VĚCNÝ ROZSAH NÁKLADŮ PRO NÁJEMNÉ. Základním východiskem pro družstevní nájemné je princip jeho neziskovosti či nákladovosti zakotvený v § 744 odst. 1 ZOK. Dle něj člen, který je nájemce družstevního bytu, v nájemném hradí pouze: „účelně vynaložené nákladů bytového družstva vzniklých při správě družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice související s těmito družstevními byty“. Z § 742 písm. b) ZOK pak dále plyne, že člen bytového družstva má vedle práva na uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou za splnění podmínek zákona a stanov také právo na stanovení nájemného právě v souladu se zmíněným ustanovením. První otázkou, jež si je nutné v praxi položit, než vůbec přistoupíme k podrobnějšímu zkoumání obsahu těchto dvou ustanovení, je jejich charakter a z toho vyplývající důsledky pro činnost bytového družstva. Hulmák a Xxxxxxxxx v odpovědi na tento problém vycházejí z textace § 742 ZOK, jež zakládá výši nájemného jako „pouhé“ právo člena, kterého se ovšem nemusí vůči družstvu dovolat, a uvádějí: „Není zde ani žádný důvod, proč by se členové družstva nemohli rozhodnout platit nájemné v jiné výši než podle § 744 ZOK.146“ Takovému výkladu nasvědčuje nejen zákonodárcem zvolená koncepce úpravy, ale lze se při ní současně opřít také o zvláštní charakter vztahu korporace a jejího člena. Je však otázkou, k jakým důsledkům by mohla vést v rámci systematického výkladu úpravy bytového družstevnictví, když je v bytovém družstvu možné vznik členství podmínit uzavřením smlouvy o dalším členském vkladu, jejíž součástí zpravidla bude také stanovení podmínek nájemní smlouvy včetně nájemného. Družstvo by tak fakticky mohlo členy vybírat čistě s přihlédnutím k tomu, zda jsou ochotni se předem zavázat k odchýlení od zákonem předvídané výše nájemného, čímž by se dle názoru autora tento výklad dostával do rozporu s účelem zmíněných dvou ustanovení. Například Xxxxxx Xxx ovšem naopak uvádí, že: „[N]ájem družstevního bytu je nekomerčním nájmem a způsob výpočtu nájemného stanoví § 744 odst. 1 [ZOK], který je ustanovením kogentní povahy. V tomto směru je nezbytné respektovat § 2235 odst. 1 [OZ] (podle něhož jsou zakázána ujednání, který by zkracovala nájemcova práva stanovená v ustanoveních o nájmu bytu) a § 2239 [OZ] (podle něhož jsou zakázána taková ujednání, která by ukládala nájemci povinnosti zjevně nepřiměřené povahy).147“
