Prohlášení za mrtvého a důkaz smrti Vzorová ustanovení

Prohlášení za mrtvého a důkaz smrti. Tento institut se týká smlouvy s Albánií, s Bulharskem, s Jugoslávií, s Kubou, s Maďarskem, s Mongolskem, s Polskem, s Rumunskem, se SSSR, s Vietnamem. V různých právních řádech má tento institut různou podobu i obsah. Prohlášení za mrtvého je náhradním institutem, pokud nelze prokázat smrt určité osoby jiným způsobem, např. úmrtním listem či třeba svědky. V některých státech však se vydává prohlášení osoby za nezvěstnou a nikoliv prohlášení za mrtvého. Smlouvy jsou souhlasné v tom, že k prohlášení za mrtvého či prohlášení osoby za nezvěstnou určují ten soud té smluvní strany, jejímž státním občanem byla osoba.49 „Mezinárodní smlouvy dále zakotvují pravomoc orgánů jedné smluvní strany, aby za určitých podmínek prohlásily za mrtvého i občana druhé smluvní strany.“50 Ve smlouvách je upraveno v souvislosti s dědictvím nejen vymezení pravomoci příslušných orgánů, ale i ohledně žalob s dědictvím. Příkladem jsou např. smlouvy s Albánií, Bulharskem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem a SSSR. Tato složitá úprava pojednává nejen o určení rozhodného práva hmotného, které stanoví metodu přechodu majetkových práv a závazků zůstavitele na dědice tzv. dědický statut, ale i orgány, které o nich budou jednat. Tento dědický statut je však stanoven několika hraničními ukazateli. Může to být státní občanství, bydliště zůstavitele, nebo z věcných vztahů – poloha majetku, pak jestli se jedná o movitosti, či nemovitost. Ve smlouvách existují kolizní normy, které upravují dědický statut. Většina smluv vychází z rozhodného práva, zda předmětem dědictví je movitost či nemovitost. Jestliže se jedná o nemovitost, řídí se určením, komu připadne nemovitost, právním řádem státu, kde se nemovitost nachází. Pokud se jedná o movitost, v tom případě se řídí dědictví právním řádem státu, který je určován státním občanstvím zůstavitele v době smrti. Pod dědickými poměry je rozuměno určení dědických titulů, pod kterými lze nabýt dědictví, tj.: - dědění ze zákona - dědění ze závěti - xxxxxxxx xxxxxxxx. Dědický statut také upravuje, zda lze získat celý majetek (univerzální sukcese) nebo jenom část (singulární sukcese). Do dědických poměrů lze zařadit i to, zda dědictví lze nabýt již pouhou smrtí zůstavitele, či v případě projevu dědice nebo eventuálně předáním soudu. Ve smlouvách je důležitá část věnována dědění ze závěti, tj. zda je osoba způsobilá závěť pořídit či zrušit nebo problematika právních účinků s vadou vůle. Pro zodpovězení těchto otázek je právní řád státu, kterým je zůstavitel státním ...

Related to Prohlášení za mrtvého a důkaz smrti

  • Zánik smluvního vztahu 1. Smluvní strany se dohodly, že smluvní vztah zaniká v těchto případech:

  • Vznik smluvního vztahu 9.1 Banka uzavírá s Klientem Smlouvy zpravidla ve svých obchodních místech. Smlouvu lze uzavřít též elektronicky či jinými technickými prostředky s využitím prostředků umožňujících určení jednající osoby (např. elektronický podpis) a zachycení obsahu Smlouvy. Není-li ve Xxxxxxx stanoveno jinak, je Xxxxxxx uzavírána na dobu neurčitou.

  • Výhrada vlastnického práva Kupující nabývá vlastnického práva ke zboží úplným zaplacením kupní ceny, a to jejím připsáním ve prospěch účtu prodávajícího. Kupující není oprávněn zastavit zboží nebo výrobky, jejichž vlastníkem nebo spoluvlastníkem je prodávající, ve prospěch třetích osob nebo k tomuto zboží nebo výrobkům zřídit jiné právo, které by jakkoli omezovalo nebo vylučovalo vlastnické právo prodávajícího, nebo umožnit vznik zadržovacího práva k tomuto zboží nebo výrobkům, a to do doby úplné úhrady závazku kupujícího vůči prodávajícímu. Kupující není též oprávněn zastavit nebo jakkoli jinak zatížit případné pohledávky na úhrady kupní ceny vůči třetím stranám, pokud je prodávající vlastníkem nebo spoluvlastníkem zboží nebo výrobků dle tohoto ustanovení. Přechod nebezpečí škody na zboží a DP se řídí dle INCOTERMS 2020 v aktuálním znění. Škoda na zboží, ke které došlo po přechodu nebezpečí škody na zboží z prodávajícího na kupujícího, nezbavuje kupujícího povinnosti zaplatit kupní cenu. Nepoužije-li se pro přechod nebezpečí škody na zboží předchozí odstavec 4.2 těchto DP, platí, že nebezpečí škody na zboží přechází na kupujícího v době, kdy převezme zboží od prodávajícího, nebo jestliže tak neučiní včas, v době, kdy mu prodávající umožní nakládat se zbožím a kupující poruší kupní smlouvu / deklaraci tím, že zboží nepřevezme. Jestliže je prodávající povinen podle kupní smlouvy / deklarace předat zboží dopravci v dohodnutém místě pro přepravu zboží kupujícímu, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího předáním zboží dopravci v dohodnutém místě. Jestliže je prodávající dle kupní smlouvy / deklarace povinen odeslat zboží, avšak není povinen předat zboží dopravci v určitém místě, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího okamžikem, kdy je zboží předáno prvnímu dopravci pro přepravu do místa určení. Škoda na zboží, ke které došlo po přechodu nebezpečí škody na zboží na kupujícího, nezbavuje kupujícího povinnosti zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Povinnost prodávajícího dodat kupujícímu sjednané množství zboží a povinnost kupujícího odebrat sjednané množství zboží se považuje při jednotlivých dílčích dodávkách za splněnou, pokud množství skutečně dodaného a odebraného zboží se bude od množství zboží sjednaného kupní smlouvou / objednávkou lišit maximálně o 10 %. V případě dodávek zboží v ŽC bude postupováno v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními právními drážními předpisy, například Nařízení vlády č.1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní přepravu – ŽPŘ / SPP / Přípojek B k Úmluvě COTIF 1999 - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží – JPP CIM SMGS. Ujednání o roční, popř. měsíční smluvní toleranci uvedené ve smlouvě, objednávce nebo deklaraci není tímto článkem dotčeno. Pokud prodávající v kterémkoliv kalendářním měsíci po dobu trvání smlouvy nesplní svůj závazek připravit k odběru smluvené množství pohonných hmot, je kupující oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 300,- Kč za každý 1 m³ pohonných hmot, který neumožnil prodávající kupujícímu odebrat, přestože kupující splnil všechna ujednání smlouvy. Pokud prodávající dodá kupujícímu menší množství zboží ostatních rafinérských výrobků, než je množství sjednané kupní smlouvou / deklarací snížené o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP, zavazuje se prodávající zaplatit kupujícímu smluvní pokutu ve výši 5 % z ceny takto nedodaného množství zboží sníženého o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP. Pokud kupující v kterémkoliv kalendářním měsíci po dobu trvání smlouvy nesplní svůj závazek odebrat smluvené množství pohonných hmot, je prodávající oprávněn nárokovat smluvní pokutu ve výši 300,- Kč za každý 1 m³ neodebraných pohonných hmot. Pokud kupující odebere od prodávajícího menší množství zboží ostatních rafinérských výrobků, než je množství sjednané kupní smlouvou / deklarací snížené o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP, zavazuje se kupující zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 5 % z ceny takto nedodaného množství zboží sníženého o toleranci dle smlouvy / deklarace nebo dle odstavce 5.1 těchto DP. Zaplacením této smluvní pokuty není dotčeno právo prodávajícího na náhradu škody, způsobené mu neodebráním celého smluvního množství zboží nebo jeho části, po započtení množstevní tolerance uvedené ve smlouvě / deklaraci nebo v odstavce 5.1 těchto DP, kupujícím. Smluvní pokuta se oproti této náhradě škody nezapočítává. Závazek zaplatit smluvní pokutu dle předcházejících ustanovení nevzniká, pokud porušení povinností některé ze smluvních stran bylo důsledkem porušení povinnosti druhé smluvní strany nebo důsledkem působení okolnosti vylučující odpovědnost, tj. mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky vzniklé nezávisle na vůli porušující smluvní strany. Pokud některá ze smluvních stran odstoupí od smlouvy, zůstává již vzniklé právo na zaplacení smluvní pokuty dle předcházejících ustanovení zachováno. V případě dopravy zboží v AC, při nedoručení dodávky nebo opoždění přejímky dodávky, z důvodů na straně kupujícího, resp. příjemce dodávky, je kupující povinen uhradit prodávajícímu všechny související vícenáklady, například za marnou jízdu nebo za prostoje AC. Smluvní strana, která poruší kteroukoli povinnost vyplývající ze smlouvy, deklarace, objednávky nebo těchto DP je povinna nahradit druhé smluvní straně škodu, kterou jí tímto svým porušením povinnosti způsobila. Prodávající odpovídá za škodu do výše částky rovnající se kupní ceně sjednané ve smlouvě, deklaraci nebo v objednávce které se porušení týká. Toto ustanovení neplatí, byla-li majetková škoda způsobena úmyslně či z hrubé nedbalosti. Povinnost k náhradě škody nevzniká, pokud nesplnění povinnosti povinnou stranou bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna. Smluvní strana, která se dopustila porušení povinnosti, není povinna nahradit druhé smluvní straně škodu tím způsobenou, pokud prokáže, že takové porušení povinnosti bylo důsledkem působení okolnosti vylučující odpovědnost nebo vyšší moci. Pokud některá ze smluvních stran odstoupí od smlouvy nebo deklarace zůstává právo na náhradu škody a smluvní pokuty vzniklé v důsledku porušení povinnosti zachováno.

  • OSOBNÍ ÚDAJE ZÁSTUPCŮ A KONTAKTNÍCH OSOB, ZÁVAZEK MLČENLIVOSTI 17.1. Smluvní strany berou na vědomí, že v souvislosti s uzavřením a plněním této smlouvy dochází za účelem zajištění komunikace při plnění smlouvy k vzájemnému předání osobních údajů zástupců a kontaktních osob smluvních stran v rozsahu: jméno, příjmení, akademické tituly apod., telefonní číslo a e-mailová adresa.

  • Práva z vadného plnění a záruka za jakost 1. Práva objednatele z vadného plnění se řídí příslušnými ustanoveními OZ.

  • Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot 1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

  • Způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace Níže uvedené povinnosti jsou doplněny označením typu sankce dle ustanovení kapitoly 14 těchto Pravidel.

  • Doba trvání dohody o spolupráci a její zánik 9.1. Dohoda o spolupráci je uzavřena na dobu specifikovanou v podmínkách kampaně, případně na dobu neurčitou.

  • Záruka za dílo Zhotovitel odpovídá za vady díla, které se vyskytnou po převzetí díla objednatelem v záručních lhůtách. Tyto vady je zhotovitel povinen bezplatně odstranit v souladu s níže uvedenými podmínkami. Práva z odpovědnosti za vady díla musí být uplatněna u zhotovitele v odpovídajících záruční době: Záruční doba je 24 měsíců. Záruční doba počíná plynout dnem následujícím po převzetí díla objednatelem bez vad a nedodělků na základě oboustranně podepsaného protokolu o předání a převzetí díla nebo jeho části. Zhotovitel neodpovídá za vady, které byly po převzetí díla způsobeny objednatelem nebo zásahem vyšší moci. V případě vady díla v záruční době oznámí tuto skutečnost telefonicky a následně písemně objednatel zhotoviteli. Na základě tohoto oznámení je zhotovitel povinen dostavit se na oddělení nejpozději do 24 hodin od telefonického nahlášení za účelem zjištění vady, posouzení odpovědnosti, určení termínu a způsobu odstranění vady. Xxxxxxxxxx se zavazuje začít s odstraňováním případných vad předmětu díla ihned, pokud to povaha vady připouští a vady odstranit v co nejkratším technicky možném termínu. Obecně platí, že závada bude zhotovitelem odstraněna nejpozději do 15 dnů ode dne nahlášení reklamace, pokud nebude dohodnuto jinak z důvodu závažnosti závady. Xxxxxxxxxx je povinen provedenou opravu objednateli předat. Výsledkem předání odstraněné vady je zápis z reklamačního řízení. Pokud zhotovitel neodstraní vady ve sjednaných termínech, má objednatel právo zadat odstranění vad jiné firmě a zhotovitel je povinen tyto náklady uhradit.

  • Mzda a náhrada mzdy za svátek 1. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.