Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva
Bakalářská práce Veřejnoprávní smlouvy Xxxx Xxxxxx
Rok 2008
Prohlašuji, že jsem Bakalářskou práci na téma: Veřejnoprávní smlouvy zpracoval sám a uvedl všechny použité prameny
Poděkování :
Zde bych chtěl poděkovat vedoucímu práce panu xxx. XXXx. Xxxxx Xxxxxxxxx, XXx., za jeho rady a připomínky při psaní této práce.
OBSAH
HISTORIE strana 4
SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČESKÉ REPUBLICE strana 6
Druhy veřejnoprávních smluv strana 7
Veřejnoprávní smlouva o plnění úkolů obecní policie strana 7
Smlouva o postoupení výkonu přenesené působnosti mezi obcemi strana 8
Smlouva o postoupení výkonu přenesené působnosti mezi s obcemi s rozšířenou působností strana 9
Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí strana 10
Smlouvy s obcemi jiných států o vzájemné spolupráci strana 11
Smlouva ke splnění konkrétního úkolu strana 12
Veřejnoprávní smlouva o umístění stavby nebo o změně využití území nebo o změně vlivu stavby na využití území strana 13
Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby nebo terénních úprav strana 14
Smlouva o ochranných podmínkách strana 14
Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa strana 15
Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny strana 16
Veřejnoprávní smlouvy smíšené strana 17
Uzavírání veřejnoprávních smluv strana 17
Přezkoumávání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy strana 18
Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy strana 20
Spory z veřejnoprávních smluv strana 21
Souhlas třetích osob strana 21
Podpůrné použití jiných částí správního řádu strana 22
PRÁVNÍ ÚPRAVA V ZAHRANIČÍ strana 23
Právní úprava v Německu strana 23
Právní úprava v Rakousku strana 26
Právní úprava ve Švýcarsku strana 27
VÝZNAM strana 32
STATISTIKY MINISTERSTVA VNITRA ČR strana 33
PŘÍKLAD VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY strana 36
SUMMARY OF THE CONTENS strana 38
PRAMENY A LITERATURA strana 39
HISTORIE
Již za Rakouska – Uherska a první republiky byl tento institut známý, nebyl však kodifikován. Již za dob monarchie se jednoznačně uznávalo, že v případě veřejnoprávní smlouvy se jedná o smluvní typ odlišný od klasické smlouvy v jejím soukromoprávním pojetí. Právní úprava téměř chyběla a jen ze soudního rozhodování víme, že když úřad uzavřel veřejnoprávní smlouvu, nemohl o stejné věci rozhodnout úředním výměrem.(1) To, že byl známý, nicméně neznamená, že by snad nebyl sporný, jak píše Xxxxxxx ve Slovníku veřejného práva československého. Xxxxxxx rozdělil veřejnoprávní smlouvy na smlouvy mezi státem a jeho odnožemi, k nimž počítal i země a zastupitelské okresy, a občanem, smlouvy mezi veřejnoprávními svazy a konečně smlouvy mezi osobami soukromými.(2)
V době Československé socialistické republiky by se dle Xxxx (3) dala k veřejnoprávní smlouvě připodobnit situace dle § 37 zák. č. 69/1967 o národních výborech v tehdejším znění, kde se píše :
Národní výbor může uzavřít smlouvu s jiným národním výborem, státními, družstevními nebo jinými společenskými organizacemi o společném použití prostředků, jde – li o plnění jejich společných úkolů ( sdružování prostředků ).
Platilo, že byla – li tehdejším účastníkem smlouvy (v tehdejší terminologii správní dohody) tzv. jiná socialistická organizace vykonával vůči ní správní orgán (národní výbor) státní správu (princip subordinační).(4)
1, Rys, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy v teorii a praxi. Veřejná správa, 2006, č. 33. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/x/0000/00/xxxx0.xxxx - 55k
2, Xxxxxxx, J. Československé právo správní : Praha 1937, s. 277 – 278
3, Xxx, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy v teorii a praxi. Veřejná správa, 2006, č. 33. xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/x/0000/00/xxxx0.xxxx - 55k
4, Xxx, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy v teorii a praxi. Veřejná správa, 2006, č. 33. xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/x/0000/00/xxxx0.xxxx - 55k
V devadesátých letech minulého století se pouze vyskytovalo v zákonech zmocnění k uzavření smlouvy, resp. Dohody správněprávního charakteru.(5) Jak uvádí § 19 již zrušeného zákona č. 111/1994 Sb. : Závazky veřejné služby
(1) Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní v linkové osobní dopravě ve prospěch státu nebo samosprávné územní jednotky, které je dopravce povinen v osobní linkové dopravě přijmout a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti.
(2) Závazek veřejné služby v osobní linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dopravním úřadem, obcí nebo jedná – li se o mezinárodní osobní linkovou dopravu, Ministerstvem dopravy a dopravcem.
(3) V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu může závazek veřejné služby vzniknout na základě rozhodnutí dopravního úřadu, nebo jedná – li se o mezinárodní linkovou dopravu, Ministerstva dopravy ještě před uzavřením písemné smlouvy o závazku veřejné služby podle odstavce 2…
(4) Dopravní úřad, obec nebo Ministerstvo dopravy jsou povinni nahradit dopravci, který plní závazek veřejné služby, prokazatelnou ztrátu v důsledku plnění tohoto závazku…
V roce 2000 byl přijat zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, který v § 46 uvádí :
(1) Obce mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
(2) Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje
a, na základ smlouvy uzavřené ke konkrétnímu úkolu
b, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí ( dále jen „svazek obcí“ ) c, zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona – obchodní zákoník – dvěma nebo více obcemi.
Úprava veřejnoprávních smluv pak byla provedena v zákoně o obcích novelou č. 313/2002 Sb. v §§ 66c – 66e., kde se uvádělo mj., že veřejnoprávní smlouvy se uzavírají písemně, kdy je veřejnoprávní smlouva uzavřena, jak ji lze měnit, jak se rozhodují spory z veřejnoprávních smluv.(6) Text byl zrušen čl. I zákona č. 501/2004 Sb.
5, Preisler, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy.
Dostupné z xxxx://xxx. xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0
6, Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění zákona č. 313/2002 Sb., § 66 c- e
SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČESKÉ REPUBLICE
V souvislosti s přípravami nového správního řádu bylo rozhodnuto, že tento „obecný“ správněprávní předpis kodexového typu, by měl obsahovat i obecnou úpravu veřejnoprávních smluv.(7) Důvodová zpráva uvádí :
V našem právním řádu doposud chybí obecná úprava veřejnoprávních smluv, kterou běžně nalézáme v zahraničí, a třebaže je evidentní, že se jedná o úpravu částečně hmotněprávní, nebylo zbytí než zařadit příslušná obecná ustanovení do správního řádu, neboť správní právo zpravidla nezná obecné hmotněprávní úpravy. Většina institutů byla ze soukromého práva přijata s potřebnými odchylkami danými veřejnoprávním charakterem těchto smluv, aby nadále nedocházelo k situacím, kdy organizační složky státu mezi sebou uzavírají podle občanského zákoníku dohody, směřující k zabezpečení jejich úkolů vyplývajících z kompetenčního zákona.(8)
Úprava veřejnoprávních smluv zákonem č. 500/2004 Sb. (správní řád) je první ucelenou úpravou veřejnoprávních smluv v historii.
Odstavec 1§ 159 zák. č. 500/2004 Sb. pak uvádí :
Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.
Podstatou je dobrovolný smluvní vztah, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouvu mohou uzavřít pouze ty subjekty, kterým to zákon dovolí. Účinky z veřejnoprávních smluv pak směřují vůči těm subjektům, které jsou subjekty daného veřejnoprávního vztahu, který veřejnoprávní smlouva obsahuje. Podmínkou existence veřejnoprávní smlouvy je její schopnost konstitutivně zakládat měnit nebo rušit práva a povinnosti.(9)
Odstavec 2 § 159 zák. č. 500/2004 Sb. pak uvádí :
Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem.
Právními předpisy jsou i vyhlášené mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána. Za veřejný zájem lze považovat, že veřejnoprávní smlouva bude prospěšná výrazné většině osob v daném území.(10)
7, Xxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy.
Dostupné z xxxx://xxx. xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0
8, Xxxxxx, X. Správní řád, Linde Praha, a.s. : Praha, 2005, s. 458 – 459 9, Xxxxxx, X. Správní řád, Linde Praha, a.s. : Praha, 2005, s. 460
10, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 376
Odstavec 3 § 159 zák. č . 500/2004 Sb. pak uvádí:
Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy.
Za snižování důvěryhodnosti lze považovat smluvní úpravu, která snižuje nebo jakkoliv omezuje účinnost veřejné správy např. tím, že umožňuje soukromoprávním subjektům působit na výkon veřejné správy.
Ostavec 4 § 159 zák. č. 500/2004 Sb. pak uvádí :
Veřejnoprávní smlouva se vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu.
Je tedy podstatné, jaký má obsah a zda obsahuje požadované náležitosti. To znamená, že sice může být označena jako veřejnoprávní smlouva, ale o veřejnoprávní smlouvu se vzhledem k obsahu nemusí vůbec jednat. U starších předpisů, kde půjde o veřejnoprávní smlouvu, která vznikla před účinností správního řádu se tato smlouva bude řídit tímto správním řádem. Vznik těchto smluv, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti správního řádu se však budou posuzovat dle dosavadních právních předpisů.(11)
Druhy veřejnoprávních smluv
Veřejnoprávní smlouvy se dělí na koordinační a subordinační. Veřejnoprávní smlouvy koordinační jsou takové smlouvy, které mezi sebou uzavírají subjekty veřejné správy (územní samosprávné celky, veřejné vysoké školy), jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, mohou vzájemně uzavírat za účelem plnění svých veřejných úkolů.(12)
Mezi tyto smlouvy patří:
Veřejnoprávní smlouva o plnění úkolů obecní policie
Obec, nebo obce, které nezřídily obecní policii mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územně samosprávném celku, která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy.
Veřejnoprávní smlouva vyžaduje ke své platnosti souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti ve správním řízení podle zvláštního zákona (tedy správního řádu).
Veřejnoprávní smlouva o plnění úkolů obecní policie musí obsahovat náležitosti :
• označení obcí, které jsou smluvními stranami,
• určení rozsahu úkolů podle zákona o obecní policii, které bude obecní policie vykonávat na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a které jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy, jakož i den, od kterého bude obecní policie tyto úkoly vykonávat,
• způsob náhrady nákladů spojených s výkonem úkolů.(13)
11, Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, § 182, v platném znění 12, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 379
13, Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, § 1 odstavce 6 a § 3a v platném znění
Obecné podmínky pro uzavírání, platnost změnu a zrušení veřejnoprávní smlouvy, rozhodování sporů z veřejnoprávní smlouvy a způsob jejího zveřejnění se řídí právní úpravou pro veřejnoprávní smlouvy ve věcech obecního zřízení.
Tam se uvádí, že není – li v zákoně stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu.
Obec, která je smluvní stranou smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Obdobně se postupuje při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení. Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která je její smluvní stranou.
Obec, která obecní policii nezřídila a je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, vydá strážníkovi obce druhé smluvní strany smlouvy písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na jejím území.(14)
Smlouva o postoupení výkonu přenesené působnosti mezi obcemi
Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je, které jsou účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.
Veřejnoprávní smlouva o postoupení výkonu přenesené působnosti mezi obcemi musí obsahovat náležitosti :
• označení účastníků smlouvy,
• dobu trvání smlouvy,
• určení obsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce (jiných obcí), a
• způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.(15)
O zveřejnění a zpřístupnění této veřejnoprávní smlouvy platí výše uvedené jako u veřejnoprávní smlouvy o plnění úkolů obecní policie.
14, Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, § 3a, v platném znění 15, Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 63 a § 66 c, v platném znění
Smlouva o postoupení výkonu přenesené působnosti mezi s obcemi s rozšířenou působností.
Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohly uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření této veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným správním úřadem.
Veřejnoprávní smlouva o postoupení výkonu přenesené působnosti mezi obcemi s rozšířenou působností musí obsahovat náležitosti:
• označení účastníků smlouvy,
• dobu trvání smlouvy,
• určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou působností vykonávat pro jinou obec s rozšířenou působností,
• způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.(16)
O zveřejnění a zpřístupnění této veřejnoprávní smlouvy platí výše uvedené jako u veřejnoprávní smlouvy o plnění úkolů obecní policie.
Nadřízené správní orgány stanoví § 178 zák. č. 500/2004 Sb. Xxxxxxx má podobu rozhodnutí dle § 67/1 zák. č. 500/2004 Sb. Souhlas může být odepřen, proti nesouhlasnému stanovisku je možno podat odvolání. Dnem právní moci rozhodnutí je souhlas udělen či odepřen.(17)
16, Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 66a a § 66c, v platném znění 17, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 380
Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí
Jde o smlouvu dle ustanovení, které jsem zmiňoval již na začátku. Umožňuje v samostatné působnosti obcí vytvořit svazek obcí, za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazku obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být obce, tedy nikdo jiný, např. kraj. Svazek obcí je právnickou osobou.
Předmětem činnosti svazku obcí mohou být zejména :
• Úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
• zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
• zavádění rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
• úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
• provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
• správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
Přílohou smlouvy jsou stanovy, v nichž musí být uvedeno :
• název a sídlo členů svazku obcí,
• název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti (viz. výše),
• orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
• majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
• práva a povinnosti členů svazku obcí,
• způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
• podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,
• obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.(18)
18, Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 49 - § 50, v platném znění
Obec je návrhem smlouvy vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.
Xxxxxxx je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví – li smlouva jinak.(19)
O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní zákon
– občanský zákoník.
Zde se uvádí, že sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění povinností.
Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno a adresa osob vykonávajících jejich působnost.
K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.
Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce.
Sdružení zaniká výmazem z registrace.(20)
Dle názorů např. Ryse se k těmto smlouvám dají přiřadit i smlouvy s obcemi jiných států o vzájemné spolupráci.
Obce mohou spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení místních orgánů.
Obce mohou uzavírat s obcemi jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Svazky obcí mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
Smlouvy musí mít písemnou formu a musí být předem schváleny zastupitelstvem obce, jinak jsou neplatné.
Smlouva musí obsahovat náležitosti :
• názvy a sídla účastníků smlouvy,
• předmět spolupráce a způsob jejího financování,
• orgány a způsob jejich ustavování,
• dobu, na kterou se smlouva uzavírá.(21)
19 Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, § 51, v platném znění
20, Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 20i a § 20j, v platném znění 21, Zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, § 55, v platném znění
Právnická osoba může na základě smlouvy o spolupráci vzniknout, jen dovoluje – li to Parlamentem schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
Smlouva o spolupráci, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osobě, podléhá souhlasu Ministerstva vnitra po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu smlouva nemůže nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo Parlamentem schválenou a vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.(22)
Smlouva ke splnění konkrétního úkolu
Tato smlouva mezi dvěma nebo více obcemi se uzavírá na dobu určitou či neurčitou. Předmětem této smlouvy nemůže být vznik právnické osoby. Smlouva musí mít písemnou formu a musí být předem schválena zastupitelstvy obcí, jinak je neplatná.
Smlouva musí obsahovat :
• označení účastníků smlouvy,
• vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu,
• práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,
• způsob využití stavby po jejím dokončení, je – li stavba předmětem smlouvy,
• způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání jejich majetku.
Majetek získaný výkonem společné činnosti obcí na základě smlouvy se stává spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získané společnou činností jsou stejné, není – li smlouvou stanoveno jinak.
Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není – li smlouvou stanoveno jinak.
Obec je návrhem smlouvy vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu. Xxxxxxx je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví – li smlouva jinak.(23)
Smlouvu ke splnění konkrétního úkolu mohou za stejných podmínek mezi sebou uzavřít i kraje. Kraj nemůže být členem svazku obcí.(24)
Veřejnoprávní smlouvy subordinační jsou smlouvy, které může správní orgán jménem subjektu veřejné správy, za nějž jedná, uzavřít s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odstavce 1 správního řádu (to znamená účastníkem tzv. přímým, v užším smyslu, resp. účastníkem neopomenutelným), kdyby probíhalo řízení podle části druhé správního řádu, a to i namísto vydání správního rozhodnutí.
22, Zák. č. 128/2000 Sb. o obcích, § 55, v platném znění 23, Zák. č. 128/2000 Sb. o obcích, § 55 ,v platném znění 24, Zák. č. 129/2000 Sb. o krajích, § 26, v platném znění
Podmínkou účinnosti subordinační veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odstavce 2 správního řád - to znamená, že vedle souhlasu účastníků tzv. přímých, v užším smyslu, je třeba také souhlas účastníků tzv. nepřímých, v širším smyslu.
Vzhledem k tomu, že souhlas je vždy předběžný, pokud není zákonem výslovně stanoveno jinak, opatří si správní orgán tyto souhlasy před vlastním uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Přitom postupuje podle § 168 správního řádu.(25)
Dle důvodové zprávy však subordinace neznamená nerovné postavení smluvních stran v tom smyslu, že by bylo správnímu orgánu umožněno, aby účastníku něco diktoval. Jedná se v zásadě o určitou modernizaci obsahu závazku, který by jinak mohl vzniknout správním aktem. Z toho vyplývá, že v případě nedodržení subordinační smlouvy ze strany účastníka ji může správní orgán nahradit klasickým správním aktem.
Smluvními stranami jsou :
• na jedné straně vždy orgán veřejné správy čili ten, kdo veřejnou správu vykonává, a
• na druhé straně vždy adresát tohoto působení čili ta fyzická nebo právnická osoba, vůči níž je veřejná správa vykonávána.
Mezi tyto smlouvy patří :
Veřejnoprávní smlouva o umístění stavby nebo o změně využití území nebo o změně vlivu stavby na využití území
Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí, která nahradí územní rozhodnutí, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu; ustanovení § 167 odstavce 3 správního řádu se nepoužije.
Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.
Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámí postup podle odstavce 3 osobám, které by byly účastníky řízení podle zvláštního zákona.(26)
25, Xxxxxx, X. Správní řád, Linde Praha, a.s. : Praha, 2005, s. 467 26, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 384
Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby nebo terénních úprav
Se souhlasem dotčených orgánů může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby nebo terénních úprav, která nahradí stavební povolení a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu; ustanovení § 167 odstavce 3 správního řádu se nepoužije.
Náležitosti obsahu veřejnoprávní smlouvy stanoví prováděcí právní předpis.
Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy oznámí postup osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona.(27) Smlouva o ochranných podmínkách
Pro evropsky významné lokality lze namísto vyhlášení národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky nebo památného stromu, včetně jejich ochranných pásem, prohlásit území za chráněné nebo strom za památný, pokud již nejsou zvláště chráněny dle zákona č. 114/1992 Sb., na základě písemné smlouvy mezi vlastníkem dotčeného pozemku a orgánem, který je oprávněn k jejich vyhlášení.
Za veřejnoprávní smlouvu subordinační ve smyslu právního řádu lze považovat pouze smlouvu, jejímž předmětem je prohlášení stromu za památný. U toho přichází v úvahu jako alternativa prohlášení stromu za památný správní řízení a rozhodnutí orgánu ochrany přírody o vyhlášení stromu za památný. Jak uvádí § 46/1 zák. č. 114/1992 Sb.: Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.
V ostatních případech se jako alternativa prohlášení uplatňuje vyhlášení chráněného území cestou právního předpisu. Půjde tedy o veřejnoprávní smlouvy nepojmenované.(28)
Smlouva o ochranných podmínkách musí obsahovat zejména :
• vymezení ochranných podmínek nebo památného stromu,
• způsob péče o chráněné území nebo strom.
Takto zřízená ochrana je na základě smlouvy vázána k pozemku formou věcného břemene, o jehož zápis do katastru nemovitosti požádá příslušný orgán ochrany přírody. Náležitosti obsahu smlouvy upraví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem.(29)
27, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 384 28, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 384
29, Zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 39, v platném znění
Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa
Chráněné pracovní místo je místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojišťění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a na příspěvku a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.
Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje náležitosti :
• identifikační údaje účastníku dohody,
• charakteristiku chráněného pracovního místa,
• závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postižením,
• dobu po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno,
• výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
• podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
• způsob plnění kontroly sjednaných podmínek,
• podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
• závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel a lhůtu pro vrácení příspěvku,
• ujednání o vypovězení dohody.(30)
30, Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 75, v platném znění
Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 procent těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována nejméně po dobu 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
O podmínkách poskytnutí příspěvku platí, co bylo uvedeno výše o příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa.
Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje náležitosti :
• identifikační údaje účastníků dohody,
• charakteristiku a počet míst v chráněné pracovní dílně,
• závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná osoby se zdravotním postižením,
• dobu, po kterou bude chráněná pracovní díla provozována,
• výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
• podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
• způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
• podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
• závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
• ujednání o vypovězení dohody.(31)
Veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít i po zahájení řízení podle části druhé. Poté, co veřejnoprávní smlouva byla uzavřena, správní orgán usnesením řízení zastaví.
31, Zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 76, v platném znění
Veřejnoprávní smlouvy smíšené
Jsou smlouvy uzavírané mezi účastníky řízení podle § 27 odstavce 1 o vzájemném převodu jejich subjektivních práv nebo povinností. S ohledem na procesní rovnost účastníků jsou smlouvami koordinačními, ovšem pouze ve vztahu mezi účastníky navzájem. Ve vztahu k vrchnostenskému oprávnění správního orgánu takovou smlouvu schválit či neschválit, případně k ní dokonce přistoupit jde o vztah subordinační.(32)
K uzavření veřejnoprávní smlouvy týkající se převodu práv nebo povinností nebo způsobu výkonu práv nebo povinností, jejímiž smluvními stranami jsou na obou stranách vlastně adresáti, vůči nimž je veřejná správa vykonávána, je třeba souhlasu správního orgánu, který posuzuje danou smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.(33)
O svém souhlasu či nesouhlasu vydává řádné správní rozhodnutí, umožňující přezkum. Jinak může též sám k veřejnoprávní smlouvě přistoupit, přičemž platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas. I zde by ale měl vydat odůvodněné a přezkoumatelné rozhodnutí, neboť by nebylo možné ověřit důvody a správnost postupu, který nahrazuje správní akt, jež by byl jinak ve věci vydáván.(34)
Uzavírání veřejnoprávních smluv
Úprava uzavírání veřejnoprávních smluv je do značné míry obdobou obecných ustanovení smluvního práva (občanského zákoníku).
Návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy je projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, pokud je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle toho, kdo návrh činí (navrhovatel smlouvy)., být jím v případě jeho přijetí vázán.
Návrh smlouvy působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh smlouvy může navrhovatel smlouvy zrušit, dojde – li projev o zrušení osobě, které je určen dříve nebo alespoň současně s návrhem smlouvy, to platí, i když je neodvolatelný.
Návrh smlouvy zaniká :
• uplynutím lhůty, která v něm byla pro přijetí určena, pokud v ní návrh smlouvy nebyl přijat,
• pokud nebyla určena lhůta pro přijetí, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel smlouvy použil pro zaslání návrhu smlouvy, nebo
• okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde navrhovateli smlouvy.
32, Xxxxx, P., Xxxxxx, V.,Xxxxxx, F., Xxxxxx, M. Průvodce novým Správním řádem, Linde Praha, a.s. : Praha, 2006, s. 325
33, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 386
34, Xxxxx, P., Xxxxxx, V.,Xxxxxx, F., Xxxxxx, M. Průvodce novým Správním řádem, Linde Praha, a.s. : Praha, 2006, s. 325
Zájemci mohou být k předložení návrhu smlouvy nebo k přijetí návrhu smlouvy též způsobem uvedeným v § 146 odstavce 2. V takovém případě není adresován konkrétní návrh smlouvy jednomu adresátovi, ale jsou stanoveny požadavky, které jsou zveřejněny neurčitému okruhu adresátů s výzvou k podání nabídek, z nichž bude vybrána ta, která odpovídá nejlépe stanoveným požadavkům (výběrové řízení).
Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině. Jsou – li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem připojení podpisu poslední smluvní strany. Nejsou – li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem, kdy návrh veřejnoprávní smlouvy opatřený podpisy ostatních osob, xxxx je určen, dojde navrhovateli smlouvy. Jestliže zákon stanoví, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Správní orgán, který dal souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy, zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce po dobu 15 dnů.(35)
Týká – li se veřejnoprávní smlouva záležitosti národnostní menšiny a je – li vyhotovena v jazyce této menšiny, bývá praktické vyžádat si překlad takové smlouvy do českého jazyka. Správní orgán, který si takový překlad vyžádá, je povinen ve smyslu § 16 odstave 4 správního řádu nést náklady na pořízení tohoto překladu.(36) Přezkoumávání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy
Xxxxxx veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy je možno přezkoumat jen z moci úřední. Strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát pouze podnět k provedení přezkumného řízení, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu opravňujícího zahájení přezkumného řízení dozvěděla. Pokud by byla uzavřena v rozporu se zákonem, musel by se jí správní orgán zabývat z moci úřední, nic mu nebrání, aby pro rozhodnutí získal podklady i po uplynutí této lhůty.
Veřejnoprávní smlouvu, která byla uzavřena v rozporu s právními předpisy správní orgán zruší. Jestliže jsou v rozporu s právními předpisy jen některá ustanovení veřejnoprávní smlouvy, zruší se jen tato ustanovení, pokud z povahy veřejnoprávní smlouvy nebo jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla uzavřena, nevyplývá, že je nelze oddělit od ostatních. Zrušení smlouvy se provádí opět ve formě řádného správního rozhodnutí umožňujícího eventuální napadení opravnými prostředky a přezkum.
35, Xxxxx, P., Xxxxxx, V.,Xxxxxx, F., Xxxxxx, M. Průvodce novým Správním řádem, Linde Praha, a.s. : 2006, s. 326 – 327
36, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 389
Smlouva se ruší s účinností ex nunc, čili až ode dne právní moci či předběžné vykonatelnosti rozhodnutí. Zrušení veřejnoprávní smlouvy nevede k zániku právních vztahů na jejím základě vzniklých. Po právní moci nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí přechází působnost v dané věci zpět na správní orgány, které byly příslušné vykonávat ji před uzavřením zrušené veřejnoprávní smlouvy, popřípadě na správní orgány, na něž příslušnost mezitím přešla v důsledku změny okolností rozhodných pro její určení. To platí obdobně i v případě zrušení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy koordinační.(37)
K přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy je věcně příslušný:
• u koordinačních a subordinačních veřejnoprávních smluv správní orgán oprávněný řešit spor z veřejnoprávní smlouvy, a
• u veřejnoprávních smluv smíšených – tedy smluv týkajících se převodu nebo způsobu výkonu subjektivních veřejných práv nebo subjektivních veřejných povinností – správní orgán nadřízený správnímu orgánu, jehož souhlasu je třeba k uzavření takové veřejnoprávní smlouvy.
Účastníky řízení o přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy jsou :
• smluvní strany přezkoumávané smlouvy,
• správní orgán, jehož souhlasu je třeba k uzavření takové smlouvy, jde – li o veřejnoprávní smlouvu smíšenou – tedy smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu subjektivních veřejných práv nebo subjektivních veřejných povinností.(38)
Pro přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy platí obdobně ustanovení o přezkumném řízení v § 94 - § 99 správního řádu s tím, že správní orgán není vázán lhůtami uvedenými v § 96 odstavce 1 a § 97 odstavce 2, při určení účinků rozhodnutí se přiměřeně použije ustanovení § 99.(39)
37, Xxxxx, P., Xxxxxx, V.,Xxxxxx, F., Xxxxxx, M. Průvodce novým Správním řádem, Linde Praha, a.s.: Praha, 2006, s. 327 - 328
38, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 391
39, Xxxxx, P., Xxxxxx, V.,Xxxxxx, F., Xxxxxx, M. Průvodce novým Správním řádem, Linde Praha, a.s. : Praha, 2006, s. 328
Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy I na veřejnoprávní smlouvy se vztahuje stará římskoprávní zásada pacta sunt servanda, tedy, že smlouvy je třeba dodržovat. Změnit obsah veřejnoprávní smlouvy lze jen písemnou dohodou smluvních stran. Bylo – li třeba k uzavření smlouvy souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je tohoto souhlasu třeba i k uzavření změny této dohody, a to včetně zveřejnění případného souhlasu správního orgánu na úřední desce podle § 164 odstavce 3.(40)
Vypovědět veřejnoprávní smlouvu lze jen písemnou formou a jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta. Možnost výpovědi a výpovědní lhůtu lze dohodnout také v případné dohodě o změně obsahu veřejnoprávní smlouvy. Protože je výpověď jednostranným právním úkonem, není k ní třeba souhlasu správního orgánu.
Návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy může podat písemnou formou pouze tehdy bylo – li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto, anebo z těchto důvodů :
• změní – li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat,
• jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy,
• z důvodu ochran veřejného zájmu, nebo
• jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.
Podá – li smluvní strana z některého výše uvedených důvodů návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a ostatní strany s ním souhlasí, veřejnoprávní smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas poslední ze smluvních stran došel smluvní straně, která návrh podala. Byl – li k uzavření veřejnoprávní smlouvy nutný souhlas správního orgánu, vyžaduje se jeho souhlas i k jejímu zrušení. Pokud souhlas neudělí, veřejnoprávní smlouva nezanikne.
Jestliže některá smluvní strana se zrušením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, může smluvní strana, která návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy podala, požádat o rozhodnutí správní orgán příslušný rozhodovat spory z veřejnoprávních smluv.(41)
40, Xxxxx, P., Xxxxxx, V.,Xxxxxx, F., Xxxxxx, M. Průvodce novým Správním řádem, Linde Praha, a.s. : Praha, 2006, s. 328 – 329
41, Zák. č. 500/2004 Sb., Správní řád, § 167, v platném znění
Spory z veřejnoprávních smluv
Rozhoduje správní orgán v klasickém správním řízení za přiměřeného použití části druhé správního řádu. Správní řád v § 169 určuje správní orgány příslušné k rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv. Věcnou příslušnost k rozhodování má :
• Ministerstvo vnitra, jde – li o koordinační veřejnoprávní smlouvu a je – li alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra věc projedná s příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem,
• krajský úřad, jde – li o koordinační veřejnoprávní smlouvu a jsou – li smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, nepřevezme – li věc Ministerstvo vnitra,
• správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám, jde – li o jinou koordinační veřejnoprávní smlouvu, není – li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám,
• správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde – li o subordinační veřejnoprávní smlouvu, nebo
• správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas, jde – li o smíšenou veřejnoprávní smlouvu, tedy smlouvu, týkající se převodu nebo způsobu výkonu veřejných subjektivních práv nebo veřejných subjektivních povinností.
Proti rozhodnutí o sporu z veřejnoprávní smlouvy není možné podat tzv. řádný opravný prostředek, tedy odvolání ani rozklad.(42)
42, Zák. č. 500/2004 Sb., Správní řád, § 169, v platném znění
Souhlas třetích osob
Veřejnoprávní smlouva, která se přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas. Není – li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.(43)
Dle důvodové zprávy má toto ustanovení zabránit tomu, aby veřejnoprávní smlouvy nebyly zneužívány k obcházení zájmu dotčených osob, tedy aby nedocházelo k účelovému omezování procesních práv nevyužíváním procesu standardního řízení dle části druhé.(44)
Třetí osoby přímo dotčené veřejnoprávní smlouvou ve svých právech nebo povinnostech jsou osoby zejména vymezené v § 27 odstavce 2 a odstavce 3 a § 28 správního řádu. Dojde – li k opomenutí takové osoby, je veřejnoprávní smlouva od počátku neplatná a příslušný správní úřad ji zruší.(45)
Podpůrné použití jiných částí správního řádu
Podle § 170 správního řádu se při postupu podle části páté správního řádu, týkající se veřejnoprávních smluv, se obdobně použijí ustanovení části první správního řádu a přiměřeně ustanovení části druhé a třetí správního řádu. Lze tedy použít také příslušná ustanovení občanského zákoníku. To se ovšem netýká ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o odstoupeni od smlouvy, ustanovení o změně dlužníka nebo věřitele, nejde – li ovšem o právní nástupnictví, jakož i ustanovení o započtení. Jejich použití správní řád výslovně vylučuje.(46)
43, Zák. č. 500/2004 Sb., Správní řád, § 168, v platném znění
44, Xxxxxx, X. Správní řád, Linde Praha, a.s. : Praha, 2005, s. 483
45, Xxxxxx, X. Správní řád, Linde Praha, a.s. : Praha, 2005, s. 483 - 484 46, MERITUM, Správní řád, ASPI : Praha, 2006, s. 395 – 396
PRÁVNÍ ÚPRAVA V ZAHRANIČÍ
Právní úprava v Německu.
Veřejnoprávní smlouvy jsou všeobecně uznávaný právní institut, v německém správním řádu jsou upraveny v části čtvrté, §§ 54 - §§62. (48)
§ 54 Zulässigkeit des öffentlich – rechtlichen Vertrags Přípustnost veřejnoprávní smlouvy
§ 55 Vergleichsvertrag Smlouva o vyrovnání
§ 56 Austauchsvertrag Smlouva o výměně
§ 57 Schriftform Písemná forma
§ 58 Zustimmung von Dritten und Behöreden Souhlas třetích osob a správních orgánů
§ 59 Nichtigkeit des öffentlich – rechtlichen Vertrags Neplatnost veřejnoprávní smlouvy
§ 60 Anpassung und Kündigung in besonderen Fällen Přizpůsobení a výpověď ve zvláštních případech
§ 61 Unterwerfung unter die sofortige Vollstreckung Podřízení se okamžitému výkonu
§ 62 Ergänzende Anwendung von Vorschriften Doplňkové použití předpisů
Takováto smlouva vznikne (stejně jako smlouva soukromoprávní) souhlasným projevem vůle obou smluvních stran, projevy vůle musí být orientovány na společný právní následek. Určení, zda – li jde o veřejnoprávní smlouvu se řídí podle předmětu smlouvy, který spadá pod úpravu veřejného práva, nikoliv podle postavení účastníků smlouvy.
Existují také smlouvy, které obsahují, jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní ustanovení – např. koupě pozemku mezi úřadem a soukromníkem, ve které soukromník převezme i některé úkoly z oblasti územního plánování. V takovém případě rozhodne, v čem spočívá podstata smlouvy, jaký je její rozhodující charakter – bez ohledu na jednotlivé části smlouvy. Druhý způsob řešení je posoudit smlouvu podle toho, na jakou část smlouvy směřuje žalobní nárok a rozhodovat pak bude vždy příslušný soud.
Veřejnoprávní smlouvy umožňují řešení způsobu velmi dobrým způsobem. Pokud se rozhodne správní úřad s nějakým občanem takovou smlouvu uzavřít, vzdává se tím některých svých privilegií. Kupříkladu je zdě povinně písemná forma, hranice nicotnosti smlouvy jsou podstatně užší než hranice nicotnosti správního aktu, zpětvzetí nebo odvolání nepřichází v úvahu, v případě nutnosti smlouvu vymáhat se úřad musí obrátit na soud.
Německé správní právo rozeznává tyto druhy veřejnoprávních smluv :
• správněprávní smlouvy, které jsou uzavírány - převážně – úřady,
• smlouvy mezinárodního práva veřejného, které upravuji mezinárodní vztahy,
• smlouvy církevního práva, které se týkají vztahu státu nebo církve,
• ústavněprávní smlouvy, které se vztahují na základní uspořádání státu jako sestavování vlády na základě koaliční dohody,
• státní smlouvy mezi jednotlivými spolkovými zeměmi (jako například státní smlouva o vysílání Norddeutscher Rundfunk jako veřejnoprávního vysílacího ústavu pro více spolkových zemí).
Druhy správněprávních smluv Koordinační.
Tyto smlouvy jsou uzavírány mezi naprosto stejně postavenými partnery. (§ 54, věta první německého správního řádu).
Příklad.
Smlouvy mezi sousedními obcemi o intenzifikaci meziobecní spolupráce, Smlouvy mezi církví a obcí o správě hřbitova. Tyto smlouvy jsou naprosto obvyklé a neproblematické.
Subordinační.
Tyto smlouvy jsou uzavírány mezi soukromým subjektem (občanem) a nositelem veřejné správy (správním úřadem) v oblasti kde existují výsostné vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Není důležité, zda konkrétně předmět smlouvy, o který jde, mohl být upraven pomocí individuálního správního aktu (§ 54, věta druhá německého správního řádu).
Příklad.
Dohoda se zaměstnancem (Angestellte) o pozdějším jmenování úředníkem (Beamte). V německém správním řádu jsou zmíněny dva typy subordinačních smluv.
Vergleichsvertrag (§ 55 německého správního řádu) – smlouva o narovnání
Tato smlouva urovnává dosud neřešené otázky mezi úřadem a soukromou osobou, nároky obou by se měly setkat „někde uprostřed“. V praxi bývají často tyto smlouvy uzavírány před správním soudem – Úřad se zaváže vydat rozhodnutí určitého obsahu a občan se zaváže, že nepodá žádný opravný prostředek. Nebo Úřad se zaváže rozhodnout jako v souběžném řízení a žalobce vezme svoji žalobu zpět. Je zde spíše snaha uzavírat tento druh smlouvy k pokrytí „šedých zón“.
V záležitostech obecních poplatků není aplikovatelný německý správní řád a pro smlouvu o narovnání o obecním poplatku tedy ani není povinná písemná forma. (judikát VGH Kassel).
Austauschvertrag (§ 56 německého správního řádu) – smlouva o výměně
Tyto smlouvy jsou založeny na základě vzájemnosti (smlouvy o parkovacích místech, o garážování), jsou však i „neúplné“ směnné smlouvy, kde plnění poskytnuté Úřadem je podmínkou pro následné plnění poskytnuté občanem. (Obec se dohodne s občanem, že vytvoří územní plán, pokud občan převezme určité následné náklady).
Úřad neužije svou převahu nad občanem, ale také svůj výkon vrchnostenské správy
„neprodá“. Příklad.
Obec může učinit souhlas k zástavbě extravilánu (v územním plánování okrajové, vnější území obce nebo sídliště mimo vlastní zastavění) obce závislým na úpravě nákladů následné zátěže.
Příklad.
Obecní podpora podnikání oproti předcházejícím opatřením na odstranění imisí. Příklad.
Souhlas se stavebním opatřením oproti platbě jisté finanční částky na výstavbu mateřské školky.
Požadované plnění musí být přiměřené, musí odpovídat zásadě přiměřenosti, občan tedy nesmí být zbytečně zvýhodněn. Jeho protiplnění musí být z hlediska hospodářského adekvátní plnění ze strany Úřadu. Protoplnění občana by mělo mít věcnou souvislost s plněním Úřadu. Ve veřejnoprávní smlouvě nesmí být zakotveno nic, co by spolu vnitřně nesouviselo i bez toho. Výsostné akty nesmí být jednoduše
„prodávány“.(47)
47, Xxxxxxx, X., Xxxxxxx, X., Xxxxxxxxx, X. Nový správní řád a místní samospráva II – Sborník z 3. letního mezinárodního workshopu, MU Brno : Brno, 2007, s. 186 – 189
48, Verwaltungsverfahrensgesetz
Dostupné z xxxx://xxx.xxxxxxx-xx-xxxxxxxx.xx/xxxxx/xxxxx.xxxx
Právní úprava v Rakousku.
Existence (a ústavněprávní přípustnost) tzv. subordinačních veřejnoprávních smluv byla v rakouském právu dlouho sporná. Tyto smlouvy se zde vyskytují převážně v oblasti finančního práva. Dle názoru profesora Xxxx však fakt, že se tyto smlouvy v rakouském právním řádu vyskytují ještě plně nezodpovídá otázku jejich přípustnosti. Takováto smlouva je nástrojem vrchnostenské správy, je zde problém nakolik je zde správní úřad zákonem zmocněn a jak dalece je obsah takovéto smlouvy determinován zákonem. Tato smlouva by neměla být umožněna (pouze) v rámci zákona (jak je to běžné u soukromoprávních smluv), nýbrž by měla být uzavírána (pouze) na základě zákona. Není zde tedy smluvní volnost jako v soukromém právu, spíše musí být uzavření takové smlouvy výslovně předvídáno zákonem. Profesor Koja přitom poukazuje na problematičnost některých ustanovení článku 18 B – VG (Spolkové ústavy). Zde je požadavek, aby zákonná úprava, která upravuje veřejnoprávní smlouvu, odpovídala podmínkám stanoveným pro individuální správní akty. Z toho vyplývá, že veřejnoprávní smlouvě může náležet pouze omezený význam díky těmto ústavním omezením, poněvadž podstatné elementy smluvní právotvorný – smluvní volnost a smluvní svoboda jsou pro orgány veřejné správy díky článku 18 odstavce 1 B – VG (Spolkové ústavy) široce omezeny. Jako prostředek „útěku“ před principem legality jsou tyto smlouvy tedy nezajímavé.
Požadavky principu legality spočívají v tom, že zákon stanoví příslušnost, řízení (procesní náležitosti) a obsah s ohledem na ujednání správního úřadu. Tyto požadavky představují břemeno pro správní úřad, nicméně je přípustné a článek 18 odstavce 1 B – VG odpovídající, pokud je úřadu ponechán volný prostor pro jednání v rámci správního uvážení. Při uzavírání veřejnoprávní smlouvy by měl vždy být zohledněn
„smysl zákona“. Platí, že správní úřad by neměl mít volné uvážení v tom ohledu, zda uzavře veřejnoprávní smlouvu či vydá rozhodnutí. Přípustnost veřejnoprávní smlouvy jako formy úředního jednání vyžaduje tedy vždy výslovné zákonné zmocnění.
Veřejnoprávní smlouva je v rakouské právní dogmatice tradičně pokládána za jakousi
„odrůdu správního aktu“. Přičemž pojem Bescheid (rozhodnutí) a Verfügung (opatření) je ve Spolkové ústavě pojímán poněkud šířeji než v AVG (rakouský správní řád).
Situace v Rakousku je ovlivňována judikaturou Správního dvora soudního, ovšem tato judikatura ponechává mnoho otázek, které by bylo potřeba objasnit, otevřených.(49)
49, Xxxxxxx, S., Xxxxxxx, X., Xxxxxxxxx, X. Nový správní řád a místní samospráva II – Sborník z 3. letního mezinárodního workshopu, MU Brno : Brno, 2007, s. 190 – 191
Právní úprava ve Švýcarsku.
Od rozhodnutí či opatření správního orgánu se veřejnoprávní smlouva liší především svojí dvoustranností. Vznik veřejnoprávní smlouvy je závislý na souhlasném projevu vůle zúčastněných smluvních stran a zakládá smluvní práva a povinnosti. Oproti tomu je individuální správní akt výsostným jednostranným nařízením veřejné moci. Při správním aktu vyžadujícím spolupůsobení lze prostřednictvím žádosti dát podnět k provedení příslušného právního postupu prostřednictvím příslušného úřadu, či takovému jednání dočasně přivolit. Na vnitřní uspořádání právního vztahu je zde tedy mnohem větší možnost působit než – li při uzavírání veřejnoprávní smlouvy.
Veřejnoprávní smlouva naopak upravuje konkrétní individuální právní vztah, neobsahuje obecně závazná (normativní) ustanovení – výjimkou potvrzující pravidlo jsou zde některé koordinační smlouvy a především veřejnoprávní smlouvy vyššího typu – státní smlouvy a bezprostředně právotvorné konkordáty (konkordát je státní smlouva ve vnitřně členěném státě – Gliedsstaatsvertrag – nebo smlouva mezi státem a Svatým stolcem) sloužící k uskutečňování švýcarské myšlenky kooperativního federalismu.
Právní povaha veřejnoprávní smlouvy bývá většinou stanovena zákonem. Nicméně toto nejdůležitější kritérium často chybí a v takovém případě je rozlišovacím kritériem předmět právních vztahů či právních poměrů smlouvou upravených. Je zkoumána především funkce či zájmy sledované touto právní úpravou. Veřejnoprávní (správněprávní) smlouva slouží bezprostředně k plnění veřejných úkolů. Volba soukromoprávní podoby smlouvy pak vždy v tomto ohledu sleduje dosažení výhradně vlastních a soukromých cílů smluvních stran. Právní povaha smlouvy je tedy závislá na tom, k jakému účelu je smlouva uzavřena, k jakému účelu má sloužit.
Soukromoprávní smlouva je pak smlouva, která sleduje dosažení plnění veřejných úkolů pouze nepřímo, zprostředkovaně (například smlouva o koupi kancelářských potřeb pro správní úřad). Žádný význam nemá při uzavírání takovéto smlouvy organizační forma či právní postavení zúčastněných subjektů. Zda je smluvní stranou právnická osoba veřejného práva či zda má při výkonu veřejné moci výsostné postavení není pro právní povahu smlouvy relevantní. Postavení účastníků je zde rovné jako u soukromoprávní smlouvy. Pokud je jedna strana druhé podřízena (subordinována), pak by zde neměl být použit smluvní vztah, ale individuální správní akt.
Nelze odkázat na to, zda je soukromé smluvní právo způsobilé k úpravě určité otázky a správněprávní smlouvu uzavřít až poté, pokud tato způsobilost bude vyvrácena. Přiřazení smluv k veřejnému nebo soukromému právu je často velmi těžké. Zvláště sporná může být právní úprava smluv v oblasti poskytování veřejných služeb (například smlouvy o užívání veřejnoprávních ústavů nebo dodávky vody a elektrické energie obcemi či státem).
Druhy a přípustnost veřejnoprávních smluv Správněprávní smlouvy právotvorné povahy
Jako pramen správního práva přicházejí v úvahu jen smlouvy koordinační (subordinační v žádném případě). Jen smlouvy koordinační mohou obsahovat obecně závazné právní normy. Většinou ovšem nejsou právotvorné povahy, nýbrž jen upravují právní vztahy. Otázka přípustnosti těchto smluv v oblasti veřejného práva bývá dnes posuzována teorií a praxí kladně, pokud zde není smluvní úprava smluvně vyloučena, nechává zde platné právo pro tyto smlouvy prostor. Při uzavírání těchto smluv se musí správní úřady řídit platným právem (nesmí dojít k porušení veřejných práv) a dbát na veřejný zájem. Smlouvy koordinační uzavírají sobě na roveň postavení účastníci, nositelé stejných výsostných práv (kantony, obce, spolkový stát).
Kooperace mezi státem a soukromými osobami může probíhat jak formálně (v podobě smlouvy), tak neformálně. Kooperace tohoto druhu a především veřejnoprávní smlouvy správněprávního typu jsou již natolik rozšířeny, že výsostný vztah státu se mění na partnerství mezi státem a soukromými osobami. Nicméně právní teorií je doporučována pro tato jednání forma individuálního správního aktu – takto alespoň není zastírána mocenská převaha správního úřadu a je zde tímto naopak jasně stanovena.
Koordinační smlouvy jsou dohody mezi veřejnou správou navzájem. Smluvní strany zde mají rovné postavení.
Příklad.
Dohoda mezi obcemi při provozování škol, nemocnic.
Subordinační smlouvy jsou smlouvy mezi veřejnou správou a soukromými osobami. Uzavření takové smlouvy následuje výkon výsostných funkcí (vrchnostenské správy). Příklad.
Smlouvy o vyvlastnění.
Koncesní smlouvy ohledně vyvěšování plakátů na veřejném pozemku.
Starší právní nauka subordinační veřejnoprávní smlouvy nepřipouštěla. Správní úřady zde byly vázány principem legality, nebyl zde žádný prostor pro dohody. Xxxxxxxxx dohoda byla v rozporu s donucovacím charakterem veřejného práva. V případě dohod tohoto typu zde bylo viděno ohrožení principu právní rovnosti. Dnešní právní nauka subordinační smlouvy v zásadě uznává. Pokud práva a povinnosti nejsou dány přímo ze zákona, musí být stanoveny ve vhodné právní formě. V rozporu s principem legality je takováto dohoda jedině, pokud zákon obsahuje konečné uspořádání právních poměrů nebo smluvní úpravu vztahu vylučuje dle svého smyslu a účelu či dokonce výslovně vylučuje. Tyto smlouvy nesmí zákonu odporovat.
Obecné předpoklady existence těchto smluv
Výslovné zákonné zmocnění není požadováno. Stačí pokud zákon tuto právní formu předvídá nebo pro ni alespoň ponechává prostor, či není alespoň zákonem vyloučena. Pokud veřejnoprávní smlouva je vhodnější formou k dosažení účelu zákona nežli individuální správní akt a zákon může být konkretizován dle svého smyslu a účelu nejlépe tímto způsobem. Správní úřady nemohou volně volit mezi nařizovací a smluvní formou.
Motivy pro volbu smluvní formy
Mezi hlavní motivy smluvní formy často patří zákonem umožněný značný prostor pro správní uvážení švýcarského správního řádu. Další možností je využít smluvní úpravy vztahů k odstranění právních či věcných nejasností ve vztahu správního úřadu a soukromého subjektu.
Při volbě smluvní formy je nutno zohlednit, že tímto způsobem dojde ke vzniku práv řádně nabytých. Takováto práva představují právní nároky vůči státu spadající pod ochranu vlastnického práva. Jejich odnětí nebo podstatné omezení je proto možné jedině formou vyvlastnění za náhradu.
Příklady přípustných smluv. Smlouva o vyvlastnění.
Smlouva o povinném skladování nouzových hmotných rezerv. Smlouva o zpřístupnění stavebních parcel.
Smlouva o přenesení veřejných úkolů na soukromé subjekty. Koncesní smlouvy.
Veřejnoprávní pracovní smlouvy. Příklady nepřípustných smluv.
Dohoda o daních.
Dohody v oblasti sociálního pojišťění. Dohody o rozčlenění pozemků.
Sporné případy. Udělování koncesí. Smlouvy o subvencích.
Veřejnoprávní smlouvy mezi soukromými subjekty – tyto smlouvy musí zákon výslovně předjímat.
Státoprávní rovina – Veřejnoprávní smlouvy a kooperativní federalismus.
Pojem kooperativní federalismus označuje všechny formy spolupráce mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a spolkovým státem, přičemž tato spolupráce se uskutečňuje na dobrovolném základě nebo je zvláště předvídána normou spolkového práva.
Kooperativní federalismus působí dvěma směry – horizontálně jako spolupráce mezi kantony a vertikálně jako vztah kantonů ke spolkovému státu.
Smlouvy mezi kantony podléhají veřejnému právu, jsou to veřejnoprávní dohody (ke splnění veřejné úlohy veřejnoprávního charakteru).
Musí být proto odlišovány od soukromoprávních smluv, které mezi sebou kantony rovněž zřídka uzavírají. Předmětem těchto veřejnoprávních dohod jsou vždy otázky, které spadají do působnosti okruhu kompetencí kantonů. Přitom není důležité, zda se jedná o kompetence v působnosti přenesené či samostatné. Mezikantonální právo má přednost před právem kantonálním, nicméně řídí se právem spolkovým.
Tyto smlouvy jsou výslovně zmíněny v článku 48 Spolkové ústavy, nicméně i bez této zmínky se má za to, že by kantony byly tak jako tak schopny takové smlouvy uzavírat. Tyto smlouvy jsou dvoustranné či vícestranné.
Článek 48 odstavce 2 Spolkové ústavy umožňuje spolkovému státu v rámci jeho kompetencí účast na takovýchto smlouvách. Smluvní právo kantonů však zde nesmí přiřknout spolku žádné nové kompetence, rozdělení kompetencí spolkového státu nesmí být měněno. Smlouvy mezi kantony nesmí mít politický obsah, který by mohl ohrozit spolkové zřízení, takové smlouvy jsou na základě státní zásady povinnosti věrnosti spolkovému státu podle článku 44 odstavce 2 nepřípustné. Nesmí být ohrožena ani práva ostatních kantonů.
Xxxxx xxxxx.
Smlouvy o právních záležitostech (Rechtsgeschäftliche)
Smlouvy zakládající konkrétní právní vztah mezi dvěma nebo více kantony, jsou zde popsána vzájemná práva a povinnosti. Většinou se jedná o úřední záležitosti (například dohody o školní docházce žáků z hraničních obcí do sousedního kantonu, dohody o zřízení společných škol).
Právotvorné (Rechtsetzende)
Slouží ke sjednocování práva mezi kantony. Cestou dohody je kantony přijata shodná obecně závazná právní úprava. Podle právních účinků můžeme tyto smlouvy dělit na dva druhy.
Bezprostředně právotvorné smlouvy
Tyto smlouvy mají přímé účinky, jejich implementace do kantonálního práva není vůbec potřebná.
Nepřímo právotvorné smlouvy
Tyto smlouvy nemají žádné přímo použitelné obecně závazné normy, nýbrž zavazují zúčastněné kantony uzpůsobit své vnitřní právo podle ustanovení smlouvy. Teprve transformací, tzn. vydáním příslušných kantonálních ustanovení, získá dohodnuté právo platnost pro své adresáty. Důvodem volby právě tohoto typu smlouvy bývá přání kantonálního zákonodárce ponechat si určitý prostor.
Pozoruhodné je, že v četných případech (hovoříme zde pak o smíšené formě smluv) se v některých smlouvách vyskytují ustanovení obou kategorií smluv (například konkordát o vyrovnání daňových ujednání z 10. prosince 1948), kde jsou kantony zavázány k určitým unifikačním opatřením, přičemž však některá jednotlivá ustanovení mají účinek přímo na daňového poplatníka.
Význam.
Tyto smlouvy umožňují sjednocování práva na celošvýcarské úrovni, aniž by byly kantony zkráceny o své kompetence. Pravdou je, že se jedná o trochu těžkopádný nástroj, nicméně volení zástupci lidu v kantonech mají alespoň nějaký, byť omezený vliv na realizaci těchto smluv.
Smlouvy se soustředí především na tyto okruhy problémů :
sjednocování práva,
zřizování společných veřejných zařízení (ústavů), sousedská spolupráce,
právní pomoc,
spolupráce se spolkovým státem. Přistoupení ke smlouvě
Je upraveno kantonálním právem, často bývá rovněž požadováno referendum, poněvadž souhlas kantonálního parlamentu obvykle nestačí.
Například nová Ústava kantonu Graubunden staví mezikantonální smlouvy naroveň se změnami kantonální ústavy. Smlouvy se vyznačují ohlašovací povinností vůči spolkovému státu. Dříve však bylo potřeba povolení spolkového státu, které však již bylo odstraněno.
Vypovězení smlouvy
Smlouvy většinou obsahují příslušná ustanovení, která vypovězení smlouvy umožňují. Pokud tomu tak není, smlouvy týkající se obecných otázek, lze většinou volně vypovědět. Smlouvu, která zakládá konkrétní práva a povinnosti smluvních partnerů navzájem, většinou však vypovědět nelze.
Nedodržení smluv
Při sporech z mezikantonálních dohod může podat kanton státoprávní žalobu proti jinému kantonu nebo mezikantonálnímu orgánu.
Pokud mezikantonální dohoda přímo zavazuje občana a ten je osobně dotčen na svých právech, když je tato smlouva porušena, může podat státoprávní stížnost (Konkordatbeschwerde).
Porušení práv občana, kterého se dopustí mezikantonální orgány, je stavěno na roveň kantonům a je též napadnutelné státoprávní stížností u Spolkového soudu.(50)
50, Rys, R., Příloha : Švýcarsko a veřejnoprávní smlouvy, Časopis Veřejná správa, č. 3, ročník 2008
VÝZNAM
Z uvedeného vyplývá, že veřejnoprávní smlouvy jsou – dokladem jsou odkazy na ně mimo jiné na webových stránkách obcí a krajů - a pravděpodobně ještě více budou, hojně využívány nejen v České republice, kde je jejich úprava ve správním řádu zakotvena zatím velmi krátkou dobu - ať už obcemi zejména při jejich činnosti, při ochraně přírody či institucemi - jako například úřady práce při integraci občanů se zdravotním postižením, kteří by jinak obtížně hledali pracovní uplatnění. Veřejnoprávní smlouvy jsou však využívány i v zahraničí, jak bylo zmíněno – v Německu, Rakousku a Švýcarsku, byť v každé zemi můžeme najít určité odlišnosti i trochu jiné zaměření.
STATISTIKY MINISTERSTVA VNITRA
Na webových stránkách Ministerstva vnitra České republiky je uveřejněn přehled veřejnoprávních smluv uzavřených v roce 2008 mezi obcemi s rozšířenou působností v těchto krajích.(51)
S t ř e d o č e s k ý k r a j
za obec s rozšířenou působností (město)
vykonává obec s rozšířenou působností (statutární město, město)
výkon přenesené působnosti na úseku
podle zákona č. ve znění pozdějších předpisů)
doba platnosti veřejnoprávní smlouvy
souhlas s VPS
vydalo
Neratovice Mělník myslivosti 449/2001 Sb.,
§ 449/2001
do 31.12.2008 MV ČR
Neratovice Mělník státní správy lesů
Neratovice Mělník rybářství
289/1995 Sb.,
§ 48, § 58a 449/2001 Sb.,
§ 20 odst. 1, 2;
99/2004 Sb.,
do 31.12.2008 MV ČR do 31.12.2008 MV ČR
P a r d u b i c k ý k r a j
za obec s rozšířenou působností (město)
vykonává obec s rozšířenou působností (statutární město, město)
výkon přenesené působnosti na úseku
podle zákona č. ve znění pozdějších předpisů)
doba platnosti veřejnoprávní smlouvy
souhlas s VPS
vydalo
20/1987 Sb. | do 31.12.2008 | MV ČR |
20/1987 Sb. | do 31.12.2008 | MV ČR |
20/1987 Sb. | do 31.12.2010 | MV ČR |
359/1999 Sb. | do 31.12.2010 | MV ČR |
20/1987 Sb. | do 31.12.2008 | MV ČR) |
359/1999 Sb. | do 31.12.2008 | MV ČR |
94/1963 Sb. | do 31.12.2010 | MV ČR |
114/1988 Sb.; 100/1988 Sb. | do 31.12.2008 | MV ČR |
Polička Litomyšl státní památkové
péče
Svitavy Litomyšl státní památkové
péče
Přelouč Pardubice státní památkové
péče
Přelouč Pardubice sociálně-právní
ochrany dětí
Holice Pardubice státní památkové
péče
Holice Pardubice sociálně-právní
ochrany dětí
Přelouč Pardubice péče o rodinu a
náhradní
péče o
Holice Pardubice
nepřizpůsobivé občany
J i h o m o r a v s k ý k r a j
za obec s rozšířenou působností (město)
vykonává obec s rozšířenou působností (statutární město, město)
výkon přenesené působnosti na úseku
sociálně-
podle zákona č. ve znění pozdějších předpisů)
359/1999 Sb.;
doba platnosti veřejnoprávní smlouvy
na dobu
souhlas s VPS
vydalo
Ivančice Šlapanice
právní ochrany 360/1999 Sb.; dětí
neurčitou MV ČR
Ivančice Šlapanice socálního
zabezpečení
sociálně-
114/1988 Sb.;
100/1988 Sb.;
463/1991 Sb.;
111/2006 Sb.
359/1999 Sb.;
na dobu neurčitou
MV ČR
Kuřim Šlapanice
právní ochrany 360/1999 Sb.; do 31.12.2011 MV ČR dětí
Ivančice Šlapanice péče o rodinu
a děti
94/1964 Sb. a
související zákony č. 140/1961 Sb.; č.
141/1961 Sb.; č.
99/1963 Sb.
na dobu neurčitou
MV ČR
agendy azylu a 325/1999 Sb.;
na dobu
Ivančice Šlapanice
pobytu cizinců na území ČR
326/1999 Sb.
114/1998 Sb.;
neurčitou MV ČR
Kuřim Šlapanice sociálního
zabezpečení
100/1988 Sb.;
463/1991 Sb.;
111/2006 Sb.
do 31.12.2011 MV ČR
agendy azylu a 325/1999 Sb.;
Kuřim Šlapanice
pobytu cizinců na území ČR
326/1999 Sb. do 31.12.2011 MV ČR
O l o m o u c k ý k r a j
za obec s rozšířenou působností (město)
vykonává obec s rozšířenou působností (statutární město, město)
výkon přenesené působnosti na úseku
podle zákona č. ve znění pozdějších předpisů)
doba platnosti veřejnoprávní smlouvy
souhlas s VPS
vydalo
Mohelnice Šumperk návykových látek
167/1998 Sb. na dobu
neurčitou
MV ČR
Mohelnice Zábřeh sociálního zabezpečení
100/1988 Sb.;
114/1988 Sb.
na dobu neurčitou
MV ČR
Zábřeh Xxxxxxx návykových látek
sociálně-
167/1998 Sb. na dobu
neurčitou
na dobu
MV ČR
Mohelnice Zábřeh
právní ochrany 359/1999 Sb. dětí
státní
neurčitou MV ČR
na dobu
Zábřeh Šumperk
památkové péče
20/1987 Sb.
neurčitou MV ČR
Zl í n s k ý k r a j
za obec s rozšířenou působností (město)
vykonává obec s rozšířenou působností (statutární město, město)
výkon přenesené působnosti na úseku
sociálně-
podle zákona č. ve znění pozdějších předpisů)
359/1999 Sb.,
doba platnosti veřejnoprávní smlouvy
souhlas s VPS
vydalo
Vizovice Zlín
Luhačovice Zlín
Valašské Zlín Klobouky
právní ochrany dětí
sociálně- právní ochrany dětí
sociálně- právní ochrany dětí
§ 16 na dobu neurčitou MV ČR
359/1999 Sb., MV ČR
§ 16
359/1999 Sb., na dobu neurčitou MV ČR
§ 16
M o r a v s k o s l e z s k ý k r a j
za obec s rozšířenou působností (město)
vykonává obec s rozšířenou působností (statutární město, město)
výkon přenesené působnosti na úseku
dopravně
podle zákona č. ve znění pozdějších předpisů)
doba platnosti veřejnoprávní smlouvy
souhlas s VPS
vydalo
Jablunkov Třinec
správních agend
247/2000 Sb. do 31.12.2008 MV ČR
51, Veřejnoprávní smlouvy. Dostupné z xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx.xxxx
PŘÍKLAD VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY
Veřejnoprávní smlouva uzavřená obcemi
Na základě usnesení Rady města Zlína, ze dne 9. 10. 2006 č.usn. 875/20R/2006 a usnesení Rady/Zastupitelstva obce Dobrkovice, ze dne 14.11.2006 č.usn. 2, uzavírají níže uvedené smluvní strany tuto veřejnoprávní smlouvu:
I.
Smluvní strany
1. Statutární město Zlín
Sídlo: nám. Míru 12, 761 40 Zlín
Kraj: Zlínský
IČ: 00283924
DIČ: CZ – 00283924, není plátcem DPH
Zastoupené: Mgr. Xxxxxxx Xxxxxxx - primátorem
Odpovědný útvar: odbor právní MMZ
Bankovní spojení: Komerční banka, a.s., pobočka Zlín
Č. ú.: 19-128661/0100
- obec s rozšířenou působností
2. obec Dobrkovice
Sídlo: Dobrkovice 61, PSČ 763 07
Kraj: Zlínský
IČ: 00568538
Zastoupená: Xxxxxxx Xxxxxxx – starostou obce
- příslušná do správního obvodu obce s rozšířenou působností – statutárního města Zlína dále také jen „obec“
II.
Předmět smlouvy
1) V souladu s § 63 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, bude Magistrát města Zlína (dále také jen „MMZ“) namísto Obecního úřadu obce Dobrkovice (dále jen
„Obecní úřad“) vykonávat přenesenou působnost, svěřenou zvláštními zákony obecnímu úřadu obce. Na základě této smlouvy bude Magistrát města Zlína místně příslušným správním orgánem namísto Obecního úřadu.
2) Magistrát města Zlína bude vykonávat ve správním obvodu obce přenesenou působnost podle ustanovení § 52 písm. a) a § 53 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
3) Na základě této smlouvy budou orgány statutárního města Zlína místně příslušnými správními orgány v řízeních o přestupcích, k jejich spáchání dojde ve správním obvodu obce.
4) Náklady řízení vybírané Magistrátem města Zlína při plnění této smlouvy jsou, v souladu s ust.
§ 7 odst. 1 písm. d) zák.č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, příjmem rozpočtu Statutárního města Zlína.
5) Výnos pokut uložených Magistrátem města Zlína při plnění této smlouvy je, v souladu s ust. § 7 odst. 1 písm. d) zák.č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, příjmem rozpočtu Statutárního města Zlína.
III.
Úhrada nákladů
1) Za výkon předmětu smlouvy v určeném rozsahu poskytne obec ze svého rozpočtu statutárnímu městu Zlínu na jeho účet uvedený v článku I. této smlouvy příspěvek ve výši 500,- Kč (slovy: pětsetkorun českých) za projednaný přestupek.
2) Projednaným přestupkem se rozumí všechny přestupky doručené MMZ a spáchané na území obce kromě přestupků, které byly postoupeny dle ust. § 71 nebo odloženy dle ust. § 66 zák.č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění.
3) Příspěvek obec uhradí na základě faktury vystavené statutárním městem Zlínem do 14 dnů po doručení příslušné faktury obci. Tato faktura bude vystavena na konci každého jednotlivého kalendářního roku. Faktura bude obsahovat počet projednaných přestupků na základě této smlouvy včetně uvedení údaje o počtu přestupků dle ust. § 71 a ust. § 66 zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění.
IV.
Společná a závěrečná ustanovení
1) Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010.
2) Smluvní strany se dohodly, že tuto veřejnoprávní smlouvu je možné zrušit v souladu s ust. § 167 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
3) Smluvní strany se dohodly, že tuto veřejnoprávní smlouvu lze také jednostranně vypovědět a to písemnou výpovědí doručenou druhé smluvní straně s výpovědní lhůtou 3 měsíců. Výpovědní lhůta začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena.
4) Smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí o udělení souhlasu Krajského úřadu Zlínského kraje (dále jen krajského úřadu) s uzavřením této smlouvy nabude právní moci. Smlouva nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, ve kterém rozhodnutí krajského úřadu o udělení souhlasu s uzavřením této smlouvy nabude právní moci.
5) Smluvní strany zveřejní veřejnoprávní smlouvu bezodkladně po jejím uzavření na úředních deskách svých obecních úřadů nejméně po dobu 15 dnů a zašlou ji krajskému úřadu k zveřejnění ve Věstníku právních předpisů kraje. Žádost o zveřejnění ve Věstníku právních předpisů kraje zašle krajskému úřadu Statutární město Zlín.
6) Po dobu platnosti této smlouvy vyvěsí smluvní strany na úředních deskách svých obecních úřadů informaci o uzavření této smlouvy a jejím předmětu.
7) Tato smlouva se vyhotovuje ve 4 stejnopisech, přičemž dva stejnopisy obdrží Statutární město Zlín, 1 stejnopis obdrží obec a jeden stejnopis veřejnoprávní smlouvy s přílohou obdrží krajský úřad spolu se žádostí o souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Žádost o souhlas s uzavřením této smlouvy a zašle krajskému úřadu Statutární město Zlín.
8) Přílohu k této smlouvě tvoří usnesení Rady města Zlína a Rady/Zastupitelstva obce Dobrkovice a pravomocné rozhodnutí Krajského úřadu o udělení souhlasu k uzavření smlouvy.
Ve Zlíně, dne 6.12.2006 V Dobrkovicích , dne 4. 1. 2007
……………………………………………… ……………………………………………(52)
PhDr. Xxxxx Xxxxxxx Xxxx Xxxxxxxxx
primátorka statutárního města Zlína starostka obce
52, Veřejnoprávní smlouva. Dostupné z xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxx/00000.xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx/
SUMMARY OF THE CONTENS
This work focuses on problems of public and legal contracts used in the Czech Republic and it also contains a short history of the development of this problem. It covers its first complete and comprehensive amendment included in rule No. 500/2004 Coll. of the Administrative management order. Public contract is a two or more-sided legal act that establishes, changes or terminates validity of law and responsibilities within the range of public law. Public contracts may be divided into coordinative, subordinate and mixed contracts. Coordinative public contracts are contracts that are concluded between subjects of public service (regional, self-governed units, public universities) or other legal bodies controlled by applicable law and legal or individual persons if they perform duties, or if their responsibilities lay within the public sectors, as described by applicable law. Coordinative public contracts include: Public agreements describing responsibilities of local police, agreements about authorization transfers between cities, agreements about extended authorization transfer assignment between cities, agreements about creation of voluntary union of cities, contracts between cities in foreign states regarding mutual cooperation, agreements about responsibility to fulfil concrete or specific task. Subordinate public contracts are contracts, which the administrative body may enter into, under the name of the public administrative subject that it represents, with a person that would be a participant in accordance with § 27, item 1 of the Administrative management order – should the proceeding be governed by the second part of the Administrative management order, even instead the application of administrative decision. Subordinate public contracts include: Public contracts describing the placement of a construction project or contracts about the change of the influence of the construction project on the land use, public contracts describing the construction project execution or terrain modifications, contracts about preventive and safety conditions, agreements about the creation of protected work position, agreements about the creation of protected workshop. This work also focuses on methods of conclusion and inspection of public contracts and agreements and whether they comply with applicable regulations. It focuses on modification of contracts, withdrawals and termination of public contracts, disputes originating from public contracts, consent of third parties and supporting use of other parts of the Czech administrative and legal order. It deals with modifications of public contracts use abroad, in Germany, Austria and Switzerland. Moreover, it includes the overview of public contracts concluded between cities with extended authority in 2008, published by the Ministry of Internal Affairs of the Czech Republic and it contains a sample of a real public contract concluded between two cities in the Czech Republic.
PRAMENY A LITERATURA KNIHY
Xxxxx, P., Xxxxxx, V.,Xxxxxx, F., Xxxxxx, M. Průvodce novým Správním řádem, Linde Praha, a.s. : Praha, 2006
Xxxxxxx, J. Československé právo správní : Praha,1937
Xxxxxxx, X., Xxxxxxx, X., Xxxxxxxxx, X. Nový správní řád a místní samospráva II – Sborník z 3. letního mezinárodního workshopu, MU Brno : Brno, 2007
MERITUM, Správní řád, ASPI, Praha, 2006
Xxxxxx, X. Správní řád, Linde Praha, a.s. : Praha, 2005
ČLÁNKY V ČASOPISECH
Xxx, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy v teorii a praxi. Časopis Veřejná správa, č. 33, ročník 2006
Rys, R.: Švýcarsko a veřejnoprávní smlouvy. Časopis Veřejná správa, č. 3, ročník 2008
INTERNETOVÉ ZDROJE
xxx.xxxxxxx-xx-xxxxxxxx.xx/xxxxx/xxxxx.xxxx xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxx/00000.xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx/ xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx.xxxx xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/x/0000/00/xxxx0.xxxx - 55k
Xxxxxxxx, X. Xxxxxxxxxxxxx smlouvy. xxx.xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0