Závěrečná doporučení. Použitá a doporučená literatura Pozn. k části Způsob vyhodnocení
Závěrečná doporučení. Správce Fondu doporučuje Konečným uživatelům, aby byli v průběhu realizace mikroprojektu se Správcem v kontaktu a průběžně konzultovali případné problémy.
Závěrečná doporučení. Neúspěšný výsledek 9. hodnotící konference smlouvy NPT zmařil naděje na urychlení procesu jaderného odzbrojování. Odmítnutí podpory svolání blízkovýchodní konferen- ce o zóně bez jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení nepřispělo k posí- lení opatření na zabránění jaderného šíření a celkovému zvýšení bezpečnosti a důvěry v tomto krizovém regionu. Průběh a výsledek jednání dále prohloubil rozporný přístup jaderných a většiny nejaderných států k dalšímu postupu v jaderném odzbrojování a ne- sporně narušil důvěryhodnost smlouvy NPT, zejména v oblasti jejího odzbrojovacího pilíře. České ministerstvo zahraničních věcí by mělo za stávající situace na diplomatických jednáních: •nadále podporovat všechny kroky vedoucí k posílení smlouvy NPT, jako je např. dosa- žení její univerzality, urychlení vstupu Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek v platnost a zefektivnění činnosti Konference o odzbrojení v Ženevě; •zdůrazňovat nezbytnost důsledného plnění všech smluvních ustanovení, zvláště v souvislosti s „pražskou agendou“; •aktivně se zapojit do procesu realizace „budování bloků“ (building blocks), např. ve vztahu k jaderným doktrínám a snížení pohotovostního režimu jaderných zbraní, a usilovat o zapojení do tohoto přístupu k jadernému odzbrojování co nejvíce států, zejména jaderných mocností; •v úsilí o urychlení jaderně-odzbrojovacího procesu brát v úvahu a poukazovat na ka- tastrofické humanitární důsledky použití jaderných zbraní; •v bilaterálních rozhovorech s Izraelem podporovat záměr na svolání konference o vy- tvoření blízkovýchodní zóny bez jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného niče- ní.8
Závěrečná doporučení. Ze zpracovaného materiálu plynou pro provedení modernizace aeračního systému aktivačních nádrží na ČOV Písek následující závěry: • Stávající aerační systém na ČOV Písek je v současné době v provozu již zhruba 17 let. V průběhu let byl pouze doplňován a částečně modernizován bez zásadních úprav v jeho dimenzi a rozmístění. Běžná fyzická a především ekonomická životnost současných aeračních systémů se pohybuje v závislosti na druhu použitých elementů v rozmezí cca 6 – 12 let. Aerační systém na ČOV Písek je v současné době již daleko za hranicí své životnosti, jeho účinnost se bude postupně stále snižovat a budou se zvyšovat provozní náklady na čištění. Provedení jeho rekonstrukce v nejbližší době je nezbytné. • Pro zajištění optimálního průběhu čistících procesů je nutné zaručit nejen potřebný přísun vzdušného kyslíku do nádrží biologického čištění, jakožto celku, ale i jeho náležité rozdělení a účinnou regulaci dodávky do jednotlivých provzdušňovaných nádrží včetně dostatečné kapacitní rezervy pro možná nárazová přetížení ČOV, ke kterým zde dochází. • Z provedených technologických výpočtů oxygenační kapacity a potřebného množství dodávaného vzduchu a jejich porovnání se stávajícím stavem vyplývá, že realizace pouhé obnovy aeračního systému ve stávajícím uspořádání nepřinese kýžený výsledek a výrazným způsobem nepřispěje ke zlepšení kvality vyčištěné vody v parametru N-NH + (amoniakální dusík). U tohoto ukazatele je plnění legislativních požadavků v současnosti problematické a prostá výměna aeračního systému tento problém opět nevyřeší, neboť nebude zaručen optimální vnos kyslíku do jednotlivých aktivačních nádrží. • Nový aerační systém musí být výkonnostně posílen a kapacitně navržen tak, aby byl schopen dodat potřebné množství vzduchu do jednotlivých nádrží i v případě nárazového přetížení ČOV, což systém ve stávajícím uspořádání neumožňuje. • Jako velmi důležitý požadavek na aerační systém ČOV Písek je zajištění dostatečného vnosu kyslíku do aktivačních nádrží N1, kde probíhá převážná část odstraňování přiváděného znečištění a jsou zde tudíž maximální požadavky na dodávku vzduchu. Nově navržený systém v těchto nádržích musí disponovat vyšší oxygenační kapacitou než systém stávající, aby se nedostatek kyslíku nestával limitním faktorem průběhu čistícího procesu, jako je tomu nyní. • S ohledem na zajištění dostatečného množství vzduchu do aktivačních nádržích při nárazovém přetížení je potřeba zavést do řídícího systému možnost automatického připnutí druhéh...
Závěrečná doporučení