ÚMLUVA O POMOCI V PŘÍPADĚ JADERNÉ NEHODY NEBO RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ SITUACE

ÚMLUVA O POMOCI V PŘÍPADĚ JADERNÉ NEHODY NEBO RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ SITUACE

SMLUVNÍ STÁTY TÉTO ÚMLUVY,

S VĚDOMÍM toho, že jaderné činnosti se provádějí v řadě států,

SE ZŘETELEM na to, že k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti při provádění jaderných činností byla a jsou přijímána komplexní opatření, jejichž cílem je předejít jaderným nehodám a minimalizovat důsledky jakékoliv takové nehody, pokud by k ní došlo,

V ZÁJMU dalšího prohlubování mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečného rozvoje a využívání jaderné energie,

S PŘESVĚDČENÍM o nutnosti mezinárodního systému, díky němuž bude snazší neprodleně poskytnout pomoc v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace s cílem zmírnit její následky,

SE ZŘETELEM na užitečnost dvoustranných a mnohostranných ujednání o vzájemné pomoci v této oblasti,

SE ZŘETELEM na činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii při vypracování pokynů k ujednáním o vzájemné pomoci při mimořádných situacích ve spojitosti s jadernou nehodou nebo radiační mimořádnou situací,

SE DOHODLY takto:

Článek 1

Obecná ustanovení

1. Smluvní státy spolupracují v souladu s ustanoveními této úmluvy mezi sebou navzájem a s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen „agentura“) tak, aby bylo snazší neprodleně poskytnout pomoc v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace s cílem minimalizovat její následky a chránit život, majetek a životní prostředí před účinky radioak- tivních úniků.

2. K usnadnění takové spolupráce mohou smluvní státy uzavírat dvoustranná nebo mnohostranná ujednání nebo případně jejich kombinace, aby se předešlo újmě na zdraví nebo škodám, jež mohou vzniknout následkem jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace, nebo aby tato újma a škody byly co nejmenší.

3. Smluvní státy žádají agenturu, aby ve své činnosti v rámci svého statutu vyvíjela v souladu s ustanoveními této úmluvy co největší úsilí v zájmu povzbuzení, usnadnění a podpory spolu- práce mezi smluvními státy, která je v této úmluvě zakotvena.

Článek 2

Poskytování pomoci

1. Potřebuje-li některý smluvní stát pomoc v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace, může o takovou pomoc požádat přímo nebo prostřednictvím agentury který- koliv jiný smluvní stát, agenturu nebo případně jiné mezivládní mezinárodní organizace (dále jen „mezinárodní organizace“),

ať už tato nehoda nebo mimořádná situace vznikla na jeho území, pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou, či nikoliv.

2. Smluvní stát, který o pomoc žádá, přesně uvede rozsah a druh požadované pomoci a, je-li to proveditelné, sděluje straně pomoc poskytující údaje, jež tato strana potřebuje k posouzení rozsahu, v jakém může žádosti vyhovět. V případě, že není proveditelné, aby žádající smluvní stát rozsah a druh potřebné pomoci přesně uvedl, rozhodnou o rozsahu a druhu pomoci žádající smluvní stát a strana poskytující pomoc po vzájemné konzultaci.

3. Každý smluvní stát, jemuž je taková žádost o pomoc adre- sována, neprodleně rozhodne a uvědomí žádající smluvní stát o tom, zda je schopen poskytnout požadovanou pomoc, jakož i o tom, v jakém rozsahu a za jakých podmínek je možné tuto pomoc poskytnout.

4. Smluvní státy v mezích svých možností určují odborníky, vybavení a materiály, kteří by mohli být k dispozici pro poskyt- nutí pomoci jiným smluvním státům v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace, jakož i podmínky, zejména finanční, za nichž by taková pomoc mohla být poskytnuta, a uvědomí o tom agenturu.

5. Kterýkoliv smluvní stát může požádat o pomoc v podobě lékařského ošetření lidí postižených jadernou nehodou nebo radiační mimořádnou situací nebo v podobě jejich dočasného přemístění na území jiného smluvního státu.

6. Na žádost některého žádajícího smluvního státu nebo členského státu o pomoc v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace agentura reaguje v souladu se svým statutem a podle ustanovení této úmluvy tak, že:

a) dává k dispozici vhodné prostředky pro tyto účely vyčleněné;

b) neprodleně předává žádost jiným státům a mezinárodním organizacím, které podle informací agentury mohou dispo- novat potřebnými zdroji; a

c) je-li o to požádána žádajícím státem, na mezinárodní úrovni koordinuje pomoc, která takto může být dána k dispozici.

Článek 3

Řízení a kontrola pomoci

Není-li dohodnuto jinak:

a) žádající stát nese odpovědnost za celkové řízení, kontrolu a koordinaci pomoci a za dozor nad pomocí na svém území. V případě, kdy jsou v rámci pomoci poskytnuti pracovníci, určuje strana poskytující pomoc po konzultaci se žádajícím státem osobu, která je odpovědná za pracovníky a vybavení touto stranou poskytnuté a vykonává nad nimi bezprostřední operativní dozor. Určená osoba tento dozor vykonává ve spolupráci s příslušnými orgány žádajícího státu;

b) žádající stát poskytne v rozsahu svých možností zařízení a služby v místě za účelem řádné a účinné správy pomoci. Zajišťuje rovněž ochranu pracovníků, vybavení a materiálu, dovezených pro tento účel na jeho území stranou poskytující pomoc nebo jejím jménem;

c) vlastnictví a vybavení materiálu poskytnutých kteroukoliv ze stran po dobu poskytování pomoci zůstává nedotčeno a zajistí se jejich navrácení;

d) smluvní stát poskytující pomoc na základě žádosti podle ustanovení čl. 2 odst. 5 na svém území tuto pomoc koordi- nuje.

Článek 4

Příslušné orgány a styčná místa

1. Každý smluvní stát informuje agenturu a prostřednictvím agentury nebo přímo další smluvní státy o styčném místě a svých příslušných orgánech, jež jsou oprávněny podávat a přijímat žádosti o pomoc a přijímat nabídky pomoci. Styčná

místa, jakož i ústřední styčné místo v agentuře, jsou dostupná nepřetržitě.

2. Každý smluvní stát neprodleně informuje agenturu o každé případné změně informací podle odstavce 1.

3. Agentura pravidelně a urychleně poskytuje smluvním státům a příslušným mezinárodním organizacím informace o údajích podle odstavců 1 a 2.

Článek 5

Úkoly agentury

Smluvní státy žádají agenturu v souladu s čl. 1 odst. 3 této úmluvy, a aniž jsou dotčena ostatní její ustanovení, aby:

a) shromažďovala a šířila mezi smluvními státy a členskými státy informace týkající se:

i) odborníků, vybavení a materiálu, kteří by mohli být k dispozici v případě jaderné nehody nebo radiačních mimořádných situací,

ii) metodiky, technických postupů a dostupných výsledků výzkumu, které se vztahují k protiopatřením v případech jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace;

b) poskytla smluvnímu státu nebo členskému státu pomoc, je-li o to požádána, v souvislosti s některou z těchto nebo jiných obdobných otázek:

i) příprava nouzových plánů pro případ jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace, jakož i příslušných právních předpisů,

ii) vypracování příslušných programů školení pracovníků o postupu v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace,

iii) předání žádostí o pomoc a příslušných informací v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace,

iv) vypracování příslušných programů, postupů a norem pro monitorování záření,

v) prošetření proveditelnosti v otázce vytvoření příslušných systémů pro monitorování záření;

c) dala k dispozici smluvnímu nebo členskému státu, který žádá o pomoc v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace, příslušné prostředky vyčleněné pro účely provedení počátečního hodnocení nehody nebo mimo- řádné situace;

d) nabídla smluvním a členským státům v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace veškeré své služby;

e) navázala a udržovala styk s příslušnými mezinárodními organizacemi pro účely získávání a výměny příslušných informací a údajů a dala k dispozici seznam takových orga- nizací smluvním a členským státům a výše zmíněným orga- nizacím.

Článek 6

Zachování důvěrnosti a veřejná prohlášení

1. Žádající stát a strana poskytující pomoc zachovávají důvěrnost jakýchkoliv důvěrných informací, které jsou kterému- koliv z nich k dispozici ve spojitosti s pomocí v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace. Takové informace se používají výhradně pro účely dohodnuté pomoci.

2. Strana poskytující pomoc vyvíjí maximální úsilí, aby bylo zveřejňování informací o pomoci poskytnuté ve spojitosti s jadernou nehodou nebo radiační mimořádnou situací koordi- nováno se žádajícím státem.

Článek 7

Náhrada nákladů

1. Strana poskytující pomoc může žádajícímu státu nabíd- nout bezplatnou pomoc. Při zvažování, zda takovou pomoc nabídne, bere strana poskytující pomoc v úvahu:

a) povahu jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace;

b) místo vzniku jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace;

c) potřeby rozvojových zemí;

d) specifické potřeby zemí, v nichž se jaderná zařízení nena- cházejí; a

e) jakékoliv další významné faktory.

2. Je-li pomoc částečně nebo zcela poskytována s náhradou nákladů, žádající stát straně poskytující pomoc poskytuje náhradu nákladů vzniklých v souvislosti se službami, jež poskytly osoby nebo organizace jednající jejím jménem, jakož i všech výdajů ve spojitosti s pomocí, pokud je žádající stát nehradí přímo. Není-li dohodnuto jinak, náhrada se provádí neprodleně poté, co strana poskytující pomoc předloží žádají- címu státu žádost o náhradu, přičemž v případě jiných než místních nákladů je náhrada volně převoditelná.

3. Bez ohledu na odstavec 2 se může strana poskytující pomoc kdykoliv, zcela nebo částečně, náhrady vzdát, nebo dát souhlas k jejímu odkladu. Strany poskytující pomoc berou při tom, když zvažují vzdání se náhrady nebo její odklad, náležitě v úvahu potřeby rozvojových zemí.

Článek 8

Výsady, imunity a úlevy

1. Žádající stát poskytuje pracovníkům strany poskytující pomoc a pracovníkům jednajícím jejím jménem výsady, imunity a úlevy v zájmu výkonu činnosti v rámci poskytování pomoci.

2. Žádající stát poskytne pracovníkům strany poskytující pomoc a pracovníkům jednajícím jejím jménem, o jejichž půso- bení byl tento stát řádně uvědomen a s jejichž působením souhlasí, tyto výsady a imunity:

a) vynětí ze zatčení, zadržení a právního postupu, včetně trestní, občanskoprávní či správní jurisdikce, ze strany žáda- jícího státu, pokud jde o činy nebo opomenutí při výkonu jejich povinností; a

b) osvobození od daní, cel a jiných poplatků vyjma těch, které jsou obvykle zahrnuty v cenách zboží nebo placeny za poskytované služby, pokud jde o výkon jejich povinností v rámci poskytování pomoci.

3. Žádající stát:

a) osvobozuje stranu poskytující pomoc od daní, cel a jiných poplatků z vybavení a majetku přivezených na území žáda- jícího státu pro účely poskytnutí pomoci stranou poskytující pomoc; a

b) poskytuje imunitu před zabavením, obstavením nebo zabráním takového vybavení nebo majetku.

4. Žádající stát zajistí navrácení takového vybavení nebo majetku. Před navrácením, je-li o to požádán stranou poskytující pomoc, zajišťuje žádající stát v rozsahu svých možností potřebnou dekontaminaci znovu využitelného vybavení, jež bylo použito v rámci poskytování pomoci.

5. Žádající stát usnadňuje vstup pracovníků, o jejichž půso- bení byl uvědomen podle článku 2, na své území, jejich pobyt na tomto území a jejich odchod z něho a vstup vybavení a majetku, jež jsou používány v rámci poskytování pomoci, na své území, jejich pobyt na tomto území a jejich odchod z něho.

6. Tento článek žádným způsobem nevyžaduje, aby žádající stát výsady a imunity uvedené v předchozích odstavcích poskytl svým státním příslušníkům či osobám s trvalým pobytem na jeho území.

7. Aniž jsou dotčeny zmíněné výsady a imunity, jsou všechny osoby požívající výsady a imunity podle tohoto článku povinny dodržovat zákony a předpisy žádajícího státu. Jsou taktéž povinny se nevměšovat do vnitřních záležitostí žádajícího státu.

8. Tímto článkem nejsou žádným způsobem dotčena práva a povinnosti vztahující se na výsady a imunity poskytnuté podle jiných mezinárodních dohod nebo pravidel obyčejového mezi- národního práva.

9. Při podpisu, ratifikaci, přijetí a schválení této úmluvy a při přistoupení k ní může stát prohlásit, že naprosto nebo částečně není vázán odstavci 2 a 3.

10. Smluvní stát, který učinil prohlášení v souladu s odstavcem 9, může oznámením depozitáři kdykoliv toto prohlášení zrušit.

Článek 9

Tranzit pracovníků, zařízení a majetku

Každý smluvní stát se snaží usnadnit, pokud je o to požádán žádajícím státem nebo stranou poskytující pomoc, pracov- níkům, o kterých je náležitě uvědomen, vybavení a materiálu, využívaným při poskytnutí pomoci, tranzit přes své území do žádajícího státu a z něj.

prostředí způsobených na jeho území nebo v jiné oblasti pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou v průběhu poskytování vyžádané pomoci žádající stát:

a) nezahájí žádné soudní řízení proti straně poskytující pomoc ani osobám či právním subjektům, které jednají jejím jménem;

b) přebírá odpovědnost za soudní řízení zahájená třetími stra- nami proti straně poskytující pomoc nebo proti fyzickým osobám či jiným právním subjektům jednajícím jejím jménem a za nároky vůči ní a těmto osobám či právním subjektům vznesené třetími stranami;

c) hradí straně poskytující pomoc nebo fyzickým osobám či jiným právním subjektům jednajícím jejím jménem škody jim způsobené ve spojitosti se soudním řízením či nároky uvedenými v písmenu b); a

d) odškodňuje stranu poskytující pomoc či fyzické osoby nebo jiné právní subjekty jednající jejím jména za:

i) smrt nebo újmu na zdraví pracovníků strany poskytující pomoc nebo osob jednajících jejím jménem,

ii) ztrátu nebo poškození nespotřebitelného vybavení nebo materiálu, k nimž došlo v souvislosti s poskytnutím pomoci,

vyjma případů úmyslného nekalého jednání jednotlivců způso- bivších takovou smrt, újmu na zdraví, ztrátu či poškození.

3. Tento článek nebrání poskytnutí náhrady nebo odškod- nění podle jiné použitelné mezinárodní dohody či vnitrostát- ního právního předpisu kteréhokoliv státu.

4. Tento článek žádným způsobem nevyžaduje, aby žádající stát uplatňoval odstavec 2 zcela nebo částečně v případě svých státních příslušníků nebo osob s trvalým pobytem na svém území.

5. Při podpisu, ratifikaci, přijetí a schválení této úmluvy nebo při přistoupení k ní může stát prohlásit,

a) že naprosto nebo částečně není vázán odstavcem 2;

Článek 10

Nároky a náhrady škod

1. Smluvní státy úzce spolupracují, aby se usnadnilo urov- nání soudních řízení a nároků podle tohoto článku.

2. Není-li dohodnuto jinak, v případě smrti či újmy na zdraví osob, škodě na majetku či jeho ztrátě nebo poškození životního

b) že nebude odstavec 2 naprosto nebo částečně neuplatňovat v případech hrubé nedbalosti jednotlivců způsobivších takovou smrt, újmu na zdraví, ztrátu či poškození.

6. Smluvní stát, který učinil prohlášení v souladu s odstavcem 5, může oznámením depozitáři kdykoliv toto prohlášení zrušit.

Článek 11

Ukončení pomoci

Po příslušných konzultacích může žádající stát nebo strana poskytující pomoc kdykoliv písemným oznámením požádat o ukončení pomoci přijaté nebo poskytnuté podle této úmluvy. Po podání takové žádosti příslušné strany vedou společné konzultace s cílem zajistit, aby poskytnutí pomoci bylo řádně završeno.

Článek 12

Vztah k jiným mezinárodním dohodám

Touto úmluvou nejsou dotčena vzájemná práva a povinnosti smluvních států vyplývající z existujících mezinárodních dohod vztahujících se k záležitostem této úmluvy nebo z budoucích mezinárodních dohod uzavřených v souladu s cílem a účelem této úmluvy.

Článek 13

Řešení sporů

1. V případě sporu mezi smluvními státy nebo mezi smluvním státem a agenturou ve věci výkladu či uplatňování této úmluvy vedou strany sporu konzultace za účelem vyřešení sporu cestou jednání nebo jakýmkoliv jiným smírným způsobem řešení sporů, který je pro ně přijatelný.

2. Jestliže spor takového charakteru mezi smluvními státy nemůže být vyřešen v průběhu jednoho roku ode dne podání žádosti o konzultace podle odstavce 1, je na žádost kterékoliv strany takového sporu předložen k rozhodčímu řízení nebo předán Mezinárodnímu soudnímu dvoru k rozhodnutí. V případě předložení sporu k rozhodčímu řízení platí, že jestliže se strany sporu do šesti měsíců ode dne předložení žádosti nemohou dohodnout na organizaci rozhodčího řízení, může jedna ze stran požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora nebo generálního tajemníka Organizace spojených národů, aby jmenoval jednoho nebo více rozhodců. V případě protichůdných žádostí stran sporu má přednost žádost adreso- vaná generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

3. Při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení této úmluvy nebo při přistoupení k ní může stát prohlásit, že není vázán buď jedním, nebo žádným z postupů řešení sporů, stanovených v odstavci 2. Ve vztahu ke smluvnímu státu, pro který platí takové prohlášení, nejsou ostatní smluvní státy vázány postupem řešení sporů stanoveným v odstavci 2.

4. Smluvní stát, který učinil prohlášení v souladu s odstavcem 3, může oznámením depozitáři kdykoliv toto prohlášení zrušit.

Článek 14

Vstup v platnost

1. Tato úmluva bude otevřena k podpisu pro všechny státy a Namibii, zastoupenou Radou Organizace spojených národů pro Namibii, v sídle Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ode dne 26. září 1986 a v sídle Organizace spojených národů v New Yorku ode dne 6. října 1986, a to do jejího vstupu v platnost nebo po dobu dvanácti měsíců, přičemž rozhodující je delší z uvedených období.

2. Jakýkoliv členský stát nebo Namibie, zastoupená Radou Organizace spojených národů pro Namibii, mohou svůj souhlas s tím, že budou vázány touto úmluvou, vyjádřit podpisem nebo uložením listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení po podpisu, který byl učiněn s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, nebo uložením listiny o přistoupení. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u depozitáře.

3. Tato úmluva vstupuje v platnost třicátým dnem poté, co tři státy vyjádřily souhlas s tím, že budou touto úmluvou vázány.

4. Pro každý stát, jenž vyjadřuje souhlas s tím, že bude vázán touto úmluvou poté, kdy úmluva vstoupí v platnost, vstoupí tato úmluva v platnost třicátým dnem po vyjádření tohoto souhlasu.

5. a) Tato úmluva je otevřena k přistoupení, jak uvádí tento článek, mezinárodním organizacím a organizacím regio- nální integrace tvořeným svrchovanými státy, jež na tyto organizace přenesly pravomoc vést jednání, uzavírat a provádět mezinárodní dohody v záležitostech této úmluvy.

b) V záležitostech, které spadají do jejich pravomoci, tyto organizace svým jménem uplatňují práva a plní povin- nosti, které tato úmluva uděluje smluvním státům.

c) Při uložení listiny o přistoupení tato organizace předá depozitáři prohlášení, ve kterém je uveden rozsah její pravomoci v záležitostech této úmluvy.

d) Xxxxxx organizaci nepřísluší žádný hlas navíc kromě hlasů jejích členských států.

Článek 15

Prozatímní uplatňování

Jakýkoliv stát může při podpisu nebo ke kterémukoliv pozděj- šímu datu předtím, než pro něj tato úmluva vstoupí v platnost, prohlásit, že bude tuto úmluvu prozatímně uplatňovat.

Článek 16

Změny

1. Kterýkoliv smluvní stát může navrhnout změnu této úmluvy. Navržená změna se zasílá depozitáři, který ji nepro- dleně rozešle všem ostatním smluvním státům.

2. Pokud většina smluvních států požádá depozitáře, aby svolal konferenci k projednání navržených změn, depozitář na takovou konferenci sezve všechny smluvní státy a konference bude zahájena nejdříve třicátý den po rozeslání pozvání. Jaká- koliv změna přijatá na konferenci dvoutřetinovou většinou hlasů všech smluvních států bude zakotvena v protokolu, který bude otevřen k podpisu ve Vídni a v New Yorku pro všechny smluvní státy.

3. Xxxxxxxx vstoupí v platnost třicátým dnem poté, co tři státy vyjádřily svůj souhlas s tím, že jím budou vázány. Pro každý stát, jenž vyjadřuje souhlas s tím, že bude vázán daným protokolem poté, co protokol vstoupí v platnost, vstoupí daný protokol v platnost třicátým dnem po vyjádření tohoto souhlasu.

Článek 17

Vypovězení

1. Smluvní stát může tuto úmluvu vypovědět písemným oznámením depozitáři.

2. Vypovězení nabývá účinku po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy depozitář obdržel příslušné oznámení.

Článek 18

Depozitář

1. Depozitářem této úmluvy je generální ředitel agentury.

2. Generální ředitel agentury neprodleně informuje smluvní státy a všechny ostatní státy:

a) o každém podpisu této úmluvy nebo jakéhokoliv pozměňu- jícího protokolu;

b) o všech uloženích listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení týkajících se této úmluvy nebo jakéhokoliv pozměňujícího protokolu;

c) o jakémkoliv prohlášení nebo zrušení takového prohlášení učiněném v souladu s článkem 8, 10 a 13;

d) o jakémkoliv prohlášení o prozatímním uplatňování této úmluvy učiněném v souladu s článkem 15;

e) o vstupu této úmluvy nebo jakékoliv její změny v platnost; a

f) o jakémkoliv vypovězení učiněném v souladu s článkem 17.

Článek 19

Závazná znění a ověřené opisy

Originál této úmluvy, jejíž anglické, arabské, čínské, fran- couzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii, který rozešle jeho ověřené opisy smluvním státům a všem státům ostatním.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci své podpisy k této úmluvě, která je otevřena k podpisu, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 1.

PŘIJATO Generální konferencí Mezinárodní agentury pro atomovou energii na zvláštním zasedání ve Vídni dvacátéhoše- stého dne měsíce září roku tisícího devítistého osmdesátého šestého.

Prohlášení podle čl. 14 odst. 5 písm. c) Úmluvy o pomoci v případě jaderné nehody nebo radiační mimořádné situace

V oblasti pomoci v případě radiační mimořádné situace sdílí Společenství pravomoc s členskými státy v rozsahu vyplývajícím z čl. 2 písm. b) a z příslušných ustanovení hlavy II kapitoly 3 nazvané „Ochrana zdraví“ Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.