TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
MINISTERSTVO HOSPODÁŘSTVÍ CESKE REPUBLIKY SPRÁVA PRO DOPRAVU
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
KAPITOLA 19.
OCELOVÉ OSTY
A KONSTRUKCE
Schváleno: MH ČR Správa pro dopravu č.j. 515112/92-520 ze dne 30.12.1992
s účinností od 1.1.1993
Praha, prosinec 1992
OBSAH
Strana
19.1 ÚVOD 2
19.1.1 Obecně 2
19.1.2 Příprava stavby mostního objektu s ocelovou nebo se spřaženou ocelo- betonovou nosnou konstrukcí 2
19.1.3 Dodávka a montáž ocelových konstrukcí příslušenství pozemních komunikací 2
19.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 2
19.2.1 Materiály pro ocelové mostní konstrukce 2
19.2.2 Materiály pro ocelové konstrukce příslušenství pozemních komunikací 3
19.2.3 Materiály pro ochranu proti korozi 3
19.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 4
19.3.1 Dílenská výroba 4
19.3.2 Dílenská montáž a dílenská přejímka 5
19.3.3 Základní ochrana proti korozi v dílně 7
19.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY 7
19.4.1 Doprava na staveniště 7
19.4.2 Převzetí staveniště a skládka ocelových dílců 7
19.4.3 Montáž na staveništi 7
19.4.4 Montážní přejímka 8
19.4.5 Ochranná opatření před účinky bludných elektrických proudů 9
19.4.6 Xxxxxxx před přepětím 9
19.4.7 Rekonstrukce a demontáž 9
19.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY 10
19.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY 10
19.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ 10
19.7.1 Svařování na staveništi 10
19.7.2 Ochrana konstrukcí nátěry na staveništi 10
19.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 10
19.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ 11
19.10 EKOLOGIE 11
19.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 11
19.11.1 Seznam příslušných ČSN a ON včetně změn 11
19.11.2 Seznam technických předpisů normativního charakteru včetně
rezortních typizačních směrnic 12
1
19.1 ÚVOD
Tato kapitola se musí vykládat a chápat ve smyslu usta novení, definic, pokynů a doporučení uvedených v kap.
1 TKP - Všeobecně.
19.1.1 Obecně
Kapitola 19 těchto Technických kvalitativních podmí nek (dále jen TKP) platí pro mostní objekty pozemních komunikací s nosnou konstrukcí ocelovou nebo spřa- ženou ocelobetonovou, pro jejich ocelové nebo spřa- žené ocelobetonové podpěry a pro ocelové části mostního vybavení, které se stanou trvalou částí mostní ho objektu.
Dále platí pro nosné ocelové konstrukce příslušenství pozemních komunikací (nosné ocelové konstrukce do pravních značek, ocelových svodidel, zábradlí, plotů, protihlukových stěn, osvětlovacích stožárů, různých pří střešků apod.). Součástí dodávky ocelové konstrukce jsou součásti kotvení ocelových konstrukcí včetně ko tevních šablon pro osazení zabetonovaných kotevních šroubů. Zabetonované kotevní desky a závlače kotev ních šroubů s hákem jsou zámečnickou částí dodávky betonových konstrukcí.
Pro ocelové mosty méně běžných typů (mosty oblou kové, zavěšené, visuté, pohyblivé, rozebíratelné apod.), jakož i pro mosty s rozpětím největšího pole více než 100m, nutno tyto TKP doplnit Zvláštními technickými kvalitativními podmínkami (ZTKP), přihlížejícími k specifickým problémům těchto konstrukcí, jejich výroby a montáže atd. Totéž platí pro mosty s méně běžným způsobem montáže (podélný či příčný zásun, podélné postupné vysouvání, letmá montáž, zapla vování, montáž sklápěním apod.).
19.1.2 Příprava stavby mostního objektu s ocelovou nebo se spřaženou ocelo betonovou nosnou konstrukcí
Zhotovitelem mostního objektu s ocelovou nebo spřa ženou konstrukcí, pro kterou je základní normou CSN 73 6205 - 1984, bývá nejčastěji stavební organizace ve spolupráci obvykle se dvěma zhotoviteli:
- výrobu a dodávku ocelové konstrukce zajišťuje výrobce (obvykle mostárna),
- montáž ocelové konstrukce provádí montážní orga nizace (případně může zhotovitel nebo podzho- tovitel provést montáž sám svým montážním oddělením, pokud toto oddělení má vhodné techno logické a personální vybavení).
Přitom pro oba uvedené podzhotovitele platípožadavek, že vyrábět a montovat ocelové konstrukce mohou jen ti, kteří mají tuto činnost výslovně stanovenou v před mětu svého podnikání zapsáním v obchodním rejstří ku. respektive mají na tuto činnost příslušné živnostenské oprávnění.
Na základě dokumentace pro zhotovovací práce stavby (DZPS) zpracuje výrobce konstrukce výrobní doku mentaci, při čemž je třeba projednat s montážním podnikem, s objednatelem a s projektantem realizační dokumentace případně dokumentace pro zhotovovací práce stavby:
- způsob montáže,
- druh montážních styků a jejich provedení,
- polohu montáž, styků s ohledem na manipulaci s montážními díly (rozměry a hmotnost) a jejich přepravu,
- sled dodávek.
Před zahájením výroby konstrukce vypracuje výrobce technologický předpis výroby (blíže viz čl. 19.3.1). Před zahájením montáže konstrukce vypracuje montážní organizace montážní dokumentaci a technologický předpis montáže (blíže viz čl. 19.4.3).
Výrobní dokumentace, montážní dokumentace a tech nologický předpis montáže se předkládají investorovi a projektantovi k odsouhlasení.
Schválené a odsouhlasené podklady, tj. dokumentace pro zhotovovací práce stavby, prováděcí dokumentaci, výrobní dokumentaci, montážní dokumentaci a techno logický předpis montáže, a na vyžádání stavebního do zoru i technologický předpis výroby, obdrží ve 2 soupravách stavební dozor, který musí být průběžně informován jak o průběhu výroby konstrukce, tak o pos tupu montáže, aby mohl kontrolovat a přebírat všechny důležité fáze výroby konstrukce v dílně a montáže konstrukce na staveništi. Těchto kontrol a přejímek se zpravidla zúčastní i projektant v rámci autorského dozoru.
19.1.3 Dodávka a montáž ocelových konstrukcí příslušenství pozemních komunikací
Pro tyto konstrukcejsou základními normami ČSN 73 1401
- 1984, ČSN 73 1402 - 1987 a ČSN 73 1403 - 1989. Ve
srovnání s mostními konstrukcemi neplatí pro ně tak přísné požadavky na jakost materiálu, na přejímky v dílně a na staveništi apod. Příslušné podmínky stanoví podle různých druhů těchto konstrukcí smlouva o dílo mezi objednatelem a zhotovitelem.
K ocelovým konstrukcím příslušenství pozemních komunikací patří též protinárazové zábrany mostů nad pozemními komunikacemi podle ON 73 6266.
19.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
19.2.1 Materiály pro ocelové mostní konstrukce
Podle čl. 17 ČSN 73 2601 - 1988 a podle čl. 1
ON 73 2603 - 1978 se ocelové části mostních konstrukcí zařazují do výrobní skupiny Aa (zvýšená jakost výroby a přesnost ve smontovaném stavu, dynamické zatížení,
2
nebezpečí únavy materiálu a vzniku křehkého lomu). Nenosné části mostních konstrukcí se zařazují do výrobní skupiny C.
Vhodné oceli pevnostní řady 37 a 52 pro svařované nosné konstrukce mostů jsou obsaženy vtab. 3 a 4 čl. 13 ČSN 73 6205 - 1984. Pro nosné části se dodává materiál
s hutním atestem podle ČSN 42 0009 - 1978. Pro mate riál pro hlavní nosné části se požadujejakostnípřejímka v hutích stavebním dozorem.
Plechy a širokou ocel o tloušťce větší nebo rovné lOmm
pro hlavní nosné dílce, u kterých by zdvojení materiálu
ohrozilo bezpečnost, je třeba kontrolovat ultrazvukem (čl. 42 ČSN 73 2601 - 1988).
Pro volbu vhodných ocelí na odlitky a výkovky platí tab. 5 čl. 11 ČSN 73 6205 - 1984.
Pro volbu elektrod a přídavných materiálů pro svařování platiči. 17 ČSN 73 1401 - 1984 a čl. 25 až 29 včetně
Přílohy 2 ČSN 73 2601 - 1988.
Pro volbu materiálu šroubů a nýtů platí tab. 6 čl.20 ČSN 73 6205 - 1984. Pro kotevní šrouby platí ON 73 2615
-1978, pro šroubové třecí spoje pak CSN 73 1495 -1984.
Pokud se výjimečně navrhuje nebo opravuje konstrukce nýtovaná, lze užít nýtů dle CSN 02 2301 - 1967.
Pro užití patinující oceli ATMOFIX platí čl.16 ČSN 73 6205 - 1984, „Směrnice pro použití oceli ATMO
FIX“, TEVUH Praha, 1978 a VN 73 1466 Nosné
konstrukce z patinujících ocelí ATMOFIX, Vítkovice
a.s. Ostrava - 1990.
Pro betonové a železobetonové opěry a pilíře platí kap. 17 a 18 TKP.
Ve všech uvedených normách jsou specifikovány poža davky na jakost zvolených materiálů a způsob jejího ověřování.
Pro volbu materiálů spřahovacích trnů platí ON 73 2620. Pro volbu materiálůjiných spřahovacích prvků platí stejný postup jako pro hlavní nosné části O. K.
19.2.2 Materiály pro ocelové konstrukce příslušenství pozemních komunikací
Podle čl. 17 ČSN 73 2601 - 1988 se tyto konstrukce zařazují do skupiny C.
Vhodné oceli pevnostní řady 37 a 52 jsou obsaženy v tab. 2 a 2A CSN 73 1401 - 1984, v čl. 29 a 30 ČSN
73 1402 - 1987 a v tab.l ČSN 73 1403 - 1989.
Pro ostatní materiály platí údaje z čl. 19.2.1.
Na rozdíl od nosných ocelových konstrukcí mostů lze při montáži ocelových konstrukcí příslušenství užít i černých šroubů.
19.2.3 Materiály pro ochranu proti korozi
Způsob ochrany ocelových mostních konstrukcí a oce lových konstrukcí příslušenství pozemních komunikací
určuje projektant realizační dokumentace podle ČSN 03 8260 - 1983 v závislosti:
- na životnosti konstrukce požadované objednatelem (kupř. podle vyhlášky 94/1980 sb.),
- na stupni korozní agresivity atmosféry podle ČSN 03 8203 -1979,
- na životnosti ochrany, které chce navrženým postu pem dosáhnout,
- jedná-li se o vnější plochy konstrukce vystavené atmosférickým podmínkám nebo o vnitřní plochy uzavřených průřezů (ať přístupných či nepřístup ných) konstrukce vystavených kondenzaci vodních par. V nejnižších místech uzavřených průřezů se provedou otvory pro odtok kondenzované vody podle dokumentace.
Kvalita a životnost všech způsobů ochrany proti korozi odvisí:
- od vhodných konstrukčních detailů,
- od úpravy povrchu konstrukce před nanesením ochranných vrstev,
- od dodržení správného technologického postupu při nanášení ochranných vrstev, včetně ohledu na atmosférické podmínky a včetně dodržení předepsa ných časových odstupů při jednotlivých úkonech,
- od volby nátěrových systémů;
- od tlouštky nátěrů a způsobu jejich nanášení.
a) Vhodné konstrukční detaily
Pokud zhotovitel zjistí, že v návrhu konstrukce jsou místa, kde se může zadržovat voda nebo různé nečistoty
zadržující vlhkost, uvědomí o tom stavební dozor. Podrobnosti stanoví ČSN 03 8260 - 1983.
b) Úprava povrchu
Kvalita a životnost všech druhů ochrany proti korozi odvisí výrazně od úpravy povrchu ocelové konstrukce před nanesením základního nátěru nebo před metalizací. Proto povrch musí být zbaven:
- rzi a okují,
- neorganických i organických nečistot (prachu, solí, popílku, grafitu, mastnot, zbytků chladících emulzí, strusky z tavidel nebo z obalu elektrod, zbytků starých nátěrů),
- zbytků vlhkosti vzniklé kondenzací, orosením, jino vatkou či námrazou.
Všechny spáry nebo prohloubeniny musí být vyplněny vhodným tmelem.
Příslušná ustanovení o úpravě povrchu obsahuje ČSN 03 8221 - 1988.
Nejméně účinné je ruční čištění ocelovými kartáči, oklepávacími kladívky a škrabkami (čl. 4 až 11
3
ČSN 03 8221). Na takto očištěný povrch lze užít pouze nátěrové systémy na bázi lněných olejů.
Čištění plamenem plynovými opalovacími hořáky (čl. 16 až 19 ČSN 03 8221 -1988) se užívá zejména při obnově starých, velmi poškozených nátěrů nebo u po
vrchů silně zrezavělých či znečistěných. Opálená plocha
se mechanicky očistí od zbytků nečistot. Nátěr možno provádět i na konstrukci zcela nevychladlou (na více než 40°C teplou), což příznivě zabraňuje kondenzaci vlhkosti od okolního chladnějšího ovzduší.
Nejkvalitnější úpravou povrchu, aťpro nátěrové systé my nebo pro metalizaci, je otryskání, buď v dílně v uzavřených kabinách, nejčastěji ocelolitinovou drtí různé zrnitosti (čl. 13 ČSN 03 8221 - 1988) nebo mimo
dílnu či na staveništi křemičitým pískem. Drsnost otryskaného povrchu ^se posuzuje podle xl.14 a 15 ČSN 03 8221 - 1988. Čím větší jsou nároky na kvalitu
a životnost ochranných vrstev, tím hladšího povrchu nutno otryskáním dosáhnout.
Při úpravě svarů před nátěrem je nutno mechanicky odstranit uvolněné okuje (oklepáním a kartáčováním) a odstranit všechny zbytky strusky, obalu elektrod či
tavidla (buď mechanicky nebo neutralizací roztokem kyseliny fosforečné - čl.47 až 49 ČSN 03 8221 - 1988).
Pokud se užije jiných způsobů čistění povrchu oceli, nutno dodržet ustanovení příslušných článků ČSN
03 8221 - 1988.
U nosných ocelových konstrukcí příslušenství pozem ních komunikací lze užít buď výše uvedených postupů předepsaných s ohledem na jejich životnost, příp. u menších dílců hromadně vyráběných může být výhodné i užití chemických způsobů úpravy jejich povrchů (od mašťování v alkalických roztocích nebo v rozpouštědlech, nebo v emulzích, moření v kyselinách, odřezování na bázi
kyseliny fosforečné nebo odrezovačích past apod.) podle čl.22 až 46 ČSN 03 8221 - 1988, event, tyto dílce
mohou mít upravený povrch již z primární výroby (pozinkování, fosfátování aj.).
Není-li způsob čištění určen v dokumentaci, rozhodne o něm stavební dozor.
c) Nátěrové systémy
Pro předepsání nátěrových systémů platí ČSN 03 8009
-1968.
U konstrukcí s povrchem čištěným okartáčováním nutno užívat základní nátěr i potřebný počet vrchních nátěrů na bázi lněného oleje.
Podstatně delší životnost zaručují nátěrové systémy na bázi epoxidových pryskyřic nanášené na otryskaný povrch oceli. Jejich další výhodou je rychlé schnutí.
Nejdelší přípustnou dobu mezi dokončením úpravy povrchu a zhotovením prvního nátěru stanoví CSN 03 8220 - 1984:
Stupeň korozní agresivity atmosféry (ČSN 03 8203 - 1979) | ocel | metalizovaný povlak (ČSN 03 8551-1984) |
1 | 7 dnů | 10 dnů |
2 | 2 dny | 2 dny |
3 až 5 | 4 hodiny | 4 hodiny |
+) Při příznivých povětrnostních podmínkách (tj. rela tivní vlhkosti vzduchu menší než 80%) může být interval delší, maximálně však 8 hod. (čili v rámci téže pracovní směny).
Vzájemné odlišení jednotlivých vrstev různými barev nými odstíny se předepisuje u základních i u vrchních nátěrů. Slouží pro orientaci o dokonalosti provedení sa motným natěračům i při kontrolách a při přejímce.
Před nanášením další vrstvy nutno zkontrolovat a příp. obnovit čistotu povrchu předcházející vrstvy. Další vrstvu nátěru možno nanášet až po souhlasu stavebního
dozoru.
d) Metalizace
U ocelových mostních konstrukcí, kde je navržena s ohle dem na požadovanou dlouhodobou životnost metalizace
kombinovaná sjedním nebo více organickými nátěry, platí ČSN 03 8551 - 1984 a ČSN 03 8762 - 1989.
Je-li u mostních konstrukcí dvouvrstvá metalizace Zn 40 m + AI 160 m, časový interval mezi metalizaci zinkem a další metalizaci hliníkem nemá překročit 48 hodin.
Při hromadné výrobě dílců malých rozměrů může být po dohodě se stavebním dozorem žárová metalizace nahra zena zinkovým povlakem ponořením dílců do rozta veného zinku.
19.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ
19.3.1 Dílenská výroba
Pro dílenskou výrobu ocelové mostní konstrukce podle odsouhlasené výrobní dokumentace m usí být výrobcem vypracován technologický předpis výroby, jehož obsah je uveden v čl.33 ON 73 2603 1 1978 :
- druhy děr pro šrouby a nýty,
- sled mezioperačních kontrol,
- postup sestavení prvků, dílců a celků, včetně jejich spojů (svařováním, šroubováním, nýtováním, třecí mi spoji),
- technologický postup svařování (viz dále),
- podmínky pro dílenskou přejímku (viz odst. 19.3.2),
- postup provádění protikorozní ochrany,
4
- upozornění na zvláštní způsob manipulace,
- jiné úchylky než podle ČSN 73 2611 - 1978,
- pokyny pro odstranění nepřípustných úchylek,
- další údaje podle typu konstrukce,
- způsob značení dílců a jeho odstranění,
- útvar provádějící defektoskopickou kontrolu,
- datum a jméno zpracovatele, schvalující orgán výrobce.
Technologický postup svařování podle čl.35 ON 73 2603 - 1978 obsahuje:
- údaje o základním materiálu, elektrodách, přídav- nčm materiálu,
- způsob stehování a svařování,
- postup kladení jednotlivých vrstev svarů,
- způsob uložení prvků nebo dílců při svařování,
způsob zajištění požadované geometrie tvaru (polo- hovadlaaj.),
teplotní režim (teplota předehřevu, přípustná vnější teplota),
- určení kvalifikace svářečů pro jednotlivé části a polo hy,
- pokyny pro odstranění nepřípustných deformací a pnutí během a po svařování,
- sled kontrol svařování včetně defektoskopické kontroly,
- jméno zpracovatele technologického postupu.
Vlastní výroba položek a dílců probíhá podle čl.34 až 113 ČSN 73 2601 - 1988 a čl.21 až 54 ON 73 2603 -
1978. Obsahuje zejména tyto operace: zbavení materiálu hrubých nečistot, oprava povrchových vad materiálu, opravy vad rozměrů a tvarů, stříhání, řezání pilou či kyslíkem, úprava řezových ploch,
úprava svarových ploch, vrtání a vystružování, ohýbání,
svařování,
- popř. nýtování,
- popř. třecí spoje.
Nosné části mostních konstrukcí smějí svařovat svářeči se státní zkouškou a periodicky zkoušení, se stupněm hodnocení B nebo C podle ČSN 05 0710 - 1975,
nenosné části mostních konstrukcí a ocelové konstrukce příslušenství pozemních komunikací smějí svařovat svářeči se základním kurzem podle ČSN 05 0705 -1976.
Přivařování spřahovacích trnů podle ON 73 2620 -1986 provádějí za podmínek platných pro svařování elektric
kým obloukem svářeči se základním kurzem podle ČSN 05 0705 - 1976 a s absolvováním kurzu zamě
řeného na přivařování trnů.
V průběhu výroby a zejména po ukončení svařování se kontrolují úchylky rozměrů a tvarů jednotlivých dílců podle ČSN 73 2611 - 1978.
Průběh výroby a výsledky všech provedených kontrol ních měření se zaznamenávají ve výrobním deníku, který podle čl.36 ON 73 2603 - 1978 obsahuje:
- evidenční údaje o konstrukci a zahájení výroby,
- odchylky od výrobní dokumentace, které vznikly během výroby,
- seznam svářečů, jejich kvalifikace, přidělené značky a datum poslední periodické zkoušky,
- zjištěné nedostatky práce a příkazy k jejich odstra nění,
- údaje o provedení a vyhodnocení defektosko- pických zkoušek s údaji o následných opatřeních,
- zápis o provedených dílenských třecích spojích,
- zpráva technické kontroly výrobce o provedení kon troly a způsobilosti konstrukce k dílenské přejímce,
- záznam o kontrole provedení nedodělků a odstra nění závad zjištěných při dílenské přejímce,
- záznam o provedení protikorozní ochrany,
- záznam o ukončení výrobního deníku.
Záznamy do výrobního deníku smí provádět výrobce, technická kontrola výrobce, montážní podnik, projek tant, objednatel a stavební dozor. Kopie výrobního dení ku se předává stavebnímu dozoru.
Jednotlivé dokončené montážní dílce se výrazně ozna čují, aby při montáži na staveništi nemohlo dojít k jejich záměně.
Závažné změny v provedení konstrukce proti odsouhla sené výrobní dokumentaci (např. změna tvaru, rozměrů, umístění montážních styků, provedení spojů apod.) mu sí být odsouhlaseny stavebním dozorem a projektantem realizační dokumentace a zaznamenány ve stavebním deníku.
19.3.2 Dílenská montáž a dílenská přejímka
Ocelové nosné konstrukce mostních staveb (včetně příslušných částí zařazených do výrobní skupiny C) se v dílně sestavují způsobem určeným ve výrobní doku mentaci podle čl.55 až 64 ON 73 6203 -1978 . V tomto sestavení proběhne dílenská přejímka za účasti objednatele, příslušného projektanta, stavebního dozoru a montážní organizace podle čl.65 až 85 ON 73 2603 - 1978.
5
Dílenská přejímka sestává:
- z kontroly souladu dokladů (o základním materiálu a o výrobě) a výrobní dokumentace,
- z odborné prohlídky konstrukce,
- ze zápisu o pře jímce.
K této přejímce musí být podle čl.72 ON 73 2603 - 1978 předloženy tyto doklady:
- schválená výrobní dokumentace včetně schvalova cího protokolu (včetně oprav, doplněnípodle podmí nek schvalovacího protokolu a změn vzniklých v průběhu výroby),
- výrobní deník,
- schema rozmístění taveb, tj. soupis jednotlivých položek materiálu pro hlavní nosné části s uvedením čísla tavby a čísla dokladu, provedený trvalým způsobem,
- schema rozmístění Rtg (Rai) snímků a jejich vyhodnocení včetně vlastních snímků,
- vyhodnocení ultrazvukové kontroly, byla-li přede psána,
- doklady o použitém základním a spojovacím mate riálu, s rekapitulací jejich použití pro jednotlivé položky hlavních nosných částí,
- doklady o tepelném zpracování (žíhání svařenců a odlitků),
- výkres geometrického tvaru konstrukce při přejímce v podélném a příčném směru,
- zápis o přejímce ložisek u výrobce ložisek.
Odborná prohlídka podle čl.74 ON 73 2603 - 1978 se zaměří zejména na:
- soulad geometrického tvaru, rozměrů, polohy osy nosné konstrukce a prostorového uspořádání s výrobní dokumentací a ČSN 73 2611 - 1978,
- kvalitu výroby jednotlivých prvků, dílců a celkové sestavy,
- kvalitu svarových spojů detailní vizuální kontrolou (lupou), označení svarů značkami svářečů, značení Rtg (Rai) a ultrazvukové kontroly u příslušných svarů, přechodů svarů, opracování a ukončení svarů,
- označení základního materiálu podle ON 73 2603 - 1978 část IV. čl. 22,
- kvalitu dílenských šroubových spojů kontrolou utažením,
- kvalitu nýtových spojů poklepem,
- kvalitu třecích spojů kontrolou utahovacích momen tů kontrolním momentovým klíčem,
- přípravu montážních svarů - mezery, vstřícnost prvků a dílců, vstřícnost děr a svarových ploch,
- očistění konstrukce a odstranění všech vrubů vznik lých v průběhu výroby (zápaly, vrypy, otlačeniny a pod.),
- provedení a označení kontrolních desek a výbě hových destiček, potřebných pro průkaz kvality montážních svarů,
- odsouhlasení ložisek s navazující částí nosné kon strukce,
- značky dílců.
Zápis o dílenské přejímce podle čl.76 a 77 ON 73 2603
- 1978 obsahuje:
- datum a místo přejímky,
- seznam přítomných s označením příslušných orga nizaci a vztahů,
- předmět přejímky: přesné označení konstrukce podle výrobní dokumentace a další evidenční čísla dodavatele a investora, - údaje o svolání přejímky,
- údaje o schválené dokumentaci (DZPS a příslušná část realizační dokumentace)
- stručný a výstižný popis konstrukce,
- základní údaje o použitém materiálu,
- výsledek kontroly dokladů předložených k dílenské přejímce,
- zhodnocení výsledků odborné prohlídky, zejména s uvedením popisu sestavy a její orientace, rozsahu rozměrové kontroly, rozsahu kontroly označení materiálu, rozsahu kontroly montáž, styků, rozsahu kontroly svarových spojů,
- souhrn vad a nedodělků s požadavky a terminy na jejich
odstranění a způsob kontroly s přihlédnutím k poža davkům čl. 75 ON73 2603 -1978 a ČSN 73 2611 -1978,
- vyjádření příslušného zhotovitele a podzhotovitelů,
- výsledek odborné prohlídky, celkové hodnocení kvality výrobku, souhlas k demontáži a dokončo vacím pracím, způsob provedeníprotikorozní ochra ny, uvedení hmotnosti konstrukce a souhlas k odeslání konstrukce po ukončení všech prací,
- odesílací dispozice (místo určení, adresa příjemce),
- upozornění na zvláštní způsob manipulace při naklá dání a vykládání a na způsob přepravy,
- údaje o předání dokumentace a dokladů,
- podpisy zástupců zúčastněných organizací.
Po dílenské přejímce se provedou případné opravy a dokončí nedodělky, sestavená konstrukce se rozebere na montážní díly, zváží se a provede se základní proti korozní ochrana.
Objednateli se předají 2 soupravy výrobních výkresů opravené podle skutečného provedení (stav po dílenské přejímce) pro potřeby budoucího správce ko munikace.
6
19.3.3 Základní ochrana proti korozi v dílně
Výrobce ocelové konstrukce na patřičně upravenou (viz čl. 19.2.3 b)) plochu konstrukce provede v souladu s realizační dokumentací:
- buď základní nátěr pro budoucí ochranu konstrukce nátěrovými systémy (viz čl. 19.2.3 c)), mimo oblast svařovaných styků a třecích spojů a jejich bezpro středního okolí,
- nebo žárovou metalizaci (viz čl. 19.2.3 d)), přičemž v případě montážního svařování vynechá oblast sty ků a jejich bezprostřední okolí, v případě montáž
ních třecích spojů s čistými ocelovými plochami podle 2. a 3. řádku tab.3 ČSN 73 1495 -1984 rovněž
vynechá metalizaci v oblasti styků a jejich bezprostředního okolí, v případě montážních třecích
styků metalizovaných ploch podle řádky 5 a 6 tab. 3 ČSN 73 1495 - 1984 metalizuje i vlastní stykové
plochy.
Jakost nátěrů se zkouší podle čl.7 ČSN 03 8220 - 1984.
Jakost metalizovaných povlaků se ověřuje podle odst.3 ČSN 03 8551 - 1984, jejich tlouštíka se měří magne
tickým tlouštkoměrem, jejich přilnavost k podkladu destruktivní metodou (čl.3.9 ČSN 03 8551 - 1984).
Postup natěračských prací musí být po celou dobu
kontrolován a veden o něm deník obsahující údaje podle čl. 29 až 31 ČSN 03 8250 - 1970. Kopie deníku se
odevzdá stavebnímu dozoru.
19.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY
19.4.1 Doprava na staveniště
Při nakládání, vykládání a dopravě ocelových dílců z výrobny na staveniště nutno dodržet ustanovení čl. 144 až 147 ČSN 73 2601 - 1988, aby dílce nebyly při zavě
šování a při dopravě deformovány nebo přetíženy a aby nebyla poškozena jejich protikorozní ochrana.
19.4.2 Převzetí staveniště a skládka ocelových dílců
Staveniště vyklizené a vybavené ve smluvně dohodnu tém stavu a s výškovým i směrovým zaměřením zákla
dů, úložných ploch apod. předává stavební dozor montážní organizaci podle čl. 153 ČSN 73 2601 - 1988.
O převzetí staveniště se sepíše zápis.
Skládka dílců na staveništi musí vyhovovat poža davkům čl. 155 ČSN 73 2601, zejména: spodní hrana
materiálu min. 300mm od úrovně terénu, prokládací vložky mezi díly výšky min. lOOmm, výška skla dovaných dílců od úrovně terénu max. 2000mm, event. 1600mm u dílců s ostrými hranami nebo u dílců s vyční vajícími styčmkovými plechy.
19.4.3 Montáž na staveništi
Pro montáž ocelové nebo spřažené ocelobetonové konstrukce na staveništi platí čl. 148 až 173 ČSN
73 2601 - 1988 a čl.91 až 108 ON 73 2603 - 1978.
Montážní organizace vypracuje montážní doku mentaci a technologický předpis montáže, který podle čl.95 ON 73 2603 - 1978 obsahuje zejména:
- způsob uložení dílců,
- technologický postup sestavování konstrukce z dílů do celku vzhledem k požadované geometrii tvaru v podélném i příčném směru,
- technologický postup svařování styků a přípojů hlavních nosných částí se řídí ustanovením čl. 35 ON 73 2603 - 1978 a jeho náplň je stejná, jak je uvedeno v čl. 19.3.1 TKP,
- technologický postup spojování styků a přípojů hlavních nosných částíkonstrukcejinou technologií,
- technické podmínky převzetí smontované konstruk ce, tj. umožnění přístupu ke každému místu kon strukce kupř. lešením, zdvihací plošinou, vhodným jeřábem apod.,
- sled kontrol,
- jiné úchylky, než připouští ČSN 73 2611 - 1978,
- uvedení rozhodujících zdvihacích zařízení,
- zvláštní způsoby uchycení konstrukce při manipu laci,
- uvedení dalších rozhodujících mechanismů,
- údaje o schválené dokumentaci (dokumentace pro zhotovovací práce stavby a realizační dokumentace včetně výrobní a montážní dokumentace),
- pokyny pro provedení projektantem předepsaných zkoušek na kontrolních deskách důležitých tupých svarů a způsob opracování konstrukce po jejich odstranění podle výrobní dokumentace.
Pokud je teplé a suché počasí, svařuje se ocelová mostní konstrukce na staveništi stejným způsobem a za stejných podmínek jako v dílně. Pokud tomu tak není, musí být místo pro svařování i svářeč chráněn před deštěm, sněhem, větrem a mrazem. Svařovat při teplo tách ovzduší pod 0°C se dovoluje jen výjimečně, prove- dou-li se uvedená opatření a předehřev materiálu nejméně na 70°C, a to i u ocelí, u nichž předehřev při teplotách nad 0°C není předepsán (čl. 89 CSN 73 2601
- 1988).
Pro posouzení jakosti důležitých tupých montážních svarů hlavních nosných částí mostních konstrukcí se současně se svarovým spojem svaří stejným způsobem i kontrolní desky přistěhované ke konstrukci. Zkušební
tělíska vyrobená z kontrolních desek se podrobí zkoušce tahem jrodle ČSN 05 1121 - 1984 a zkoušce lámavosti
podle CSN 05 1124 - 1984, příp. dalším zkouškám předepsaným v realizační dokumentaci. U spoje s předepsanými zkouškami prozářením se tyto zkoušky
7
provedou i na svařených kontrolních deskách. Doklad o provedených zkouškách s jejich vyhodnocením předloží montážní podnik při montážní prohlídce.
U tupých montážních svarových spojů hlavních nos ných částí se pro jejich bezvadné ukončení použijí přistěhované výběhové destičky.
Kontrolní desky a výběhové destičky se odstraňují způsobem určeným v technologickém předpisu montá že.
U montážních třecích spojů čistých ploch se stykové plochy na staveništi očistí buď kyslíkoacetylénovým plamenem nebo lépe otryskáním plochy křemičitým pískem a v době co nejkratší se provede třecí spoj. U stykových ploch metalizovaných v dílně se před provedením třecího spoje kontroluje a příp. obnoví čistota povrchu. V obou případech nutno striktně dbát na nepřekročení nejdelší přípustné doby stanovené projektantem mezi vlastní metalizací v dílně a utažením třecího spoje na stavbě, protože hodnota součinitele tření mezi stykovými plochami klesá s dobou vystavení atmosférickým účinkům (čl.9 a tab.3 ČSN 73 1495 -
1984) a tím by únosnost spoje mohla klesnout pod hodnoty předpokládané statickým výpočtem.
Posléze montážní podnik opraví při montáži poškozená místa základního nátěru nebo metalizace.
Průběh prací na staveništi podle čl.99 ON 73 2603 - 1978 se zaznamenává v montážním deníku, jehož náplň je obdobná náplni výrobního deníku a je podrobně uvedena v čl. 19.3.1.
19.4.4 Montážní přejímka
Přejímka smontované konstrukce na staveništi se skládá z kontroly dokladů, z odborné prohlídky konstrukce a z vypracování zápisu o montážní prohlídce, který je součástí zápisu o převzetí konstrukce.
Ke kontrole dokladů k montážní přejímce vyžaduje čl. 104 ON 73 2603 - 1978 předložit:
- výrobní dokumentaci (dodanou výrobcem), podle které byla konstrukce vyrobena s vyznačenými změnami, ke kterým došlo při montáži,
- projekt montáže,
- schema rozmístění Rtg (Rai) snímků mont. svarů a jejich vyhodnocení,
- výsledky zkoušek kontrolních desek,
- výsledek měření geometrického tvaru smontované konstrukce v podélném i příčném směru a měření základních rozměrů (rozpětí a celkového prosto rového uspořádám^,
- zápis o dílenské přejímce a doklady z dílenské přejímky,
- doklady o provedení třecích spojů podle ČSN 73 1495 - 1984,
- vyjádření technické kontroly montážního podniku o připravenosti konstrukce k montážní prohlídce,
- schválený technologický předpis montáže,
- další realizační dokumentaci, která byla při montáži použita,
- montážní deník.
Vlastní prohlídka smontované konstrukce podle čl. 105 ON 73 2603 - 1978 se zaměřuje zejména na:
- soulad geometrického tvaru, rozměrů, osazení na ložiskách, polohu osy nosné konstrukce a prosto rového uspořádání s realizační dokumentací,
- kvalitu svarových spojů detailní vizuální kontrolou (lupou), označení svarů značkami svářečů a defek- toskopických kontrol, přechody svarů, opracování a ukončení svarů,
- kvalitu montážních šroubových spojů kontrolou utažením,
- kvalitu montážních nýtových spojů poklepem,
- kvalitu třecích spojů kontrolou utahovacích momentů,
- kontrolu utěsnění spar na šroubových a nýtových stycích,
- kontrolu očištění konstrukce a odstranění všech vrubů a poškození vzniklých během manipulací a během montáže,
- zjištění zásahů provedených na konstrukci v průbě hu montáže odchylně od výrobní dokumentace (otvory, příchytky, návary).
Zápis o montážní prohlídce podle čl. 107 ON 73 2603
- 1978 se sepisuje po kontrole dokladů a po ukončení vlastní prohlídky a obsahuje zejména:
- datum a místo prohlídky,
- seznam přítomných s označením příslušných orga nizací a vztahů,
- předmět prohlídky - přesné označení konstrukce podle výrobní dokumentace a další evidenční údaje montážní organizace a objednatele, údaje o svolání prohlídky,
- údaje o dílenské přejímce,
- údaje o schválení technologického předpisu montá že, technologického postupu svařování a další výrobně technické dokumentace použité při montá ži,
- stručný a výstižný popis konstrukce,
- základní údaje o způsobu montáže,
- základní údaje o použitém montážním materiálu,
- výsledek kontroly dokladů předložených k montáž ní prohlídce,
- zhodnocení výsledků vlastní prohlídky podle předcházejícího, zejména s uvedením rozsahu kontroly rozměrů, provedení mont. styků a svaro vých spojů,
8
- souhrn vad a nedodělků s termíny jejich odstranění a způsob kontroly s přihlédnutím k čl. 106
ON 73 2603 (zjistí-li se při montážní prohlídce odchylky větší než stanoví ČSN 73 2611, je možné
je ponechat jen se souhlasem stavebního dozoru),
- zhodnocení, jak byly na montáži provedeny doda tečné úpravy a zásahy do konstrukce dohodnuté při dílenské přejímce,
- údaje o převzetí dokumentace a dokladů,
- vyjádření montážní organizace,
- výsledek prohlídky s hodnocením připravenosti k prohlídce a celkové hodnocení kvality konstrukce,
- podpisy zástupců zúčastněných organizací.
Po montážní prohlídce se pro budoucího správce mostního objektu podle čl. 108 ON 73 2603 - 1978 předají tyto doklady:
- dvě soupravy výkresů skutečného provedení,
- dvě soupravy výrobních výkresů provedené trvanli vým způsobem, opravené podle skutečného prove dení (stav po dílenské přejímce),
- všechny doklady předložené při dílenské přejímce s výiimkou Rtg (Rai) snímků a technologického předpisu výroby,
- schema rozmístění Rtg (Rai) snímků montážních svarů a jejich vyhodnocení,
- výsledky zkoušek kontrolních desek,
- výsledek měření geometrického tvaru smontované konstrukce v podélném a příčném směru a měření základních rozměrů,
- doklady o provedení třecích spojů dle ČSN 73 1495
- 1984,
- vyjádření technické kontroly o připravenosti k mon tážní prohlídce.
Po příznivém výsledku montážní prohlídky provede montážní podnik základní protikorozní ochranu, popř. metalizaci styků a jejich bezprostředního okolí. Defi nitivní krycí nátěry (jak na základním nátěru při ochraně konstrukce nátěrovými systémy, tak na metalizované konstrukci), pokud v ZTKPnení uvedeno jinak, provádí zhotovitel stavby. V prvém případě, je-li dílenský
základní nátěr starší dvou měsíců, nutno jej podle čl.8 ČSN 03 8220 - 1984 před další nátěrovou vrstvou obno
vit.
19.4.5 Ochranná opatření před účinky bludných elektrických proudů
Pokud je ocel v mostní konstrukci ohrožena bludnými proudy, jsou v dokumentaci navržena opatření k jejich eliminaci (ČSN 03 8370 - 1963, ČSN 03 8372 - 1977,
ČSN 03 8374 - 1975 a Směrnice Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty pozemních komunikací, PONTEX, 1992).
V případě předepsaného požadavku v dokumentaci zajišťuje zhotovitel kontrolní korozní průzkum podle ČSN 03 8372 čl. 37.
19.4.6 Xxxxxxx před přepětím
Pokud je v dokumentaci pro zhotovovací práce stavby zpracována ochrana před přepětím, je nutno při prová dění dodržet postupy předepsané v dokumentaci vč. úprav proti obvyklému provedení, jestliže je současně zhotovena dokumentace ochranných opatření stavby před účinky bludných elektrických proudů.
Po realizaci zhotovovacích prací dodavatel zajišťuje výchozí revizní zprávu ochrany před přepětím. V přípa dě zřízení ochrany stavby před škodlivými účinky bludných elektrických proudů zhotovitel zajišťuje rovněž geofyzikální a elektrická měření a jejich vyhodnocení podle zpracované dokumentace ochrany před těmito účinky.
19.4.7 Rekonstrukce a demontáž
Pro rekonstrukci ocelových konstrukcí mostů platí čl. 192 až 193 ČSN 73 2601 - 1988.
Rekonstrukce se provádí podle schválené DZPS a odsouhlasené realizační dokumentace. Pro materiál a výrobu nových dílů platí příslušné články těchto TKP. Má-li dojít ke svařování nových dílů se stávající konstrukcí, nutno se předem přesvědčit o svařitelnosti materiálu stávající konstrukce. Před svařováním je třeba starý nátěr v místě svarů dokonale očistit na čistý kov. Uvolněné nebo odsekané a odvrtané nýty možno nahra dit bud’ opět nýty nebo vysokopevnostními šrouby.
U rekonstrukcí ocelových mostů se odebírají vzorky oceli pro zkoušky jakosti materiálu a zkoušku svaři telnosti oceli. Jakost materiálu se prověřuje zkouškou tahem, kde se zjišťuje mez kluzu a pevnosti a z těchto hodnot se stanovují druhy materiálu (svářkové železo nebo plávková ocel) a zároveň se určí výpočtová pevnost materiálu. Zkouška svařitelnosti se provádí svařením dvou vzorků přeplátováním. Svar je dobrý a materiál vyhovuje, když se tyč ve svařeném místě ohne za žáru tak, až obě ramena dolehnou na sebe, aniž by se svařené plochy odtrhly.
Pro kontrolu, přejímku a převzetí rekonstruované konstrukce platí příslušná ustanovení těchto TKP jako pro nové konstrukce.
Pro demontáž ocelových konstrukcí platí čl. 194 až 199 ČSN 73 2601 - 1988.
Pokud je konstrukce určena k vyřazení, rozřeže se na části vhodné velikosti a hmotnosti pro dopravu na šrotiště.
Pokud se počítá s využitím stávajícíkonstrukce najiném místě, nutno zpracovat příslušnou dokumentaci, xxxxxx xxx, které styky a spoje uvolnit a jak označit demonto vané díly. Velikost a hmotnost dílů se stanoví podle nosnosti zvedacích mechanizmů, možností přepravy a druhu montáže na novém stanovišti.
9
Části konstrukce poškozené před demontáží nebo při demontáži nutno buď opravit nebo nahradit novými.
Pro montáž ocelové konstrukce na novém stanovišti platí příslušná ustanovení těchto TKP.
19.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ
A KONTROLNÍ ZKOUŠKY
Jakost důležitých tupých montážních svarů hlavních nosných částí mostních konstrukcí se provádí a zkouší tahovou zkouškou a zkouškou lámavosti, jakje uvedeno v čl. 19.4.3.
19.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY
V průběhu výroby a montáže ocelových mostních kon strukcí a ocelových konstrukcí příslušenství pozemních komunikací se přípustné odchylky kontrolují postupně ve čtyřech etapách:
a) jakost materiálu podle hutního atestu a příp. podle výsledků jakostní přejímky v hutích srovnáním s přípustnými hodnotami odchylek v jednotlivých materiálových listech (viz čl. 19.2.1 a 19.2.2),
b) rozměrové a tvarové odchylky jednotlivých polo žek a dílců konstrukce srovnáním s přípustnými
výrobními tolerancemi rozměrů a tvarů určenými v ČSN 73 2611 - 1978 (viz čl. 19.3.1),
c) rozměrové a tvarové odchylky smonto
xxxx konstrukce při dílenské přejímce srovnáním s přípustnými hodnotami v ČSN 73 6211 - 1978
(viz čl. 19.3.2),
d) rozměrové a tvarové odchylky konstrukce smonto
vané na staveništi, zjištěné při montážní přejímce, srovnáním s přípust. hodnotami v ČSN 73 6211 -
1978 (viz čl. 19.4.4).
19.7 KLIMATICKÁ OMEZENÍ
19.7.1 Svařování na staveništi
Pokud je teplé a suché počasí, svařuje se ocelová mostní konstrukce na staveništi stejným způsobem a za stejných podmínek jako v dílně. Pokud tomu tak není, musí být místo pro svařování i svářeč chráněn před deštěm, sněhem, větrem a mrazem. Svařovat při teplo tách ovzduší pod 0°C se dovoluje jen výjimečně, prove-
dou-li se uvedená opatření a předehřev materiálu nejméně na 70°C, a to i u ocelí, u nichž předehřev při teplotách nad 0°C není předepsán (čl. 89 CSN 73 2601
- 1988).
19.7.2 Ochrana konstrukcí nátěry na staveništi
Viz čl. 19.2.3 c)
19.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ
Nový nebo přestavěný mostní objekt smí být z hlediska bezpečnosti veřejné dopravy odevzdán do užívání teprve na základě povolení provozu, které se uděluje po příznivém výsledku první hlavní prohlídky a po příznivém výsledku zatěžovací zkoušky.
Náplň první hlavní prohlídky je dána v čl. 2.3.2 ON 73 6221
- 1991 a v čl. 104 až 107 ON 73 26 03 - 1978. Náplň
zatěžovací zkoušky je určena v ČSN 73 6209 - 1979.
První hlavní prohlídku zajišťuje objednatel a zúčastní se jí kromě zhotovitele a všech jeho podzhotovitelů i projektant, stavební dozor a správce mostu.
Při první hlavní prohlídce se podle čl. 2.3.2 ON 73 6221
- 1991 kontroluje provedení mostu podle DZPS a reali zační dokumentace a ověřuje se soulad skutečného pro vedení s dokumentací, čili se v podstatě vychází z výsledků podrobné montážní přejímky. Dále se kontroluje dokončení protikorozní ochrany konstrukce.
Náplň zatěžovacích zkoušek mostních konstrukcí je stanovena v ČSN 73 6209 - 1979. Od zatěžovacích
zkoušek lze upustit (čl.6 ČSN 73 6209 - 1979) u trva
lých mostů obvyklých typů z běžných materiálů do
rozpětí 18m, event, rozsah zatěžovací zkoušky lze omezit (čl.7 ČSN 73 6209 - 1979) u mostního objektu
při opakování většího počtu polí stejného typu a stejné ho nebo nepříliš odlišného rozpětí.
Zatěžovací zkoušky se podle použitého zatížení (čl.4 ČSN 73 6209 - 1979) rozlišují na zkoušky statické:
- základní, s účinností (poměr zkušebního zatížení k normovému) 50 až 100 % (čl. 36 a 37 ČSN 73 6209
- 1979),
- zostřené, s účinností 100 až 120 %, které se požadují u konstrukcí, které nevyhověly požadavkům pro jektu a příslušným normám do té míry, že vznikají pochybnosti o správné a bezpečné funkci objektu, nebo které nevyhověly při základních statických
zkouškách ani při opakovaném zatížení příslušným kriteriím (čl. 52 až 68 ČSN 73 6209 - 1979),
- mimořádné, je-li třeba mostní konstrukci již v průběhu stavby zatěžovat montážním zatížením (jeřáby). Pak považujeme toto zatížení za zkušební, jeho teoretické účinky na konstrukci posoudíme pro okamžité statické schema konstrukce a mostní konstrukci měříme a porovnáváme při jeho prvním
najetí shodu účinků změřených s vypočteními hodnotami účinků teoretických. Podle čl. 12 ČSN
73 6209 - 1979 mimořádná statická zkouška s účinností větší než 80% nahrazuje základní zkoušku a při účinnosti větší než 100% i zkoušku zostřenou.
a na zkoušky dynamické (čl. 15,50 a 55 až 57 ČSN 73 6209 - 1979), které se provádějí:
- u konstrukcí, které nevyhověly ani při třetím zatížení během základní statické zkoušky,
10
- u mostů pozemních komunikací s rozpětím větším než45m,
- u železničních mostů s rozpětím větším než 50m nebo s délkou spojité konstrukce větší než 80m,
- u všech konstrukcí, u nichž to předepsal projektant nebo investor nebo vedoucí hlavní prohlídky.
Zkušebna pověřená provedením zatěžovacích zkoušek
vypracuje před zkouškami pracovní program, obsa hující (čl. 19 ČSN 73 6209 - 1979):
- zatěžovací schema zkušebního zatížení, jeho umístě ní na konstrukci, pořadí jednotlivých zatěžovacích stavů,
- vypočtené hodnoty sledovaných veličin a účinnost zkušebního zatížení,
- způsob měření, použité měřící přístroje a jejich umístění,
- přípravné práce, pomocná zařízení apod.,
- postup a časový rozvrh zatěžování, časový plán výluky,
- organizaci a vlastní provedení zkoušky, harmo nogram všech prací, lhůtu předání předběžné zprávy,
- bezpečnostní opatření,
a předložíjej ke schválení stavebnímu dozoru (v případě mimořádných konstrukcí nadřízenému orgánu objedna tele).
O průběhu zatěžovací zkoušky se zpracovává jednak předběžná zpráva (čl.70 ČSN 73 6209 1979) ve formě
protokolu obsahujícího výsledky měření a jejich porovnání s hodnotami teoretickými, jednak podrobná zpráva (čl.72 ČSN 73 6209 -1979) obsahující:
- evidenční údaje mostního objektu,
- hlavní údaje o zkoušeném objektu, údaje o druhu a rozměrech jeho konstrukce,
- údaje o zkušebním zatížení, popis postupu zatě žovací zkoušky, rozmístění vozidel, zatěžovací stavy, čas, teplotu při statických zkouškách, sled vozidel, pořadové číslo, směr, rychlost jízdy při dynamických zkouškách apod.,
- měřené veličiny, použité měřící přístroje a schema zapojení,
- výpočet teoretických hodnot přetvoření, napětí apod.,
- přehled těchto měřených hodnot a jejich porovnání s hodnotami teoretickými (čl.58 až 69 ČSN 73 6209
- 1979),
- účinnost zatížení,
- výsledky přímého pozorování mostní konstrukce i ostatních částí mostního objektu před zatěžovací zkouškou, při ní a po ní, tj. údaje o trhlinách, o vybo čení jednotlivých částí konstrukce, zvlnění stěn a pásnic, místní chvění prvků a jiné nápadné jevy včetně posouzení jejich závažnosti,
- konečné zhodnocení mostního objektu podle výsledků zatěžovací zkoušky a vyjádření, zda konstrukce odpo
vídá projektové dokumentaci z hlediska statické a dynamické funkce a požadavkům ČSN 73 6209 -
1979.
19.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ
Pokud podle dokumentace pro zhotovovací práce stavby (např. ve smyslu ON 73 6221) bude na spodní stavbě nebo nosné konstrukci mostu sledována deformace konstrukce (posun, průhyb, pootočení a pod.),je nutno v realizační dokumentaci označit místa osazení měřic- kých (pozorovacích) bodů (trvale spojených s konstruk cí) včetně detailů osazení do konstrukce. Zhotovitel je povinen během výstavby tyto body osadit, udržovat a zahájit příslušná měření, jedno měření bude prove deno a Vyhodnoceno zároveň s případnou zatěžovací zkouškou mostu nebo v rámci přejímacího řízení. Doku mentaci o měření během výstavby a pokyny pro další postup měření budou při předání objektu do provozu odevzdány správci objektu. Součástí měřické sítě nále žející k objektu jsou i případná pevná (stabilizovaná) měřicí stanoviště mimo konstrukci stanovená zadávací mi podklady. Pro práce uvedené v tomto čl. je nutno v Soupisu prací uvést samostatnou položku.
19.10 EKOLOGIE
Při svařování v uzavřených komorových průřezech a při nanášení ochranných vrstev stříkáním, zejména v natě račských kabinách, nutno věnovat mimořádnou pozor nost péči a ochraně zdraví pracovníků (ochranné pomůcky, účinné odsávání škodlivých zplodin) ve shodě s příslušnými předpisy.
Při natěračských pracích na staveništi nutno věnovat dostatečnou pozornost likvidaci ekologicky škodlivých odpadů (užité štětce, obaly od nátěrových hmot, ředidel apod.).
Při metalizaci na staveništi je třeba omezit nepříznivé účinky na okolí (nadměrný hluk, odpad při tryskání a metalizaci konstrukcí apod.).
19.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY
19.11.1 Seznam příslušných ČSN a ON včetně změn
ČSN 01 3483 - 1986, Výkresy stavebních konstrukcí.
Výkresy kovových konstrukcí (1.7.1987)
ČSN 02 2301 - 1967, Nýty s půlkulatou hlavou
(1.7.1969)
ČSN 03 8009 - 1983, Povrchová ochrana kovů nátě
rem (1.7.1984)
ČSN 03 8203 - 1979, Koroze kovů. Klasifikace
korozní agresivity atmosféry (1.7.1980)
- změna a - 1984 (1.2.1984)
11
ČSN 03 8220 - 1984, Zásady povrchové úpravy nátě
rem (1.9.1985)
- změna a- 1990 (1.11.1990)
ČSN 03 8221 - 1988, Ochrana proti korozi. Ocelové
výrobky. Metody úpravy povrchu před nátěrem (1.7.1989)
ČSN 03 8240 - 1986, Volba nátěrů pro ochranu kovo
vých technických výrobků proti korozi (1.8.1987)
ČSN 03 8551 - 1984, Ochrana proti korozi. Žárově stří
kané povlaky zinkové a hliní kové. Označování, technické požadavky a metody zkoušek
(1.1.1986)
ČSN 03 8260 - 1983, Ochrana ocelových konstrukcí
proti atmosférické korozi. Předpisování, provádění, kontro la jakosti a údržba (1.3.1985)
- změna a - 1989 (1.1.1989)
ČSN 03 8370 - 1963, Snížení korozního účinku
bludných proudů na úložná zaří zení (1.1.1964)
ČSN 03 8372 - 1977, Zásady ochrany proti korozi neli-
niových zařízení uložených
v zemi nebo ve vodě (1.4.1978)
ČSN 03 8374 - 1975, Zásady protikorozní ochrany
podzemních kovových zařízení (1.4.1977)
ČSN 03 8762 - 1989, Kombinované povlaky z žárově
stříkaných kovů a organických povlaků (1.7.1990)
ČSN 05 0705 - 1976, Zváranie. Predpisy pre základné
skúšky zváračov (1.1.1978)
ČSN 05 0710 - 1975, Zváranie. Predpisy pro úradné
xxxxxx xxxxxxxx (1.1.1977)
ČSN 05 1121 - 1984, Zváranie. Mechanické skúšanie
zvarových spojov. Skúška ťahom tupých zvarových spojov
(1.1.1985)
ČSN 05 1124 - 1984, Zváranie. Mechanické skúšanie
zvarových spojov. Skúška láma- vosti tupých zvarových spojov
(1.1.1985)
ČSN 34 1390 - 1969, Elektrotechnické předpisy ČSN.
Předpisy pro ochranu před bleskem (1.4.1970)
- změna a - 1979 (1.12.1979)
-změna b - 1985 (1.5.1985)
-změna c - 1988 (1.1.1988)
ČSN 42 0009 - 1978, Hutní atest. Podmínky pro vydá
vání (1.11.1978)
ČSN 73 1401 - 1984, Navrhování ocelových
konstrukcí (1.3.1986)
-změna a - 1986(1.2.1986)
- změna b- 1988 (1.3.1988)
ČSN 73 1402 - 1987, Navrhování tenkostěnných profi
lů v ocelových konstrukcích (1.1.1988)
-změna a - 1988(1.10.1988)
ČSN 73 1403 - 1989, Navrhování trubek v ocelových
konstrukcích (1.4.1990)
-změna a - 1990(1.1.1991)
ON 73 1410 - 1985, Navrhování ochrany ocelových
konstrukcí proti atmosférické korozi (1.8.1986)
VN 73 1466 - 1990, Nosné konstrukce z patinujících
ocelí ATMOFIX (1.1.1991)
ČSN 73 1495 - 1984, Šroubové třecí spoje ocelových
konstrukcí (1.4.1986)
-změna a - 1986(1.2.1986)
- změna b- 1987(1.9.1987)
ČSN 73 2601 - 1988, Provádění ocelových konstrukcí
(1.7.1989)
- změna a - 1990 (1.10.1990)
ON 00 0000- 0000, Ocelové konstrukce. Provádění
ocelových mostních konstrukcí (1.1.1980)
ČSN 73 2611 - 1978, Úchylky rozměrů a tvarů ocelo
vých konstrukcí (1.3.1981)
-změna a - 1982(1.2.1982)
- změna b- 1988(1.4.1988)
ON 73 2620 - 1986, Přivařování spřahovacích
a kotevních trnů (1.7.1987) ČSN 73 6201 - 1978, Projektování a prostorová uspo
řádání mostních objektů (1.3.1980)
- změna a - 1987 (1.2.1987)
ČSN 73 6203 - 1986, Zatížení mostů (1.9.1987)
-změna a - 1988 (1.8.1988)
- změna b- 1989(1.11.1989)
ČSN 73 6205 - 1984, Navrhování ocelových mostních
konstrukcí (1.1.1987)
-změna a - 1987(1.5.1987)
- změna b- 1986(1.1.1987)
- změna c - 1989 (1.1.1990)
ČSN 73 6209 - 1979, Zatěžovací zkoušky mostů
(1.7.1980)
-změna a - 1990(1.6.1990)
ON 00 0000- 0000, Údržba mostů na dálnicích, silni
cích a místních komunikacích (1.6.1978)
-změna a - 1983 (1.4.1983)
- změna b- 1992(1.5.1992)
- konečný návrh revize (06/91)
ON 00 0000- 0000, Protinárazové zábrany mostov
nad pozemnými komunikáciami (1.12.1990)
19.11.2 Seznam technických předpisů norma tivního charakteru včetně rezortních směrnic
- Směrnice pro použití ocelí ATMOFIX, TEVUH Praha, 1978
- Směrnice - Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty pozemních komunikací, PONTEX, 1992
12
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Vydalo | : Ministerstvo hospodářství České republiky Správa pro dopravu |
Zpracovatel | : Pragoprojekťa.s. |
Zpracovatel kap. 19. : | : Xxx X. Xxxxxxxx, Pontex |
Tech.redakční rada : | : Xxx. X. Xxxxxx (PGP), Xxx. X.Xxxxxxx (ŘD Praha), Xxx. X. Xxxxxxx (SSF ČR), Ing. Bř.Xxxxxxxx (PGP), Xxx. X. XxxXx (SSF ČR), Xxx. X. Xxxxx,XXx. (MH ČR - SD) |
Distributor | : Pragoprojekt a.s., K Ryšánce 16 147 54 Praha 4 |
Tisk : | 1.vydání - 1992 - 300 výtisků [Impress Kralupy x. Xxx. tel./fax 0205 /22 122 |