Subjekty kolektivního vyjednání Vzorová ustanovení

Subjekty kolektivního vyjednání. V rámci kolektivního vyjednávání dochází k upozadění rolí jednotlivých zaměstnanců při vyjednávání pracovních podmínek ve prospěch zástupců zaměstnanců. Mezi tyto zástupce patří odborové organizace, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na zaměstnavatele dopadá ve vztahu k zástupcům zaměstnanců řada povinností, které je povinen dle zákoníku práce a zákona o kolektivním vyjednávání plnit. Pokud zaměstnavatel opomene plnit tyto svoje povinnosti vůči zástupcům zaměstnanců, může se tím dopustit přestupku dle § 10 nebo § 23 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Sankcí za tento přestupek může být pokuta až do výše 200 000 Kč. Odborová organizace je samostatnou právnickou osobou a má tedy právní osobnost. Odborová organizace se může účastnit kolektivního vyjednávání, které vede k uzavření kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel má ve vztahu k odborové organizaci celou řadu povinností, mezi které patří zejména povinnost zaměstnavatele odborovou organizaci s vybranými skutečnostmi seznámit, informovat ji o nich, případně je s nimi projednat. K určitým jednáním zaměstnavatel potřebuje předchozí souhlas odborové organizace, k některým otázkám je pak třeba s odborovou organizací uzavřít dohodu.14 Předchozí souhlas odborové organizace potřebuje v souladu s ust. § 61 zákoníku práce zaměstnavatel v případě výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele u zaměstnance, který je členem orgánu odborové organizace, a to v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení. Pokud souhlas ze strany odborové organizace není udělen, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru neplatné, ledaže soud ve sporu ve věci neplatného rozvázání pracovního poměru shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával. Dohody s odborovou organizací by měl zaměstnavatel dosáhnout v případě hromadného čerpání dovolené nebo v případě přídělu prostředků ze strany zaměstnavatele do fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho použití dle § 225 zákoníku práce a vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Předchozí souhlas odborové organizace potřebuje zaměstnavatel např. pro vydání pracovního řádu dle § 306 zákoníku práce. Povinnost zaměstnavatele k projednání určitých otázek s odborovou organizací se vztahuje k celé řadě témat. Například ust. § 99 zákoníku práce stanoví: „Opatření týkající se ...