Zdravotnická záchranná služba. Zřizovatelem zdravotnických záchranných služeb v České republice jsou jednotlivé kraje a hlavní město Praha. Tyto samosprávné orgány zdravotnickou záchrannou službu nejen zřizují formou příspěvkových organizací, ale nesou i nejvyšší podíl na jejím financování. Díky tomuto krajskému uspořádání je v České republice 14 víceméně totožně organizovaných krajských zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických operačních středisek, pod která patří další oblastní střediska s jednotlivými výjezdovými základnami [15]. Jiná forma organizace, např. soukromý poskytovatel, Báňská záchranná služba, Horská služba aj., má odlišnou strukturu a smluvně poskytovanou péči. Ministerstvo zdravotnictví České republiky je tedy pro zdravotnické záchranné služby zástupcem objednatele (státu), nositelem legislativních direktiv a orgánem, který metodicky řídí poskytování přednemocniční neodkladné péče a medicíny katastrof na území České republiky, včetně letecké záchranné služby. Od roku 2013 se okrajově podílí i na financování záchranných služeb formou příspěvku na krizovou připravenost [15]. Zdravotní pojišťovny přispívají a vyplácí jen tu část financí, která se přednemocniční péčí skutečně vydělá. Organizace, členění, činnosti a další fakta vztahující se ke zdravotnické záchranné službě jsou zvlášť popsány v zákoně č. 374/2011 Sb. Zákon o zdravotnické záchranné službě. Rozmístění výjezdových základen je dáno plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí tak, aby místo události bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut od převzetí pokynu k výjezdu posádkou. Vybavení jednotlivých krajských záchranných služeb vozovým parkem, zdravotnickými pomůckami, osobními ochrannými pomůckami a prostředky, aj. bývá vzhledově rozličné, přestože je legislativně splněno. Seznam územních středisek zdravotnických záchranných služeb, p.o. a jejich kontakty: ZZS hl.m. Prahy xxx.xxxxxx.xx ZZS Středočeského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Plzeňského kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Karlovarského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Ústeckého kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Libereckého kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Královéhradeckého kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Pardubického kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Kraje Vysočina xxx.xxxxxxxxxxx.xx ZZS Jihočeského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Jihomoravského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Olomouckého kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Moravskoslezského kraje xxx.xxxxxxx.xx ZZS Zlínského kraje xxx.xxxxxxx.xx V současné době lze jako zdravotník ve zdravotnické záchranné službě pracovat především na pozici lékaře, zdravotnického záchranáře, řidiče a operátora zdravotnického operačního střediska. Přijímací podmínky na jednotlivé pozice se krajsky liší. Bezpodmínečně musí uchazeč splňovat příslušné vzdělání doložitelné diplomem s kvalifikací dle zákona č. 96/2004 Sb., avšak délka zdravotnické praxe, praxe v řízení vozidel či řidičské oprávnění dané skupiny může být vyžadována odlišně. Finanční ohodnocení se řídí tabulkovým platem pracovníka ve veřejných službách a správě. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o navyšování platů v následujících letech,
Appears in 2 contracts
Zdravotnická záchranná služba. Zřizovatelem zdravotnických záchranných služeb v České republice jsou jednotlivé kraje a hlavní město Praha. Tyto samosprávné orgány zdravotnickou záchrannou službu nejen zřizují formou příspěvkových organizací, ale nesou i nejvyšší podíl na jejím financování. Díky tomuto krajskému uspořádání je v České republice 14 víceméně totožně organizovaných krajských zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických operačních středisek, pod která patří další oblastní střediska s jednotlivými výjezdovými základnami [15]. Jiná forma organizace, např. soukromý poskytovatel, Báňská záchranná služba, Horská služba aj., má odlišnou strukturu a smluvně poskytovanou péči. Ministerstvo zdravotnictví České republiky je tedy pro zdravotnické záchranné služby zástupcem objednatele (státu), nositelem legislativních direktiv a orgánem, který metodicky řídí poskytování přednemocniční neodkladné péče a medicíny katastrof na území České republiky, včetně letecké záchranné služby. Od roku 2013 se okrajově podílí i na financování záchranných služeb formou příspěvku na krizovou připravenost [15]. Zdravotní pojišťovny přispívají a vyplácí jen tu část financí, která se přednemocniční péčí skutečně vydělá. Organizace, členění, činnosti a další fakta vztahující se ke zdravotnické záchranné službě jsou zvlášť popsány v zákoně č. 374/2011 Sb. Zákon o zdravotnické záchranné službě. Rozmístění výjezdových základen je dáno plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí tak, aby místo události bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut od převzetí pokynu k výjezdu posádkou. Vybavení jednotlivých krajských záchranných služeb vozovým parkem, zdravotnickými pomůckami, osobními ochrannými pomůckami a prostředky, aj. bývá vzhledově rozličné, přestože je legislativně splněno. Seznam územních středisek zdravotnických záchranných služeb, p.o. a jejich kontakty: ZZS hl.m. Prahy xxx.xxxxxx.xx ZZS Středočeského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Plzeňského kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Karlovarského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Ústeckého kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Libereckého kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Královéhradeckého kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Pardubického kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Kraje Vysočina xxx.xxxxxxxxxxx.xx ZZS Jihočeského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Jihomoravského kraje xxx.xxxxxx.xx ZZS Olomouckého kraje xxx.xxxxx.xx ZZS Moravskoslezského kraje xxx.xxxxxxx.xx ZZS Zlínského kraje xxx.xxxxxxx.xx V současné době lze jako zdravotník ve zdravotnické záchranné službě pracovat především na pozici lékaře, zdravotnického záchranáře, řidiče a operátora zdravotnického operačního střediska. Přijímací podmínky na jednotlivé pozice se krajsky liší. Bezpodmínečně musí uchazeč splňovat příslušné vzdělání doložitelné diplomem s kvalifikací dle zákona č. 96/2004 Sb., avšak délka zdravotnické praxe, praxe v řízení vozidel či řidičské oprávnění dané skupiny může být vyžadována odlišně. Finanční ohodnocení se řídí tabulkovým platem pracovníka ve veřejných službách a správě. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě Nařízení vlády č. 341/2017 316/2016 Sb. o navyšování platů v následujících letech,
Appears in 2 contracts