K pojmu outsourcingu a za´kladn´ım
K pojmu outsourcingu a za´kladn´ım
proble´mu˚ m jeho smluvn´ı
Xxxxxx Xxxx,
u´ pravy pra´va∗
29. za´ˇr´ı 1998
1. Pojem outsourcingu
V advoka´tn´ı praxi je mozˇne´ setkat se s pozˇadavkem klienta na pra´vn´ı zajisˇteˇn´ı outsourcingu oddeˇlen´ı nebo cˇa´sti jeho podniku. C´ılem tohoto cˇla´nku je definovat pojem outsourcingu, nacˇrtnout za´kladn´ı du˚vody, ktere´ vedou firmy k tomu, zˇe outsourcuj´ı cˇa´st podniku, a urcˇit za´kladn´ı proble´my, ktere´ mus´ı pˇr´ıslusˇna´ smlouva osˇetˇrit.
Nezˇli se pust´ım do prob´ıra´n´ı vlastn´ıho te´matu cˇla´nku, dovol´ım si jesˇteˇ
dveˇ
mensˇ´ı pozna´mky
ty´kaj´ıc´ı se jazyka. Anglicke´ slovo ,,outsourcing“ je utvoˇreno z prˇedlozˇky ,,out“ oznacˇuj´ıc´ı smeˇr ven a kmene ,,source“ (zdroj), tedy jako podstatne´ slovo by ho bylo nejle´pe pˇrelozˇit jako ,,vneˇjsˇ´ı zdroj“. Bruckner1 uva´d´ı jako pˇreklad pojmu outsourcing cˇeska´ slova ,,vyteˇsnit“ nebo ,,odsunout“. Protozˇe mi tyto prˇeklady pˇripadaj´ı pˇr´ılisˇ na´silne´, pouzˇ´xxx´m origina´ln´ı slovo ,,outsourcing“.
V tomto cˇla´nku oznacˇuji firmu, jej´ızˇ oddeˇlen´ı nebo zdroje jsou outsourcingem nahrazeny jako
,,objednatele“ a firmu, ktera´
doda´
takove´
zdroje jako ,,dodavatele“. Nechci t´ım rˇ´ıci, zˇe ve vsˇech
pˇr´ıpadech outsourcingu jde typoveˇ o smlouvu o d´ılo, ale tyto term´ıny mi prˇipadli nejv´ıce cˇeske´ a za´rovenˇ pomeˇrneˇ prˇesneˇ popisuj´ı povahu vztahu˚ obou stran.
Nyn´ı jizˇ k samotne´mu vymezen´ı outsourcingu: Outsourcingem rozum´ım vztah mezi podnikem a vneˇjsˇ´ım dodavatelem, ktery´ pro tento podnik zajisˇt’uje kazˇdodenn´ı cˇinnosti, ktere´ jsou za norma´ln´ıch okolnost´ı zajisˇt’ova´ny vlastn´ımi prostˇredky podniku. Je tˇreba jesˇteˇ jednou zdu˚raznit, zˇe do pojmu outsourcing rozhodneˇ nezahrnuji kazˇdy´ vztah s extern´ım dodavatelem. Jde pouze o prˇ´ıpady nahrazen´ı zdroju˚, ktere´ typicky by´vaj´ı soucˇa´st´ı firmy samotne´2.
Za´kladn´ım du˚vodem pro zava´deˇn´ı outsourcingu je kontrola (a s t´ım souvisej´ıc´ı redukce) pro- vozn´ıch na´kladu˚ spolecˇnosti. Za´rovenˇ se od outsourcingu ocˇeka´va´, zˇe odstran´ı za´kladn´ı proble´m vsˇech
∗Cˇ la´nek byl otisˇteˇn v Bulletinu advokacie, cˇ. 9/1998, str. 40.
1Toma´xx Xxxxxxxx, Outsourcing IS/IT, diplomova´ pra´ce, VSˇE, Fakulta informatiky a statistiky, katedra informacˇn´ıch tech- nologi´ı, Praha 1996/7.
2S postupuj´ıc´ım rozvojem outsourcingu se toto krite´rium sta´va´ problematicky´m, protozˇe neˇktere´ cˇinnosti jizˇ pozvolna pˇresta´vaj´ı by´t provozova´ny firmami samotny´mi. Pro u´cˇely te´to definice pouzˇ´xxx´m jako protipo´l outsourcingu zcela samostatnou rozsa´hlou firmu industria´ln´ıho veˇku, ktera´ si vesˇkere´ cˇinnosti zajisˇt’uje sama vlastn´ımi silami (napˇr. Bat’ovy za´vody ve Zl´ıneˇ, ktere´ jako soucˇa´st sve´ obchodn´ı strategie vlastn´ımi prostrˇedky zajisˇt’ovaly vsˇechny potˇrebne´ vstupy azˇ po sˇkoly, o kadeˇrnictv´ı pro zameˇstnankyneˇ ani nemluveˇ).
samostatny´ch oddeˇlen´ı podniku˚ – zˇe jejich pracovn´ıci pocit’uj´ı odpoveˇdnost za svu˚j vy´kon jenom ve- lice slabeˇ. Veˇd´ı totizˇ, zˇe pokud nezpu˚sob´ı firmeˇ velkou sˇkodu nebo ztra´tu, jsou natolik chra´neˇni vy- soky´mi na´klady na svoje nahrazen´ı (a v Cˇ echa´ch nav´ıc jesˇteˇ rigidn´ı ochranou za´kon´ıku pra´ce), zˇe v podstateˇ nen´ı mozˇne´ aby byli postizˇeni ztra´tou zameˇstna´n´ı (nehledeˇ na to, zˇe podle za´kon´ıku pra´ce je jejich na´hrada sˇkody omezena cˇtyrˇ a pu˚l na´sobkem jejich platu). Naprosto jinou pozici maj´ı extern´ı dodavatelske´ firmy. Na´klady na jejich nahrazen´ı jsou mnohem mensˇ´ı a v prˇ´ıpadeˇ outsourcingu, ktery´ nezasahuje do podstaty chodu firmy, mohou by´t nahrazeni v podstateˇ ze dne na den3. Outsourcing t´ım take´ ilustruje za´kladn´ı ideu svobodne´ho trhu: totizˇ, zˇe kazˇdy´ ma´ deˇlat jenom to, co um´ı nejle´pe, a za odmeˇnu z te´to cˇinnosti si poˇr´ıdit vsˇechno ostatn´ı, jiny´mi slovy, zˇe pro firmu je nejvy´nosneˇjsˇ´ı veˇnovat se cˇinnosti ve ktere´ ma´ nejveˇtsˇ´ı komparativn´ı vy´hodu a zbytek prˇenechat jiny´m4.
Toto ale rozhodneˇ nen´ı jediny´ du˚vod, procˇ se firmy rozhoduj´ı pro outsourcing: jine´ zdroje5 uva´deˇj´ı jako dalsˇ´ı du˚vody z´ıska´n´ı pˇr´ıstupu k prostredku˚m sveˇtove´ u´rovneˇ6, zrychlen´ı vy´hod pro reengineer- ing, rozdeˇlen´ı rizik, uvolneˇn´ı zdroju˚ pro jine´ potrˇeby, uvolneˇn´ı kapita´lovy´ch zdroju˚ firmy, zvy´sˇen´ı mnozˇstv´ı volny´ch peneˇz7, z´ıska´n´ı zdroju˚, ktere´ nejsou ve firmeˇ k dispozici, a take´ umozˇneˇn´ı cˇinnost´ı, ktere´ jsou pro objednatele vlastn´ımi silami jenom teˇzˇko ovladatelne´, nebo ktere´ se mu jizˇ zcela vymkly zpod kontroly.
Jiny´ zdroj8 shrnuje jako nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ı du˚vody pro zava´deˇn´ı outsourcingu:
1. pˇredem pˇresneˇ definovane´ na´klady,
2. ekonomicka´ rizika jsou na straneˇ dodavatele sluzˇby,
3. docha´z´ı ke sn´ızˇen´ı rezˇie ve vsˇech oblastech, a
4. odpoveˇdnost za u´drzˇbu, provoz, rozvoj a inovaci nese dodavatel.
Poneˇkud kurio´zn´ı ale nepochybneˇ rea´lny´ du˚vod, procˇ mnoho spolecˇnost´ı v Cˇ echa´ch pˇristoupilo na rˇesˇen´ı sve´ho oddeˇlen´ı informacˇn´ıch technologi´ı outsourcingem uva´d´ı tenty´zˇ zdroj9 vyˇresˇen´ı proble´mu
,,politicke´ho“ — pˇri soucˇasny´ch platech sˇpicˇkovy´ch pocˇ´ıtacˇovy´ch odborn´ıku˚ nen´ı pro mnoho firem u´nosne´, aby jejich zameˇstnanec meˇl plat mnohem veˇtsˇ´ı nezˇli sˇpicˇkov´ı manazˇeˇri podniku nebo pra- covn´ıci v hlavn´ı cˇinnosti firmy — napˇr. konstrukte´ˇri ve vy´voji.
Pˇr´ıkladu˚ outsourcingu, ktere´ byly v praxi u´speˇsˇne´ je velka´ ˇrada, mohu uve´st tˇreba celosveˇtoveˇ nej- popula´rneˇjsˇ´ı druh, ktery´m je v dnesˇn´ı dobeˇ pravdeˇpodobneˇ outsourcing oddeˇlen´ı informacˇn´ıch tech- nologi´ı a informacˇn´ıch syste´mu˚10, ale i kancela´rˇske´ sluzˇby, u´cˇetn´ı zabezpecˇen´ı chodu podniku, sluzˇeb
3Rozd´ıl outsourcingu oproti zabezpecˇen´ı potˇreby z vlastn´ıch zdroju˚ je poneˇkud zrelativizova´n v pˇr´ıpadeˇ outsourcingu zdroju˚ nezbytny´ch pro samou existenci firmy — napˇr. oddeˇlen´ı informacˇn´ıch technologi´ı. Ale i zde je zmeˇna mozˇna´, byt’ je nesm´ırneˇ obt´ızˇna´ a na´kladna´.
4Outsourcing: How industry leaders are reshaping the American Corporation, Fortune 1995, zvla´sˇtn´ı vyda´n´ı veˇnovane´ cele Outousrcingu; zde citova´no z xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/00xxxxxx.xxxx.
5The Top Ten Reasons Companies Outsource, zpra´va The Outsourcing Institute, 1995, citova´no z xxxx://xxx.
xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx.xxxx.
6Bruckner, op. cit. str. 12, definuje sveˇtovou u´rovenˇ jako ,,u´rovenˇ kvality sluzˇeb, ktera´ je ve sveˇteˇ nejvysˇsˇ´ı mozˇna´, ovsˇem dostupna´ podniku˚m za rozumnou cenu a v rozumne´m cˇase.“
7V te´to souvislosti je tˇreba zm´ınit cˇla´nek ,,Avoiding Pitfalls - Three Warning Signs“ xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx. com/getstart/warning.html, ktery´ varuje pˇred kladen´ım du˚razu na kra´tkodobeˇ orientovanou snahu po sn´ızˇen´ı na´kladu˚ jako hlavn´ı du˚vod pro outsourcing; je lepsˇ´ı, pokud je c´ıle a du˚vodem pro outsourcing snaha o zlepsˇen´ı manage- mentu firmy a jine´ dlouhodobe´ strategicke´ c´ıle.
8Lubom´ır Kn´ızˇe (APP Systems, s. r. o.) ve sve´ pˇredna´sˇce ,,Outsourcing — nejvysˇsˇ´ı forma syste´move´ integrace“, publiko- vane´ na xxxx://xxx.xxx.xx.
9Lubom´ır Kn´ızˇe, op. cit.
10Nejzna´meˇjsˇ´ım pˇr´ıkladem kompletn´ıho outsourcingu oddeˇlen´ı informacˇn´ıch technologi´ı byl outsourcing tohoto oddeˇlen´ı firmy Kodak provedeny´ konsorciem pod veden´ım Digital Equipment (1989).
oddeˇlen´ı dopravy, sluzˇby pra´vn´ı (kazˇda´ tzv. ,,firma na pausˇa´l“ je vlastneˇ outsourcingem pra´vn´ıho oddeˇlen´ı), anebo i neˇktere´ me´neˇ obvykle´ prˇ´ıpady jako tˇreba zajisˇteˇn´ı vy´roby ka´vy pro kancela´ˇr za meˇs´ıcˇn´ı poplatek (takova´ sluzˇba je nab´ızena jizˇ i v Cˇ echa´ch).
Bra´no z veˇtsˇ´ıho nadhledu je tˇreba videˇt, zˇe outsourcing je soucˇa´st´ı daleko veˇtsˇ´ıho procesu. Za jeden ze za´kladn´ıch znaku˚ pˇremeˇny spolecˇnosti z industria´ln´ı na postindustria´ln´ı, je mnohy´mi auto- ritami11 povazˇova´n trend premeˇny spolecˇnosti industria´ln´ıho veˇku, ktera´ sesta´vala prˇedevsˇ´ım z mo- hutny´ch vertika´ln´ıch hierarchicky´ch struktur modelovany´ch podle vzoru arma´dy a americky´ch auto- mobilovy´ch spolecˇnost´ı dvaca´ty´ch let12, na postindustria´ln´ı spolecˇnost ,,s´ıt´ı“ — horizonta´ln´ıch koo- perativn´ıch struktur.
2. Pra´vn´ı mozˇnosti zajisˇteˇn´ı outsourcingu
§
Je pochopitelne´, zˇe na tak bohatou sˇka´lu pra´vn´ıch vztahu˚, jake´ vznikaj´ı v ra´mci outsourcingu, ne- vystacˇ´ı jedna standardn´ı smlouva. V pˇr´ıpadech jednodusˇsˇ´ıho outsourcingu je veˇtsˇinou mozˇne´ ji na- hradit neˇjakou byt’ za´sadneˇ prepracovanou typovou smlouvou, ktera´ bude prˇimeˇrˇeneˇ upravena na spe- cificke´ podm´ınky outsourcingu (viz. n´ızˇe), ale ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ je nutno konstruovat smlouvu novou nejle´pe jako smlouvu nepojmenovanou v souladu s ustanoven´ım 269 odst. 2 obchodn´ıho za´kon´ıku s t´ım, zˇe pro jej´ı konstrukci bude pouzˇito jako vzoru˚ hned neˇkolika typovy´ch smluv obchodn´ıho pra´va.
Modelu˚ takove´ smlouvy je neˇkolik:
Smlouva o d´ılo — objednatel si zajist´ı pˇr´ıslusˇny´ zdroj smlouvou o d´ılo pro kazˇdou jednotlivou subdoda´vku. Vy´hodou je pochopitelneˇ vysoka´ neza´vislost na jednom dodavateli (a t´ım i vysoky´ tlak na kvalitu dodavatelova plneˇn´ı), ale nevy´hodou bude tak vysoka´ organizacˇn´ı na´rocˇnost takove´ho postupu, zˇe je pravdeˇpodobne´, zˇe takova´ smlouva bude pouzˇita jenom pro zcela vy´jimecˇne´ prˇ´ıpady.
Xxxxxxxx´ smlouva o d´ılo — prˇ´ıpad velmi podobny´ pˇredesˇle´mu, ale s t´ım, zˇe existuje jenom jedna ra´mcova´ smlouva o d´ılo s jedn´ım dodavatelem a jednotlive´ subdoda´vky jsou realizova´ny procesem
,,objedna´vka–potvrzen´ı objedna´vky“ nebo dokonce jenom ,,objedna´vka–plneˇn´ı“.
Smlouva o zajisˇteˇn´ı pracovn´ıch sil — zvla´sˇtn´ı varianta predchoz´ıch dvou smluv je smlouva pohy- buj´ıc´ı se typoveˇ neˇkde mezi smlouvou o d´ılo a smlouvou manda´tn´ı, na jej´ımzˇ za´kladeˇ dodavatel da´ k volne´ dispozici objednatele svoje pracovn´ıky.
Specia´ln´ı subdodavatel — dodavatel vytvoˇr´ı pro zajisˇteˇn´ı potˇreb objednatele zvla´sˇtn´ı oddeˇlen´ı, organizacˇn´ı jednotku (nebo dokonce 100% dceˇrinou spolecˇnost). Tak ma´ na jedne´ straneˇ objednatel zajisˇteˇnou trvalou kapacitu jenom pro svoji potˇrebu, za´rovenˇ ale jsou pracovn´ıci takove´ho subdoda- vatele schopni vyuzˇ´ıvat intern´ı zdroje dodavatele. Dan´ı za tuto vy´hodu je to, zˇe se zde poneˇkud ztra´c´ı flexibilita outsourcingu.
Spolecˇny´ podnik — dodavatel a objednatel vytvoˇr´ı pro zajisˇteˇn´ı potrˇeb objednatele spolecˇny´ pod- nik ve ktere´m se mohou vy´hodneˇ sdruzˇit know–how a zdroje dodavatele s financˇn´ımi prostˇredky objednatele. Model spolecˇne´ho podniku je pravdeˇpodobneˇ nejlepsˇ´ı rˇesˇen´ı pro velke´ outsourcingove´ smlouvy (napˇr. outsourcing oddeˇlen´ı informacˇn´ıch technologi´ı velke´ho pru˚myslove´ho podniku).
11Pˇredevsˇ´ım Xxxx Xxxxxxxx: The megatrends, Warner Books, A Warner Communication Company, New York, 1984
12Zdu˚raznˇuji, zˇe jde skutecˇneˇ
o veˇc minulou, protozˇe ani americke´
automobilky uzˇ
nejsou co by´valy: Xxxxxxx X.
Xxxxxxx, Redefining the Corporation: Bringing Order to a New Industry, xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx/ presentation.html, 1995, uva´d´ı jako prˇ´ıklad americkou automobilku Chrysler, ktera´ ,,se dostala do situace, kdy 70 % jej´ıch vstupu˚ — cˇa´st´ı a skupin, ktere´ jsou soucˇa´st´ı jej´ıch automobilu˚ — jsou vyra´beˇny vneˇjsˇ´ımi dodavateli“. Za´rovenˇ doda´va´, zˇe ani takovy´ pod´ıl nen´ı vy´jimecˇny´, protozˇe ,,to je sta´le me´neˇ nezˇ v Japonsku, u ktery´ch toto cˇ´ıslo ve skutecˇnosti pru˚meˇrneˇ dosahuje 75 %.“
3. Odpoveˇdnost za vady a za sˇkodu
Rˇ ekl jsem vy´sˇe, zˇe zvy´sˇena´
odpoveˇdnost dodavatele za kvalitu provedene´ho plneˇn´ı je jedn´ım ze
za´kladn´ıch kladu˚ outsourcingu. K tomu je ale tˇreba dodat, zˇe t´ım nechci rˇ´ıci, zˇe by snad v ra´mci outsourcingu nebylo proble´mu˚ ty´kaj´ıc´ıch se bezpecˇnosti pro odbeˇratele.
Outsourcingem dojde k velice u´zke´mu propojen´ı dodavatele s odbeˇratelem a tak nen´ı divu, zˇe je v ra´mci outsourcingove´ smlouvy velice dobrˇe osˇetrˇit mozˇnost zneuzˇit´ı du˚veˇrny´ch informac´ı, ktere´ dodavatel obdrzˇ´ı v ra´mci plneˇn´ı. Odu˚vodneˇn´ı druhe´ cˇa´sti problematiky odpoveˇdnosti v outsourcingu je o neˇco slozˇiteˇjsˇ´ı:
Proble´m spocˇ´xxx´ v tom, zˇe outsourcingem se v plneˇn´ı neˇktere´ podstatne´ cˇa´sti sve´ho podniku
vyda´va´ zcela na milost a nemilost sve´mu dodavatelovi. Pokud by outsourcovana´ sluzˇeb a prˇestala by´t doda´va´na ˇra´dneˇ a vcˇas, objednatel obvykle nema´ kapacity, aby tuto sluzˇbu nahradil a mohlo by pro neˇj by´t (bez rˇa´dne´ prˇ´ıpravy) slozˇite´ takovou za´vadu byt’ jenom odhalit. Je sice pravda, zˇe ze samotne´ podstaty outsourcingu vyply´va´, zˇe dodavatel je ve znacˇne´ m´ırˇe zainteresova´n na doda´n´ı perfektn´ıho plneˇn´ı (rozhodneˇ v´ıce, nezˇli pˇr´ıpadn´ı vlastn´ı zameˇstnanci objednatele), ale je take´ pravda, zˇe v pˇr´ıpadeˇ jeho selha´n´ı je jenom velmi obt´ızˇne´ (a na´kladne´) zabra´nit hroz´ıc´ım sˇkoda´m a zajistit na´hradn´ı plneˇn´ı. Nav´ıc, dodavatel je cˇasto jenom mala´ spolecˇnost pu˚sob´ıc´ı ve sluzˇba´ch, ktera´ je jako takova´ zhusta podkapitalizovana´, a tud´ızˇ nen´ı schopna dosta´t svy´m za´vazku˚m v pˇr´ıpadeˇ za´sadn´ıho selha´n´ı. Je sice mozˇne´ takove´ho dodavatele zcela zruinovat (pokud nen´ı dostatecˇneˇ pojisˇteˇn proti odpoveˇdnosti za sˇkodu — cozˇ je ale resˇen´ı, zvla´sˇteˇ v Cˇ echa´ch — velmi drahe´), ale na tom se objednatel zhusta ne- zhoj´ı. Nedostatecˇna´ kapitalizace dodavatelu˚ outsourcingu je mnohdy zpu˚sobena t´ım, zˇe tito dodavatele´ pu˚vodneˇ vznikly odsˇteˇpen´ım oddeˇlen´ı neˇktere´ velke´ industria´ln´ı spolecˇnosti13.
Proto se v pˇr´ıpadeˇ nestejne´ s´ıly obou partneru˚ mu˚zˇe uka´zat nejuzˇitecˇneˇjsˇ´ım, aby mnohem silneˇjsˇ´ı objednatel dohle´dl na kazˇdodenn´ı provoz sve´ho dodavatele. Docha´z´ı tak k xxxx´musi kompromisu, protozˇe objednatel si mus´ı ponechat cˇa´st svy´ch pu˚vodn´ıch kapacit, aby je mohl pouzˇ´ıt na kontrolu cˇinnosti dodavatele.
4. Pracovneˇpra´vn´ı aspekty outsourcingu
V ra´mci outsourcingu mu˚zˇe docha´zet ke dveˇma jevu˚m, ktere´ jsou ra´zu sp´ısˇe pracovneˇpra´vn´ıho nezˇli obchodneˇpra´vn´ıho. Jde o ota´zku by´valy´ch zameˇstnancu˚ a proble´m se zameˇstna´va´n´ım zameˇstnancu˚ druhe´ strany.
Co se ty´cˇe pu˚vodn´ıch zameˇstnancu˚ objednatele, je nutno se poneˇkud odpoutat od idea´ln´ıch teo- reticky´ch modelu˚ a vra´tit se do reality. Outousrcing totizˇ velice cˇasto nen´ı prvn´ım rˇesˇen´ım problema- tiky v dane´ oblasti. Objednatel pravdeˇpodobneˇ zkousˇel mnoho novy´ch technologi´ı, ktere´ chce nyn´ı z´ıskat outsourcingem nebo pouzˇ´ıval outsourcovane´ oddeˇlen´ı po dlouha´ le´ta, dokud expanze podniku a na´sledna´ slozˇitost outsourcovane´ho oddeˇlen´ı nezmeˇnila jeho na´zor na potrˇebnost vlastn´ıch kapacit v dane´ oblasti. Xxxxxx´va´ zde proble´m co deˇlat s pu˚vodn´ımi zameˇstnanci. Jedn´ım z cˇasty´ch rˇesˇen´ı je za´vazek dodavatele outsourcingu, zˇe vsˇechny zameˇstnance pu˚vodn´ıho oddeˇlen´ı po neˇjakou minima´ln´ı dobu (napˇr. jeden rok) zameˇstna´ a poskytne jim tak mozˇnost klidneˇ si naj´ıt jine´ m´ısto (popˇr. objedna- tel takove´ pu˚vodn´ı zameˇstnance nepropust´ı a necha´ si je nezˇr´ıdka pro zabezpecˇen´ı chodu outsourco- vane´ho oddeˇlen´ı, kde mohou v mensˇ´ım pocˇtu s dodavatelovy´mi technologiemi vyuzˇ´ıt mnohem le´pe svoje znalosti odbeˇratelova prostˇred´ı). Zde je mozˇno jako vzor pouzˇ´ıt typovou smlouvu o prodeji podniku.
13Jako pˇr´ıklad je zde mozˇne´ uve´st spolecˇnost EDS, zaby´vaj´ıc´ı se outsourcingem IS/IT, ktera´ pu˚vodneˇ vznikla z pu˚vodn´ıho IS oddeˇlen´ı automobilove´ spolecˇnosti General Motors.
Druhy´m proble´mem, ktery´ se vyskytuje v ra´mci outsourcingu je problematika konkurencˇn´ıch
dolozˇek mezi stranami smlouvy o zameˇstna´va´n´ı zameˇstnancu˚ druhe´ smluvn´ı strany. Ty veˇtsˇinou sta- nov´ı povinnost strany, ktera´ zameˇstna´ zameˇstnance druhe´ smluvn´ı strany, zaplatit smluvn´ı pokutu,
ktera´ by´va´ kalkulova´na podle na´kladu˚ na obstara´n´ı zameˇstnance na m´ısto pu˚vodn´ıho. Proble´mem
teˇchto dolozˇek je, zˇe te´meˇrˇ nen´ı mozˇne´ definovat vsˇechny mozˇne´ druhy pracovneˇpra´vn´ıch a obchod- neˇpra´vn´ıch vztahu˚ na za´kladeˇ ktery´ch mu˚zˇe by´valy´ zameˇstnanec poskytnout svoje sluzˇby nove´mu zameˇstnavateli.
5. Ochrana du˚ veˇrny´ch informac´ı
Typicky´m znakem outsourcingu je to, zˇe docha´z´ı k velice teˇsny´m vztahu˚m mezi dodavatelem a odbeˇratelem. V mnoha pˇr´ıpadech docha´z´ı k velice intensivn´ımu toku informac´ı mezi dodavatelem a objednatelem (napˇr. v pˇr´ıpadeˇ, zˇe jsou vsˇechny dokumenty ulozˇeny na centra´ln´ıch serverech do- davatele, je bez du˚kladne´ znalosti struktury databa´z´ı dodavatele velice teˇzˇke´ rozlisˇit, ktera´ data jsou daty objednatele, a ktera´ jsou data dodavatele udrzˇovana´ na dodavatelovy´ch pocˇ´ıtacˇ´ıch pro objedna- tele, a konecˇneˇ ktera´ jsou daty, ktera´ na zcela stejny´ch pocˇ´ıtacˇ´ıch udrzˇuje dodavatel pro zcela jine´ objednatele — viz. napˇr. sluzˇba provozova´n´ı serveru WWW dodavatelem). Jenom z tohoto letme´ho popisu je patrne´, zˇe ve smlouva´ch, ktere´ se outsourcingem zaby´vaj´ı je trˇeba velice prˇesneˇ vyme- zit odpoveˇdnost obou stran za prozrazen´ı informac´ı ktere´koli z nich nebo za prozrazen´ı cˇi odha-
len´ı du˚veˇrny´ch informac´ı tret´ı strany. Vzhledem k tomu, zˇe prˇesne´ vycˇ´ıslova´n´ı sˇkod je veˇtsˇinou
te´meˇrˇ nemozˇne´, je pravdeˇpodobneˇ jediny´m mozˇny´m resˇen´ım zaveden´ı vysoky´ch smluvn´ıch pokut a opra´vneˇn´ı posˇkozene´ strany v prˇ´ıpadeˇ za´vazˇneˇjsˇ´ıch prˇ´ıpadu˚ prozrazen´ı nebo odhalen´ı du˚veˇrny´ch informac´ı odstoupit od smlouvy.
6. Zneuzˇit´ı outsourcingu
Na za´veˇr tohoto cˇla´nku si jesˇteˇ jednou neodpust´ım zm´ınku o popula´rn´ım ,,sˇvarcsyste´mu“14 a pokus´ım se prˇitom popsat jeho nejvy´znamneˇjsˇ´ı charakteristiky, ktere´ ho odlisˇuj´ı od outsourcingu prova´deˇne´ho za legitimn´ımi u´cˇely.
Jisteˇ nejvy´razneˇjsˇ´ı zvla´sˇtnost´ı pu˚vodn´ıho syste´mu zavedene´ho x. Xxxxxxxx bylo to, zˇe jeho sta-
vebn´ı firma naj´ımala jako neza´visle´ subdodavatele jednotlivce s zˇivnostensky´mi opra´vneˇn´ımi i na pra´ce, ktere´ jsou jinak typicky prova´deˇny zameˇstnanci (zedn´ıci, sekreta´ˇrky, ap.). Klasicky´ outsour- cing je ale vztahem mezi dveˇma podniky, kdy i dodavatel potˇrebuje pro doda´vky plneˇn´ı zameˇstnance zameˇstna´vane´ v ˇra´dny´ch pracovneˇpra´vn´ıch vztaz´ıch.
Odhle´dneme-li tedy od proble´mu vsˇech sˇvarcsyste´mu˚ souvisej´ıc´ıch s neplacen´ım prˇ´ıspeˇvku˚ na zdravotn´ı a socia´ln´ı pojisˇteˇn´ı, vyskytuje se kolem outsourcingu na´mitka, zˇe jde o skryte´ obcha´zen´ı pracovneˇpra´vn´ı ochrany zameˇstnancu˚, nutnosti vykazovat zvla´sˇtn´ı du˚vody ze strany zameˇstnavatele pro jejich propousˇteˇn´ı, likvidace limitovane´ odpoveˇdnosti zameˇstnancu˚ za sˇkody ap.15 Je pravda, zˇe v prˇ´ıpadeˇ outsourcingu je jedn´ım z du˚sledku˚ nepomeˇrne´ zvy´sˇen´ı flexibility pracovn´ıch m´ıst, ale tato vy´hoda pro odbeˇratele, ktery´ se mu˚zˇe d´ıky outsourcingu zbavit mnoha zameˇstnancu˚ okamzˇiteˇ a bez uda´n´ı du˚vodu, nen´ı prova´deˇna na u´kor zameˇstnancu˚. Ti jsou (nebo mohou by´t) zameˇstna´ni ve zcela norma´ln´ıch pracovneˇpra´vn´ıch vztaz´ıch a pozˇ´ıvaj´ı t´ım vsˇech vy´hod ochrany zameˇstnancu˚. Toto riziko pada´ zcela na bedra dodavatele. Ale ani pro neˇho nejde o proble´m prˇ´ılisˇ za´sadn´ı, protozˇe veˇtsˇinou
§
14Za u´cˇelem pot´ıra´n´ı ,,sˇvarcsyste´mu“ byl pˇripraven zna´my´ 1 odst. 4, za´kona cˇ. 1/1991 Sb. v platne´m zneˇn´ı.
15Tyto na´mitky proti ,,sˇvarcsyste´mu“ jsou uvedeny v: X. Xxxxxxxxx, Nesoulad mezi za´kony — Sˇvarcsyste´m“, Ekonom 12/95; autor se v tomto cˇla´nku ale sp´ısˇe nezˇ ke kritice ,,Sˇvarcsyste´mu“ uchyluje k podrobne´ kritice za´kona o zameˇstnanosti.
doda´va´
stejnou sluzˇbu a vyuzˇ´xxx´
pro takova´
plneˇn´ı podobneˇ
kvalifikovany´ch zameˇstnancu˚, takzˇe
vesˇkera´ nebezpecˇ´ı na´kladu˚ spojeny´ch s propousˇteˇn´ım sta´vaj´ıc´ıch zameˇstnancu˚ mu˚zˇe rozpustit mezi svoje dalsˇ´ı za´kazn´ıky.
Bohuzˇel je pravda, zˇe tyto jemne´, ale pˇritom zcela za´sadn´ı rozd´ıly mezi ,,sˇvarcsyste´mem“ a le- gitimn´ım outsourcingem soucˇasne´ zneˇn´ı za´kona o zameˇstnanosti nepostihuje. V poneˇkud zkra´cene´ podobeˇ stanov´ı, zˇe vsˇichni podnikatele´ mus´ı ,,plneˇn´ı beˇzˇny´ch u´konu˚ vyply´vaj´ıc´ıch z predmeˇtu [je- jich] cˇinnosti zajisˇt’ovat svy´mi zameˇstnanci, ktere´ k tomu u´cˇelu [zameˇstna´vaj´ı] v pracovn´ıch vztaz´ıch podle za´kon´ıku pra´ce“16.
Za´konoda´rce si zde usnadnil pra´ci aby vnutil podnikatelu˚m uzˇ´xxx´n´ı za´kon´ıku pra´ce. Bohuzˇel vy´sledkem je, zˇe pridane´ ustanoven´ı za´kona nerozlisˇuje cˇinnosti, ktere´ skutecˇneˇ nejsou legitimn´ı, a ty, ktere´ jizˇ postihovat nebylo tˇreba. T´ım stav´ı mimo za´kon i mnoho zcela legitimn´ıch struktur podnika´n´ı. Nakonec je z cele´ho sˇiroke´ho spektra outsourcingu jedine´ jisteˇ obhajitelne´ vy´sˇe zm´ıneˇne´ zabezpecˇen´ı ka´vy (protozˇe varen´ı ka´vy snad nevyply´va´ z predmeˇtu cˇinnosti).
Na druhou stranu je mozˇnost argumentovat slovy ,,vyply´vaj´ıc´ıch z pˇredmeˇtu cˇinnosti“. Pokud za´konoda´rce tato slova do textu za´kona zahrnul, je mozˇne´ dovodit, zˇe c´ılem teˇchto slov bylo dosa´hnout situace, aby stavebn´ı firmy nenaj´ımaly zedn´ıky, ale nen´ı to nam´ırˇeno proti vsˇem pˇr´ıpadu˚m kdy pod- nikatel pronaj´ıma´ sluzˇby pro vedlejsˇ´ı cˇinnosti podnika´n´ı. Proti te´to argumentaci je ale tˇreba dodat, zˇe pojem ,,u´kolu˚ prˇ´ımo souvisej´ıc´ıch se zajisˇteˇn´ım vy´roby nebo poskytova´n´ım sluzˇeb“ je nejasny´ (a
t´ım sp´ısˇe je nejasny´ pojem takovy´ch ,,beˇzˇny´ch u´kolu˚“) a U´ ˇrady pra´ce maj´ı tendenci vykla´dat toto
ustanoven´ı za´kona sp´ısˇe extensivneˇ.
7. Za´veˇrem
Outsourcing prˇedstavuje novy´ fenome´n organizace podnika´n´ı, ktery´ se bude pravdeˇpodobneˇ sta´le v´ıce uplatnˇovat i v cˇesky´ch podm´ınka´ch. T´ımto cˇla´nkem jsem se pokusil o jeho uveden´ı do pra´vnicke´ literatury a hrube´ nast´ıneˇn´ı neˇktery´ch proble´mu˚, ktere´ se mohou vyskytnout prˇi pˇr´ıpraveˇ smlouvy na jeho zabezpecˇen´ı.
§
16 1 odst. 4, za´kona cˇ. 1/1991 Sb., o zameˇstnanosti. Nesn´ıdal, op. cit. nam´ıta´ protiu´stavnost takove´ho ustanoven´ı za´kona omezuj´ıc´ı svobodu podnika´n´ı.