Příklad č. 1
IX. SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
Příklad č. 1
Důsledky marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku
Pánové Xxxxx, Xxxxxx a Xxxxxxx platně uzavřeli dne 1. ledna spole- čenskou smlouvu, jíž založili společnost s ručením omezeným s tím, že prvním jednatelem je Xxxxx Xxxx a předmětem podnikání je výroba, opra- vy a montáž měřidel. Smlouva obsahovala pouze povinné náležitosti. V důsledku neshod mezi společníky, které se nicméně nakonec podařilo vyřešit, byl návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán
2. července téhož roku. Návrh byl doložen předepsanými přílohami. Soud návrh na zápis společnosti přesto zamítl.
Otázka
Postupoval soud (vzhledem k výše uvedeným skutečnostem) po právu? Jak by měli zakladatelé postupovat, pokud chtějí docílit, aby společnost byla zapsána do obchodního rejstříku?
Poznámky
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
Řešení
Na posuzovaný případ se použije ustanovení § 9 z. o. k. Podle této úpravy, není-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstří- ku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají
127
tytéž účinky jako při odstoupení. Zákon tudíž s marným uplynu- tím zákonné lhůty spojuje nevyvratitelnou právní domněnku za- kládající účinky odstoupení. Odstoupením společenská smlouva, resp. závazek jí založený, zaniká. Ze zadání nevyplývá, že stra- ny využily dispozitivní povahu určení lhůty (§ 9 odst. 2 z. o. k.) a zákonem stanovenou lhůtu změnily. V posuzovaném případě je tudíž třeba zkoumat dodržení zákonné lhůty. Pro počítání času se uplatní pravidla stanovená v § 605 odst. 2 obč. zák. Podle nich konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Vzhledem k tomu, že šestiměsíční lhůta počala běžet prv- ního dne měsíce ledna, skončila prvního dne měsíce července. Smlouva tudíž zanikla s účinky jako při odstoupení a na základě zaniknuvší smlouvy nelze již společnost zapsat do obchodního rejstříku. Návrh na zápis tudíž soud po právu zamítl.
Po uplynutí stanovené lhůty již není možné ve společenské smlouvě lhůtu na podání návrhu na zápis změnit, resp. prodloužit (§ 9 odst. 2 z. o. k.), neboť společenská smlouva zanikla.
Pokud společníci chtějí docílit vzniku společnosti, musí uzavřít novou společenskou smlouvu a podat v zákonné lhůtě (či ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě) návrh na zápis založené spo- lečnosti do obchodního rejstříku.
Příklad č. 2
Splácení a vnášení předmětu vkladu. Ochrana reálné tvorby základního kapitálu. Správce vkladů
128
Xxxxx Xxxxx, Xxxxx Xxxxxx a Xxxxx Xxxxxxx řádně založili 1. února spo- lečnost s ručením omezeným s těmito vklady: X. Xxxxx – peněžitý vklad 100 tis. Kč, X. Xxxxxx – peněžitý vklad 100 tis. Kč a X. Xxxxxxx – vklad 500 tis. Kč, jehož předmětem byl osobní automobil Škoda Octavia, r. v. 2010, v. č. 1649882. Tento osobní automobil byl znalecky oceněn na část- ku 500 tis. Kč a ve stejné výši započítán i na vklad společníka. Společen- ská smlouva neobsahovala žádná jiná ujednání než obligatorní minimum. Správcem vkladů byl podle společenské smlouvy společník Xxxxx Xx- vák. Xxxxx Xxxxxxx automobil v souladu se společenskou smlouvou pře- dal správci vkladů 10. února a správce mu vystavil potvrzení o převzetí. Společnost byla dne 10. května zapsána do obchodního rejstříku. Den po
jejím vzniku oznámil a prokázal správce vkladů, že 9. května se zbortila střecha garáže, v níž automobil zaparkoval, takže ten je sice pojízdný, avšak poškozený. Xxxxx Xxxxxx, který byl jednatelem společnosti, vyzval pana Xxxxxxx, aby společnosti doplatil 50 tis. Kč, neboť o tuto částku se snížila cena jeho předmětu vkladu (toto znehodnocení považujte za řádně prokázané). Společník Xxxxxxx to odmítl s poukazem na skutečnost, že předmět vkladu řádně vnesl. Předložil společnosti potvrzení o převzetí, které obdržel od správce vkladů.
Xxxxxx
2.
1.
Posuďte, zda postup společnosti je po právu. Uveďte možnosti právní obrany Xxxxxx Xxxxxxx.
Řešení
1.
1.
2.
2.
Pro posouzení případu je rozhodující, kdy došlo k události, která měla za následek znehodnocení nepeněžitého vkladu. Pokud by ke škodní události došlo po vzniku společnosti, šlo by již o ško- du způsobenou na majetku společnosti, protože podle ustanovení
§ 25 odst. l z. o. k. vlastnické právo k předmětu vkladu vnesené- mu před vznikem obchodní korporace nabývá obchodní korpora- ce okamžikem svého vzniku. Současně na ni přechází i nebezpečí škody na věci. V době škodní události byl však ještě automobil majetkem společníka, i když ve správě Xxxxxx Xxxxxx. Podle ustanovení § 28 z. o. k., pokud cena nepeněžitého vkladu nedo- sáhne v den, kdy k němu obchodní korporace nabyla vlastnické právo, výše emisního kursu uvedeného ve společenské smlou- vě, vkladatel doplní rozdíl v penězích. Emisním kurzem se podle
§ 15 odst. 4 z. o. k. rozumí vklad a případné vkladové ážio. Poža- davek společnosti na doplacení požadovaného rozdílu v penězích je tudíž po právu.
Mezi společníkem Vopičkou a správcem vkladů vznikl právní vztah, který se řídí, není-li dohodnuto jinak, ustanoveními o pří- kazu (§ 18 odst. 2 z. o. k. spolu s § 2430 a násl. obč. zák.). Xxxxx Xxxxxxx tudíž může uplatnit vůči správci vkladů nárok na náhradu způsobené škody, pokud Xxxxx Xxxxx při správě vkladu, konkrét- ně automobilu, který od pana Xxxxxxx převzal, porušil povinnost péče podle § 2432 obč. zák. Správce vkladů se povinnosti nahra- dit škodu zprostí, pokud prokáže, že mu ve splnění povinnosti
129
ze smlouvy bránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (§ 2913 obč. zák.). Bu- de-li obrana správce vkladů úspěšná, ponese škodní následky ze svého Xxxxx Xxxxxxx, protože jako vlastník věci nesl i nebezpečí škody na ní.
Příklad č. 3
Založení společnosti, vklad, reálná tvorba základního kapitálu
Xxx Xxxxx se podílel na založení společnosti Alfa, s. r. o., s tím, že předmětem jeho vkladu byl pozemek v jeho vlastnictví. Pozemek byl v souladu se zákonem o obchodních korporacích oceněn znalcem a jeho hodnota byla uvedena ve společenské smlouvě. Xxx Xxxxx následně pře- dal pozemek a své prohlášení o jeho vkladu opatřené úředně ověřeným podpisem správci vkladů. Následně ještě před podáním návrhu na zápis Alfa, s. r. o., do obchodního rejstříku uzavřel xxx Xxxxx s vlastníkem sousedního pozemku panem Veselým smlouvu o zřízení služebnosti ces- ty zatěžující vkládaný pozemek; ke vkladu služebnosti cesty do katastru nemovitostí pak došlo až po podání návrhu na zápis společnosti do ob- chodního rejstříku, avšak ještě před právní mocí rozhodnutí rejstříkového soudu o tomto zápisu. Po vzniku společnosti Alfa, s. r. o., a vkladu jejího vlastnického práva k vloženému pozemku do katastru nemovitostí jedna- tel této společnosti namítal, že služebnost, která výrazně snižuje hodnotu předmětného pozemku, nemohla platně vzniknout, neboť v době, kdy xxx Xxxxx uzavíral smlouvu o jejím zřízení, již byl tento pozemek jako předmět vkladu oficiálně předán správci vkladů, což podobné dispozice ze strany vkladatele pana Xxxxxx vylučuje.
Xxxxxx
130
Mohla za popsaných okolností služebnost platně vzniknout? Pokud služebnost vznikla, jak má společnost postupovat?
3.
2.
1.
Xxx Xxxxx se po vzniku Alfa, s. r. o., rozhodl prodat svůj po- díl v této společnosti třetí osobě. Po nějaké době našel vhod- ného zájemce v panu Smutném, na něhož svůj podíl následně platnou smlouvou převedl. Mění tato skutečnost něco na po- stupu společnosti Alfa, s. r. o.?
Poznámky
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
Řešení
1.
1.
Společnost s ručením omezeným je obchodní korporací povin- ně vytvářející základní kapitál. Ustanovení § 30 z. o. k. základní kapitál vymezuje jako sumu vkladů, vkladem se pak podle § 15 odst. 1 z. o. k. rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkla- du do základního kapitálu obchodní korporace. Předmětem vkla- du mohou být podle § 15 odst. 3 z. o. k. peníze nebo jiná penězi ocenitelná věc. Princip reálné tvorby základního kapitálu, jenž má zaručit, aby společnost při svém vzniku od společníků sku- tečně nabyla majetek ve výši odpovídající základnímu kapitálu, u nepeněžitých předmětů vkladů vyžaduje jednak jejich objek- tivní a nezávislé znalecké ocenění (§ 143 a § 10 z. o. k.), jednak jejich vnesení před vznikem společnosti (§ 23 odst. 2 z. o. k.).
Vzhledem k tomu, že právnické osoby podle § 126 odst. 1 obč. zák. vznikají až zápisem v příslušném veřejném rejstříku, je třeba logicky rozlišovat vnesení (či splacení) předmětu vkladu od nabytí vlastnického práva k předmětu vkladu společností. Spo- lečnost získává způsobilost mít práva a povinnosti (právní osob- nost, subjektivitu) až svým vznikem, a proto nejdříve tímto oka- mžikem může nabýt vlastnické právo k předmětům vkladů (§ 25 odst. 1 z. o. k.). Je-li předmětem vkladu věc, která se zapisuje do veřejného seznamu a k níž se vlastnické právo nabývá zápisem do tohoto seznamu, typicky nemovitá věc zapisovaná v katastru nemovitostí, dojde podle § 25 odst. 2 z. o. k. k převodu vlastnic- kého práva na společnost až po vzniku společnosti po provedení příslušného zápisu.
Přestože tedy byla smlouva o zřízení služebnosti cesty uzavře- na až poté, co byl předmětný pozemek jako nepeněžitý předmět vkladu řádně vnesen do společnosti, xxx Xxxxx jako vlastník mohl s pozemkem nadále volně disponovat. Lze proto uzavřít, že služebnost vznikla po právu.
131
2.
2.
3.
3.
V daném případě byla předmětem vkladu pana Xxxxxx nemovitá věc. K jejímu řádnému vnesení došlo v souladu s § 19 z. o. k. tak, že ji vkladatel předal spolu s písemným prohlášením s úřed- ně ověřeným podpisem o vnesení správci vkladů. Ze zadání ne- vyplývá, že by existovala jakákoli překážka převodu vlastnické- ho práva: titul (společenská smlouva ve spojení s prohlášením o vnesení nemovité věci) i modus (vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí) byly dodrženy. Problém nicméně spočívá v tom, že nemovitá věc sice byla řádně oceněna znalcem, její cena však následně v důsledku vzniku služebnosti poklesla. Na- stala tedy situace, kdy cena nepeněžitého předmětu vkladu ne- dosáhla v den, kdy k němu společnost nabyla vlastnické právo, výše jeho ocenění uvedeného ve společenské smlouvě. Ve shodě s výše popsanou zásadou reálné tvorby základního kapitálu § 28
z. o. k. v takovém případě vyžaduje, aby vkladatel doplatil rozdíl v penězích. Panu Novákovi proto vznikl vůči společnosti dluh ve výši rozdílu mezi cenou nemovité věci uvedenou na základě znaleckého posudku ve společenské smlouvě a reálnou cenou ne- movité věci v okamžiku jejího převodu do majetku společnosti.
Shora uvedená povinnost doplatit rozdíl cen předmětu vkladu v penězích tvoří ve smyslu § 31 z. o. k. součást podílu ve spo- lečnosti a jako taková sleduje jeho osud obdobně jako například vkladová povinnost. Při převodu podílu na pana Smutného proto došlo i ke změně dlužníka společnosti. Na ochranu společnosti jako věřitelky je však stanoveno, že dosavadní dlužník xxx Xxxxx za splnění tohoto dluhu ručí. To vyplývá jednak z obecné úpravy obchodních korporací (odkaz obsažený v § 28 z. o. k. v části věty za středníkem na obdobné použití prvního odstavce § 26 z. o. k. správně směřuje k druhému odstavci, což lze dovodit výkladem), jednak ze zvláštní úpravy společnosti s ručením omezeným obsa- žené v § 209 odst. 1 a § 210 odst. 1 z. o. k.
Příklad č. 4
Povinnost společníka hradit společnosti cenu nepeněžitého vkladu v penězích. Ručení povinné osoby za dluhy společnosti
Společnost Alfa, s. r. o., se základním kapitálem 2 mil. Kč byla založena společníky Ambrožem a Bártou. Na základním kapitálu se každý společ-
132 ník podílí rovným dílem. Xxx Xxxxxx se zavázal, že vloží do společnosti
peněžitý vklad ve výši 1 mil. Kč. Předmětem vkladu pana Bárty byla ne- movitá věc. Cena nemovité věci byla znalcem oceněna částkou 1 mil. Kč. Xxx Xxxxxx splatil polovinu svého peněžitého vkladu, xxx Xxxxx vnesl celý nepeněžitý vklad. Takto byl údaj o splnění vkladové povinnosti za- psán do obchodního rejstříku. Po vzniku společnosti se nicméně ukáza- lo, že vlastnické právo k vnesené nemovité věci na společnost nepřešlo. Společnost přesto zahájila podnikatelskou činnost. Za účelem financování rozjezdu přijala od banky úvěr ve výši 1,5 mil. Kč. Dostala se ale do finanč- ní tísně a úvěr nesplatila. Po marných písemných urgencích adresovaných společnosti se banka obrátila na pana Xxxxx s výzvou, aby dluh uhradil, a to do výše 1 mil. Kč, neboť tak vysoký je dle tvrzení banky vlastní dluh pana Bárty vůči společnosti a s ním také jeho ručení za dluhy společnosti.
Otázka
Bude žaloba úspěšná?
Poznámky
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
...............................................................................................................................
Řešení
Žaloba banky bude úspěšná jen z poloviny, tj. ohledně částky 0,5 mil. Kč. Podle ustanovení § 132 odst. 1 z. o. k. ručí společ- níci společnosti s ručením omezeným za dluhy společnosti spo- lečně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Jak plyne ze zadání, v obchodním rejstříku je jako nesplněná zapsána pouze polovina peněžitého vkladu Ambrože, tj. částka 0,5 mil. Kč. Pouze do této výše tedy ručí Xxxxxx x Xxxxx za dluhy společnosti. Vzhledem k solidari- tě tohoto ručení se banka může obrátit na kteréhokoliv z nich, a to po splnění podmínek uvedených v § 2021 odst. 1 obč. zák. Skutečnost, že na společnost nepřešlo vlastnické právo k před- mětu nepeněžitého vkladu pana Bárty, má sice za následek vznik Bártovy povinnosti uhradit cenu nepeněžitého vkladu, tj. částku
133
1 mil. Kč, a to podle § 26 odst. 1 z. o. k. Tuto povinnost má však Xxxxx vůči společnosti, nikoliv vůči jejím věřitelům. Existence této povinnosti nijak nemodifikuje výši ručení společníků za dlu- hy společnosti; v zápisu do obchodního rejstříku se ostatně nijak neprojeví – nepeněžitý vklad pana Xxxxx platí nadále za vnesený (ke způsobu vnesení nepeněžitého vkladu, jehož předmětem je nemovitá věc, viz § 19 z. o. k.). Banka by nanejvýš mohla ohled- ně zbylé části své pohledávky za společností, kterou nebude mož- né uspokojit na ručitelích, vést exekuci na majetek společnosti cestou přikázání pohledávky, již má společnost za Bártou. Teprve poté by (již jako nový věřitel) mohla po Bártovi požadovat úhra- du zbylých 0,5 mil. Kč.
Příklad č. 5
Vyloučení společníka společností pro nesplnění vkladové povinnosti. Ochrana reálné tvorby základního kapitálu
Xxxxx Xxxxx je jedním ze společníků společnosti Alfa, s. r. o. Podle společenské smlouvy byl povinen vložit do společnosti peněžitý vklad 200 tis. Kč, přičemž 100 tis. Kč měl splatit do deseti dní po uzavření spo- lečenské smlouvy, což řádně učinil, a druhou část uvedené částky byl po- vinen splatit do jednoho roku od vzniku společnosti. Po marném uplynutí lhůty pro splacení vyzvala společnost Xxxxxx Xxxxxx, aby do tří měsíců od doručení výzvy splatil zbývající část svého peněžitého vkladu. Výzva byla řádně doručena a obsahovala pohrůžku vyloučení. Po marném uply- nutí lhůty stanovené ve výzvě svolal jednatel valnou hromadu, jejímž jediným bodem programu bylo vyloučení Xxxxxx Xxxxxx ze společnosti. Ten se na valnou hromadu dostavil a předložil potvrzení, že před dvěma dny dlužnou částku uhradil bezhotovostně na účet společnosti. Jednatel nahlédnutím do účtu společnosti elektronickou cestou zjistil, že dlužná částka byla skutečně splacena. Společníci však s odvoláním na obsah výzvy, v níž bylo uvedeno, že „nesplatí-li Xxxxx Xxxxx ve stanovené lhůtě zbývající část peněžitého vkladu, bude ze společnosti vyloučen“, a také s ohledem na znění zákona Xxxxxx Xxxxxx ze společnosti vyloučili.
Otázka
134