromobily	N
Odpověď D	pojištění poskytující zvýhodnění za zdravý životní styl	N

Číslo a verze	46581.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam

Odůvodnění	Regulatorní vymezení "preferencí týkajících se udržitelnosti" je obsaženo v čl. 2 bodě 4 prováděcího nařízení (EU) 2017/2359, ve znění nařízení (EU) 2021/1257, kde je uvedeno: "... ,´preferencemi týkajícími se udržitelnosti´ se rozumí volba zákazníka nebo potenciálního zákazníka, pokud jde o to, zda, a pokud ano, do jaké míry, by do jeho investic měl být začleněn jeden nebo několik z těchto finančních produktů: a) pojistný produkt s investiční složkou, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do environmentálně udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852; b) pojistný produkt s investiční složkou, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088; c) pojistný produkt s investiční složkou, který zohledňuje hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti, přičemž kvalitativní nebo kvantitativní prvky prokazující předmětné zohlednění určuje zákazník nebo potenciální zákazník."
Zdroj	Prováděcí nařízení (EU) 2017/2359, ve znění nařízení (EU) 2021/1257
Text otázky	Pro účely zjišťování preferencí ohledně udržitelnosti u klientů se rozlišuje mezi pojistnými produkty s investiční složkou, které mají různé ambice v oblasti udržitelnosti. Prováděcí nařízení ke směrnici EU o distribuci pojištění pro tyto účely vymezuje termín "preference týkající se udržitelnosti" s ohledem na produkty, které:
Odpověď A	se jakýmkoliv způsobem sebeprezentují jako udržitelné ve smyslu prosazování pozitivních environmentálních či sociálních vlastností	N
Odpověď B	zohledňují hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti (v zásadě na životní prostředí a sociální oblast)	A
Odpověď C	investují do tzv. udržitelných investic ve smyslu nařízení (EU) 2019/2088 (nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb - SFDR)	A
Odpověď D	investují do tzv. environmentálně udržitelných investic ve smyslu nařízení (EU) 2020/852 (nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic - tzv. nařízení o taxonomii)	A

Číslo a verze	46582.1
Typ otázky	Více správných odpovědí
Kategorie	1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam
Odůvodnění	V čl. 2 bodě 17 nařízení (EU) 2019/2088 (SFDR) je "udržitelná investice" definována jako investice do hospodářské činnosti, která přispívá k environmentálnímu nebo sociálnímu cíli, nebo investice do lidského kapitálu nebo hospodářsky či sociálně znevýhodněných komunit, za předpokladu, že tyto investice významně nepoškozují žádný z uvedených cílů a společnosti, do nichž je investováno, dodržují postupy řádné správy a řízení. Udržitelná investice nicméně nemusí nutně investovat do činností, které vyhovují taxonomii EU. Preambule v bodě 19 k tomu uvádí: "...V nařízení (EU) 2019/2088 se ? udržitelnou investicí? rozumí investice do hospodářských činností, které přispívají k environmentálním cílům, což by mimo jiné mělo zahrnovat investice do "environmentálně udržitelných hospodářských činností" ve smyslu tohoto nařízení..."

Zdroj	Nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR); Nařízení (EU) 2020/852, o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (nařízení o taxonomii)
Text otázky	Které z těchto podmínek musí investice naplňovat, aby ji bylo možné považovat za udržitelnou investici dle nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR)?
Odpověď A	je investováno do hospodářské činnosti, která přispívá k plnění environmentálního nebo sociálního cíle	A
Odpověď B	investice významně nepoškozuje plnění žádného z cílů pro environmentální nebo sociální oblast	A
Odpověď C	je investováno výhradně do hospodářských činností, které vyhovují taxonomii EU pro environmentálně udržitelné činnosti dle nařízení o taxonomii	N
Odpověď D	společnosti, do nichž je investováno, musí dodržovat postupy řádné správy a řízení	A

Číslo a verze	50167.1
Typ otázky	Jedna správná odpověď
Kategorie	1. podmínky vzniku a zániku pojištění motorových vozidel
Odůvodnění	Účelem otázky je prověření znalosti toho, jaké dokumenty musí pojistitel zákazníkovi (pojistníkovi) vydat po uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (na jaké dokumenty má zákazník, pojistník, od pojistitele nárok). Zelenou kartu vydá na žádost pojistníka pojistitel, jde-li o pojištění odpovědnosti týkající se provozu tuzemského vozidla (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění). Pojistku je pojistitel povinen vydat pojistníkovi podle obecné, ale kogentní, zákonné právní úpravy pojištění (§ 2775 a § 2778 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Doklad o pojištění byl povinně vydávaným dokumentem v minulosti. Linka pomoci řidičům 1224 je ryze dobrovolnou, právem nijak neupravenou, sdílenou službou pojistitelů provozovanou Českou kanceláří pojistitelů. Prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti vydá pojistitel, u kterého je sjednáno toto pojištění, pojistníkovi do 15 dnů ode dne, kdy ho o to pojistník požádá (§ 25 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění).
Zdroj	Zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění, § 5; zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2775, § 2778.
Text otázky	Po uzavření pojistné smlouvy, kterou je sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tuzemského vozidla, je pojistitel povinen pojistníkovi vydat:
Odpověď A	Prohlášení o škodném průběhu pojištění odpovědnosti	N
Odpověď B	Pojistku a na žádost pojistníka zelenou kartu	A
Odpověď C	Zelenou kartu, pojistku a doklad o pojištění	N
Odpověď D	Zelenou kartu, pojistku, doklad o pojištění a asistenční kartu Linky pomoci řidičům 1224 provozované Českou kanceláří pojistitelů	N

Číslo a verze	50169.1
Typ otázky	Více správných odpovědí