Veřejná podpora
Obsah pojmu veřejná podpora je definován v ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (dále také jen jako „Smlouva“). Jedná se o: (1.) Podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, (4.) které narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, (2.) že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a jsou, (3.) pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.1
Definice veřejné podpory je upravena v kapitole 6 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce.
1. Podpora v Národním plánu obnovy podle pravidla de minimis
Podpora poskytovaná podle pravidla de minimis (též podpora malého rozsahu, podpora de minimis) v Národním plánu obnovy (dále jen „NPO“) je podporou, která není de iure veřejnou podporou, neboť vzhledem ke své relativní nízké hodnotě není s to narušit hospodářskou soutěž ani ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.
K datu 1. 6. 2024 došlo ke změně nařízení de minimis č. 1407/2013 (obecná de minimis) a č. 360/2012 (de minimis služeb obecného hospodářského zájmu), která byla nahrazena novými nařízeními č. 2023/2831 (obecná de minimis) a č. 2023/2832 (de minimis služeb obecného hospodářského zájmu).
Pro rychlou orientaci ve změnách u podpor de minimis předkládáme v tomto dokumentu stručný přehled klíčových pravidel v členění dle jednotlivých nařízení. Pro pochopení kontextu a dalších podrobností je ovšem nezbytné se seznámit s plným zněním všech nařízení de minimis.
1 Číselné označení principů / podmínek není ve větě kontinuální, protože zobrazuje pořadí, v jakém jsou tyto aspekty uvedeny ve Smlouvě o fungování EU.
2. Obecná podpora de minimis (podpora dle nařízení č. 2023/2831)
2.1 Limity podpory
Celková výše podpory de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 2023/2831, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, poskytnutá jednomu podniku, nepřesáhne spolu s ostatními podporami de minimis poskytnutými tomuto jednomu podniku za poslední tři roky2 před jejím poskytnutím částku 300.000 EUR.
Finanční strop platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté podniku v předchozích třech letech.
Jedním podnikem podle nařízení č. 2023/2831 jsou chápány veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů:
a) jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;
b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;
c) jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu;
d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, podle dohody uzavřené s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu.
Subjekty, které mají jakýkoli vztah uvedený v písmenech a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více podniků, jsou také považovány za jeden podnik. Skupina propojených podniků je tak při poskytování podpory de minimis považována za jeden podnik.
Výjimkou z uvedeného pravidla je situace, kdy mají dva podniky přímou vazbu na stejný subjekt (orgán) veřejné moci (např. obec) a mimo to nemají žádný vzájemný vztah, pak se nejedná o podniky vzájemně propojené, resp. jeden podnik.
Pomůcka k pojmu jeden podnik3 (dále jen „Pomůcka“), kterou zpracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, je k dispozici na webových stránkách tohoto úřadu4. Pojem „většina“, uvedený v bodech a) a d) výše, Pomůcka kvantifikuje ve všech výskytech jako „více než 50 %“.
2.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporou de minimis lze dle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 2023/2831 podpořit podniky ve všech odvětvích, s výjimkou:
a) podpory udílené podnikům působícím v oblasti prvovýroby produktů5 rybolovu a akvakultury6;
2 Pokud má být podpora z NPO poskytnuta např. dne 1. 7. 2024, jsou pro posouzení dodržení limitu de minimis rozhodné podpory poskytnuté v období od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2024.
3 Jedná se o dokument s názvem „Metodická příručka k aplikaci pojmu „jeden podnik“ z pohledu pravidel podpory
de minimis“.
4 Viz Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Podpora de minimis a registr de minimis (xxx.xx).
5 Produkty rybolovu a akvakultury jsou definované v čl. 5 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1379/2013.
6 Prvovýrobou produktů rybolovu a akvakultury se rozumí: veškeré úkony související s lovem, pěstováním nebo chovem vodních organismů, jakož i činnosti probíhající v zemědělských podnicích nebo na plavidlech a potřebné pro přípravu
b) podpory udílené podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh7, je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh;
c) podpory udílené podnikům působícím v oblasti prvovýroby zemědělských produktů8;
d) podpory udílené podnikům působícím v oblasti zpracování9 a uvádění zemědělských produktů na trh10, a to v jednom z těchto případů:
i. je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotčenými podniky;
ii. je-li udělení podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;
e) podpory udílené na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
f) podpory podmíněné používáním domácích produktů a služeb na úkor dovážených produktů a služeb.
Jestliže podnik působí vedle odvětví podporovaných podle nařízení č. 2023/2831 i v odvětvích spadajících pod písmena a), b) nebo c), je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby činnosti v odvětvích vyloučených z oblasti působnosti tohoto nařízení nevyužívaly podporu de minimis poskytovanou v souladu s tímto nařízením.
2.3 Kumulace podpor
Obecnou podporu de minimis je možné kumulovat s podporou de minimis poskytnutou v souladu s nařízením Komise (EU) č. 2023/2832 (tj. podpora de minimis udílená podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu) až do výše 1.050.000 EUR.
Obecnou podporu de minimis je možné kumulovat s ostatními podporami de minimis (viz nařízení č. 1408/2013 či č. 717/2014) až do výše 300.000 EUR.
živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji, včetně dělení, filetování nebo zmrazování, a první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům.
7 Zpracováním a uváděním produktů rybolovu a akvakultury na trh se rozumí: veškeré úkony, včetně manipulace, úpravy a přeměny, prováděné po vykládce – nebo sběru v případě akvakultury –, jejichž výsledkem je zpracovaný produkt, jakož i jeho distribuce.
8 Prvovýrobou zemědělských produktů se rozumí: produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy (s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1379/2013), aniž by byly provedeny jakékoli další úkony měnící povahu těchto produktů.
9 Zpracováním zemědělských produktů se rozumí: jakékoli zpracování zemědělského produktu vedoucí ke vzniku produktu, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji.
10 Uváděním zemědělských produktů na trh se rozumí: přechovávání nebo vystavování zemědělského produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob jeho uvádění na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a s výjimkou veškerých činností souvisejících s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej prvovýrobcem konečnému spotřebiteli se považuje za uvádění zemědělského produktu na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhrazených pro tento účel.
Obecnou podporu de minimis nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Evropské komise.
2.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis
K poskytnutí podpory de minimis příjemci podpory z NPO dochází uzavřením písemné dohody o zabezpečení vzdělávací aktivity a poskytnutí příspěvku v rámci projektu NPO – DIGI pro firmu mezi Úřadem práce České republiky a koncovým příjemcem.
Před poskytnutím podpory de minimis musí poskytovatel podpory zjistit a zkontrolovat:
⚫ jaké podpory de minimis byly žadateli o podporu de minimis poskytnuty za poslední tři roky;
⚫ zda požadovaná podpora nepřesahuje limit podpory de minimis (k tomu viz upozornění v rámečku níže v této kapitole);
⚫ seznam podniků, které žadatel ovládá nebo jej ovládají (tj. zkontrolovat všechny subjekty, které s žadatelem tvoří jeden podnik), včetně podpor de minimis poskytnutých těmto podnikům a jejich výše;
⚫ jaké další podpory na stejný předmět podpory jako v projektu, případně stejné způsobilé výdaje, obdržel žadatel o podporu atd.
Údaje, které nejsou dostupné v Centrálním registru podpor malého rozsahu, poskytovatel získává od příjemce podpory z NPO (resp. od žadatele o podporu de minimis).
Pro posouzení způsobilosti žadatele pro příjem podpory de minimis z hlediska naplnění limitu není relevantní doba přijetí žádosti o podporu, ale datum poskytnutí podpory (tj. datum vzniku právního nároku na podporu).
Pro přepočet hodnoty podpory z EUR na CZK při stanovení výše poskytované podpory de minimis se použije měnový kurz Evropské centrální banky, platný pro den uzavření dohody o zabezpečení vzdělávací aktivity a poskytnutí příspěvku v rámci projektu NPO – DIGI pro firmu.11
Do 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí této podpory je poskytovatel povinen zaznamenat do Centrálního registru podpor malého rozsahu údaje o poskytnuté podpoře de minimis a o jejím příjemci.12 Formu, zadávání údajů a další náležitosti centrálního registru podpory de minimis upravuje ustanovení § 3a zákona č. 215/2004 Sb. K Centrálnímu registru podpory de minimis vydaly Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstvo zemědělství vyhlášku č. 298/2020 Sb., o obsahu a rozsahu údajů, které je poskytovatel podpory malého rozsahu povinen zaznamenat do centrálního registru podpor malého rozsahu, a o postupu při jejich zaznamenávání.
11 xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxx/xxxxx.xx.xxxx
12 Pokud poskytovatel nesplní povinnost zadání podpory de minimis do centrálního registru ve stanoveném termínu 5 pracovních dnů ode dne poskytnutí této podpory, dopustí se podle § 8a zákona č. 215/2004 Sb. správního deliktu. Za správní delikt je ÚOHS oprávněn uložit poskytovateli pokutu do 100.000 Kč. Poskytovatel za správní delikt neodpovídá, pouze jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.
3. Podpora de minimis v odvětví zemědělství (podpora dle nařízení č. 1408/2013)
3.1 Limity podpory
Celková výše podpory de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 poskytnutá jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období13 překročit částku 20.000 EUR. Zároveň nesmí kumulovaná výše podpory de minimis přiznaná členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období přesáhnout částku 61.865.750 EUR. Tyto finanční stropy platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté podniku v předchozích třech účetních obdobích. Doba tří jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v ČR.
Členský stát může rozhodnout, že celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období přesáhnout částku 25.000 EUR a celková kumulativní výše podpory de minimis poskytnutá za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nesmí překročit limit 74.238.900 EUR pro členský stát za těchto podmínek:
a) u opatření podpory, která jsou prospěšná pouze pro jedno odvětví produktů, nesmí celková kumulativní částka poskytnutá za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit limit pro odvětví vymezený v čl. 2 odst. 4 nařízení č. 1408/2013;
b) členský stát musí mít zaveden národní centrální registr v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení č. 1408/2013.
Definice jednoho podniku je shodná jako v případě podpory de minimis dle nařízení č. 2023/2831, viz kapitola 2.1.
3.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporou de minimis lze dle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 podpořit podniky působící v prvovýrobě zemědělských produktů, s výjimkou:
a) podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;
b) podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
c) podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.
Jestliže podnik působí vedle odvětví podpořitelných podle uvedeného nařízení i v jednom nebo více odvětvích nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do působnosti nařízení č. 2023/2831, nebo do odvětví rybolovu a akvakultury, je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis v odvětví zemědělství pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 2023/2831 ani podporu de minimis poskytovanou v prvovýrobě produktů rybolovu a akvakultury.
Jestliže podnik působí v prvovýrobě zemědělských produktů i v odvětví rybolovu a akvakultury, na podporu poskytovanou na odvětví rybolovu a akvakultury se vztahují ustanovení nařízení (ES)
13 V případě podpory de minimis poskytnuté dle nařízení č. 1408/2013 se pro kontrolu čerpání limitu i nadále používá koncept účetních období (na rozdíl od podpory de minimis poskytované dle nařízení č. 2023/2381).
č. 875/2007 za předpokladu, že dotyčný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou podle uvedeného nařízení.
3.3 Kumulace podpor
Podporu de minimis v odvětví zemědělství je možné kumulovat s podporami de minimis (viz nařízení č. 2023/2831 či č. 717/2014) až do výše limitů v nich uvedených za předpokladu, že bude oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem zajištěno, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 2023/2831 ani podporu de minimis poskytovanou v prvovýrobě produktů rybolovu a akvakultury dle nařízení č. 717/2014.
Příjemce podpory de minimis poskytnuté dle nařízení č. 1408/2013 může také čerpat podporu de minimis dle nařízení č. 2023/2832 (de minimis služeb obecného hospodářského zájmu), přičemž podpory poskytnuté dle nařízení č. 1408/2013, č. 717/2014 a č. 2023/2831 se do limitu pro podporu dle nařízení č. 2023/2832 (de minimis služeb obecného hospodářského zájmu) nezapočítávají.
Podporu de minimis v odvětví zemědělství nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Evropské komise.
3.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis
Ustanovení o povinnostech poskytovatele a žadatele o podporu de minimis uvedené v kapitole 2.4 se použijí obdobně.
Poskytovatel je před poskytnutím podpory de minimis navíc povinen zkontrolovat, zda kumulovaná výše podpory de minimis přiznaná členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za aktuální tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nedosáhne spolu s částkou zamýšlené podpory de minimis částku 61.865.750 EUR.
4. Podpora de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (podpora dle nařízení č. 717/2014)
4.1 Limity podpory
Celková výše podpory de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 717/2014 poskytnutá jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období14 překročit částku 40.000 EUR. Zároveň nesmí kumulovaná výše podpory de minimis přiznaná členským státem podnikům činným v prvovýrobě produktů rybolovu a akvakultury15 za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období přesáhnout částku 1.208.000 EUR. Tyto finanční stropy platí bez ohledu na formu či účel podpory de minimis poskytnuté podniku v předchozích třech účetních obdobích. Doba tří jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v ČR.
14 V případě podpory de minimis poskytnuté dle nařízení č. 717/2014 se pro kontrolu čerpání limitu i nadále používá koncept účetních období (na rozdíl od podpory de minimis poskytované dle nařízení č. 2023/2381).
15 Jedná se o produkty definované v čl. 5 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013. Prvovýrobou se v této souvislosti myslí všechny činnosti související s lovem, pěstováním nebo chovem vodních organismů včetně přípravy živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji a první prodej dalším prodejcům zpracovatelům. Podporu v oblasti zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh lze poskytnout dle nařízení č. 2023/2831 (obecná de minimis).
Definice jednoho podniku je shodná jako v případě podpory de minimis dle nařízení č. 2023/2831, viz kapitola 2.1.
4.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporou de minimis lze dle čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 717/2014 podpořit podniky působící v oblasti prvovýroby produktů rybolovu a akvakultury, s výjimkou:
a) podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;
b) podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
c) podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží;
d) podpory na nákup rybářských plavidel;
e) podpory na modernizaci nebo výměnu hlavního nebo pomocného motoru rybářských plavidel;
f) podpory na operace, které zvyšují rybolovnou kapacitu plavidel, nebo na zařízení, která zvyšují schopnost plavidla vyhledávat ryby;
g) podpory na výstavbu nových rybářských plavidel nebo dovoz rybářských plavidel;
h) podpory dočasného nebo trvalého zastavení rybolovných činností, není-li v nařízení (EU) č. 2021/1139 stanoveno jinak;
i) podpory na průzkumný rybolov;
j) podpory na převod vlastnictví podniku;
k) podpory na přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno jako opatření na ochranu v právním předpisu EU, nebo v případě experimentálního vysazování ryb.
Jestliže podnik působí vedle odvětví podporovaných podle uvedeného nařízení i v jednom nebo více odvětvích nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 2023/2831, nebo do odvětví prvovýroby zemědělských produktů dle nařízení č. 1408/2013, je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby prvovýroba produktů rybolovu a akvakultury nevyužívala podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 2023/2831 ani podporu de minimis poskytovanou do odvětví prvovýroby zemědělských produktů dle nařízení č. 1408/2013.
4.3 Kumulace podpor
Podporu de minimis v prvovýrobě produktů rybolovu a akvakultury je možné kumulovat s podporami de minimis (viz nařízení č. 2023/2831 či nařízení č. 1408/2013) až do výše limitů v nich uvedených za předpokladu, že bude oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem zajištěno, aby prvovýroba produktů rybolovu a akvakultury nevyužívala podporu de minimis poskytovanou v souladu s nařízením č. 2023/2831 ani podporu de minimis poskytovanou do odvětví prvovýroby zemědělských produktů dle nařízení č. 1408/2013.
Příjemce podpory de minimis poskytnuté dle nařízení č. 717/2014 může také čerpat podporu de minimis dle nařízení č. 2023/2832 (de minimis služeb obecného hospodářského zájmu), přičemž podpory poskytnuté dle nařízení č. 1408/2013, č. 717/2014 a č. 2023/2831 se do limitu pro podporu dle nařízení č. 2023/2832 (de minimis služeb obecného hospodářského zájmu) nezapočítávají.
Podporu de minimis v prvovýrobě produktů rybolovu a akvakultury nelze kumulovat s veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše
podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Evropské komise.
4.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis
Ustanovení o povinnostech poskytovatele a žadatele o podporu de minimis uvedené v kapitole 2.4 se použijí obdobně.
Poskytovatel je před poskytnutím podpory de minimis navíc povinen zkontrolovat, zda kumulovaná výše podpory de minimis přiznaná členským státem podnikům činným v prvovýrobě produktů rybolovu a akvakultury za aktuální tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nedosáhne spolu s částkou zamýšlené podpory de minimis částky 1.208.000 EUR.
5. Služby obecného hospodářského zájmu v NPO
5.1 Pojem a právní úprava
Specifickou oblastí, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků, je oblast tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy (dále také jako „SOHZ“). Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a poskytování sociálních služeb. Podle podmínek, za kterých jsou veřejné služby provozovány, bude nebo také nebude jejich úhrada považována za veřejnou podporu.
Vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nejsou veřejnou podporou, splňují-li následující 4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Altmark (C–280/00):
⚫ podniku, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být svěřeny závazky veřejné služby a tyto závazky musí být jasně definovány co do povahy, rozsahu, trvání a dotčených podniků (právní normou či právním aktem);
⚫ ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby, musí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody;
⚫ výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným k pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk;
⚫ pokud nebyl podnik pověřený plněním závazků veřejné služby vybrán prostřednictvím procesu zadávání veřejných zakázek, musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik disponující odpovídajícími pro službu potřebnými prostředky vynaložil na plnění těchto závazků, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků.
Za splnění uvedených podmínek nepředstavuje vyrovnávací platba za závazek veřejné služby veřejnou podporu, neboť zde chybí především prvek zvýhodnění.
Pokud nejsou splněny 4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Altmark, lze úhradu za závazek veřejné služby poskytovat ve třech režimech:
1) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby nevyžaduje notifikaci
Na základě zmocnění v čl. 106 odst. 3 Smlouvy vydala Evropská komise rozhodnutí č. 2012/21/EU
„o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu“ (dále jen „rozhodnutí č. 2021/21/EU“). Pokud nebyly při poskytnutí vyrovnávací platby za veřejné služby naplněny všechny podmínky rozsudku Altmark, zároveň ale byly
naplněny podmínky rozhodnutí č. 2012/21/EU, bude se jednat o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem, která nepodléhá povinnosti předchozího oznámení (notifikaci) Evropské komise. Rozhodnutí nelze aplikovat na závazek veřejné služby v odvětví silniční dopravy.
2) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby vyžaduje notifikaci
Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby, která je veřejnou podporou, nespadá do působnosti rozhodnutí č. 2012/21/EU, ale byla poskytnuta v souladu s Rámcem Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2012/C 8/03), je veřejnou podporou slučitelnou se společným trhem. Povinnosti předchozího oznámení (notifikaci) Evropské komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy podléhá. Rámec nelze aplikovat na závazek veřejné služby v odvětví silniční dopravy či odvětví veřejnoprávního vysílání.
3) Xxxxx, kdy je úhrada za závazek veřejné služby poskytována ve specifickém režimu de minimis
Úprava je popsána obsáhleji v kapitole 6.
Výkladová pravidla z oblasti služeb obecného hospodářského zájmu pak obsahuje Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/C 8/02).
6. Podpora de minimis v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu (podpora dle nařízení č. 2023/2832)
Podpora de minimis poskytovaná na základě nařízení č. 2023/2832 je určena výhradně podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu. Příjemce podpory de minimis (podnik) musí být písemně pověřen službou obecného hospodářského zájmu. Pověření by mělo obsahovat alespoň:
⚫ povahu závazku,
⚫ rozsah a trvání závazku,
⚫ totožnost podniku.
6.1 Limity podpory
Pro podporu de minimis na služby obecného hospodářského zájmu (čl. 3 odst. 2 nařízení č. 2023/2832) platí, že celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nesmí v rozhodném období tří po sobě jdoucích let16 přesáhnout částku 750.000 EUR, přičemž se ale do limitu počítá i podpora de minimis poskytnutá s odkazem na jiné nařízení, než je nařízení č. 2023/2832.
6.2 Odvětví způsobilá k podpoře
Podporu de minimis na služby obecného hospodářského zájmu dle nařízení č. 2023/2832 nelze poskytnout:
a) podnikům působícím v oblasti prvovýroby produktů rybolovu a akvakultury, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013;
b) podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh;
16 Pokud má být podpora z NPO poskytnuta např. dne 1. 7. 2024, jsou pro posouzení dodržení limitu de minimis rozhodné podpory poskytnuté v období od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2024.
c) podnikům působícím v oblasti prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy;
d) podnikům působícím v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh, a to v jednom z těchto případů:
i. je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotčenými podniky;
ii. je-li udělení podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;
e) na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
f) na podpory podmíněné používáním domácích produktů a služeb na úkor dovážených produktů a služeb.
Pokud je podnik činný v odvětvích uvedených v písmenech a), b), c) nebo d) a zároveň i v jiných odvětvích nevyloučených z působnosti nařízení č. 2023/2832, je tomuto podniku možné poskytnout podporu de minimis na služby obecného hospodářského zájmu pouze za předpokladu, že oddělením činností, rozlišením nákladů nebo jiným vhodným způsobem bude zajištěno, aby činnosti ve vyloučených odvětvích nebyly předmětem podpory de minimis na služby obecného hospodářského zájmu.
6.3 Kumulace podpor
Podporu de minimis poskytnutou v souladu s nařízením č. 2023/2832 lze kumulovat s podporou de minimis dle nařízení č. 2023/2831 (obecné nařízení de minimis) maximálně do limitu 1.050.000 EUR (čl. 5 odst. 1 nařízení č. 2023/2832)17. Příjemce podpory de minimis poskytnuté dle nařízení č. 2023/2832 může také čerpat podpory de minimis dle nařízení č. 717/2014 a nařízení č. 1408/2013, přičemž pro kumulace podpor de minimis dle všech nařízení o podpoře de minimis platí nepřekročitelný celkový limit 1.050.000 EUR a také limity dle jednotlivých nařízení de minimis.
Podporu de minimis poskytnutou dle nařízení č. 2023/2832 nelze kumulovat s žádnou vyrovnávací platbou za tutéž službu obecného hospodářského zájmu (čl. 5 odst. 2 nařízení č. 2023/2832), bez ohledu na to, zda tato vyrovnávací platba představuje, nebo nepředstavuje veřejnou podporu.
Podporu de minimis poskytnutou v souladu s nařízením č. 2023/2832 nelze kumulovat se veřejnou podporou na tytéž způsobilé náklady nebo s veřejnou podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Evropské komise.
6.4 Postup poskytovatele při poskytování podpory de minimis v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu
Ustanovení o povinnostech poskytovatele a žadatele o podporu de minimis uvedené v kapitole 2.4 se použijí obdobně.
17 Dle výkladu EK, který zprostředkoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, je možné kumulovat podpory dle obecného a SOHZ nařízení o podpoře de minimis do výše prostého součtu limitů stanovených v těchto nařízeních, přičemž maximální možná výše podpory dle nařízení č. 2023/2832 (SOHZ) činí 750.000 EUR za poslední tři roky.