Ukončení smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 11 ZSÚ zakládá právo spotřebitele bez uvedení důvodu od smlouvy odstoupit do 14 dnů od jejího uzavření. Jestliže smlouva neobsahuje informace podle § 6 odst. 1 ZSÚ, počne běžet tato lhůta až od poskytnutí chybějících informací. Odstoupení od smlouvy musí být učiněno písemně a musí být v souladu s informací o možnosti odstoupení od smlouvy uvedenou ve smlouvě. K zachování 14 - denní lhůty postačí odeslání odstoupení, není nutné, aby bylo odstoupení v této lhůtě věřiteli doručeno. Odstoupení může být učiněno jak před, tak i po čerpání peněžních prostředků. V případě využití práva na odstoupení je spotřebitel povinen vrátit věřiteli dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu, nejpozději do třiceti dnů ode dne odeslání odstoupení. Spotřebitel je v tomto případě povinen zaplatit úroky ode dne poskytnutí peněžních prostředků do okamžiku jejich vrácení. Věřitel nemá právo požadovat další plnění, s výjimkou náhrady nevratných poplatků zaplacených věřitelem orgánům veřejné správy nebo jiným osobám pověřeným výkonem veřejné správy. Odstoupením od smlouvy, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, způsobuje zánik smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí doplňkové služby k spotřebitelskému úvěru, kterou spotřebitel uzavřel s věřitelem nebo třetí osobou. Doplňkovou službu zákon o spotřebitelském úvěru nějak nevymezuje, z § 3 písm. e) ZSÚ plyne, že se jedná zejména o pojištění. O odstoupení od smlouvy musí třetí osobu vyrozumět věřitel. Nesplnění této povinnosti však nemá dle mého názoru vliv na zánik smlouvy o doplňkové službě, může pouze založit odpovědnost za škodu věřitele vůči třetí osobě.
