Podkladový materiál k senátnímu tisku č. 243

Podkladový materiál k senátnímu tisku č. 243

Vládní návrh,

kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení

souhlasu s ratifikací Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně

a vládou Státu Izrael na straně druhé

Návrh usnesení

SENÁTU PARLAMENTU

ČESKÉ REPUBLIKY

k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé

S e n á t P a r l a m e n t u Č e s k é r e p u b l i k y

d á v á s o u h l a s

k ratifikaci Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé

1.P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y

k návrhu na ratifikaci Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé

Mezinárodní vztahy v oblasti civilního letectví mezi členskými státy Evropské unie (EU) a třetími zeměmi obvykle upravují dvoustranné dohody o leteckých službách/letecké dopravě, a to v souladu s principy stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO).

Evropská komise (EK) přednostně definuje z politických a ekonomických důvodů společnou leteckou politiku vůči významným zemím mimo EU a vůči sousedním zemím, které jsou z pohledu civilního letectví také klíčové. Výsledkem této politiky jsou tzv. jednotné letecké dohody sjednané za celou EU. Cílem jednotných leteckých dohod se sousedními zeměmi EU je především vytvoření společného leteckého prostoru v rámci EU a těmito partnery, což znamená snahu o co nejširší zajištění rovných podmínek pro všechny letecké dopravce EU a partnerských zemí na přepravním trhu. V této souvislosti je od roku 2005 na základě sdělení EK k vnější politice a následným závěrům Rady EU v této věci vytvářen společný evropsko-středomořský letecký prostor na základě jednotných smluv mezi EU, jejími členskými státy (ČS) a zeměmi v oblasti Středozemního moře. V této souvislosti byl také zahájen projekt EUROMED, v rámci nějž je udržována spolupráce mezi EU a těmito státy zejména v oblasti technické a personální.

Jednotné letecké dohody je možné sjednávat pouze na základě zvláštního zmocnění (mandátu) uděleného Radou EU, které je specifické pro každou jednotlivou zemi. Prvními konkrétními výsledky v této oblasti jsou dohody o letecké dopravě s Marokem (2006) a Jordánskem (2009). Dále byla v roce 2008 udělena zmocnění pro sjednání jednotných leteckých dohod s Alžírskem, Tuniskem a Libanonem.

Izrael je jednou ze zemí, zahrnutých do vytváření evropsko-středomořského leteckého prostoru. Rada EU udělila dne 7. dubna 2008 mandát EK k jednání o jednotné letecké dohodě EU - Izrael. Jednání byla oficiálně zahájena dne 9. prosince 2008 v Bruselu. Po osmi kolech vyjednávání došlo dne 30. července 2012 k parafování textu Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé (dále jen „Dohoda“).

Dosažená Dohoda má za cíl jednotně upravit oblast civilní letecké dopravy (zejména pravidelné) mezi EU a Izraelem, neboť nahradí příslušná ustanovení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách/letecké dopravě mezi jednotlivými členskými státy EU a Izraelem. Dohoda vytvoří liberalizovaný přepravní trh s novými příležitostmi pro stávající i nové letecké dopravce, který má přispět ke zlepšení nabízených služeb a snížení konečných cen za přepravu pro uživatele. Dohoda také řeší významné oblasti, jako jsou bezpečnost letectví, ochrana letectví před protiprávními činy, řízení letového provozu, ochrana životního prostředí, konkurenční prostředí, obchodní příležitosti, uživatelské poplatky, cla a daně, předávání statistických údajů a ochrana zájmů spotřebitelů.

Obsahové vymezení textu Dohody je následující:

Pro účely jednotnosti výkladu textu Dohody jsou v článku 1 definovány termíny a výrazy důležité pro aplikaci Dohody.

V hlavě I (články 2 až 12) jsou ustanovení týkající se provozní a ekonomické stránky služeb.

V článku 2 jsou vymezena přepravní práva pro letecké dopravce obou stran, která jsou dále specifikována v Příloze I a II Dohody. Jedná se o právo přeletu přes území druhé strany, právo přistání na území druhé strany pro neobchodní účely, právo přistání na území druhé strany za účelem naložení a vyložení cestujících, nákladu nebo pošty v rámci dohodnutých služeb na stanovených linkách, a další práva stanovená v Dohodě.

Článek 3 upravuje podmínky, za kterých strany udělují příslušná oprávnění a povolení k provozu leteckým dopravcům druhé strany.

Článek 3 bis řeší vzájemné uznávání zjištění o způsobilosti a státní příslušnosti leteckých dopravců.

Článek 4 upravuje podmínky pro zrušení, pozastavení či omezení provozních oprávnění leteckých dopravců.

Článek 5 vymezuje pravidla pro možnosti investování do leteckých dopravců v rámci smluvních stran. Na základě předchozího souhlasu smíšeného výboru a splnění dalších podmínek může být umožněno většinové vlastnictví a skutečná kontrola leteckých dopravců subjekty druhé strany.

V článku 6 je stanoveno, že letečtí dopravci, resp. jejich letadla, cestující, posádky, poštovní zásilky a náklad podléhají při vstupu, pobytu a výstupu na/z území druhé strany zákonům, předpisům a postupům této strany.

Strany v článku 7 uznávají za svůj společný cíl a zájem vytvoření spravedlivého
a konkurenčního rámce pro provozování leteckých služeb založeného především
na nediskriminačním přístupu k letištní infrastruktuře a službám a provozu leteckých dopravců na čistě komerční bázi bez veřejných subvencí a podpor. Článek také upravuje postup pro případ, že se jedna strana domnívá, že např. došlo k narušení hospodářské soutěže s nepříznivým vlivem na provoz leteckých dopravců.

Článek 8 vymezuje rámec obchodních příležitostí pro letecké dopravce, kteří mají např. právo zřizovat obchodní zastoupení na území druhé strany, provádět vlastní pozemní odbavování nebo zvolit si poskytovatele odbavovacích služeb dle svého výběru, volně prodávat letecké služby a převádět příjmy z letecké činnosti, vstupovat do spolupráce s ostatními leteckými dopravci a ostatními dopravci povrchové dopravy na základě ujednání o marketingové spolupráci, uzavírat ujednání o poskytnutí letadel s posádkou či bez ní s ostatními leteckými dopravci a uzavírat franchisingové (udělení licence) a brandingové (nákup značky) smlouvy. Je zde také kladen důraz na transparentní a nediskriminační udělování slotů (volných letištních časů) na území smluvních stran.

Osvobození od cel, daní a poplatků včetně vymezení položek, na které se tato osvobození vztahují a principy jejich použití, jsou uvedeny v článku 9.

Článek 10 stanoví nediskriminační a transparentní přístup při ukládání a stanovování uživatelských poplatků za použití letecké infrastruktury. Žádná strana nebude při aplikaci uživatelských poplatků upřednostňovat jakékoli letecké dopravce.

Na základě článku 11 mohou letečtí dopravci volně stanovovat tarify za přepravu.

Článek 12 se týká vzájemného poskytování dostupných statistických přehledů týkajících se provozu na základě této Dohody.

Hlava II (články 13 až 20) se vztahuje ke spolupráci v oblasti sjednocování pravidel na základě právních předpisů stran, tzn., že ve většině dále popsaných oblastí je zaveden požadavek na zajištění shody právních předpisů stran s požadavky a standardy, týkajícími se letecké dopravy, specifikovanými v Přílohách IV a VI Dohody.

Obecné principy v oblasti provozní bezpečnosti letectví jsou stanoveny v článku 13, kterým začíná sekce o regulatorní spolupráci. Je zde možnost mj. kdykoli požádat o konzultace mezi leteckými úřady v oblasti provozní bezpečnosti, provést tzv. inspekci letadla na stojánce apod.

Článek 14 řeší problematiku ochrany letectví před protiprávními činy. Strany si vzájemně potvrzují závazek chránit bezpečnost civilního letectví v souladu s mezinárodním právem. Je zde upravena spolupráce a způsob zajištění ochrany letectví před protiprávními činy na území stran.

Článek 15 se týká uspořádání letového provozu a dává základ vzájemné spolupráci mezi stranami v této oblasti, zejména s ohledem na účast Izraele v projektu Jednotné evropské nebe (Single European Sky – SES).

V článku 16 je řešena problematika životního prostředí. Každá strana může přijmout v rámci své pravomoci opatření v oblasti životního prostředí bez rozdílů s ohledem na národnost.

V článku 17 si strany potvrzují své závazky v oblasti ochrany spotřebitelů v souladu s Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě (tzv. Montrealská úmluva), otevřenou k podpisu v roce 1999.

Článek 18 zavádí požadavek na zajištění shody právních předpisů stran s požadavky a standardy, týkajícími se letecké dopravy, specifikovanými v Přílohách IV a VI Dohody.

Článek 19 stanoví podmínky pro provozování počítačových rezervačních systémů na území druhé strany.

V článku 20 strany uznávají důležitost Dohody pro zaměstnanost a pracovní podmínky a do určité míry zavádějí sjednocení požadavků i v této oblasti.

V hlavě III (články 21 až 30) jsou uvedena institucionální ustanovení.

Článek 21 obsahuje pravidla pro interpretaci a provádění Dohody.

Článek 22 dává základ pro vytvoření smíšeného výboru složeného ze zástupců obou stran, který bude projednávat otázky týkající se Dohody a jejího provádění. Dále článek vymezuje základní principy a oblasti pro činnost smíšeného výboru.

Postup pro řešení sporů vyplývajících z provádění Dohody je obsažen v článku 23.

V článku 24 jsou uvedeny postupy pro možné použití ochranných opatření k naplnění závazků vyplývajících z Dohody.

Článek 25 bere v úvahu možné geografické rozšíření dohody, resp. zapojení Izraele do vytvoření společného evropsko-středomořského leteckého prostoru, a s tím související možnou budoucí adaptaci Dohody s jinými evropsko-středomořskými leteckými dohodami.

Článek 26 stanoví, že Xxxxxx po svém vstupu v platnost nahradí většinu příslušných ustanovení dvoustranných dohod a dále stanovuje pravidla pro použití některých ustanovení ze stávajících dvoustranných ujednání souběžně s Dohodou. Tento článek také upravuje postup v případě přijetí mnohostranné úmluvy či rozhodnutí mezinárodní organizace mající vliv na ustanovení Dohody.

Postup pro provádění změn a ukončení platnosti Dohody je stanoven v článcích 27 a 28.

V článku 29 je stanovena povinnost registrace Dohody u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Sekretariátu Organizace spojených národů (OSN).

Článek 30 upravuje prozatímní provádění a vstup Dohody v platnost. Dohoda vstoupí v platnost jeden měsíc po dni doručení poslední nóty potvrzující dokončení všech nezbytných postupů pro vstup Dohody v platnost. Dohoda se sjednává ve všech jazycích EU, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Příloha I obsahuje vymezení linek mezi jakýmikoli místy na území EU a místy na území Izraele s možností provozu přes mezilehlá místa v zemích, které jsou zapojeny do již zmíněného projektu EUROMED nebo jsou smluvní stranou dohody o společném leteckém prostoru (ECAA), tj. Norsko, Island a státy jihovýchodní Evropy. Dále tato příloha vymezuje rozsah provozních práv a provozní flexibilitu pro letecké dopravce.

Příloha II se použije v přechodném období, které bylo stanoveno na pět let od podpisu Dohody. Bude docházet k postupnému otevírání přepravního trhu mezi EU a Izraelem, začátkem každého letního letového období IATA se navýší počet maximálně využitelných frekvencí pro letecké dopravce obou stran. Po skončení přechodného období se začne plně aplikovat Příloha I a volné určování frekvencí.

Příloha III obsahuje seznam zemí (Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko), na které se odkazuje v některých článcích Dohody a v Příloze I.

V příloze IV je uveden seznam právních předpisů EU, ze kterých vyplývají minimální požadavky, jichž má být dosaženo v některých oblastech upravených v Dohodě (články 13 až 20). Konkrétní požadavky v souvislosti s jednotlivými předpisy jsou obsahem Přílohy VI.

Příloha V stanovuje základní bázi frekvencí u některých linek mezi EU a Izraelem, což souvisí s postupným navyšováním frekvencí podle Přílohy II.

Příloha VI obsahuje minimální regulatorní požadavky a standardy, jichž má být dosaženo při aplikaci právních předpisů EU, uvedených v Příloze IV Dohody.

Svým usnesením ze dne 6. února 2013 č. 91 vyslovila vláda České republiky (ČR) souhlas se sjednáním Dohody. Před jejím podpisem přijala Rada EU rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody. Dohoda byla následně podepsána dne 10. června 2013 v Lucemburku během zasedání Rady ministrů dopravy ČS. Za českou stranu ji podepsal Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, toho času ministr dopravy, za EU Xxx Xxxxxxxx, ministr dopravy, cestovního ruchu a sportu Irska (předsednictví v Radě EU) a Xxxx Xxxxxx, místopředseda EK a komisař pro dopravu. Za izraelskou stranu Dohodu podepsal ministr dopravy Xxxxxx Xxxx.

Rozhodnutí Rady o uzavření Dohody bude moci být přijato až po obdržení souhlasu Evropského parlamentu a ukončení ratifikačních procesů ve všech členských státech EU.

Text Dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Návrh nemá negativní dopady na problematiku rovnosti mužů a žen, ani na otázky ochrany životního prostředí. Sjednání Dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu.

Dohoda obsahuje aspekty, které spadají jak do výlučné působnosti EU, tak do výlučné působnosti členských států. Z unijně právního pohledu se tak jedná o dohodu smíšené povahy. To znamená, že s ohledem na rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy pozitivně právně zakotvené v zakládacích smlouvách může EU provádět samostatně jen část závazků vyplývajících z této Dohody, zatímco v ostatních částech potřebuje EU součinnost svých členských států. Právní základ pro podpis Dohody je dán čl. 100 odst. 2
ve spojení s čl. 218 odst. 5 a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování EU a pro uzavření Dohody čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie.

Z pohledu českého ústavního práva má Dohoda charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie ve smyslu čl. 49 písm. a) a e) Ústavy ČR, neboť upravuje práva a povinnosti osob (např. čl. 2, 3 a 8 upravující práva leteckých dopravců) a další věci, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (např. čl. 9 a 14 upravující cla, daně a poplatky a ochranu před protiprávními činy). Vnitrostátně je projednána jakožto mezinárodní smlouva ve smyslu čl. 2 písm. a) bod 2 Směrnice vlády ke sjednávání mezinárodních smluv v rámci Evropské unie
a k jejich vnitrostátnímu projednávání, která je přílohou k usnesení vlády č. 6 ze dne 9. ledna 2008 (dále jen „Směrnice vlády“).

Dohoda se před ratifikací prezidentem republiky předkládá Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací. Ratifikovaná Dohoda bude v ČR vyhlášena
ve Sbírce mezinárodních smluv. Tím se stane v souladu s čl. 10 Ústavy ČR součástí právního řádu ČR.

Sjednání a provádění Dohody nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Uvedené činnosti budou zajišťovány především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví (ÚCL), které budou v případě potřeby spolupracovat s ministerstvy zahraničních věcí, financí, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu a životního prostředí. Administrativní a správní výdaje s tím spojené budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých ministerstev a ÚCL.

Vztahy mezi ČR a Izraelem v oblasti civilního letectví jsou upraveny Dohodou mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě (dále jen „Dohoda o letecké dopravě“) podepsanou v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991, která vstoupila v platnost dne 21. srpna 1991. Dále byl sjednán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Státu Izrael o letecké dopravě, podepsané v Jeruzalémě dne 24. dubna 1991, který byl podepsán v Praze dne 17. května 2012. Dohoda o letecké dopravě byla uvedena do souladu s právem Evropské unie Dohodou mezi Evropským společenstvím a Státem Izrael o některých aspektech leteckých služeb, která byla podepsána v Bruselu dne 9. prosince 2008 a vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2009.

Přímé letecké spojení mezi oběma státy je celoročně zajišťováno leteckým dopravci obou stran a zájem o rozšiřování provozu roste zejména z české strany. Vzhledem k stále ještě v některých aspektech restriktivní bilaterální smluvní úpravě ČR plně podporuje sjednání Dohody. Bude stanoven jednotný liberální smluvní rámec pro provoz leteckých služeb mezi EU a Izraelem a má být dosaženo určitého stupně regulační spolupráce, což přispěje k dalšímu rozvoji letecké dopravy mezi EU a Izraelem. Jak již bylo zmíněno v úvodu, Izrael je součástí postupného vytváření evropsko-středomořského leteckého prostoru mezi EU a zeměmi v oblasti Středozemního moře. Dohoda je dalším významným krokem v tomto úsilí.

V Praze dne 24. února 2014

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, v.r.

Předseda vlády

EVROPSKO–STŘEDOMOŘSKÁ LETECKÁ DOHODA
mezi Evropskou unií
A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY na jedné straně
A vládOU státu Izrael na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

VLÁDA STÁTU IZRAEL (dále jen „Izrael“)

na straně druhé

PŘEJÍCE SI podporovat mezinárodní letecký systém založený na spravedlivé hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na trhu s minimálními zásahy státu a regulací;

PŘEJÍCE SI usnadnit rozšíření příležitostí v mezinárodní letecké dopravě, a to i prostřednictvím rozvoje sítí letecké dopravy s cílem uspokojit potřeby cestujících i zasilatelů v oblasti výhodných služeb letecké dopravy;

UZNÁVAJÍCE význam letecké dopravy pro podporu obchodu, cestovního ruchu a investic;

PŘEJÍCE SI umožnit leteckým dopravcům nabízet cestujícím i zasilatelům konkurenční ceny a služby na otevřených trzích;

UZNÁVAJÍCE možné přínosy sbližování právních předpisů a v prakticky proveditelné míře též přínosů harmonizace předpisů;

PŘEJÍCE SI, aby všechna odvětví letecké dopravy, včetně zaměstnanců leteckých dopravců, využívala výhod liberalizovaného prostředí;

PŘEJÍCE SI zajistit nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany v mezinárodní letecké dopravě a znovu zdůrazňujíce své vážné obavy z činů či hrozeb zaměřených proti ochraně letadla před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost cestujících či majetku, mají negativní vliv na provoz letecké dopravy a podkopávají důvěru veřejnosti v bezpečnost civilního letectví;

UZNÁVAJÍCE potřeby v oblasti ochrany před protiprávními činy v souvislosti s leteckou dopravou mezi Evropskou unií a Izraelem v důsledku současné geopolitické situace;

BEROUCE NA VĚDOMÍ Úmluvu o mezinárodním civilním letectví, otevřenou k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944;

UZNÁVAJÍCE, že tato evropsko-středomořská letecká dohoda spadá do oblasti působnosti evropsko-středomořského partnerství stanoveného v Barcelonském prohlášení ze dne 28. listopadu 1995;

BEROUCE NA VĚDOMÍ svou společnou vůli prosazovat evropsko-středomořský letecký prostor vycházející ze zásad sbližování právních předpisů, spolupráce v oblasti právních předpisů a liberalizace přístupu na trh;

PŘEJÍCE SI zajistit rovné podmínky, umožňující leteckým dopravcům spravedlivé a rovné příležitosti k poskytování letecké dopravy;

UZNÁVAJÍCE, že dotace mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci a ohrozit základní cíle této dohody;

POTVRZUJÍCE význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění politiky v oblasti mezinárodní letecké dopravy a uznávajíce práva svrchovaných států přijímat za tímto účelem odpovídající opatření;

ZAZNAMENÁVAJÍCE význam ochrany spotřebitelů, včetně ochrany poskytované Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě uzavřenou v Montrealu dne 28. května 1999, pokud jsou smluvní strany stranami této úmluvy;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že tato dohoda vyžaduje výměnu osobních údajů, jež bude předmětem právních předpisů v oblasti ochrany údajů smluvních stran a rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2011 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů Státem Izrael v souvislosti s automatizovaným zpracováváním osobních údajů (2011/61/EU);

HODLAJÍCE vycházet z rámce stávajících dohod o letecké dopravě s cílem otevřít přístup na trhy a získat maximální výhody pro spotřebitele, letecké dopravce, pracovní síly a společnosti smluvních stran;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že tato dohoda má být uplatňována postupně, ale jednotným způsobem, a že vhodné mechanismy mohou zabezpečit stanovení rovnocenných regulačních požadavků a norem pro civilní letectví na základě nejvyšších standardů uplatňovaných smluvními stranami;

SE DOHODLY TAKTO:

ČLÁNEK 1

Definice

Není-li stanoveno jinak, mají pro účely této dohody uvedené pojmy následující význam:

1) „dohodnutými službami“ a „určenými trasami“ se rozumí mezinárodní letecká doprava podle článku 2 a přílohy I této dohody;

2) „dohodou“ se rozumí tato dohoda, její přílohy a všechny její změny;

3) „leteckým dopravcem“ se rozumí podnik s platnou provozní licencí;

4) „leteckou dopravou“ se rozumí přeprava cestujících, zavazadel, nákladu a pošty uskutečněná odděleně či společně civilním letadlem, poskytovaná veřejnosti za úplatu nebo v nájmu, která, aby se zamezilo pochybnostem, zahrnuje pravidelnou i nepravidelnou (charterovou) leteckou dopravu a služby výlučně nákladní dopravy;

5) „dohodou o přidružení“ se rozumí Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé podepsaná v Bruselu dne 20. listopadu 1995;

6) „příslušnými orgány“ se rozumějí vládní organizace či subjekty odpovědné za výkon správních funkcí podle této dohody;

7) „smluvními stranami“ se rozumí na jedné straně Evropská unie či její členské státy, nebo Evropská unie a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a na straně druhé Izrael;

8) „úmluvou“ se rozumí Úmluva o mezinárodním civilním letectví, otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, která zahrnuje:

a) všechny změny, které vstoupily v platnost podle čl. 94 písm. a) úmluvy a byly ratifikovány Izraelem i členským státem nebo členskými státy Evropské unie, a

b) všechny přílohy nebo jejich změny přijaté podle článku 90 úmluvy, pokud je taková příloha či změna kdykoliv účinná pro Izrael i dotčený členský stát nebo dotčené členské státy Evropské unie;

9) „smlouvami EU“ se rozumí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie;

10) „právem páté svobody“ se rozumí právo či výsada udělené jedním státem (dále jen „udělující stát“) leteckým dopravcům jiného státu (dále jen „přijímající stát“) za účelem poskytování služeb mezinárodní letecké dopravy mezi územím udělujícího státu a územím třetí země, a to pod podmínkou, že takové služby začínají či končí na území přijímajícího státu;

11) „způsobilostí“ se rozumí, zda je letecký dopravce způsobilý provozovat mezinárodní letecké služby, jinými slovy zda je jeho finanční způsobilost uspokojivá a jeho zkušenosti s řízením přiměřené a zda je připraven dodržovat právní a správní předpisy a požadavky, které upravují provoz takových služeb;

12) „úplnými náklady“ se rozumějí náklady na poskytování služby plus přiměřený poplatek za administrativní režijní náklady a případně všechny příslušné poplatky související s náklady na ochranu životního prostředí a uplatňované bez ohledu na státní příslušnost;

13) „mezinárodní leteckou dopravou“ se rozumí letecká doprava, která prochází vzdušným prostorem nad územím alespoň dvou států;

14) pojmem „IATA“ se rozumí Mezinárodní sdružení leteckých dopravců;

15) pojmem „ICAO“ se rozumí Mezinárodní organizace pro civilní letectví;

16) „státním příslušníkem“ se rozumí:

a) každá osoba, která má izraelské občanství v případě Izraele, nebo státní příslušnost jednoho z členských států v případě Evropské unie a jejích členských států; nebo

b) jakýkoli právní subjekt i), který je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu osobami či subjekty s izraelským občanstvím a je těmito osobami či subjekty stále fakticky kontrolován v případě Izraele, nebo osobami či subjekty, které jsou státním příslušníkem některého členského státu nebo jednoho z jiných států uvedených v příloze III v případě Evropské unie a jejích členských států a je těmito osobami či subjekty fakticky kontrolován a ii) jehož hlavní místo obchodní činnosti je v Izraeli v případě Izraele, nebo v některém členském státě v případě Evropské unie a jejích členských států;

17) „státní příslušností“ se v souvislosti s leteckým dopravcem rozumí, zda letecký dopravce splňuje požadavky týkající se otázek, jako je jeho vlastnictví, faktická kontrola a hlavní místo obchodní činnosti;

18) „nepravidelnými leteckými službami“ se rozumí jakékoli obchodní letecké služby jiné, než jsou pravidelné letecké služby;

19) „provozní licencí“ se rozumí i) v případě Evropské unie a jejích členských států provozní licence a jakékoli další příslušné dokumenty nebo osvědčení vydané podle nařízení (ES) č. 1008/2008 a jakéhokoli nástupnického nástroje a ii) v případě Izraele letecká provozní licence a jakékoli další příslušné dokumenty nebo osvědčení vydané podle článku 18 izraelského zákona o letovém provozu z roku 2011 a jakéhokoli nástupnického nástroje;

20) „cenou“ se rozumí:

a) „letecké tarify“, které se platí leteckým dopravcům, jejich zástupcům nebo jiným prodejcům letenek za leteckou přepravu cestujících a zavazadel, a jakékoliv podmínky pro použití těchto tarifů, včetně odměn a podmínek nabízených zástupcům a jiným pomocným službám, a

b) „letecké sazby“, které se platí za přepravu nákladu, a jakékoliv podmínky pro použití těchto sazeb, včetně odměn a podmínek nabízených zástupcům a jiným pomocným službám.

Tato definice se případně vztahuje i na povrchovou dopravu ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou, a podmínky, jimž jejich uplatňování podléhá;

21) „hlavním místem obchodní činnosti“ se rozumí ústředí nebo sídlo leteckého dopravce na území smluvní strany, ve kterém jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní řízení leteckého dopravce, včetně řízení zachování letové způsobilosti, jak je uvedeno v jeho provozní licenci;

22) „závazkem veřejné služby“ se rozumí jakýkoliv závazek uložený leteckým dopravcům k zajištění minimálních pravidelných leteckých služeb na určené trati, které splňují stanovené normy návaznosti, pravidelnosti, stanovení cen a minimální kapacity, které by letečtí dopravci nesplnili, pokud by zvažovali výhradně vlastní obchodní zájmy. Smluvní strany mohou leteckým dopravcům za plnění závazků veřejné služby poskytnout náhradu;

23) „pravidelnými leteckými službami“ se rozumí soubor letů, z nichž každý má všechny tyto vlastnosti:

a) u každého letu jsou k dispozici k individuálnímu prodeji veřejnosti (přímo leteckým dopravcem nebo jeho oprávněnými zástupci) místa a/nebo prostor k přepravě nákladu a/nebo poštovních zásilek;

b) let je provozován za účelem poskytování dopravy mezi dvěma nebo více stejnými letišti, a to:

 podle zveřejněného letového řádu, nebo

 s lety tak pravidelnými nebo častými, že zjevně tvoří systematický soubor;

24) pojmem „SESAR“ (výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe) se rozumí technické provádění jednotného evropského nebe, které umožňuje koordinovaný a synchronizovaný výzkum, vývoj a rozmístění nových generací systémů uspořádání letového provozu;

25) „subvencí“ se rozumí jakýkoliv finanční příspěvek poskytnutý příslušnými orgány, vládou, regionální organizací nebo jinou veřejnou organizací, tj. v případech, kdy:

a) postup příslušných orgánů, vlády, regionálního orgánu či jiné veřejné organizace zahrnuje přímý převod finančních prostředků, například ve formě grantu, půjčky či účasti na vlastním kapitálu, potenciální přímý převod finančních prostředků ve prospěch společnosti nebo převzetí jejích závazků, například formou úvěrových záruk, kapitálových vkladů, vlastnictví, ochrany před úpadkem nebo pojištění;

b) částky představující příjmy příslušných orgánů, vlády, regionálního orgánu či jiné veřejné organizace, jež jsou za běžných okolností splatné, jsou prominuty nebo nejsou vybírány;

c) příslušné orgány, vláda, regionální orgán či jiná veřejná organizace poskytují zboží nebo služby jiné než obecná infrastruktura nebo nakupují zboží či služby; nebo

d) příslušné orgány, vláda, regionální orgán či jiná veřejná organizace provádějí platby ve prospěch mechanismu financování nebo pověří soukromý subjekt prováděním či tomuto subjektu nařídí provádění jedné nebo více druhů činností popsaných v písmenech a), b) a c), jež by za běžných okolností prováděla vláda a jež se v praxi v podstatě neliší od postupů obvykle prováděných vládami;

a kdy je tím poskytnuta výhoda;

26) „územím“ se rozumí v případě Izraele území Státu Izrael a v případě Evropské unie pevnina (kontinentální oblasti a ostrovy), vnitřní vody a teritoriální vody, na něž se vztahují smlouvy EU a za podmínek stanovených smlouvami EU a jakýmkoli nástrojem, který je nahrazuje. Tato dohoda se vztahuje na letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny příslušné právní postoje Španělského království a Spojeného království v jejich sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází, a aniž je dotčeno trvající pozastavení leteckých opatření EU pro letiště Gibraltar, jež ke dni 18. září 2006 platí mezi členskými státy v souladu s prohlášením ministrů o letišti Gibraltar, dohodnutým dne 18. září 2006 v Córdobě. Touto dohodou není dotčen status území, která po červnu 1967 přešla pod izraelskou správu;

27) „uživatelským poplatkem“ se rozumí poplatek uložený leteckým dopravcům za použití letiště, letištního zařízení na ochranu životního prostředí, leteckých navigačních zařízení, zařízení nebo služeb na ochranu letectví před protiprávními činy, včetně souvisejících služeb a zařízení.

HLAVA I

HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 2

Provozní práva

1. V souladu s přílohou I a přílohou II udělí každá smluvní strana druhé smluvní straně následující práva pro výkon mezinárodní letecké dopravy leteckými dopravci druhé smluvní strany:

a) právo přelétat nad svým územím bez přistání;

b) právo vykonat zastávky na svém území za jiným účelem než nastoupení nebo vystoupení cestujících, naložení nebo vyložení zavazadel, nákladu a/nebo pošty v letecké dopravě (účely jiné než dopravní);

c) právo vykonat zastávky na svém území při provozu dohodnuté služby na určené trase za účelem nastoupení nebo vystoupení cestujících a naložení nebo vyložení nákladu a/nebo pošty, odděleně či společně, v mezinárodní dopravě; a

d) práva jinak stanovená v této dohodě.

2. Žádné ustanovení této dohody neuděluje leteckým dopravcům:

a) Izraele právo vzít na území jakéhokoli členského státu na palubu cestující, zavazadla, náklad a/nebo poštu, které jsou přepravovány za úhradu a směřují do jiného místa na území uvedeného členského státu;

b) Evropské unie právo vzít na území Izraele na palubu cestující, zavazadla, náklad a/nebo poštu přepravované za úhradu a směřující do jiného místa na území Izraele.

ČLÁNEK 3

Povolení

Po obdržení žádostí o povolení k provozu od leteckého dopravce jedné smluvní strany udělí příslušné orgány příslušná povolení s minimálním procedurálním zpožděním za předpokladu, že:

a) v případě leteckého dopravce Izraele:

 má letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti v Izraeli a získal provozní licenci v souladu s právními předpisy Izraele; a

 Izrael nad leteckým dopravcem vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu a

 letecký dopravce je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinové účasti a fakticky kontrolován Izraelem a/nebo jeho státními příslušníky;

b) v případě leteckého dopravce Evropské unie:

 má letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti na území členského státu Evropské unie na základě smluv EU a získal provozní licenci v souladu s právními předpisy Evropské unie; a

 členský stát Evropské unie odpovědný za vydání osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nad leteckým dopravcem vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu a je jasně udán příslušný orgán a

 letecký dopravce je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinové účasti a fakticky kontrolován členskými státy Evropské unie a/nebo státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jinými státy uvedenými v příloze III a/nebo státními příslušníky těchto jiných států;

c) letecký dopravce splňuje podmínky stanovené právními a správními předpisy, které běžně uplatňuje příslušný orgán odpovědný za provoz mezinárodní letecké dopravy; a

d) jsou dodržována a uplatňována ustanovení v článku 13 a článku 14.

ČLÁNEK 3a

Vzájemné uznávání regulačních zjištění
ohledně způsobilosti a státní příslušnosti leteckých dopravců

Po přijetí žádosti o povolení od leteckého dopravce jedné smluvní strany uznají příslušné orgány druhé smluvní strany zjištění o způsobilosti a/nebo státní příslušnosti, která příslušné orgány první smluvní strany učinily v souvislosti s uvedeným leteckým dopravcem, jakoby taková zjištění byla učiněna jejími vlastními příslušnými orgány, a dále již tyto záležitosti nezkoumá, s výjimkou situací uvedených níže v písmeni a).

a) Pokud po přijetí žádosti o povolení od leteckého dopravce či po udělení takového povolení mají příslušné orgány přijímající smluvní strany na základě oprávněných pochybností konkrétní obavu, že i přes zjištění učiněná příslušnými orgány druhé smluvní strany nejsou podmínky pro udělení příslušných povolení či oprávnění uvedených v článku 3 této dohody splněny, uvědomí ihned uvedené orgány a řádně odůvodní své obavy. V takovém případě může každá ze smluvních stran provést konzultace, kterých se mohou účastnit zástupci příslušných orgánů obou smluvních stran, a/nebo si může v souvislosti s těmito obavami vyžádat dodatečné informace a takové žádosti je třeba vyřídit co nejdříve. Pokud se záležitost nevyřeší, může ji kterákoliv ze smluvních stran předložit smíšenému výboru zřízenému podle článku 22 této dohody a může v souladu s čl. 22 odst. 7 a 9 přijmout vhodná ochranná opatření podle článku 24.

b) Tyto postupy se nevztahují na uznávání zjištění učiněných v souvislosti s:

i) bezpečnostními osvědčeními či licencemi;

ii) ujednáními o ochraně před protiprávními činy nebo

iii) pojistným krytím.

ČLÁNEK 4

Zamítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení povolení

1. Příslušné orgány kterékoliv smluvní strany mohou zamítnout, zrušit, pozastavit nebo omezit povolení k provozu nebo jinak pozastavit či omezit provoz leteckého dopravce druhé smluvní strany, pokud:

a) v případě leteckého dopravce Izraele:

 nemá letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti v Izraeli nebo nezískal provozní licenci v souladu s platnými právními předpisy Izraele; nebo

 Izrael nad leteckým dopravcem nevykonává či neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo

 letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinové účasti nebo fakticky kontrolován Izraelem a/nebo jeho státními příslušníky;

b) v případě leteckého dopravce Evropské unie:

 nemá letecký dopravce hlavní místo své obchodní činnosti na území členského státu Evropské unie na základě smluv EU nebo nezískal provozní licenci v souladu s právními předpisy Evropské unie; nebo

 členský stát Evropské unie odpovědný za vydání osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) nad leteckým dopravcem nevykonává či neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo příslušný orgán není jasně udán nebo

 letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinové účasti nebo fakticky kontrolován členskými státy Evropské unie a/nebo státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jinými státy uvedenými v příloze III a/nebo státními příslušníky těchto jiných států;

c) letecký dopravce nedodržel právní a správní předpisy uvedené v článku 6 této dohody;

d) ustanovení stanovená v článku 13 a článku 14 nejsou dodržována nebo uplatňována; nebo

e) smluvní strana v souladu s článkem 7 zjistila, že podmínky konkurenčního prostředí nejsou dodržovány.

2. Nejsou-li zapotřebí okamžitá opatření, která mají zabránit dalšímu nesouladu s odst. 1 písm. c) nebo d), uplatňují se práva stanovená tímto článkem pouze po konzultaci s příslušnými orgány druhé smluvní strany.

ČLÁNEK 5

Investice

1. Bez ohledu na článek 3 a článek 4 této dohody a poté, co smíšený výbor v souladu s čl. 22 odst. 10 ověří, že jsou k dispozici reciproční opatření, mohou smluvní strany povolit většinové vlastnictví a/nebo faktickou kontrolu leteckých dopravců Izraele členskými státy Evropské unie nebo jejich státními příslušníky, nebo leteckých dopravců Evropské unie Izraelem nebo jeho státními příslušníky v souladu s podmínkami odstavce 2 tohoto článku.

2. Ve vztahu k odstavci 1 tohoto článku se konkrétní investice smluvních stran jednotlivě povolí na základě předchozího rozhodnutí smíšeného výboru v souladu s čl. 22 odst. 2 této dohody.

Toto rozhodnutí určí podmínky vztahující se na provoz dohodnutých služeb podle této dohody a na služby mezi třetími zeměmi a smluvními stranami. Ustanovení čl. 22 odst. 9 této dohody se na tento typ rozhodnutí nevztahují.

ČLÁNEK 6

Dodržování právních a správních předpisů

1. Při vstupu na území jedné smluvní strany, pobytu na něm či jeho opouštění dodrží letečtí dopravci druhé smluvní strany právní a správní předpisy, které platí na tomto území a týkají se vstupu či odletu letadla v mezinárodní letecké dopravě na/z území této smluvní strany nebo provozu a navigace letadla v mezinárodní letecké dopravě.

2. Při vstupu na území jedné smluvní strany, pobytu na něm či jeho opouštění musí cestující, posádka nebo náklad leteckých dopravců druhé smluvní strany splnit, nebo musí být jejich jménem splněny, právní a správní předpisy, které platí na tomto území a týkají se vstupu či odletu cestujících, posádky nebo nákladu letadla na/z území této smluvní strany (včetně předpisů, které se vztahují na vstup, vstupní odbavení, přistěhovaleckou kontrolu, pasy, clo a karanténu nebo v případě pošty včetně poštovních předpisů).

ČLÁNEK 7

Konkurenční prostředí

1. Smluvní strany znovu potvrzují, že u této dohody budou uplatňovat ustanovení kapitoly 3 („Hospodářská soutěž“) hlavy IV dohody o přidružení.

2. Smluvní strany potvrzují, že jejich společným cílem je spravedlivé a konkurenční prostředí pro provozování leteckých služeb. Smluvní strany uznávají, že letečtí dopravci jednají v souladu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže nejpravděpodobněji v případě, kdy fungují na plně komerčním základě a nejsou subvencováni, a pokud je zajištěn neutrální a nediskriminační přístup k letištním zařízením, službám a přidělování letištních časů.

3. Jestliže jedna smluvní strana zjistí, že na území druhé smluvní strany existují podmínky, vzniklé zejména v důsledku subvence, které by měly nepříznivý vliv na spravedlivé a rovné příležitosti jejích leteckých dopravců v hospodářské soutěži, může druhé smluvní straně předložit připomínky. Může rovněž požádat o svolání smíšeného výboru podle článku 22 této dohody. Konzultace začnou do 30 dní od obdržení takové žádosti. Pokud není do 30 dnů od zahájení konzultací dosaženo uspokojivé dohody, pro smluvní stranu, která o konzultace požádala, to představuje důvod k přijetí opatření s cílem zamítnout, odebrat, zrušit nebo pozastavit povolení dotčeného leteckého dopravce či dopravců nebo toto povolení podmínit uložením vhodných opatření v souladu s článkem 4.

4. Opatření, na která odkazuje odstavec 3, musí být vhodná, přiměřená a svým rozsahem a trváním omezená na nezbytně nutnou míru. Musí být zaměřena výlučně na leteckého dopravce nebo letecké dopravce, kteří mají prospěch z podmínek uvedených v odstavci 3, a jejich přijetím není dotčeno právo kterékoli smluvní strany postupovat podle článku 23.

5. Smluvní strany souhlasí s tím, že účast izraelské vlády, která pomáhá pokrýt dodatečné výdaje na ochranu proti protiprávním činům, jež izraelským leteckým dopravcům vznikají v důsledku pokynů izraelské vlády, není v rozporu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže a nepovažuje se za subvenci pro účely tohoto článku, pokud:

a) se tato podpora týká výlučně nákladů, které izraelští letečtí dopravci nutně vynaložili při provádění dodatečných opatření na ochranu proti protiprávním činům vyžadovaných izraelskými orgány, která leteckým dopravcům Evropské unie ukládána nejsou nebo jim takové náklady nevznikají; a

b) Izrael tyto náklady na ochranu proti protiprávním činům jasně identifikuje a kvantifikuje a

c) smíšený výbor jednou ročně obdrží zprávu popisující celkovou výši výdajů na ochranu proti protiprávním činům a míru účasti izraelské vlády v předchozím roce.

6. Každá smluvní strana se po oznámení druhé smluvní straně může ve věci projednání záležitostí souvisejících s tímto článkem obrátit na příslušné subjekty státní správy na území druhé smluvní strany, včetně subjektů na státní, regionální nebo místní úrovni.

7. Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčeny právní a správní předpisy smluvních stran, které se vztahují na závazky veřejné služby na území smluvních stran.

ČLÁNEK 8

Obchodní příležitosti

Zástupci leteckých dopravců

1. Letečtí dopravci každé smluvní strany mají na území druhé smluvní strany právo zřizovat kanceláře a zařízení potřebné pro poskytování letecké dopravy a k propagaci a prodeji letecké dopravy, včetně vedlejších nebo doplňkových služeb.

2. V souladu s právními a správními předpisy druhé smluvní strany upravujícími vstup, pobyt a zaměstnání jsou letečtí dopravci každé smluvní strany oprávněni vyslat a udržovat na území druhé smluvní strany řídící, prodejní, technický, provozní a jiný odborný personál potřebný pro podporu poskytování letecké dopravy.

Pozemní odbavování

3. a) Aniž je dotčeno níže uvedené ustanovení písmena b), má každý letecký dopravce s ohledem na pozemní odbavování na území druhé smluvní strany:

i) právo na vykonávání svého vlastního pozemního odbavování („pozemní odbavování vlastními silami“) nebo podle vlastní volby

ii) právo provést výběr mezi konkurenčními dodavateli, kteří poskytují úplné či částečné služby pozemního odbavování, je-li těmto dodavatelům povolen přístup na trh na základě právních a správních předpisů každé smluvní strany a jsou-li tito dodavatelé přítomni na trhu.

b) U následujících kategorií služeb pozemního odbavování, tj. odbavování zavazadel, manipulace na rampě, manipulace s pohonnými hmotami a oleji, odbavování nákladu a pošty, pokud jde o fyzickou manipulaci s nákladem a poštou mezi letištním terminálem a letadlem, se na práva v písm. a) bodech i) a ii) vztahují pouze fyzická či provozní omezení v souladu s právními a správními předpisy platnými na území druhé smluvní strany. Pokud tato omezení neumožňují pozemní odbavování vlastními silami a neexistuje-li účinná konkurence mezi dodavateli, kteří poskytují služby pozemního odbavování, musí být všechny tyto služby rovnoprávně a nediskriminačně k dispozici všem leteckým dopravcům; ceny těchto služeb nesmějí přesáhnout jejich celkové náklady včetně přiměřené návratnosti aktiv po odpisech.

Prodej, místní výdaje a převod finančních prostředků

4. Jakýkoliv letecký dopravce každé smluvní strany může provádět prodej letecké dopravy na území druhé smluvní strany přímo a/nebo dle svého uvážení prostřednictvím obchodních zástupců, jiných prostředníků jmenovaných leteckým dopravcem nebo prostřednictvím internetu nebo jakéhokoli jiného dostupného prostředku. Každý letecký dopravce má právo prodávat takovou dopravu a kdokoliv má právo zakoupit takovou dopravu v měně uvedeného území nebo ve volně směnitelných měnách.

5. Každý letecký dopravce má právo na požádání kdykoli, a to jakýmkoli způsobem, svobodně bez omezení či zdanění přepočítat a převést místní příjmy v jakékoli volně směnitelné měně a v oficiálním směnném kurzu z území druhé smluvní strany na své domovské území a, s výjimkou případů, které nejsou v souladu se všeobecně uplatňovanými právními a správními předpisy, do země či zemí podle svého výběru.

6. Leteckým dopravcům každé smluvní strany se povoluje uhradit místní náklady, včetně zakoupení pohonných hmot, na území druhé smluvní strany v místní měně. Dle svého uvážení mohou letečtí dopravci každé smluvní strany uhradit takové náklady na území druhé smluvní strany ve volně směnitelných měnách podle místního předpisu o měně.

Ujednání o spolupráci

7. Při provozu či poskytování služeb podle této dohody může jakýkoliv letecký dopravce smluvní strany navázat spolupráci v oblasti prodejních vztahů, například prostřednictvím dohod o nákupu vyhrazené kapacity míst nebo ujednání o společném označování linek, s:

a) kterýmkoliv leteckým dopravcem či leteckými dopravci smluvních stran a

b) s kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci třetí země a

c) kterýmkoliv dopravcem v oblasti povrchové, pozemní či námořní dopravy;

a to pokud i) je provozující letecký dopravce držitelem příslušných přepravních práv, ii) marketingoví dopravci jsou držitelem příslušného povolení pro dané tratě v rámci příslušných dvoustranných ustanovení a iii) ujednání splňují požadavky týkající se bezpečnosti a hospodářské soutěže, jež se na tato ujednání běžně vztahují. S ohledem na prodej osobní dopravy v případech společného označování linek musí být kupující při prodeji nebo v každém případě při odbavení, nebo pokud není pro navazující let odbavení nutné, při nástupu do letadla informován o tom, kteří dopravci budou provozovat činnost na každém sektoru služby.

Povrchová doprava

8. a) V oblasti přepravy cestujících se na poskytovatele povrchové dopravy nevztahují právní a správní předpisy o letecké dopravě pouze z toho důvodu, že tato povrchová doprava je poskytována leteckým dopravcem pod jeho vlastním jménem. Poskytovatelé povrchové dopravy mohou uvážit, zda se rozhodnou uzavřít ujednání o spolupráci. Při rozhodování o konkrétním ujednání mohou poskytovatelé povrchové dopravy zvážit mimo jiné zájmy spotřebitelů a technická, hospodářská, prostorová a kapacitní omezení.

b) Bez ohledu na jakékoliv jiné ustanovení této dohody mohou letečtí dopravci a nepřímí poskytovatelé nákladní dopravy smluvních stran bez omezení použít ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou jakoukoli povrchovou dopravu nákladu do nebo z jakýchkoli míst na území Izraele a Evropské unie nebo ve třetích zemích, včetně dopravy na všechna letiště s celnicí nebo z těchto letišť a případně včetně práva přepravovat náklad pod celním dohledem podle platných právních a správních předpisů. Pro takový náklad, bez ohledu na to, zda je přepravován povrchovou či leteckou dopravou, musí být zajištěn přístup k letištnímu celnímu odbavení a zařízení. Letečtí dopravci se mohou rozhodnout, zda realizují povrchovou dopravu svými vlastními prostředky nebo zda pro její zabezpečení využijí ujednání s jinými povrchovými dopravci, včetně povrchových dopravců provozovaných jinými leteckými dopravci a nepřímých poskytovatelů nákladní letecké dopravy. Tyto intermodální služby nákladní dopravy mohou být nabízeny za jednu celkovou cenu kombinované letecké a povrchové dopravy za předpokladu, že zasilatelé nejsou ohledně skutečností týkajících se této dopravy uvedeni v omyl.

Pronájem

9. a) Letečtí dopravci každé smluvní strany jsou oprávněni poskytovat dohodnuté služby za použití letadel pronajatých s posádkou nebo bez posádky od jakéhokoliv leteckého dopravce, včetně ze třetích zemí, za předpokladu, že všichni účastníci takových ujednání splňují podmínky stanovené právními a správními předpisy, které smluvní strany u takových ujednání běžně používají.

b) Žádná smluvní strana nepožaduje po leteckých dopravcích, kteří pronajímají své vybavení, aby disponovali provozními právy podle této dohody.

c) Pronájem letadla s posádkou (wet-leasing) leteckým dopravcem Izraele nebo Evropské unie, přičemž letadlo patří leteckému dopravci třetí země, která není uvedena v příloze III, za účelem užívání práv předpokládaných touto dohodou, musí zůstat výjimkou či sloužit k uspokojení dočasných potřeb. Pronájem letadla s posádkou se předloží i) k předběžnému souhlasu orgánu, který vydal oprávnění uvedenému leteckému dopravci-pronajímateli, a ii) pro informaci příslušnému orgánu druhé smluvní strany, v níž se hodlá provozovat letadlo pronajaté s posádkou.

Pro účely tohoto písmene se pojmem „letadlo“ rozumí letadlo leteckého dopravce třetí země, který nemá v Evropské unii a/nebo v Izraeli zakázán provoz.

Udělování licence (franchising) a nákup značky (branding)

10. Letečtí dopravci každé smluvní strany jsou oprávněni uzavírat ujednání o udělování licence (franchising) nebo o nákupu značky (branding) se společnostmi, včetně leteckých dopravců, kterékoliv smluvní strany nebo třetích zemí, pokud tito letečtí dopravci mají odpovídající oprávnění a splňují podmínky předepsané právními a správními předpisy, které smluvní strany u takových ujednání běžně používají, zejména taková, podle nichž je vyžadováno zveřejnění totožnosti leteckých dopravců provozujících danou službu.

Přidělování letištních časů

11. Každá smluvní strana zajistí, aby se její postupy, pokyny a předpisy pro řízení letištních časů, které se vztahují na letiště na jejím území, používaly transparentním, účinným a nediskriminačním způsobem.

Konzultace ve smíšeném výboru

12. Pokud se některá smluvní strana domnívá, že druhá smluvní strana tento článek porušuje, může svá zjištění oznámit druhé smluvní straně a požádat o konzultace podle čl. 22 odst. 4.

ČLÁNEK 9

Cla a poplatky

1. Po příletu na území jedné smluvní strany jsou letadla provozovaná v mezinárodní letecké dopravě leteckými dopravci druhé smluvní strany, jejich běžné vybavení, pohonné hmoty, maziva, spotřební provozní materiál, pozemní vybavení, náhradní díly (včetně motorů), palubní zásoby (obsahující mimo jiné potraviny, nápoje, alkoholické nápoje, tabák a jiné výrobky určené pro prodej nebo k použití cestujícími v omezeném množství po dobu letu) a jiné položky určené či používané výhradně pro provoz či údržbu letadla v mezinárodní letecké dopravě na základě vzájemnosti osvobozena od všech dovozních omezení, daní z majetku, kapitálových poplatků, cel, spotřebních daní a podobných poplatků, které a) ukládají vnitrostátní či místní orgány nebo Evropská unie a b) které nevychází z nákladů na poskytované služby, za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstávají na palubě letadla.

2. Na základě vzájemnosti jsou od daní, dávek, cel a jiných poplatků uvedených v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou poplatků, které vycházejí z nákladů na poskytované služby, rovněž osvobozeny:

a) palubní zásoby přivezené nebo dodané na území smluvní strany a naložené v přiměřeném množství na palubu pro použití v odlétávajících letadlech leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím;

b) pozemní vybavení a náhradní díly (včetně motorů) přivezené na území smluvní strany za účelem servisu, údržby nebo opravy letadla, které letecký dopravce druhé smluvní strany provozuje v mezinárodní letecké dopravě ;

c) pohonné hmoty, maziva a spotřební provozní materiál přivezené nebo dodané na území jedné smluvní strany pro použití v letadle leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaném v mezinárodní letecké dopravě, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím;

d) tiskoviny podle celních právních předpisů každé smluvní strany přivezené na území smluvní strany nebo dodané na jejím území a naložené na palubu pro použití v odlétávajících letadlech leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím; a

e) bezpečnostní a ochranná zařízení pro použití na letištích nebo terminálech nákladní letecké dopravy.

3. Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvní straně v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle leteckého dopravce, který poskytuje služby mezi dvěma místy na jejím území. Při vstupu na území jedné smluvní strany, pobytu na něm či jeho opouštění dodrží letečtí dopravci druhé smluvní strany její právní a správní předpisy, které se vztahují na prodej, dodávání a užití leteckých pohonných hmot.

4. Běžné palubní vybavení, jakož i materiál, zásoby a náhradní díly uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku obvykle uchovávané na palubě letadla provozovaného leteckým dopravcem jedné ze smluvních stran mohou být vyloženy na území druhé smluvní strany pouze se schválením celních orgánů uvedené smluvní strany a může se požadovat, aby zůstaly pod dohledem nebo kontrolou uvedených orgánů do doby, než budou znovu vyvezeny nebo s nimi bude jinak naloženo v souladu s celními předpisy.

5. Osvobození stanovená tímto článkem se rovněž uplatňují v případech, kdy letečtí dopravci jedné smluvní strany uzavřeli s jiným leteckým dopravcem, který obdobně využívá tato osvobození udělená druhou smluvní stranou, smlouvu týkající se zapůjčení nebo převodu položek uvedených v odstavci 1 a 2 na území druhé smluvní strany.

6. Žádné ustanovení této dohody nebrání žádné smluvní straně uložit daně, dávky, cla či různé poplatky za zboží prodávané za jiným účelem, než je spotřeba cestujícími na palubě na sektoru letecké služby mezi dvěma místy na jejím území, na kterých je povolen nástup a výstup.

7. Ustanovení této dohody nemají vliv na DPH, s výjimkou daně tohoto typu z dovozu. Touto dohodou se nemění ustanovení příslušných platných úmluv mezi členskými státy Evropské unie a Izraelem o zamezení dvojímu zdanění příjmů a kapitálu.

ČLÁNEK 10

Poplatky za používání letišť a leteckých zařízení a služeb

1. Každá smluvní strana zajistí, aby poplatky, které její příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky mohou leteckým dopravcům druhé smluvní strany uložit za užívání letových navigačních služeb a služeb řízení letového provozu, souvisely s náklady a nebyly diskriminační. V žádném případě nesmějí být leteckým dopravcům druhé smluvní strany tyto poplatky za užívání vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci.

2. Každá smluvní strana zajistí, aby poplatky, které její příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky mohou leteckým dopravcům druhé smluvní strany uložit za užívání letiště, zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy a souvisejících zařízení a služeb, nebyly nespravedlivě diskriminační a byly spravedlivě rozvrženy mezi kategorie uživatelů. Tyto poplatky mohou odrážet – avšak nesmějí překračovat – úplné náklady, které příslušným orgánům nebo subjektům ukládajícím poplatky vznikají v souvislosti s poskytováním náležitých letištních zařízení a služeb a zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy na daném letišti nebo v rámci systému letišť. Uvedené poplatky mohou zohledňovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za jejichž užívání jsou vybírány poplatky, musí být poskytovány efektivním a hospodárným způsobem. V žádném případě nesmějí být leteckým dopravcům druhé smluvní strany tyto poplatky vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci v době vyměření těchto poplatků.

3. Každá smluvní strana podporuje konzultace mezi příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky na svém území a leteckými dopravci, kteří využívají uvedené služby a zařízení, nebo subjekty zastupujícími tyto letecké dopravce, a vybízí příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky, aby poskytly každému uživateli letiště nebo zástupcům či sdružením uživatelů letišť informace o prvcích sloužících jako základ pro stanovení systému nebo výše všech poplatků vybíraných na každém letišti řídícími orgány letišť, jelikož tyto informace mohou být nezbytné k přesnému přezkumu přiměřenosti poplatků v souladu se zásadami odstavců 1 a 2 tohoto článku. Každá smluvní strana vybízí příslušné orgány ukládající poplatky, aby uživatelům poskytly včas informace o každém návrhu na změny poplatků za užívání, a měly tak možnost před provedením změn zvážit stanoviska vyjádřená těmito uživateli.

4. Při řešení sporu podle článku 23 lze u smluvní strany konstatovat porušení ustanovení tohoto článku, pokud: a) nepřistoupí v přiměřené lhůtě k přezkoumání poplatků nebo praxe, které jsou předmětem stížnosti druhé smluvní strany; nebo b) po takovém přezkoumání neučiní v rámci své pravomoci všechny kroky k úpravě jakéhokoli poplatku nebo praxe, které jsou v rozporu s tímto článkem.

ČLÁNEK 11

Stanovení cen

1. Smluvní strany leteckým dopravcům povolují svobodné stanovování cen na základě volné a spravedlivé hospodářské soutěže.

2. Smluvní strany nevyžadují předkládání cen.

3. Mezi příslušnými orgány se mohou uskutečnit jednání mimo jiné o cenách, které mohou být nespravedlivé, nepřiměřené nebo diskriminační.

ČLÁNEK 12

Statistický přehled

1. Každá smluvní strana druhé smluvní straně poskytuje statistické údaje, které jsou povinně shromažďovány podle vnitrostátních právních a správních předpisů, a na vyžádání také další dostupné statistické informace, které mohou být přiměřeně vyžadovány za účelem přezkumu provozování leteckých služeb podle této dohody.

2. V rámci smíšeného výboru zřízeného článkem 22 smluvní strany spolupracují na usnadnění vzájemné výměny statistických informací pro účely sledování rozvoje leteckých služeb podle této dohody.

HLAVA II

SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

ČLÁNEK 13

Bezpečnost letectví

1. Aniž jsou dotčeny pravomoci zákonodárných orgánů smluvních stran, smluvní strany úzce spolupracují v oblasti bezpečnosti letectví s cílem stanovit, v míře, v níž je to proveditelné, harmonizovaná pravidla nebo vzájemné uznávání svých bezpečnostních norem. Na tento proces spolupráce dohlíží smíšený výbor, jemuž je nápomocna Evropská agentura pro bezpečnost letectví.

2. Smluvní strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy dosáhnou minimálně úrovně regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV části A, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

3. Příslušné orgány smluvních stran uznají pro účely provozování letecké dopravy podle této dohody platné osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o způsobilosti a licence vydané nebo schválené druhou smluvní stranou za platné a za předpokladu, že požadavky na tato osvědčení nebo licence jsou alespoň rovnocenné minimálním normám, které mohou být stanoveny podle úmluvy. Příslušné orgány však mohou pro účely letu nad územím svého vlastního státu odmítnout uznat za platná osvědčení o způsobilosti a licence udělené nebo schválené svým vlastním státním příslušníkům těmito jinými orgány.

4. Každá smluvní strana může kdykoliv požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem zavedených druhou smluvní stranou v oblastech, které se týkají leteckých zařízení, letové posádky, letadel a provozu letadel. Tyto konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů od uvedené žádosti.

5. Pokud po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana nedodržuje a neprovádí účinným způsobem bezpečnostní normy a požadavky v oblastech uvedených v odstavci 4, jež splňují normy stanovené v dané době podle úmluvy, oznámí druhé smluvní straně příslušná zjištění a kroky považované za nutné k tomu, aby bylo dosaženo souladu s normami ICAO. Druhá smluvní strana následně přijme vhodná nápravná opatření v rámci dohodnutého časového období.

6. Smluvní strany zajistí, aby letadlo registrované v jedné smluvní straně, u něhož existuje podezření, že nesplňuje bezpečnostní standardy mezinárodního letectví stanovené úmluvou, a které přistává na letištích otevřených mezinárodní letecké dopravě na území druhé smluvní strany, bylo podrobeno prohlídkám provedeným příslušnými orgány druhé strany na odbavovací ploše, na palubě letadla a v jeho okolí za účelem prověření platnosti dokladů letadla a jeho posádky a navenek patrného stavu letadla a jeho vybavení.

7. Příslušné orgány kterékoli smluvní strany mohou přijmout všechna vhodná a okamžitá opatření, kdykoliv zjistí, že letadlo, součást letadla nebo úkon:

a) nesplňují minimální normy stanovené podle úmluvy nebo

b) vyvolávají vážné obavy – na základě provedení prohlídky uvedené v odstavci 6 podle článku 16 úmluvy – že letadlo nebo jeho provoz nesplňují minimální normy stanovené podle úmluvy nebo

c) vyvolávají vážné obavy, že nejsou účinně dodržovány a prováděny minimální normy stanovené podle úmluvy.

8. Podniknou-li příslušné orgány jedné smluvní strany kroky podle odstavce 7, neprodleně uvědomí příslušné orgány druhé smluvní strany o těchto krocích a uvedou důvody, které je k těmto krokům vedly.

9. Pokud je nutné přijmout naléhavá opatření pro zajištění bezpečnosti provozu leteckého dopravce, každá smluvní strana si vyhrazuje právo ihned pozastavit nebo změnit provozní povolení leteckého dopravce nebo dopravců druhé smluvní strany.

10. Jsou-li opatření přijatá v důsledku uplatňování odstavce 7 nebo 9 i nadále uplatňována, ačkoliv důvod pro jejich provádění pominul, může kterákoliv smluvní strana předložit záležitost smíšenému výboru.

ČLÁNEK 14

Ochrana letectví před protiprávními činy

1. Smluvní strany znovu zdůrazňují své vzájemné závazky při ochraně civilního letectví před protiprávními činy, a obzvláště své závazky podle úmluvy, Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu dne 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu dne 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu dne 23. září 1971, Protokolu o potlačování protiprávních násilných činů na letištích sloužících k mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, pokud jsou smluvní strany stranami těchto úmluv, jakož i všech dalších úmluv a protokolů vztahujících se na ochranu civilního letectví před protiprávními činy, jejichž stranami smluvní strany jsou.

2. Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nezbytnou pomoc s cílem zabránit protiprávnímu zmocnění se civilního letadla a jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti letadla, jeho cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení a zabránit jakékoliv jiné hrozbě ohrožující ochranu civilního letectví.

3. Smluvní strany ve svých vzájemných vztazích jednají v souladu se standardy ochrany letectví před protiprávními činy a doporučenými postupy stanovenými ICAO a uvedenými jako přílohy úmluvy – pokud tyto postupy uplatňují – v rozsahu, v jakém se taková ochranná opatření na smluvní strany vztahují. Smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadla zapsaného v jejich rejstříku, provozovatelé, jejichž hlavní místo jejich obchodní činnosti nebo trvalý pobyt je na území stran, a provozovatelé letišť na území stran jednali alespoň v souladu s takovými opatřeními pro ochranu letectví před protiprávními činy.

4. Každá smluvní strana zajistí, aby na jejím území byla přijata účinná opatření pro ochranu letadla, detekční kontrolu cestujících a jejich příručních zavazadel a provádění náležitých kontrol posádky, nákladu (včetně kabinových zavazadel) a palubních zásob před nástupem do letadla nebo naložením letadla a během těchto úkonů a aby tato opatření byla uzpůsobena v případě zvýšení hrozby. Každá smluvní strana souhlasí s tím, že se od jejích leteckých dopravců může vyžadovat, aby dodržovali ustanovení pro ochranu letectví před protiprávními činy uvedená v odstavci 3 a vyžadovaná druhou smluvní stranou pro vstup na její území, jeho opouštění či pobyt na něm. Je-li smluvní strana informována o konkrétní hrozbě pro konkrétní let nebo konkrétní sérii letů na území nebo z území druhé smluvní strany, informuje druhou smluvní stranu a první smluvní strana může rozhodnout o zvláštních bezpečnostních opatřeních zohledňujících tuto konkrétní hrozbu v souladu s odstavcem 6.

5. Smluvní strany se dohodly, že budou pracovat na dosažení vzájemného uznávání svých bezpečnostních norem. Za tímto účelem uzavřou správní ujednání umožňující konzultace o stávajících nebo plánovaných opatřeních v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy a spolupráci a sdílení informací o opatřeních pro kontrolu kvality, která smluvní strany provádějí. Smluvní strana může rovněž druhou smluvní stranu požádat o spolupráci za účelem posouzení, zda konkrétní bezpečnostní opatření uvedené druhé smluvní strany splňují požadavky žádající smluvní strany. Žádající smluvní strana může se zřetelem na výsledky hodnocení rozhodnout, že se na území druhé smluvní strany používají bezpečnostní opatření rovnocenné úrovně, v důsledku čehož mohou být transferoví cestující, zavazadla nebo náklad osvobozeni z opakované kontroly na území žádající smluvní strany. Toto rozhodnutí se sdělí druhé smluvní straně.

6. Každá smluvní strana rovněž příznivě posuzuje jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená zvláštní ochranná opatření ke zvládnutí konkrétní hrozby. S výjimkou mimořádných situací oznámí každá smluvní strana s předstihem druhé smluvní straně jakákoliv zvláštní ochranná opatření, která hodlá zavést a která by mohla mít významný finanční či provozní dopad na služby letecké dopravy poskytované podle této dohody. Každá smluvní strana může rovněž požádat o svolání smíšeného výboru podle článku 22 této dohody k projednání takových ochranných opatření.

7. Dojde-li k protiprávnímu zmocnění se civilního letadla nebo jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti letadla, jeho cestujících a posádky, letišť či leteckých navigačních zařízení nebo vyvstane-li hrozba takové události, pomáhají si smluvní strany vzájemně usnadněním komunikace a jiných odpovídajících opatření, jejichž cílem je rychle a bezpečně ukončit událost nebo hrozbu, že k události dojde.

8. Každá smluvní strana přijme opatření, která považuje za praktická, aby zajistila, že letadlo, které je předmětem protiprávního zmocnění či jiného protiprávního činu a které se nachází na zemi na území dané strany, je zadržováno na zemi, s výjimkou případů, kdy je jeho odlet vynucen prvořadou povinností chránit lidské životy. Je-li to proveditelné, přijímají se tato opatření na základě vzájemných konzultací.

9. Má-li smluvní strana oprávněný důvod domnívat se, že druhá smluvní strana se odchýlila od ustanovení pro ochranu letectví před protiprávními činy uvedených v tomto článku, může tato smluvní strana požádat o okamžité konzultace s druhou smluvní stranou.

10. Aniž je dotčen článek 4, je nedosažení uspokojivé dohody do patnácti (15) dnů od data takové žádosti důvodem pro odebrání, zrušení či omezení povolení k provozu vydaných jednomu či více leteckým dopravcům této druhé smluvní strany nebo podmínění těchto povolení k provozu uložením vhodných opatření.

11. V případě okamžité a mimořádné hrozby může smluvní strana podniknout prozatímní kroky před vypršením patnácti (15) dnů.

12. Aniž je dotčena potřeba přijmout okamžitá opatření k zajištění ochrany dopravy před protiprávními činy, smluvní strany potvrzují, že při zvažování bezpečnostních opatření každá smluvní strana vyhodnotí možné nepříznivé hospodářské a provozní dopady na provoz leteckých služeb podle této dohody, a pokud neexistují žádná právní omezení, zohlední tyto faktory při určení potřebných a vhodných opatření k řešení daných bezpečnostních hrozeb.

13. Jakékoliv kroky podniknuté v souladu s odstavcem 10 nebo 11 skončí poté, co druhá smluvní strana dodrží ustanovení tohoto článku.

14. Xxxxxxx na tento článek smluvní strany souhlasí, že žádná strana nemá povinnost sdělovat informace, které mohou ohrozit národní bezpečnost každé ze smluvních stran.

ČLÁNEK 15

Uspořádání letového provozu

1. Smluvní strany se zavazují úzce spolupracovat v oblasti uspořádání letového provozu v zájmu rozšíření jednotného evropského nebe na Izrael za účelem posílení bezpečnostních norem a celkové efektivity všeobecné letecké dopravy, co nejlepšího využití kapacit a snížení zpoždění na minimum. Za tímto účelem se Izrael zapojí do práce Výboru pro jednotné evropské nebe jako pozorovatel. Smíšený výbor tento proces spolupráce sleduje.

2. S cílem usnadnit uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného evropského nebe na svých územích:

a) přijme Izrael nezbytná opatření pro přizpůsobení svých institucionálních struktur v oblasti uspořádání letového provozu jednotnému evropskému nebi, zejména zřízením příslušného vnitrostátního kontrolního orgánu, který je přinejmenším funkčně nezávislý na poskytovateli (poskytovatelích) letových navigačních služeb; a

b) Evropská unie přidruží Izrael k příslušným provozním iniciativám v oblasti letových navigačních služeb, vzdušného prostoru a interoperability, které vychází z jednotného evropského nebe, zejména prostřednictvím odpovídající koordinace v projektu SESAR.

3. a) Smluvní strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy dosáhnou minimálně regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV části B oddílu A, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

b) Smluvní strany se vynasnaží jednat v souladu s regulačními požadavky a normami Evropské unie týkajícími se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze IV části B oddílu B, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

ČLÁNEK 16

Životní prostředí

1. Smluvní strany uznávají význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění mezinárodní letecké politiky.

2. Smluvní strany stvrzují, že k minimalizaci dopadu civilního letectví na životní prostředí je zapotřebí účinných celosvětových, regionálních, vnitrostátních a/nebo místních opatření.

3. Smluvní strany uznávají význam spolupráce mezi sebou i v rámci mnohostranných jednání, jejímž cílem je posuzovat a minimalizovat účinky letectví na životní prostředí a ekonomiku a zajišťovat, aby jakákoli zmírňující opatření byla plně v souladu s cíli této dohody.

4. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako omezení pravomoci příslušných orgánů smluvní strany přijmout všechna odpovídající opatření k prevenci a jinému řešení dopadů na životní prostředí způsobených leteckou dopravou, pokud jsou taková opatření prováděna bez ohledu na státní příslušnost.

5. Smluvní strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy dosáhnou minimálně regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV části C, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

ČLÁNEK 17

Odpovědnost leteckého dopravce

1. Smluvní strany znovu potvrzují své závazky podle Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, uzavřené v Montrealu dne 28. května 1999 (Montrealská úmluva).

2. Smluvní strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy dosáhnou minimálně regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV části D, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

ČLÁNEK 18

Práva spotřebitelů a ochrana osobních údajů

Smluvní strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy dosáhnou minimálně regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV části E, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

ČLÁNEK 19

Počítačové rezervační systémy

Smluvní strany uplatňují své právní a správní předpisy včetně pravidel hospodářské soutěže na provoz počítačových rezervačních systémů na spravedlivém a nediskriminačním základě. Počítačové rezervační systémy, letečtí dopravci a cestovní kanceláře jedné ze smluvních stran požívají zacházení rovnocenné tomu, jehož se počítačovým rezervačním systémům, leteckým dopravcům a cestovním agenturám dostává na území druhé smluvní strany.

ČLÁNEK 20

Sociální aspekty

Smluvní strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy dosáhnou minimálně regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV části F, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

HLAVA III

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 21

Výklad a prosazování

1. Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z této dohody a zdrží se jakýchkoli opatření, která by ohrozila dosažení cílů dohody.

2. Každá smluvní strana zodpovídá na svém vlastním území za řádné prosazování této dohody, a zejména regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV, jak je podrobně uvedeno v příloze VI.

3. Každá smluvní strana poskytne druhé smluvní straně veškeré nezbytné informace a pomoc v souladu s platnými právními předpisy příslušné smluvní strany v případě vyšetřování možných porušení, která tato druhá smluvní strana provádí v rámci svých příslušných pravomocí stanovených v této dohodě.

4. Kdykoliv smluvní strany jednají v rámci pravomocí, které jim uděluje tato dohoda, v záležitostech, jež jsou v zájmu druhé smluvní strany a jež se týkají orgánů nebo podniků druhé smluvní strany, jsou plně informovány příslušné orgány druhé smluvní strany a je jim dána příležitost vyjádřit se před přijetím konečného rozhodnutí.

ČLÁNEK 22

Smíšený výbor

1. Zřizuje se výbor složený ze zástupců smluvních stran (dále jen „smíšený výbor“), který zodpovídá za správu této dohody a zabezpečí její řádné provádění. Za tímto účelem předkládá doporučení a činí rozhodnutí v případech stanovených touto dohodou.

2. Rozhodnutí smíšeného výboru se přijímají na základě vzájemné dohody a jsou pro smluvní strany závazná. Smluvní strany je uvedou v platnost v souladu se svými vlastními pravidly.

3. Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

4. Smíšený výbor se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Kterákoli ze smluvních stran může požádat o svolání zasedání.

5. Smluvní strana může rovněž požádat o jednání smíšeného výboru za účelem vyřešení záležitosti týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody. Uvedené jednání se zahájí co nejdříve, nejpozději však dva měsíce ode dne obdržení žádosti, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

6. Za účelem řádného provádění této dohody si smluvní strany vyměňují informace a na žádost kterékoliv smluvní strany vedou konzultace ve smíšeném výboru.

7. Není-li podle názoru jedné ze smluvních stran rozhodnutí smíšeného výboru druhou smluvní stranou řádně prováděno, může první smluvní strana požádat, aby záležitost projednal smíšený výbor. Pokud smíšený výbor není schopen záležitost vyřešit do dvou měsíců od data, kdy mu byla postoupena, může smluvní strana, která žádost podala, přijmout dočasná ochranná opatření podle článku 24.

8. V rozhodnutích smíšeného výboru se uvede datum jejich provedení ve smluvních stranách a všechny další informace, které se mohou týkat hospodářských subjektů.

9. Aniž je dotčen odstavec 2, mohou smluvní strany, pokud smíšený výbor neučiní rozhodnutí v záležitosti, která mu byla postoupena, do šesti měsíců od data, kdy mu byla postoupena, přijmout příslušná dočasná ochranná opatření podle článku 24.

10. Smíšený výbor přezkoumá otázky týkající se dvoustranných investic s většinovou účastí nebo změny faktické kontroly leteckých dopravců smluvních stran.

11. Smíšený výbor rovněž rozvíjí spolupráci prostřednictvím:

a) provádění svých specifických úkolů v souvislosti s procesem regulační spolupráce, jak je stanovena v hlavě II této dohody;

b) podpory výměny informací o nových iniciativách a vývoji v oblasti právních předpisů či regulace mezi odborníky, mimo jiné v oblasti ochrany před protiprávními činy, bezpečnosti, životního prostředí, infrastruktury letectví (včetně letištních časů), konkurenčního prostředí a ochrany spotřebitele;

c) pravidelného přezkoumávání sociálních důsledků dohody při jejím provádění, zejména v oblasti zaměstnanosti, a vhodnou reakcí na obavy, jejichž oprávněnost se prokázala;

d) vzájemně dosažené dohody ohledně návrhů, přístupů či dokumentů procesní povahy, které se přímo týkají fungování této dohody;

e) posuzování možných oblastí pro další rozvoj této dohody, včetně doporučování změn této dohody; a

f) řešení uplatňování oddílu A.1 přílohy IV (seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy).

12. Smluvní strany mají společný cíl dosáhnout co největšího přínosu pro spotřebitele, letecké dopravce, zaměstnance a společnost na obou stranách rozšířením této dohody na třetí země. Za tímto účelem smíšený výbor vypracuje návrh ohledně podmínek a postupů, včetně všech nezbytných změn této dohody, které by byly potřeba k tomu, aby třetí země přistoupily k této dohodě.

ČLÁNEK 23

Řešení sporů a rozhodčí řízení

1. Každá smluvní strana může Radě přidružení zřízené podle dohody o přidružení diplomatickou cestou předložit jakýkoliv spor týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody, který nebyl vyřešen v souladu s článkem 22. Pro účely tohoto článku vykonává funkci smíšeného výboru Rada přidružení zřízená v rámci dohody o přidružení.

2. Rada přidružení může spor vyřešit formou rozhodnutí.

3. Smluvní strany přijmou potřebná opatření za účelem provedení rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.

4. Pokud smluvní strany nemohou vyřešit spor v souladu s odstavcem 2, je spor na žádost kterékoliv smluvní strany předložen rozhodčímu soudu složenému ze třech rozhodců v souladu s níže uvedeným postupem:

a) každá smluvní strana jmenuje rozhodce do šedesáti (60) dnů od data, kdy rozhodčí soud obdrží diplomatickou cestou oznámení žádosti o rozhodčí řízení adresované druhou smluvní stranou; třetí rozhodce by měl být smluvními stranami jmenován do dalších šedesáti (60) dnů. Nejmenovala-li jedna ze smluvních stran rozhodce v dohodnutém období nebo není-li třetí rozhodce jmenován v dohodnutém období, může každá smluvní strana požádat předsedu Rady ICAO, aby dle potřeby jmenoval jednoho či více rozhodců;

b) třetí rozhodce jmenovaný podle výše uvedeného písmene a) by měl být státním příslušníkem třetího státu, jenž v době jmenování udržuje diplomatické vztahy s každou ze smluvních stran, a vykonává funkci předsedy rozhodčího soudu;

c) rozhodčí soud schválí svůj jednací řád a

d) s výhradou konečného rozhodnutí rozhodčího soudu se obě smluvní strany dělí rovnoměrně o náklady rozhodčího řízení.

5. Na žádost jedné smluvní strany může rozhodčí soud nařídit druhé smluvní straně, aby do doby, než rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí, provedla prozatímní nápravná opatření.

6. Rozhodčí soud se vynasnaží přijmout všechna prozatímní rozhodnutí či závěrečné rozhodnutí konsensem. Pokud není konsensus možný, přijme rozhodčí soud svá rozhodnutí většinou hlasů.

7. Pokud jedna ze smluvních stran do třiceti (30) dnů od oznámení výše uvedeného rozhodnutí nejedná v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu přijatým podle tohoto článku, může druhá smluvní strana po dobu trvání tohoto nesouladu vinné smluvní straně omezit, pozastavit nebo zrušit práva či výsady, které jí udělila v rámci této dohody.

ČLÁNEK 24

Ochranná opatření

1. Smluvní strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Dohlížejí na to, aby bylo cílů stanovených v této dohodě dosaženo.

2. Pokud se jedna ze smluvních stran domnívá, že druhá smluvní strana neplní závazek vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Rozsah a trvání ochranných opatření se omezí na míru nezbytně nutnou pro nápravu situace či udržení rovnováhy této dohody. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.

3. Smluvní strana, která hodlá přijmout ochranná opatření, uvědomí prostřednictvím smíšeného výboru druhou smluvní stranu a poskytne veškeré příslušné informace.

4. Smluvní strany okamžitě zahájí konzultace ve smíšeném výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení.

5. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1 písm. d), čl. 4 odst. 1 písm. d), článek 13 a článek 14, nesmí dotčená smluvní strana přijmout ochranná opatření dříve než po uplynutí jednoho měsíce od data oznámení podle odstavce 3, s výjimkou případů, kdy byla konzultace podle odstavce 4 ukončena před uplynutím stanovené lhůty.

6. Dotčená smluvní strana smíšenému výboru neprodleně oznámí přijatá opatření a poskytne veškeré příslušné informace.

7. Všechna opatření přijatá v souladu s tímto článkem se pozastaví, jakmile vinná smluvní strana splní ustanovení této dohody.

ČLÁNEK 25

Geografická působnost dohody

Smluvní strany se zavazují vést neustálý dialog s cílem zabezpečit soudržnost této dohody s barcelonským procesem a v konečném důsledku usilovat o společný evropsko-středomořský letecký prostor. V souladu s čl. 22 odst. 11 se tedy v rámci smíšeného výboru projedná možnost vzájemného dohodnutí změn v zájmu zohlednění podobných evropsko-středomořských dohod v oblasti letectví.

ČLÁNEK 26

Vztah k jiným dohodám

1. Ustanovení této dohody nahrazují příslušná ustanovení stávajících dvoustranných dohod a ujednání mezi Izraelem a členskými státy. Nicméně nehledě na jakékoli ustanovení této dohody mohou být i nadále vykonávána stávající provozní práva, bezpečnostní opatření vycházející z uvedených dvoustranných dohod nebo jiná ujednání, na která se tato dohoda nevztahuje nebo která jsou příznivější. Pokud jde o letecké dopravce, tato práva a ujednání mohou i nadále vykonávat:

a) letečtí dopravci Evropské unie, pokud při výkonu těchto stávajících práv nebo jiných ujednání nedochází mezi leteckými dopravci Evropské unie k diskriminaci na základě státní příslušnosti.

b) letečtí dopravci Státu Izrael.

2. Pokud smluvní strany přistoupí k mnohostranné dohodě nebo schválí rozhodnutí ICAO nebo jiné mezinárodní organizace, které se týká záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, vedou ve smíšeném výboru konzultace s cílem stanovit, zda by tato dohoda měla být revidována s cílem tento vývoj zohlednit.

3. Touto dohodou není dotčeno žádné rozhodnutí obou smluvních stran provádět případná budoucí doporučení učiněná organizací ICAO. Smluvní strany necitují tuto dohodu ani žádnou její část s cílem oponovat posouzení alternativních politik v ICAO v jakékoliv záležitosti, na níž se vztahuje tato dohoda.

4. Smluvní strany souhlasí s tím, že nebude existovat nic, co by v budoucnu omezovalo bezpečnostní ujednání mezi vládou Státu Izrael a každou vládou členských států Evropské unie v oblastech ochrany před protiprávními činy, které nespadají do výlučné pravomoci EU, nebo takovým ujednáním bránilo. Smluvní strany se však dohodly, že i) upřednostní, je-li to možné a v souladu s čl. 14 odst. 5, uzavření bezpečnostního ujednání na úrovni EU a že ii) poskytnou smíšenému výboru příslušné informace o uvedených dvoustranných bezpečnostních ujednáních, s výhradou čl. 14 odst. 14.

ČLÁNEK 27

Změny

1. Pokud si smluvní strana přeje přezkum dohody, oznámí to smíšenému výboru. Změna této dohody vstoupí v platnost v souladu s článkem 30.

2. Smíšený výbor může na návrh jedné ze smluvních stran a v souladu s tímto článkem rozhodnout o změně příloh k této dohodě.

3. S výhradou dodržení zásady nediskriminace a ustanovení této dohody není touto dohodou dotčeno právo každé smluvní strany jednostranně přijímat nové právní předpisy nebo upravovat své stávající právní předpisy v oblasti letecké dopravy uvedené v příloze IV s ohledem na zásadu nediskriminace a v souladu s ustanoveními této dohody.

4. Zvažuje-li jedna ze smluvních stran nové právní předpisy nebo změnu svých stávajících právních předpisů v oblasti letecké dopravy, jež jsou uvedeny v příloze IV, informuje vhodně a podle možností druhou smluvní stranu. Poskytování těchto informací, a na žádost jedné ze smluvních stran i předběžná výměna názorů, se může konat v rámci smíšeného výboru.

5. Každá smluvní strana pravidelně a co nejdříve uvědomí druhou smluvní stranu o nově přijatých právních předpisech či změnách svých stávajících právních předpisů v oblasti letecké dopravy, jež jsou uvedeny v příloze IV. Poskytování těchto informací se může konat v rámci smíšeného výboru. Na žádost jakékoliv smluvní strany uspořádá smíšený výbor do šedesáti dnů výměnu názorů o dopadech těchto nových právních předpisů či změn na řádné fungování této dohody.

6. S cílem zabezpečit řádné fungování této dohody smíšený výbor:

a) přijme rozhodnutí, kterým se mění příloha IV a/nebo VI této dohody za účelem zařazení – na základě vzájemnosti, je-li to nutné – dotčených nových právních předpisů či změn do dohody; nebo

b) přijme rozhodnutí, podle něhož jsou dotčené nové právní předpisy či změny považovány za jsoucí v souladu s touto dohodou, nebo

c) rozhodne o jakýchkoli jiných opatřeních týkajících se dotčených nových právních předpisů nebo změn, která se přijmou v přiměřené lhůtě.

ČLÁNEK 28

Ukončení

1. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Každá strana může diplomatickou cestou kdykoliv druhé smluvní straně písemně oznámit své rozhodnutí tuto dohodu vypovědět. Toto oznámení se zašle zároveň organizaci ICAO. Platnost této dohody končí o půlnoci greenwichského času na konci dopravní sezóny IATA trvající jeden rok ode dne písemného oznámení o vypovězení dohody, pokud není toto oznámení zrušeno dohodou smluvních stran před koncem tohoto období.

ČLÁNEK 29

Registrace u Mezinárodní organizace pro civilní letectví a sekretariátu Organizace spojených národů

Tato dohoda a všechny její změny se zaregistrují u ICAO a sekretariátu OSN.

ČLÁNEK 30

Provádění a vstup v platnost

1. Tato dohoda se provádí prozatímně v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy smluvních stran od data podpisu smluvními stranami.

2. Tato dohoda vstoupí v platnost měsíc po dni poslední nóty v rámci výměny diplomatických nót mezi smluvními stranami, jíž se potvrzuje, že byly ukončeny všechny potřebné postupy pro vstup této dohody v platnost. Pro účely této výměny doručí Izrael generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie svou diplomatickou nótu určenou Evropské unii a jejím členským státům a generální sekretariát Rady Evropské unie doručí Izraeli diplomatickou nótu Evropské unie a jejích členských států. Diplomatická nóta Evropské unie a jejích členských států obsahuje sdělení jednotlivých členských států, jímž se potvrzuje, že byly ukončeny všechny jejich postupy potřebné pro vstup této dohody v platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci, řádně k tomu zmocnění, k této dohodě své podpisy.

Vyhotoveno v Lucemburku dne desátého června dva tisíce třináct, jenž odpovídá dni druhého tamuzu roku pět tisíc sedm set sedmdesát tři hebrejského kalendáře, ve dvou prvopisech v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a hebrejském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

PŘÍLOHA I

DOHODNUTÉ SLUŽBY A URČENÉ TRATĚ

1. Tato příloha podléhá přechodným ustanovením obsaženým v příloze II této dohody.

2. Každá smluvní strana udělí leteckým dopravcům druhé smluvní strany práva poskytovat služby letecké dopravy na níže určených trasách:

a) Pro letecké dopravce Evropské unie:

místa v Evropské unii – jedno čí více mezilehlých míst v zemích Euromed¹, zemích ECAA² či zemích uvedených v příloze III – jedno či více míst v Izraeli;

b) Pro letecké dopravce Izraele:

místa v Izraeli – jedno čí více mezilehlých míst v zemích Euromed, zemích ECAA či zemích uvedených v příloze III – jedno či více míst v Evropské unii.

3. Služby provozované podle odstavce 2 této přílohy začínají nebo končí na území Izraele v případě izraelských leteckých dopravců a na území Evropské unie v případě leteckých dopravců Evropské unie.

4. Letečtí dopravci obou smluvních stran mohou u jakéhokoli letu nebo u všech letů podle vlastního uvážení:

a) provozovat lety v jednom směru nebo obou směrech;

b) kombinovat různá čísla letů v rámci provozování jednoho letadla;

c) poskytovat služby do mezilehlých míst, jak je uvedeno v odstavci 2 této přílohy, i do míst na územích smluvních stran, a to v jakékoli kombinaci a pořadí;

d) vynechat přistání na jakémkoli místě nebo místech;

e) přenést dopravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo na jakémkoli místě;

f) provádět mezipřistání na jakýchkoli místech na území jedné ze smluvních stran i mimo ně, aniž je dotčen čl. 2 odst. 2 této dohody;

g) vykonávat tranzitní dopravu přes území druhé smluvní strany a

h) kombinovat přepravu ve stejném letadle bez ohledu na to, kde tato přeprava začíná.

5. Každá smluvní strana umožní každému leteckému dopravci určit frekvenci a objem jeho nabídky mezinárodní letecké dopravy na základě tržních obchodních úvah. V souladu s tímto právem neomezí žádná smluvní strana jednostranně objem dopravy, frekvenci či pravidelnost služeb nebo typ či typy letadla provozované leteckými dopravci druhé smluvní strany, s výjimkou celních, technických, provozních, ekologických důvodů, důvodů týkajících se ochrany zdraví nebo z důvodů uplatňování článku 7 této dohody.

6. Letečtí dopravci každé smluvní strany mohou provozovat služby, a to i v rámci ujednání o společném označování linek, do jakéhokoliv místa nacházejícího se ve třetí zemi, která není zahrnuta do určených tratí, za předpokladu, že nevykonávají práva páté svobody.

7. Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této přílohy tato dohoda neuděluje žádná práva umožňující provozování mezinárodní letecké dopravy z/do/přes území třetí země, která nemá diplomatické vztahy se všemi smluvními stranami.

_________________

PŘÍLOHA II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 této přílohy se veškerá práva včetně provozních práv a výhodnějšího zacházení již udělených na základě dvoustranných dohod nebo ujednání mezi Izraelem a členskými státy Evropské unie, která existují k datu podpisu této dohody, nadále vykonávají v souladu s ustanoveními článku 3 této dohody. Pokud jde o letecké dopravce, tato práva a ujednání mohou i nadále vykonávat:

a) letečtí dopravci Evropské unie, pokud při výkonu těchto stávajících práv nebo jiných ujednání nedochází mezi leteckými dopravci Evropské unie k diskriminaci na základě státní příslušnosti.

b) letečtí dopravci Státu Izrael.

2. Pokud jde o přepravu cestujících, nákladu a/nebo pošty, odděleně či společně, letečtí dopravci Izraele a členských států Evropské unie jsou na určených trasách oprávněni vykonávat práva třetí a čtvrté svobody v souladu s těmito přechodnými ustanoveními:

a) Od data podpisu této dohody a pouze pro pravidelnou leteckou dopravu:

i. na každé trase s výjimkou těch, které jsou uvedeny v příloze V, mají oprávnění letečtí dopravci nárok provozovat počet týdenních frekvencí dostupný na základě příslušných platných dvoustranných dohod nebo ujednání, anebo sedm (7) týdenních frekvencí, podle toho, která hodnota je vyšší, a

ii. na trasách uvedených v příloze V mají oprávnění letečtí dopravci nárok provozovat počet týdenních frekvencí uvedený v příloze V.

Od data podpisu této dohody neexistují žádná omezení, pokud jde o počet oprávněných leteckých dopravců na trasu pro každou ze smluvních stran.

b) Od prvního dne prvního letního období IATA po dni podpisu této dohody a pouze v případě pravidelné letecké dopravy mají oprávnění letečtí dopravci nárok provozovat:

i. na trasách uvedených v příloze V části A této dohody tři (3) další týdenní frekvence ve vztahu k počtu týdenních frekvencí uvedených v příloze V části A a

ii. na jakékoli jiné trase, včetně tras uvedených v příloze V části B, sedm (7) dalších týdenních frekvencí ve vztahu k počtu týdenních frekvencí vyplývajících z použití písm. a) bodu i. a ii. výše.

c) Od prvního dne druhého letního období IATA po dni podpisu této dohody a pouze v případě pravidelné letecké dopravy mají oprávnění letečtí dopravci nárok provozovat:

i. na trasách uvedených v příloze V části A této dohody tři (3) další týdenní frekvence ve vztahu k počtu týdenních frekvencí vyplývajících z použití písm. b) bodu i. výše a 

ii. na jakékoli jiné trase, včetně tras uvedených v příloze V části B, sedm (7) dalších týdenních frekvencí ve vztahu k počtu týdenních frekvencí vyplývajících z použití písm. b) bodu ii. výše.

d) S výhradou níže uvedeného odstavce 4 mají od prvního dne třetího letního období IATA po dni podpisu této dohody a pouze v případě pravidelné letecké dopravy oprávnění letečtí dopravci nárok provozovat:

i. na trasách uvedených v příloze V části A této dohody čtyři (4) další týdenní frekvence ve vztahu k počtu týdenních frekvencí vyplývajících z použití písm. c) bodu i. výše a 

ii. na jakékoli jiné trase, včetně tras uvedených v příloze V části B, sedm (7) dalších týdenních frekvencí ve vztahu k počtu týdenních frekvencí vyplývajících z použití písm. c) bodu ii. výše.

e) Od prvního dne čtvrtého letního období IATA po dni podpisu této dohody a pouze v případě pravidelné letecké dopravy mají oprávnění letečtí dopravci nárok provozovat:

i. na trasách uvedených v příloze V části A této dohody čtyři (4) další týdenní frekvence ve vztahu k počtu týdenních frekvencí vyplývajících z použití písm. d) bodu i. výše a 

ii. na jakékoli jiné trase, včetně tras uvedených v příloze V části B, sedm (7) dalších týdenních frekvencí ve vztahu k počtu týdenních frekvencí vyplývajících z použití písm. d) bodu ii. výše.

f) Od prvního dne pátého letního období IATA po dni podpisu této dohody se použijí ustanovení přílohy I a letečtí dopravci smluvních stran mají nárok na určených trasách svobodně provozovat práva třetí a čtvrté svobody bez jakéhokoli omezení, pokud jde o kapacitu, týdenní frekvence nebo pravidelnost dopravy.

3. Pokud jde o nepravidelnou leteckou dopravu:

a) Od data podpisu této dohody nepravidelná letecká doprava i nadále podléhá povolení příslušných orgánů smluvních stran, které příslušné žádosti příznivě zvažují, a

b) Od data uvedeného v odst. 2 písm. f) výše se použijí ustanovení přílohy I a letečtí dopravci smluvních stran mají nárok na určených trasách svobodně provozovat práva třetí a čtvrté svobody bez jakéhokoli omezení, pokud jde o kapacitu, týdenní frekvence, počet oprávněných leteckých dopravců nebo pravidelnost dopravy.

4. Před datem stanoveným v odst. 2 písm. d) této přílohy se sejde smíšený výbor, aby přezkoumal provádění této dohody a posoudil obchodní dopady prvních dvou etap přechodného období popsaného v této příloze. Na základě tohoto posouzení a aniž je dotčena jeho působnost v souladu s článkem 22 této dohody může smíšený výbor rozhodnout na základě konsensu:

a) odložit na některých trasách na vzájemně dohodnuté období, které nesmí přesáhnout dva roky, provádění odst. 2 písm. d), e) a f), pokud je výše uvedeným posouzením shledáno, že provozem nepravidelné letecké dopravy jsou obcházena omezení uložená pravidelné letecké dopravě, nebo existuje významná nerovnováha v objemu dopravy realizované leteckými dopravci smluvních stran, která by mohla ohrozit zachování letecké dopravy; nebo

b) zvýšit počet dodatečných frekvencí uvedených v odst. 2 písm. d) bodě i. a písm. e) bodě i.

Pokud smíšený výbor není schopen dosáhnout dohody, může některá ze smluvních stran přijmout vhodná ochranná opatření podle článku 24.

5. Provádění a uplatňování regulačních požadavků a norem stanovených v právních předpisech Evropské unie týkajících se letecké dopravy uvedených v příloze IV ze strany Izraele se potvrzuje rozhodnutím smíšeného výboru na základě hodnocení Evropské unie. Takové hodnocení se provede buď i) po datu, kdy Izrael smíšenému výboru oznámí, že dokončil harmonizaci na základě přílohy IV této dohody, nebo ii) tři roky po vstupu této dohody v platnost, podle toho, která skutečnost nastane dříve.

6. Bez ohledu na ustanovení přílohy I a aniž je dotčen čl. 26 odst. 1 této dohody a odstavec 1 této přílohy letečtí dopravci smluvních stran do okamžiku přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 5 této přílohy nemají při provozování schválených služeb na určených trasách nárok provozovat práva páté svobody, a to včetně mezi místy na území Evropské unie.

________________

PŘÍLOHA III

SEZNAM JINÝCH STÁTŮ, NA KTERÉ SE ODKAZUJE
V ČLÁNCÍCH 3, 4 A 8 DOHODY A V PŘÍLOZE I

1. Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)

2. Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)

3. Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)

4. Švýcarská konfederace (v rámci Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě)

________________

PŘÍLOHA IV

PŘEDPISY TÝKAJÍCÍ SE CIVILNÍHO LETECTVÍ

Odpovídající regulační požadavky a normy právních předpisů Evropské unie uvedené v této dohodě se stanoví na základě následujících aktů. V případě potřeby jsou dále stanoveny zvláštní úpravy pro jednotlivé akty. Odpovídající regulační požadavky a normy se použijí v souladu s přílohou VI, není-li v této příloze či v příloze II o přechodných ustanoveních stanoveno jinak.

A. BEZPEČNOST LETECTVÍ

A.1 Seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy

Izrael co nejdříve přijme opatření odpovídající opatřením přijatým členskými státy EU na základě seznamu leteckých dopravců, kteří z bezpečnostních důvodů podléhají zákazu provozování letecké dopravy.

Opatření se přijmou v souladu s příslušnými pravidly upravujícími vypracování a zveřejnění seznamu leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy, a požadavky na informace poskytované cestujícím v letecké dopravě o totožnosti leteckého dopravce, který let, jímž cestují, provozuje, stanovenými v těchto právních předpisech EU:

Č. 2111/2005

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES

Příslušná ustanovení: články 1 až 13, příloha

Č. 473/2006

Nařízení Komise (ES) č. 473/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005

Příslušná ustanovení: články 1 až 6, přílohy A až C

Č. 474/2006

Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005

ve znění pravidelně pozměňovaném nařízeními Komise

Příslušná ustanovení: články 1 až 3, přílohy A až B

V případě, že určité opatření vyvolá vážné obavy Izraele, může Izrael pozastavit jeho uplatňování a bez zbytečného odkladu předložit záležitost smíšenému výboru podle čl. 22 odst. 11 písm. f) této dohody.

A.2 Vyšetřování nehod/incidentů a hlášení událostí

A.2 bod 1: Č. 996/2010

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES

Příslušná ustanovení: Články 1–5, článek 8 až čl. 18 odst. 2, články 20–21, článek 23, příloha

A.2 bod 2: Č. 2003/42

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví

Příslušná ustanovení: Články 1–6, 8–9

B. USPOŘÁDÁNÍ LETOVÉHO PROVOZU

ZÁKLADNÍ NAŘÍZENÍ

Oddíl A:

B.1: Č. 549/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení)

Příslušná ustanovení: čl. 1 odst. 1–3, článek 2, čl. 4 odst. 1–4, články 9–10, čl. 11 odst. 1–2, čl. 11 odst. 3 písm. b) a d), čl. 11 odst. 4–6, článek 13

B.2: Č. 550/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb)

Příslušná ustanovení: čl. 2 odst. 1– čl. 2 odst. 2, čl. 2 odst. 4–6, článek 4, čl. 7 odst. 1–2, čl. 7 odst. 4–5, čl. 7 odst. 7, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 3–4, článek 9, články 10–11, čl. 12 odst. 1–4, čl. 18 odst. 1–2, příloha II

B.3: Č. 551/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru)

Příslušná ustanovení: články 1, 3a, 4, čl. 6 odst. 1–5, čl. 6 odst. 7, čl. 7 odst. 1 a 3, článek 8

B.4: Č. 552/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě)

Příslušná ustanovení: články 1–3, čl. 4 odst. 2, články 5–6a, čl. 7 odst. 1, článek 8, přílohy I až V

Nařízení č. 549/2004 až 552/2004 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 s cílem zvýšit výkonnost a udržitelnost evropského leteckého systému

B.5: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES

ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 1108/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008 v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a zrušuje směrnice 2006/23/ES

Příslušná ustanovení: článek 3, čl. 8b odst. 1–3, čl. 8b odst. 5–6, čl. 8c odst. 1–10, příloha Vb

Oddíl B:

B.2: Č. 550/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb)

Příslušná ustanovení: čl. 2 odst. 3, čl. 7 odst. 6 a 8, čl. 8 odst. 2 a 5, čl. 9a odst. 1–5, článek 13

B.3: Č. 551/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru)

Příslušná ustanovení: článek 3, čl. 6 odst. 6

Nařízení č. 549/2004 až 552/2004 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 s cílem zvýšit výkonnost a udržitelnost evropského leteckého systému

B.5: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES

ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 1108/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008 v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a zrušuje směrnice 2006/23/ES

Příslušná ustanovení: čl. 8b odst. 4, čl. 8c odst. 10, příloha Vb bod 4

Prováděcí předpisy

Následující akty jsou použitelné a relevantní ve vztahu k odpovídajícím regulačním požadavkům a normám v souvislosti se „základními nařízeními“, pokud není v příloze VI uvedeno jinak:

Rámec (nařízení (ES) č. 549/2004)

– nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb

Poskytování služeb (nařízení (ES) č. 550/2004)

– nařízení Komise (ES) č. 482/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví systém zajištění bezpečnosti softwaru, který má být zaveden poskytovateli letových navigačních služeb, a kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 2096/2005

Vzdušný prostor (nařízení (ES) č. 551/2004)

– nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu

– nařízení Komise (ES) č. 730/2006 ze dne 11. května 2006 o klasifikaci vzdušného prostoru a o přístupu letů podle pravidel pro let za viditelnosti nad letovou hladinu 195

– nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru

Interoperabilita (nařízení (ES) č. 552/2004)

– nařízení Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010

– nařízení Komise (EU) č. 929/2010 ze dne 18. října 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1033/2006, pokud jde o ustanovení ICAO uvedená v čl. 3 odst. 1

– nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe

– nařízení Komise (ES) č. 262/2009 ze dne 30. března 2009, kterým se stanoví požadavky na koordinované přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S pro jednotné evropské nebe

– nařízení Komise (ES) č. 633/2007 ze dne 7. června 2007, kterým se stanoví požadavky použití protokolu pro přenos zpráv o letu pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu

– nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 ze dne 4. července 2006, kterým se stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe

– nařízení Komise (ES) č. 1032/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu

Požadavky na uspořádání letového provozu / letové navigační služby vyplývající z nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení č. 1108/2009

– nařízení Komise (EU) č. 805/2011 ze dne 10. srpna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k udělování průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

– prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 ze dne 17. října 2011 o dohledu nad provozní bezpečností uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb a o změně nařízení (EU) č. 691/2010

– prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1035/2011 ze dne 17. října 2011, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb a mění nařízení (ES) č. 482/2008 a (EU) č. 691/2010

C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

C.1: Č. 2002/30

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství

ve znění aktu o přistoupení z roku 2003 a aktu o přistoupení z roku 2005

Příslušná ustanovení: články 3–5, článek 7, články 9–10, čl. 11 odst. 2, článek 12, příloha II body 1–3

C.2: Č. 2006/93

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/93/ES ze dne 12. prosince 2006 o regulaci provozu letadel uvedených v části II kapitoly 3 svazku 1 přílohy 16 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, druhé vydání (1988)

Příslušná ustanovení: články 1–3, článek 5

D. ODPOVĚDNOST LETECKÉHO DOPRAVCE

D.1: Č. 2027/97

Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod

ve znění:

– nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002 ze dne 13. května 2002, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2027/97

Příslušná ustanovení: čl. 2 odst. 1 písm. a) a písm. c) až g), články 3–6

E. PRÁVA SPOTŘEBITELŮ A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

E.1: Č. 90/314

Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy

Příslušná ustanovení: článek 1 až čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 4–7, články 5–6.

E.2: Č. 95/46

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů

Příslušná ustanovení: články 1–34

E.3: Č. 261/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91

Příslušná ustanovení: články 1–16

E.4: Č. 1107/2006

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě

Příslušná ustanovení: čl. 1 odst. 1, články 2–16, přílohy I až II

F. SOCIÁLNÍ ASPEKTY

F.1: Č. 2000/79

Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA)

Příslušná ustanovení: ustanovení 1 odst. 1 a ustanovení 2–9 přílohy

________________

PŘÍLOHA V

Část A: Dohodnuté základní frekvence na některých trasách, jejichž hodnota je 14 nebo vyšší

Druh služby	Trasy		Základní kapacita (týdenní frekvence)
Osobní	Vídeň	Tel-Aviv (TLV)	Pro prvního dopravce: 14 Pro druhého a násl. dopravce: 3
Osobní	Paříž (CDG – ORY – BVA)	Tel-Aviv (TLV)	Pro prvního dopravce: bez omezení; Pro druhého a násl. dopravce: 7
Osobní	Frankfurt	Tel-Aviv (TLV)	14
Osobní	Atény	Tel-Aviv (TLV)	14
Osobní	Řím	Tel-Aviv (TLV)	25
Osobní	Madrid	Tel-Aviv (TLV)	21
Osobní / veškeré nákladní	Londýn (LHR)	Tel-Aviv (TLV)	Pro první dva dopravce: bez omezení

Část B: Dohodnuté základní frekvence na některých trasách, jejichž hodnota je vyšší než 7, ale nižší než 14

Druh služby	Trasy		Základní kapacita (týdenní frekvence)
Osobní	Milán	Tel-Aviv (TLV)	13
Osobní	Berlín	Tel-Aviv (TLV)	11
Osobní	Barcelona	Tel-Aviv (TLV)	10
Osobní	Mnichov	Tel-Aviv (TLV)	10

________________

PŘÍLOHA VI

REGULAČNÍ POŽADAVKY A NORMY,
KTERÉ MUSÍ BÝT SPLNĚNY PŘI UPLATŇOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU UVEDENÝCH V PŘÍLOZE IV
EVROPSKO-STŘEDOMOŘSKÉ LETECKÉ DOHODY MEZI EU A IZRAELEM

Prohlášení: Ustanoveními této přílohy není dotčeno uplatňování právních předpisů EU v rámci EU.

ČÁST A.2: Vyšetřování nehod/incidentů a hlášení událostí

A.2 bod 1: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010
o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES

Norma	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Článek č.
Cílem nařízení č. 996/2010 je zlepšit bezpečnost letectví zajištěním vysoké úrovně účinnosti, rychlosti a kvality bezpečnostních vyšetřování v civilním letectví, jejichž jediným účelem je prevence budoucích nehod a incidentů bez určování viny či odpovědnosti. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla týkající se včasné dostupnosti informací o všech osobách a nebezpečných věcech na palubě letadla, které se účastní nehody. Jeho cílem je rovněž zlepšit pomoc obětem leteckých nehod a jejich příbuzným.	A2.1.1.1	1
Definice v článku 2 nařízení č. 996/2010 se použijí na normy a požadavky týkající se vyšetřování a prevence nehod a incidentů v civilním letectví, které jsou uvedeny v této příloze, jak je použitelné a vhodné.	A2.1.2.1	2
Normy a regulační požadavky uvedené v této příloze se použijí na bezpečnostní vyšetřování nehod a vážných incidentů, které provádějí smluvní strany v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy.	A2.1.3.1	3
Smluvní strany zajistí, aby šetření byla vedena nebo kontrolována stálým vnitrostátním orgánem pro šetření v civilním letectví (dále jen „orgán pro šetření“), který je schopen vést nezávisle úplná šetření sám, nebo na základě dohod s jinými orgány pro šetření, bez vnějšího zásahu.	A2.1.4.1	čl. 4 odst. 1
Orgán pro šetření musí být funkčně nezávislý zejména na leteckých úřadech odpovídajících za letovou způsobilost, vydávání osvědčení, letovou činnost, údržbu, udělování licencí, řízení letového provozu nebo provoz letiště a obecně na všech jiných stranách nebo subjektech, jejichž zájmy nebo poslání by mohly být ve střetu s úlohou svěřenou orgánu pro šetření nebo by mohly ovlivnit jeho objektivnost.	A2.1.4.2	čl. 4 odst. 2
Orgán pro šetření nesmí během šetření od nikoho vyžadovat ani přijímat pokyny a má při provádění šetření neomezenou pravomoc.	A2.1.4.3	čl. 4 odst. 3
Činnosti, jimiž je orgán pro šetření pověřen, mohou být rozšířeny o shromažďování a analýzu informací týkajících se provozní bezpečnosti letectví, a to zejména k účelům prevence nehod, pokud tyto činnosti neovlivňují jeho nezávislost ani s sebou nenesou žádnou odpovědnost za záležitosti právní úpravy, správy či normalizace.	A2.1.4.4	čl. 4 odst. 4
V zájmu informování veřejnosti o obecné úrovni provozní bezpečnosti letectví se na úrovni členských států každý rok zveřejňuje zpráva o provozní bezpečnosti. V této analýze se neuvedou zdroje důvěrných informací.	A2.1.4.5	čl. 4 odst. 5
Příslušná smluvní strana poskytne orgánu pro šetření prostředky potřebné pro nezávislý výkon jeho povinností a k tomuto účelu musí být tento orgán schopen získat dostatečné zdroje.	A2.1.4.6	čl. 4 odst. 6
Smluvní strana musí prošetřit každou nehodu nebo vážný incident, o nichž příloha 13 úmluvy stanoví, že jejich vyšetření povinné.	A2.1.5.1	čl. 5 odst. 1–3
Orgány pro šetření mohou rozhodnout o vyšetřování incidentů jiných, než jsou incidenty uvedené v příloze 13 úmluvy, pokud z nich chtějí vyvodit bezpečnostní ponaučení.	A2.1.5.4	čl. 5 odst. 4
Bezpečnostní vyšetřování se v žádném případě nezabývá otázkou viny nebo odpovědnosti. Jsou vedena nezávisle a odděleně od jakýchkoli soudních či správních řízení vedených v souvislosti s určením viny či odpovědnosti a tato řízení jimi nejsou dotčena.	A2.1.5.5	čl. 5 odst. 5
Pokud je splněn požadavek na vyloučení střetu zájmů, může orgán pro vyšetřování vyzvat vnitrostátní orgán pro civilní letectví, aby v rámci svých pravomocí jmenoval zástupce, který se bude účastnit jako poradce odpovědného vyšetřovatele v jakémkoli bezpečnostním vyšetřování, za něž je orgán pro vyšetřování odpovědný, a to pod kontrolou odpovědného vyšetřovatele, a dle jeho uvážení. Vnitrostátní orgány pro civilní letectví podporují vyšetřování, kterého se účastní, poskytováním požadovaných informací. Kromě toho poskytují odpovědnému orgánu pro šetření poradce a své vybavení, je-li to na místě.	A2.1.8.1	8
Každá zúčastněná osoba, která má informace o tom, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, musí tyto skutečnosti neprodleně oznámit příslušnému orgánu pro šetření členského státu, na jehož území k nehodě nebo vážnému incidentu došlo.	A2.1.9.1	čl. 9 odst. 1
Orgán pro šetření neprodleně oznámí Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) a dotčeným třetím zemím v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy všechny nehody a vážné incidenty, které mu byly oznámeny. Pokud se nehoda nebo vážný incident týká letadla registrovaného, provozovaného, vyrobeného nebo certifikovaného v EU, informuje rovněž Evropskou komisi a agenturu EASA.	A2.1.9.2	čl. 9 odst. 2
Po obdržení oznámení ze třetí země o tom, že došlo k nehodě nebo k vážnému incidentu, informují smluvní strany, které jsou státem zápisu do rejstříku, státem provozovatele, státem projekce a státem výroby, co nejdříve třetí zemi, na jejichž území k nehodě nebo vážnému incidentu došlo, zda mají v úmyslu jmenovat zplnomocněného představitele v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy. Je-li zplnomocněný představitel jmenován, je sděleno rovněž jeho jméno a kontaktní informace, jakož i předpokládaný den příjezdu, má-li zplnomocněný představitel v úmyslu odcestovat do země, která oznámení zaslala.	A2.1.10.1	čl. 10 odst. 1
Zplnomocněné představitele pro stát projekce jmenuje orgán pro šetření smluvní strany, na jejímž území se nachází hlavní místo obchodní činnosti držitele typového osvědčení letadla či pohonné jednotky.	A2.1.10.2	čl. 10 odst. 2
Po jmenování orgánem pro šetření a bez ohledu na případné soudní vyšetřování je odpovědný vyšetřovatel oprávněn přijmout nezbytná opatření ke splnění požadavků šetření.	A2.1.11.1	čl. 11 odst. 1
Bez ohledu na povinnost zachovávat důvěrnost v souladu s příslušnými právními předpisy smluvní strany je odpovědný vyšetřovatel zejména oprávněn: a) mít okamžitý, neomezený a nerušený přístup na místo nehody nebo incidentu, jakož i k letadlu, jeho obsahu či troskám; b) zajistit okamžité vypracování seznamu důkazů a kontrolované odebrání trosek nebo součástí pro účely ohledání nebo analýzy; c) mít okamžitý přístup k letovým zapisovačům, jejich obsahu a k veškerým ostatním důležitým záznamům a mít nad nimi kontrolu; d) v souladu s platnými právními předpisy smluvní strany požadovat úplnou pitvu těl smrtelně zraněných osob a přispět k ní a mít okamžitý přístup k jejím výsledkům nebo ke zkouškám učiněným na odebraných vzorcích; e) v souladu s platnými právními předpisy smluvní strany požadovat lékařské vyšetření osob podílejících se na provozu letadla nebo provedení zkoušek na vzorcích odebraných těmto osobám a mít okamžitý přístup k výsledkům těchto vyšetření nebo zkoušek;	A2.1.11.2	čl. 11 odst. 2
f) předvolat a vyslechnout svědky a požadovat po nich, aby dodali či předložili informace či důkazy důležité pro bezpečnostní vyšetřování; g) mít volný přístup k veškerým významným informacím nebo záznamům vlastníka letadla, držitele typového osvědčení, organizace odpovědné za údržbu, organizace odpovědné za odbornou přípravu, provozovatele nebo výrobce letadla, orgánů odpovědných za civilní letectví a poskytovatelů letových navigačních služeb nebo provozovatelů letiště.
Odpovědný vyšetřovatel rozšíří oprávnění uvedená v normě A2.1.11.2 na své vyšetřovatele a – není-li to v rozporu s platnými právními předpisy smluvní strany – na své poradce a na zplnomocněné představitele a jejich poradce, a to v rozsahu nezbytném k umožnění jejich účinné účasti na šetření. Těmito oprávněními nejsou dotčena práva vyšetřovatelů a odborníků jmenovaných orgánem odpovědným za soudní vyšetřování.	A2.1.11.3	čl. 11 odst. 3
Každý, kdo se účastní bezpečnostních vyšetřování, musí plnit své povinnosti nezávisle a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od nikoho jiného než odpovědného vyšetřovatele.	A2.1.11.4	čl. 11 odst. 4
Pokud je zahájeno rovněž soudní vyšetřování, mělo by být oznámeno odpovědnému vyšetřovateli. V takovém případě odpovědný vyšetřovatel zajistí dohledatelnost a úschovu letových zapisovačů a veškerých hmotných důkazů. Justiční orgán může jmenovat svého úředníka, aby doprovázel letové zapisovače či jiné hmotné důkazy až na místo, kde budou odečítány či zpracovávány. Pokud může při ohledání či analýze těchto hmotných důkazů dojít k jejich úpravě, změně či zničení, bude předem vyžadován souhlas justičních orgánů, aniž je dotčeno vnitrostátní právo. Není-li takový souhlas získán v přiměřené lhůtě, nemělo by to odpovědnému vyšetřovateli bránit v provedení tohoto ohledání či analýzy. Pokud je justiční orgán oprávněn zajistit jakékoli důkazy, měl by odpovědný vyšetřovatel mít okamžitý a neomezený přístup k těmto důkazům, které může okamžitě a neomezeně používat. Pokud se v průběhu šetření zjistí či vznikne podezření, že při nehodě či vážném incidentu došlo k protiprávnímu činu podle vnitrostátního práva, jako například vnitrostátní právní úpravy šetření nehod, odpovědný vyšetřovatel o tom okamžitě informuje příslušné orgány. S výhradou normy A2.1.14.1 jsou příslušné informace shromážděné během šetření okamžitě sdíleny s těmito orgány a na jejich žádost může být těmto orgánům předán také příslušný materiál. Sdílením těchto informací a tohoto materiálu není dotčeno právo orgánu pro šetření pokračovat v šetření v koordinaci s orgány, na něž byla případně převedena kontrola nad místem události.	A2.1.12.1	čl. 12 odst. 1–2
Smluvní strany zajistí, aby orgány pro šetření a jiné orgány, které se mohou podílet na činnostech spojených s šetřením, jako jsou justiční orgány, orgány civilního letectví, pátrací a záchranné orgány, vzájemně spolupracovaly na základě předem uzavřených ujednání. Tato ujednání musí respektovat nezávislost orgánů pro šetření a umožnit důkladné a účinné vedení šetření po technické stránce. Měla by zejména týkat těchto otázek: přístupu na místo nehody, uchování důkazů a přístupu k nim, úvodního a průběžného informování o stavu jednotlivých procesů, výměny informací, odpovídajícího použití informací o provozní bezpečnosti a řešení sporů.	A2.1.12.2	čl. 12 odst. 3
Smluvní strana, na jejímž území došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, odpovídá za zajištění bezpečného nakládání s veškerými důkazy a za přijetí veškerých přiměřených opatření na ochranu těchto důkazů a bezpečnou úschovu letadla, jeho obsahu a trosek po dobu nezbytnou pro účely šetření. Ochrana důkazů zahrnuje uchování všech důkazů, které mohou být odstraněny, vymazány, ztraceny nebo zničeny, pomocí fotografických a jiných prostředků. Bezpečná úschova zahrnuje ochranu proti dalšímu poškození, přístupu neoprávněných osob, odcizení či porušení.	A2.1.13.1	čl. 13 odst. 1
Až do příjezdu inspektorů pro šetření nesmí nikdo měnit stav místa nehody ani z něj odebírat žádné vzorky či přemísťovat letadlo, jeho obsah či jeho trosky či z nich odebírat vzorky, ani s letadlem nesmí hýbat či jej odstranit, s výjimkou případů, kdy je toho zapotřebí z důvodů provozní bezpečnosti, za účelem poskytnutí pomoci zraněným osobám či po výslovném svolení orgánů příslušných pro kontrolu nad místem nehody a pokud možno za konzultace s orgánem pro šetření.	A2.1.13.2	čl. 13 odst. 2
Každá zúčastněná osoba podnikne všechny nezbytné kroky k uchování dokumentů, materiálu a záznamů souvisejících s událostí, zejména aby se zabránilo vymazání záznamů rozhovorů a varovných signálů po letu.	A2.1.13.3	čl. 13 odst. 3
Citlivé bezpečnostní informace nesmí být zpřístupněny či použity pro jiné účely než bezpečnostní vyšetřování. Justiční orgány nebo orgán příslušný k rozhodnutí o zpřístupnění záznamů podle vnitrostátních právních předpisů mohou rozhodnout, že přínosy zpřístupnění citlivých bezpečnostních informací pro jakékoli jiné účely povolené zákonem převažují nad nepříznivým vnitrostátním a mezinárodním dopadem, který takové opatření může mít na uvedené nebo jakékoli budoucí bezpečnostní vyšetřování.	A2.1.14.1	14
Pracovníci odpovědného orgánu pro šetření či jiné osoby vyzvané, aby se účastnily šetření nebo aby se na něm podílely, jsou vázáni příslušnými pravidly nebo postupy pro služební tajemství, které se vztahují rovněž na anonymitu účastníků nehody nebo incidentu, podle příslušných právních předpisů.	A2.1.15.1	čl. 15 odst. 1
Odpovědný orgán pro šetření sděluje informace, které považuje za důležité pro prevenci nehod či vážných incidentů, osobám odpovědným za výrobu či údržbu letadla či jeho vybavení a fyzickým či právnickým osobám odpovědným za provoz letadla či odbornou přípravu pracovníků.	A2.1.15.2	čl. 15 odst. 2
Odpovědný orgán pro šetření sděluje vnitrostátnímu orgánu pro civilní letectví důležité věcné informace získané v průběhu bezpečnostního vyšetřování, s výjimkou citlivých bezpečnostních informací nebo informací, které jsou příčinou střetu zájmů. Informace přijaté vnitrostátními orgány pro civilní letectví se chrání v souladu s platnými právními předpisy smluvní strany.	A2.1.15.3	čl. 15 odst. 3
Odpovědný orgán pro šetření je oprávněn informovat oběti, jejich příbuzné a sdružení těchto osob nebo zveřejňovat veškeré informace o konkrétních zjištěních a průběhu šetření a případně i předběžné zprávy či závěry nebo bezpečnostní doporučení za předpokladu, že tyto informace neohrozí cíle šetření a jsou zcela v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.	A2.1.15.4	čl. 15 odst. 4
Před zveřejněním informací uvedených v normě A2.1.15.4 předá odpovědný orgán pro šetření tyto informace obětem a jejich příbuzným a sdružením těchto osob takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení cílů šetření.	A2.1.15.5	čl. 15 odst. 5
Na závěr každého šetření je sepsána zpráva v podobě odpovídající druhu a závažnosti nehody či vážného incidentu. Ve zprávě se uvede, že jediným cílem bezpečnostního vyšetřování je prevence budoucích nehod a incidentů bez určování viny či odpovědnosti. Zpráva případně obsahuje bezpečnostní doporučení.	A2.1.16.1	čl. 16 odst. 1
Ve zprávě je zaručena anonymita všech účastníků nehody nebo vážného incidentu.	A2.1.16.2	čl. 16 odst. 2
Jsou-li zprávy vypracovány ještě před uzavřením bezpečnostního šetření, může si orgán pro šetření před jejich zveřejněním vyžádat připomínky od dotčených orgánů a od dotčeného držitele typového osvědčení, výrobce a provozovatele. Pokud jde o obsah konzultací, jsou tyto subjekty vázány příslušnými pravidly pro služební tajemství.	A2.1.16.3	čl. 16 odst. 3
Před zveřejněním závěrečné zprávy si orgán pro šetření může vyžádat připomínky od dotčených orgánů a od dotčeného držitele typového osvědčení, výrobce a provozovatele, přičemž pokud jde o obsah konzultací, jsou tyto subjekty vázány příslušnými pravidly pro služební tajemství. Při žádání o tyto připomínky se orgán pro šetření řídí mezinárodními standardy a doporučenými postupy.	A2.1.16.4	čl. 16 odst. 4
Citlivé bezpečnostní informace se ve zprávě uvedou pouze v případě, že jsou důležité pro analýzu nehody či vážného incidentu. Informace nebo součásti informací, které pro analýzu nemají význam, se nezveřejňují.	A2.1.16.5	čl. 16 odst. 5
Orgán pro šetření zveřejní závěrečnou zprávu co nejdříve a pokud možno do dvanácti měsíců ode dne nehody či vážného incidentu.	A2.1.16.6	čl. 16 odst. 6
Pokud závěrečnou zprávu nelze zveřejnit do dvanácti měsíců, vydá orgán pro šetření u příležitosti každého výročí nehody nebo vážného incidentu alespoň předběžnou zprávu, v níž uvede podrobné informace o pokroku dosaženém při šetření a o všech vznesených otázkách provozní bezpečnosti.	A2.1.16.7	čl. 16 odst. 7
Orgán pro šetření předá co nejdříve kopii závěrečné zprávy a bezpečnostních doporučení: a) orgánům pro šetření, orgánům pro civilní letectví dotčených států a Mezinárodní organizaci pro civilní letectví v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy; b) subjektům, kterým jsou bezpečnostní doporučení uvedená ve zprávě určena.	A2.1.16.7	čl. 16 odst. 8
Ve kterékoli fázi šetření zašle orgán pro šetření po odpovídající konzultaci se zúčastněnými stranami dotčeným orgánům, včetně orgánů ve třetích zemích, datovaný průvodní dopis, v němž doporučí nezbytná opatření, která by podle jeho názoru měla být neprodleně provedena pro zlepšení letecké provozní bezpečnosti.	A2.1.17.1	čl. 17 odst. 1
Orgán pro šetření může vydat bezpečnostní doporučení rovněž na základě studií či analýz řady šetření či na základě jiných provedených činností.	A2.1.17.2	čl. 17 odst. 2
Bezpečnostní doporučení v žádném případě nevytvářejí presumpci viny či odpovědnosti za nehodu, vážný incident či incident.	A2.1.17.3	čl. 17 odst. 3
Subjekt, kterému jsou bezpečnostní doporučení určena, potvrdí obdržení průvodního dopisu a do 90 dnů od jeho obdržení uvědomí orgán pro šetření, který doporučení vydal, o opatřeních, jež přijal nebo jejichž přijetí zvažuje, a případně o době potřebné k jejich provedení; nepřijme-li žádná opatření, odůvodní to.	A2.1.18.1	čl. 18 odst. 1
Orgán pro šetření sdělí subjektu, kterému jsou bezpečnostní doporučení určena, do 60 dnů od obdržení odpovědi, zda považuje odpověď za přiměřenou, a pokud nesouhlasí s rozhodnutím o tom, že nebudou přijata žádná opatření, odůvodní svůj postoj.	A2.1.18.2	čl. 18 odst. 2
1. Letecké společnosti EU a Izraele zavedou postupy umožňující vypracovat: a) co nejdříve ověřený seznam všech osob na palubě vycházející z nejlepších dostupných informací a b) okamžitě po oznámení nehody letadla seznam nebezpečných věcí na jeho palubě. 2. S cílem umožnit rychlé informování příbuzných cestujících o přítomnosti jejich příbuzných na palubě letadla, které mělo nehodu, musí letecké společnosti nabídnout cestujícím možnost, aby uvedli jméno a kontaktní údaje osoby, na niž se mají obrátit v případě nehody. Tyto informace mohou letecké společností použít pouze v případě nehody a nesmějí je sdělit třetím osobám ani použít pro obchodní účely. 3. Jméno osoby na palubě se zveřejní až poté, co příslušné orgány informují příbuzné této osoby. Seznam uvedený v odst. 1 písm. a) je důvěrný v souladu s příslušnými právními předpisy smluvní strany a jméno každé osoby uvedené v tomto seznamu se zveřejní v souladu s těmito předpisy a tímto právem pouze tehdy, pokud příbuzní dotčené osoby na palubě nevznesou námitky.	A2.1.20.1	20
1. Každá smluvní strana vypracuje na vnitrostátní úrovni nouzový plán pro nehody v civilním letectví s cílem zajistit komplexnější a harmonizovanější řešení nehod. Tento nouzový plán zahrnuje rovněž pomoc obětem nehod v civilním letectví a jejich příbuzným. 2. Každá smluvní strana zajistí, aby všechny letecké společnosti usazené na jejím území měly vypracovaný plán pomoci obětem nehod v civilním letectví a jejich příbuzným. Tyto plány by měly zejména zohledňovat psychologickou podporu obětem nehod v civilním letectví a jejich příbuzným a umožnit letecké společnosti řešit nehodu velkého rozsahu. Každá smluvní strana prověří plány pomoci leteckých společností usazených na jejím území. 3. Smluvní strana, která má z důvodu smrti či vážných zranění svých občanů zvláštní zájem na nehodě, k níž došlo na jejím území, je oprávněna jmenovat odborníka, který má právo: a) navštívit místo nehody;	A2.1.21.1	21
b) mít přístup k příslušným věcným informacím, jejichž zveřejnění schválil odpovědný orgán pro šetření, a k informacím o pokroku dosaženém při šetření; c) obdržet kopii závěrečné zprávy. 4. Odxxxxxx xmenovaný v souladu s odstavcem 3 může být v souladu s příslušnými platnými právními předpisy nápomocen při identifikaci obětí a účastnit se jednání s přeživšími pocházejícími z jeho státu.
Smluvní strany stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení norem a požadavků týkajících se vyšetřování a prevence nehod a incidentů v civilním letectví uvedených v této příloze. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.	A2.1.23.1	23

A.2.2: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003
o hlášení událostí v civilním letectví

Norma	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Článek č.
Cílem této směrnice je přispět ke zvýšení bezpečnosti leteckého provozu tím, že bude zajištěno hlášení, sběr, ukládání, ochrana a šíření významných bezpečnostních informací. Hlášení událostí slouží výhradně pro předcházení nehodám a nahodilým událostem, nikoli k řešení otázek odpovědnosti a závazků.	A2.2.1.1	1
Definice uvedené v článku 2 směrnice 2003/42/ES se použijí na normy a požadavky týkající se hlášení událostí v civilním letectví podle této přílohy, jak je použitelné a vhodné.	A2.2.2.1	2
Normy a požadavky týkající se hlášení událostí v civilním letectví podle této přílohy se vztahují na události, které ohrožují nebo by v případě, že by nebyla přijata nápravná opatření, ohrožovaly letadlo, jeho osazenstvo nebo jiné osoby.	A2.2.3.1	3
Smluvní strany uloží, aby události příslušným orgánům hlásila každá osoba podílející se na události nebo každá osoba, která má licenci podle právních předpisů o letecké dopravě, a každý člen posádky, i když se na události nepodílel.	A2.2.4.1	čl. 4 odst. 1
Smluvní strany určí jeden nebo více příslušných orgánů, které zavedou systém shromažďování, vyhodnocování, zpracování a uchovávání informací o hlášených událostech.	A2.2.5.1	čl. 5 odst. 1
Příslušné orgány uchovávají získaná hlášení ve svých databázích. Nehody a vážné incidenty se rovněž uchovávají v těchto databázích.	A2.2.5.2	čl. 5 odst. 2–3
Izrael a členské státy se účastní výměny bezpečnostních informací, je-li to na místě. Databáze používaná Izraelem by měla být kompatibilní se softwarem ECCAIRS.	A2.2.6.1	6
Smluvní strany přijmou podle svých vnitrostátních právních předpisů opatření nezbytná k zajištění patřičné důvěrnosti informací jimi získaných na základě směrnice 2003/42/ES. Tyto informace používají výhradně pro účely směrnice 2003/42/ES.	A2.2.8.1	čl. 8 odst. 1
Bez ohledu na typ nebo klasifikaci události a nehody nebo vážného incidentu se do databáze podle normy A2.2.5.2 nikdy nezaznamenávají jména nebo adresy jednotlivých osob.	A2.2.8.2	čl. 8 odst. 2
Aniž jsou dotčeny použitelné předpisy trestního práva, zdrží se smluvní strany zahájení soudních řízení v případě neúmyslného porušení předpisů, o kterém jsou informovány pouze na základě hlášení povinného vnitrostátního systému hlášení událostí, s výjimkou případů hrubé nedbalosti.	A2.2.8.3	čl. 8 odst. 3
Každá smluvní strana zavede systém dobrovolného hlášení incidentů k usnadnění shromažďování informací o skutečných nebo potenciálních bezpečnostních nedostatcích, které nemusely být zachyceny povinným systémem hlášení incidentů.	A2.2.9.1	9

ČÁST B: Uspořádání letového provozu

B.1: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004,
kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení)
ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009

Článek č.	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Kategorie (buď oddíl A nebo oddíl B části B přílohy IV)	Norma
čl. 1 odst. 1–3	B.1.1.1	A	Cílem iniciativy jednotné evropské nebe je zdokonalit stávající normy bezpečnosti leteckého provozu, přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy a zlepšit celkovou výkonnost systému uspořádání letového provozu (ATM) a letových navigačních služeb (ANS) pro všeobecný letový provoz ve smluvních stranách tak, aby byly splněny požadavky všech uživatelů vzdušného prostoru. Jednotné evropské nebe zahrnuje konzistentní celoevropskou síť tratí, systémy uspořádání sítě a uspořádání letového provozu, které jsou založeny výhradně na bezpečnosti, výkonnosti a technických hlediscích, ku prospěchu všech uživatelů vzdušného prostoru. Nařízení č. 549/2004 tento cíl naplňuje tím, že zřizuje harmonizovaný právní rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe. Uplatňováním nařízení č. 549/2004 a opatření uvedených v základních nařízeních jednotného evropského nebe není dotčena svrchovanost smluvních stran nad jejich vzdušným prostorem ani požadavky smluvních stran týkající se veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostí obrany podle článku 13. Nařízení č. 549/2004 a opatření uvedená v základních nařízeních jednotného evropského nebe se nevztahují na vojenské činnosti a výcvik. Uplatňováním nařízení č. 549/2004 a opatření uvedených v základních nařízeních jednotného evropského nebe nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 (Chicagská úmluva). V této souvislosti je dalším cílem pomáhat smluvním stranám v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy vytvořením základny pro společný výklad a jednotné provádě–ní ustanovení uvedené úmluvy a zajištěním řádného zohlednění těchto ustanovení v nařízení č. 549/2004 a v prováděcích pravidlech k němu.
2	B.1.2.1	A	Definice uvedené v článku 2 nařízení č. 549/2004 se použijí na normy a požadavky týkající se uspořádání letového provozu uvedené v této příloze. Všechny odkazy na členské státy se považují za odkazy na smluvní strany.
čl. 4 odst. 1	B.1.4.1	A	Smluvní strany společně nebo samostatně buď jmenují, nebo zřídí jeden či více orgánů jako svůj vnitrostátní dozorový orgán, který převezme úkoly jemu svěřené v rámci nařízení č. 549/2004 a v rámci opatření uvedených v článku 3 nařízení č. 549/2004.
čl. 4 odst. 2	B.1.4.2	A	Vnitrostátní dozorové orgány jsou nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb. Této nezávislosti je dosaženo alespoň na funkční úrovni dostatečným oddělením vnitrostátních dozorových orgánů od těchto poskytovatelů.
čl. 4 odst. 3	B.1.4.3	A	Vnitrostátní dozorové orgány vykonávají své pravomoci nestranně, nezávisle a transparentně. Toho se dosáhne uplatněním vhodných řídících a kontrolních mechanismů, a to i v rámci správních orgánů smluvní strany. To však nesmí bránit vnitrostátním dozorovým orgánům plnit jejich úkoly v souladu s pravidly pro organizaci vnitrostátních úřadů civilního letectví či jakýchkoli jiných veřejných subjektů.
čl. 4 odst. 4	B.1.4.4	A	Smluvní strany zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly k účinnému a včasnému plnění úkolů, které jim nařízení č. 549/2004 přiděluje, potřebné zdroje a schopnosti.
9	B.1.9.1	A	Sankce, které smluvní strany stanoví za porušení nařízení č. 549/2004 a porušení opatření uvedených v základních nařízeních jednotného evropského nebe, kterých se dopustí zejména uživatelé vzdušného prostoru a poskytovatelé služeb, musí být účinné, přiměřené a odrazující.
10	B.1.10.1	A	Smluvní strany jednající v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy stanoví konzultační mechanismy pro vhodné zapojení zúčastněných stran, včetně organizací profesního zastoupení zaměstnanců, do realizace jednotného evropského nebe.
čl. 11 odst. 1	B.1.11.1	A	Za účelem zlepšení výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě bude zřízen systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě. Zahrnuje: a) vnitrostátní plány, včetně výkonnostních cílů v klíčových oblastech zahrnujících bezpečnost, životní prostředí, kapacitu a efektivitu nákladů, zajištění souladu s iniciativou jednotného evropského nebe a b) pravidelnou kontrolu, sledování a měření výkonnosti letových navigačních služeb a služeb sítě.
čl. 11 odst. 2	B.1.11.2	A	Komise může v souladu s regulatorním postupem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení č. 549/2004 stanovit, že Eurocontrol nebo jiný nezávislý a kvalifikovaný orgán bude působit jako „orgán pro kontrolu výkonnosti“. Úkolem orgánu pro kontrolu výkonnosti je pomáhat na požádání vnitrostátním dozorovým orgánům při provádění systému sledování výkonnosti. Komise zajistí, aby orgán pro kontrolu výkonnosti jednal při plnění úkolů, které mu Komise svěřila, nezávisle.
čl. 11 odst. 3 písm. b)	B.1.11.3	A	Vnitrostátní plány uvedené v normě B.1.11.1 vypracuje vnitrostátní dozorový orgán a přijme je smluvní strana. Tyto plány zahrnují závazné vnitrostátní cíle a vhodný systém pobídek přijatý smluvní stranou. Plány se vypracují po konzultaci s poskytovateli letových navigačních služeb, zástupci uživatelů vzdušného prostoru a případně také s provozovateli a koordinátory letišť.
čl. 11 odst. 3 písm. d)	B.1.11.4	A	Referenční období pro systém sledování výkonnosti činí nejméně tři roky a nejvýše pět let. Pokud nejsou vnitrostátní cíle během této doby splněny, uplatní smluvní strany a/nebo vnitrostátní dozorové orgány příslušná opatření, která stanovily.
11.4	B.1.11.5	A	Na systém sledování výkonnosti se použijí tyto postupy: a) shromažďování, ověřování, prověřování, hodnocení a šíření relevantních údajů souvisejících s poskytováním letových navigačních služeb a funkcí sítě a pocházejících od všech zúčastněných stran, včetně poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť, vnitrostátních dozorových orgánů, smluvních stran a Eurocontrolu;
			b) výběr vhodných klíčových oblastí výkonnosti na základě dokumentu ICAO č. 9854 „Provozní koncepce celosvětového uspořádání letového provozu“ odpovídajících oblastem uvedeným ve výkonnostním rámci hlavního plánu ATM, včetně otázek bezpečnosti, životního prostředí, kapacity a efektivity nákladů a upravených v případě potřeby tak, aby zohledňovaly specifické potřeby jednotného evropského nebe a příslušné cíle pro tyto oblasti, a stanovení omezeného počtu klíčových ukazatelů výkonnosti pro měření výkonnosti; c) vyhodnocení vnitrostátních cílů výkonnosti na základě vnitrostátního plánu a  d) kontrola vnitrostátních plánů výkonnosti včetně vhodných výstražných mechanismů.
čl. 11 odst. 5	B.1.11.6	A	Při vytváření systému sledování výkonnosti je třeba vzít v úvahu, že traťové navigační služby, letištní a přibližovací služby řízení letů a funkce sítě jsou odlišné, a pro účely měření výkonnosti je nutné k nim také tak přistupovat.
čl. 11 odst. 6	B.1.11.7	A	Použijí se prováděcí pravidla týkající se systému sledování výkonnosti uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
13	B.1.13.1	A	Základní nařízení jednotného evropského nebe nebrání smluvní straně, aby uplatňovala opatření do té míry, do které jsou potřebná pro zajištění základních bezpečnostních nebo obranných zájmů. Jde zejména o opatření, která jsou nezbytná: – pro přehled o provozu ve vzdušném prostoru pod pravomocí dotčeného členského státu podle dohod ICAO o oblastní letové navigaci včetně možnosti zjištění, identifikace a vyhodnocení všech letadel, která užívají tento vzdušný prostor, s ohledem na zajištění bezpečnosti letů a přijetí akce k zajištění bezpečnostních a obranných potřeb, – v případě závažných vnitřních nepokojů, které ohrožují veřejný pořádek,
			– v případě války nebo závažného mezinárodního napětí, které představuje válečnou hrozbu, – pro plnění mezinárodních závazků smluvní strany týkajících se zachování míru a mezinárodní bezpečnosti, – pro provádění vojenských činností a výcviku včetně nezbytných možností pro cvičení.

B.2: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004
o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb)
ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009

Článek č.	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Kategorie (buď oddíl A nebo oddíl B části B přílohy IV)	Norma
čl. 2 odst. 1–2	B.2.2.1	A	Provádění inspekcí a šetření vnitrostátními dozorovými orgány k zajištění dohledu nad souladem s nařízením (ES) č. 550/2004, zejména pokud jde o bezpečnou a efektivní činnost poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří poskytují služby vztahující se k vzdušnému prostoru spadajícímu do pravomoci smluvní strany. Dotčení poskytovatelé letových navigačních služeb tuto práci usnadňují.
čl. 2 odst. 3	B.2.2.2	B	Země, které se účastní funkčního bloku vzdušného prostoru, uzavřou dohody o dozoru, které zajišťují inspekce a šetření poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří poskytují služby v příslušném funkčním bloku vzdušného prostoru.
čl. 2 odst. 4–6	B.2.2.3	A	V případě poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří poskytují služby ve vzdušném prostoru jiné země, uzavřou příslušné země dohody o dozoru, které zajišťují inspekce a šetření dotyčného poskytovatele. Tato ujednání obsahují ustanovení pro případy neplnění příslušných požadavků.
4		A	Použijí se prováděcí pravidla týkající se bezpečnostních požadavků uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
čl. 7 odst. 1	B.2.7.1	A	Poskytovatelé letových navigačních služeb podléhají certifikaci smluvními stranami.
čl. 7 odst. 3	B.2.7.2	A	Vnitrostátní dozorové orgány vydají osvědčení poskytovatelům letových navigačních služeb, kteří splňují požadavky nařízení č. 1035/2011 a příslušných vnitrostátních právních předpisů.
čl. 7 odst. 3	B.2.7.3	A	Osvědčení může být vydáno jednotlivě pro každý typ služby definované v článku 2 nařízení č. 549/2004, nebo pro soubor těchto služeb.
čl. 7 odst. 3	B.2.7.4	A	Osvědčení se pravidelně kontroluje.
čl. 7 odst. 4 + příloha II	B.2.7.5	A	Osvědčení vymezuje práva a povinnosti poskytovatelů letových navigačních služeb včetně zásady zákazu diskriminace uživatelů vzdušného prostoru v jejich přístupu k službám, přičemž zvláštní ohled se klade na bezpečnost. Vydání osvědčení smí být vázáno pouze na podmínky stanovené v příloze II nařízení č. 550/2004. Tyto podmínky musí být objektivně odůvodněné, nediskriminující, přiměřené a transparentní.
čl. 7 odst. 5	B.2.7.6	A	Smluvní strany mohou povolit poskytování letových navigačních služeb bez osvědčení, pokud pohyby primárně nespadají do všeobecného letového provozu.
čl. 7 odst. 6	B.2.7.7	B	Vydání osvědčení dává poskytovatelům letových navigačních služeb možnost nabízet své služby ostatním smluvním stranám, jiným poskytovatelům letových navigačních služeb, uživatelům vzdušného prostoru a letištím ve smluvních stranách.
čl. 7 odst. 7	B.2.7.8	A	Vnitrostátní dozorové orgány sledují dodržování osvědčení.
čl. 7 odst. 7	B.2.7.9	A	Jestliže vnitrostátní dozorový orgán zjistí, že držitel osvědčení tyto požadavky nebo podmínky nadále neplní, přijme vhodná opatření, přičemž zajistí pokračování služby. Tato opatření mohou zahrnovat odebrání osvědčení.
čl. 7 odst. 8	B.2.7.10	B	Smluvní strana uzná každé osvědčení vydané v jiné smluvní straně v souladu s normami a regulačními požadavky týkajícími se uspořádání letového provozu, jež jsou uvedeny v této příloze.
čl. 8 odst. 1	B.2.8.1	A	Smluvní strany zajistí poskytování výlučných letových provozních služeb pro konkrétní bloky vzdušného prostoru s ohledem na vzdušný prostor pod jejich pravomocí. Za tímto účelem smluvní strany určí poskytovatele letových provozních služeb, který je držitelem osvědčení platného ve smluvních stranách.
čl. 8 odst. 2	B.2.8.2	B	Právní systémy nebrání přeshraničním službám tím, že by vyžadovaly, aby poskytovatel letových navigačních služeb a) byl vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového podílu drženého určitým státem nebo jeho státními příslušníky, b) měl sídlo / hlavní místo podnikání v daném státě, nebo c) využíval výhradně zařízení v daném státě.
čl. 8 odst. 3	B.2.8.3	A	Smluvní strany přesně vymezí práva a povinnosti určeného poskytovatele služeb. Tyto povinnosti mohou zahrnovat podmínky včasného poskytnutí relevantních informací umožňujících identifikaci pohybů všech letadel ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc.
čl. 8 odst. 4	B.2.8.4	A	Smluvní strany mohou volně uvážit, koho vyberou za poskytovatele služeb, pokud tento poskytovatel plní požadavky a podmínky uvedené v normách a regulačních požadavcích týkajících se uspořádání letového provozu uvedených v této příloze.
čl. 8 odst. 5	B.2.8.4	B	Ve vztahu k funkčním blokům vzdušného prostoru stanoveným v souladu s článkem 9a, které přesahují vzdušný prostor spadající pod pravomoc jedné smluvní strany, určí dotčené smluvní strany v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení č. 550/2004 alespoň jeden měsíc před zřízením bloku vzdušného prostoru společně jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb.
9	B.2.9.1	A	Smluvní strany mohou určit poskytovatele meteorologických služeb, aby dodával všechny meteorologické údaje nebo jejich část výlučně pro celý vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc nebo jeho část, přičemž je třeba brát ohled na bezpečnostní hlediska.
čl. 9a odst. 1	B.2.9a.1	B	Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zřídily funkční bloky vzdušného prostoru s cílem dosáhnout požadované kapacity a účinnosti sítě uspořádání letového provozu v rámci jednotného evropského nebe, udržet vysokou úroveň bezpečnosti, a přispět tak k celkové výkonnosti systému letecké dopravy a snížení jejích dopadů na životní prostředí. Smluvní strany mezi sebou v co nejvyšší míře spolupracují, zejména pak při zřizování sousedních funkčních bloků vzdušného prostoru, aby zajistily soulad s tímto ustanovením.
čl. 9a odst. 2	B.2.9a.2	B	Pro funkční bloky vzdušného prostoru platí zejména tato kritéria: a) jsou zakládány z důvodů bezpečnosti; b) umožňují optimální užívání vzdušného prostoru při zohlednění plynulosti toků letového provozu; c) zajišťují soulad s evropskou sítí leteckých tratí vytvořenou v souladu s článkem 6 nařízení o vzdušném prostoru; d) jsou odůvodněny svou celkovou přidanou hodnotou, včetně optimálního využívání technických a lidských zdrojů na základě analýzy nákladů a výnosů; e) zajišťují hladké a pružné převzetí odpovědnosti za řízení letového provozu mezi stanovišti letových provozních služeb; f) zajišťují slučitelnost různých uspořádání vzdušného prostoru a optimalizují mimo jiné stávající letové informační oblasti; g) splňují podmínky vyplývající z regionálních dohod uzavřených v rámci ICAO; h) dodržují regionální dohody uzavřené ke dni vstupu nařízení č. 550/2004 v platnost; a i) usnadňují soulad s výkonnostními cíli.
čl. 9a odst. 3	B.2.9a.3	B	Funkční blok vzdušného prostoru se zřizuje pouze vzájemnou dohodou všech smluvních stran, případně i třetích zemí, pod jejichž pravomoc spadá část vzdušného prostoru uvnitř funkčního bloku vzdušného prostoru. Před zřízením funkčního bloku vzdušného prostoru poskytne (poskytnou) dotčená smluvní strana (dotčené smluvní strany) ostatním smluvním stranám a dalším zainteresovaným stranám odpovídající informace a dá (dají) jim možnost k vyjádření svých připomínek.
čl. 9a odst. 4	B.2.9a.4	B	Pokud se funkční blok vzdušného prostoru týká vzdušného prostoru, který zcela nebo zčásti spadá pod pravomoc dvou nebo více smluvních stran států, obsahuje dohoda, kterou byl funkční blok vzdušného prostoru zřízen, nezbytná ustanovení o způsobu, jak blok změnit a jak z bloku mohou smluvní strany vystoupit, včetně přechodných ustanovení.
čl. 9a odst. 5	B.2.9a.5	B	Jestliže mezi dvěma nebo více smluvními stranami vyvstanou problémy ohledně přeshraničního funkčního bloku vzdušného prostoru, který zasahuje do vzdušného prostoru spadajícího pod jejich pravomoc, mohou dotyčné smluvní strany tuto záležitost společně předložit výboru pro jednotné nebe, který vydá stanovisko. Stanovisko je určeno dotyčným smluvním stranám. Aniž je dotčena norma B.2.9a.3, smluvní strany toto stanovisko zohlední při hledání řešení.
čl. 10 odst. 1	B.2.10.1	A	Poskytovatelé letových navigačních služeb mohou využít služeb ostatních poskytovatelů služeb, kterým bylo vydáno osvědčení ve smluvních stranách.
čl. 10 odst. 2	B.2.10.2	A	Poskytovatelé letových navigačních služeb formalizují své pracovní vztahy písemnými dohodami nebo obdobnými právními ujednáními, ve kterých jsou stanovené jednotlivé povinnosti a funkce převzaté každým poskytovatelem a které umožňují výměnu provozních údajů mezi všemi poskytovateli služeb, pokud se jedná o všeobecný letový provoz. Tyto dohody nebo ujednání se oznamují příslušnému vnitrostátnímu dozorovému orgánu nebo příslušným vnitrostátním dozorovým orgánům.
čl. 10 odst. 3	B.2.10.3	A	V případech, ve kterých jde o poskytování letových provozních služeb, je vyžadován souhlas dotčených smluvních stran. V případech, ve kterých jde o poskytování meteorologických služeb, je vyžadován souhlas dotčených smluvních stran, jestliže určily poskytovatele na výlučném základě v souladu s normou B.2.9.1.
11	B.2.10.4	A	Smluvní strany přijmou v rámci společné dopravní politiky nezbytná opatření k zajištění toho, aby ohledně uspořádání konkrétních bloků vzdušného prostoru byly mezi příslušnými civilními a vojenskými orgány uzavřeny či prodlouženy písemné dohody nebo obdobná právní ujednání.
čl. 12 odst. 1	B.2.12.1	A	Bez ohledu na své vlastnické vztahy nebo právní formu sestavují poskytovatelé letových navigačních služeb své účetní výkazy, předávají je k auditu a zveřejňují.
čl. 12 odst. 2	B.2.12.2	A	Ve všech případech poskytovatelé letových navigačních služeb zveřejňují výroční zprávu a pravidelně se podrobují nezávislému auditu.
čl. 12 odst. 3	B.2.12.3	A	Jestliže poskytovatelé letových navigačních služeb poskytují soubor služeb, uvádějí a zveřejňují náklady a příjmy spojené s letovými navigačními službami členěné v souladu s příslušným systémem poplatků, a případně vedou konsolidované účetnictví o ostatních službách, jež nejsou letovými navigačními službami, jak by je byli povinni vést, kdyby dané služby poskytovaly samostatné podniky.
čl. 12 odst. 4	B.2.12.4	A	Smluvní strany určí příslušné orgány, které jsou oprávněné k nahlédnutí do účetních výkazů poskytovatelů služeb, kteří poskytují služby ve vzdušném prostoru spadajícím pod pravomoc dotčených smluvních stran.
čl. 13 odst. 1	B.2.13.1	B	Co se týče všeobecného letového provozu, jsou mezi všemi poskytovateli letových navigačních služeb, uživateli vzdušného prostoru a letišti významné provozní údaje, které usnadňují jejich provozní potřeby, vyměňovány v reálném čase. Údaje smějí být užívány jen pro provozní účely.
čl. 13 odst. 2	B.2.13.2	B	Přístup k významným provozním údajům je umožněn příslušným orgánům, poskytovatelům letových navigačních služeb majícím osvědčení, uživatelům vzdušného prostoru a letištím v souladu se zásadou zákazu diskriminace.
čl. 13 odst. 3	B.2.13.3	B	Poskytovatelé letových navigačních služeb mající osvědčení, uživatelé vzdušného prostoru a letiště stanoví standardní podmínky přístupu k jiným významným provozním údajům, než které jsou uvedeny v odstavci 1. Tyto standardní podmínky schvalují vnitrostátní dozorové orgány. Postupem stanoveným v čl. 5 odst. 3 rámcového nařízení jsou podle potřeby stanovena podrobná pravidla, která se vztahují k těmto podmínkám.
čl. 18 odst. 1–2	B.2.18.1	A	Vnitrostátní dozorové orgány smluvních stran jednající v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy ani Komise nezveřejňují informace důvěrné povahy, zejména informace o poskytovatelích letových navigačních služeb, jejich obchodních vztazích nebo jejich nákladových položkách. Tím nejsou dotčena práva vnitrostátních dozorových orgánů smluvních stran ani Komise na zveřejňování informací v případech, kdy je to nezbytné k plnění jejich povinností. Tehdy musí být zveřejnění informací přiměřené a zohledňovat oprávněné zájmy poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, letišť a jiných zúčastněných stran na ochraně jejich obchodního tajemství.

B.3: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004
o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi
(nařízení o vzdušném prostoru) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009

Článek č.	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Kategorie (buď oddíl A nebo oddíl B části B přílohy IV)	Norma
1	B.3.1.1	A	Cílem je podporovat v rámci společné dopravní politiky koncepci postupně více integrovaného provozního vzdušného prostoru a stanovit společné postupy pro stanovení, plánování a řízení, což zajistí účinné a bezpečné uspořádání letového provozu. Užívání vzdušného prostoru podporuje provozování letových navigačních služeb jako soudržný a logický celek v souladu s nařízením (ES) č. 550/2004. Toto se vztahuje na vzdušný prostor v oblastech ICAO EUR a ICAO AFI, v nichž jsou smluvní strany odpovědné za poskytování letových provozních služeb v souladu s nařízením o poskytování služeb č. 550/2004. Smluvní strany mohou rovněž uplatňovat nařízení č. 551/2004 na vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc i v rámci jiných oblastí ICAO za podmínky, že o tom uvědomí ostatní smluvní strany.
čl. 3 odst. 1	B.3.3.1	B	Smluvní strany usilují o to, aby ICAO zřídila a uznávala jednotnou evropskou letovou informační oblast pro horní vzdušný prostor (EUIR).
čl. 3 odst. 2	B.3.3.2	B	EUIR je v souladu s čl. 1 odst. 3 nařízení č. 551/2004 vymezena tak, aby obsahovala vzdušný prostor pod pravomocí smluvních stran, a může rovněž obsahovat vzdušný prostor evropských třetích zemí.
čl. 3 odst. 3	B.3.3.3	B	Zřízením EUIR není dotčena pravomoc smluvních stran určovat poskytovatele letových provozních služeb pro vzdušný prostor pod svou pravomocí v souladu s normou B.2.8.1.
čl. 3 odst. 4	B.3.3.4	B	Smluvní strany jsou vůči ICAO v rámci zeměpisných hranic letových informačních oblastí nadále odpovědné za horní vzdušný prostor a letové informační oblasti, které jim ICAO svěřila.
3a	B.3.3a.1	A	Použijí se prováděcí pravidla týkající se leteckých informací v elektronické podobě uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
4	B.3.4.1	A	Použijí se prováděcí pravidla týkající se pravidel létání a klasifikace vzdušného prostoru uvedená v příloze IV Evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
čl. 6 odst. 1	B.3.6.1	A	Funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) umožňují optimální využívání vzdušného prostoru a zajišťují, aby uživatelé vzdušného prostoru mohli užívat upřednostňované tratě při současném zajištění co největšího přístupu ke vzdušnému prostoru a letovým navigačním službám. Účelem těchto funkcí je podpora iniciativ na vnitrostátní úrovni a na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a tyto funkce by se měly vykonávat tak, aby byla dodržena zásada oddělení regulatorních a provozních úkolů.
čl. 6 odst. 2	B.3.6.2	A	Funkce vykonávané manažerem struktury vzdušného prostoru v oblasti navrhování tratí a řízení omezených zdrojů, jakož i možnost jmenovat např. Eurocontrol manažerem struktury vzdušného prostoru.
čl. 6 odst. 3	B.3.6.3	A	Po řádné konzultaci se zúčastněnými stranami z tohoto odvětví může Komise přidávat na seznam funkcí uvedených v normě B.3.6.2 další funkce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky nařízení č. 551/2004 jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 5 odst. 4 rámcového nařízení.
čl. 6 odst. 4	B.3.6.4	A	Použijí se prováděcí pravidla k opatřením uvedeným v článku 6 nařízení o vzdušném prostoru (č. 551/2004), vyjma pravidel uvedených v čl. 6 odst. 6 až 9 nařízení č. 551/2004, uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem. Tato prováděcí pravidla se zaměří zejména na a) koordinaci a harmonizaci procesu a postupů s cílem zlepšit výkonnost správy leteckých kmitočtů včetně stanovení zásad a kritérií; b) základní funkci pro koordinaci včasné identifikace a řešení potřeb, pokud jde o kmitočty v pásmech přidělených evropskému všeobecnému leteckému provozu, s cílem podpořit organizaci a provoz evropské letecké sítě;
			c) další funkce sítě, jak jsou popsány v hlavním plánu ATM; d) postupy pro rozhodování založené na spolupráci mezi smluvními stranami, poskytovateli letových navigačních služeb a funkcí uspořádání sítě; e) opatření pro konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami v rámci rozhodovacího procesu na vnitrostátní i evropské úrovni a  f) v rámci rádiového spektra, jež bylo letovému provozu přiděleno Mezinárodní telekomunikační unií, rozdělení úkolů a povinností mezi funkci uspořádání sítě a správce kmitočtů jednotlivých států, přičemž musí být zajištěno, aby funkce vnitrostátní správy kmitočtů i nadále rozdělovaly kmitočty, které nemají žádný dopad na síť. V záležitostech, které mají dopad na síť, spolupracují správci kmitočtů jednotlivých států se subjekty odpovědnými za funkci uspořádání sítě s cílem zajistit optimální využívání kmitočtů.
čl. 6 odst. 5	B.3.6.5	A	Jiná hlediska navrhování vzdušného prostoru než ta, jež jsou uvedena v čl. 6 odst. 2 nařízení č. 551/2004, se řeší na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru. Proces navrhování zohlední požadavky provozu a jeho složitost, vnitrostátní plány výkonnosti či plány výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru a jeho součástí bude úplná konzultace s příslušnými uživateli vzdušného prostoru či příslušnými skupinami, které je zastupují, a případně s vojenskými orgány.
čl. 6 odst. 6	B.3.6.6	B	Smluvní strany svěří Eurocontrolu či jinému nezávislému a příslušnému orgánu provádění činností souvisejících s uspořádáním toku letového provozu, přičemž tento orgán bude podléhat příslušným opatřením zajišťujícím dohled.
čl. 6 odst. 7	B.3.6.7	A	Použijí se prováděcí pravidla týkající se uspořádání toku letového provozu uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
čl. 7 odst. 1	B.3.7.1	A	Smluvní strany zajistí, s ohledem na organizaci vojenských záležitostí ve své pravomoci, jednotné uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru v rámci jednotného evropského nebe, vymezené ICAO a rozvinuté Eurocontrolem, s cílem usnadnit uspořádání vzdušného prostoru a řízení letového provozu v rámci společné dopravní politiky.
čl. 7 odst. 3	B.3.7.2	A	Použijí se prováděcí pravidla týkající se pružného užívání vzdušného prostoru uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
čl. 8 odst. 1	B.3.8.1	A	V případech, kdy uplatňování článku 7 nařízení č. 551/2004 působí závažné provozní obtíže, mohou smluvní strany dočasně toto uplatňování pozastavit, pokud o tom neprodleně informují smíšený výbor.
čl. 8 odst. 2	B.3.8.2	A	Po zavedení dočasného pozastavení mohou být pro vzdušný prostor pod pravomocí dotyčné smluvní strany (dotyčných smluvních stran) vypracovány úpravy pravidel přijatých podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 551/2004.

B.4: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004
o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě)
ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009

Článek č.	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Kategorie (buď oddíl A nebo oddíl B části B přílohy IV)	Norma
článek 1 + příloha I	B.4.1.1	A	V oblasti působnosti rámcového nařízení se nařízení č. 552/2004 týká interoperability evropské sítě uspořádání letového provozu. Vztahuje se na systémy, jejich složky a související postupy uvedené v příloze I nařízení č. 552/2004. Cílem je dosáhnout interoperability mezi různými systémy, složkami a souvisejícími postupy evropské sítě uspořádání letového provozu s náležitým ohledem na související mezinárodní předpisy a rovněž zajistit koordinované a včasné zavedení nových schválených a potvrzených provozních koncepcí nebo technologií v oblasti uspořádání letového provozu.
článek 2 + příloha II	B.4.2.1	A	Evropská síť uspořádání letového provozu, její systémy a složky a související postupy musí splňovat základní požadavky. Tyto požadavky jsou uvedeny v příloze II nařízení č. 552/2004.
3	B.4.3.1	A	Použijí se prováděcí pravidla týkající se interoperability uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem. Systémy, složky a související postupy musí splňovat po celou dobu životnosti příslušná prováděcí pravidla pro interoperabilitu. Prováděcí pravidla pro interoperabilitu musí zejména: a) stanovit všechny zvláštní požadavky, které doplňují nebo upřesňují základní požadavky, zejména pokud jde o bezpečnost, hladký a bezporuchový provoz a výkon; a/nebo b) ve vhodných případech uvádět všechny zvláštní požadavky, které doplňují nebo upřesňují základní požadavky, zejména pokud jde o koordinované zavádění nových schválených a potvrzených provozních koncepcí nebo technologií; a/nebo c) stanovit složky ve vztahu k systémům;
			a/nebo d) popisovat jednotlivé postupy při posuzování shody, případně včetně určených subjektů podle článku 8 nařízení č. 552/2004, na základě modulů definovaných v rozhodnutí 93/465/EHS, které se mají použít pro posuzování shody nebo vhodnosti k používání složek, jakož i ověření systémů; a/nebo e) stanovit podmínky zavádění, případně včetně data, od kdy se jim dotčené strany musí podřídit. Při přípravě, přijímání a přezkumu prováděcích pravidel pro interoperabilitu se musí vzít v úvahu odhadované náklady a výnosy technických řešení, jejichž prostřednictvím lze tato pravidla plnit, s cílem stanovit nejvhodnější řešení, a přitom brát náležitě na zřetel nutnost zachovat schválenou vysokou úroveň bezpečnosti. Ke každému návrhu prováděcího pravidla pro interoperabilitu se musí přiložit odhad nákladů a výnosů řešení pro všechny dotčené subjekty. Prováděcí pravidla pro interoperabilitu se přijímají postupem stanoveným v článku 8 rámcového nařízení.
čl. 4 odst. 2		A	Dodržování základních požadavků anebo prováděcích pravidel pro interoperabilitu se předpokládá u systémů a souvisejících postupů nebo složek, které splňují odpovídající specifikace Společenství a jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.
článek 5 + příloha III	B.4.5.1	A	Ke složkám se přiloží prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání. Jednotlivé prvky tohoto prohlášení jsou uvedeny v příloze III nařízení č. 552/2004. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve smluvních stranách zaručí a prostřednictvím prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání prohlásí, že použil ustanovení obsažená v základních požadavcích a v příslušných prováděcích pravidlech pro interoperabilitu. Shoda se základními požadavky a příslušnými prováděcími pravidly pro interoperabilitu se předpokládá u složek, k nimž je přiloženo prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání. Příslušná prováděcí pravidla pro interoperabilitu případně stanoví úkoly, které mají v souvislosti s posuzováním shody nebo vhodnosti k používání složek plnit oznámené subjekty uvedené v článku 8 nařízení č. 552/2004.
článek 6 + příloha IV	B.4.6.1	A	Poskytovatel služeb letového provozu musí provést ověření ES systémů v souladu s příslušnými prováděcími pravidly pro interoperabilitu, aby zajistil, že při integraci těchto systémů do evropské sítě uspořádání letového provozu tyto systémy splňují základní požadavky nařízení č. 552/2004 a prováděcí pravidla pro interoperabilitu. Před uvedením systému do provozu vydá příslušný poskytovatel služeb letového provozu prohlášení ES o ověření, jímž se potvrzuje shoda, a toto prohlášení předloží spolu s technickou dokumentací vnitrostátnímu dozorovému orgánu. Jednotlivé prvky tohoto prohlášení a technické dokumentace jsou uvedeny v příloze IV nařízení č. 552/2004. Vnitrostátní dozorový orgán si může vyžádat jakékoli další informace, které jsou nezbytné pro kontrolu této shody. Příslušná prováděcí pravidla pro interoperabilitu případně vymezí úkoly, které mají v souvislosti s ověřením systémů plnit oznámené subjekty uvedené v článku 8 nařízení č. 552/2004. Prohlášení ES o ověření nemá vliv na žádné hodnocení, jehož vypracování může vnitrostátní dozorový orgán potřebovat z jiných důvodů, než je interoperabilita.
6a	B.4.6a.1	A	Vztahuje-li se osvědčení vydané v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví na složky nebo systémy, považuje se pro účely článků 5 a 6 nařízení č. 552/2004 za prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti pro použití nebo prohlášení ES o ověření, pokud je jeho součástí prokázání shody s podstatnými požadavky nařízení č. 552/2004 a příslušnými prováděcími pravidly pro zajištění interoperability.
čl. 7 odst. 1	B.4.7.1	A	Pokud vnitrostátní dozorový orgán zjistí, že: a) složka, k níž je přiloženo prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání, nebo b) systém, k němuž je přiloženo prohlášení ES o ověření, nesplňuje základní požadavky nebo příslušná prováděcí pravidla pro interoperabilitu, přijme s přihlédnutím k nutnosti zajistit bezpečnost a kontinuitu provozu veškerá nezbytná opatření, aby omezil oblasti používání dotyčné složky či dotyčného systému nebo zakázal takové používání u subjektů, které jsou v jeho působnosti.
čl. 8 odst. 1	B.4.8.1	A	Smluvní strany oznámí smíšenému výboru subjekty, které určí, aby plnily úkoly v oblasti posuzování shody nebo vhodnosti k použití podle článku 5 nařízení č. 552/2004 nebo při ověřování podle článku 6 nařízení č. 552/2004, přičemž sdělí oblast působnosti každého subjektu a uvedou jeho identifikační číslo přidělené Komisí.
čl. 8 odst. 2	B.4.8.2	A	Smluvní strany uplatňují pro hodnocení subjektů, které mají oznámit, kritéria uvedená v příloze V nařízení č. 552/2004. Subjekty splňující kritéria hodnocení uvedená v použitelných evropských normách se považují za subjekty splňující uvedená kritéria.
čl. 8 odst. 3 + příloha V	B.4.8.3	A	Pokud oznámený subjekt přestane splňovat kritéria uvedená v příloze V nařízení (ES) č. 552/2004, smluvní strany oznámení odvolají. Neprodleně o tom uvědomí smíšený výbor.
čl. 8 odst. 4	B.4.8.4	A	Aniž jsou dotčeny požadavky uvedené v čl. 8 odst. 1, 2 a 3 nařízení č. 552/2004, mohou smluvní strany rozhodnout o určení subjektů uznaných v souladu s článkem 3 nařízení o poskytování služeb jako oznámených subjektů.

B.5: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008
o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví,
kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES
ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č 1108/2009 ze dne 21. října 2009,
kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008 v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb
a zrušuje směrnice 2006/23/ES

Článek č.	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Kategorie (buď oddíl A nebo oddíl B části B přílohy IV)	Norma
3	B.5.3.1	A	Na normy a požadavky týkající se uspořádání letového provozu uvedené v této příloze se použijí definice v čl. 3 písm. da), e), f), g), q), r) a s) nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení č. 1108/2009. Všechny odkazy na členské státy se považují za odkazy na smluvní strany.
čl. 8b odst. 1	B.5.8b.1	A	Poskytování ATM/ANS musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009.
čl. 8b odst. 2	B.5.8b.2	A	Poskytovatelé ATM/ANS musí být držiteli osvědčení v souladu s nařízením. č. 1035/2011 a příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Osvědčení se vydá, pokud poskytovatel prokáže způsobilost a prostředky pro plnění povinností souvisejících s jeho výsadními právy. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená provozovateli a rozsah poskytovaných služeb.
čl. 8b odst. 3	B.5.8b.3	A	Odchylně od normy B.5.8b.2 mohou smluvní strany rozhodnout, že poskytovatelé letových informačních služeb mohou učinit prohlášení o způsobilosti a prostředcích pro plnění povinností spojených s poskytovanými službami.
čl. 8b odst. 4	B.5.8b.4	B	Opatřeními uvedenými v normě B.5.8b.6 lze stanovit požadavek certifikace týkající se organizací, které se zabývají projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS kriticky souvisejících s bezpečností. Osvědčení se těmto organizacím vydá, pokud prokáží způsobilost a prostředky pro plnění povinností spojených s jejich výsadními právy. V osvědčení se uvedou výsadní práva, která se jeho prostřednictvím udělují.
čl. 8b odst. 5	B.5.8b.5	A	Opatřeními uvedenými v normě B.5b.8b.6 lze stanovit požadavek certifikace nebo potvrzení ze strany poskytovatele ATM/ANS, pokud jde o systémy a složky ATM/ANS kriticky související s bezpečností. Osvědčení či potvrzení pro tyto systémy a složky se vydají, pokud žadatel prokáže, že jsou tyto systémy a složky v souladu s podrobnými specifikacemi stanovenými k zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v normě B.5.8b.1.
čl. 8b odst. 6	B.5.8b.6	A	Použijí se prováděcí pravidla k ATM/ANS uvedená v čl. 8b odst. 6 nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009 a uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
čl. 8c odst. 1	B.5.8c.1	A	Řídící letového provozu, jakož i osoby a organizace podílející se na jejich výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách, musí splňovat příslušné hlavní požadavky stanovené v příloze Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení č. 1108/2009.
čl. 8c odst. 2	B.5.8c.2	A	Řídící letového provozu musí být držiteli průkazu způsobilosti a příslušného osvědčení zdravotní způsobilosti pro poskytovanou službu.
čl. 8c odst. 3	B.5.8c.3	A	Průkaz způsobilosti uvedený v normě B.5.8c.2 se vydá, pouze pokud žadatel o průkaz způsobilosti prokáže, že splňuje pravidla pro zajištění souladu s hlavními požadavky na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti stanovenými v příloze Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení č. 1108/2009.
čl. 8c odst. 4	B.5.8c.4	A	Osvědčení zdravotní způsobilosti uvedené v normě B.5.8c.2 je vydáno pouze tehdy, jestliže řídící letového provozu splní pravidla pro zajištění souladu se základními požadavky na zdravotní způsobilost stanovenými v příloze Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009. Osvědčení zdravotní způsobilosti mohou vydat letečtí posudkoví lékaři nebo letecká zdravotní střediska.
čl. 8c odst. 5	B.5.8c.5	A	V průkazu způsobilosti a v osvědčení zdravotní způsobilosti se uvedou výsady udělené řídícímu letového provozu a rozsah uvedeného průkazu či osvědčení.
čl. 8c odst. 6	B.5.8c.6	A	Způsobilost organizací provádějících výcvik řídících letového provozu, leteckých posudkových lékařů a leteckých zdravotních středisek plnit povinnosti spojené s jejich výsadními právy v souvislosti s vydáváním průkazů způsobilosti a osvědčení zdravotní způsobilosti se uznává udělením osvědčení.
čl. 8c odst. 7	B.5.8c.7	A	Organizacím provádějícím výcvik řídících letového provozu a leteckým lékařům a leteckým zdravotním střediskům příslušným pro řídící letového provozu se vydá osvědčení, pokud prokáží, že splňují pravidla pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení č. 1108/2009. V osvědčení se uvedou výsady, které se jím udělují.
čl. 8c odst. 8	B.5.8c.8	A	Osoby odpovědné za poskytování praktického výcviku nebo za posouzení dovedností řídících letového provozu musí být držiteli osvědčení. Osvědčení se vydá, pokud dotyčné osoby prokáží, že splňují pravidla pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení č. 1108/2009. V osvědčení se uvedou výsady, které se jím udělují.
čl. 8c odst. 9	B.5.8c.9	A	Syntetická výcviková zařízení musí být v souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009.
čl. 8c odst. 10	B.5.8c.10	A/B1	Použijí se prováděcí pravidla uvedená v článku 10 nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009 a uvedená v příloze IV evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem.
příloha Vb bod 1	B.5.Vb.1	A	a) Všechna letadla s výjimkou letadel využívaných k činnostem podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení č. 216/2008 ve všech fázích letu nebo na pohybové ploše letiště se provozují v souladu se společnými všeobecnými provozními pravidly a veškerými použitelnými postupy, které byly stanoveny pro využívání daného vzdušného prostoru. b) Všechna letadla s výjimkou letadel využívaných k činnostem podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení č. 216/2008 jsou vybavena požadovanými součástmi a v souladu s tím také provozována. Součásti, které se používají v rámci systému ATM/ANS, musí splňovat také požadavky stanovené v oddíle 3 přílohy Vb nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009.
příloha Vb bod 2	B.5.Vb.2	A	Použijí se základní požadavky v příloze Vb bodě 2 nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009.
příloha Vb bod 3	B.5.Vb.3	A	Použijí se základní požadavky v příloze Vb bodě 3 nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009.
příloha Vb bod 4	B.5. Vb.4	A/B1	Použijí se základní požadavky v příloze Vb bodě 4 nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009.
příloha Vb bod 5	B.5.Vb.5	A	Použijí se základní požadavky v příloze Vb bodě 5 nařízení č. 216/2008 ve znění nařízení (ES) č. 1108/2009.

ČÁST C: Životní prostředí

C.1: Směrnice 2002/30/ES
o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku
na letištích Společenství

Norma	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Článek č.
Smluvní strany zajistí existenci orgánů příslušných pro otázky týkající se zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích.	C.1.3.1	3
Smluvní strany přijmou vyvážený přístup řešení problému hluku z provozu letišť. Rovněž mohou zvážit možnosti uplatnění ekonomických pobídek v rámci opatření ke snížení hluku.	C.1.4.1	4
Při zvažování provozních omezení příslušné orgány zohlední pravděpodobné náklady a přínosy různých možných opatření a vlastnosti jednotlivých letišť.	C.1.4.2
Přijatá opatření nebo soubory opatření nesmějí být více omezující, než je nezbytné k dosažení cílů ochrany životního prostředí stanovených pro příslušné letiště. Nesmějí být diskriminující na základě státní příslušnosti nebo totožnosti leteckého dopravce či výrobce letadel.	C.1.4.3
Provozní omezení výkonu je založeno na hluku působeném letadlem stanoveném postupem vydávání osvědčení provedeným v souladu se svazkem 1 přílohy 16 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví.	C.1.4.4
Při zvažování rozhodnutí o provozních omezeních je třeba přiměřeně a podle možností zohlednit informace uvedené v příloze II bodech 1–3 směrnice 2002/30/ES týkající se daných provozních omezení a vlastností letiště.	C.1.5.1	článek 5 + příloha II (body 1–3
Pravidla posuzování provozních omezení se nevztahují na: a) provozní omezení již zavedená ke dni provedení této normy potvrzené rozhodnutím smíšeného výboru, jak je uvedeno v příloze II bodě 5 evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a Izraelem; b) nepodstatné technické změny provozních omezení dílčí povahy, které nemají žádný významný dopad na náklady provozovatelů letadel na daném letišti a které byly zavedeny po provedení této normy, jak je uvedeno výše.	C.1.7.1	7
V jednotlivých případech mohou smluvní strany na letištích umístěných na jejich území povolit jednotlivé používání letadel, která by nesměla být provozována na základě ostatních ustanovení směrnice 2002/30/ES, pokud jsou takové případy omezeny na: a) letadla, jejichž provozování je tak výjimečné povahy, že by odvolání dočasné výjimky nebylo vhodné; b) letadla vykonávající neobchodní lety za účelem své přeměny, opravy nebo údržby.	C.1.9.1	9
Smluvní strany pro uplatňování provozních omezení zajistí stanovení postupů pro projednávání se zúčastněnými osobami v souladu s použitelnými vnitrostátními právními předpisy.	C.1.10.1	10
Smluvní strana neprodleně sdělí druhé smluvní straně jakákoli nová provozní omezení, které se rozhodla zavést na letišti na svém území.	C.1.11.1	11
Smluvní strany zaručují v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy právo na podání opravných prostředků proti rozhodnutím týkající se provozních omezení k odvolacímu orgánu jinému než orgán, který přijal sporné rozhodnutí.	C.1.12.1	12
Informace uvedené v normě C.1.5.1.		příloha II (body 1–3

C.2: Směrnice 2006/93/ES
o regulaci provozu letadel uvedených v části II kapitoly 3 svazku 1 přílohy 16
k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, druhé vydání (1988)

Xxxxx	Xxxxx č.	Článek č.
Použitelnost: a. letadla s maximální vzletovou hmotností 34 000 kg nebo více nebo b. letadla s osvědčením pro maximální vnitřní vybavení sestávající z více než 19 sedadel pro cestující.	C.2.1.1	1
Civilní podzvuková trysková letadla musí vyhovovat standardům uvedeným v části II kapitoly 3 svazku 1 přílohy 16 úmluvy.	C.2.2.2	2
Výjimky z požadavku na provoz civilních podzvukových tryskových letadel podle standardů stanovených v části II kapitoly 3 svazku 1 přílohy 16 úmluvy mohou být uděleny v případě: a) historicky zajímavých letadel; b) dočasného používání letadel, jejichž provozování je tak výjimečné povahy, že by odvolání dočasné výjimky nebylo vhodné; a c) letadel vykonávajících neobchodní lety za účelem své přeměny, opravy nebo údržby.	C.2.3.1	3
Smluvní strana uvědomí příslušné orgány druhé smluvní strany o výjimce udělené historicky zajímavému letadlu. Každá smluvní strana uznává výjimky udělené jinou smluvní stranou, jež se vztahují na letadla zapsaná v registrech této smluvní strany.	C.2.3.2	3
Smluvní strany stanoví příslušná donucovací opatření vztahující se na porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě směrnice 2006/93/ES a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby tato opatření byla prováděna. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.	C.2.5.1	5

ČÁST D: Odpovědnost leteckého dopravce

D.1: Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod
ve znění nařízení (ES) č. 889/2002

Článek č.	Norma č.	Norma
čl. 2 odst. 1 písm. a) a písm. c) až g)	D.1.2.1	Na regulační požadavky a normy týkající se odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod uvedené v této příloze se použijí definice v článku 2.
3	D.1.3.1	Použití Montrealské úmluvy z roku 1999 smluvními stranami, včetně vnitrostátních letů.
5	D.1.5.1	Smluvní strany zajistí, aby letečtí dopravci fyzickým osobám oprávněným k náhradě škody poskytli zálohové platby, které mohou být požadovány k uspokojení bezprostředních ekonomických potřeb úměrně k utrpěné újmě.
6	D.1.6.1	Smluvní strany zajistí, aby všichni letečtí dopravci zpřístupnili cestujícím na všech místech prodeje souhrn hlavních ustanovení upravujících odpovědnost za cestující a jejich zavazadla.

ČÁST E: Práva spotřebitelů

E.1: Směrnice 90/314/EHS
o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy

Norma	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Článek č.
Sblížení právních a správních předpisů smluvních stran o souborných službách prodávaných nebo nabízených k prodeji na území smluvních stran.	E.1.1.1	1
Definice uvedené v článku 2 směrnice 90/314/EHS se použijí na normy a požadavky týkající se souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy uvedené v této příloze, jak je použitelné a vhodné. Pro účely této přílohy se použije tato definice „souborných služeb“: „souborem služeb“ se rozumí předem stanovená kombinace alespoň dvou z následujících položek, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu: a) doprava, b) ubytování, c) jiné služby cestovního ruchu, které nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část souboru služeb. Oddělené účtování za jednotlivé položky téhož souboru služeb nezbavuje organizátora nebo prodejce podle této přílohy závazků.	E.1.2.1	2
Organizátor nebo prodejce musí poskytnout úplné a přesné informace. Je-li spotřebiteli poskytován katalog, musí čitelně, srozumitelně a přesně uvádět cenu, jakož i odpovídající informace o těchto položkách: a) místo určení cesty, použitý dopravní prostředek, jeho vlastnosti a kategorie; b) druh ubytování, jeho poloha, kategorie nebo stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky, jeho schválení a turistická klasifikace; c) stravování; d) plán cesty; e) obecné informace o pasových a vízových požadavcích a zdravotních dokladech požadovaných pro cestu a pobyt;	E.1.3.1	3
f) výše nebo procento ceny, které mají být zaplaceny jako záloha, a časový rozvrh plateb; g) zda souborné služby vyžadují minimální počet účastníků, a pokud ano, mezní termín pro informování spotřebitele o zrušení cesty. Poskytnuté informace jsou závazné, s výjimkou případů, kdy jsou splněny tyto podmínky: – změny těchto údajů byly spotřebiteli jasně sděleny před uzavřením smlouvy; v katalogu to musí být výslovně uvedeno, – ke změnám dojde na základě dohody mezi smluvními stranami.
Organizátor nebo prodejce poskytnou před uzavřením smlouvy spotřebiteli písemně nebo jinou vhodnou formou obecné informace o příslušných pasových a vízových požadavcích, zejména o lhůtách pro jejich vyřízení, jakož i informace o zdravotních dokladech požadovaných pro cestu a pobyt; organizátor nebo prodejce musí spotřebiteli poskytnout písemně nebo jinou vhodnou formou kdykoli před začátkem cesty tyto informace: i) rozvržení času a míst zastávek a dopravní spojení, jakož i údaje o místě pro cestujícího, např. kajuta nebo lehátko na lodi nebo lehátkové nebo lůžkové kupé ve vlaku; ii) jméno, adresa a telefonní číslo místního zástupce organizátora nebo prodejce nebo, případně, jméno, adresa a telefonní číslo místních subjektů, které mohou spotřebiteli poskytnout pomoc v nesnázích. Pokud tato zastoupení ani subjekty neexistují, musí mít spotřebitel v každém případě k dispozici telefonní číslo pro naléhavé případy nebo jakýkoli jiný prostředek, který mu umožní spojit se s organizátorem nebo prodejcem;	E.1.4.1	čl. 4 odst. 1 a 2
iii) pro cesty nebo pobyty nezletilých osob v zahraničí informace o možnosti navázat přímé spojení s dítětem nebo odpovědnou osobou v místě pobytu dítěte; V závislosti na daném souboru služeb smlouva obsahuje alespoň níže uvedené prvky, pokud se použijí pro daný soubor služeb: a) místo nebo místa určení cesty a v případě děleného pobytu jednotlivá období a termíny; b) použité dopravní prostředky, jejich vlastnosti a kategorie, data, časy a místa odjezdu a návratu; c) pokud soubor služeb obsahuje ubytování, jeho poloha, turistická kategorie nebo stupeň vybavenosti, jeho hlavní charakteristické znaky, soulad s předpisy daného hostitelského státu a způsob stravování; d) zda souborné služby vyžadují minimální počet účastníků, a pokud ano, mezní termín pro informování spotřebitele o zrušení cesty. e) plán cesty; f) prohlídky, exkurze nebo jiné služby, které jsou zahrnuty v celkové ceně sjednané pro soubor služeb; g) jméno a adresa organizátora, prodejce a popřípadě pojistitele;
h) cena souboru služeb, jakož i údaje o veškerých případných změnách ceny podle normy E.1.4.2 a údaje o případných poplatcích souvisejících s některými službami (letištní a přístavní poplatky na letištích a v přístavech, poplatky za pobyt), pokud nejsou zahrnuty do ceny souboru služeb; i) časový rozvrh plateb a způsob platby ceny; j) zvláštní požadavky, které spotřebitel sdělil organizátorovi nebo prodejci při rezervaci a které obě strany přijaly; k) lhůty, ve kterých musí spotřebitel uplatnit případnou reklamaci pro neplnění nebo nesprávné plnění smlouvy. Všechna smluvní ustanovení mají písemnou nebo jakoukoli jinou srozumitelnou formu přístupnou spotřebiteli a musí mu být sdělena před uzavřením smlouvy; spotřebitel rovněž obdrží jejich kopii.
Zákaz měnit cenu, ledaže smlouva výslovně stanoví možnost zvýšení nebo snížení ceny a určí přesný způsob výpočtu a výhradně aby přihlédla ke změnám: – cen za dopravu, včetně cen pohonných hmot, – poplatků za určité služby, jako jsou letištní a přístavní poplatky na letištích a v přístavech, – směnných kurzů použitých pro daný soubor služeb, – nákladů na hotelové ubytování. Během fixního období před určeným datem odjezdu, stanoveného příslušnými právními předpisy smluvní strany, nesmí být cena uvedená ve smlouvě zvýšena, jestliže spotřebitel uhradil plnou cenu souboru služeb.	E.1.4.2	čl. 4 odst. 4
V případě změny některé ze základních podmínek smlouvy před odjezdem má spotřebitel právo: – odstoupit od smlouvy bez sankce, – nebo přijmout dodatek ke smlouvě upřesňující provedené změny a jejich vliv na cenu.	E.1.4.3	čl. 4 odst. 5
V případě zrušení souboru služeb před dohodnutým datem odjezdu z důvodů, které nezavinil spotřebitel, má spotřebitel právo: a) na jiný soubor služeb odpovídající nebo vyšší kvality, pokud je mu organizátor nebo prodejce schopen takovou náhradu nabídnout. Pokud má nabídnutý náhradní soubor služeb nižší kvalitu, musí organizátor spotřebiteli uhradit rozdíl v ceně; b) nebo na vrácení celé částky uhrazené na základě smlouvy v co nejkratší době. V těchto případech má spotřebitel případně právo na náhradu škody za nesplnění smlouvy, kterou mu uhradí organizátor nebo prodejce podle právních předpisů dané smluvní strany, pokud i) ke zrušení nedojde na základě toho, že počet přihlášených osob pro souborné služby je nižší než minimální požadovaný počet a že spotřebitel je o zrušení informován písemně ve lhůtě uvedené v popisu souboru služeb, nebo ii) ke zrušení nedojde, s výjimkou zrušení z důvodů překnihování, z důvodu vyšší moci, tedy neobvyklých a neočekávaných okolností nezávislých na straně, která se na ně odvolává, jejichž důsledkům nebylo možno přes veškeré vyvinuté úsilí předejít.	E.1.4.4	čl. 4 odst. 6
Pokud po odjezdu spotřebitele není podstatná část služeb sjednaných ve smlouvě poskytnuta nebo organizátor zjistí, že nebude schopen zajistit podstatnou část sjednaných služeb, spotřebitel má právo na: vhodná alternativní opatření, aby mohlo poskytování souboru služeb pokračovat, aniž by se zvýšila cena pro spotřebitele, a popřípadě náhradu rozdílu mezi předpokládanými a poskytnutými službami. Pokud taková opatření nelze přijmout nebo pokud je spotřebitel z řádných důvodů nepřijme, poskytne případně spotřebiteli bez zvýšení ceny odpovídající dopravní prostředek, který jej dopraví zpět na místo odjezdu nebo na jiné místo návratu, které s ním sjedná, a případně nahradí spotřebiteli škodu.	E.1.4.5	čl. 4 odst. 7
Smluvní strany přijmou nezbytná opatření zajišťující, aby organizátor nebo prodejce, který je stranou smlouvy, odpovídali spotřebiteli za řádné plnění závazků vyplývajících ze smlouvy bez ohledu na to, zda tyto závazky má splnit organizátor nebo prodejce anebo jiný poskytovatel služeb, aniž je dotčeno právo organizátora nebo prodejce tyto jiné poskytovatele služeb postihnout.	E.1.5.1	čl. 5 odst. 1
Spotřebitel má právo na náhradu škody v případě neplnění nebo nesprávného plnění smlouvy, ledaže jsou splněny určité podmínky uvedené ve směrnici 90/314/EHS. Organizátor nebo prodejce, který je stranou smlouvy, je povinen neprodleně poskytnout pomoc spotřebiteli v nesnázích, a to i v případě, že organizátor nebo prodejce není odpovědný za škody způsobené skutečností, že nedostatky lze přičíst třetí osobě, která není spojena s poskytováním smluvně sjednaných služeb, a jsou nepředvídatelné nebo nepřekonatelné, nebo proto, že tyto nedostatky byly způsobeny vyšší mocí, jak je definována v normě E.1.4.4, nebo událostí, kterou organizátor nebo prodejce nebo dodavatel služeb přes řádnou péči nemohl předpokládat ani ji překonat.	E.1.5.2	čl. 5 odst. 2–4
V případě reklamace musí organizátor nebo prodejce neprodleně usilovat o nalezení vhodných řešení.	E.1.6.1	6

E.3: Nařízení (ES) č. 261/2004,
kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě
v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů

Norma	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Článek č.
Stanovení minimálních práv cestujících, jestliže: a) je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli, b) je jejich let zrušen, c) je jejich let zpožděn.	E.3.1.1	1
Na normy a požadavky týkající se stanovení společných pravidel náhrady a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu uvedené v této příloze se použijí definice v článku 2 nařízení (ES) č. 261/2004, jak je vhodné a přiměřené.	E.3.2.1	2
Regulační požadavky a normy se použijí pod podmínkou, že cestující: a) mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma případy zrušení podle článku 5 nařízení (ES) č. 261/2004 se přihlásí k přepravě, – jak je stanoveno a v čase předem uvedeném leteckým dopravcem, provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo oprávněným zprostředkovatelem služeb v cestovním ruchu, přičemž bylo prokázáno, že cestující obdržel oznámení, nebo, jestliže není uveden čas, – nejpozději v pevně stanovenou dobu před zveřejněným časem odletu, kterou stanoví příslušné právní předpisy smluvní strany; nebo b) jsou leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy bez ohledu na důvod převedeni z letu, který měli rezervovaný, na jiný let. Regulační požadavky a normy se nevztahují na cestující, kteří cestují bezúplatně nebo za snížené ceny, které nejsou veřejnosti přímo nebo nepřímo dostupné. Vztahuje se však na cestující, kterým letecký dopravce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy vydal letenku na základě programu pro často cestující zákazníky nebo na základě jiných obchodních programů.	E.3.3.1	čl. 3 odst. 2–3
Jestliže provozující letecký dopravce důvodně očekává, že dojde k odepření nástupu na palubu, vyzve nejprve dobrovolníky k odstoupení od jejich rezervací za náhradu podle podmínek dohodnutých mezi dotčenými cestujícími a provozujícím leteckým dopravcem. Dobrovolníkům je poskytnuta pomoc v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 261/2004. Tato pomoc se poskytuje navíc k náhradám uvedeným v této normě.	E.3.4.1	čl. 4 odst. 1
Jestliže se nepřihlásí dostatečný počet dobrovolníků k tomu, aby zbývající cestující s rezervacemi mohli nastoupit let, může provozující letecký dopravce odepřít cestujícím nástup na palubu proti jejich vůli.	E.3.4.2	čl. 4 odst. 2
Jestliže je nástup na palubu odepřen cestujícím proti jejich vůli, provozující letecký dopravce je odškodní a poskytne jim pomoc (cestujícím je nabídnuta možnost volby mezi náhradou ceny letenky a, je-li to na místě, zpátečním letem, nebo přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení, nebo přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek na jejich cílové místo určení v pozdější době podle přání cestujícího s výhradou dostupnosti míst; strava a občerstvení; dva telefonní hovory, fax nebo elektronická pošta; ubytování v hotelu, je-li to nezbytné, a přeprava mezi letištěm a místem ubytování) v souladu s příslušnými právními předpisy smluvní strany.	E.3.4.3	čl. 4 odst. 3
V případě zrušení letu: a) je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc (i) možnost volby mezi náhradou ceny letenky a, je-li to na místě, zpátečním letem, nebo přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek a při nejbližší příležitosti na jejich cílové místo určení, nebo přesměrováním za srovnatelných dopravních podmínek na jejich cílové místo určení v pozdější době podle přání cestujícího s výhradou dostupnosti míst a ii) v případě přesměrování strava a občerstvení a dva telefonní hovory, fax nebo elektronická pošta, jakož i ubytování v hotelu, je-li to nezbytné, a přeprava mezi letištěm a místem ubytování) a b) mají dotčení cestující právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, pokud nejsou o zrušení informováni v dostatečné lhůtě před plánovaným časem odletu (pevně určená doba stanovená příslušnými právními předpisy smluvní strany) nebo pokud jsou informování později a je jim nabídnuto přesměrování, které jim umožňuje dosáhnout jejich cílového místa určení v pevně určených dobách (blížících se plánovanému času odletu a příletu) stanovená příslušnými právními předpisy smluvní strany.	E.3.5.1	čl. 5 odst. 1
Jestliže jsou cestující informováni o zrušení, musí jim být poskytnuto vysvětlení ohledně možné náhradní dopravy.	E.3.5.2	čl. 5 odst. 2
Provozující letecký dopravce není povinen platit náhradu, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.	E.3.5.3	čl. 5 odst. 3
Důkazní břemeno týkající se otázek, zda a kdy byl cestující informován o zrušení letu, spočívá na provozujícím leteckém dopravci.	E.3.5.4	čl. 5 odst. 4
Jestliže provozující letecký dopravce důvodně očekává, že let bude oproti plánovanému času odletu zpožděn o dvě hodiny nebo více, nabídne cestujícím pomoc (stravu a občerstvení a dva telefonní hovory, fax nebo elektronickou poštu); jestliže zpoždění trvá alespoň pět hodin, má cestující možnost volby mezi čekáním na původní let nebo úhradou ceny letenky a, je-li to na místě, zpátečním letem, a další pomocí v podobě hotelového ubytování, pokud je nutný pobyt přes noc nebo více nocí, a přepravou mezi letištěm a místem ubytování.	E.3.6.1	6
Pokud se má poskytnout náhrada, obdrží cestující náhradu ve výši: a) 1 250 ILS nebo 250 EUR u všech letů o délce nejvýše 2000 kilometrů; b) 2 000 ILS nebo 400 EUR u letů od 2 000 do 4 500 kilometrů; c) 3 000 ILS nebo 600 EUR u všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b). Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase. Jestliže je cestujícím nabídnuto přesměrování na jejich cílové místo určení nebo náhradní let, přičemž čas příletu nepřekračuje plánovaný čas příletu původně rezervovaného letu o určitou krátkou dobu stanovenou příslušnými právními předpisy smluvní strany, může provozující letecký dopravce snížit náhradu o 50 %. Náhrada škody se vyplatí hotově, elektronickým bankovním převodem nebo šeky nebo, v případě dohody podepsané cestujícím, cestovními poukazy nebo jinými službami.	E.3.7.1	7
Jestliže v případě, kdy místo, město nebo region obsluhuje několik letišť a provozující letecký dopravce nabízí cestujícím let do jiného letiště, než které bylo uvedeno v původní rezervaci, nese provozující letecký dopravce náklady na přepravu cestujícího z tohoto jiného letiště buď na letiště, které bylo uvedeno v původním knihování, nebo na jiné místo určení dohodnuté s cestujícím.	E.3.8.1	čl. 8 odst. 3
Jestliže provozující dopravce umístí cestující do třídy vyšší, než pro kterou byla zakoupena letenka, nesmí požadovat žádnou dodatečnou platbu.	E.3.10.1	čl. 10 odst. 1
Jestliže provozující dopravce umístí cestující do třídy nižší, než pro kterou byla zakoupena letenka, musí poskytnout náhradu v souladu s příslušnými právními předpisy smluvní strany.	E.3.10.2	čl. 10 odst. 2
Provozující letecký dopravce dá při přepravě přednost osobám s omezenou pohyblivostí a všem osobám nebo vodicím psům s osvědčením doprovázejícím osoby s omezenou pohyblivostí, stejně jako dětem bez doprovodu.	E.3.11.1	čl. 11 odst. 1
V případech odepření nástupu na palubu, zrušení a zpoždění mají osoby s omezenou pohyblivostí a všechny doprovodné osoby, jakož i děti bez doprovodu právo, aby jim byla co nejdříve poskytnuta péče. Při poskytování péče věnuje provozující letecký dopravce zvláštní pozornost potřebám osob s omezenou pohyblivostí a všem osobám, které je doprovázejí, stejně jako potřebám dětí bez doprovodu.	E.3.11.2	čl. 11 odst. 2, čl. 9 odst. 3
Normy stanovené v nařízení (ES) č. 261/2004 se použijí, aniž jsou dotčena práva cestujících požadovat další náhrady. Náhrady poskytnuté podle nařízení č. 261/2004 mohou být od dalších náhrad odečteny. Aniž jsou dotčeny související zásady a pravidla vnitrostátního práva, nevztahuje se výše uvedené na cestující, kteří podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 261/2004 dobrovolně odstoupili od své rezervace.	E.3.12.1	12
Jestliže provozující letecký dopravce poskytne náhradu nebo plní jiné povinnosti stanovené v nařízení č. 261/2004, nelze žádné ustanovení uvedeného nařízení vykládat jako omezení jeho práva požadovat podle použitelného práva náhradu škody od jiných osob, včetně třetích osob. Zejména nemohou být ustanovení nařízení č. 261/2004 vykládána jako omezení práva provozujícího leteckého dopravce požadovat náhradu škody po provozovateli souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo třetí osobě, se kterými uzavřel provozující letecký dopravce smlouvu. Obdobně nelze ustanovení uvedeného nařízení vykládat jako omezení práva provozovatele souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo třetí osoby jiné, než je cestující, se kterým uzavřel provozující letecký dopravce smlouvu, požadovat náhradu škody podle použitelných právních předpisů.	E.3.13.1	13
Provozující letecký dopravce zajistí, aby u registrace k přepravě bylo zobrazeno čitelné oznámení, které je pro cestující zřetelně viditelné a které obsahuje tato slova: „Je-li vám odepřeno nastoupit na palubu nebo je-li váš let zrušen nebo zpožděn, požádejte u přepážky registrace k přepravě nebo u brány pro nástup na palubu o listinu popisující vaše práva, zejména ohledně náhrady škod a pomoci.“	E.3.14.1	čl. 14 odst. 1
Odepře-li provozující letecký dopravce nástup na palubu nebo zruší-li let, předá každému postiženému cestujícímu písemné oznámení, které v souladu s nařízením č. 261/2004 stanoví pravidla pro náhradu škody a pomoc. Odpovídající oznámení poskytne rovněž každému cestujícímu postiženému výrazným zpožděním.	E.3.14.2	čl. 14 odst. 2
Odpovědnost vůči cestujícím vyplývající z tohoto nařízení nesmí být omezena ani se jí nelze zprostit, zejména odlišným nebo omezujícím ustanovením v přepravní smlouvě. Je-li však takové odlišné nebo omezující ustanovení použito ve vztahu k cestujícímu nebo jestliže cestující není správně informován o svých právech a z tohoto důvodu přijal náhradu škody, která nedosahuje náhrady stanovené v nařízení č. 261/2004, je cestující dále oprávněn k uskutečnění nezbytných úkonů u příslušného soudu směřujících k získání dodatečné náhrady.	E.3.15.1	15
Smluvní strany zajistí prosazování těchto regulačních požadavků a norem vyplývajících z nařízení č. 261/2004. Vynucovací opatření, která mohou zahrnovat vynucovací opatření na základě soudních rozhodnutí v oblasti občanského práva, musí být účinná, přiměřená a odrazující.	E.3.16.1	16

E.4: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006
o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě

Norma	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Článek č.
Stanovení pravidel pro ochranu a poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě, aby se zabránilo jejich diskriminaci a bylo zajištěno, že se jim dostane pomoci.	E.4.1.1	čl. 1 odst. 1
Na normy a požadavky týkající se práv zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě uvedené v této příloze se použijí definice v článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2006, jak je vhodné a přiměřené.	E.4.2.1	2
Letecký dopravce, jeho zprostředkovatel nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nesmí z důvodu zdravotního postižení odmítnout rezervaci na let nebo odmítnout přijmout na palubu osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace, jestliže dotyčná osoba má platnou letenku a rezervaci.	E.4.3.1	3
Letecký dopravce, jeho zástupce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy smí odmítnout na základě zdravotního postižení rezervaci nebo přijmout na palubu osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace: a) aby dodržel platné bezpečnostní požadavky, které stanoví mezinárodní nebo vnitrostátní právní předpisy, nebo aby dodržel bezpečnostní požadavky stanovené orgánem, jenž vydal dotyčnému leteckému dopravci osvědčení provozovatele letecké dopravy; b) pokud velikost letadla nebo jeho dveří nástup na palubu nebo přepravu této osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace reálně neumožňuje. V případě odmítnutí rezervace z důvodů uvedených pod písmeny a) nebo b) vynaloží letecký dopravce, jeho zástupce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy přiměřené úsilí, aby navrhl dotyčné osobě přijatelnou alternativu. Osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které byl odepřen nástup na palubu na základě jejího zdravotního postižení nebo omezené schopnosti pohybu a orientace, a osobě, která tuto osobu doprovází, musí být nabídnuto právo na proplacení výdajů nebo přesměrování podle článku 8 nařízení č. 261/2004. Právo na volbu mezi zpátečním letem nebo přesměrováním je podmíněno splněním všech bezpečnostních požadavků.	E.4.4.1	čl. 4 odst. 1
Aby dodržel platné bezpečnostní požadavky stanovené mezinárodními nebo vnitrostátními právními předpisy nebo aby dodržel bezpečnostní požadavky stanovené orgánem, jenž vydal dotyčnému leteckému dopravci osvědčení provozovatele letecké dopravy, smí letecký dopravce, jeho zástupce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy požadovat, aby osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace byla doprovázena další osobou, která je schopna jí poskytnout potřebnou pomoc.	E.4.4.2	čl. 4 odst. 2
Povinnost dopravců nebo jejich zástupců poskytnout cestujícím se zdravotním postižením informace o bezpečnostních pravidlech, která se vztahují na přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, jakož i o jakýchkoli omezeních jejich přepravy nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla. Provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy zpřístupní ta bezpečnostní pravidla a omezení, která se vztahují na lety v rámci souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy, které organizuje, prodává nebo nabízí k prodeji.	E.4.4.3	čl. 4 odst. 3
Pokud letecký dopravce, jeho zástupce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy využije výjimky uvedené v normě E.4.4.1 nebo E.4.4.2, okamžitě informuje dotyčnou zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou pohyblivostí o důvodech, které ho k tomu vedly. Na požádání informuje letecký dopravce, jeho zástupce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy dotyčnou osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace o těchto důvodech písemně v co nejkratší lhůtě od podání žádosti stanovené příslušnými právními předpisy smluvní strany, s ohledem na zájmy osob s omezenou schopností pohybu a orientace.	E.4.4.4	čl. 4 odst. 4
Řídící orgán letiště s ohledem na místní podmínky určí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště nebo v místě, nad nímž má řídící orgán přímou kontrolu, a to jak uvnitř budov terminálů, tak i mimo ně, na kterých mohou osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace snadno oznámit svůj příjezd na letiště a vyžádat si pomoc. Místa příjezdu a odjezdu musí být jasně označena a musí na nich být v dostupných formách k dispozici základní informace o letišti.	E.4.5.1	čl. 5 odst. 1–2
Letečtí dopravci, jejich zástupci a provozovatelé souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy přijmou na všech svých prodejních místech na území smluvní strany, na které se vztahuje Smlouva, včetně prodeje po telefonu a přes internet, veškerá opatření, která jsou nezbytná k přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postižením nebo osob s omezenou schopností pohybu a orientace.	E.4.6.1	čl. 6 odst. 1
Pokud letecký dopravce, jeho zástupce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy obdrží předem oznámení o potřebě pomoci, předá dotyčnou informaci před zveřejněným časem odletu: a) řídícímu orgánu letiště odletu, příletu a tranzitu a b) provozujícímu leteckému dopravci letu, pokud rezervace nebyla uskutečněna prostřednictvím tohoto dopravce, ledaže by identifikační údaje provozujícího leteckého dopravce nebyly v okamžiku oznámení známy a v tom případě je danou informaci třeba předat ihned, jakmile je to prakticky možné. Přesné definice a specifikace „oznámení předem“ stanoví příslušná pravidla a postupy smluvních stran.	E.4.6.2	čl. 6 odst. 2–3
Co nejdříve po odletu informuje provozující letecký dopravce řídící orgán letiště v místě určení, pokud se nachází na území smluvní strany, o počtu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace na palubě letadla, které potřebují pomoc uvedenou v příloze I nařízení č. 1107/2006, a o povaze této pomoci.		čl. 6 odst. 4 + příloha I
Když se osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace dostaví na letiště za účelem odletu, je řídící orgán letiště odpovědný za zajištění pomoci uvedené v příloze I nařízení č. 1107/2006 tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit letu, na který má rezervaci, pokud byla dotyčnému leteckému dopravci, jeho zástupci nebo provozovateli souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy předem oznámena zvláštní potřeba pomoci pro tuto osobu. Toto oznámení se týká i zpátečního letu, jestliže let tam i zpět byl sjednán u téhož leteckého dopravce. Přesné definice a specifikace „oznámení předem“ stanoví příslušná pravidla a postupy smluvních stran.	E.4.7.1	čl. 7 odst. 1
Žádost o využití pomoci asistenčního psa musí být akceptována za předpokladu, že leteckému dopravci, jeho zástupci nebo provozovateli souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy je tato skutečnost oznámena v souladu s vnitrostátními pravidly pro přepravu asistenčních psů na palubě letadel, jestliže taková pravidla existují.	E.4.7.2	čl. 7 odst. 2
Pokud nebylo učiněno oznámení podle příslušných vnitrostátních pravidel, vyvine řídící orgán letiště veškeré rozumné úsilí o zajištění pomoci tak, aby se dotyčná osoba byla schopna zúčastnit letu, na který má rezervaci.	E.4.7.3	čl. 7 odst. 3
Ustanovení normy E.4.7.1 se použijí: a) pokud se tato osoba včas dostaví k odbavení, b) pokud se tato osoba včas dostaví na místo v areálu letiště určené v souladu s normou E.4.5.1. Přesné definice a specifikace pojmu „včas“ stanoví příslušná pravidla a postupy smluvních stran.	E.4.7.4	čl. 7 odst. 4
Pokud osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace užívá tranzitních služeb letiště smluvní strany, nebo je převedena leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy z letu, na který má rezervaci, na jiný let, je řídící orgán letiště odpovědný za zajištění pomoci uvedené v příloze I nařízení č. 1107/2006 tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit letu, na který má rezervaci.	E.4.7.5	čl. 7 odst. 5
Při příletu osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace na letiště smluvní strany je řídící orgán letiště odpovědný za zajištění pomoci uvedené v příloze I nařízení č. 1107/2006 tak, aby se tato osoba byla schopna dopravit do místa odjezdu z letiště uvedeného v normě E.4.5.1. Poskytovaná pomoc musí co možná nejvíce odpovídat zvláštním potřebám jednotlivých cestujících.	E.4.7.6	čl. 7 odst. 6–7
Řídící orgán letiště odpovídá za to, že pomoc uvedená v příloze I nařízení č. 1107/2006 je poskytována osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bez dalších poplatků. Tuto pomoc může poskytnout řídící orgán letiště sám. Jinak může řídící orgán – při zachování své odpovědnosti a vždy s výhradou dodržení norem kvality uvedených v normě E.4.9.1 – uzavřít smlouvu o poskytování pomoci s jednou nebo několika jinými stranami. Řídící orgán může uzavřít takovou smlouvu nebo smlouvy ze své vlastní iniciativy nebo na požádání, a to i ze strany leteckého dopravce, ve spolupráci s uživateli letiště, prostřednictvím výboru uživatelů letiště, je-li ustaven, přičemž se zohlední stávající služby na dotyčném letišti. V případě odmítnutí takové žádosti je řídící orgán písemně zdůvodní.	E.4.8.1	8
S výjimkou letišť, jejichž roční objem provozu je nižší než 150 000 cestujících obchodní letecké dopravy, stanoví řídící orgán ve spolupráci s uživateli letiště, a to prostřednictvím výboru uživatelů letiště, tam, kde je ustaven, a s organizacemi zastupujícími zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace normy kvality pro pomoc uvedenou v příloze I nařízení č. 1107/2006 a určí potřebné prostředky pro jejich splnění. Při stanovování těchto norem se plně zohlední mezinárodně uznávané politiky a kodexy chování týkající se usnadnění dopravy osob se zdravotním postižením nebo osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zejména Kodex správného chování při pozemním odbavování osob s omezenou schopností pohybu a orientace ECAC. Řídící orgán letiště své normy kvality zveřejní. Letecký dopravce a řídící orgán letiště se mohou dohodnout, že pro cestující, které letecký dopravce přepravuje na letiště a z něj, poskytne řídící orgán letiště pomoc na vyšší úrovni, než stanoví normy uvedené výše, nebo poskytne ke službám uvedeným v příloze I nařízení č. 1107/2006 doplňkové služby.	E.4.9.1	9
Letecký dopravce poskytne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo při tranzitu na letišti, na které se vztahuje nařízení č. 1107/2006, pomoc uvedenou v příloze II nařízení č. 1107/2006 bez dalších poplatků, pokud tato osoba splňuje podmínky stanovené v normách E.4.7.1, E.4.7.2 a E.4.7.4.	E.4.10.1	článek 10 + příloha II
Letečtí dopravci a řídící orgány letiště: a) zajistí, aby všichni jejich zaměstnanci a zaměstnanci subdodavatele, kteří poskytují přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, měli znalosti o tom, jak vyhovět potřebám osob s různým zdravotním postižením nebo se zhoršenou schopností pohybu a orientace; b) poskytnou školení o rovnoprávnosti zdravotně postižených a o problematice zdravotního postižení veškerému personálu, který pracuje na letišti a přichází do přímého styku s cestující veřejností; c) zajistí, aby všichni noví zaměstnanci prošli školením o problematice zdravotního postižení a aby byl personál podle potřeby doškolován.	E.4.11.1	11
V případě, že během manipulace na letišti nebo během přepravy na palubě letadla dojde ke ztrátě nebo poškození invalidních vozíků nebo jiného vybavení pro mobilitu nebo pomocného vybavení, náleží cestujícímu, jemuž vybavení patří, náhrada škody podle předpisů mezinárodního a vnitrostátního práva.	E.4.12.1	12
Povinnosti vůči osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace vyplývající z nařízení č. 1107/2006 nelze omezit ani vyloučit.	E.4.13.1	13
Každá smluvní strana určí subjekt nebo subjekty odpovědné za prosazování nařízení č. 1107/2006, pokud jde o odlety z letišť a přílety na letiště, která se nacházejí na jejím území. Tento subjekt nebo subjekty případně přijmou opatření potřebná k zabezpečení dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně souladu s normami kvality uvedenými v normě E.4.9.1. Smluvní strany se vzájemně informují o subjektu nebo subjektech, které byly určeny.	E.4.14.1	14
Osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace, která má za to, že nařízení č. 1107/2006 bylo porušeno, může na tuto skutečnost upozornit řídící orgán letiště nebo případně dotyčného leteckého dopravce. Pokud osoba se zdravotním postižením nebo osoba s omezenou schopností pohybu a orientace nemůže dosáhnout tímto způsobem nápravy, může podat stížnosti v souvislosti s údajným porušením uvedeného nařízení subjektu nebo subjektům určeným podle normy E.4.14.1. Smluvní strany přijmou opatření k informování osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace o jejich právech podle nařízení č. 1107/2006 a o možnosti podat stížnost určenému orgánu nebo orgánům.	E.4.15.1	15
Smluvní strany stanoví pravidla pro sankce za porušení nařízení č. 1107/2006 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zabezpečení jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Na požádání smluvní strany jí druhá smluvní strana oznámí ustanovení týkající se sankcí.	E.4.16.1	16

ČÁST F:

F.1: Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000
o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví
uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF),
Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA)
a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA)

Norma	Norma č. (část/předpis/článek/norma)	Ustanovení (přílohy) č.
Na pracovní dobu mobilních zaměstnanců v civilním letectví se použijí normy a požadavky uvedené v této příloze.	F.1.1.1	1
Na normy a požadavky týkající se pracovní doby mobilních zaměstnanců v civilním letectví uvedené v této příloze se použijí definice uvedené v ustanovení 2 směrnice Rady 2000/79/ES, jak je použitelné a vhodné.	F.1.2.1	2
Členové letové posádky v civilním letectví mají nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok v trvání nejméně čtyř týdnů v souladu s podmínkami pro nárok na dovolenou a pro přiznání placené dovolené stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Palubní průvodčí v civilním letectví mají nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok v souladu s platnými právními předpisy smluvní strany.	F.1.3.1	čl. 3 odst. 1
Mobilní zaměstnanci v civilním letectví mají nárok na bezplatné vyšetření zdravotního stavu před přijetím a poté v pravidelných intervalech.	F.1.4.1	čl. 4 odst. 1 písm. a)
Mobilní zaměstnanci v civilním letectví, kteří trpí zdravotními potížemi, jejichž souvislost s prací v noci byla uznána, musí být co nejdříve převedeni na mobilní nebo nemobilní práci ve dne, pro niž mají předpoklady.	F.1.4.2	čl. 4 odst. 1 písm. b)
Na bezplatné lékařské vyšetření se vztahuje lékařské tajemství.	F.1.4.3	čl. 4 odst. 2
Bezplatné lékařské vyšetření může tvořit součást státního systému zdravotní péče.	F.1.4.4	čl. 4 odst. 3
Mobilním zaměstnancům v civilním letectví musí být poskytnuta ochrana bezpečnosti a zdraví odpovídající povaze jejich práce.	F.1.5.1	čl. 5 odst. 1
S ohledem na bezpečnost a zdraví mobilních zaměstnanců v civilním letectví musí být kdykoli k dispozici přiměřené ochranné a preventivní služby nebo prostředky.	F.1.5.2	čl. 5 odst. 2
Musí být učiněna nezbytná opatření, aby zaměstnavatel, který má v úmyslu organizovat práci podle určitého pracovního rytmu, bral v úvahu obecnou zásadu, že práce musí být přizpůsobena zaměstnanci.	F.1.6.1	6
Informace o specifických pracovních rytmech mobilních zaměstnanců v civilním letectví musí být na žádost poskytnuty příslušným orgánům.	F.1.7.1	7
Pracovní doba se posuzuje, aniž jsou dotčeny jakékoli pozdější právní předpisy smluvních stran o omezení doby letu a služby a o požadavcích na odpočinek, ve spojení s vnitrostátními právními předpisy v této oblasti, které musí být vzaty v úvahu ve všech souvisejících otázkách.	F.1.8.1	čl. 8 odst. 1
Maximální celková doba letu je omezena na 900 hodin. Pro tyto účely se „celkovou dobou letu“ rozumí doba, po kterou je mobilní zaměstnanec v pozici v kokpitu (u členů letové posádky) nebo v kabině (u palubních průvodčích) mezi okamžikem, kdy letadlo vyjede z parkovacího stanoviště, aby vzlétlo, až do okamžiku, kdy se zastaví na parkovacím stanovišti v místě určení a všechny motory jsou vypnuty. Odchylka od kvantitativního vyjádření uvedeného v této normě ve výši 15 % pro členy letových posádek a 20 % pro palubní průvodčí se považuje za odpovídající normě.	F.1.8.2	čl. 8 odst. 2
Maximální roční pracovní doba musí být co nejrovnoměrněji rozdělena na celý rok.	F.1.8.3	čl. 8 odst. 3
Mobilním zaměstnancům v civilním letectví musí být poskytnuty předem oznámené dny bez služby a bez pohotovosti, a to takto: a) nejméně 7 dnů v každém kalendářním měsíci, které mohou zahrnovat zákonem stanovenou dobu odpočinku a b) nejméně 96 dnů v kalendářním roce, které mohou zahrnovat zákonem stanovenou dobu odpočinku. Odchylka od kvantitativního vyjádření uvedeného v této normě ve výši 20 % se považuje za odpovídající normě.	F.1.9.1	9

________________

1„země Euromed“ jsou Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Libanon, Jordánsko, Izrael, palestinské území, Sýrie a Turecko.

2„země ECAA“ jsou země, které jsou smluvními stranami mnohostranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru: členské státy Evropské unie, Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Chorvatská republika, Bývalá Jugoslávská republika Makedonie, Islandská republika, Republika Černá Hora, Norské království, Republika Srbsko a Kosovo podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244.

1Ustanovení odvozená ze standardů a doporučených postupů ICAO se zařadí do kategorie A. Veškerá ostatní ustanovení se zařadí do kategorie B.

1Ustanovení odvozená ze standardů a doporučených postupů ICAO se zařadí do kategorie A. Veškerá ostatní ustanovení se zařadí do kategorie B.