Platné znění zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, s vyznačením navrhovaných změn ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Předmět úpravy

IV.

Platné znění zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, s vyznačením navrhovaných změn

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie ¹⁾ a upravuje výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

§ 2

Základní pojmy

1. Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. rozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších částí vysílání uspořádaných v rámci programu, včetně služeb přímo souvisejících s programem, provozovatelem vysílání veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací ^1a) v podobě chráněné nebo nechráněné podmíněným přístupem^1b) za účelem simultánního sledování pořadů a dalších částí vysílání,

2. převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí, včetně služeb přímo souvisejících s programy nebo s podstatnými částmi programu, a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím sítí elektronických komunikací^1a); za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu prvotně vysílaného v cizím jazyce,

3. celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání programů, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání alespoň 80 % a v případě televizního vysílání alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu^1c), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak^1d),

4. programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí nebo jejich současné šíření více provozovateli,

5. regionálním vysíláním rozhlasové nebo televizní vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat v případě rozhlasového vysílání více než 1 % a méně než 80 % a v případě televizního vysílání více než 1 % a méně než 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu^1c),

f) místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu^1c),

f) místním rozhlasovým vysíláním vysílání rozhlasového programu, které ve vymezeném územním rozsahu nemůže přijímat více než 1% obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu^1c); místním televizním vysíláním vysílání televizního programu určeného svým dosahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného; místně vymezená územní oblast nesmí zahrnovat více než 1 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu^1c),

7. provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, včetně služeb přímo souvisejících s programem, určuje způsob organizace rozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnost, a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program a služby přímo související s programem nezaměnitelně identifikuje, tento program a služby přímo související s programem prvotně šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit (dále jen "provozovatel vysílání"),

8. provozovatelem převzatého vysílání právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání, včetně služeb přímo souvisejících s programy převzatého vysílání, a která tyto programy a služby s nimi přímo související šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě oprávnění k provozování převzatého vysílání (dále jen "registrace") podle tohoto zákona,

9. základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby,

10. programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků; dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány, zejména reklama, teleshopping, oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sdělení a jiná programová interpunkce,

11. plnoformátovým programem televizní program obsahující pořady různého zaměření a témat, zejména pořady zpravodajské, filmové, dokumentární, hudební a vzdělávací, který není zaměřen pouze na určitou skupinu obyvatel se shodnými zájmy,

12. pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje samostatnou položku rozhlasového programu; pořadem v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje samostatnou položku televizního programu,

13. teletextem služba přímo související s programem, která spočívá ve vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního programu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,

14. reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu, včetně nemovitého majetku, práv a závazků,

15. službou přímo související s programem služba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programem, jenž je určen k příjmu veřejností spolu s tímto programem; službou přímo související s programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému zařízení,

16. obsahem elektronického programového průvodce textové, obrazové a zvukové informace o programech šířených v síti elektronických komunikací^1a), které jsou šířeny prostřednictvím téže sítě elektronických komunikací a jsou synchronně spojeny s těmito programy,

q) skrytým obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,

r) teleshoppingem přímá nabídka zboží, a to včetně nemovitého majetku, práv a závazků, nebo služeb, určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,

s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání^1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního programu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,

t) podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,

u) nejnižší programovou nabídkou soubor programů poskytovaný provozovatelem převzatého vysílání za nejnižší cenu,

v) kabelovým systémem síť elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu^1a), jejímž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří předplatitelům programy za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje sítě kabelové televize, mikrovlnné systémy pro zemské rozhlasové a televizní vysílání či jiné technické prostředky vyjma zemských rádiových vysílacích zařízení, družic a přenosových systémů podle § 12 odst. 3 písm. c),

w) souborem technických parametrů v případě analogového vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (dále jen "vysílač") kmitočet, vyzářený výkon a vysílací stanoviště,

x) opakovaným porušením povinnosti porušení povinnosti, za níž byla více než jednou uložena pokuta ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech,

y) územním rozsahem vysílání v případě celoplošného vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů celé území České republiky a v případě regionálního nebo místního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů území stanovené v oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen "licence") ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu

1. souborem technických parametrů vysílání v případě analogového vysílání,

2. diagramem využití rádiových kmitočtů^1a) v případě digitálního vysílání.

2. Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

1. obchodním sdělením reklama, teleshopping a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž umístění produktu nebo jiná obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace,

2. umístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku a službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu,

3. redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě.,

4. pořadem pro děti pořad, který je vyroben a určen pro diváky nebo posluchače mladší 12 let, a z jeho obsahu, použitých audiovizuálních a zvukových prostředků výroby, způsobu narace, stopáže, způsobu i času zařazení do vysílání a prezentace provozovatelem vysílání je zřejmé, že je přizpůsoben osobám této věkové kategorie,

5. skrytými titulky forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se sluchovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném textu v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou pořadu, zachycuje mluvený projev včetně významových zvuků souvisejících s dějem nevyplývajícím z obrazu a identifikuje mluvčí mimo obraz způsobem, jenž osobám se sluchovým postižením umožňuje orientaci v ději pořadu,

6. audiopopisem forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se zrakovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném slovním komentáři obrazové složky pořadu umožňujícím osobám se zrakovým postižením vnímat části pořadu, které nejsou vyjádřeny zvukem nebo jsou zvukem obtížně rozpoznatelné,

7. český znakový jazyk komunikační systém podle jiného právního předpisu²¹⁾ využívaný podle tohoto zákona jako forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se sluchovým postižením, je-li pořad v českém znakovém jazyce vyroben nebo do českého znakového jazyka simultánně tlumočen,

8. stopáží televizního pořadu čistý čas trvání televizního pořadu, do něhož není započten čas trvání do pořadu vložených dalších částí vysílání (§ 2 odst. 1 písm. j)).

(3) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje

a) zajišťování komunikačních služeb zaměřených na poskytování informací nebo jiných sdělení na základě individuálních požadavků,

b) zajišťování sítě elektronických komunikací a poskytování služby elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu^1a),

c) šíření rozhlasových a televizních programů a služeb přímo souvisejících s programem, pokud toto šíření slouží pouze k dopravě signálu chráněného systémem podmíněného přístupu k vysílačům,

d) sdělování informací souvisejících s provozem technických prostředků využívaných k realizaci rozhlasového a televizního vysílání.

(4) Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se nepovažuje šíření rozhlasových programů prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c).

(5) Za televizní vysílání se nepovažuje

a) vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním,

b) vysílání, které není určeno k příjmu veřejností,

c) vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se nejedná o televizní vysílání programů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo

d) vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je dostupné v obchodní síti.

(6) Za převzaté rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje současné, úplné a nezměněné šíření přejímaných rozhlasových a televizních programů včetně služeb přímo souvisejících s programem určených pro veřejnost prostřednictvím kabelu, do něhož je zapojeno nejvýše 100 účastníků s přijímači podléhajícími oznamovací povinnosti; tento počet může být překročen, jestliže účastníci společného příjmu jsou umístěni v jedné budově nebo v komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, jestliže přenos signálu je veden tak, že nepřekračuje pozemní komunikaci, a jestliže tento společný příjem není obchodně využíván.

(7) Za programovou síť se nepovažuje

a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy a teleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu,

b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.

§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na

a) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě zvláštních právních předpisů,^{3), 4)} (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona"),

b) provozovatele vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle tohoto zákona, (dále jen "provozovatel vysílání s licencí"),

c) provozovatele převzatého vysílání, který toto vysílání provozuje na základě registrace podle tohoto zákona.

(2) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která není uvedena v odstavci 1 a provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání, se tento zákon vztahuje, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce 5.

(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice,

a) má-li sídlo nebo místo podnikání^4a) v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen "redakční rozhodnutí") přijímá v České republice, nebo

b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže

1. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice,

2. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo

3. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo

c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice.

(4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie, tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá

a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo

b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky nebo v jiném členském státě Evropské unie.

(5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie, a která v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie nesplňuje některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o fungování Evropské unie^4c).

§ 3a

Předpoklady pro účast v řízení o udělení licence k provozování vysílání a v řízení o registraci převzatého vysílání

(1) Předpokladem k tomu, aby právnická osoba získala licenci nebo registraci, je, že splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.^4d) Má-li právnická osoba právní formu akciové společnosti nebo evropské společnosti, je předpokladem k získání licence, že její akcie znějí na jméno.

(2) Předpokladem k tomu, aby fyzická osoba získala licenci nebo registraci, je, že má plnou způsobilost k právním úkonům je plně svéprávná a splňuje podmínky stanovené pro podnikání v České republice zvláštním právním předpisem.^4d)

(3) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 zahraniční osobou,^4e) která nemá v České republice organizační složku odštěpný závod²²⁾ nebo trvalý pobyt, je povinna ustanovit si zástupce v České republice, oprávněného jednat za ni ve věcech upravených tímto zákonem.

ČÁST DRUHÁ

RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

§ 4

Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") se sídlem v Praze.

(2) Rada je ústřední správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání poskytovaných podle jiného právního předpisu^1e), a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

§ 5

Působnost Rady

Rada

a) dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci,

b) uděluje, mění a odnímá licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání,

c) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci k provozování převzatého vysílání,

d) vede evidenci provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,

e) pravidelně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn a přehled provozovatelů převzatého vysílání,

f) ukládá sankce podle tohoto zákona,

g) monitoruje obsah rozhlasového a televizního vysílání,

h) uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání,

i) vyžaduje od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko obsahující zkoordinované kmitočty pro analogové rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů; v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto a požadované umístění vysílače,

j) vyžaduje pro účely řízení o udělení licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání nebo pro účely změny licenčních podmínek od Českého telekomunikačního úřadu stanovisko^1a); v žádosti o stanovisko Rada označí území, které má být vysíláním pokryto,

k) stanoví územní rozsah vysílání pro provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. b) ve shodě se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu,

l) spolupracuje s Českým telekomunikačním úřadem v rozsahu podle zvláštních právních předpisů^{1a), 3), 4)},

m) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti,

n) stanoví programy a služby přímo související s těmito programy, které mají být povinně šířeny ve veřejném zájmu prostřednictvím sítí elektronických komunikací pro rozhlasové a televizní vysílání, přezkoumává trvání potřeby jejich povinného šíření a předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu závazná stanoviska pro účely uložení nebo zrušení jejich povinného šíření podle zvláštního právního předpisu^4f),

o) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,

p) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému orgánu Poslanecké sněmovny,

r) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady, zápisy z jednání Rady, nebrání-li tomu zvláštní právní předpisy, a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup,

s) zveřejňuje rozhodnutí soudu všechna rozhodnutí soudů o opravném prostředku a žalobě proti rozhodnutí Rady. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,⁵⁾

t) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství^5a) přímo použitelného předpisu Evropské unie^5a) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými jsou promítnuty směrnice uvedené v bodě 4 přílohy k tomuto nařízení,

u) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace televizního vysílání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,

v) zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi^4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,

w) spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi,

x) spolupracuje v rozsahu své působnosti s právnickými osobami založenými v souladu s právním řádem České republiky, jejichž předmět činnosti zahrnuje samoregulaci v některé z oblastí upravených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem^1e) a na této samoregulaci se aktivně podílejí provozovatelé vysílání, provozovatelé převzatého vysílání nebo poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen "samoregulační orgány"), je-li spolupráce samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů a při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam spolupracujících samoregulačních orgánů (dále jen "seznam samoregulačních orgánů") zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,

y) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti provozování rozhlasového a televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

z) vydává stanoviska, která vyjadřují právní názor Rady ve věcech náležejících do její působnosti podle zákona,

za) plní další úkoly stanovení tímto zákonem nebo jiným právním předpisem^{1e), 3), 4)}.

§ 6

Povinnosti Rady

(1) Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen "výroční zpráva"), která obsahuje zejména

a) aktuální seznam provozovatelů vysílání, provozovatelů převzatého vysílání a poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

b) informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání, v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání a v poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání včetně informace o postupu při přechodu na digitální vysílání,

c) informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o uložených sankcích,

d) informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o dodržování podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,

e) informaci o udělených licencích a kritériích, na základě kterých byly licence uděleny žadatelům o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení,

f) informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů vysílání s licencí,

g) informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby, o plnění podílu evropské tvorby (§ 42) a nezávislé tvorby (§ 43) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů v televizním vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

h) informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o výsledcích spolupráce se samoregulačními orgány,

i) informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.

(2) Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku nejpozději do 30. dubna každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výroční zpráva je veřejná ode dne jejího schválení Xxxxx, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.

(3) Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.

(4) (3) Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.

(5) (4) Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo") si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv^4b), popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.

§ 7

Členství v Radě

(1) Xxxx tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny, a to neprodleně po obdržení návrhu, který splňuje podmínku podle odstavce 8 věty první. Členství v Radě je veřejnou funkcí.

(2) Funkční období člena Rady je 6 let.

(3) Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který

a) je plně způsobilý k právním úkonům svéprávný,

b) má trvalý pobyt na území České republiky,

c) dosáhl věku 25 let,

d) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo s vydáváním periodického tisku anebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.⁶⁾

(4) Do funkce člena Rady nemůže být navržena a jmenována osoba, která již po dvě po sobě jdoucí funkční období, popřípadě jejich části vykonávala funkci člena Rady.

(5) Členství v Radě vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu.

(6) Členství v Radě zaniká

a) uplynutím funkčního období člena Rady,

b) dnem následujícím po doručení vzdání se funkce předsedovi vlády,

c) dnem následujícím po dni doručení písemného rozhodnutí předsedy vlády o odvolání člena Rady z funkce, popřípadě dnem uvedeným v písemném rozhodnutí o odvolání člena Rady z funkce,

d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena rozhodnutí soudu, jímž byla omezena svéprávnost člena Rady,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 3 písm. d),

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(7) Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady z funkce z těchto důvodů:

a) nevykonává-li řádně svoji funkci,

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,

c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady.

(8) Návrh Poslanecké sněmovny na odvolání člena Rady z funkce obsahuje odůvodnění podle správního řádu²³⁾. Návrh na odvolání člena Rady z funkce, který podmínku podle věty první nesplňuje, předseda vlády neprodleně vrátí předsedovi Poslanecké sněmovny se sdělením, v čem spatřuje nedostatky.

(8) (9) Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda vlády na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.

(9) (10) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu, funkce veřejného ochránce práv a jeho zástupce a funkce poslance Evropského parlamentu.

(10) (11) Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.

(11) (12) Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch.

(12) (13) Členové Rady ani osoby jim blízké nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize a reklamy. Členové Rady ani osoby jim blízké se dále nesmějí podílet na podnikání obchodních společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo v oblasti audiovize a reklamy, a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Členové Rady nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k provozovateli vysílání, provozovateli převzatého vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

(13) (14) Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.

§ 8

Jednání Rady

(1) Pokud zákon nestanoví jinak (odstavec 2), je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.

(2) Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů, s výjimkou rozhodnutí o udělení licence podle § 18, prodloužení licence podle § 12 odst. 8 až 12 nebo o odnětí licence podle § 63 nebo o zrušení registrace podle § 64, kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů Rady.

(3) Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Xxxx skutečnosti nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.

(4) Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy.

(5) O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.

(6) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.

§ 9

Předseda Rady a místopředsedové Rady

(1) Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a 3 místopředsedy.

(2) Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.

(3) Rada předsedu z funkce odvolá,

a) nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce, nebo

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady, nebo

c) vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.

(4) Výkon funkce předsedy Rady zaniká

a) dnem zániku jeho členství v Radě, nebo

b) uplynutím období, na které byl Xxxxx zvolen, nebo

c) dnem následujícím po doručení písemného rozhodnutí o odvolání z funkce, nebo

d) dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě, nebo

e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(5) Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje jím pověřený místopředseda Rady; odstavce 3 a 4 se přiměřeně použijí i na odvolání a zánik funkce místopředsedy.

(6) Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.

(7) Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.

§ 10

Pracovněprávní vztah člena Rady

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce.

(2) Předseda Rady, místopředsedové Rady a členové nové Rady mají nárok na plat a odchodné podle zvláštního právního předpisu.⁷⁾

§ 11

Zabezpečení činnosti Rady

(1) Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle jiného zákona⁸⁾ a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky.

(2) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady, který je orgánem Rady, a jeho činnost je hrazena z rozpočtu Rady.

(3) V čele Úřadu Rady je vedoucí Úřadu Rady, kterého jmenuje a odvolává Rada; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností. Vedoucí Úřadu Rady se považuje za samostatný stupeň představeného a je podřízen předsedovi Rady.

(4) Zaměstnanci zařazení v Úřadu Rady, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, jsou státními zaměstnanci podle zákona o státní službě. Pracovněprávní vztahy zaměstnanců, kteří nejsou státními zaměstnanci, se řídí pracovněprávními předpisy.

(5) Vedoucí Úřadu Rady se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(6) Rada, předseda Rady a místopředseda Rady jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

(7) Podrobnosti a organizaci činnosti Rady upravuje jednací řád Rady.

(8) Zaměstnanec, který není státním zaměstnancem, zařazený k výkonu práce v Radě, je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zákoníku práce povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Xxxx činnost.

ČÁST TŘETÍ

LICENCE

HLAVA I

ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ LICENCE K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO A

TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ

§ 12

Licence

(1) Licenci uděluje Rada v řízení o udělení licence (dále jen "licenční řízení"). Licence opravňuje provozovatele vysílání k rozhlasovému a televiznímu vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci s výjimkou případu podle § 18 odst. 2.

(2) Samostatnou licenci k poskytování služeb přímo souvisejících s programem nelze udělit.

(3) Rada je oprávněna vydat licenci k vysílání šířenému prostřednictvím

a) vysílačů,

b) družic a kabelových systémů nebo pouze prostřednictvím jednoho z těchto přenosových systémů,

c) přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen "zvláštní přenosový systém").

(4) Na udělení licence není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.

(5) Licence se uděluje na dobu určitou, a to nejdéle na dobu

a) 8 let k rozhlasovému vysílání,

b) 12 let k televiznímu vysílání.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, nestanoví-li zákon jinak.

(7) Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.

(8) Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání o dobu 8 let a u televizního vysílání o dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnosti licence i o kratší dobu.

(9) V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí zároveň požádat o souhlas se změnou právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu na akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.

(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Xxxx o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena

a) u celoplošného rozhlasového vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

b) u celoplošného televizního vysílání v období od počátku 48. do konce 42. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence,

c) u místního rozhlasového nebo televizního vysílání v období od počátku 36. do konce 30. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.

(10) Provozovatel vysílání s licencí může písemně požádat Xxxx o prodloužení doby platnosti licence, na základě které vysílá. Tato žádost musí být Radě doručena v období od počátku 30. do konce 18. měsíce před pozbytím platnosti stávající licence.

(11) Rada platnost licence neprodlouží v případě, že žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 § 13 odst. 2 nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele vysílání s licencí; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.

(12) Rada dále platnost licence neprodlouží v případě, že provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce za závažné porušení následujících povinností:

a) zařadil do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení,

c) zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

d) zařadil do vysílání podprahová sdělení,

e) zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých tím, že obsahují pornografii a pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí,

f) převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele vysílání s licencí, a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a 7 § 21 odst. 8 a 9.

(13) Prodloužení doby platnosti licence Radou podle odstavce 8 má stejné právní účinky jako rozhodnutí Rady o udělení licence. Ustanovení odstavce 8 tím není dotčeno.

§ 13

Účastníci licenčního řízení

(1) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).

(2) (1) Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba splňující předpoklady podle § 3a.

(3) (2) Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže

a) na jeho majetek nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku anebo nevstoupil do likvidace,

b) prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

c) prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

d) mu nebyla v posledních 5 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,

e) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

f) není společníkem provozovatele vysílání ze zákona ani obchodních společností zřízených provozovatelem vysílání ze zákona.

(4) (3) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.

§ 14

Žádost o licenci

(1) Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:

a) u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky odštěpného závodu na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky odštěpného závodu a místo jeho pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí též obsahovat jeho jméno, příjmení a místo pobytu,

b) u fyzické osoby jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní firmu, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky, která se zapisuje do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu,^9b) odštěpného závodu, jméno, příjmení a rodné číslo nebo datum narození vedoucího organizační složky odštěpného závodu a místo pobytu; je-li ustanoven zástupce, musí obsahovat též jeho jméno, příjmení a místo pobytu,

c) údaje podle písmene a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

d) údaje o výši základního kapitálu, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné, a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

e) označení (název) název programu,

f) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání; v případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v případě vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů se územní rozsah vysílání stanoví výčtem katastrálních území a okresů; v případě vysílání šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se územní rozsah vysílání neuvádí,

g) základní programovou specifikaci, včetně údajů o části programu převzatého od jiného provozovatele vysílání, a údajů o případných službách přímo souvisejících s programem,

h) u žadatele o provozování televizního vysílání navrhovaný podíl celkového vysílacího času, který by měl být vyhrazen vysílání evropských děl a evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, týká-li se žádost provozování televizního vysílání,

i) obchodní plán včetně dokladů o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání,

j) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání.

(2) Základní údaje uvedené v odstavci 1 dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, případně zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce, a dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojí potvrzení příslušného orgánu, které nesmí být starší než 3 měsíce, o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že žadatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo žadatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k žádosti výpis z evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu žadatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, který nesmí být starší než 3 měsíce.

(3) Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.

(4) Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.

(5) Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve písemně Rada účastníka, aby v přiměřené lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů, odstranil nedostatky. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.

§ 15

Zahájení licenčního řízení

(1) Licenční řízení zahajuje Rada z vlastního podnětu nebo z podnětu uchazeče o licenci vyhlášením licenčního řízení. Před zahájením licenčního řízení si Rada vyžádá stanovisko Českého telekomunikačního úřadu vymezující územní rozsah vysílání způsobem podle odstavce 2, a jedná-li se o licenční řízení o udělení jedné nebo více licencí k vysílání jednoho nebo více programů šířených prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, rovněž stanovisko Českého telekomunikačního úřadu k možnosti umístění v sítích elektronických komunikací; v případě podnětu uchazeče o licenci je Rada povinna vyžádat si od Českého telekomunikačního úřadu potřebná stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnět obdrží. Licenční řízení Rada vyhlásí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy od Českého telekomunikačního úřadu obdrží stanovisko, které zahájení licenčního řízení umožňuje; vyžádá-li si Rada od Českého telekomunikačního úřadu k témuž licenčnímu řízení více než jedno stanovisko, počíná lhůta 30 dnů pro vyhlášení licenčního řízení běžet ode dne, kdy obdrží poslední z vyžádaných stanovisek, pokud tato stanoviska zahájení licenčního řízení umožňují.

(2) Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, časový rozsah vysílání, územní rozsah vysílání určený souborem technických parametrů v případě analogového vysílání nebo diagramem využití rádiových kmitočtů v případě digitálního vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysílání Rada stanoví požadavky na základní programovou specifikaci celoplošného vysílání (dále jen "požadavky"). Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících alespoň ve 2 hromadných sdělovacích prostředcích běžně dostupných na území České republiky a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence, jejichž žádost byla Radě doručena ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení. Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými požadavky.

(4) O žádostech doručených Radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.

(5) V případě existence dvou nebo více sítí elektronických komunikací určených k digitálnímu vysílání podle odstavce 1 Rada zahájí licenční řízení, aniž určí přiřazení programů konkrétním sítím elektronických komunikací. Rada taktéž neurčí strukturu programů v jednotlivých sítích elektronických komunikací.

(6) (5) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu^9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 16

Veřejné slyšení

(1) Týká-li se licenční řízení vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů pouze digitálně, nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o licenci, kterou Rada stanoví podle § 15 odst. 2. V ostatních případech nařídí předseda Rady konání veřejného slyšení ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení licenčního řízení.

(1) Předseda Rady nařídí konání veřejného slyšení do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o licenci.

(2) Veřejné slyšení je určeno k projednání otázek týkajících se programové skladby navrhované jednotlivými účastníky licenčního řízení.

(3) Ve veřejném slyšení konaném v rámci licenčního řízení k jinému než místnímu televiznímu vysílání musí být projednána otázka zastoupení evropských děl, evropských děl vyrobených nezávislými výrobci a děl současné evropské tvorby v navrhované programové skladbě televizního vysílání jednotlivých účastníků licenčního řízení k provozování televizního vysílání.

(4) (3) Ve veřejném slyšení navrhnou účastníci licenčního řízení znění licenčních podmínek, které se v případě udělení licence stanou licenčními podmínkami podle § 18 odst. 4, s výjimkou podmínek podle písmene c), které stanoví Rada po dohodě s účastníkem řízení tak, aby byly v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu.

(5) (4) Pozvánka na veřejné slyšení, kterou je Rada povinna zaslat všem účastníkům licenčního řízení nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení, musí obsahovat

a) místo a termín konání veřejného slyšení,

b) označení všech účastníků licenčního řízení, včetně adresy jejich sídla, jde-li o právnické osoby, anebo adresy jejich bydliště nebo místa pobytu, popřípadě místa podnikání, jde-li o fyzické osoby,

c) předmět jednání.

(6) (5) Konání veřejného slyšení oznamuje Rada vyvěšením pozvánky na své úřední desce a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků , prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků běžně dostupných na území České republiky a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 14 dnů před konáním veřejného slyšení.

(7) (6) Veřejné slyšení zahajuje, řídí a ukončuje předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady.

(8) (7) Kromě pozvaných účastníků licenčního řízení mohou při veřejném slyšení k projednávaným otázkám vystoupit, podávat písemné návrhy a vyjadřovat svá stanoviska pouze osoby, které k tomu mají výslovné svolení předsedy Rady nebo jím pověřeného člena Rady.

(9) (8) Předmětem veřejného slyšení nemohou být skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.

(10) (9) Za nepřístojné narušování veřejného slyšení může předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady zástupce veřejnosti napomenout a za opakované nepřístojné narušování veřejného slyšení vykázat z jednacích prostor nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(11) (10) Z veřejného slyšení se pořizuje zvukový záznam. O veřejném slyšení se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, texty jednotlivých vystoupení, písemně podané návrhy a stanoviska. Protokol je veřejný a od třetího dne po konání veřejného slyšení musí být na vyžádání předložen k nahlédnutí v sídle Rady.

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí

(1) Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, včetně výsledků dosavadního podnikání žadatele v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, pokud v této oblasti podnikal,

b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,

c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,

d) zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o licenci k televiznímu vysílání,

e) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(2) Při udělování licence k digitálnímu vysílání Rada hodnotí

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění vysílání, transparentnost jeho vlastnických vztahů, přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů a zastoupení evropské tvorby (§ 42), tvorby evropských nezávislých producentů a současné tvorby (§ 43) v navrhované programové skladbě televizního vysílání,

b) přínos uchazeče pro rozvoj původní tvorby,

c) připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

d) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

(3) Licenci nelze udělit uchazeči, kterému byla licence odejmuta nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodů porušení zákona nebo který nesplňuje podmínku bezúhonnosti.

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování o žádosti o udělení licence

Při rozhodování o udělení licence Rada hodnotí

a) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele o licenci a

b) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým vysíláním pokryto, a k zajištění rozvoje kultury národnostních, etnických a jiných menšin v České republice.

§ 18

Rozhodnutí o udělení licence

(1) O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.

(2) Na žádost zakladatelů, popřípadě orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.

(3) Rozhodnutí o udělení licence k provozování analogového rozhlasového vysílání prostřednictvím vysílačů obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, odůvodnění, které obsahuje kritéria, na základě kterých byla licence udělena žadateli o licenci a zamítnuty žádosti všech ostatních účastníků řízení, a poučení o opravném prostředku. V odůvodněném případě Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.

(4) Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje

a) označení provozovatele vysílání s licencí, včetně identifikačního čísla poskytnutého správcem základního registru osob⁹⁾,

b) označení (název) název programu a označení, zda program bude šířen celoplošně, regionálně či místně,

c) časový rozsah vysílání a územní rozsah vysílání,

d) dobu, na kterou byla licence udělena,

e) základní programovou specifikaci a další programové podmínky, včetně uvedení údaje, zda se jedná o plnoformátový program, a podmínek týkajících se případného poskytování služeb přímo souvisejících s programem; v případě digitálního vysílání rovněž podmínky týkající se povinnosti provozovatele vysílání vytvářet a poskytovat soubory datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce,

f) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,

g) územní rozsah vysílání prostřednictvím kabelových systémů stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f), (dále jen "licenční podmínky").

(5) V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.

(6) (5) Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u) bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).

§ 19

Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci

Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci lze podat ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu^9c).

§ 20

Změna souboru technických parametrů vysílání a diagramu

(1) Rada může omezit soubor technických parametrů vysílání provozovateli vysílání s licencí a provozovateli vysílání ze zákona, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.

(2) Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu1a) učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.

(3) Jiným způsobem než postupem podle odstavce 1 nebo 2 Rada není oprávněna bez souhlasu provozovatele vysílání soubor technických parametrů nebo diagram využití rádiových kmitočtů měnit, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^9d).

(4) Rada vyhoví písemné žádosti provozovatele vysílání s licencí o změnu souboru technických parametrů v případě analogového vysílání a diagramu využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání, nedojde-li změnou k porušení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích, nebo k porušení zvláštního zákona, a je-li tato změna v souladu se stanoviskem Českého telekomunikačního úřadu, které si Rada před provedením změny vyžádá. Rada však žádost zamítne, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musejí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle tohoto odstavce do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti o změnu nebo pokud bylo zahájeno řízení o předběžné otázce¹⁰⁾. V takovém případě Rada v rozhodnutí o přerušení řízení uvede, o jakou otázku se jedná; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.

(5) Provozovatelům celoplošného vysílání nevzniká přednostní právo na změnu souboru technických parametrů vysílání s cílem vyhovět ustanovení § 2 odst. 1 písm. c).

§ 20

Změna souboru technických parametrů vysílání, diagramu

a územního rozsahu vysílání

(1) Rada může omezit soubor technických parametrů vysílání provozovateli vysílání s licencí, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na části území nevysílal více než 90 dnů nebo efektivně nevyužíval přidělený kmitočet; do této doby se nezapočítává doba, u níž provozovatel vysílání prokáže, že vysílání nebo efektivnímu využívání kmitočtu bránily odůvodněné technické překážky.

(2) Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání nebo diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání Rada změní na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle jiného právního předpisu^1a) učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii nebo v mezinárodních organizacích.

(3) Změna souboru technických parametrů je možná v případě změny vysílacího stanoviště, prokáže-li provozovatel vysílání v písemné žádosti, že užívání stávajícího vysílacího stanoviště brání odůvodněná technická překážka. V souvislosti se změnou vysílacího stanoviště podle věty první, v jejímž důsledku by došlo ke zmenšení stávajícího územního rozsahu vysílání, může provozovatel vysílání požádat rovněž o změnu vyzářeného výkonu vysílače na novém vysílacím stanovišti. Změna kmitočtu stanoveného v souboru technických parametrů není přípustná.

(4) Rada může vyhovět žádosti o změnu souboru technických parametrů podle odstavce 3 za podmínky, že změna vysílacího stanoviště včetně případné změny vyzářeného výkonu podle stanoviska vyžádaného od Českého telekomunikačního úřadu nevyžaduje provedení mezinárodní koordinace kmitočtů podle jiného právního předpisu^1a). Rada vždy vyhoví žádosti provozovatele o změnu územního rozsahu vysílání spočívající ve vrácení souboru technických parametrů. O vrácení souboru technických parametrů Rada neprodleně vyrozumí Český telekomunikační úřad.

(5) Změna územního rozsahu vysílání je přípustná pouze v případě, dojde-li k ní v důsledku změn provedených v souladu s odstavci 3 a 4.

(6) Rada vyhoví písemné žádosti provozovatele vysílání s licencí o změnu diagramu využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání pouze na základě vyžádaného souhlasného stanoviska Českého telekomunikačního úřadu.

(7) Rada o změnách skutečností podle odstavců 3 a 6 rozhodne do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada řízení přeruší, v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží¹⁰⁾.

(8) Provozovatelům celoplošného vysílání nevzniká přednostní právo na změnu souboru technických parametrů vysílání s cílem vyhovět ustanovení § 2 odst. 1 písm. c).

§ 21

Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek

(1) Provozovatel vysílání s licencí je povinen předem požádat Raxx x písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:

a) označení názvu název programu,

b) změna časového rozsahu vysílání nebo územního rozsahu vysílání podle § 2 odst. 1 písm. y),

c) změna územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

d) změna licenčních podmínek,

e) změna výše základního kapitálu, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.

(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1 a 2 s výjimkou změny právní formy právnické osoby je provozovatel vysílání s licencí povinen Radě oznámit a předložit doklady o schválených změnách do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zápisu změn v obchodním rejstříku.

(3) V případě rozhlasového vysílání Rada souhlas ke změně podle odstavce 1 písm. d) neudělí, pokud by se měla uskutečnit v době před uplynutím 3 let od udělení licence, nebo pokud by vedla ke změně základní programové specifikace.

(4) Souhlas ke změně podle odstavce 1 písm. e) může Rada výjimečně, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, udělit rovněž následně. Došlo-li v důsledku změny podle odstavce 1 písm. e), která se uskutečnila bez předchozího souhlasu Rady, k nabytí nebo navýšení účasti na provozovateli vysílání s licencí, nesmějí být hlasovací práva spojená s takto nabytou nebo navýšenou účastí vykonávána do doby udělení následného souhlasu Rady. Řízení o změně skutečností podle § 21 odst. 1 písm. e) je vždy řízením s žadatelem jako jediným účastníkem.

(3) (5) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada je povinna své rozhodnutí odůvodnit, pokud se jedná o řízení s více účastníky. Pokud Rada ve stanovené lhůtě nerozhodne a nejedná se o řízení s více účastníky, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení. Důvody neudělení souhlasu musí být shodné s kritérii uvedenými v § 6 odst. 1 písm. e). Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží¹⁰⁾.

Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by změna vedla k neudělení licence na základě veřejného slyšení nebo ústního jednání. Základní programovou specifikaci nelze měnit. Rada může řízení přerušit, v takovém případě Rada v usnesení o přerušení řízení uvede, z jakého důvodu řízení přerušuje; po dobu přerušení řízení lhůty neběží¹⁰⁾.

(4) (6) Doklady o schválených změnách je provozovatel vysílání s licencí povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.

(5) (7) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je změní, je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.

(6) (8) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a § 55, 55a nebo 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků 3 let od udělení licence a v případě programové sítě po dobu 3 let od udělení první licence.

(7) (9) Provozovatel televizního vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele televizního vysílání s licencí. Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a § 55a nebo 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66 % podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků 3 let od udělení licence.

(8) (10) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je společníkem více než jedné právnické osoby - provozovatele vysílání s licencí, se 100% majetkovou účastí, může po předchozím souhlasu Rady tyto právnické osoby nebo některé z nich přeměnit formou fúze sloučením nebo splynutím na jednu nástupnickou společnost, která bude mít formu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.

(9) (11) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.

(10) (12) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikace. Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona.

§ 22

Krátkodobá licence

(1) Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobou licenci, včetně licence ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 180 dnů. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.

(2) Rada je povinna rozhodnout o udělení krátkodobé licence do 60 dnů od doručení žádosti.

§ 23

Zkrácené řízení

(1) Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném řízení

a) o prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 až 12,

b) o souhlasu se změnou právní formy společnosti,

c) o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.

(2) O žádostech ve zkráceném řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.

§ 24

Zánik platnosti licence

Platnost licence zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,

c) smrtí fyzické osoby, které byla licence udělena,

d) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence z důvodů uvedených v § 63,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel vysílání s licencí odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele rozhlasového a televizního vysílání,

f) dnem, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání.

HLAVA II

LICENČNÍ ŘÍZENÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM DRUŽIC, KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH SYSTÉMŮ A K PROVOZOVÁNÍ ZEMSKÉHO DIGITÁLNÍHO ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ ŠÍŘENÉHO PROSTŘEDNICTVÍM VYSÍLAČŮ

§ 25

(1) Licenční řízení k provozování vysílání šířeného prostřednictvím družic, kabelových systémů a zvláštních přenosových systémů a k provozování zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Licenční řízení podle věty první nelze zahájit z vlastního podnětu Rady. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.

(2) Žádost o licenci musí kromě obecných náležitostí podání a náležitostí žádosti o licenci podle § 14 odst. 1 až 4 obsahovat

a) písemný souhlas osoby oprávněné k provozování kabelové sítě podle zvláštního právního předpisu s umístěním programu žadatele o licenci do kabelové sítě, jde-li o vysílání programu prostřednictvím kabelové sítě a účastník řízení nemá oprávnění ke zřízení a provozování kabelové sítě,

b) informaci o tom, ve kterých státech lze program přijímat, a specifikaci družice, jde-li o vysílání programu prostřednictvím družice,

c) identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání, jde-li o vysílání programu prostřednictvím zvláštního přenosového systému,

d) údaje o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, jde-li o vysílání programu zemského digitálního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů.

(3) Rada je povinna nařídit ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení licenčního řízení ústní jednání s účastníkem licenčního řízení, ve kterém účastník navrhuje programovou skladbu. O ústním jednání se vyhotovuje protokol.

(4) Rozhodnutí o udělení licence musí obsahovat výrok o udělení licence, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

(5) Rada licenci žadateli o licenci neudělí pouze tehdy, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13 odst. 3 § 13 odst. 2 nebo pokud navrhovaná programová skladba nesplňuje požadavky podle § 31 a § 32 odst. 1 nebo by udělení licence bylo v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

(6) Na licenční řízení podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení § 13 odst. 1, § 15, 16, § 17 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 a 5 § 15 až 17 a § 18 odst. 3.

§ 25a

Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím družic, kabelových systémů nebo zvláštních přenosových systémů a provozovatel zemského digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů je povinen Radě oznámit změnu náležitostí žádosti o licenci uvedených v § 14 odst. 1 až 4 a § 25 odst. 2 písm. a) až c) a předložit doklady o schválených změnách, a to do 30 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo, a v případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne provedení změny zápisu.

§ 25b

(1) Provozovatel televizního vysílání, který na základě licence svůj program šíří prostřednictvím přenosových systémů podle § 12 odst. 3 písm. a) nebo b), jej po dobu platnosti této licence může šířit rovněž prostřednictvím zvláštního přenosového systému podle § 12 odst. 3 písm. c) na svých internetových stránkách. K šíření televizního programu prostřednictvím zvláštního přenosového systému podle § 12 odst. 3 písm. c) za podmínek podle věty první se licence v řízení podle § 25 neuděluje.

(2) Záměr šířit program podle odstavce 1 je provozovatel televizního vysílání povinen předem písemně oznámit Radě. V oznámení provozovatel uvede název programu, datum vydání a dobu platnosti licence, specifikaci zvláštního přenosového systému a údaje o přístupu k vysílání.

(3) Změnu každé skutečnosti uvedené v oznámení podle odstavce 2 je provozovatel televizního vysílání s licencí povinen Radě písemně oznámit do 30 dnů ode dne jejího provedení.

ČÁST ČTVRTÁ

REGISTARCE

§ 26

Registrace převzatého vysílání

(1) Registrace provozovatele převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací opravňuje provozovatele k provozování převzatého vysílání prostřednictvím sítě elektronických komunikací v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27 až § 28a.

(3) Registrace vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.

§ 27

Přihláška k registraci

(1) Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání.

(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý program původně vysílá; je-li převzatý program původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze:

a) název programu,

b) základní programová specifikace,

c) datum vydání oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá, a doba platnosti tohoto oprávnění,

d) údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá.,

e) písemný souhlas provozovatele vysílání s licencí se šířením jeho programu provozovatelem převzatého vysílání.

(3) V případě, že přihlašovatel nebo člen jeho statutárního nebo kontrolního orgánu není státním občanem České republiky nebo přihlašovatel, který je právnickou osobou, nemá sídlo na území České republiky, připojí dále k přihlášce výpis z cizozemské evidence Rejstříku trestů nebo odpovídající doklad vydaný příslušným orgánem státu původu přihlašovatele nebo člena jeho statutárního nebo kontrolního orgánu, ne starší než 3 měsíce.

§ 28

Některá ustanovení o řízení o registraci

(1) Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, lhůtu k odstranění vad.

(2) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.

(3) Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.

(4) Rada zamítne přihlášku k registraci, jestliže

a) přihlašovateli byla odejmuta licence nebo zrušena registrace v předcházejících pěti letech z důvodu porušování zákona, nebo

b) přihlašovatel není bezúhonný. Za bezúhonného se nepovažuje přihlašovatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo

c) z přihlášky vyplývá, že převzatým vysíláním dojde k porušení právních předpisů.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti přihlašovatele si Rada vyžádá podle zvláštního právního předpisu^9f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 28a

Zvláštní podmínky provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů

(1) Provozovatel převzatého vysílání provozovaného prostřednictvím vysílačů je povinen uvolnit přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím převzaté vysílání šíří, pro provozovatele vysílání, který uzavřel s podnikatelem zajišťujícím tuto síť elektronických komunikací smlouvu o šíření svého vysílání prostřednictvím této sítě.

(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací podle odstavce 1 do 90 dnů ode dne doručení výzvy od provozovatele vysílání, Rada jej k uvolnění přenosové kapacity písemně vyzve do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy k tomu obdrží návrh provozovatele vysílání.

(3) Provozování převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů se pro účely vyhlášení licenčního řízení nepovažuje za omezení možnosti umístění v sítích elektronických komunikací podle § 15 odst. 1.

§ 29

Změna registrace

(1) Provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě předem Radě předem písemně oznámit změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o přihlášce k registraci:

a) vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,

b) seznam akcionářů (společníků),

c) změnu programové nabídky v případě, že se změna týká televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky,

d) územní rozsah vysílání.

(2) Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala. Výjimečně, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může Rada změnu zaregistrovat rovněž následně.

(3) Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(4) Ustanovení § 28 odst. 1 až 3 se použijí obdobně.

§ 30

Zánik platnosti registrace

(1) Registrace zaniká

a) dnem zániku právnické osoby, která byla registrována a zanikla bez právního nástupce,

b) smrtí fyzické osoby, která byla registrována,

c) rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 64,

d) zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysílání,

e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel převzatého vysílání odsouzen k trestu zrušení právnické osoby nebo trestu zákazu činnosti provozovatele převzatého vysílání.

(2) Neuvolní-li provozovatel převzatého vysílání prostřednictvím vysílačů přenosovou kapacitu sítě elektronických komunikací do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy Rady podle § 28a odst. 2, jeho registrace uplynutím této lhůty zaniká.

ČÁST PÁTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ

HLAVA I

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYSÍLÁNÍ PROGRMU

§ 31

Obsah programů

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

(2) Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

(3) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě.

(4) Provozovatel vysílání ze zákona je povinen sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

(5) Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je oprávněn do vysílání současně zařazovat i pořady, programové prvky a další části vysílání, zejména reklamu a teleshopping, s regionálně odlišným obsahem. Provozovatel celoplošného rozhlasového a televizního vysílání s licencí je povinen vysílat celoplošně bez zařazování pořadů a dalších částí vysílání, programových prvků a reklamy s regionálně odlišným obsahem minimálně 85% týdenního vysílacího času.

§ 32

Základní povinnosti provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání

1. Provozovatel vysílání je povinen

1. provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah vysílání,

2. zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

3. zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení,

4. zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,

5. nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí,

6. bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

7. nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a do programu pořady nebo upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, v době od 06.00 do 20.00 hodin, jde-li o pořady a upoutávky nevhodné pro děti a mladistvé do 15 let věku, a v době od 06.00 do 22.00 hodin, jde-li o pořady a upoutávky nevhodné pro děti a mladistvé do 18 let věku; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,

8. zajistit, aby rozhlasovému a televiznímu vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle písmene g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání,

h) zajistit, aby rozhlasovému vysílání pořadů, na které se vztahují omezení podle písmene g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé do 15 nebo 18 let věku, a aby v televizním vysílání byly tyto pořady a upoutávky označeny podle § 34a,

9. nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,

10. nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne,

11. j) poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu, stavu kybernetického nebezpečí, nebo opatření na ochranu veřejného zdraví; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,

k) uchovávat v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě záznamy všech pořadů včetně dalších částí vysílání alespoň po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a na a do 15 dnů ode dne, kdy k tomu obdrží písemnou výzvu je zapůjčit Radě; provozovatel televizního vysílání podle § 54b odst. 1 je povinen záznamy pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením pořizovat, uchovávat a zapůjčovat Radě včetně formy, kterou byly takto zpřístupněny; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílání,

l) uchovávat v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě záznamy všech pořadů včetně dalších částí vysílání alespoň po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; provozovatel vysílání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílání,

m) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve věci,

l) uchovávat na písemnou výzvu orgánu veřejné moci, který v důsledku odvysílání určitého pořadu nebo určité další části vysílání zahájil řízení, záznam pořadu nebo další části vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě alespoň po dobu do pravomocného rozhodnutí ve věci a ve lhůtě stanovené v písemné výzvě je příslušnému orgánu veřejné moci poskytnout; provozovatel televizního vysílání podle § 54b odst. 1 je povinen záznamy pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením pořizovat, uchovávat a poskytovat příslušnému orgánu veřejné moci včetně formy, kterou byly takto zpřístupněny,

m) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu,

m) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu; tato výjimka se nevztahuje na vysílání programů zaměřených na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání a na vysílání programů zaměřených výhradně na reklamu a teleshopping,

n) uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, s výjimkou vysílání reklamy a teleshoppingu,

o) n) identifikovat rozhlasový program alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadu,

p) o) oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání,

r) p) požádat Xxxx o předchozí souhlas s každým přerušením vysílání z jiných důvodů než uvedených v písmenu p) písmeni o),

s) r) oznamovat Radě zahájení nebo ukončení vysílání programu a každé služby přímo související s programem a dále síť elektronických komunikací^1a), jejímž prostřednictvím vysílá program digitálně, a to nejpozději v den, kdy zahájil nebo ukončil vysílání; tyto informace zveřejňuje Rada způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit alespoň 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením a alespoň 2 % vysílaných pořadů zpřístupnit pro osoby se zrakovým postižením. Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočit do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále je povinen zpřístupnit alespoň 10 % vysílaných pořadů pro osoby se zrakovým postižením.

(3) (2) Provozovatel převzatého vysílání může šířit program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídky nesmí být zařazen program obsahující převážně pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.

(4) (3) Provozovatel převzatého vysílání televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky, není oprávněn šířit takový program, který obsahuje

a) pořady nebo další části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. b), c), e) a f) e) nebo f),

b) pořady nebo další části vysílání, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odstavce 1 písm. h).

(5) (4) Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak.

(6) (5) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na do 15 dnů ode dne, kdy k tomu obdrží písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až w) nebo § 6 odst. 1 a 5 § 6 odst. 1 a 4.

(7) (6) Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům snadný, přímý a trvalý přístup zejména k

a) základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,

b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a

c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad provozováním televizního vysílání je Rada.

Poplatek z vysílání reklamy

§ 32a

(1) Poplatníkem poplatku z vysílání reklamy je provozovatel jiného než místního nebo regionálního televizního vysílání nechráněného podmíněným přístupem, který toto vysílání provozuje na základě licence podle § 12 odst. 3 písm. a) a šíří program, do něhož jsou zařazována rovněž kinematografická díla.

(2) Předmětem poplatku z vysílání reklamy je příjem z vysílání reklamy.

§ 32b

(1) Základem poplatku z vysílání reklamy je u poplatníka, který

a) je účetní jednotkou, výnos z vysílání reklamy,

b) není účetní jednotkou, příjem z vysílání reklamy.

(2) Pokud poplatník dosahuje výnos nebo příjem nepřímým prodejem vysílacího času prostřednictvím třetích osob, které nejsou konečnými uživateli vysílacího času, zahrnuje se do základu poplatku namísto tohoto výnosu nebo příjmu výnos nebo příjem, který by poplatník realizoval přímým prodejem tohoto vysílacího času, a to bez ohledu na to, zda by se takový přímý prodej ve skutečnosti uskutečnil. Ustanovení předchozí věty se uplatní pouze v případě, že třetími osobami podle předchozí věty jsou osoby propojené s poplatníkem ve smyslu jiného právního předpisu¹⁹⁾.

(3) Do základu poplatku se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

(4) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 32c

(1) Sazba poplatku z vysílání reklamy činí 2 %.

(2) Poplatek z vysílání reklamy se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.

(3) Xxxxxxxxxxx obdobím je kalendářní rok.

§ 32d

(1) Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen vést v evidenci pro účely poplatku veškeré údaje vztahující se k jeho poplatkové povinnosti, zejména

a) datum, kdy byl poskytnut vysílací čas pro reklamu,

b) obchodní firmu, popřípadě jméno a příjmení nebo název osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,

c) daňové identifikační číslo osoby, které poplatník poskytuje vysílací čas,

d) celkovou peněžní hodnotu vysílacího času pro reklamu, který byl poskytnut k datu podle písmene a) za kalendářní rok,

e) výši vypočteného poplatku za poplatkové období.

(2) Údaje, na které se vztahuje evidenční povinnost, je poplatník povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení poplatku, k níž se vztahují.

§ 32e

(1) Poplatník poplatku z vysílání reklamy je povinen podat poplatkové přiznání.

(2) Formu a strukturu poplatkového přiznání včetně předepsaných údajů zveřejní Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond kinematografie způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 32f

(1) Správcem poplatku z vysílání reklamy je Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond kinematografie.

(2) Výnos z poplatku je příjmem Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie Státního fondu kinematografie.

§ 32g

(1) V případě, že výnos poplatku nedosahuje v celkové částce 150 mil. Kč, poplatník poplatku z vysílání reklamy se podílí na rozdílu mezi celkovými výnosy poplatku a částkou 150 mil. Kč úměrně svému podílu na celkových výnosech z reklamy všech poplatníků poplatku z vysílání reklamy.

(2) Doplatek poplatku z vysílání reklamy zaplatí poplatník do 30 dní od doručení výzvy Státního fondu kinematografie.

§ 33

Povinnosti provozovatele vysílání při vysílání událostí značného společenského významu

(1) Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.

(2) Je-li táž událost značného společenského významu vzhledem ke své povaze vysílána zároveň v přímém přenosu i ze záznamu, musí být toto vysílání uskutečňováno tak, aby tvořilo účelně a přehledně uspořádaný celek. Událost značného společenského významu lze vysílat pouze ze záznamu jen tehdy, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu, která se koná současně s událostí, jejíž vysílání ze záznamu proto musí být na nezbytnou dobu pozdrženo.

(3) Za událost značného společenského významu se považuje událost uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví ministerstvo vyhláškou.

(4) Za událost značného společenského významu se dále považuje událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství Evropské unie a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství Evropské unie. Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události značného společenského významu oznámené v Úředním věstníku Evropských společenství Evropské unie způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Evropských společenství Evropské unie, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí značného společenského významu oznámených v Úředním věstníku Evropských společenství Evropské unie je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Rady Evropy a tato skutečnost byla podle mezinárodní smlouvy stanoveným způsobem zveřejněna příslušným orgánem Rady Evropy (dále jen "událost zveřejněná orgánem Rady Evropy"). Provozovatel televizního vysílání nesmí využívat výhradní práva k vysílání události zveřejněné orgánem Rady Evropy způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v členském státě Rady Evropy, jenž ji prohlásil za událost značného společenského významu, v rozporu s jeho právními předpisy zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu na volně dostupném televizním programu. Seznam událostí zveřejněných orgánem Rady Evropy je Rada povinna zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 34

Vysílání krátkých zpravodajských výňatků

(1) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále jen "událost zvýšeného zájmu veřejnosti"), je povinen ostatním provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u tohoto provozovatele televizního vysílání.

(2) Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li takové označení neproveditelné.

(3) Při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání lze krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej odvysílal.

(4) Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze zpráv, reportáží a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího na tento pořad.

(5) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události (dále jen "akreditační podmínky"), s dostatečným časovým předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním záznamu.

§ 34a

Klasifikace a označování pořadů v televizním vysílání

(1) Z hlediska nevhodnosti obsahu pro děti a mladistvé se pořady a upoutávky v televizním vysílání klasifikují a označují obrazovým symbolem jako pořady

a) nevhodné do 7 let věku,

b) nevhodné do 12 let věku,

c) nevhodné do 15 let věku a

d) nevhodné do 18 let věku.

(2) Z hlediska charakteru obsahu se pořady a upoutávky v televizním vysílání označují piktogramy pro tyto obsahové kategorie:

a) násilí,

b) strach,

c) sex,

d) diskriminace,

e) zneužívání drog nebo alkoholu a

f) vulgární vyjadřování.

(3) Z hlediska nevhodnosti obsahu pro děti a mladistvé se pořady a upoutávky označují vždy pouze jedním obrazovým symbolem podle odstavce 1, a to tím, který odpovídá nevhodnosti klasifikované pro nejvyšší z věkových kategorií stanovených v odstavci 1.

(4) Všechny samostatné části seriálu nebo cyklu pořadů se označují týmž obrazovým symbolem pro označení nevhodnosti obsahu pro děti a mladistvé, jímž byla pro některý díl seriálu nebo cyklu pořadů klasifikována nevhodnost pořadu pro nejvyšší věkovou kategorii.

(5) Obrazovými symboly podle odstavce 1 se pořady a upoutávky označují po celou dobu jejich vysílání. Piktogramy podle odstavce 2 se pořady a upoutávky označují po dobu 10 sekund na začátku jejich vysílání a po přerušení pořadu obchodním sdělením. Upoutávky na pořad se označují shodným obrazovým symbolem jako pořad, na který upozorňují.

(6) Pořady a upoutávky, které nejsou označeny žádným obrazovým symbolem podle odstavce 1 ani žádným piktogramem podle odstavce 2, se považují za přístupné bez omezení.

(7) Povinnost označovat pořady a upoutávky z hlediska nevhodnosti jejich obsahu pro děti a mladistvé a z hlediska charakteru obsahu se nevztahuje na zpravodajské, politicko-publicistické a sportovní pořady, přímé přenosy a obchodní sdělení s výjimkou souvislých teleshoppingových šotů trvajících bez přerušení alespoň 15 minut.

(8) Rada vyhláškou stanoví

a) grafickou podobu, rozměry, barevnost a polohu umístění na televizní obrazovce obrazových symbolů podle odstavce 1 a

b) grafickou podobu, rozměry, barevnost a polohu včetně pořadí umístění na televizní obrazovce piktogramů podle odstavce 2.

HLAVA II

OCHRANA OSOB DOTČENÝCH OBSAHEM

ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

§ 35

Právo na odpověď

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.

(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.

§ 36

Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.

(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.

§ 37

Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

(2) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení obsažené v uveřejněném sdělení dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

(4) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli vysílání doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 38

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

(1) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání povinen uveřejnit

a) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,

b) výslovným označením "odpověď" nebo "dodatečné sdělení",

c) na vlastní náklady,

d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,

e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.

(2) Provozovatel vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

(3) Pokud oprávnění provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání zanikne, je provozovatel vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele vysílání pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

§ 39

Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu

(1) Neuveřejní-li provozovatel vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 38, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.

(2) Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

§ 40

Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení

(1) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže

a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,

b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,

c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

(2) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.

(3) Provozovatel vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 41

Ochrana zdroje a obsahu informací

(1) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

(2) Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

(3) Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.

HLAVA III

PODPORA EVROPSKÉ TVORBY A EVROPSKÉ NEZÁVISLÉ A SOUČASNÉ TVORBY

§ 42

Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.

§ 43

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10 % celkového vysílacího času každého svého programu. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud provozovatel televizního vysílání vynakládá alespoň 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.

(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.

§ 44

(1) Provozovatel televizního vysílání je povinen tam, kde je to proveditelné, zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10 %.

(2) Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 43 odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10 % z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10 % z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.

§ 45

(1) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele

a) místního vysílání, který není účastníkem celoplošné televizní sítě,

b) programu vysílaného výhradně v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství Evropské unie; je-li však v jiném než českém jazyce nebo v jiném než v některém z jazyků členských států Evropských společenství Evropské unie vysílána jen podstatná část programu, povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují jen na tuto část.

(2) Povinnosti provozovatele televizního vysílání stanovené v § 42 až 44 se nevztahují na provozovatele televizního vysílání určeného výlučně pro příjem mimo území České republiky, jakož i mimo území členských států Evropských společenství Evropské unie, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v České republice anebo v některém z členských států Evropských společenství Evropské unie.

§ 46

Evropské dílo

(1) Evropským dílem se rozumí

a) dílo pocházející z členských států Evropské unie,

b) dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie, avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi^4b), splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo

c) dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími Evropskou unií a třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na základě které bylo vyrobeno.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy, nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropské unie.

(3) Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo vytvořené převážně autory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) za předpokladu, že

a) bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve více z těchto států,

b) výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto států, nebo

c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území těchto států.

(4) Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1, avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území členských států Evropské unie.

§ 47

Sledování podpory evropské tvorby a evropské nezávislé a současné tvorby

(1) Na plnění povinností podle § 42 až 44 dohlíží Rada, které je provozovatel televizního vysílání povinen za sledované období předkládat

a) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců,

b) údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které prokazují, že vynaložil nejméně 10 % svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl,

c) seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let,

d) údaje o počtu a délce odvysílaných českých děl.

(2) V případě, že z údajů předložených Radě podle odstavce 1 vyplývá, že povinnosti podle § 42 až 44 ve sledovaném období splněny nebyly, je provozovatel televizního vysílání povinen sdělit Radě důvody jejich nesplnění.

(3) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí 1 kalendářní rok.

HLAVA IV

OBCHODNÍ SDĚLENÍ

§ 48

Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení

(1) Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání

a) obchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná,

b) obchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního prostředí,

c) obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů,

d) náboženská a ateistická obchodní sdělení,

e) obchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory, prezidenta republiky nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

e) politická obchodní sdělení, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,

f) obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, teleshopping týkající se léčivých přípravků, které vyžadují registraci podle zvláštního právního předpisu^10a), a teleshopping týkající se léčebných postupů,

g) obchodní sdělení týkající se cigaret nebo jiných tabákových výrobků,

h) skrytá obchodní sdělení,

i) obchodní sdělení obsahující podprahové sdělení,

j) obchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost,

k) obchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení,

l) obchodní sdělení obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení.

(2) Obchodní sdělení nesmějí fyzicky nebo mravně ohrožovat děti a mladistvé tím, že

a) přímo nabádají nabádat děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,

b) přímo nabádají nabádat děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb,

c) využívají využívat zvláštní důvěru dětí a mladistvých ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo

d) bezdůvodně ukazují ukazovat děti a mladistvé v nebezpečných situacích.

(3) Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sdělení odpovídá zadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělení nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sdělení se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby obchodní sdělení.

(4) Politickým obchodním sdělením se pro účely odstavce 1 písm. e) rozumí sdělení, jehož cílem je přímo nebo nepřímo

1. propagovat politickou stranu, politické hnutí nebo politika,

2. vytvořit nebo podpořit pozitivní obraz a vnímání politické strany, politického hnutí nebo politika,

3. zvýšit šanci politické strany, politického hnutí nebo politika na úspěch ve volbách, nebo

4. ovlivnit politické postoje, chování nebo motivaci občanů jako voličů.

§ 49

Povinnosti při zařazování reklam, teleshoppingu a označení sponzora do vysílání

(1) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby

a) reklamy a teleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání,

b) izolované reklamy a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro rozhlasové vysílání,

c) reklamy a teleshopping týkající se erotických služeb a erotických výrobků nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,

d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání.

(2) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu.

(3) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby reklamy, teleshopping a označení sponzora byly vysílány takovým způsobem, že hladina hlasitosti jejich vysílání je v souladu s technickou specifikací stanovenou vyhláškou, kterou podle ustanovení § 5 písm. y) vydá Rada. Takový způsob vysílání se použije i při vysílání zvukových nebo zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamu a teleshopping od ostatních částí vysílání podle odstavce 1 písm. a).

(4) Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená reklama a teleshoppingové šoty.

(5) Rozhlasové a televizní vysílání pořadů pro děti nelze reklamou nebo teleshoppingovými šoty přerušit více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut, pokud plánovaná doba trvání pořadu pro děti bez zařazení reklamy a teleshoppingových šotů přesahuje 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu nebo teleshoppingové šoty uvádět na dělené obrazovce.

(6) Rozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamou nebo teleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze reklamu nebo teleshopping uvádět na dělené obrazovce.

(7) Omezení podle odstavce 4 se nevztahuje na filmy vyrobené pro televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů.

(8) Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamu a teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v pořadech.

§ 50

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v televizním vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona na programech ČT 2 a ČT 4 nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů, přičemž vysílání reklam nesmí v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny na žádném z těchto programů. Provozovatel vysílání ze zákona nesmí do vysílání na ostatních programech zařazovat reklamu s výjimkou reklamy zařazované do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním kulturní či sportovní události, je-li vysílání takové reklamy nezbytnou podmínkou k získání práv k televiznímu vysílání sportovní či kulturní události. Je-li do vysílání provozovatele televizního vysílání ze zákona zařazována reklama podle věty druhé, nesmí čas vyhrazený takové reklamě přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času, přičemž v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí do vysílání zařazovat teleshopping.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.

(3) Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1 a 2 nezapočítává vysílání teletextu.

(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů a na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce.

(5) Provozovatel televizního vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

(6) Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programu, který není zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingových šotů podle odstavce 2.

§ 51

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání

(1) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele rozhlasového vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním okruhu. Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí do programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady²⁰⁾ zařazovat obchodní sdělení s výjimkou obchodních sdělení zařazovaných do vysílání programu v přímém spojení s vysíláním kulturní nebo sportovní události, je-li vysílání takového obchodního sdělené nezbytnou podmínkou k získání práv k rozhlasovému vysílání kulturní nebo sportovní události. Věta druhá se nevztahuje na oznámení podle odstavce 4.

(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 25 % denního vysílacího času.

(3) Provozovatel rozhlasového vysílání ze zákona nesmí denní vysílací čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

(4) Oznámení provozovatele rozhlasového vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

§ 52

Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů

Obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí

a) být zaměřeny speciálně na děti a mladistvé nebo zobrazovat děti a mladistvé konzumující alkoholické nápoje,

b) spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,

c) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,

d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,

e) podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,

f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.,

g) být do vysílání zařazována po dobu, která počíná běžet 5 minut před začátkem pořadu pro děti a končí 5 minut po jeho ukončení.

§ 53

Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů

(1) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady, které jsou sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky:

a) jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání,

b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace.

(2) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků.

(3) Při sponzorování rozhlasových nebo televizních programů a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis.

(4) Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak.

(5) Provozovatel vysílání sponzorovaného programu je povinen oznámit sponzorování programu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorování programu nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu.

(6) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady s výjimkou servisních informací.

(7) Sponzorovat nelze programy, u nichž nadpoloviční podíl denního vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.

§ 53a

Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu

(1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze

a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro televizní vysílání nebo pro audiovizuální mediální služby na vyžádání, ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o pořady pro děti, nebo

b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.

(2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky:

a) jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele televizního vysílání,

b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace,

c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt.

(3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle zvláštního právního předpisu^11a).

(4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o

a) cigarety nebo jiné tabákové výrobky, nebo umístění produktu osob, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků, nebo

b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis.

HLAVA V

POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ A PROVOZOVATELŮ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ V KABELOVÉM SYSTÉMU

§ 54

Zajištění místního vysílání

(1) Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo dobrovolného svazku obcí vyhradí zdarma jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obcí, který nesmí být bez souhlasu provozovatele vysílání s licencí a provozovatele převzatého vysílání využíván k reklamě a teleshoppingu.

(2) Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní bylo zahrnuto zemské vysílání všech programů nechráněných systémem podmíněného přístupu provozovatelů vysílání ze zákona, jež lze přijímat běžným koncovým zařízením v místě kabelového rozvodu, bez ohledu na to, zda jsou vysílány analogově nebo digitálně, po souhlasu provozovatele vysílání ze zákona^{3), 4)}.

(3) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou povinni poskytnout uvedené programy provozovateli převzatého vysílání v kabelovém systému bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen uvedené programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umístit.

HLAVA VI

VYDÁVÁNÍ STANOVISEK K POVINNOSTI

PROVOZOVATELE SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

ŠÍŘIT VE VEŘEJNÉM ZÁJMU PROGRAMY A SLUŽBY PŘÍMO SOUVISEJÍCÍ S PROGRAMEM

§ 54a

Rada při zjišťování, zda je dán veřejný zájem či zda veřejný zájem trvá, bere v úvahu zejména zastoupení pořadů ve veřejném zájmu a pořadů vlastní tvorby, multimodální zpřístupnění vysílaných pořadů osobám se zrakovým a sluchovým postižením (zvukový popis obrazu, český znakový jazyk, titulkování s indikací neverbální zvukové složky děje, pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením (skryté titulky, audiopopis, český znakový jazyk, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů) a vhodnost programu provozovatele pro vysílání neodkladných oznámení podle § 32 odst. 1 písm. k) § 32 odst. 1 písm. j).

HLAVA VII

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ POŘADŮ PRO OSOBY SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM A OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM

§ 54b

(1) Provozovatel televizního vysílání s licencí je povinen na každém svém celoplošně prostřednictvím vysílačů šířeném programu pořady v rozsahu představujícím alespoň 15 % celkové stopáže vysílaných pořadů zpřístupnit zejména skrytými titulky, a pořady v rozsahu představujícím alespoň 2 % celkové stopáže vysílaných pořadů zpřístupnit audiopopisem. Provozovatel televizního vysílání ze zákona je povinen na každém svém celoplošně šířeném programu pořady v rozsahu představujícím alespoň 70 % celkové stopáže vysílaných pořadů zpřístupnit zejména skrytými titulky a pořady v rozsahu představujícím alespoň 2 % celkové stopáže vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočit do českého znakového jazyka, a dále pořady v rozsahu představujícím alespoň 10 % celkové stopáže vysílaných pořadů zpřístupnit audiopopisem.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na programy, jejichž převážnou část tvoří pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné zpřístupňovat formami podle odstavce 1 pro osoby se sluchovým postižením nebo pro osoby se zrakovým postižením, zejména

a) hudební televizní programy,

b) programy zaměřené výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání (§ 67 odst. 1) a programy zaměřené výhradně na reklamu a teleshopping (§ 67 odst. 2), nebo

c) programy, které sestávají pouze z televizní grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluvného slova.

(3) Do celkové stopáže vysílaných pořadů se nezapočítává stopáž pořadů, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým postižením zpřístupňovat, zejména pořadů, jejichž převažující část tvoří hudební složka. Do celkové stopáže pořadů, které se zpřístupňují pro osoby se zrakovým postižením, se nezapočítává stopáž pořadů, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se zrakovým postižením zpřístupňovat.

      (4) Pro účely kontroly plnění povinnosti podle odstavce 1 se za rozhodné období považuje kalendářní čtvrtletí, jímž se rozumí doba od 00.00 hodin prvního dne kalendářního čtvrtletí do 24.00 hodin posledního dne kalendářního čtvrtletí. Odvysílání pořadu, jehož začátek a konec připadnou do různých kalendářních čtvrtletí, se pro účely podle věty první vykazuje pouze v kalendářním čtvrtletí, do kterého připadne více než polovina stopáže pořadu.

      (5) Provozovatel televizního vysílání podle odstavce 1 v přehledu pořadů na jednotlivých programech, který poskytuje sdělovacím prostředkům nebo zveřejňuje v elektronické podobě s dálkovým přístupem, označí pořady zpřístupněné pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením tak, aby bylo zřejmé, pro kterou skupinu osob s postižením a jakou formou je pořad zpřístupněn.

      (6) Provozovatel televizního vysílání podle odstavce 1 průběžně zpracovává údaje o naplňování povinnosti podle odstavce 1 za jednotlivá kalendářní čtvrtletí a do 15 dnů ode dne, kdy k tomu obdrží písemnou výzvu, Radě za ve výzvě označené ukončené kalendářní čtvrtletí poskytne přehledy všech odvysílaných pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením zpracované tak, aby zahrnovaly informace, na jakých programech, kdy a v jakých vysílacích časech byly tyto pořady odvysílány, jaká byla jejich stopáž a jakou formou byly pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením zpřístupněny.

(7) Provozovatel televizního vysílání podle odstavce 1 je povinen údaje o pořadech zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením archivovat a na písemnou výzvu je Radě poskytnout zpětně, neuplynula-li od konce kalendářního čtvrtletí, za které se požadované údaje vykazují, do dne doručení výzvy Rady doba delší než 2 roky.

ČÁST ŠESTÁ

ZAJIŠTĚNÍ PLURALITY INFORMACÍ V ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ A TELEVIZNÍM VYSÍLÁNÍ

§ 55

Zajištění plurality informací v celoplošném analogovém rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému televiznímu vysílání.

(2) (1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému analogovému rozhlasovému vysílání.

(3) (2) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového rozhlasového vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného analogového televizního vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(6) (3) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného analogového televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).

(8) (4) Provozovatel celoplošného analogového rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného analogového rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).

(9) (5) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 1, 2 a 4 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

(10) (6) Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují odstavce 4 se nevztahuje na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.

§ 55a

Zajištění plurality informací v celoplošném digitálním rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního televizního vysílání opravňujících k šíření plnoformátových programů.

(2) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního rozhlasového vysílání.

(3) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.

(4) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí majetkově podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného rozhlasového vysílání.

(5) Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(6) Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí slučovat s jiným provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti nebo jsou osobami blízkými.

(7) Provozovatel celoplošného digitálního televizního vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního televizního vysílání jiným způsobem (§ 58).

(8) Provozovatel celoplošného digitálního rozhlasového vysílání se nesmí slučovat s provozovatelem celoplošného digitálního rozhlasového vysílání jiným způsobem (§ 58).

(9) Ustanovení odstavců 1, 2, 3, 4, 7 a 8 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

(10) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na dohody provozovatelů digitálního televizního vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů o společném provozování elektronického programového průvodce. Ustanovení odstavců 7 a 8 se nevztahují na osoby zabývající se náborem a prodejem reklamních služeb, služeb spojených se sponzorstvím a teleshoppingem, služeb spojených s výzkumem trhu a služeb spojených s nákupem pořadů, vyjma pořadů zpravodajských.

§ 56

Zajištění plurality informací v místním a regionálním rozhlasovém a televizním vysílání

(1) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání přesáhnout 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(2) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání přesáhnout 300 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných na základě všech jí držených licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání může přijímat.

(3) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 300 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných všemi provozovateli jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, může přijímat.

(4) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů, družic a zvláštních přenosových systémů.

§ 57

Vytváření programových sítí

(1) Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním více než 80 % a televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou.

(2) Provozovatelé vysílání, kteří šíří nebo šířili své vysílání v rámci programové sítě, nejsou oprávněni po dobu platnosti udělené nebo prodloužené licence změnit programovou síť nebo změnit provozovatele vysílání, od kterého přejímají program.

(3) Ustanovení odstavce 2 je závazné i pro případné právní nástupce provozovatelů vysílání.

§ 58

Sloučení provozovatelů vysílání nebo provozovatelů převzatého vysílání

(1) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě, jestliže

a) došlo ke vzájemnému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání a vzájemnému sloučení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku obchodního závodu²⁴⁾ nebo jeho podstatné části;

b) došlo k takovému sloučení mezi provozovateli rozhlasového vysílání a provozovateli televizního vysílání, že

1. jejich statutární orgány nebo členové statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,

2. společně podnikají na základě smlouvy o sdružení, nebo

3. jsou osobami blízkými;

c) došlo k takovému sloučení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání;

d) došlo k takovému sloučení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.

(2) Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud

a) má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 34 %, přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,

b) rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,

c) má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody.

(3) Povinnosti uvedené v § 56 a 57 se nevztahují na provozovatele vysílání ze zákona a na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí.

ČÁST SEDMÁ

SANKČNÍ USTANOVENÍ

§ 59

Opatření k nápravě

(1) Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.

(2) Délka lhůty k nápravě podle předchozího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.

(3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 32 odst. 1 písm. c), d) a e), § 63 odst. 1 a § 64 odst. 1.

§ 59a

Rada v případě zjištění protiprávního jednání uvnitř Evropské unie podle přímo použitelného předpisu¹²⁾, kterého se provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání dopustil na území Evropských společenství členského státu Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů¹³⁾, rozhodnutím takové jednání zakáže.

§ 60

Pokuty

(1) Pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady nebo další částí vysílání, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

b) neplní povinnosti podle § 31 odst. 2 a 3,

c) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1 písm. k) § 32 odst. 1 písm. j),

d) skartuje záznamy odvysílaných pořadů nebo dalších částí vysílání před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm. l),

e) nezapůjčí Radě vyžádaný záznam pořadu nebo dalších částí vysílání do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm. l),

d) neuchová záznam pořadu nebo další části vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě nebo neuchová záznam odvysílaného televizního pořadu včetně formy, kterou pořad jako provozovatel televizního vysílání podle § 54b odst. 1 zpřístupnil pro osoby se sluchovým postižením nebo pro osoby se zrakovým postižením, a to po dobu uvedenou v § 32 odst. 1 písm. k) nebo l),

e) nezapůjčí Radě nebo neposkytne orgánu veřejné moci vyžádaný záznam pořadu nebo další části vysílání, nebo nezapůjčí Radě nebo neposkytne orgánu veřejné moci vyžádaný záznam televizního pořadu včetně formy, kterou pořad jako provozovatel televizního vysílání podle § 54b odst. 1 zpřístupnil pro osoby se sluchovým postižením nebo pro osoby se zrakovým postižením, a to ve lhůtě podle § 32 odst. 1 písm. k) nebo l),

f) poruší povinnosti týkající se označování televizního programu podle § 32 odst. 1 písm. n) a o) m) nebo identifikace rozhlasového programu podle § 32 odst. 1 písm. n),

g) nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysílání podle § 54 odst. 2,

h) neoznámí Xxxx podle § 32 odst. 1 písm. o), že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1 písm. p), nebo nepožádá Xxxx podle § 32 odst. 1 písm. p) o předchozí souhlas s přerušením vysílání z jiných důvodů než technických překážek,

i) poruší povinnosti nebo nesplní podmínky při vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 1 a 2,

j) neposkytuje záznam vysílání události, která je událostí značného společenského významu, je-li v přímém přenosu vysílána jiná událost značného společenského významu podle § 33 odst. 2,

k) poruší některou z povinností stanovených pro sponzorování programů nebo pořadů nebo poruší některou z povinností stanovených pro umístění produktu,

l) nedodrží povinnosti stanovené pro obchodní sdělení a skrytá obchodní sdělení,

m) neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 1,

n) nezdůvodní plnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 47 odst. 2,

o) nedodrží ustanovení § 32 odst. 2,

p) nedodrží ustanovení § 32 odst. 3,

r) nedodrží ustanovení § 32 odst. 4,

s) nedodrží ustanovení § 32 odst. 5,

t) s) neposkytne Radě ve stanovené lhůtě vyjádření a informace podle § 32 odst. 6 5,

u) t) neumožní divákům snadný, přímý a trvalý přístup k informacím podle § 32 odst. 7 6 .,

u) neoznámí Xxxx ve lhůtě podle § 32 odst. 1 písm. r) zahájení nebo ukončení vysílání programu a každé služby přímo související s programem a síť elektronické komunikace, jejímž prostřednictvím vysílá program digitálně,

v) neoznámí Xxxx předem písemně změnu skutečností podle § 29 odst. 1 nebo ve stanovené lhůtě neoznámí změnu skutečností podle § 29 odst. 3,

x) nesplní ve stanovené lhůtě oznamovací povinnost podle § 25a,

y) neoznámí Radě ve lhůtě podle § 25b odst. 3 změnu některé ze skutečností již oznámených podle § 25b odst. 2.

(2) Pokutu do 2 500 000 Kč Rada dále uloží provozovateli vysílání, pokud

a) nezpřístupňuje pořady pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením v rozsahu podle § 54b odst. 1,

b)nedodrží povinnost stanovenou v § 54b odst. 5,

c) neposkytne Radě údaje podle § 54b odst. 6,

d) poruší některou z povinností podle § 54b odst. 7.

(2) (3) Pokutu ve výši od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) nevyhradí stanovený podíl vysílacího času pro evropská díla a pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci podle § 42 až 44,

b) neoznámí Xxxx změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2,

c) nepožádá Xxxx předem o souhlas se změnou časového a územního rozsahu vysílání a souboru technických parametrů podle § 21 odst. 1 písm. b),

d) nepožádá Xxxx předem o souhlas se změnou technických parametrů, nepožádá Xxxx předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysílání u kabelových systémů,

e) nedodrží časový nebo územní rozsah vysílání a soubor technických parametrů,

b) nedodrží některou z podmínek stanovených v § 20 pro změnu technických parametrů vysílání, diagramu nebo územního rozsahu vysílání,

c) nepožádá Xxxx předem o písemný souhlas se změnou některé ze skutečností uvedených v § 21 odst. 1,

d) neoznámí Xxxx ve stanovené lhůtě změnu některé ze skutečností uvedených v § 21 odst. 2 nebo nepředloží doklad o této změně,

e) neoznámí Xxxx předem písemně záměr šířit program podle § 25b odst. 1 rovněž prostřednictvím zvláštního přenosového systému na svých internetových stránkách,

f) nedodrží základní programovou specifikaci,

g) neplní licenční podmínky,

h) předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1,

i) nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 54 odst. 1,

j) nedodrží územní rozsah vysílání u kabelových systémů,

k) poruší povinnosti podle § 49 odst. 3.

(3) (4) Pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

b) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které obsahují podprahová sdělení,

c) zařazuje do vysílání pořady nebo další části vysílání, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahují pornografii a pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí,

d) zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady, upoutávky nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, a nejedná se o vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let, k němuž je poskytnuto technické opatření, které znemožňuje přístup k vysílání dětem a mladistvým,

d) zařazuje do vysílání pořady nebo upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, v rozporu s § 32 odst. 1 písm. g), aniž se jedná o vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let, k němuž je poskytnuto technické opatření, které znemožňuje přístup k vysílání dětem a mladistvým, nebo nezajistí, aby rozhlasovému vysílání těchto pořadů a upoutávek bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pro děti a mladistvé podle § 32 odst. 1 písm. h), a aby v televizním vysílání byly tyto pořady a upoutávky označeny podle § 34a,

e) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. a),

f) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. c),

g) poruší povinnosti podle § 32 odst. 1 písm. r),

g) neukončil šíření programu prostřednictvím zvláštního přenosového systému podle § 12 odst. 3 písm. c) dnem následujícím po dni, kdy pozbyla platnosti licence, na jejímž základě program šířil za podmínek podle § 25b odst. 1,

h) poruší povinnost podle § 62 odst. 4,

i) nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro poskytování služby přímo související s programem.

(4) (5) Pokutu od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada tomu,

a) kdo zasahuje do obsahu programu provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání v rozporu s § 31 odst. 1 a poruší povinnosti týkající se výroby nebo vysílání pořadů uvedených ve zvláštních zákonech^{3), 4)},

b) kdo neoprávněně zasahuje do obsahu služeb přímo souvisejících s programem.

(5) (6) Pokutu do výše 10 000 000 Kč Rada uloží tomu, kdo provozuje vysílání nebo převzaté vysílání, aniž je k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona.

(6) (7) Pokutu od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6 a 7 § 21 odst. 8 a 9,

b) poruší oznamovací povinnost podle § 58,

c) poruší závažně licenční podmínky.

(7) (8) Pokutu od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč uloží Rada provozovateli televizního vysílání, který nesplní některou z povinností podle § 34.

§ 61

Společná ustanovení o ukládání pokut

(1) Pokutu Rada uloží do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Správní řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Xxxx byl doručen záznam vyžádaný podle § 32 odst. 1 písm. l). Při ukládání pokut se postupuje podle správního řádu.

(1) Odpovědnost za správní delikt spáchaný podle tohoto zákona zaniká, jestliže o něm Rada nezahájila řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděla, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Pokutu lze uložit do 2 let ode dne zahájení řízení o správním deliktu.

(2) Při ukládání pokuty za porušení povinnosti podle tohoto zákona Rada přihlíží k povaze vysílaného programu a k postavení provozovatele vysílání a provozovatele převzatého vysílání na mediálním trhu se zřetelem k jeho odpovědnosti vůči divácké veřejnosti v oblasti informací, výchovy, kultury a zábavy.

(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání, k výši případného finančního prospěchu, a ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení řízení o správním deliktu.

(4) Osoba, která se dopustila správního deliktu podle tohoto zákona, za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(4) (5) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byla uložena, nabylo právní moci. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o náhradě škody a nezanikají povinnosti stanovené tímto zákonem.

(5) (6) Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) (7) Proti rozhodnutí o udělení pokuty lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu.^9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

§ 62

Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a z členského státu Evropské unie

(1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován § 32 odst. 4 a toto porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu¹⁴⁾, anebo že jeho obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi¹⁵⁾.

(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z jiného členského státu Evropské unie, jestliže

a) má za to, že obsahem převzatého televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 4 § 32 odst. 3 a provozovatele vysílání tohoto programu z jiného členského státu Evropské unie a provozovatele převzatého vysílání na tuto skutečnost v posledních 12 měsících alespoň dvakrát písemně upozornila s tím, že šíření převzatého televizního programu může být v České republice pozastaveno, pokud by porušení trvalo nebo by k němu došlo opětovně,

b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém je provozovatel vysílaní, od něhož je televizní program převzat, usazen (dále jen "regulační orgán členského státu Evropské unie"), spolu se žádostí o konzultace a

c) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 15 dnů od jejich zahájení ke smírnému řešení a porušování trvá.

(3) Nejedná-li se o případy uvedené v odstavci 2, Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie, jehož obsahem jsou porušována ustanovení zákona, kterými se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla¹⁶⁾ (dále jen "zvláštní pravidla"), jestliže

a) má za to, že vysílání televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie je směrováno zcela nebo převážně na území České republiky,

b) má za to, že provozovatel vysílání televizního programu převzatého podle písmene a) se v jiném členském státě Evropské unie usadil proto, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice,

c) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu převzatého podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie,

d) má za to, že výsledky dosažené součinností s regulačním orgánem členského státu Evropské unie, popřípadě s orgánem určeným podle práva Evropské unie¹⁷⁾, byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé¹⁸⁾, a

e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene c) je slučitelné s právem Evropské unie.

(4) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysílání. Provozovatel převzatého vysílání nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti.

(5) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.

(6) Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1 zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3 Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první obdobně.

§ 63

Odnětí licence

(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci nebo porušil povinnost podle § 55, 55a a 56,

b) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1 písm. a), c), d) a e) d) nebo e) a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta, nebo

c) zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje licenční podmínky.

(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, pokud

a) nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání nebo v jiné zákonem stanovené lhůtě,

b) po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,

c) na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo

d) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 64

Zrušení registrace

(1) Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje,

b) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 3 § 32 odst. 2 a byla mu za to již udělena pokuta.

(2) Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud

a) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,

b) na jeho majetek byl prohlášen konkurs, nebo

c) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 65

Společná Společné ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace

(1) Proti rozhodnutí Rady podle § 63 a 64 lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu.^9c) Podání žaloby má odkladný účinek. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

(2) Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.

ČÁST OSMÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

Ustanovení společná

§ 66

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení.^9e) Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o neprodloužení licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace, rozhodnutí o pokutě, rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu a rozhodnutí o zákazu činnosti, která porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů^5a) je možno podat žalobu podle zvláštního právního předpisu^9c) předpisu²⁵⁾. Podání žaloby má odkladný účinek s výjimkou rozhodnutí Rady podle § 20 odst. 4 a § 21 odst. 3. Soud o žalobě rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

§ 66a

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy a sponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 67

(1) Na televizní vysílání programu zaměřeného výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání se nevztahují ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2. Jiná reklama může být v rámci takového programu vysílána pouze za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Ve vysílání programu zaměřeného výhradně na reklamu a teleshopping mohou být reklama a teleshopping vysílány pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 4 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programu nepoužijí.

(3) Na služby přímo související s programem se vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci služeb přímo souvisejících s programem a obsahu elektronického programového průvodce vysílána reklama a teleshopping, vztahují se na vysílání reklamy a teleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52.

§ 67a

Na obsah služeb přímo souvisejících s programem se nevztahují ustanovení § 42 až 47, 50 a 51.

§ 67b

(1) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Rada využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) pohlaví,

e) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

Ustanovení přechodná

§ 68

(1) Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona. Provozovatel vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družice požádá o licenci k těm programům, které nejsou převzaté; o licenci může požádat i dodavatel programu do kabelového systému nebo družice; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový program pozbývá platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode dne doručení žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.

(2) Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle tohoto zákona. Řízení podle předchozí věty se poté dokončí podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Lhůta podle § 12 odst. 10 k podání žádostí o prodloužení licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona.

(4) Doba rozhodná pro užití ustanovení § 12 odst. 12 počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání s licencí neobsahují základní programovou specifikaci, navrhne provozovatel vysílání s licencí do 6 měsíců ode dne účinnosti zákona její znění a Rada je učiní součástí licenčních podmínek. Návrh musí být shodný s praxí provozovatele vysílání s licencí během posledního roku před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(6) Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence nebo registrace, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkovou účast.

(7) Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

(8) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Xxxx podle tohoto zákona. Do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona uvedou členové Rady své poměry do souladu s § 7.

(9) Provozovatel vysílání s licencí je povinen přizpůsobit své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Nesplní-li provozovatel vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty. Ke změnám, které nejsou v rozporu s požadavky uvedenými v § 55 až 58, udělí Rada souhlas.

Zrušovací ustanovení

§ 69

Zrušují se:

1. Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.

2. Zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.

ČÁST PATNÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 76

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 46, která nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

(2) Ustanovení § 68 odst. 10 pozbývá platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Xxxxx v. r.

Xxxxx v. r.

Poznámky pod čarou

________________________________

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

1a) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

1b) Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.

1c) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

1d) § 3 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1e) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).

3) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.

4a) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku.

4b) Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod č. 57/2004 Sb. m. s.

4c) Čl. 49 a následující Smlouvy o fungování Evropské unie.

4d) § 21 odst. 1, 2, 4, a 5, § 22 a následující obchodního zákoníku.

4e) § 21 odst. 1, 2, 4 a 5, § 22 a následující obchodního zákoníku.

4d) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů.

4e) Například § 138 až 143 a § 3024 občanského zákoníku, § 26 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

4f) § 72 zákona č. 127/2005 Sb.

5) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

6) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

9b) § 21 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku.

9b) § 42 a následující zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

9c) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

9d) Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

9e) § 81 až 102 a § 152 správního řádu.

9f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 64 a 65 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

10a) § 25 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11a) § 66a obchodního zákoníku.

11a) § 74 a následující zákona č. 90/2012 Sb.

12) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

13) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

14) Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.

15) Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi.

16) Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.

17) Čl. 23a směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.

18) Čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.

16) Čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

17) Čl. 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

18) Čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

19) § 66a odst. 9 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 503 občanského zákoníku.

23) § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

24) § 502 občanského zákoníku.

25) § 65 a následující zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění § 3 zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi, s vyznačením navrhovaných změn

§ 3

(1) Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že

a) provozuje analogové televizní vysílání dvou televizních programů prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků tak, aby v součtu území pokrytého signálem zemského analogového nebo zemského digitálního televizního vysílání a území pokrytého signály souběžného zemského analogového a zemského digitálního televizního vysílání byla pro obyvatele České republiky zajištěna možnost příjmu těchto televizních programů v rozsahu podle odstavce 3, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^1a).

b) provozuje zemské digitální televizní vysílání televizních programů uvedených v písmenu a) a dalších minimálně dvou televizních programů zahrnutých v souhrnném datovém toku složeném z dílčích datových toků náležejících televizním a rozhlasovým programům, multimediálnímu obsahu a doplňkovým službám veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, upravených pro společné šíření prostřednictvím zemské sítě vysílacích rádiových zařízení s plánovaným pokrytím minimálně 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu^1a) (dále jen "multiplex veřejné služby"),

c) jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,

d) zřizuje síť vlastních zpravodajů,

e) v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize (dále jen "televizní studia") pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti,

f) vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,

g) podporuje českou filmovou tvorbu,

h) vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,

i) poskytuje minimálně na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,

j) poskytuje teletextové služby a jiné služby přímo související s programem,

k) opatřuje minimálně 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a minimálně 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále minimálně 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením

zpřístupňuje vysílané pořady osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením za podmínek a v rozsahu podle jiného právního předpisu¹²⁾; pořady zpřístupněné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením v televizním vysílání nabízí a poskytuje včetně formy, kterou byly takto zpřístupněny rovněž při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání,

l) vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb,

m) poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání,

n) poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 prostřednictvím internetových stránek a aplikací České televize.

(2) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,^1c) vyhradí v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání pro Českou televizi rádiové kmitočty umožňující provozování vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a b). Pro účely multiplexu veřejné služby se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost České televizi přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Pokud Česká televize do 90 dnů ode dne, kdy byly rádiové kmitočty vyhrazeny podle věty první, o příděl nepožádá, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona o elektronických komunikacích.

(3) Celoplošným televizním vysíláním se pro účely tohoto zákona rozumí vysílání, v jehož rámci může určitý televizní program a s tímto programem související povinné doplňkové služby přijímat minimálně 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.^1b)

_______________

¹²⁾ § 54b zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. …/2016 Sb.

Platné znění § 6 zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), s vyznačením navrhovaných změn

§ 6

Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

(1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen umožnit příjemcům služby snadný, přímý a trvalý přístup alespoň k

a) základním údajům o poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny,

b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a

c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada.

(2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání neobsahovala sdělení záměrně zpracované tak, aby mělo vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by jej tato osoba vědomě vnímala, a aby nepodněcovala k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

(3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání, jejíž obsah může vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých zejména tím, že obsahuje pornografii a hrubé samoúčelné násilí, byla dostupná pouze tak, aby děti a mladiství neměli běžně možnost obsah této audiovizuální mediální služby na vyžádání vidět nebo slyšet.

(4) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené titulky nebo skryté titulky⁶⁾ nebo tlumočení do českého znakového jazyka⁷⁾ pro osoby se sluchovým postižením a zvukovou stopu určenou audiopopis¹⁴⁾ pro osoby se zrakovým postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením.

(5) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby byly v náležité technické kvalitě uchovávány záznamy všech pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení, která pořady doprovázela nebo byla do pořadů zahrnuta a v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání šířena, alespoň po dobu 30 dnů ode dne ukončení poskytování pořadu nebo po dobu 30 dnů ode dne ukončení šíření audiovizuálního obchodního sdělení, a na písemnou výzvu a do 15 dnů ode dne, kdy k tomu obdrží písemnou výzvu, je zapůjčit Radě; poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a audiovizuálních obchodních sdělení. Záznamy pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen pořizovat, uchovávat a poskytovat Radě včetně formy, kterou byly takto zpřístupněny.

(6) Bylo-li zahájeno řízení před orgánem veřejné moci týkající se určitého pořadu nebo audiovizuálního obchodního sdělení, je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovat záznam pořadu nebo audiovizuálního obchodního sdělení v podobě, ve které byly poskytovány, a v náležité technické kvalitě až do pravomocného rozhodnutí ve věci a ve lhůtě stanovené ve výzvě je poskytnout příslušnému orgánu veřejné moci. Záznamy pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením je poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen pořizovat, uchovávat a poskytnout příslušnému orgánu veřejné moci včetně formy, kterou byly takto zpřístupněny.

(7) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 4 odst. 2 písm. d) až f) a § 15.

_________________

6) § 1 písm. k) zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních

děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.

14) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb.

Platné znění § 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, s vyznačením navrhovaných změn

HLAVA III

POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ OSOBOU VEDOUCÍ EVIDENCI INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ

§ 115

(1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat podle § 99a odst. 1

a) soudu pro účely soudního řízení,

b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,

d) správci daně pro účely správy daní vlastníka investičního nástroje,

e) České národní bance pro účely

1. dohledu nad finančním trhem,

2. bankovního informačního systému podle zákona, který upravuje činnost České národní banky,

3. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona,

f) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

g) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby,

h) ministerstvu při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

i) ministerstvu pro účely sestavování vládní finanční statistiky a plnění požadavků souvisejících s notifikací vládního schodku podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie^12a). ,

j) Radě pro rozhlasové a televizní vysílání pro účely kontroly vlastnické struktury provozovatelů vysílání.

(2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře.

(4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(5) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

____________________

12a) Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství.

74