SMLOUVA
SMLOUVA
o poskytnutí účelové podpory
na řešení projektu velké výzkumné infrastruktury s názvem
Système de Production d'Ions Radioactifs Accélérés en Ligne - účast České republiky
č. j.: MSMT-71/2023
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
IČO: 00022985
se sídlem: Xxxxxxxxxxx 000/0, 000 00 Xxxxx 0,
jednající PhDr. Xxxxxxx Xxxxxxx, ředitelem odboru výzkumu a vývoje, (dále jen „Poskytovatel”)
a
Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.
IČO: 61389005
právní forma: veřejná výzkumná instituce se sídlem: Husinec 130, 250 68 Řež
číslo účtu:
zastoupena Ing. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, Ph.X., ředitelem, (dále jen „Příjemce“)
(společně dále také jako „smluvní strany“)
uzavírají
podle § 3 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 1 písm. e) a § 9 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a subsidiárně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tuto smlouvu o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu velké výzkumné infrastruktury (dále jen „Smlouva“):
Článek 1 Předmět Smlouvy
1) Předmětem Smlouvy je poskytnutí účelové podpory podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb. (dále též „dotace“) Poskytovatelem Příjemci na řešení projektu velké výzkumné infrastruktury schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 14. prosince 2022 č. 1043 a identifikovaného názvem Système de Production d'Ions Radioactifs Accélérés en Ligne - účast České republiky (akronym: SPIRAL2-CZ) a identifikačním kódem LM2023071 (dále jen „Projekt“). Předmětem řešení projektu je zajištění realizace výzkumných kapacit Projektu a jejich zpřístupnění v režimu otevřeného přístupu v rozsahu uvedeném v Příloze I. Smlouvy.
2) Přílohou I. Smlouvy je popis projektu velké výzkumné infrastruktury, který obsahuje cíle Projektu a jeho předpokládané výsledky. Přílohou II. Smlouvy je výše celkových uznaných nákladů Projektu a jejich členění časové (náklady v jednotlivých letech řešení Projektu) i účelové (podle druhu výdajů) a celková výše podpory (dotace) a její členění. Pokud se na Projektu podílí další účastník/účastníci, výše podpory je vyčíslena celkově i pro příjemce a každého dalšího účastníka zvlášť.
3) Osobou odpovědnou příjemci za odbornou úroveň Projektu, tzv. řešitel, je ,
. Řešitel je příjemcem určen jako kontaktní osoba pro komunikaci s poskytovatelem v záležitostech týkajících se projektu.
4) Příjemce je povinen:
a) zahájit řešení Projektu v souladu s Přílohou I., nejdříve však dne 1. ledna 2023 a nejpozději
do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Xxxxxxx,
b) ukončit řešení Projektu, tj. ukončit věcně zaměřené projektové aktivity a čerpání poskytnuté podpory nejpozději do dne 31. prosince 2026.
5) Příjemce je povinen realizovat Projekt v rozsahu a za podmínek vyplývajících ze Smlouvy a dotaci použít výlučně na úhradu uznaných nákladů Projektu.
6) Příjemce prohlašuje, že je organizací pro výzkum a šíření znalostí a splňuje její definiční znaky stanovené v části 1.3 písm. (ff) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (Sdělení Evropské komise č. 2022/C 414/01 – dále jen „Rámec“).
7) Příjemce souhlasí se zveřejněním svého názvu, sídla, dotačního titulu, výše poskytnuté dotace
a závěrečné zprávy o řešení Projektu.
Článek 2
Poskytnutí podpory, její výše a podmínky jejího čerpání
1) Celková výše uznaných nákladů Projektu je
16 840 000 Kč
(slovy šestnáct milionů osmsetčtyřicet tisíc korun českých).
2) Poskytovatel poskytne Příjemci dotaci na řešení Projektu ve formě finančních prostředků převedených na účet Příjemce uvedený ve Smlouvě. Poskytovatel stanovuje celkovou výši dotace přidělenou na celé období řešení Projektu na
16 840 000 Kč
(slovy šestnáct milionů osmsetčtyřicet tisíc korun českých).
3) Dotace bude vyplácena v každoročních splátkách ve výši stanovené v Příloze II smlouvy v termínech podle § 10 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria podle rozpočtových pravidel k regulaci čerpání výdajů státního rozpočtu České republiky, jsou-li povinné údaje o Projektu zařazeny do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“) v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. a jsou-li zároveň splněny všechny relevantní podmínky a dodrženy ostatní povinnosti Příjemce vyplývající ze Smlouvy a právních předpisů. V případě rozpočtového provizoria bude nevyplacená část dotace vyplacena do 60 kalendářních dnů po jeho skončení.
Článek 3
Způsobilé a uznané náklady Projektu, účetní evidence
1) Způsobilými náklady Projektu ve smyslu § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 130/2002 Sb. mohou být pouze takové náklady, které jsou hrazeny výlučně v souvislosti s Projektem. Náklady musí být vynaloženy v období řešení Projektu stanoveném v čl. 1 odst. 4 Smlouvy; při splnění této podmínky jsou za způsobilé považovány i náklady vynaložené před účinností Smlouvy. Uznanými náklady Projektu ve smyslu § 2 odst. 2 písm. n) zákona č. 130/2002 Sb. jsou způsobilé náklady, které jsou vynaloženy za účelem dosažení cílů Projektu, jsou vynaloženy v souladu se Smlouvou, Příjemce jejich vynaložení přesvědčivě zdůvodnil a byly schváleny Poskytovatelem.
2) Podpora poskytnutá podle Xxxxxxx směřuje na úhradu nehospodářských činností vykonávaných v rámci Projektu ve smyslu části 2.1 Rámce. Podíl využití celkové kapacity velké výzkumné infrastruktury pro hospodářské činnosti musí splňovat podmínky stanovené zejména v odst. 21 Rámce.
3) Příjemce je povinen vést v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, oddělenou evidenci o všech nákladech a výdajích Projektu a v jejím rámci sledovat náklady nebo výdaje hrazené z podpory. Tato evidence může být kdykoliv v průběhu řešení Projektu i po jeho ukončení, a to po dobu stanovenou pro uchovávání účetních dokladů zákonem, předmětem kontroly ze strany Poskytovatele, místně příslušného Finančního úřadu a případně i dalších orgánů zmocněných ke kontrole platnou legislativou. Oddělenou účetní evidenci je Příjemce povinen vést také pro hospodářské (ekonomické) činnosti využívající kapacitu Projektu; tuto evidenci je Příjemce povinen uchovávat po dobu 10 let od konce účetního období, v němž bylo řešení Projektu ukončeno.
Článek 4
Změny uznaných nákladů a výše poskytnuté podpory
1) Změnu celkové výše uznaných nákladů Projektu nebo celkové výše dotace lze provést jen na základě předchozí písemné žádosti Příjemce, s odůvodněním, které je v souladu s plněním cílů Projektu, a lze ji provést jen uzavřením písemného dodatku ke Smlouvě. Uznané náklady a s nimi související výše podpory nemůže být v průběhu řešení Projektu změněna více, než jak připouští § 9 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., které se jinak uplatňuje v případě podpory udělené na základě veřejné soutěže.
2) Změny finančních objemů v položkovém členění podle věcné specifikace uznaných nákladů Projektu podle Přílohy II. nebo změna rozdělení podpory mezi účastníky Projektu, které nemají vliv ani na celkovou výši uznaných nákladů Projektu, ani na celkovou výši dotace, Poskytovatel schvaluje na žádost Příjemce písemným souhlasem, bez nutnosti uzavírání dodatku Smlouvy. Při změně nesmí přesunutá částka přesáhnout 20 % celkových uznaných nákladů pro daný kalendářní rok, přičemž její maximální výše je 20 milionů Kč.
3) O změnu výše uznaných nákladů nebo poskytnuté podpory Projektu podle odst. 1 nebo o změnu v položkovém členění podle věcné specifikace uznaných nákladů Projektu podle odst. 2 může Příjemce požádat do dne 31. října daného kalendářního roku, nejpozději však 90 kalendářních dnů před datem ukončení řešení Projektu. Poskytovatel může vyhovět žádosti podané i po uplynutí uvedených termínů, ale nedodržení termínu může být důvodem pro nevyhovění žádosti.
4) Na souhlas Poskytovatele se změnou uznaných nákladů Projektu nebo změnou výše podpory podle
tohoto článku nemá Příjemce právní nárok.
Článek 5
Finanční vypořádání poskytnuté podpory
2) V případě, že Příjemce prostředky poskytnuté z dotace v daném kalendářním roce nedočerpá do dne 31. prosince daného kalendářního roku, lze tyto prostředky vrátit zpět na výdajový účet Poskytovatele č. , ze kterého mu byly poskytnuty, a to nejpozději do konce daného kalendářního roku. V případě předložení žádosti o změnu časového plánu čerpání dotace musí vrácení prostředků této žádosti předcházet, přičemž je nutné dodržet termíny podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy.
3) V případě ukončení Projektu před původně plánovaným termínem je Příjemce povinen vrátit nevyčerpanou část dotace do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení Projektu.
4) Příjemce je povinen vyrozumět o vrácení finančních prostředků souvisejících s poskytnutou podporou avízem Poskytovatele, a to v elektronické podobě na adresu elektronické korespondence xxxxx@xxxx.xx a rovněž informovat ve stejné lhůtě o této skutečnosti odbor výzkumu a vývoje MŠMT (xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx@xxxx.xx). Poskytovatel musí avízo obdržet nejpozději v den připsání vratky na účet.
5) V případě, že zvláštní zákon umožňuje Příjemci převádět část nespotřebovaných prostředků podpory do Fondu účelově určených prostředků (dále jen „FÚUP“), je povinen tu část dotace, která byla převedena do FÚUP, spotřebovat v následujícím roce řešení Projektu, a to pouze na úhradu uznaných nákladů, na které byla původně určena podle Přílohy II.
Článek 6
Poskytování informací a údajů o Projektu a jeho výsledcích
1) Příjemce je povinen předkládat Poskytovateli za jednotlivé kalendářní roky trvání řešení Projektu průběžnou zprávu o plnění Projektu vždy do dne 30. ledna následujícího kalendářního roku, nebude-li Poskytovatelem stanoven jiný termín, a to včetně výkazu výdajů vynaložených v zúčtovacím období a seznamu členů řešitelského týmu, který je závazný ve vztahu k uznatelným nákladům Projektu.
2) Souhrnný výkaz výdajů Projektu je součástí závěrečné zprávy o plnění Projektu, kterou je Příjemce povinen předložit do 30 kalendářních dnů po ukončení řešení Projektu. Tato lhůta platí i v případě ukončení řešení Projektu před termínem uvedeným v čl. 1 odst. 4 Smlouvy.
3) Příjemce je povinen předávat Poskytovateli úplné, pravdivé a včasné informace o Projektu a získaných poznatcích a jiných výsledcích Projektu, přitom je povinen postupovat podle pokynů Poskytovatele. Příjemce souhlasí se zveřejňováním těchto požadovaných údajů a se zpřístupněním redakčně upravené závěrečné zprávy Projektu veřejnosti Poskytovatelem. Poskytovatel předává údaje o Projektu do IS VaVaI a případně dalších informačních systémů dle platné legislativy.
4) Příjemce je povinen spravovat výzkumná data v souladu s FAIR principy a zajistit jejich dostupnost a šíření dle obvyklých zvyklostí daného oboru, jak je uvedeno v Příloze I. Pokud je předmět řešení
Projektu předmětem obchodního tajemství, je Příjemce povinen poskytnout konkrétní informace
o Projektu a poznatcích a jiných výsledcích Projektu v takovém rozsahu a formě, aby byly zveřejnitelné. Pokud předmět řešení Projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje a inovací podléhají mlčenlivosti stanovené příslušným zvláštním právním předpisem, Poskytovatel a Příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví příslušný zvláštní právní předpis.
Příjemce je povinen:
Článek 7
Povinnosti Příjemce
a) vyvíjet veškeré úsilí k dosažení cílů uvedených v Projektu a splnění veškerých závazků vůči
Poskytovateli;
b) po celou dobu řešení Projektu nakládat s prostředky z dotace i s veškerým majetkem získaným
z těchto prostředků hospodárně, efektivně a účelně v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb.,
o finanční kontrole, ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zejména jej zabezpečit proti poškození, ztrátě nebo odcizení; vynakládané prostředky musí být přiměřené k cenám v místě a čase obvyklým;
c) ve lhůtách uvedených v čl. 6 předkládat Poskytovateli průběžné zprávy a závěrečnou zprávu
o plnění Projektu a respektovat pokyny Poskytovatele týkající se obsahu a struktury podávaných zpráv a termínů a lhůt pro jejich odevzdání;
d) zamezit dvojímu financování uznaných nákladů Projektu a způsobilých výdajů vykazovaných ve stejném účetním období v dalších dotačních titulech Poskytovatele a zároveň je povinen zabránit v případě vícezdrojového financování nedovolenému křížovému financování;
e) písemně informovat Poskytovatele o všech změnách, které nastaly v době účinnosti Smlouvy a týkají se údajů uvedených ve Smlouvě, právní osobnosti Příjemce nebo dalších účastníků Projektu, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které mohou mít vliv na řešení Projektu nebo jeho rozpočet, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala nebo se o ní dozvěděl; výslovně se tato povinnost vztahuje také na prohlášení podle čl. 1 odst. 6 Xxxxxxx;
f) v případě změny řešitele o tuto změnu Poskytovatele písemně požádat s nutností následného uzavření dodatku ke Smlouvě; novým řešitelem může být jmenována jen osoba plně odborně způsobilá, která se na řešení Projektu účastní v rozsahu potřebném k dosažení účelu Projektu a má o své účasti na Projektu s Příjemcem uzavřenou písemnou smlouvu; v případě změn ostatních členů řešitelského týmu, které neovlivní předmět, cíl a rozpočet Projektu, Příjemce informuje Poskytovatele prostřednictvím průběžné nebo závěrečné zprávy o plnění Projektu;
g) v případě potřeby změn v položkovém členění prostředků podpory Projektu nebo v rozdělení prostředků podpory mezi účastníky Projektu o tyto změny požádat Poskytovatele s dostatečným předstihem;
h) písemně a bezodkladně informovat Poskytovatele o podezření na nesrovnalosti zjištěné při řešení Projektu; nesrovnalostí se rozumí porušení ustanovení právních předpisů EU, právních předpisů ČR nebo ustanovení Smlouvy;
i) řádně uchovávat originály všech rozhodnutí, smluv a dalších dokumentů týkajících se řešení
Projektu v souladu s právními předpisy po dobu 10 let od data ukončení Projektu;
j) zajišťovat kontakt Poskytovatele s řešitelem, čímž se rozumí např. předávání pokynů a dalších informací Poskytovatele řešiteli;
k) umožnit kontrolu podle čl. 10 Smlouvy, sledování a hodnocení Projektu a účastnit se jednání, která byla svolána za tímto účelem;
l) mít vnitřní předpis (metodiku) k vykazování režijních nákladů a vnitřní předpis pro stanovení výše osobních nákladů, včetně podmínek pro stanovení výše odměn, tyto vnitřní předpisy po celou dobu řešení Projektu dodržovat a Poskytovateli kdykoliv na vyžádání předložit jejich aktuální znění;
m) vést internetovou stránku Projektu v anglickém znění a zveřejňovat na ní příležitosti pro využití výzkumných kapacit zajišťovaných Projektem uživateli v režimu otevřeného přístupu;
1) Projekt nemá další účastníky.
Článek 8
Další účastníci Projektu
2) Dalším účastníkem může být pouze subjekt, který splňuje podmínku uvedenou v čl. 1. odst. 6 Smlouvy.
3) Další účastníci Projektu (viz § 2 odst. 2 písm. j) zákona č. 130/2002 Sb.) se mohou podílet na využití poskytnuté dotace, pouze pokud je jejich výzkumný přínos nezbytný k řešení Projektu v souladu s Přílohou I. Příjemce je povinen koordinovat činnost všech účastníků Projektu a uzavřít s nimi písemnou smlouvu o účasti na řešení Projektu, která obsahuje zejména rozdělení jednotlivých činností mezi účastníky, rozdělení dotace mezi Příjemce a další účastníky Projektu (včetně termínů a způsobů jejího poskytování a kontroly) a úpravu práv k výsledkům dosaženým účastí jednotlivých účastníků Projektu. Úprava sjednaná ve smlouvě o účasti na řešení Projektu musí Příjemci umožnit zveřejňovat úplné, pravdivé a včasné informace o Projektu a jeho výsledcích. Příjemce odpovídá za to, že jím uzavřené smlouvy o účasti na řešení Projektu budou obsahovat ustanovení opravňující Poskytovatele provádět u dalších účastníků Projektu kontrolu ve stejném rozsahu, v jakém je Poskytovatel oprávněn kontrolovat Příjemce.
4) Smlouva o účasti na řešení Projektu je mezi Příjemcem a dalším účastníkem sjednána do 60 dnů od podpisu Xxxxxxx a přistoupí-li další účastník v průběhu řešení Projektu, je sjednána do 60 dnů od uzavření dodatku Smlouvy, který přítomnost dalšího účastníka reflektuje. Příjemce předloží smlouvy o účasti na řešení projektu Poskytovateli na vyzvání.
5) Příjemce je povinen poskytnout část podpory připadající na další účastníky Projektu těmto účastníkům nejpozději vždy do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy ji obdržel od Poskytovatele. Výše prostředků, které z dotace získávají další účastníci Projektu, a jejich rozdělení v jednotlivých letech je uvedeno v Příloze II. Smlouvy.
Článek 9 Dodavatelé
Dodavatelé, jejichž plnění je potřebné k řešení Projektu, musí být Příjemcem vybráni v souladu s režimem stanoveným v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Cena jakékoliv dodávky nesmí přesáhnout cenu v místě a čase obvyklou se zohledněním charakteru dodávky.
Článek 10 Kontrola řešení Projektu
1) Poskytovatel je v souladu s platnými právními předpisy (především podle § 13 zákona č. 130/2002 Sb., podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,) oprávněn provádět u Příjemce kontrolu řešení Projektu, plnění cílů Projektu, personálního a finančního řízení Projektu, čerpání a využívání dotace, včetně zhodnocení účelnosti vynaložených výdajů, dosažených výsledků a jejich právní ochrany, v průběhu řešení Projektu a následně i po dobu až 10 let od ukončení řešení Projektu. Využívá k tomu předložených průběžných zpráv o realizaci Projektu a dalších informací, které si za tímto účelem od Příjemce vyžádá. Kontrola podle tohoto odstavce se provádí také vždy po ukončení řešení Projektu, a to na základě předložené závěrečné zprávy o realizaci Projektu.
2) Příjemce je povinen poskytnout osobám provádějícím kontrolu přístup na svá pracoviště a k osobám podílejícím se na řešení Projektu, stejně jako ke všem účetním a dalším dokumentům, datovým záznamům a zařízením, která byla za prostředky z dotace pořízena nebo která s Projektem souvisejí.
3) Poskytovatel je oprávněn pozastavit poskytování prostředků dotace, pokud mu nebyly Příjemcem předloženy doklady k prokázání uznaných nákladů Projektu, průběžná zpráva o realizaci Projektu nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených Smlouvou.
4) Příjemce je povinen informovat Poskytovatele o kontrolách, které u něj byly v souvislosti s poskytnutou podporou provedeny externími kontrolními orgány, včetně závěrů těchto kontrol, a to bezprostředně po jejich ukončení.
Článek 11
Zrušení Smlouvy, sankce za porušení Smlouvy
1) Smluvní strana je oprávněna podat písemný návrh na zrušení této Smlouvy podle § 167 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zrušení Smlouvy lze podat také v případě závažného porušení povinností souvisejících s poskytnutím dotace podle této Smlouvy stanovených právním předpisem či Smlouvou.
2) V případě nesplnění povinností Příjemce podle čl. 7 písm. c), e), f) h), i), j) k), l), m), n) nebo čl. 8 odst. 4 vzniká Poskytovateli nárok na smluvní pokutu ve výši 50 tisíc Kč. Jestliže v přiměřené lhůtě od oznámení o uplatnění nároku na smluvní pokutu dle předchozí věty Příjemci nedojde k nápravě, nejdříve však po marném uplynutí 15 dnů od tohoto oznámení, může být smluvní pokuta udělena opakovaně. Smluvní pokuta je splatná do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy Poskytovatele Příjemci k jejímu uhrazení.
3) Odpovědnost za plnění Smlouvy vůči Poskytovateli nese Příjemce. Proto v případech, kdy porušení smluvní povinnosti zavinil případný další účastník Projektu, povinnost úhrady smluvní pokuty podle tohoto článku nese Příjemce. Povinnost k náhradě takto Příjemci vzniklé škody je upravena ve Smlouvě o účasti na řešení Projektu.
4) Za podmínek uvedených v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), je Poskytovatel oprávněn podporu (dotaci) nebo její část nevyplatit, nebo žádat vrácení prostředků, které na základě Smlouvy již byly Příjemci vyplaceny, či jejich části.
Článek 12
Práva k výsledkům Projektu
1) Všechna vlastnická a užívací práva a práva duševního vlastnictví k výsledkům Projektu, jejichž využívání je upraveno zvláštními právními předpisy, náleží Příjemci. Jsou-li v Projektu zapojeni kromě Příjemce další účastníci, jsou uvedená práva mezi nimi rozdělena v poměru vyplývajícím ze smlouvy o účasti na řešení Projektu podle článku 8 Smlouvy, resp. v poměru, v jakém se na dosažení výsledku podíleli.
2) Příjemce a další účastníci Projektu, kteří uplatňují práva k výsledkům Projektu, jsou povinni zajistit, aby výsledky, k nimž mají vlastnická práva a které mohou být využity, byly přiměřeně a účinně chráněny a využít je nebo umožnit jejich využití při respektování nezbytné ochrany vlastnických a uživatelských práv k výsledkům a mlčenlivosti podle zvláštních právních předpisů.
3) Výsledky, které nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo nejsou předmětem obchodního tajemství, jiného tajemství nebo utajovanou informací podle zvláštního právního předpisu, je Příjemce povinen aktivně veřejně šířit.
Článek 13 Práva k majetku
Vlastníkem hmotného majetku, potřebného k řešení Projektu a pořízeného z poskytnuté dotace, je Příjemce či další účastník Projektu, který si uvedený majetek pořídil nebo ho při řešení Projektu vytvořil. Po dobu realizace Projektu Příjemce ani další účastníci nejsou oprávněni bez souhlasu Poskytovatele s tímto majetkem nakládat ve prospěch třetí osoby, tj. například tento majetek zcizit, pronajmout, půjčit, zapůjčit či zastavit.
Článek 14 Odpovědnost za škodu
Poskytovatel nenese odpovědnost za jednání nebo naopak nečinnost Příjemce. Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které spočívají v poznatcích dosažených v rámci řešení Projektu.
Článek 15 Spory smluvních stran
Spory smluvních stran vznikající ze Smlouvy a v souvislosti s ní budou řešeny podle právních předpisů České republiky.
Článek 16 Vyhodnocení výsledků Projektu
Projekt je průběžně vyhodnocován Příjemcem na základě průběžných zpráv o řešení Projektu. Konečné vyhodnocení z hlediska vytýčených a dosažených cílů je předmětem závěrečné zprávy o řešení Projektu. Poskytovatel výsledky Projektu vyhodnocuje průběžně, přičemž průběžné zprávy a závěrečná zpráva o řešení Projektu jsou podkladem pro komplexní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, které Poskytovatel provádí prostřednictvím zahraničních hodnotitelů.
Článek 17
Závěrečná ustanovení
1) Smlouva nabývá platnosti dnem podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem jejího zveřejnění v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost Smlouvy končí ke 180. dni po ukončení Projektu.
2) Jakmile Smlouva nabude účinnosti, Poskytovatel bude považovat za způsobilé i ty náklady, které vznikly Příjemci, popřípadě dalším účastníkům Projektu, v době řešení Projektu podle článku 1 odst. 4 Smlouvy před datem účinnosti Xxxxxxx.
3) Změny Smlouvy, není-li ve Smlouvě výslovně uvedeno jinak, mohou být prováděny pouze dohodou smluvních stran formou písemných vzestupně číslovaných dodatků, podepsaných oprávněnými zástupci smluvních stran.
4) Smlouva je uzavírána v elektronické formě a podepisována digitálním podpisem osob oprávněných jednat jménem smluvních stran.
5) Poskytovatel zajistí uveřejnění Smlouvy a metadat Xxxxxxx v registru smluv včetně případných oprav uveřejnění. Nedodrží-li tento svůj závazek ve lhůtě 30 kalendářních dnů ode dne uzavření Smlouvy, je oprávněn zajistit uveřejnění Příjemce. Příjemce souhlasí s uveřejněním celého obsahu Xxxxxxx vyjma případných osobních údajů.
6) Smluvní strany souhlasně prohlašují, že si Xxxxxxx řádně přečetly, jejímu obsahu porozuměly, nejsou jim známy žádné důvody, pro které by Xxxxxxx nemohla být řádně plněna nebo které by způsobovaly její neplatnost, a že Smlouva je projevem jejich vážné vůle, což stvrzují svými podpisy:
Za Poskytovatele: Za Příjemce:
V Praze dne: V Řeži dne:
PhDr. Xxxxx Xxxxx Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Ph.D.
ředitel odboru výzkumu a vývoje ředitel
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.
PŘÍLOHA I – POPIS PROJEKTU VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
SPIRAL2-CZ
Název: Système de Production d’Ions Radioactifs Accélérés en Ligne – účast České
republiky
Akronym: SPIRAL2-CZ
Vědní oblast: Fyzikální vědy a inženýrství
Příjemce: Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. Statutární orgán: Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx, Ph.D. Odpovědná osoba:
Webové stránky: xxx.xxxxxx0.xx
1. ZAMĚŘENÍ A VÝZNAM VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
GANIL/SPIRAL2 (Grand Accélérateur National d'Xxxx Xxxxx, The Système de Production d’Ions Radioactifs en Ligne de 2e generation, xxx.xxxxx-xxxxxx0.xx) je klíčová francouzská laboratoř otevřená mezinárodní komunitě. Upgrade zařízení, pojmenovaný SPIRAL2, využívající svazky intenzivních stabilních a radioaktivních iontů (RIB), významně rozšiřuje možnosti v současné jaderné fyzice a jejích aplikacích.
GANIL/SPIRAL2 je schopen produkovat intenzivní svazky iontů a unikátní radioaktivní svazky pro výzkum od izotopů pro medicínu až po fyziku atomu a atomového jádra, od fyziky pevných látek po astrofyziku. GANIL/SPIRAL2 je alokován v Normandii, Caen, Francie. SPIRAL2 se nachází na evropské ESFRI mapě jako landmark a patří mezi světová vedoucí zařízení tohoto typu. SPIRAL2 dovoluje zásadním způsobem obohacovat současné znalosti na poli výzkumu.
Laboratoř bude pokrývat řadu výzkumných témat jako studium jader astrofyzikálního r- a rp-procesu, slupky v okolí magických jader, výzkum supertěžkých jader, témata v materiálových vědách, radiobiologii, výzkumu pro hadronovou terapii a radioterapii, energetice a dalších inter a multi- disciplinárních tématech.
SPIRAL2-CZ se účastní vývoje a upgradu GANIL/SPIRAL2 jak instalací specifických částí infrastruktury, tak spoluprací na vývoji dalších zařízení a do míry dané výší účasti i na definování budoucího směřování výzkumu a priorit GANIL/SPIRAL2.
GANIL/SPIRAL2 je klíčová francouzská a jedna z nejdůležitějších evropských urychlovačových laboratoří disponující unikátními iontovými svazky a neutronovými poli. Projekt využívá synergie s největším urychlovačovým centrem České republiky (CANAM, ÚJF AV ČR). Při výzkumu a vývoji vytváří prostředí pro přístup české komunity ke špičkovým zařízením ve Francii a využívá komplementaritu laboratoří.
Svazky částic a neutronů
Laboratoř GANIL/SPIRAL2 je vybavena (pěti) cyklotrony a novým lineárním urychlovačem. Zařízení
poskytuje
• nabité stabilní ionty s energiemi desítek MeV/A do intenzit jednotek uA. Tyto svazky jsou využívány od biologických výzkumů (nízké energie) a aplikací na rozhraní oborů až k výzkumu
pomocí radioaktivních svazků produkovaných fragmentací stabilních jader při vyšších energiích,
• nabité stabilní ionty z lineárního 40 MV urychlovače LINAC od energií menších než 1 MeV do desítek MeV (40 MeV pro deuterony) s limitní intenzitou svazků 5 mA. Tyto svazky jsou určeny pro
o produkci neutronů (viz níže),
o aktivace materiálů a
o produkci radioaktivních svazků dalšími metodami,
• nabité radioaktivní ionty získávané metodou ISOL na komplexu SPIRAL1 nebo na LINAC a spektrometru S3. Radioaktivní svazky mají typicky energie několik MeV/A a intenzity v řádech milion částic za sekundu. V dalším období a zejména v budoucí fázi 2 projektu budou k dispozici řádově větší intenzity. Nízko-energetické radioaktivní ionty budou moci být dále post- urychlovány na střední energie, a tak je bude možno využít pro studium řady dalších procesů (transfer, Coulomb excitation, giant resonance, high spin states),
• zařízení poskytuje rychlé neutrony s kvazi-monoenergetickým a se spojitým spektrem, neutrony jsou k dispozici jak u přímo generátoru, tak i v hale TOF dlouhé 5-25 metrů a časová struktura svazku nabitých generujících částic je 1:100 s průměrnou maximální intenzitou 50 uA.
Detekční systémy
GANIL/SPIRAL2 jako vedoucí evropská a světová laboratoř má instalovány špičkové detekční systémy a další pokročilé detekční systémy hostuje. Nové systémy světové úrovně jsou v současnosti konstruovány, například laboratoř DESIR bude vybavena nejnovějšími technikami pro práci se svazky nízkých energií.
Spektrometry
VAMOS, S3 (Super Separator Specrometer, ve výstavbě), LISE, LISE 2000. Spektrometry různých typů umožňují selekci a identifikaci izotopů ať před reakční komorou, nebo přímo produktů studované reakce. Tyto spektrometry mají světově unikátní parametry. Unikátní design LISE je používán v řadě světových laboratoří.
Částicové detektory
- MUST2 - pole polovodičových teleskopů
- ACTAR TPC - aktivní terč nové generace, záznam trajektorií částic
- XXXXX, FAZIA - 4PI detektor pro kolize těžkých iontů. Výzkumy stavové rovnice hmoty
Detekční systémy pro gama a neutrony
EXOGAM, Chateau de Cristal, PARIS (scintilační multidetektor ve výstavbě), NEDA (neutronový multidetektor), AGATA (hostující polovodičový trackovací multidetektor)
Výčet klíčových kompetencí je neúplný, nicméně nastiňuje šíři záběru laboratoře.
ČR nemá podmínky na provoz takového zařízení. V evropském prostoru je několik zařízení produkujících radioaktivní svazky metodou ISOL (LNL Legnaro, ISOLDE CERN). GANIL/SPIRAL2 je však svým rozsahem a možnostmi unikátní a s upgrady SPIRAL2 zůstává na světové špičce.
GANIL/SPIRAL2 již uvedl do provozu první část projektu laboratoř NFS – Neutron For Science. Další fáze projektu S3 – Super Spectromètre Séparateur je ve fázi výstavby a v letech 2023-2024 je plánováno jeho dokončení a charakterizace, další část DESIR – Désintégrations, Excitation, Stockage d’Ions Radioactifs má zajištěné financování. Další fáze rozvoje se nyní specifikují, a to s ohledem na kompetitivnost a aktuálnost výzkumu v letech 2030 a dále. Veškeré plány upgradu vycházely a vycházejí z potřeb uživatelské komunity.
Uživatelé předkládají tzv. Letters Of Intent (LoI), kde definují experimentální aktivity klíčové pro rozvoj oboru. Na základě těchto LoI jsou managementem, sestaveným z předních odborníků, definovány priority. Uživatelé se sdružují a organizují v komunitách kolem jednotlivých částí zařízení (laboratoří, detektorů, systémů), kde dále (na základě peer-reviewed návrhů experimentů) pracují na definování, vývoji a výrobě zařízení. Velká podpora celému zařízení od regionu se odráží též v akcentování socio- ekonomických směrů výzkumu, jako je výzkum radioizotopů pro medicínu, vývoj technologií pro masové nasazení nebo např. výroba nano-membrán pro průmysl.
Infrastruktura s urychlovačem LINAC dovoluje v následujícím období výzkum v oblasti reakcí s neutrony, aktivační měření materiálů pro budoucí energetická zařízení a medicínu. Probíhající upgrade části SPIRAL1 umožní principiální výzkum s radioaktivními svazky na hranicích stability i měření spojená s otázkami jaderné astrofyziky. Dosažené výsledky jsou standardně publikovány v recenzovaných časopisech. Znalosti na poli jaderných dat pro materiály a medicínu přecházejí do veřejných databází (např. EXFOR, TENDL) a slouží komunitě vědecké i průmyslové.
GANIL/SPIRAL2 připravuje další krátkodobé a dlouhodobé plány. V krátkodobých plánech jsou kromě spuštění výše uvedených zařízení i úpravy směrem ke zvýšení stability a výkonu současných zařízení. V dlouhodobých plánech se připravují kroky směrem k produkci intenzivních radioaktivních iontů se třemi variantami: fisson pomocí UCx terče, photo-fission pomocí elektronového urychlovače a multi- nucleon transfer pomocí gas-catcher. Připravovány jsou plány na re-akceleraci radioaktivních jader na energie, které nejsou jinde ve světě k dispozici. Lidstvo zná 252 stabilních izotopů a v současnosti pozorovaných přes 1 000 radioaktivních izotopů je jen zlomkem počtu, který existuje.
2. MANAGEMENT VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
Struktura řízení projektu SPIRAL2-CZ sestává z:
• managementu projektu,
• administrace projektu
• vědecké a technické sekce.
Všechny sekce vzájemně spolupracují. Projekt (management) je podřízen přímo řediteli hostitelské instituce ÚJF AV ČR, ve vztahu k SPIRAL2-CZ není v rozporu s právními předpisy. Vyvíjená činnost bude v oblasti základního výzkumu a ekonomické činnosti generující zisk (patentové přihlášky, služby apod.) se nepředpokládají, nebo jejich přínos bude zcela minimální. SPIRAL2-CZ má tříčlenný poradní orgán SAC (viz níže).
Projekt SPIRAL2-CZ organicky benefituje z propracované organizační struktury vlastní infrastruktury GANIL/SPIRAL2. Právně je v současnosti GANIL/SPIRAL2 francouzskou právnickou osobou formy Economic Interest Group (Groupement d'intérêt économique - GIE) s 50% podíly CEA (Commissariat a l'Energie Atomique) a CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique).
Schéma řízení GANIL/SPIRAL2:
Vztah SPIRAL2-CZ a GANIL/SPIRAL2
• Vedení GANIL/SPIRAL2 je reprezentováno výkonným a vědeckým řediteli (ředitelkami) a projekt
SPIRAL2-CZ s nimi přímo komunikuje otázky řízení a managementu,
• projekt s vědomím vedení GANIL/SPIRAL2 dále přímo komunikuje s řízením jednotlivých sekcí (urychlovače, budovy, finanční, řízení kvality, dokumentace, bezpečnost atd.).
SC - Scientific Council (vědecká část), PAC (Programme Advisory Committee - schvaluje předkládané experimenty na základě excelence a prověřuje na základě možností a schopností zařízení). SC dohlíží na vědeckou stránku projektu, dává doporučení pro vědecké směřování výkonným strukturám. Její složení je mezinárodní, čtyři ze třinácti členů jsou z Francie.
GUEC GANIL Users Executive Committee - organizuje uživatele a zprostředkovává interakci mezi skupinami uživatelů okolo jednotlivých zařízení, řeší technickou část pod vedením instituce a PAC.
SC pro GANIL/SPIRAL2 pravidelně posuzuje směřování ve všech dotčených oborech SPIRAL2, Česká Republika zde má svého zástupce.
Projekt SPIRAL2-CZ má tříčlenný SAC (Scientific Advisory Committee), který se pravidelně schází, získává aktuální informace o vědecké, technické i administrativní části projektu a na základě zkušeností hodnotí postup, schvaluje plány na další období a vydává doporučení.
SAC SPIRAL2-CZ je zaměřen na tematické okruhy, kde ČR v současnosti participuje. Jaderná astrofyzika a fyzika jádra, aktivace materiálů s dopady na konstrukční prvky budoucích energetických zařízení a radioizotopů s medicínským potenciálem. Zasedání je organizováno v hostitelské instituci nebo na infrastruktuře a účastní se vedení projektu, administrativní pracovník a eventuálně hosté (vědečtí pracovníci, popř. ředitel laboratoře).
Schéma řízení SPIRAL2-CZ:
3. SPOLUPRÁCE VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
V rámci GANIL/SPIRAL2 nyní (2022-) dochází k revizi původně plánované internacionalizace. Znovu začal být projednáván (v roce 2020 pozastavený) program vědeckého partnerství - Scientific Partnership. Na této platformě partnerské (evropské) státy dostanou pravomoci a hlasy při řízení a směřování laboratoře GANIL/SPIRAL2.
Partnerem by měla být vždy vybraná instituce země, která přístup organizuje. Laboratoř GANIL/SPIRAL2 byla dosud založena na široké evropské a světové vědecké komunitě, tato spolupráce bude v budoucnosti formalizována a dovolí také větší ovlivňování běhu a směřování GANIL/SPIRAL2 jednotlivými partnery.
GANIL/SPIRAL2 je zapojen do partnerství s 21 evropskými státy (17 členy EU) a s instituty v Kanadě, USA, Číně, Indii, Japonsku a Izraeli. Laboratoř se účastní v řadě mezinárodních projektů jako ENSAR2, EUROLABS, EURISOL D. F. (Distributed Facility, sdružující EU laboratoře s ISOL technikami a koordinující vývoj a výzkum a směřující k nové generaci ISOL zařízení) a je součástí sítě evropských laboratoří (projekty jako RADNEXT, XXXXX, kterých se účastní i příjemce projektu ÚJF). Další partnerství probíhají na meziinstitucionální úrovni - (virtuální laboratoře typu LIA - IRP NuAG s Českou Republikou).
Infrastruktura GANIL/SPIRAL2 je zařazena na Cestovní mapě ESFRI jako landmark.
4. OTEVŘENÝ PŘÍSTUP A UŽIVATELÉ VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
V závislosti na aktuální situaci, typicky jednou ročně je vyhlašováno zasedání PAC, kam uživatelé posílají své návrhy experimentů. Návrhy jsou pak (pokud to vyžaduje situace) posouzeny členy příslušných Collaboration Boards a jsou předloženy členům komise PAC, kteří po podrobném obeznámení projekty hodnotí.
Žadatel dostane námitky a dotazy od členů PAC písemně. Na veřejném zasedání PAC jsou pak projekty prezentovány a obhajovány. PAC poté, u projektů, které uznal jako excelentní, určí jejich prioritní pořadí.
Na přidělení a organizaci urychlovačového času pak pracuje vedení GANIL/SPIRAL2 na základě technických možností infrastruktury a za podpory z GUEC. Experimenty, které nebyly z různých důvodů realizovány, spadají do tzv. Backlog a jsou prioritně plánovány v následujícím období. Pokud experiment nedostane urychlovačový čas po tři období, je znova obhajován před komisí PAC, aby se zajistilo trvání jeho excelence.
Ze zkušenosti lze předpokládat, že z České republiky bude v uvedeném období spolupracovat jedna až dvě desítky vědců a studentů z různých oborů. V nedávné minulosti se podařilo také díky podpoře tohoto projektu zajistit jeden střednědobý a jeden dlouhodobý pobyt PhD studentů na infrastruktuře, jeden student zpracovává naměřená data v rámci PhD studia. Předpokládáme, že se podaří zorganizovat řada experimentálních krátkodobých pobytů a střednědobé pobyty dalších pracovníků, případně společné PhD studenty. Spolupráce s GANIL/SPIRAL2 má rovněž podporu v IFP (Institute Francais Prague) ve formě podpory studentů a organizace mezinárodního workshopu.
Data management infrastruktury je v souladu s principy FAIR, které jsou reflektovány hostitelskou laboratoří GANIL/SPIRAL2. Výstupy z experimentů jsou součástí Open Science. Prvotní je nový systém zálohování s krátkodobým uložením v GANIL/SPIRAL2 a pak dlouhodobým úložištěm na francouzské národní úrovni s výhledem desetiletí. Po prvotním tříletém období embarga (z důvodu ochrany originality výstupů) budou veškerá naměřená data moci být uvolněna na žádost ostatním zájemcům. V prvním období po zavedení FAIR principů do správy dat jsou již k dispozici praktické zkušenosti. Data samotná získávají DOI identifikátor, takže je možné je použít v citacích. Výsledky jsou samozřejmě publikovány v časopisech a publikovaná data jsou dodávána do mezinárodních databází (např. EXFOR), kde jsou také integrována do systémů a k dispozici uživatelům.
5. SOCIOEKONOMICKÉ DOPADY VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
SPIRAL2-CZ je kromě zaměření na základní badatelský výzkum silně orientován na dvě socioekonomická témata.
Zaměření aktivace materiálů se přirozeně soustřeďuje na aktivaci konstrukčních materiálů budoucích energetických zařízení a souvisejících projektů (dříve IFMIF nyní DONES, ITER, součásti budoucích urychlovačů, ADTT), které jsou klíčové pro plánování, bezpečný provoz a dekomisi zařízení.
Druhým tématem, které nyní získává v infrastruktuře trakci, jsou radioizotopy s potenciálem v medicíně. Dostup k variabilnímu urychlovači s intenzivními svazky dovoluje testovat produkční reakce nedosažitelné na obvyklých zařízeních i ostatních dedikovaných výzkumných laboratořích.
Zařízení GANIL/SPIRAL2 v současnosti plánuje instalaci dalších zařízení s využitím pro produkci izotopů pro medicínu, v nejbližším období v místě za urychlovačem LINAC (projekt REPARE) a v delším výhledu v tzv. production building, kde bude možno využít plného výkonu urychlovače. Budoucnost terapeutik a theranostik se odvíjí od možností jejich vývoje a tato infrastruktura má v této oblasti jedinečné postavení, které může vést k významnému pokroku v této oblasti. Česká strana je této tematice rovněž zainteresována, širší perspektivy a plány spolupráce byly diskutovány na mezinárodním workshopu Barrande 2022 organizovaném členy SPIRAL2-CZ za zásadní finanční podpory GANIL/SPIRAL2.
GANIL/SPIRAL2 poskytuje vzdělání studentům zejména fyzikálních oborů, kteří pak zčásti odcházejí jako špičkoví odborníci i do průmyslu. Pro projekt SPIRAL2-CZ dodávají české firmy (CAMEX, spol. s r.o.; XXXXXXXX s.r.o.; KOVO Hladík, s.r.o.; Vakuum servis, s.r.o.; TEVAK s.r.o., PBS Velká Bíteš, a.s. a další) detekční zařízení a v budoucí fázi projektu SPIRAL2 bude možnost vstoupit s know-how českého těžkého strojírenství do konstrukce velkých celků pro produkci intenzivních radioaktivních svazků.
6. KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE A PROPAGACE VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
GANIL/SPIRAL2 má komunikační strategii na vysoké úrovni a směřuje na důležitost infrastruktury pro francouzské a evropské využití. Strategie využívá akce pro veřejnost, jako je návštěva zařízení, specializované návštěvy a tréninkové pobyty pro studenty a propagaci infrastruktury na sociálních sítích. Projekt využívá produkce základní infrastruktury - např. překlady informačních letáků pro širokou veřejnost, dabování informačních a propagačních videí. GANIL/SPIRAL2 rovněž v rámci podpory projektu IDEAAL vytvořil reklamní produkty pro nejmladší generaci, které by mohly být lokalizovány do češtiny v případě pokračování takového projektu v blízké budoucnosti. Jedná se rovněž o možnosti účasti ČR jako zahraničního partnera a beneficienta takového projektu.
SPIRAL2-CZ využívá zdroje komunikační strategie GANIL/SPIRAL2 a využívá možností v rámci ČR jako jsou Týden vědy, Noc vědců, Vědafest a Veletrh vědy (v rámci projektu Otevřená věda Akademie věd ČR).
V rámci komunikační strategie začal být pravidelně pořádán vědecký workshop k česko-francouzské spolupráci v jaderné fyzice Xxxxxxxx. V roce 2022 se konal (z epidemických důvodů) odložený 3. ročník v ČR, původně plánovaný na rok 2020 a na podzim roku 2023 je plánován 4. ročník, který se bude konat ve Francii. Organizátorem 2. ročníku byl GANIL/SPIRAL2 a organizátorem 3.ročníku byli členové projektu SPIRAL2-CZ z ÚJF AV ČR. S podporou komunikace rovněž pomáhá IFP (Institute Francaise Prague) např. zaštítěním a organizováním on-line přednášky pro veřejnost (v rámci probíhajícího společného experimentu v ČR).
7. UZNANÉ NÁKLADY VELKÉ VÝZKUMNÉ INFRASTRUKTURY
Předpokládaná struktura osobních nákladů projektu:
• 2 vědečtí pracovníci (0,2 FTE každý) v platové hladině
• 2 vysokoškolsky vzdělaní konstruktéři (v celkovém FTE 0,3) v platové hladině
• 2 techničtí pracovníci (0,2 FTE každý) v platové hladině
• 1 administrátor (0,2 FTE) v platové hladině
Plán uznaných nákladů zohledňuje roční průměrné navýšení mezd v příštích letech.
Členský poplatek byl v roce 2018 plánován na základě konzultací s vedením XXXXX/SPIRAL2 a jimi očekávaného rozhodnutí od řídících francouzských institucí v částce cca 6 500 tis. Kč ročně. V roce 2020 bylo jednání o dohodě (Scientific Partnership) přerušeno. Současné vedení GANIL/SPIRAL2 v roce 2022 znova iniciovalo jednání o podmínkách dohody na straně zodpovědných francouzských institucí. V době psaní tohoto popisu nejsou podmínky známy, na základě konzultací lze však očekávat členské poplatky v oblasti 1 % ročních provozních nákladů GANIL/SPIRAL2, což by znamenalo několikanásobek částky přidělené v rámci dotace. V této situaci je obtížné navrhnout optimální řešení.
Navrhujeme tedy převést část prostředků z členských poplatků do položek nutných pro provoz infrastruktury. S ohledem na aktuální vývoj situace týkající se uzavření dohody (Scientific Partnership) a placení členských poplatků budeme v úzkém kontaktu s Poskytovatelem tak, aby bylo možné pružně reagovat a případné nespotřebované prostředky včas vrátit na účet Poskytovatele (a zároveň požádat o eventuální realokaci těchto prostředků do dalších let).
V provozních nákladech plánujeme 564-824 tis. Kč ročně. Po odečtení režijních nákladů (z provozních nákladů, viz níže, odhadovaných na základě pravidel z minulých let) zbývá v provozních nákladech v průměru 550 tis. Kč ročně:
Provozní náklady se skládají z:
Cestovní náklady
Předpokládané cestovní náklady na jeden týden pracovního pobytu jsou 25 tis. Kč na osobu. Dále počítáme s podporou účasti na workshopu Barrande 2023 a 2025 pro 5 pracovníků/studentů. V letech 2025-2026 bychom rádi – jako outreach projektu – podpořili účast 2 studentů z ČR ročně na experimentech GANIL/SPIRAL2.
Materiál a služby
Částka cca 120 tis. Kč/rok v provozních nákladech odpovídá potřebám na drobná elektronická, vakuová a technická zařízení, měřící a obráběcí nástroje, personální počítače, elektromateriál, strojírenský materiál, měřící fólie. Na služby je plánována částka 50 tis. Kč/rok (doprava, strojírenské a svářečské služby) s výjimkou roku 2023, kdy musí být realizována neočekávaná oprava krystalu HPGe detektoru v částce 230 tis. Kč. Detektor byl pořízen z prostředků infrastruktury v rámci OP VVV projektu.
Režijní náklady
Položka provozní náklady zahrnuje též náklady na režii. Režijní náklady odráží způsobilé nepřímé náklady spjaté s provozem VVI a odpovídají vnitřním pravidlům ÚJF AV ČR jako hostitelské instituce. Výše režijních nákladů je stanovena jako procentuální podíl nepřímých nákladů obslužného provozu k nákladům přímým. Nepřímé náklady zahrnují zejména administrativní náklady a provozní náklady budov. Kalkulace podílu způsobilých nepřímých nákladů je každým rokem aktualizována metodou flat rate, procentní sazba se v souvislosti s výší provozních nákladů pohybuje mezi 20-25 %. Finální výše režijních nákladů v jednotlivých letech bude uvedena v Průběžných zprávách a v Závěrečné zprávě projektu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Identifikační kód Projektu: LM2023071
SPIRAL2-CZ
PŘÍLOHA II – DETAILNÍ ROZPOČET PROJEKTU A UZNANÉ NÁKLADY PROJEKTU (V TIS. KČ)
Č. j.: MSMT-71/2023
0000 | 0000 | 0000 | 0000 | Celkem | ||||||
Uznané náklady | Dotace MŠMT | Uznané náklady | Dotace MŠMT | Uznané náklady | Dotace MŠMT | Uznané náklady | Dotace MŠMT | Uznané náklady | Dotace MŠMT | |
Osobní náklady | 880 | 880 | 960 | 960 | 960 | 960 | 960 | 960 | 3 760 | 3 760 |
Investice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Členské poplatky | 3 242 | 3 242 | 2 624 | 2 624 | 2 330 | 2 330 | 2 224 | 2 224 | 10 420 | 10 420 |
Provozní náklady | 824 | 824 | 564 | 564 | 636 | 636 | 636 | 636 | 2 660 | 2 660 |
Celkem | 4 946 | 4 946 | 4 148 | 4 148 | 3 926 | 3 926 | 3 820 | 3 820 | 16 840 | 16 840 |
PII-1