Potřeba elektronického podpisu Vzorová ustanovení

Potřeba elektronického podpisu. Kromě v úvodu této kapitoly zmíněných podmínek – zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby, je nutné vyhodnotit i vztah ustanovení § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 OZ, tedy to, zda musí být i právní jednání činěné elektronickým způsobem podepsáno (§ 561 odst. 1 věta prvá a třetí), nebo jestli postačí možnost určit jednající osobu ve smyslu § 562 odst. 1 OZ. Jeden z pohledů na tuto problematiku zastávaný v literatuře je takový, že § 562 odst. 1 OZ upravuje případy, kdy jde o písemné právní jednání, které podpis vůbec mít nemusí, je-li splněna podmínka zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby, zatímco § 561 odst. 1 OZ upravuje právní jednání, která elektronickým podpisem opatřena budou.49 Tento názor, opírající se o vztah speciality § 562 odst. 1 k § 561 OZ, zastávají vedle Xxxxxxx s Melzerem50 i Jareš51 a Beran52. Xxxxxxxx má za to, že obě ustanovení, resp. pravidla v nich obsažená stojí vedle sebe, s tím, že zákonodárce prostřednictvím ustanovení § 562 odst. 1 OZ „projevuje svoji vůli postavit na roveň písemného právního jednání i ta právní jednání, která sice nejsou podepsána, ale jsou učiněna takovými prostředky, které umožňují jejich uchování a určení jednající osoby“.53 49 XXXXXX, Xxxxxxxxx, MELZER, Filip. Písemnost, elektronický a biometrický podpis…, s. 31.