PRÁVNÍ ÚPRAVA MLČENLIVOSTI ADVOKÁTA Vzorová ustanovení

PRÁVNÍ ÚPRAVA MLČENLIVOSTI ADVOKÁTA. Úprava mlčenlivosti advokáta je zakotvena v ustanovení § 21 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění zákona č. 210/1999 Sb., o advokacii (dále jen AZ). Ad- vokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se do- zví v souvislosti s poskytováním právních služeb (§ 21 odst. 1 AZ). Povinností mlčenlivosti obhájce není dotčena pouze zákonem uložená povin- nost překazit spáchání trestného činu (§ 21 odst. 7 AZ). Jestliže se advokát, stejně jako kdokoliv jiný, hodnověrným způsobem dozví, že jiná osoba připravuje nebo páchá některý z trestných činů uvedených v § 167 trestního zákona (dále jen TrZ), je povinen překazit spáchání nebo dokončení trestného činu, který při- pravuje či páchá jeho klient. Pokud se tedy advokát hodnověrným způsobem do- zví, že jeho klient připravuje nebo páchá některý z trestných činů uvedených v § 167 TrZ, je povinen překazit jeho spáchání nebo dokončení buá sám, nebo včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. uvedených v § 168 TrZ, pak přesto by byl vázán povinností mlčenlivosti. Novela trestního zákona a zákona o advokacii provedená zákonem č. 210/1999 Sb., doplnila ustanovení § 168 TrZ o odst. 3 tohoto znění: „Oznamo- vací povinnost nemá advokát nebo advokátní koncipient, který se dozví o spá- chání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie.“ Advokát, ani advokátní koncipient tedy nemá oznamovací povinnost, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s obhajobou v trestní věci, či s jiným výkonem advokacie, ať již od obviněného, klienta v jiné věci, či z jakéhokoliv dalšího pramene.1) Nové ustano- vení § 168 odst. 3 TrZ, účinné od 5. 10. 1999, vychází ze stanoviska České ad- vokátní komory, dle něhož na advokáta, tedy ani na obhájce v trestní věci, se ne- vztahuje skutková podstata neoznámení trestného činu podle § 168 TrZ.2) Advokát se však nemůže odvolávat na mlčenlivost v případech, kdy je v kon- taktu s určitou osobou nad rámec své profese. Dle § 99 odst. 2 TrŘ svědek nesmí být vyslýchán, pokud by svou výpovědí porušil uznanou povinnost mlčenlivosti. Advokát má tuto povinnost dle § 21

Related to PRÁVNÍ ÚPRAVA MLČENLIVOSTI ADVOKÁTA

  • Zproštění mlčenlivosti, zmocnění 1. Uzavřením pojistné smlouvy pojistník:

  • Závazek mlčenlivosti 10.1 Každá smluvní strana se zavazuje zachovávat mlčenlivost o všech informacích, které se dozví v souvislosti s uzavřením nebo plněním této Smlouvy.

  • Zachování mlčenlivosti Obě smluvní strany se zavazují nejpozději při skončení účinnosti Xxxxxxx vrátit druhé smluvní straně veškeré písemnosti a další informace zachycené na jakémkoli nosiči informací, které od ní převzala v souvislosti s plněním předmětu této Smlouvy, pokud takové informace tvoří předmět obchodního tajemství. Smluvní strany se zvláště zavazují zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech a informacích týkajících se druhé smluvní strany, její obchodní, provozní či jiné činnosti nebo takové činnosti jakýchkoliv třetích osob, které získá při provádění služeb podle této Smlouvy a v souladu s ní. Zejména takové skutečnosti a informace nemůže využít pro své prostředky a ve svůj prospěch nebo ve prospěch jakékoliv třetí osoby. Smluvní strany se zavazují, že zaváží k mlčenlivosti ve stejném rozsahu, jaký je uveden v předchozích odstavcích, všechny své zaměstnance nebo jakékoliv třetí osoby pověřené k provádění předmětu Smlouvy.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? 1. Riziko inflace: Inflace snižuje výši reálného výnosu investice do Dluhopisů. Pokud inflace překročí pevnou úrokovou sazbu dluhopisu, je reálná výše výnosu záporná. 2. Úrokové riziko: Ceny dluhopisů a tržní úroková míra se chovají protichůdně. Držitelé dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou tak podstupují riziko poklesu ceny dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. Rovněž platí, že čím je splatnost dluhopisu delší, tím citlivější je cena dluhopisu na růst tržních úrokových měr. 3. Riziko likvidity: Dluhopisy emitované malými nebankovními emitenty, mohou mít minimální likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoli prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Tato skutečnost může mít negativní vliv na hodnotu investice do Dluhopisů. 4. Riziko nesplacení: Dluhopisy stejně jako jakákoli jiná půjčka podléhají riziku nesplacení. Za určitých okolností může dojít k tomu, že Emitent nebude schopen vyplácet úroky z Dluhopisů a hodnota pro Vlastníky dluhopisů při odkupu, resp. hodnota vyplacená Emitentem při předčasném splatnosti Dluhopisů může být nižší než výše jejich původní investice, za určitých okolností může být hodnota i nulová. Emitent nemá k datu vyhotovení Základního prospektu dostatek finančních prostředků pro splacení Dluhopisů, které plánuje v rámci Dluhopisového programu vydat. 5. Xxxxxx předčasného splacení: Pokud dojde k předčasnému splacení Dluhopisů v souladu s Emisními podmínkami před datem jejich splatnosti, je Vlastník Dluhopisů vystaven riziku nižšího než předpokládaného výnosu z důvodu takového předčasného splacení. Emitent má právo Dluhopisy předčasně splatit v podstatě kdykoliv. Emitent již dříve předčasně splatil své emitované dluhopisy z důvodu jejich nízkého úpisu, přičemž tato situace se může opakovat i u Dluhopisů z tohoto Dluhopisového programu. Výše uvedená rizika mohou mít negativní dopad na výnos investora z Dluhopisů. V důsledku naplnění některého z uvedených rizik může dojít k tomu, že investorovi bude vrácena pouze část jmenovité hodnoty nebo o svoje vložené prostředky zcela přijde.

  • Vlastníci dluhopisů Vlastníkem dluhopisu („Vlastník dluhopisu“) je osoba, která je zapsaná v seznamu Vlastníků dluhopisu vedeném Emitentem („Seznam vlastníků“). Vlastníkem dluhopisu může být fyzická osoba, nebo právnická osoba. Emitent může upisovatele odmítnout. Jestliže právní předpis nebo rozhodnutí soudu doručené Emitentovi na adresu Určené provozovny nestanoví jinak, bude Emitent pokládat každého Vlastníka dluhopisu za jejich oprávněného vlastníka ve všech ohledech a provádět mu platby v souladu s těmito Emisními podmínkami. Osoby, které budou vlastníky Dluhopisu a které nebudou z jakýchkoli důvodů zapsány v Seznamu vlastníků, jsou povinny o této skutečnosti a titulu nabytí vlastnictví k Dluhopisům neprodleně informovat Emitenta, a to prostřednictvím oznámení doručeného do Určené provozovny.

  • Povinnost mlčenlivosti a ochrana informací 1. Zhotovitel se zavazuje během plnění této smlouvy i po ukončení její účinnosti zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozví od objednatele v souvislosti s jejím plněním, a to zejména ohledně veškerých informací, dokumentů nebo materiálů dodaných objednatelem nebo od objednatele přijatých v jakékoli formě, především ohledně obchodního tajemství ve smyslu § 504 občanského zákoníku a důvěrných informací ve smyslu § 1730 občanského zákoníku (dále jen „Důvěrné informace“). Tím není dotčena možnost zhotovitele uvádět činnost podle této smlouvy jako svou referenci ve svých nabídkách v zákonem stanoveném rozsahu, popřípadě rozsahu stanoveném zadavatelem či organizátorem konkrétního výběrového nebo zadávacího řízení.

  • Pravost dokladů prokazujících splnění kvalifikace Dodavatel prokáže splnění kvalifikace ve všech případech příslušnými doklady předloženými v prostých kopiích. Dodavatelé mohou požadované doklady nahradit předložením čestného prohlášení dle § 86 odst. 2 ZZVZ nebo jednotným evropským osvědčením dle § 87 ZZVZ. Zadavatel bude před uzavřením smlouvy od vybraného dodavatele požadovat předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, pokud je již nemá k dispozici. Pokud ZZVZ nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává; tento doklad musí být předložen spolu s jeho překladem do českého jazyka. Bude-li mít zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, je oprávněn si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost připojit k dokladům překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce. Doklady o vzdělání, např. vysokoškolské diplomy, lze předkládat rovněž v latinském jazyce. Doklady prokazující základní a profesní způsobilost musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.

  • Povinnost mlčenlivosti a ochrana osobních údajů 8.1 Zhotovitel se zavazuje, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozví od objednatele v souvislosti s plněním smlouvy, a to zejména ohledně obchodního tajemství ve smyslu § 504 občanského zákoníku a důvěrných informací ve smyslu § 1730 občanského zákoníku.

  • Vybavení vozidla zabezpečovacím zařízením 1. Podmínkou sjednání havarijního pojištění vozidla pro pří- pad odcizení je vybavení pojištěného vozidla imobilizérem nebo vhodným přídavným mechanickým zabezpečením.

  • Bezpečnostní opatření ve sféře vlivu klienta, zabezpečení zařízení klienta 1. Klient má povinnost se řídit všemi povinnostmi, které jsou mu uloženy v odstavcích 2 až 9 tohoto článku. Všechny informace zahrnuty v odstavcích 2 až 9 tohoto článku jsou povinnosti, není-li u některé z nich výslovně uvedeno jinak.