ROZHODNUTÍ KOMISE
II
(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné)
ROZHODNUTÍ
KOMISE
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 1. února 2008
o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Provoz“ transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise 2002/734/ES ze dne 30. května 2002
(oznámeno pod číslem K(2006) 356)
(Text s významem pro EHP)
(2008/231/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železnič- ního systému (1), a zejména na čl. 6 odst.1a na čl.6 odst. 2 uve- dené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Podle čl. 6 odst. 2 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES (2) vypracovává změny technických specifika- cí pro interoperabilitu (TSI) Evropská železniční agentura (ERA) na základě pověření Komise.
(2) Specifikaci TSI, která tvoří přílohu tohoto rozhodnutí, koncipoval společný zastupující orgán na základě pověření uděleného v roce 2001 podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES před vstupem směrnice 2004/50/ES v platnost. Společným zastupujícím orgánem bylo jmenováno Evrop- ské sdružení pro železniční interoperabilitu (AEIF).
(3) Předlohu TSI doprovázela prezentovaná zpráva obsahující analýzu nákladů a výnosů podle čl. 6 odst. 5 směrnice 96/48/ES.
(1) Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6.
(2) Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 114.
(4) Předlohu TSI prověřoval výbor zřízený směrnicí 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního že- lezničního systému na základě prezentované zprávy.
(5) TSI ve své aktuální verzi se nezabývá všemi podstatnými požadavky. V souladu s článkem 17 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES se nezahrnuté technické as- pekty označují jako „otevřené body“ v příloze U této TSI.
(6) V souladu s článkem 17 směrnice 96/48/ES ve znění směr- nice 2004/50/ES musí jednotlivé členské státy informovat ostatní členské státy a Komisi o relevantních vnitrostátních technických předpisech, které se používají pro provádění podstatných požadavků týkajících se těchto „otevřených bodů“, o orgánech, které jmenuje k provádění postupu po- suzování shody nebo vhodnosti k použití a o kontrolním postupu pro ověřování interoperability subsystémů ve smyslu čl. 16 odst. 2 směrnice 96/48/ES. K tomuto účelu by členské státy měly co možná nejvíc používat zásady a kritéria stanovená ve směrnici 96/48/ES a využívat orgány oznámené podle článku 20 směrnice 96/48/ES. Komise by měla zanalyzovat informace předložené člen- skými státy o vnitrostátních předpisech, postupech, orgá- nech příslušných pro prováděcí postupy a o trvání těchto postupů a případně by měla s výborem projednat, zda je třeba přijmout opatření.
(7) Je třeba, aby dotčená TSI nevyžadovala používání konkrét- ních technologií nebo technických řešení s výjimkou pří- padů, kdy je to nezbytně nutné pro interoperabilitu transevropského vysokorychlostního železničního systému.
(8) Technická specifikace pro interoperabilitu je založena na nejlepších odborných znalostech dostupných v době pří- pravy příslušného návrhu. Technický pokrok, provozní, bezpečnostní nebo sociální požadavky si mohou vyžádat změnu nebo doplnění této TSI. V případě potřeby by v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 96/48/ES měl být za- hájen postup revize nebo aktualizace.
(9) V zájmu podpory inovací a zohlednění získaných zkuše- ností by měla být připojená TSI periodicky revidována v pravidelných intervalech.
(10) Pokud jsou navrhována inovativní řešení, výrobce nebo za- davatel uvedou odchylku od příslušné části TSI. Evropská železniční agentura dokončí vhodné funkční specifikace a specifikace rozhraní pro dané řešení a vytvoří způsoby posuzování.
(11) Provedení připojené TSI a soulad s příslušnými částmi TSI musejí být stanoveny podle prováděcího plánu, který vy- pracují jednotlivé členské státy pro tratě, za než odpovída- jí. Komise by měla provést analýzu informací předaných členskými státy a případně by měla projednat s Výborem potřebu přijetí jakýchkoli dalších opatření.
(12) Železniční doprava je v současné době provozována na zá- kladě vnitrostátních, dvoustranných, vícestranných nebo mezinárodních dohod. Je důležité, aby tyto dohody ne- bránily současnému a budoucímu pokroku směrem k interoperabilitě. Za tímto účelem je nutno, aby Komise přezkoumala tyto dohody s cílem určit, zda lze TSI před- loženou v tomto rozhodnutí odpovídajícím způsobem změnit.
(13) Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 21 směrnice Rady 96/48/ES,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Komise přijímá revidovanou verzi technické specifikace pro interoperabilitu (dále jen „TSI“) subsystému „Provoz a řízení do- pravy“ transevropského vysokorychlostního železničního systé- mu uvedené v čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES.
Uvedená TSI je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.
Uvedená TSI se použije pro subsystém „Provoz a řízení dopravy“ podle definice v příloze II směrnice 96/48/ES.
Článek 2
1. S ohledem na otázky uvedené v příloze U specifikace TSI a klasifikované jako „otevřené body“ jsou podmínkami, které musí být splněny pro ověření interoperability podle čl. 16 odst. 2 směr- nice 96/48/ES, příslušné platné technické předpisy členského státu, které povolují uvedení subsystému popsaného v tomto roz- hodnutí do provozu.
2. Každý členský stát oznámí do šesti měsíců od oznámení to- hoto rozhodnutí ostatním členským státům a Komisi:
a) seznam použitelných technických předpisů podle odstavce 1,
b) postupy posuzování shody a ověřování, které mají být pou- žity při provádění těchto předpisů,
c) subjekty, které jmenuje pro provádění těchto postupů posu- zování shody a ověřování.
Článek 3
Do šesti měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost připojená TSI, uvědomí členské státy Komisi o následujících typech dohod:
a) vnitrostátní, dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi členskými státy a železničními podniky nebo provozovateli infrastruktury, uzavřené na dobu neurčitou, nebo určitou, je- jichž potřeba vznikla v důsledku velmi specifické nebo míst- ní povahy zamýšlené dopravní služby,
b) dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo členskými státy, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability,
c) mezinárodní dohody mezi jedním nebo více členskými státy a alespoň jednou třetí zemí anebo mezi železničními podniky či provozovateli infrastruktury členských států a alespoň jed- ním železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruk- tury ve třetí zemi, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability.
Článek 4
Členské státy vypracují vnitrostátní prováděcí plán TSI podle kritérií uvedených v kapitole 7 přílohy.
Předají tento prováděcí plán ostatním členským státům a Komisi nejpozději jeden rok po dni, od kterého se toto rozhodnutí použije.
Článek 5
Ode dne, kdy se toto rozhodnutí stane použitelným, se nepoužije rozhodnutí Komise 2002/734/ES (1).
Článek 6
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. zárí 2008.
Článek 7
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 1. února 2008.
Za Komisi
Xxxxxxx XXXXXX
Místopředseda Komise
(1) Úř. věst. L 245, 12.9.2002, s. 370.
PŘÍLOHA
SMĚRNICE RADY 96/48/ES – INTEROPERABILITA TRANSEVROPSKÉHO VYSOKORYCHLOSTNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU
PŘEDLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU
Podsystém „Provoz a řízení dopravy“
1. ÚVOD 10
1.1 Technická oblast působnosti 10
1.2 Zeměpisná oblast působnosti 10
1.3 Obsah této TSI 10
2. DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLASTI PŮSOBNOSTI 11
2.1 Subsystém 11
2.2 Oblast působnosti 11
2.2.1 Zaměstnanci a vlaky 11
2.2.2 Provozní zásady 12
2.2.3 Uplatnitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu 12
2.3 Propojení mezi touto TSI a směrnicí 2004/49/ES 12
3. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY 13
3.1 Soulad se základními požadavky 13
3.2 Základní požadavky – přehled 13
3.3 Konkrétní hlediska ve vztahu k těmto požadavkům 13
3.3.1 Bezpečnost 13
3.3.2 Xxxxxxxxxxxx a dostupnost 14
3.3.3 Ochrana zdraví 14
3.3.4 Ochrana životního prostředí 14
3.3.5 Technická kompatibilita 15
3.4 Hlediska týkající se konkrétně subsystému provozu a řízení dopravy 15
3.4.1 Bezpečnost 15
3.4.2 Spolehlivost a dostupnost 16
3.4.3 Technická kompatibilita 16
4. VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU 17
4.1 Úvod 17
4.2 Funkční a technické specifikace subsystému 17
4.2.1 Specifikace týkající se zaměstnanců 17
4.2.1.1 Všeobecné požadavky 17
4.2.1.2 Dokumentace pro strojvedoucí 18
4.2.1.2.1 Kniha pravidel 18
4.2.1.2.2 Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí 19
4.2.1.2.2.1 Příprava tabulek traťových poměrů 19
4.2.1.2.2.2 Upravené prvky 20
4.2.1.2.2.3 Informování strojvedoucího v reálném čase 20
4.2.1.2.3 Jízdní řády 20
4.2.1.2.4 Kolejová vozidla 21
4.2.1.3 Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích 21
4.2.1.4 Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků 21
4.2.1.5 Komunikace týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou, dalšími zaměstnanci železničního podniku
a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků 21
4.2.2 Specifikace týkající se vlaků 21
4.2.2.1 Viditelnost vlaku 21
4.2.2.1.1 Všeobecné požadavky 21
4.2.2.1.2 Začátek vlaku 21
4.2.2.2 Slyšitelnost vlaku 22
4.2.2.2.1 Všeobecné požadavky 22
4.2.2.2.2 Ovládání 22
4.2.2.3 Identifikace vozidla 22
4.2.2.4 Požadavky na osobní vozy 22
4.2.2.5 Řazení vlakových souprav 22
4.2.2.6 Brzdění vlaku 23
4.2.2.6.1 Minimální požadavky na brzdný systém 23
4.2.2.6.2 Brzdný účinek 23
4.2.2.7 Zajištění způsobilosti vlaku k jízdě 23
4.2.2.7.1 Všeobecné požadavky 23
4.2.2.7.2 Vyžadovaná data 24
4.2.3 Specifikace pro provozování vlaků 24
4.2.3.1 Plánování vlaků 24
4.2.3.2 Identifikace vlaků 24
4.2.3.3 Odjezd vlaku 24
4.2.3.3.1 Kontroly a zkoušky před odjezdem 24
4.2.3.3.2 Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku 24
4.2.3.4 Řízení provozu 24
4.2.3.4.1 Všeobecné požadavky 24
4.2.3.4.2 Zprávy o vlaku 25
4.2.3.4.2.1 Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku 25
4.2.3.4.2.2 Předpokládaný čas předání 25
4.2.3.4.3 Nebezpečné věci 25
4.2.3.4.4 Provozní kvalita 25
4.2.3.5 Záznam údajů 26
4.2.3.5.1 Záznam údajů o dozoru mimo vlak 26
4.2.3.5.2 Záznam údajů o dozoru ve vlaku 27
4.2.3.6 Provoz za zhoršených podmínek 27
4.2.3.6.1 Informace pro jiné uživatele 27
4.2.3.6.2 Informování strojvedoucích vlaků 27
4.2.3.6.3 Nouzová opatření 27
4.2.3.7 Řízení v nouzové situaci 28
4.2.3.8 Pomoc vlakové četě v případě mimořádné události nebo závažné poruše vozidla 28
4.3 Funkční a technické specifikace rozhraní 28
4.3.1 Rozhraní s TSI Infrastruktura 28
4.3.1.1 Viditelnost návěstidel 28
4.3.1.2 Osobní vozy 29
4.3.1.3 Odborná způsobilost 29
4.3.2 Rozhraní s TSI řízení a zabezpečení 29
4.3.2.1 Záznam údajů o dozoru 29
4.3.2.2 Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího 29
4.3.2.3 Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R 29
4.3.2.4 Viditelnost návěstidel a značení podél trati 29
4.3.2.5 Brzdění vlaku 30
4.3.2.6 Použití písku. Minimální prvky relevantní pro odbornou způsobilost pro úkol řízení vlaku 30
4.3.2.7 Záznam údajů a detekce horkoběžnosti ložiska nápravy 30
4.3.3 Rozhraní s TSI kolejová vozidla 30
4.3.3.1 Brzdění 30
4.3.3.2 Požadavky pro osobní vozidla 30
4.3.3.3 Viditelnost vlaku 30
4.3.3.3.1 Na prvním vozidle vlaku ve směru jízdy 30
4.3.3.3.2 Konec vlaku 31
4.3.3.4 Slyšitelnost vlaku 31
4.3.3.5 Viditelnost návěstidel 31
4.3.3.6 Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího 31
4.3.3.7 Řazení vlaku a příloha B 31
4.3.3.8 Parametry kolejových vozidel, které ovlivňují traťové systémy určování polohy vlaku a dynamické cho- vání kolejových vozidel 31
4.3.3.9 Použití písku 32
4.3.3.10 Řazení vlaku, přílohyHaJ. 32
4.3.3.11 Pohotovostní plány a řízení v nouzových situacích 32
4.3.3.12 Záznam údajů 32
4.3.3.13 Aerodynamické účinky na materiál kolejového lože 32
4.3.3.14 Podmínky prostředí 32
4.3.3.15 Boční větry 32
4.3.3.16 Maximální kolísání tlaku v tunelech 32
4.3.3.17 Vnější hluk 32
4.3.3.18 Protipožární bezpečnost 32
4.3.3.19 Postupy pro zvedání a odtažení 32
4.3.3.20 Koncepce monitorování a diagnostiky 32
4.3.3.21 Zvláštní specifikace pro dlouhé tunely 32
4.3.3.22 Požadavky na trakční výkon 33
4.3.3.23 Trakční adhezní požadavky 33
4.3.3.24 Funkční a technická specifikace týkající se napájení energií 33
4.3.4 Rozhraní s TSI HS Energie 33
4.3.5 Rozhraní s TSI Bezpečnost v železničních tunelech 33
4.3.6 Rozhraní s XXX Xxxxx s omezenou pohyblivostí 33
4.4 Provozní pravidla 33
4.5 Pravidla údržby 33
4.6 Odborná způsobilost 34
4.6.1 Odborná způsobilost 34
4.6.1.1 Odborné znalosti 34
4.6.1.2 Schopnost uvést tyto znalosti do praxe 34
4.6.2 Jazyková způsobilost 34
4.6.2.1 Zásady 34
4.6.2.2 Úroveň znalostí 35
4.6.3 Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců 35
4.6.3.1 Základní prvky 35
4.6.3.2 Analýza vzdělávacích potřeb 36
4.6.3.2.1 Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb 36
4.6.3.2.2 Aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb 36
4.6.3.2.3 Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál 36
4.6.3.2.3.1 Znalost vlakové cesty 36
4.6.3.2.3.2 Znalost kolejových vozidel 36
4.6.3.2.3.3. Pomocný personál 37
4.7 Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti 37
4.7.1 Úvod 37
4.7.2 Doporučená kritéria pro schvalování pracovních lékařů a zdravotnických organizací 37
4.7.3 Kritéria pro schvalování psychologů zabývajících se psychologickým hodnocením a požadavky psychologického hodnocení 37
4.7.3.1 Osvědčování psychologů 37
4.7.3.2 Obsah a interpretace psychologického hodnocení 37
4.7.3.3 Volba hodnotících nástrojů 38
4.7.4 Lékařské prohlídky a psychologická hodnocení 38
4.7.4.1 Před ustavením do funkce 38
4.7.4.1.1 Minimální obsah lékařské prohlídky 38
4.7.4.1.2 Psychologické hodnocení 38
4.7.4.2 Po jmenování 39
4.7.4.2.1 Četnost pravidelných lékařských prohlídek 39
4.7.4.2.2 Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření 39
4.7.4.2.3 Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení 39
4.7.5 Zdravotní požadavky 39
4.7.5.1 Všeobecné požadavky 39
4.7.5.2 Požadavky na zrak 40
4.7.5.3 Požadavky na sluch 40
4.7.5.4 Těhotenství 40
4.7.6 Konkrétní požadavky týkající se řízení vlaku 40
4.7.6.1 Četnost pravidelných lékařských prohlídek 40
4.7.6.2 Další obsah lékařských prohlídek 41
4.7.6.3 Další požadavky na zrak 41
4.7.6.4 Další požadavky na sluch a mluvení 41
4.7.6.5 Antropometrika 41
4.7.6.6 Poradenství po traumatické situaci 41
4.8 Registry infrastruktury a kolejových vozidel 41
4.8.1 Infrastruktura 41
4.8.2 Kolejová vozidla 42
5. PRVKY INTEROPERABILITY 42
5.1 Definice 42
5.2 Seznam prvků 42
5.3 Výkon a vlastnosti prvků 42
6. VYHODNOCENÍ SOULADU A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUB- SYSTÉMU 42
6.1 Prvky interoperability 42
6.2 Subsystém provozu a řízení dopravy 42
6.2.1 Zásady 42
6.2.2 Dokumentace pravidel a postupů 43
6.2.3 Postup vyhodnocování 43
6.2.3.1 Rozhodnutí příslušného orgánu 43
6.2.3.2 Pokud je vyhodnocení vyžadováno 43
6.2.4 Výkonnost systému 44
7. PROVEDENÍ 44
7.1 Zásady 44
7.2 Pokyny k provádění 45
7.3 Specifické případy 46
7.3.1 Úvod 46
7.3.2 Seznam specifických případů 46
PŘÍLOHA A: PROVOZNÍ PRaVIDLa ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R 47
PŘÍLOHA B: OSTaTNÍ PRaVIDLa UMOŽŇUJÍCÍ KOHERENTNÍ PROVOZ STRUKTURáLNÍCH SUBSYSTÉMŮ 48
a. OBECNá USTaNOVENÍ 48
B. BEZPEČNOST a OCHRaNa PERSONáLU 48
C. PROVOZNÍ ROZHRaNÍ S NáVĚSTIDLOVÝM, ZaBEZPEČOVaCÍM a ŘÍDÍCÍM ZaŘÍZENÍM 48
D. JÍZDY VLaKU 48
X. xXXXxXXX, MIMOŘáDNÉ UDáLOSTI a NEHODY 48
PŘÍLOHA C: METODIKa KOMUNIKaCE SOUVISEJÍCÍ S BEZPEČNOSTÍ 49
PŘÍLOHA D: INFORMaCE, KE KTERÝM MUSÍ MÍT ŽELEZNIČNÍ PODNIK PŘÍSTUP V SOUVISLOSTI S VLaKO- VOU CESTOU (VLaKOVÝMI CESTaMI), Na KTERÉ HODLá ZaJIŠŤOVaT PROVOZ 60
PŘÍLOHA E: PŘÍLOHA F:
PŘÍLOHA G:
PŘÍLOHA H:
JaZYK a KOMUNIKaČNÍ ÚROVEŇ 65
INFORMaTIVNÍ a NEZáVaZNÉ POKYNY PRO HODNOCENÍ SUBSYSTÉMU PROVOZU a ŘÍZENÍ DOPRaVY 66
INFORMaTIVNÍ a NEPOVINNÝ SEZNaM PRVKŮ, KTERÉ MaJÍ BÝT OVĚŘENY U KaŽDÉHO Zá- KLaDNÍHO PaRaMETRU 68
MINIMáLNÍ PRVKY RELEVaNTNÍ PRO ODBORNOU ZPŮSOBILOST PRO ÚKOL ŘÍZENÍ VLaKU 72
PŘÍLOHA I: NENÍ POUŽITa 75
PŘÍLOHA J:
MINIMáLNÍ PRVKY RELEVaNTNÍ PRO ODBORNOU ZPŮSOBILOST PRO ÚKOLY SOUVISEJÍCÍ
S „DOPROVáZENÍM VLaKŮ“ 75
PŘÍLOHA K: NENÍ POUŽITa 77
PŘÍLOHA L: MINIMáLNÍ PRVKY RELEVaNTNÍ PRO ODBORNOU ZPŮSOBILOST PRO ÚKOL PŘÍPRaVY VLaKŮ 77
PŘÍLOHA M: NENÍ POUŽITa 79
PŘÍLOHA N: INFORMaTIVNÍ a NEZáVaZNÉ PROVáDĚCÍ POKYNY 79
PŘÍLOHA O: NENÍ POUŽITa 83
PŘÍLOHA P:
IDENTIFIKaCE VOZIDLa
.......................................................... 84
PŘÍLOHA Q: NENÍ POUŽITa 126
PŘÍLOHA R:
IDENTIFIKaCE VLaKU
............................................................ 126
PŘÍLOHA S: NEPOUŽIJE SE 126
PŘÍLOHA T: BRZDNÝ ÚČINEK 127
PŘÍLOHA U: PŘEHLED OTEVŘENÝCH BODŮ 127
PŘÍLOHA V: PŘÍPRaVa a aKTUaLIZaCE DOKUMENTaCE PRaVIDEL PRO STROJVEDOUCÍ 128
SLOVNÍČEK 129
1. ÚVOD
1.1 Technická oblast působnosti
Tato TSI se týká subsystému provozu a řízení dopravy, což je jeden ze subsystémů uvedených v příloze II části 1 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES, a jeho údržby.
Tato TSI je použitelná na následující kategorie vlaků, ať již vlaky sestávají z nedělitelných vlakových souprav (nedělitelných za chodu), nebo z jednotlivých vozů. Použije se stejně na vozidla pro přepravu cestující a/nebo na vozidla neurčená pro přepravu cestujících:
— kategorie 1: vlaky s maximální rychlostí alespoň 250 km/h,
— kategorie 2: vlaky s maximální rychlostí alespoň 190 km/h, avšak menší než 250 km/h]
Podle přílohy I směrnice jsou specifikace stanoveny pro každou z těchto kategorií tratí:
— kategorie I: zvláště vybudované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti zpravidla 250 km/h nebo vyšší,
— kategorie II: zvláště modernizované tratě vybavené pro rychlosti v řádu 200 km/h,
— kategorie III: zvláště modernizované vysokorychlostní tratě se zvláštními vlastnostmi danými topografic- kými, terénními nebo urbanistickými omezeními, jimž musí být rychlost v každém jednotlivém případě přizpůsobena.]
1.2 Zeměpisná oblast působnosti
Zeměpisnou oblastí působnosti této TSI je transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak je popsán v příloze I směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES.
1.3 Obsah této TSI
V souladu s čl. 5 odst. 3 a přílohou I částí 1 písm. b) směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES tato TSI: V souladu s čl. 5 odst. 3 a přílohou I částí 1 písm. b) směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES tato TSI:
(a) uvádí svou zamýšlenou oblast působnosti (kapitola 2);
(b) stanoví základní požadavky kladené na každý subsystém (kapitola 3) a na jeho rozhraní s jinými subsys- témy (kapitola 4);
(c) stanoví funkční a technické specifikace, kterým musí cílový subsystém a jeho rozhraní s ostatními sub- systémy vyhovovat (kapitola 4);
(d) určuje prvky interoperability a rozhraní, které musí být předmětem evropských specifikací, včetně evrop- ských norem, a které jsou nezbytné v zájmu dosažení interoperability transevropského vysokorychlost- ního železničního systému (kapitola 5);
(e) uvádí, každopádně ve stádiu zvažování, které postupy se mají používat pro posouzení shody nebo vhod- nosti k použití u prvků interoperability na straně jedné nebo pro ověření subsystémů ze strany ES na stra- ně druhé (kapitola 6);
(f) uvádí strategie uplatňování TSI (kapitola 7);
(g) uvádí u dotyčných pracovníků odbornou způsobilost a podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyžadované pro provoz a údržbu výše uvedeného subsystému, jakož i pro uplatňování TSI.
Kromě toho lze v souladu s čl. 5 odst. 5 stanovit ustanovení pro konkrétní případy pro každou TSI; ty jsou uvedeny v kapitole 7.
Tato TSI nakonec v kapitole 4 také obsahuje zvláštní pravidla k oblasti působnosti uvedené výše v klauzulích 1.1 a 1.2.
2. DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLASTI PŮSOBNOSTI
2.1 Subsystém
Subsystém provozu a řízení dopravy je jeden ze subsystémů, které tvoří transevropský vysokorychlostní že- lezniční systém, jak jsou vyjmenovány v příloze II směrnice 96/48/ES.
2.2 Oblast působnosti
Ve spojení s přílohou I směrnice 96/48/ES (ve znění přílohy I směrnice 2004/50/ES) se oblast působnosti této TSI použije na subsystém provozu a řízení dopravy ředitelů infrastuktur a na železniční podniky související s provozem vlaků na vysokorychlostních tratích TEN.
Specifikace stanovené v této TSI pro provoz a řízení dopravy lze používat jako referenční dokument pro pro- voz jiných vlaků, které jezdí na vysokorychlostních železničních tratích TEN, i když nespadají do oblasti pů- sobnosti této TSI.
2.2.1 Zaměstnanci a vlaky
Je třeba poznamenat, že čl. 5 odst. 3 písm. g) směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES a čl. 5 odst. 3 písm. g) směrnice 2001/16/ES ve znění směrnice 2004/50/ES jsou v rozporu v tom, že první hovoří o „od- borné způsobilosti“ u zaměstnanců vysokorychlostního železničního systému, zatímco ve druhé se v souvis- losti s konvenčním železničním systémem používá pojem „odborná kvalifikace“.
Rozlišovat mezi OPE TSI u konvenční železnice a u železnice vysokorychlostní by nebylo vhodné, byla tudíž vyslovena domněnka, že pro záměr zákonodárce se hodí termín „odborná způsobilost“.
Pododdíly 4.6 a 4.7 platí pro ty zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost, jako je řízení vla- ku a doprovod vlaku, když přitom překračují hranice mezi státy a pracují za místem stanoveným jako „hra- niční“ v prohlášení o dráze provozovatele infrastruktury a uvedeným v jeho osvědčení o bezpečnosti.
Zaměstnanec nebude považován za osobu překračující hranice, pokud bude jeho činnost omezena na práci po- uze do jakéhokoli výše popsaného „hraničního“ místa.
Na zaměstnance, kteří vykonávají úkoly důležité pro bezpečnost při vypravování vlaků a schvalování přesunů vlaků, se bude vztahovat vzájemné uznávání odborné způsobilosti a podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy.
Pro zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost spojené se závěrečnou přípravou vlaku před plánovaným překročením státních hranic a pracují za výše popsaným „hraničním“ místem, platí pododdíl 4.6 se vzájemným uznáním podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy. Vlak nebude považován za přeshraniční službu, pokud všechna vozidla vlaku přejíždějící hranice státu ji přejíždějí pouze do výše po- psaného „hraničního“ místa.
To lze shrnout v následujících tabulkách:
Zaměstnanci zapojení do práce ve vlacích, kteří budou překračovat státní hranice a dostávat se za hraniční místo.
Úkol | Odborná způsobilost | Požavky na lékařsképrohlídky |
Řízení vlaku a doprovázení vlaku | 4.6 | 4.7 |
Schvalování jízdy vlaku | Vzájemné uznání | Vzájemné uznání |
Příprava vlaku | 4.6 | Vzájemné uznání |
Vypravení vlaku | Vzájemné uznání | Vzájemné uznání |
Zaměstnanci pracojící ve vlacích, kteří nepřekračují státní hranice nebo kteří se dostávají jenom do hraničních míst.
Úkol | Odborná způsobilost | Požavky na lékařsképrohlídky |
Řízení vlaku a doprovázení vlaku | Vzájemné uznání | Vzájemné uznání |
Schvalování jízdy vlaku | Vzájemné uznání | Vzájemné uznání |
Příprava vlaku | Vzájemné uznání | Vzájemné uznání |
Vypravení vlaku | Vzájemné uznání | Vzájemné uznání |
Při čtení těchto tabulek je třeba vzít v úvahu, že zásady komunikace popsané v kapitole 4.2.1 jsou závazným požadavkem.
U přeshraničních oddílů popisují dohody mezi sousedními provozovateli infrastruktury nebo mezi členskými státy uvedené v čl. 7 odst. 1:
— bezpečnostní pravidla, která se mezi nimi použijí na ochranu stavenišť pro údržbu dotyčných infrastruk- turních subsystémů, a obsah školení zaměstnanců, kteří vykonávají úkoly důležité pro bezpečnost, které jsou spojeny s ochranou těchto stavenišť,
— bezpečnostní pravidla, která se mezi nimi použijí na provoz a ochranu stavenišť pro údržbu pevných za- řízení dotyčných energetických subsystémů, a obsah školení zaměstnanců, kteří vykonávají úkoly důleži- té pro bezpečnost, které jsou spojeny s provozem a ochranou těchto stavenišť,
2.2.2 Provozní zásady
Obecným cílem stávající verze této TSI, která je druhou TSI od vstupu směrnice 96/48/ES v platnost, ale první TSI, která zohledňuje změny učiněné směrnicí 2004/50/ES, je umožnit jednotný provoz strukturálních sub- systémů, které se mají používat v síti vysokorychlostních železnic. Zejména pravidla a postupy, které jsou přímo spjaté s provozem nového systému řízení vlaků a signalizace, musí být ve stejných situacích totožné.
Tato TSI se původně vztahovala pouze na ty prvky (ve smyslu kapitoly 4) vysokorychlostního subsystému „Pro- voz a řízení dopravy“, u nichž v zásadě existují provozní rozhraní mezi železničními podniky a provozovateli infrastruktury nebo u nichž interoperabilita znamená zvláštní užitek. Přitom byla příslušná pozornost věno- vána požadavkům směrnice 2004/49/ES (směrnice o bezpečnosti železnic).
Následně jsou v příloze a této TSI specifikována podrobná provozní pravidla pro Evropský systém řízení vlaků (ETCS) a Globální systém pro mobilní komunikace – železnice (GSM-R).
2.2.3 Uplatnitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu
I když se většina požadavků obsažených v této TSI týká procesů a postupů, jejich část se týká i fyzických prv- ků, vlaků a vozidel, které jsou důležité pro provoz.
Konstrukční kritéria pro tyto prvky jsou popsána v TSI týkajících se jiných subsystémů, jako jsou kolejová vo- zidla. V kontextu OPE TSI se bere v potaz jejich provozní funkce.
V takových případech se uznává, že úprava stávajících kolejových vozidel nebo infrastruktury tak, aby splňo- valy všechny požadavky této TSI, nemusí být hospodárná. Dotyčné požadavky je tedy nutné uplatňovat pouze na nové prvky nebo na prvky modernizované či obnovované, které vyžadují nové povolení k uvedení do pro- vozu podle čl. 14 odst. 3 směrnice 96/48/ES.
2.3 Propojení mezi touto TSI a směrnicí 2004/49/ES
ačkoli se tato TSI vypracovává podle směrnice o interoperabilitě 96/48/ES (ve znění směrnice 2004/50/ES), zabývá se především požadavky, které úzce souvisejí s provozními postupy a procesy a které se požadují od provozovatele infrastruktury nebo od železničního podniku při podávání žádosti o bezpečnostní povolení/osvědčení podle směrnice o bezpečnosti (2004/49/ES).
3. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
3.1 Soulad se základními požadavky
Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 96/48/ES musí transevropský vysokorychlostní železniční systém, jeho subsys- témy a jejich prvky interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně uvedeným v příloze III směrnice.
3.2 Základní požadavky – přehled
Základní požadavky se týkají:
— bezpečnosti,
— spolehlivosti a dostupnosti,
— ochrany zdraví,
— ochrany životního prostředí,
— technické kompatibility.
Podle směrnice 96/48/ES mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý transevropský vysoko- rychlostní železniční systém nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho prvky.
3.3 Konkrétní hlediska ve vztahu k těmto požadavkům
Relevance obecných požadavků pro subsystém provozu a řízení dopravy je určena v následujících klauzulích.
3.3.1 Bezpečnost
V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES jsou základní požadavky na bezpečnost, které platí pro subsystém provozu a řízení dopravy, tyto:
Základní požadavek 1.1.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Návrh, konstrukce nebo montáž, údržba a kontrola konstrukčních částí zásadně důležitých pro bezpečnost, a zejména konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku, musí zaručovat bezpečnost na úrovni odpovídající cílovým záměrům stanoveným pro síť, včetně cílových záměrů pro řešení situací za zhoršených podmínek“.
Pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, zabývá se tímto základním požadavkem specifikace pod- oddílu „viditelnost vlaku“ (v pododdílech 4.2.2.1 a 4.3) a „slyšitelnost vlaku“ v pododdílech 4.2.2.2 a 4.3.
Základní požadavek 1.1.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Parametry související se stykem kolo-kolejnice musí splňovat požadavky na stabilitu nezbytné k zaručení bez- pečné jízdy při nejvyšší dovolené rychlosti“.
Tento základní požadavek se na subsystém provozu a řízení dopravy nepoužije.
Základní požadavek 1.1.3 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Použité konstrukční části musí odolat každému stanovenému normálnímu nebo výjimečnému namáhání po celou dobu provozu. Důsledky veškerých náhodných poruch pro bezpečnost musí být omezeny vhodnými prostředky“.
Pokud jde o subsystém provoz a řízení dopravy, je tento základní požadavek řešen specifikací pododdílu „vidi- telnost vlaku“ (pododdíly 4.2.2.1 a 4.3).
Základní požadavek 1.1.4 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Konstrukce pevných zařízení a kolejových vozidel a volba použitých materiálů musí směřovat k omezení vzni- ku, šíření a účinků ohně a kouře v případě požáru“.
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
Základní požadavek 1.1.5 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Veškerá zařízení určená k tomu, aby jimi manipulovali uživatelé, musí být navržena tak, aby neohrozila bez- pečný provoz zařízení nebo zdraví a bezpečnost uživatelů, jsou-li používána předvídatelným způsobem, který není v souladu s vyznačenými pokyny“.
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
3.3.2 Spolehlivost a dostupnost
Základní požadavek 1.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku musí být orga- nizována, prováděna a kvantifikována takovým způsobem, aby byl zajištěn jejich provoz za určených podmínek“.
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
3.3.3 Ochrana zdraví
Základní požadavek 1.3.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Materiály, které mohou na základě způsobu používání představovat ohrožení zdraví osob, které k nim mají přístup, nesmějí být ve vlacích a železniční infrastruktuře používány“.
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
Základní požadavek 1.3.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Všechny materiály musí být vybírány, rozmísťovány a používány takovým způsobem, aby byla omezena emi- se škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů, zejména v případě požáru“.
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
3.3.4 Ochrana životního prostředí
Základní požadavek 1.4.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Ve fázi návrhu systému musí být posouzen a zohledněn vliv stavby a provozu transevropského vysokorych- lostního železničního systému na životní prostředí v souladu s platnými předpisy Společenství.“
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
Základní požadavek 1.4.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Materiály používané ve vlacích a v infrastruktuře musí zabraňovat emisi kouře nebo plynů, které jsou pro ži- votní prostředí škodlivé a nebezpečné, zejména v případě požáru.“
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
Základní požadavek 1.4.3 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Kolejová vozidla a napájecí systémy musí být navrženy a vyrobeny takovým způsobem, aby byly elektromag- neticky kompatibilní s instalacemi, zařízeními a veřejnými nebo soukromými sítěmi, s nimiž by se mohly vzá- jemně rušit“.
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
3.3.5 Technická kompatibilita
Základní požadavek 1.5 přílohy III směrnice 96/48/ES
„Technické vlastnosti infrastruktury a pevných zařízení musí být kompatibilní jak navzájem, tak s vlastnostmi vlaků, které mají být používány v transevropském vysokorychlostním železničním systému.
Jestliže se dodržování těchto vlastností ukáže být na určitých úsecích sítě obtížné, mohou být zavedena dočas- ná řešení, která zajistí kompatibilitu v budoucnu“.
Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.
3.4 Hlediska týkající se konkrétně subsystému provozu a řízení dopravy
3.4.1 Bezpečnost
Základní požadavek 2.7.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Sladění pravidel provozování sítě a způsobilosti strojvedoucích a obsluhy vlaků musí zaručovat bezpečný me- zinárodní provoz.
Provoz a intervaly údržby, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců údržby a systém zabezpečování jakosti zave- dený dotyčnými provozovateli ve střediscích údržby musí zaručovat vysokou úroveň bezpečnosti.“
Základní požadavek je řešen v následujících pododdílech této specifikace:
— Identifikace vozidla (pododdíl 4.2.2.3)
— Brzdění vlaku (pododdíl 4.2.2.6)
— Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)
— Požadavky na osobní vozy (pododdíl 4.2.2.4)
— Zajištění jízdní způsobilosti vlaku (pododdíl 4.2.2.7)
— Viditelnost vlaku (pododdíl 4.2.2.1 a 4.3)
— Slyšitelnost vlaku (pododdíl 4.2.2.2 a 4.3)
— Odjezd vlaku (pododdíl 4.2.3.3)
— Řízení provozu (pododdíl 4.2.3.4)
— Viditelnost návěstidel a zařízení pro kontrolu bdělosti (pododdíl 4.3)
— Komunikace spojená s bezpečností (pododdíly 4.2.1.5 a 4.6)
— Dokumentace pro strojvedoucí (pododdíl 4.2.1.2)
— Dokumentace pro zaměstnance železničních podniků, kteří nejsou strojvedoucí (pododdíl 4.2.1.3)
— Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury, kteří povolují jízdu vlaků (pododdíl 4.2.1.4)
— Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)
— Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)
— Pravidla pro provoz ERTMS (pododdíl 4.4)
— Odborná způsobilost (pododdíly 2.2.1 a 4.6)
— Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti (pododdíly 2.2.1 a 4.7)
3.4.2 Spolehlivost a dostupnost
Základní požadavek 2.7.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Provoz a intervaly údržby, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců údržby a systém zabezpečování jakosti za- vedený dotyčnými provozovateli ve střediscích údržby musí zaručovat vysokou úroveň spolehlivosti a dostup- nosti systému.“
Tento základní požadavek řeší následující pododdíly této specifikace:
— Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)
— Zajištění jízdní způsobilosti vlaku (pododdíl 4.2.2.7)
— Řízení provozu (pododdíl 4.2.3.4)
— Komunikace spojená s bezpečností (pododdíl 4.2.1.5)
— Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)
— Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)
— Odborná způsobilost (pododdíl 4.6)
— Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnost (pododdíl 4.7)
3.4.3 Technická kompatibilita
Základní požadavek 2.7.3 přílohy III směrnice 96/48/ES:
„Sladění pravidel provozování sítě a kvalifikace strojvedoucích a obsluhy vlaků a zaměstnanců řízení provozu musí zaručovat provozní efektivnost transevropského vysokorychlostního železničního systému.“
Základní požadavek je řešen v následujících pododdílech této specifikace:
— Identifikace vozidla (pododdíl 4.2.2.3)
— Brzdění vlaku (pododdíl 4.2.2.6)
— Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)
— Požadavky na osobní vozy (pododdíl 4.2.2.4)
— Komunikace spojená s bezpečností (pododdíl 4.2.1.5)
— Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)
— Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)
4. VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU
4.1 Úvod
Transevropský vysokorychlostní železniční systém (TEN), na který se vztahuje směrnice 96/48/ES a jehož sou- částí je subsystém provozu a řízení dopravy, je integrovaným systémem, jehož soudržnost se musí ověřit. Tato soudržnost musí být kontrolována zejména s ohledem na specifikace subsystému, jeho rozhraní se systémem, se kterým je integrován, a provozními pravidly.
S ohledem na všechny příslušné základní požadavky zahrnuje subsystém provozu a řízení dopravy tak, jak je popsán v pododdílu 2.2, pouze prvky uvedené v následujícím oddílu.
V souladu se směrnicí 2001/14/ES je provozovatel infrastruktury plně odpovědný za poskytnutí všech přísluš- ných požadavků, které mají splňovat vlaky, jimž je povolen provoz v jeho síti s ohledem na zeměpisné zvlášt- nosti jednotlivých tratí a níže uvedené funkční nebo technické specifikace.
4.2 Funkční a technické specifikace subsystému
Funkční a technické specifikace subsystému provozu a řízení dopravy se skládají z těchto bodů:
— specifikace týkající se zaměstnanců,
— specifikace týkající se vlaků,
— specifikace týkající se provozu vlaků.
4.2.1 Specifikace týkající se zaměstnanců
4.2.1.1 Všeobecné požadavky
Tento oddíl se zabývá zaměstnanci, kteří přispívají k provozu subsystému tím, že provádějí úkoly významné pro bezpečnost, do nichž je zapojeno přímé rozhraní mezi železničními podniky a provozovateli infrastruktury.
— Zaměstnanci železničního podniku:
— provádějící úkol řízení vlaků, kteří patří k „vlakové četě“ (dále jen „strojvedoucí“)
— provádějící úkoly ve vlaku (jiné než řízení), kteří patří k „vlakové četě“
— provádějící úkol přípravy vlaků
— Zaměstnanci provozovatele infrastruktury provádějící úkol povolování jízdy vlaků. Oblasti, kterých se to týká, jsou:
— dokumentace,
— komunikace.
a v oblasti působnosti definované v části 2.2 této TSI:
— odborná způsobilost (viz pododdíl 4.6 a přílohy H,Ja L)
— podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti (viz pododdíl 4.7).
4.2.1.2 Dokumentace pro strojvedoucí
Železniční podniky provozující vlak musí zavčas poskytnout strojvůdci veškeré informace, které nezbytně po- třebuje k plnění svých povinností.
Tyto informace musí zohledňovat nezbytné prvky pro provoz v normálních, zhoršených a nouzových situa- cích na tratích, kde se bude vlak provozovat, a pro provoz kolejových vozidlech používaných na těchto tratích.
4.2.1.2.1 Kniha pravidel
Všechny nezbytné postupy pro strojvedoucí musí být zahrnuty v dokumentu nebo na počítačovém médiu s názvem „Pravidla pro strojvedoucí“.
V „Pravidlech pro strojvedoucí“ musí být stanoveny podmínky pro všechny provozované trasy a všechna ko- xxxxxx vozidla používaná na těchto trasách za normálního provozu, v situacích za zhoršených podmínek a v mimořádných situacích, se kterými se strojvedoucí může setkat.
„Pravidla pro strojvedoucí“ se musí týkat dvou rozdílných aspektů:
— aspektu, který popisuje soubor společných pravidel a postupů pro celou TEN (zohledňující obsah příloh a, B a C),
— aspektu, který stanoví veškerá nezbytná pravidla a postupy týkající se jednotlivých provozovatelů infrastruktury.
Musí zahrnovat postupy týkající se minimálně těchto hledisek:
— bezpečnost a ochrana personálu
— zabezpečení a řízení,
— provoz vlaku včetně provozu za zhoršených podmínek,
— trakce a kolejová vozidla,
— mimořádné události a nehody.
Provozovatel infrastruktury je odpovědný za vypracování tohoto dokumentu.
Provozovatel infrastruktury musí předložit Pravidla pro strojvedoucí ve stejném formátu pro celou infrastruk- turu, na které budou jeho strojvedoucí pracovat.
Dokument bude mít dvě přílohy:
— příloha 1: příručka pro komunikační postupy,
— příloha 2: kniha formulářů
Železniční podnik musí napsat Pravidla pro strojvedoucí buďto v jazyce jednoho z členských států nebo v „pro- vozním“ jazyce jednoho z provozovatelů infrastruktury, na kterou se pravidla vztahují. To nebude platit pro zprávy a formuláře, které musí zůstat v „provozním“ jazyce provozovatele/provozovatelů infrastruktury.
Proces přípravy a aktualizace Pravidel pro strojvedoucí bude zahrnovat následující kroky:
— provozovatel infrastruktury (nebo organizace odpovědná za přípravu provozních pravidel) musí poskyt- nout železničnímu podniku příslušné informace v „provozním“ jazyce provozovatele infrastruktury,
— železniční podnik musí vypracovat původní nebo aktualizovaný dokument;
— pokud jazyk, který si železniční podnik zvolí pro Pravidla pro strojvedoucí, není jazykem, ve kterém byly původně poskytnuty vhodné informace, je na železničním podniku, aby zařídil nezbytný překlad.
V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí sytém řízení bezpečnosti provozovatele in- frastruktury zahrnovat proces validace, aby bylo zajištěno, že je obsah dokumentace předané železničnímu pod- niku úplný a přesný.
V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního pod- niku zahrnovat proces validace, který zajistí, aby obsah Pravidel pro strojvedoucí byl úplný a přesný.
Příloha V nastíní tento proces ve formátu vývojového diagramu a podává přehled tohoto procesu.
4.2.1.2.2 Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí
Strojvedoucí musí obdržet popis tratí a souvisejícího traťového vybavení relevantního pro úkol řízení vlaku a tý- kajícího se tratí, na kterých bude působit. Tyto informace musejí být uvedeny v jediném dokumentu s názvem
„Tabulky traťových poměrů“ (což může být papírový dokument nebo dokument v elektronické formě). Seznam minimálních informací, které musí být poskytnuty:
— všeobecné provozní vlastnosti,
— popis podélných sklonů trati,
— podrobný diagram trati.
4.2.1.2.2.1 Příprava tabulek traťových poměrů
Tabulky traťových poměrů musí být zpracovány buď v některém jazyce členských států zvoleném železničním podnikem nebo v „provozním“ jazyce provozovatele infrastruktury.
Musí obsahovat následující informace (tento seznam není vyčerpávající):
— všeobecné provozní vlastnosti:
— typ zabezpečení a odpovídající režim provozu (dvojkolejná trať, kyvadlový provoz, jízda vlevo nebo vpravo atd.),
— trakční soustavu,
— typ radiového zařízení pro komunikaci řízení provozu – vlak.
— popis podélných sklonů trati:
— hodnoty sklonů s přesným určením místa
— podrobný diagram trati:
— názvy stanic na trati, klíčové lokality a jejich umístění,
— tunely – včetně umístění, názvu, délky, zvláštních informací jako třeba existence únikových cest a nouzových východů, jakož i umístění bezpečných míst, kde může dojít k evakuaci cestujících,
— základní lokality jako jsou neutrální pole,
— nejvyšší traťové rychlosti pro každou trať, případně včetně různých rychlostí pro určité typy vlaků,
— název organizace odpovědné za kontrolu řízení provozu a název/názvy oblastí řízení provozu,
— názvy a oblasti středisek řízení provozu, např. stavědla,
— určení radiových kanálů, které se mají používat.
Formát tabulek traťových poměrů musí být vypracován stejným způsobem pro všechny infrastruktury, ve kterých se používají vlaky určitého železničního podniku.
Železniční podnik odpovídá za zpracování tabulek traťových poměrů na základě informací, které poskytl (po- skytli) provozovatel (provozovatelé) infrastruktury.
V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruk- tury obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah dokumentace poskytnuté železničnímu podniku úplný a přesný.
V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah tabulek traťových poměrů úplný a přesný.
4.2.1.2.2.2 Upravené prvky
Provozovatel infrastruktury musí informovat železniční podnik o všech prvcích upravených dočasně nebo na- stálo. Informace o změnách musí být učiněna natolik včas, aby železniční podnik mohl zpracovat jejich dopad, zaktualizovat dokumentaci a poučit zaměstnance. Musí být železničním podnikem shrnuty ve zvláštním do- kumentu nebo na elektronickém nosiči dat, jehož formát musí být stejný pro všechny infrastruktury, na kterých jsou provozovány vlaky daného železničního podniku.
V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruk- tury obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah dokumentace poskytnuté železničnímu podniku úplný a přesný.
V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah dokumentu o změněných prvních úplný a přesný.
4.2.1.2.2.3 Informování strojvedoucího v reálném čase
Postup informování strojvedoucích o všech změnách bezpečnostních opatření na trase v reálném čase musí být definován dotyčnými provozovateli infrastruktury (tento proces musí být jednotný, pokud je použit ERTMS/ETCS).
4.2.1.2.3 Jízdní řády
Poskytování informací o jízdních řádech vlaků usnadňuje jízdu vlaků načas a pomáhá v poskytování služeb.
Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucím informace nezbytné pro normální řízení vlaku. Tyto infor- mace obsahují minimálně tyto prvky:
— identifikaci vlaku,
— dny, ve které vlak jezdí (je-li to zapotřebí),
— body zastavení a činnosti se zastavením spojené,
— další časové body,
— příjezd/odjezd/délku zastávky v každém z těchto bodů.
Tyto informace o jízdě vlaku, které musí být založeny na informacích poskytnutých provozovatelem infra- struktury, mohou být poskytnuty v elektronické nebo tištěné formě.
Předkládání dokumentace strojvedoucím musí být stejné na všech tratích, na kterých železniční podnik zajiš- ťuje provoz.
4.2.1.2.4 Kolejová vozidla
Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucímu veškeré informace týkající se fungování kolejových vozi- del při provozu za zhoršených podmínek (např. vyžádání pomoci). Tato dokumentace se v těchto případech musí zaměřit i na konkrétní rozhraní se zaměstnanci provozovatele infrastruktury.
4.2.1.3 Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích
Železniční podnik musí poskytnout všem svým zaměstnancům (ať již ve vlaku nebo jinde), kteří plní úkoly dů- ležité pro bezpečnost, jež se týkají přímého rozhraní se zaměstnanci, zařízením nebo systémy provozovatele infrastruktury, pravidla, postupy, konkrétní informace o kolejových vozidlech a o trati, které považuje za vhod- né pro tyto úkoly. Tyto informace se používají jak v normálním provozu, tak i v provozu za zhoršených podmínek.
Pro zaměstnance ve vlacích musí struktura, formát, obsah a proces přípravy a aktualizace těchto informací vy- cházet ze specifikace uvedené v pododdílu 4.2.1.2 této TSI.
4.2.1.4 Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků
Veškeré informace nezbytné pro zajištění komunikace týkající se bezpečnosti mezi zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků a vlakovou četou musí být stanoveny:
— v dokumentech popisujících komunikační protokol (příloha C);
— v dokumentu s názvem Kniha formulářů.
Provozovatel infrastruktury musí tyto dokumenty vypracovat ve svém „provozním“ jazyce.
4.2.1.5 Komunikace týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou, dalšími zaměstnanci železničního podniku a zaměst- nanci povolujícími jízdu vlaků
Jazykem pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou vlaku, dalšími zaměstnanci železničního podniku (jak stanoví příloha L) a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků bude „provozní“ jazyk (viz glosář), který používá provozovatel infrastruktury na dotčené trati.
Zásady pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků jsou uvedeny v příloze C.
V souladu se směrnicí 2001/14/ES je provozovatel infrastruktury zodpovědný za zveřejnění „provozního ja- xxxx“, který používají jeho zaměstnanci v každodenním provozu.
avšak tam, kde místní praxe vyžaduje možnost používání i druhého jazyka, musí provozovatel infrastruktury určit zeměpisné hranice jeho používání.
4.2.2 Specifikace týkající se vlaků
4.2.2.1 Viditelnost vlaku
4.2.2.1.1 Všeobecné požadavky
Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny prostředky označujícími začátek a konec vlaku.
4.2.2.1.2 Začátek vlaku
Železniční podnik musí zajistit, aby byl přijíždějící vlak jasně viditelný a rozpoznatelný jako vlak tím, že bude mít rozsvícené speciálně umístněné bílé čelní reflektory. To má umožnit odlišení blížícího se vlaku od blízkých silničních vozidel nebo jiných pohybujících se objektů.
Podrobná specifikace je uvedena v pododdílu 4.3.3.4.1.
4.2.2.2 Slyšitelnost vlaku
4.2.2.2.1 Všeobecné požadavky
Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny slyšitelným varovným zařízením označujícím blížící se vlak.
4.2.2.2.2 Ovládání
Spuštění slyšitelného varovného zařízení musí být možné ze všech poloh při řízení vlaku.
4.2.2.3 Identifikace vozidla
Každé vozidlo musí mít jedinečné identifikační číslo odlišující ho od ostatních kolejových vozidel. Toto číslo musí být zřetelně uvedeno alespoň na obou bočních stranách vozidla.
Musí být také možné identifikovat provozní omezení platná pro dané vozidlo. Další požadavky jsou uvedeny v příloze P.
4.2.2.4 Požadavky na osobní vozy
— Slučitelnost mezi osobními vozidly a nástupišti v plánovaných zastávkách musí být dostatečná, aby byl zajištěn bezpečný nástup a výstup.
— Cestující nesmí mít možnost otevřít boční dveře pro ně určené, dokud vlak zcela nezastaví a dveře nejsou uvolněny členem doprovodu vlaku.
— Uvolnění dveří musí být samostatné pro jednotlivé strany vlaku. Neporušené uzavření a blokování dveří v osobních vlacích musí být trvale označeno.
— aktivace uvolnění dveří musí zamezit použití trakčního napájení. (Pro účely tohoto požadavku se „uvol- něním dveří“ rozumí to, že personál vlaku umožní, aby dveře mohli otevřít cestující).
— Všechna vozidla přepravující osoby musí být vybavena východy, které umožňují nouzový výstup.
— Vozidla určená k přepravě osob musí být vybavena buď alarmem, který může cestující spustit, nebo zách- rannou brzdou. V případě použití těchto zařízení musí být strojvedoucí okamžitě upozorněn, ale musí být schopen udržet si kontrolu nad vlakem.
4.2.2.5 Řazení vlakových souprav
Železniční podnik musí stanovit pravidla a postupy, které musí jeho zaměstnanci uplatňovat, aby bylo zajiš- těno, že je vlak vyhovuje podmínkám na přidělené vlakové cestě.
Požadavky na řazení vlaku musí zohlednit následující prvky:
— vozidla
— všechna vozidla ve vlaku musí být v souladu se všemi požadavky platnými pro vlakové cesty, po kterých bude vlak jezdit,
— všechna vozidla vlaku musí být schopna jet maximální rychlostí, kterou má vlak jet,
— všechna vozidla vlaku se musí v daném okamžiku nacházet uvnitř intervalu údržby a interval pro údržbu neskončí do dokončení cesty (a to jak časově, tak i co se týče ujeté vzdálenosti),
— vlak
— kombinace vozidel tvořících vlak musí být v souladu s technickými omezeními příslušné trati a dél- ka vlaku nesmí překročit maximum přípustné pro odesílací a přijímací terminály,
— železniční podnik odpovídá za to, aby vlak byl a po celou cestu zůstal technicky způsobilý pro pláno- vanou cestu,
— hmotnost a hmotnost na nápravu
— hmotnost vlaku nesmí překročit maximální přípustnou hmotnost pro daný úsek trati, pevnost spřá- hel, tažnou sílu nebo ostatní související vlastnosti vlaku. Omezení hmotnosti na nápravu musí být dodržena,
— maximální rychlost vlaku
— maximální možná rychlost vlaku musí zohledňovat veškerá omezení na příslušném úseku trati, brzd- ný účinek, hmotnost na nápravu a typ vozidla,
— průjezdný průřez
— průjezdný průřez nesmí u žádného z vozidel (včetně případného nákladu) překročit maximální pří- pustný limit pro daný úsek trati.
Další omezení mohou být požadována nebo uvalena ve vztahu k typu brzdného režimu nebo typu trakce u konkrétního vlaku.
Řazení vlakové soustavy musí být popsáno v harmonizovaném dokumentu o řazení vlakové soupravy (viz příloha U)
4.2.2.6 Brzdění vlaku
4.2.2.6.1 Minimální požadavky na brzdný systém
Všechna vozidla vlaku musí být napojena na průběžný automatický brzdný systém tak, jak je definován v RST TSI.
První a poslední vozidlo (včetně hnacích jednotek) ve všech vlacích musí mít funkční automatickou brzdu.
V případě, že se vlak náhodou rozdělí na dvě části, musí se obě rozpojené soustavy vozidel automaticky za- stavit v důsledku maximálního účinku brzdy.
4.2.2.6.2 Brzdný účinek
Provozovatel infrastruktury musí rozhodnout, zda:
— poskytne železničním podnikům informace nezbytné k výpočtu požadovaného brzdného účinku na dotyčné(-ých) trati(-ích), a to včetně informací o přípustných brzdných systémech a o podmínkách jejich používání, nebo
— poskytne informaci o požadovaném výkonu.
Železniční podnik odpovídá za zajištění dostatečného účinku brzd vlaku tím, že poskytne svým zaměstnan- cům pravidla pro brzdění, která musejí dodržovat.
Informace požadované železničním podnikem a určené k výpočtu brzdného účinku, který umožňuje, aby se vlak zastavil a zůstal stát, musí zohledňovat zeměpisné vlastnosti všech dotčených tratí, přidělené cesty a roz- voj ERTMS/ETCS.
Další požadavky jsou určeny v příloze T.
4.2.2.7 Zajištění způsobilosti vlaku k jízdě
4.2.2.7.1 Všeobecné požadavky
Železniční podnik musí určit postup, jak zajišťovat, aby veškeré vybavení vlaku související s bezpečností bylo plně funkční a aby byl provoz vlaku bezpečný.
Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury o veškerých změnách vlastností vlaku ovliv- ňujících jeho jízdu nebo o veškerých změnách, které by mohly ovlivnit schopnost přizpůsobení vlaku přidě- lené vlakové cestě.
Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí stanovit a aktualizovat podmínky a postupy pro jízdu vla- ku při provozu za zhoršených podmínek.
4.2.2.7.2 Vyžadovaná data
Údaje nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz a postup pro předávání těchto údajů musí obsahovat:
— identifikaci vlaku,
— název železničního podniku odpovědného za vlak,
— skutečnou délku vlaku,
— informaci, zda vlak přepravuje cestující nebo zvířata, i když k tomu není určen,
— veškerá provozní omezení s uvedením vozidla/vozidel, kterých se týká (průjezdný průřez, rychlostní ome- zení atd.),
— informace, které provozovatel infrastruktury vyžaduje pro přepravu nebezpečného zboží.
Železniční podnik musí stanovit postup, kterým se zaručí, že provozovatel(-é) infrastruktury dostane(-ou) tyto údaje k dispozici před odjezdem vlaku.
Železniční podnik musí určit postup, jak informovat provozovatele infrastruktury v případě, že vlak nepojede po vlakové cestě, která mu byla přidělena, nebo že byl zrušen.
4.2.3 Specifikace pro provozování vlaků
4.2.3.1 Plánování vlaků
Provozovatel infrastruktury musí informovat o tom, jaké údaje potřebuje v případě, že je požadována vlaková cesta. Další hlediska tohoto prvku jsou uvedena ve směrnici 2001/14/ES.
4.2.3.2 Identifikace vlaků
Musí existovat jednoznačná identifikace všech vlaků. Tyto požadavky jsou upřesněny v příloze R.
4.2.3.3 Odjezd vlaku
4.2.3.3.1 Kontroly a zkoušky před odjezdem
Železniční podnik musí v souladu s požadavky ve třetím odstavci klauzule 4.1 této TSI a se všemi použitel- nými pravidly stanovit kontroly a zkoušky (zejména u brzd), které se musí vykonat před odjezdem.
4.2.3.3.2 Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku
Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury před odjezdem vlaku a během jízdy o všech odchylkách ovlivňujících vlak nebo jeho provoz, které by mohly mít dopad na jeho jízdu.
4.2.3.4 Řízení provozu
4.2.3.4.1 Všeobecné požadavky
Řízení provozu musí zajistit bezpečný, efektivní a přesný provoz železnice, včetně efektivního obnovení pře- rušené služby.
Provozovatel infrastruktury musí určit postupy a prostředky pro:
— řízení pohybu vlaků v reálném čase,
— provozní opatření na udržení co nejvyššího výkonu infrastruktury v případě zpoždění nebo mimořád- ných událostí, ať již skutečných nebo předpokládaných, a
— poskytnutí informací železničním podnikům v takových případech.
Jakékoli další postupy vyžadované železničním podnikem ovlivňující rozhraní s provozovatelem/provozovateli infrastruktury mohou být zavedeny až po jejich schválení provozovatelem infrastruktury.
4.2.3.4.2 Zprávy o vlaku
4.2.3.4.2.1 Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku Provozovatel infrastruktury musí:
— poskytnout prostředek pro zaznamenávání časů odjezdu, příjezdu a průjezdu vlaku v příslušných, předem stanovených bodech hlášení ve své síti v reálném čase a hodnotu časové odchylky,
— poskytnout konkrétní údaje požadované v souvislosti se zprávou o poloze vlaku. Tyto informace musí obsahovat:
— identifikaci vlaku
— identitu bodu hlášení,
— trať, po které vlak jede,
— plánovaný čas v bodu hlášení,
— skutečný čas v bodu hlášení (a zda jde o odjezd, příjezd nebo průjezd – musí být poskytnuty samo- statné časy příjezdu a odjezdu vzhledem k mezilehlým bodům podávání zpráv, kterými vlak projíždí),
— počet minut náskoku nebo zpoždění v určitém bodě hlášení,
— první vysvětlení jakéhokoli jednotlivého zpoždění překračujícího 10 minut nebo podle jiných poža- davků režimu pro monitorování provozu,
— upozornění, že zpráva z vlaku je zpožděná, počet minut zpoždění zprávy,
— případné předcházející identifikace vlaku,
— zprávu, že vlak byl zrušen v celé trase nebo části trasy.
4.2.3.4.2.2 Předpokládaný čas předání
Provozovatel infrastruktury musí mít k dispozici postup, který umožňuje uvedení odhadovaného počtu minut odchylky od plánovaného času, kdy má být vlak předán jedním provozovatelem infrastruktury jinému provozovateli.
Musí zahrnovat informaci o přerušení služby (popis a místo problému).
4.2.3.4.3 Nebezpečné věci
Železniční podnik musí stanovit postupy pro dohled na přepravu nebezpečných věcí. Tyto postupy musí zahrnovat:
— platné evropské normy stanovené směrnicí 1996/49/ES pro identifikaci nebezpečných věcí ve vlaku,
— informaci pro strojvedoucího o přítomnosti a umístění nebezpečných věcí ve vlaku,
— informace, které vyžaduje provozovatel infrastruktury pro přepravu nebezpečných věcí,
— určení komunikačních kanálů v souladu s provozovatelem infrastruktury a plánování konkrét- ních opatření v případě nouzových situací týkajících se nákladu.
4.2.3.4.4 Provozní kvalita
Provozovatelé infrastruktury a železniční podniky musí mít zavedeny postupy monitorování a efektivního pro- vozu všech dotyčných služeb.
Monitorovací procesy budou navrženy tak, aby analyzovaly údaje a zjišťovaly základní trendy s ohledem jak na lidskou chybu, tak i na chybu systému. Výsledky této analýzy se mají používat k vytváření činností na zlepšení určených k odstranění nebo zmírnění událostí, které by mohly ohrozit efektivní provoz transevropského vyso- korychlostního železničního systému.
Pokud by tyto akce na zlepšení přinesly prospěch celé síti při zapojení ostatních provozovatelů infrastruktury a železničních podniků, budou o nich s výhradou obchodního tajemství tito provozovatelé a podniky informovány.
Události, které závažným způsobem narušily provoz, bude co nejdříve analyzovat provozovatel infrastruktury. V případě potřeby a zejména v případě, že je dotčen jeden z jejich zaměstnanců, má provozovatel infrastruk- tury přizvat k účasti na analýze železniční podniky zapojené do události. Pokud výsledek této analýzy vyústí v doporučení ke zkvalitnění sítě, která mají odstranit nebo omezit příčiny nehod nebo mimořádných událostí, budou tato doporučení sdělena všem příslušným provozovatelům infrastruktury a železničním podnikům.
Tyto procesy budou dokumentovány a budou podléhat vnitřnímu auditu.
4.2.3.5 Záznam údajů
Údaje týkající se jízdy vlaku musí být zaznamenány a zachovány pro tyto účely:
— podpora systematického monitorování bezpečnosti jako prostředek pro prevenci mimořádných událostí a nehod,
— identifikace strojvedoucího, vlaku a výkonu infrastruktury v období před mimořádnou událostí nebo ne- hodou a (je-li to vhodné) bezprostředně po ní, aby bylo možné zjistit příčiny spojené s řízením vlaku nebo vybavením vlaku a podpora nových opatření nebo pozměněných opatření, která brání jejímu opakování,
— zaznamenávání informací týkajících se výkonu a případně pracovní doby lokomotivy/tažného vozu a kaž- dé osoby ve funkci strojvedoucího.
Musí být možné porovnat zaznamenané údaje s:
— datem a časem záznamu,
— přesným zeměpisným umístěním zaznamenané události (vzdálenost v kilometrech od rozeznatelného místa),
— identifikací vlaku,
— identitou strojvedoucího.
Požadavky na ukládání a pravidelné hodnocení těchto údajů i na přístup k nim jsou definovány v příslušných vnitrostátních zákonech členského státu:
— ve kterém získal železniční podnik licenci (jde o údaje zaznamenávané ve vlaku), nebo
— v němž se nachází infrastruktura (jde o údaje zaznamenávané mimo vlak).
4.2.3.5.1 Záznam údajů o dozoru mimo vlak
Provozovatel infrastruktury musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:
— selhání traťového zařízení spojeného s jízdou vlaků (zabezpečení, výhybky atd.),
— zjištění přehřátí ložiska nápravy,
— komunikace mezi strojvedoucím a zaměstnanci provozovatele infrastruktury povolujícími jízdu vlaku.
4.2.3.5.2 Záznam údajů o dozoru ve vlaku
Železniční podnik musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:
— jízda za návěst „stůj“ nebo „konec vlakové cesty“ bez povolení,
— použití záchranné brzdy,
— rychlost, kterou vlak jede,
— všechna vypnutí nebo nerespektování vlakových systémů řízení (zabezpečení),
— použití zvukového výstražného zařízení (houkačka),
— použití ovládání dveří (uvolnění, zavření)
— detekce prostřednictvím detektorů horkoběžnosti ložiska nápravy, pokud jsou instalovány,
— identita stanoviště strojvedoucího, pro které jsou údaje zaznamenávány, pro účely kontroly,
— údaje pro zaznamenávání pracovní doby strojvedoucích.
4.2.3.6 Provoz za zhoršených podmínek
4.2.3.6.1 Informace pro jiné uživatele
Provozovatelé infrastruktury ve spojení se železničními podniky musí stanovit postup, jakým se mají nepro- dleně vzájemně informovat o každé situaci, která narušuje bezpečnost, výkonnost a/nebo dostupnost železnič- ní sítě nebo kolejových vozů.
4.2.3.6.2 Informování strojvedoucích vlaků
V případě provozu za zhoršených podmínek spojeného s oblastí odpovědnosti provozovatele infrastruktury musí provozovatel infrastruktury poskytnout strojvedoucím formální pokyny o opatřeních, která se musí při- jmout, aby byly zhoršené provozní podmínky bezpečně překonány.
4.2.3.6.3 Nouzová opatření
Provozovatel infrastruktury ve spolupráci se železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu, ve vhod- ných případech i se sousedícími provozovateli infrastruktury, musí stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná pohotovostní opatření a přiřadit odpovědnosti na základě požadavku snížit všechny negativní dopady vyplý- vající z provozu za zhoršených podmínek.
Požadavky plánování a reakce na takové události musí být úměrné povaze a potenciální závažnosti ztížení provozu.
Tato opatření musí minimálně zahrnovat plány na obnovení „normálního“ stavu sítě a mohou se týkat též:
— poruch kolejových vozidel (např. poruch, které by mohly způsobit podstatné narušení provozu, postupů pro odtažení provozu neschopných vlaků),
— poruch infrastruktury (např. přerušení dodávky elektřiny nebo podmínek, za kterých je možné odklonit vlak z předem dohodnuté vlakové cesty),
— extrémních klimatických podmínek.
Provozovatel infrastruktury musí shromáždit a aktualizovat informace o kontaktech na klíčové zaměstnance provozovatele infrastruktury a železničního podniku, na které se lze obrátit v případě narušení služby, jež vede k provozu za zhoršených podmínek. Tyto informace musí obsahovat kontaktní údaje pro pracovní dobu i pro mimopracovní dobu.
Železniční podnik musí poskytnout tyto informace provozovateli infrastruktury a oznámit mu rovněž jakékoli změny těchto kontaktních údajů.
Provozovatel infrastruktury musí uvědomit všechny železniční podniky o jakýchkoli změnách ve svých údajích.
4.2.3.7 Řízení v nouzové situaci
Provozovatel infrastruktury musí po konzultaci:
— se všemi železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu nebo
— případně s orgány, které zastupují železniční podniky, které působí na jeho infrastruktuře, a
— v nezbytných případech se sousedícími provozovateli infrastruktury, jakož i
— s místními úřady a
— se subjekty zastupujícími na místní nebo celostátní úrovni záchranné služby včetně hasičů a záchranné služby,
a v souladu se směrnicí 2004/49/ES stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná opatření pro řízení v nouzových situacích a uvedení trati do normálního provozu.
Taková opatření obvykle zahrnují:
— srážky vlaků,
— požáry ve vlaku,
— evakuace vlaků,
— nehody v tunelech,
— mimořádné události týkající se nebezpečných věcí,
— vykolejení.
Železniční podnik musí poskytnout provozovateli infrastruktury veškeré specifické informace o uvedených okolnostech, zejména s ohledem na obnovu nebo opětovné nakolejení jejich vlaků. (Viz také klauzuli 4.2.7.5 v TSI pro konvenční železniční nákladní vagóny).
Železniční podnik musí mít kromě toho zavedeny postupy pro informování cestujících o nouzových a bez- pečnostních postupech ve vlacích.
4.2.3.8 Pomoc vlakové četě v případě mimořádné události nebo závažné poruše vozidla
Železniční podnik musí stanovit vhodné postupy pro pomoc vlakové četě v situacích za zhoršených podmínek s cílem zamezit nebo zmenšit zpoždění způsobené technickými nebo jinými poruchami kolejových vozů (např. komunikační linky, opatření, které se musí učinit v případě evakuace vlaku).
4.3 Funkční a technické specifikace rozhraní
S ohledem na základní požadavky v kapitole 3 jsou funkční a technické požadavky na rozhraní následující:
4.3.1 Rozhraní s TSI Infrastruktura
4.3.1.1 Viditelnost návěstidel
Strojvedoucí musí být schopen pozorovat návěstí návěstidel a návěstí návěstidel musí být pro strojvedoucího pozorovatelné z jeho normální pozici při řízení. Totéž platí pro značky podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.
Značky podél tratě a informační tabule musí být zkonstruovány natolik konzistentně, aby tomu napomáhaly. Je nutno vzít v úvahu mimo jiné i tyto otázky:
— vhodné umístění, aby čelní světla vlaku umožňovala strojvedoucímu číst informace
— vhodnost a intenzita osvětlení, pokud je třeba osvětlit informace
— pokud se používá retroreflexivita, měly by být reflexní vlastnosti použitého materiálu v souladu s vhod- nými specifikacemi a značky by měly být vyrobeny tak, aby čelní světla vlaku umožnila strojvedoucímu číst informace
4.3.1.2 Osobní vozy
Musí být zajištěna slučitelnost mezi osobními vozidly a nástupišti v plánovaných zastávkách, aby byl zajištěn bezpečný nástup a výstup.
Musí se dodržovat minimální vzdálenost mezi plochami nástupiště a částmi vozidel pod elektrickým napětím.
4.3.1.3 Odborná způsobilost
Existuje rozhraní s pododdílem 2.2.1 této TSI a pododdílem 4.6 HS INS TSI.
4.3.2 Rozhraní s TSI řízení a zabezpečení
4.3.2.1 Záznam údajů o dozoru
Subsystém provozu a řízení dopravy určuje provozní požadavky pro záznam údajů o dozoru (viz pod- oddíl 4.2.3.5 této TSI), se kterým musí být subsystém řízení a zabezpečení (viz část 4.2.15 HS CCS TSI) v souladu.
4.3.2.2 Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího
Pokud toto zařízení podporuje infrastruktura, zařízení musí být schopno automaticky hlásit aktivaci do stře- diska řízení dopravy. Existuje rozhraní mezi tímto provozním požadavkem a pododdílem 4.2.2 v HS CCS TSI v souvislosti s ERTMS.
4.3.2.3 Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R
Příloha a této TSI má rozhraní s ERTMS/ETCS FRS a SRS, ERTMS/GSM-R FRS a SRS podrobně uvedenými v příloze a HS CCS TSI.
Existuje také rozhraní mezi pododdílem 4.4 této TSI a přílohou a HS CCS TSI, pokud jde o orientační doku- menty týkající se pravidel, zásad a provádění ERTMS.
Existuje také rozhraní se specifikacemi ETCS strojvedoucí/zařízení (DMI) (oddíl 4.2.13 HS CCS TSI) a specifi- kacemi EIRENE DMI (oddíl 4.2.14 HS CCS TSI).
Existuje rozhraní mezi přílohou a této TSI a pododdílem 4.2.2 HS CCS TSI, pokud jde o vypnutí funkčnosti palubního ETCS.
4.3.2.4 Viditelnost návěstidel a značení podél trati
Strojvedoucí musí být schopen vidět návěstidla a značení podél trati a tato návěstidla a značení musejí být vi- ditelná z normální pracovní polohy strojvedoucího. Totéž platí i pro jiné typy značek podél trati, pokud se tý- kají bezpečnosti.
Návěstidla podél tratě a informační tabule musí být zkonstruovány natolik konzistentně, aby tomu napomáha- ly. Je nutno vzít v úvahu mimo jiné i tyto otázky:
— musejí být umístěna tak, aby přední světla vlaku umožnila strojvedoucímu přečíst informaci,
— vhodnost a intenzita osvětlení tam, kde je nutno informaci osvětlit,
— pokud se používá zpětný odraz, musí být reflexní vlastnosti použitého materiálu v souladu s příslušnými specifikacemi a značky musí být vyrobeny tak, aby čelní světla umožnila strojvedoucímu snadno přečíst informaci.
Existuje rozhraní s pododdílem 4.2.16 z HS CCS TSI s ohledem na vnější zorné pole strojvedoucího. V budoucí verzi přílohy a HS CCS TSI bude nový bod v souvislosti se značením podél tratí vybavených ETCS.
4.3.2.5 Brzdění vlaku
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.6.2 této TSI a pododdílem 4.3.1.5 (Zaručený výkon a vlastnosti br- zdění vlaku) v HS CCS TSI.
4.3.2.6 Použití písku. Minimální prvky relevantní pro odbornou způsobilost pro úkol řízení vlaku
Pokud jde o použití písku, existuje rozhraní mezi přílohou H a přílohou B (§ C1) této TSI na straně jedné a pod- oddílem 4.2.11 (slučitelnost se systémy detekce vlaků umístěnými podél tratě) a § 4.1 dodatku 1 přílohy a (jak citováno v pododdíle 4.3.1.10) HS CCS TSI na straně druhé.
4.3.2.7 Záznam údajů a detekce horkoběžnosti ložiska nápravy
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.5 této TSI na straně jedné a pododdílem 4.2.2 (funkce ETCS ve vla- ku), indexy 5,7a 55v příloze a, a pododdílem 4.2.10 (HaBD (detektor horkoběžnosti ložiska nápravy)) HS CCS TSI na straně druhé. V budoucnu bude existovat rozhraní s přílohou B OPE TSI, jakmile bude vyřešen ote- vřený bod HS CCS.
4.3.3 Rozhraní s TSI kolejová vozidla
4.3.3.1 Brzdění
Existují rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5.1, 4.2.2.6.1 a 4.2.2.6.2 této OPE TSI a pododdílem 4.2.4.1 a 4.2.4.3 HS RST TSI.
Existuje rovněž rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5 (vířivé brzdy) HS RST TSI a pododdílem 4.2.2.6.2 této OPE TSI.
Existuje rovněž rozhraní mezi pododdílem 4.2.4.6 (ochrana odstaveného vlaku) HS RST TSI a pododdílem
4.2.2.6.2 této OPE TSI.
Existuje rovněž rozhraní mezi pododdílem 4.2.4.7 (účinnost brzd při velkém sklonu) HS RST TSI a pododdíly
4.2.2.6.2 a 4.2.1.2.2.3 této OPE TSI.
4.3.3.2 Požadavky pro osobní vozidla
Existují rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.4 této OPE TSI a pododdíly 4.2.2.4 (dveře), 4.2.5.3 (výstražná signa- lizace), 4.3.5.16 (výstražná signalizace pro cestující) a 4.2.7.1 (nouzové východy) HS RST TSI.
4.3.3.3 Viditelnost vlaku
Subsystém provozu a řízení vlaku určuje, že základní požadavky na viditelnost vlaku, které musí stanovit sub- systém kolejových vozidel, jsou uvedeny v následujících odstavcích.
4.3.3.3.1 Na prvním vozidle vlaku ve směru jízdy
Přední strana prvního vozidla vlaku ve směru jízdy musí být vybavena třemi světly ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, jak je znázorněno níže. Tato světla musí být rozsvícena pokaždé, když se vlak řídí z uvedené strany.
Přední světla musí optimalizovat rozlišitelnost vlaku (např. pro traťové dělníky a pro osoby, kteří používají ve- řejné železniční přechody), poskytovat strojvedoucímu dostatečnou viditelnost (osvětlení trati vpředu, infor- mační návěstidla/tabule při trati atd.) v noci a během zhoršených světelných podmínek a nesmí oslňovat strojvedoucí přibližujících se vlaků.
Vzájemná vzdálenost, výška nad temenem kolejnice, průměr, intenzita světel, rozměry a tvar vyzařovaného pa- prsku v denním i nočním provozu musejí být normalizovány.
Existuje rozhraní s pododdílem 4.2.7.4.1 HS RST TSI a pododdílem 4.2.2.1.2 této TSI.
4.3.3.3.2 Konec vlaku
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.1.3 této TSI a pododdílem 4.2.7.4.1 HS RST TSI.
4.3.3.4 Slyšitelnost vlaku
Subsystém provozu a řízení dopravy stanoví, že základní požadavky na slyšitelnost vlaku, se kterými musí být subsystém kolejových vozů v souladu, je, že vlak musí být s to vyslat akustickou výstrahu o své přítomnosti.
Zvuky vydávané tímto výstražným zařízením, četnost a intenzita těchto zvuků a metoda aktivace musí být normalizované.
Existuje rozhraní s pododdílem 4.2.7.4.2 HS RST TSI a pododdílem 4.2.2.2 této TSI.
4.3.3.5 Viditelnost návěstidel
Strojvedoucí musí být schopen vidět návěstidla a návěstidla musí být pro strojvedoucího viditelná. Totéž platí pro značky podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.
Kabiny strojvedoucího musí být zkonstruované natolik konzistentně, aby strojvedoucí byl s to lehce vidět zob- razené informace ze své běžné pozice při řízení.
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.3.2.4 této TSI a pododdílem 4.2.2.7 HS RST TSI.
4.3.3.6 Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího
Prostředek k monitorování reakcí strojvedoucího, který zasáhne tak, že vlak zastaví, pokud strojvedoucí ne- reaguje v čase, který je třeba stanovit.
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.3.3.2 a 4.3.3.7 této TSI a pododdílem 4.2.7.9 HS RST TSI, pokud jde o bdělost strojvedoucího.
4.3.3.7 Řazení vlaku a příloha B
Existuje rozhraní mezi:
— pododdíly 4.2.2.5, 4.2.3.6.3 a 4.2.3.7 této TSI na straně jedné,
— a pododdíly 4.2.2.2.b (koncová spřáhla a mechanismus spřažení pro odtažení vlaků) HS RST TSI a její přílohy K, jakož i pododdílu 4.2.3.5 (maximální délka vlaku) na straně druhé,
pokud jde o:
— maximální přípustnou hmotnost vlaku v maximálním sklonu na dotyčné trati
— maximální délku vlaku a
— zrychlení v případě jízdy s postrkem.
4.3.3.8 Parametry kolejových vozidel, které ovlivňují traťové systémy určování polohy vlaku a dynamické chování ko- lejových vozidel
Existují rozhraní mezi pododdíly 4.2.3.3.2 a 4.2.3.4 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.6 této OPE TSI.
4.3.3.9 Použití písku
Existuje rozhraní mezi přílohou B (§ C1) této TSI na straně jedné a pododdílem 4.2.3.10 HS RST TSI na straně jedné, pokud jde o použití písku.
4.3.3.10 Řazení vlaku, přílohyHaJ
Existují rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5 a přílohamiHaJ této TSI s pododdíly 4.2.1.2 (projektování vlaku) a 4.2.7.11 (koncepce monitorování a diagnostiky) HS RST TSI, pokud jde o znalosti vlakové čety týkající se funkčnosti kolejových vozidel.
4.3.3.11 Pohotovostní plány a řízení v nouzových situacích
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.6.3 a 4.2.3.7 této TSI a pododdílem 4.2.2.2 (koncová spřáhla a me- chanismus spřáhnutí pro odtažení vlaků) a přílohy K HS RST TSI.
Existuje také rozhraní mezi pododdíly 4.2.3.6 a 4.2.3.7 této TSI a pododdílem 4.2.7.1 (nouzová opatření) a 4.2.7.2 (protipožární bezpečnost) HS RST TSI.
4.3.3.12 Záznam údajů
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.5.2 (záznam kontrolních údajů ve vlaku) této TSI a pododdílem
4.2.7.11 HS RST TSI (koncepce monitorování a diagnostiky).
4.3.3.13 aerodynamické účinky na materiál kolejového lože
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.11 HS RST TSI a pododdílem 4.2.1.2.2.3 této TSI.
4.3.3.14 Podmínky prostředí
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.1 HS RST TSI a pododdíly 4.2.2.5 a 4.2.3.3.2 této TSI.
4.3.3.15 Boční větry
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.3 HS RST TSI a pododdíly 4.2.1.2.2.3 a 4.2.3.6 této TSI.
4.3.3.16 Maximální kolísání tlaku v tunelech
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.4 HS RST TSI a pododdíly 4.2.1.2.2.3 a 4.2.3.6 této TSI.
4.3.3.17 Vnější hluk
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.5 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.7 této TSI.
4.3.3.18 Protipožární bezpečnost
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.2 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.7 této TSI.
4.3.3.19 Postupy pro zvedání a odtažení
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.5 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.7 této TSI.
4.3.3.20 Koncepce monitorování a diagnostiky
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.11 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.5.2 a přílohamiHaJ této TSI.
4.3.3.21 Zvláštní specifikace pro dlouhé tunely Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.12 HS RST TSI a pododdíly 4.2.1.2.2.1, 4.2.3.7 a 4.6.3.2.3.3 této TSI.
4.3.3.22 Požadavky na trakční výkon
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.8.1 HS RST TSI a pododdíly 4.2.2.5 a 4.2.3.3.2 této TSI.
4.3.3.23 Trakční adhezní požadavky
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.8.2 HS RST TSI a pododdíly 4.2.3.3.2, 4.2.3.6 a 4.2.1.2.2 této TSI.
4.3.3.24 Funkční a technická specifikace týkající se napájení energií
Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.8.3 HS RST TSI a pododdíly 4.2.3.6 a 4.2.1.2.2 této TSI.
4.3.4 Rozhraní s TSI HS Energie
Existuje rozhraní s pododdílem 2.2.1 této TSI a pododdílem 4.6 HS ENE TSI.
4.3.5 Rozhraní s TSI Bezpečnost v železničních tunelech
Více požadavků SRT TSI se opírá o prvky v rámci OPE TSI jako doplněk. Podrobně jsou uvedeny v pod- oddíle 4.3.4 SRT TSI.
Existuje specifické rozhraní mezi pododdílem 4.2.5.1.3.2 SRT RST TSI a pododdílem 4.6.3.2.3.3 této TSI.
4.3.6 Rozhraní s TSI Osoby s omezenou pohyblivostí
Více požadavků PRM TSI se opírá o prvky v rámci OPE TSI. Podrobně jsou uvedeny v pododdílech 4.1.4 a 4.2.4 PRM TSI.
4.4 Provozní pravidla
Pravidla a postupy, které umožňují konzistentní provoz nových a odlišných strukturálních subsystémů urče- ných pro použití v TEN, a zejména pravidla a postupy, které jsou přímo spjaté s provozem nového systému řízení vlaků a signalizace, musí být ve stejných situacích totožné.
Za tímto účelem byla sepsána provozní pravidla pro Evropský systém řízení vlaků (ETCS) a Globální systém pro mobilní komunikace – železnice (GSM-R). Ta jsou specifikována v příloze a.
Přílohu a (Pravidla a zásady ETCS a GSM-R) doplňují tyto dva informativní dokumenty:
— Předkládací zpráva Předpisů a zásad ETCS/GSM-R (EEIG Ref.: 05E374)
— Doporučení pro provedení ERTMS (EEIG Ref.: 05E375)
Jiná provozní pravidla, která lze normalizovat v rámci TEN, jsou specifikována v příloze B.
Protože tato pravidla mají platit pro celou síť TEN, je důležité, aby byla zcela shodná. Jedinou organizací, která může tato pravidla měnit, je ERa, která je příslušná pro včasnou aktualizaci příloh a,BaC této TSI.
4.5 Pravidla údržby
Neuplatňuje se
4.6 Odborná způsobilost
V souladu s pododdílem 2.2.1 této TSI se tento oddíl zabývá odbornou a jazykovou způsobilostí a hodnotícím postupem, který se vyžaduje pro dosažení způsobilosti personálu.
4.6.1 Odborná způsobilost
Personál (včetně dodavatelů) železničních podniků a provozovatelů infrastruktury musí dosáhnout odpovída- jící odborné způsobilosti k tomu, aby dokázal plnit všechny nezbytné úkoly související s bezpečností v obvyk- lých situacích, v situacích za zhoršených podmínek i v mimořádných situacích. Tato způsobilost zahrnuje odborné znalosti a schopnost uplatnit tyto znalosti v praxi.
Minimální požadavky relevantní pro odbornou způsobilost pro jednotlivé úkoly lze najít v přílohách H,Ja L.
4.6.1.1 Odborné znalosti
S ohledem na tyto přílohy a v závislosti na povinnostech příslušných zaměstnanců budou vyžadované znalosti zahrnovat:
— obecný provoz železnice se zvláštním důrazem na činnosti důležité pro bezpečnost:
— zásady provozování systému řízení bezpečnosti v jejich organizaci,
— úlohy a odpovědnost klíčových aktérů zapojených do interoperability,
— vyhodnocení rizik, a to zejména ve vztahu k rizikům spojeným s provozem železnice a dodávkou energie pro elektrické trakční napájení,
— vhodnou znalost úkolů souvisejících s bezpečností, pokud jde o postupy a rozhraní pro:
— trati a zařízení podél trati,
— kolejová vozidla,
— životní prostředí.
4.6.1.2 Schopnost uvést tyto znalosti do praxe
Schopnost uplatňovat tyto znalosti v rutinních situacích, za podmínek zhoršeného provozu a nouzových si- tuacích znamená, že se zaměstnanci musí dokonale seznámit s:
— metodou a zásadami pro uplatňování těchto pravidel a postupů,
— postupem pro využívání zařízení podél trati a kolejových vozidel a veškerého konkrétního zařízení spo- jeného s bezpečností,
— zásadami systému řízení bezpečnosti s cílem zamezení vzniku jakéhokoli nepřiměřeného rizika pro osoby a proces,
a dále musejí mít i obecnou schopnost přizpůsobit se různým podmínkám, se kterými se mohou setkat.
V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES se od železničních podniků a provozovatelů infrastruk- tury vyžaduje zřízení systému řízení způsobilosti s cílem zabezpečení toho, aby se hodnotila a udržovala způ- sobilost jejich personálu. Kromě toho v případě potřeby je třeba poskytnout školení s cílem zabezpečit udržování znalostí a dovedností na stávající úrovni, zejména pokud jde o slabá místa nebo nedostatky v systé- mu nebo v individuální výkonnosti.
4.6.2 Jazyková způsobilost
4.6.2.1 Zásady
Provozovatelé infrastruktury a železniční podniky musí zabezpečit, aby jejich personál byl způsobilý používat komunikační protokoly a zásady stanovené v této TSI.
Pokud je „provozní“ jazyk provozovatele infrastruktury odlišný od jazyka obvykle používaného personálem že- lezničního podniku, musí takové jazykové a komunikační vzdělávání tvořit rozhodující část celkového systé- mu řízení způsobilosti u železničního podniku.
Personál železničního podniku, jehož povinnosti obnášejí komunikaci s personálem provozovatele infrastruk- tury o záležitostech významných pro bezpečnost, a to jak v běžných situacích, tak i v situacích za zhoršených podmínek a v mimořádných, musí mít dostatečnou úroveň znalostí „provozního“ jazyka provozovatele infrastruktury.
4.6.2.2 Úroveň znalostí
Úroveň znalosti jazyka provozovatele infrastruktury musí být dostatečná pro účely bezpečnosti.
— Strojvedoucí musí být minimálně schopen:
— odesílat zprávy a porozumět všem zprávám uvedeným v příloze C této TSI,
— efektivně komunikovat v rutinních situacích, za zhoršených podmínek a v nouzových situacích,
— vyplnit formuláře v souvislosti s používáním „Knihy formulářů“.
— Ostatní členové vlakové čety, jejichž povinnosti vyžadují komunikaci s provozovatelem infrastruktury o záležitostech závažných pro bezpečnost, musí být minimálně schopni odeslat informaci a porozumět informaci popisující vlak a jeho provozní stav.
Pokyny k odpovídajícím úrovním způsobilosti jsou stanoveny v příloze E. Úroveň znalostí pro strojvedoucí musí být alespoň na stupni 3. Úroveň znalostí pro doprovodný personál vlaku musí být alespoň na stupni 2.
4.6.3 Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců
4.6.3.1 Základní prvky
V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí železniční podniky a provozovatelé infra- struktury určit postup hodnocení svých zaměstnanců. Doporučuje se, aby byly zohledněny tyto prvky:
a. Výběr zaměstnanců
— hodnocení zkušeností a schopností jednotlivých uchazečů,
— hodnocení schopností zaměstnanců v používání požadovaného cizího jazyka/jazyků nebo schop- nosti se tyto jazyky naučit.
B. Vstupní odborné školení
— analýza vzdělávacích potřeb,
— zdroje školení,
— školení školitelů.
C. Vstupní posouzení
— základní podmínky (minimální věk pro strojvedoucí, …),
— program posouzení včetně praktických ukázek,
— způsobilost školitelů,
— vystavení osvědčení o způsobilosti.
X. Xxxxxxxxx způsobilosti
— zásady pro zachování způsobilosti
— zejména pro ty zaměstnance, kteří mají za úkol řídit vlak, se bude opětovné posuzování schop- ností provádět alespoň jednou ročně,
— způsoby, které se mají používat,
— formalizace procesu zachování způsobilosti,
— postup hodnocení.
E. Opakovací školení
— zásady průběžného školení (včetně jazykového),
4.6.3.2 analýza vzdělávacích potřeb
4.6.3.2.1 Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb
Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí provést analýzu potřeb odborného výcviku u svého personálu.
Tato analýza musí definovat oblast působnosti i složitost a zohlednit rizika spojená s provozem vlaků v TEN, a to zejména ve vztahu k lidským schopnostem a omezením (lidský faktor), které mohou nastat v důsledku:
— rozdílů v provozní praxi mezi provozovateli infrastruktury a rizik spojených s přechody mezi nimi,
— rozdíly mezi úkoly, provozními postupy a komunikačními protokoly,
— veškerých rozdílů v „provozním“ jazyce používaném zaměstnanci provozovatele infrastruktury,
— místních provozních pokynů, které mohou zahrnovat zvláštní postupy nebo určité vybavení, které musí být použity v určitých případech, např. v konkrétním tunelu.
Pokyny k těmto prvkům lze nalézt v přílohách uvedených v pododdílu 4.6.1 výše. V případě potřeby se musí zavést prvky odborného výcviku personálu, které tyto pokyny zohledňují.
Je možné, že s ohledem na typ provozu, který předpokládá železniční podnik, nebo na povahu sítě provozo- vatele infrastruktury nebudou některé prvky v těchto přílohách vhodné. V analýze těchto potřeb odborného výcviku je třeba zdokumentovat potřeby, které se nepovažují za vhodné, spolu s důvody.
4.6.3.2.2 aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb
Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí stanovit proces zkoumání a aktualizace svých indivi- duálních vzdělávacích potřeb, přičemž musejí vzít v úvahu také otázky, jako jsou předcházející audity, zpětná vazba systému a známé změny pravidel a postupů, infrastruktury a technologie.
4.6.3.2.3 Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál 4.6.3.2.3.1 Znalost vlakové cesty
Železniční podnik stanoví proces, kterým se získává a uchovává znalost vlakové čety o tratích, na kterých pra- cuje, a to na takové úrovni, která se považuje za přiměřenou podle úrovně úkolů. Tento proces musí být:
— založen na informacích o trati poskytnutých provozovatelem infrastruktury a
— v souladu s procesem popsaným v pododdílu 4.2.1 této TSI. Strojvedoucí musí tyto trati poznat pomocí teoretických i praktických prvků.
4.6.3.2.3.2 Znalost kolejových vozidel
Železniční podnik musí stanovit proces, kterým vlaková četa nabývá a uchovává si vědomosti o trakciao ko- lejových vozidlech.
4.6.3.2.3.3 Pomocný personál
Železniční podnik musí zajistit, aby pomocný personál (např. pro stravování, úklid), který netvoří součást „vla- kové čety“, měl kromě svého základního odborného výcviku i takový odborný výcvik, aby dokázal reagovat na pokyny členů „vlakové čety“, kteří prošli úplným odborným výcvikem.
4.7 Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti
4.7.1 Úvod
Zaměstnanci uvedení v pododdílu 4.2.1 jako zaměstnanci provádějící úkoly důležité pro bezpečnost v souladu s pododdílem 2.2 této TSI musí být v dostatečné kondici, aby mohly být splněny celkové provozní a bezpeč- nostní normy.
V souladu se směrnicí 2004/49/ES musí železniční podniky a provozovatelé infrastruktury vypracovat a zdo- kumentovat proces, který zavádějí na splnění lékařských, psychologických a zdravotních požadavků na svůj personál v rámci svého systému řízení bezpečnosti.
Zdravotní prohlídky uvedené v pododdílu 4.7.4 a veškerá s tím spojená rozhodnutí o fyzickém stavu jednot- livých zaměstnanců musí provádět lékař, jehož odborností je pracovní lékařství.
Zaměstnanci nesmějí provádět úkoly důležité pro bezpečnost, pokud je jejich bdělost oslabena látkami, jako je alkohol, drogy nebo psychotropní léky. Proto musí mít železniční podniky a provozovatelé infrastruktury za- vedené postupy na kontrolu rizika, že členové personálu přijdou do práce pod vlivem takových látek nebo že tyto látky požívají v práci.
Pro vymezení nejvyššího přípustného množství těchto látek se použijí vnitrostátní pravidla členských států, v nichž je železnice provozována.
4.7.2 Doporučená kritéria pro schvalování pracovních lékařů a zdravotnických organizací
Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury by měli vybírat pracovní lékaře a organizace zapojené do lékařských prohlídek v souladu s vnitrostátními pravidly a praxí dané země, ve které má železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury povolení nebo registraci.
Pracovní lékaři, kteří vykonávají lékařské prohlídky podle pododdílu 4.7.4 by měli mít:
— odbornost v pracovním lékařství,
— znalosti o nebezpečích příslušné práce a o pracovním prostředí na železnici,
— znalosti o tom, jak mohou být opatření na odstranění nebo snížení rizik vyplývajících z těchto nebezpečí ovlivněna nedostatečnou kondicí.
Pracovní lékař splňující tato kriteria může na podporu svých lékařských konzultací a hodnocení vyhledávat vnější lékařskou nebo ošetřovatelskou pomoc, např. oční lékaře.
4.7.3 Kritéria pro schvalování psychologů zabývajících se psychologickým hodnocením a požadavky psychologic- kého hodnocení
4.7.3.1 Osvědčování psychologů
Doporučuje se, aby psycholog musel mít odpovídající vysokoškolské vzdělání a osvědčení a být uznán odbor- ně způsobilým v souladu s vnitrostátními pravidly a praxí dané země, ve které má železniční podnik nebo pro- vozovatel infrastruktury povolení nebo registraci.
4.7.3.2 Obsah a interpretace psychologického hodnocení
Obsah a postup při interpretaci psychologického hodnocení by měla určit osoba osvědčená podle oddílu 4.7.3.1, přičemž se musí přihlédnout k práci na železnici a k danému prostředí.
4.7.3.3 Volba hodnotících nástrojů
Hodnocení musí zahrnovat pouze hodnotící nástroje, které se zakládají na zásadách vědecké psychologie.
4.7.4 Lékařské prohlídky a psychologická hodnocení
4.7.4.1 Před ustavením do funkce
4.7.4.1.1 Minimální obsah lékařské prohlídky Lékařské prohlídky musejí zahrnovat:
— všeobecnou zdravotní prohlídku,
— kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),
— analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,
— zjištění užívání drog.
4.7.4.1.2 Psychologické hodnocení
Cílem psychologického hodnocení je podpora železničního podniku při jmenování a řízení zaměstnanců, kteří mají kognitivní, psychomotorické, behaviorální a osobnostní schopnosti pro bezpečný výkon svého povolání.
Při stanovení obsahu psychologického hodnocení musí psycholog vzít v úvahu alespoň následující kritéria, která jsou relevantní pro každou bezpečnostní funkci:
— Kognitivní:
— pozornost a soustředění,
— paměť,
— schopnost vnímání,
— uvažování,
— komunikace.
— Psychomotorická:
— rychlost reakce,
— pohybová koordinace.
— Behaviorální a osobnostní:
— ovládání vlastních emocí,
— behaviorální spolehlivost,
— samostatnost,
— svědomitost.
Pokud psycholog vynechá některou z výše uvedených položek, musí být příslušné rozhodnutí odůvodněno a zdokumentováno.
4.7.4.2 Po jmenování
4.7.4.2.1 Četnost pravidelných lékařských prohlídek
Musí se provést alespoň jedna systematická lékařská prohlídka:
— každých 5 let u zaměstnanců do 40 let včetně,
— každé 3 roky u zaměstnanců ve věku od 41 do 62 let,
— každý rok u zaměstnanců starších 62 let. Pokud to zdravotní stav člena personálu vyžaduje, musí pracovní lékař stanovit zvýšenou periodicitu prohlídek.
4.7.4.2.2 Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření
Pokud zaměstnanec splňuje kriteria požadovaná při prohlídce, která se provádí před prováděním profese, musí pravidelná specializovaná prohlídka zahrnovat minimálně:
— všeobecnou zdravotní prohlídku,
— kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),
— analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,
— zjištění užívání drog, kde je klinicky indikováno.
4.7.4.2.3 Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení
Kromě pravidelné lékařské prohlídky se musí provést speciální lékařská prohlídka a/nebo psychologické hod- nocení, pokud existuje přiměřený důvod pro pochybnosti o zdravotní nebo psychologické způsobilosti člena personálu nebo důvodné podezření z užívání drog nebo nepřiměřeného požívání alkoholu. Ta se provádí ze- jména po mimořádné události nebo nehodě způsobené lidskou chybou tohoto zaměstnance.
Zaměstnavatel musí požadovat zdravotní prohlídku po všech absencích ze zdravotních důvodů přesahujících 30 dní. Ve vhodných případech může být prohlídka omezena na hodnocení pracovního lékaře na základě pří- stupných zdravotních informací, které naznačují, že schopnost zaměstnance vykonávat práci není změněna.
Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí zavést systémy, kterými se zabezpečí, že v případě po- třeby se budou provádět další prohlídky a posudky.
4.7.5 Zdravotní požadavky
4.7.5.1 Všeobecné požadavky
Personál nesmí být v takovém zdravotním stavu ani se podrobovat takovému lékařskému ošetření, jež by moh- ly způsobit:
— náhlou ztrátu vědomí,
— zhoršení vědomí nebo koncentrace,
— náhlou neschopnost,
— zhoršení rovnováhy nebo koordinace,
— výrazné omezení pohyblivosti.
Musí být splněny následující požadavky na zrak a sluch:
4.7.5.2 Požadavky na zrak
— Ostrost vidění na dálku s korekcí nebo bez korekce: 0,8 (pravé oko + levé oko – měřeno samostatně); mi- nimálně 0,3 na horším oku,
— maximální korektivní čočky: hypermetropie + 5/myopie – 8. akreditovaný pracovní lékař (jak je definován v pododdílu 4.7.2) může povolit hodnoty mimo tento rozsah ve výjimečných případech po konzultaci s očním specialistou,
— vidění na střední a krátkou vzdálenost: dostatečné s korekcí nebo bez korekce,
— kontaktní čočky jsou povoleny,
— normální barevné vidění: je vyžadován uznávaný test, jako je Ishihara, případně doplněný dalším uznávaným testem,
— zorné pole: normální (neexistence abnormalit ovlivňujících úkol, který má být prováděn),
— vidění na obě oči: existuje,
— stereoskopické vidění: existuje,
— kontrastní citlivost: dobrá,
— neexistence postupující oční choroby,
— implantáty čoček, keratotomie a keratektomie jsou povoleny za podmínky, že budou prováděny každo- roční prohlídky nebo prohlídky v intervalech stanovených pracovním lékařem.
4.7.5.3 Požadavky na sluch
Dostatečný sluch potvrzený tónovým audiogramem, tj.:
— sluch dostatečný na vedení telefonického hovoru a vnímání varovných tónů a zpráv z vysílačky,
— Následující hodnoty jsou uvedeny pro informaci a mají být pouze vodítkem,
— sluchové postižení nesmí překročit 40 dB při 500 a 1 000 Hz,
— sluchové postižení nesmí překročit 45 dB při 2 000 Hz u ucha s nejhorším přenosem zvuku vzduchem.
4.7.5.4 Těhotenství
Těhotenství se považuje za dočasný důvod k vyloučení, pokud jde o strojvedoucí, v případě nedostatečné snášenlivosti nebo chorobného stavu. Zaměstnavatel musí zabezpečit uplatňování ustanovení právních před- pisů na ochranu těhotných pracovnic.
4.7.6 Konkrétní požadavky týkající se řízení vlaku
4.7.6.1 Četnost pravidelných lékařských prohlídek
Pokud jde o zaměstnance provádějící řízení vlaku, pododdíl 4.7.4.2.1 této TSI se mění takto:
„alespoň jedna systematická lékařská prohlídka musí být prováděna:
— každé 3 roky u zaměstnanců mladších 60 let,
— každý rok u zaměstnanců starších 60 let.“
4.7.6.2 Další obsah lékařských prohlídek
Pokud jde o řízení vlaku, musí lékařské prohlídky před jmenováním a všechny pravidelné lékařské prohlídky u zaměstnanců ve věku 40 a více let zahrnovat i vyšetření EKG v klidu.
4.7.6.3 Další požadavky na zrak
— zraková ostrost na dálku s korekcí nebo bez korekce 1.0 (na obě oči); alespoň 0.5 na slabší oko.
— barevné kontaktní čočky a fotochromatické čočky nejsou povoleny. Čočky s UV filtrem jsou povoleny.
4.7.6.4 Další požadavky na sluch a mluvení
— žádná anomálie vestibulárního systému,
— žádná chronická porucha řeči (vzhledem k nutnosti vyměňovat si zprávy hlasitě a zřetelně).
— Požadavky na sluch uvedené v pododdílu 4.7.5.3 musí být splněny bez používání sluchových pomůcek.
Na základě lékařského stanoviska je však ve zvláštních případech povoleno používání naslouchátek.
4.7.6.5 antropometrika
antropometrické hodnoty zaměstnanců musí být vhodné pro bezpečný provoz kolejových vozidel. Od stroj- vedoucích se nesmí vyžadovat ani se jim nesmí povolit provozovat některé typy kolejových vozidel, pokud by to nebylo bezpečné z důvodu jejich výšky, hmotnosti nebo jiných tělesných vlastností.
4.7.6.6 Poradenství po traumatické situaci
Zaměstnancům, kteří při řízení vlaku zažili traumatickou nehodu, jež způsobila smrt nebo vážné zranění osob, bude poskytnuta příslušná péče od zaměstnavatele.
4.8 Registry infrastruktury a kolejových vozidel
V souladu s čl. 22a odst. 1 směrnice 96/48/ES „Členské státy zajistí zveřejňování a každoroční aktualizaci re- gistrů infrastruktury a registrů kolejových vozidel. Tyto registry musí uvádět hlavní vlastnosti každého subsys- tému nebo částí dotyčného subsystému (například základní parametry) a jejich vztah k charakteristickým znakům stanoveným použitelnými TSI. Za tímto účelem musí být v každé TSI přesně uvedeno, jaké informace musí být do registru infrastruktury a do registru kolejových vozidel zařazovány“.
V důsledku jejich každoroční aktualizace a publikování nejsou tyto registry vhodné pro určité požadavky sub- systému „provoz a řízení dopravy“. Proto tato TSI neurčuje nic ve vztahu k těmto registrům.
Nicméně existuje provozní požadavek, aby určité údaje spojené s infrastrukturou byly k dispozici pro želez- niční podnik, a naopak, aby některé údaje týkající se kolejových vozidel byly k dispozici provozovateli infra- struktury. V obou případech musí být dotyčné údaje úplné a správné.
4.8.1 Infrastruktura
Požadavky na údajové položky týkající se infrastruktury vysokorychlostních železnic, pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, které musejí mít železniční podniky k dispozici, jsou specifikované v příloze D. Pro- vozovatel infrastruktury je odpovědný za správnost údajů.
4.8.2 Kolejová vozidla
Provozovatelé infrastruktury musí mít k dispozici následující položky týkající se kolejových vozidel. Držitel (vlastník vozidla) odpovídá za správnost těchto údajů:
— zda je vozidlo vyrobené z materiálů, které mohou být nebezpečné v případě nehody nebo požáru (např. azbest),
— délka přes nárazníky.
5. PRVKY INTEROPERABILITY
5.1 Definice
Podle článku 2 odst. d směrnice 96/48/ES:
„Prvky interoperability“ se rozumějí „veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podse- stavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita transevropského vysokorychlostního železničního systému. Pojetí
‚prvku‘ zahrnuje jak hmotné, tak nehmotné předměty, jako je programové vybavení.“ Prvkem interoperability je:
— výrobek, který může být uveden na trh před integrací a použitím v subsystému. V tomto ohledu musí být možné ověřit jeho shodu nezávisle na sybsystému, do kterého bude začleněn,
— nebo nehmotný předmět jako software nebo proces, organizace, postup atd., jenž má určitou funkci v sub- systému a jehož shoda se musí ověřit s cílem zabezpečit splnění základních požadavků.
5.2 Seznam prvků
Prvky interoperability jsou uvedeny v příslušných ustanoveních směrnice 96/48/ES. Pokud jde o subsystém pro- vozu a řízení dopravy, v současné době žádné prvky interoperability nejsou definovány.
5.3 Výkon a vlastnosti prvků
Neuplatňuje se
6. VYHODNOCENÍ SOULADU A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMU
6.1 Prvky interoperability
Jelikož tato TSI zatím neurčuje žádné prvky interoperability, není pojednáno o způsobu vyhodnocování.
Pokud však budou následně prvky interoperability určeny, a proto je bude moci hodnotit oznámený subjekt, mohou být příslušné postupy hodnocení zahrnuty do revidované verze.
6.2 Subsystém provozu a řízení dopravy
6.2.1 Zásady
Subsystém provozu a řízení dopravy je strukturální subsystém podle přílohy II směrnice 96/48/ES.
Nicméně jednotlivé prvky jsou pevně spojeny s provozními postupy a procesy vyžadovanými od provozova- tele infrastruktury nebo železničního podniku pro udělení bezpečnostního osvědčení podle směrnice 2004/49/ES. Železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury musí prokázat soulad s požadavky této TSI. Mohou to učinit v rámci systému řízení bezpečnosti podle směrnice 2004/49/ES. Je třeba poznamenat, že v současné době žádné prvky obsažené v této TSI nevyžadují samostatné hodnocení oznámeným subjektem.
Příslušný odpovědný orgán provede vyhodnocení všech nových nebo doplňkových provozních postupů a pro- cesů před jejich zavedením a před udělením nového nebo upraveného bezpečnostního schválení/osvědčení. Toto hodnocení bude součástí udělení bezpečnostního osvědčení/schválení. Pokud má roz- sah tohoto SMS dopad na jiný členský stát/státy, je třeba při vyhodnocení zajistit koordinaci s tímto členským státem.
Proběhne-li úspěšně hodnotící proces popsaný dále, příslušný orgán vydá osvědčení pro provozovatele infra- struktury nebo železniční podnik k provedení příslušných prvků jejich systému provozu a řízení dopravy spo- lečně s vydáním bezpečnostního osvědčení nebo bezpečnostní schválení požadovaného v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES.
Kdykoli provozovatel infrastruktury nebo železniční podnik zavedou nový/aktualizovaný/obnovený provozní proces/procesy (nebo věcně změní stávající proces/procesy) spadající pod tuto TSI, zaváží se, že tento proces/tyto procesy je/jsou v souladu s TSI provoz a řízení dopravy (nebo jeho součástí v přechodném období
– viz kapitola 7).
Proces hodnocení nových nebo změněných provozních postupů a procesů ve smyslu této kapitoly je ekviva- lentem povolení k uvedení do provozu, které vydává členský stát podle čl. 14 odst. 1 směrnice 96/48/ES.
6.2.2 Dokumentace pravidel a postupů
Pokud jde o hodnocení dokumentace podle pododdílu 4.2.1 této TSI, je za zajištění toho, že proces přípravy obsahu dokumentace stanovený provozovatelem infrastruktury a železničním podnikem je úplný a správný, odpovědný příslušný orgán.
6.2.3 Postup vyhodnocování
6.2.3.1 Rozhodnutí příslušného orgánu
Ve spojení s přílohou G předloží provozovatelé infrastruktury a železniční podniky popis případných zamýš- lených nových nebo změněných provozních procesů.
Položky, které jsou součástí části a bezpečnostního osvědčení/schválení podle směrnice 2004/49/ES, budou předloženy příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je společnost usazena.
Položky, které jsou součástí části B bezpečnostního osvědčení/schválení podle směrnice 2004/49/ES, budou předloženy příslušnému orgánu v každém dotčeném členském státu.
Budou předloženy s dostatečně podrobnými údaji, aby mohl příslušný orgán posoudit, zda je formální vyhod- nocení vyžadováno.
6.2.3.2 Pokud je vyhodnocení vyžadováno
Pokud příslušný orgán(-y) rozhodne(-ou), že se takové vyhodnocení vyžaduje, provede se toto vyhodnocení jako součást vyhodnocení vedoucího k udělení/prodloužení bezpečnostního osvědčení/schválení v souladu se směr- nicí 2004/49/ES.
Postupy vyhodnocení budou v souladu se společnou bezpečnostní metodou, která má být vytvořena pro vy- hodnocení a schvalování/osvědčování systémů řízení bezpečnosti vyžadovaných v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES.
V příloze F se nacházejí některé informativní a nezávazné pokyny ke provádění tohoto vyhodnocení.
6.2.4 Výkonnost systému
Článek 14 odstavec 2 směrnice 96/48/ES požaduje od členských států, aby pravidelně kontrolovaly, zda jsou subsystémy interoperability provozovány a udržovány v souladu se základními požadavky. Pokud jde o sub- systém provozu a řízení dopravy, budou tyto kontroly prováděny v souladu se směrnicí 2004/49/ES.
7. PROVEDENÍ
7.1 Zásady
Provedení této TSI a soulad s příslušnými částmi této TSI musejí být stanoveny podle prováděcího plánu, který vypracují jednotlivé členské státy pro vysokorychlostní tratě, za než odpovídají.
Tento plán musí zohlednit:
— konkrétní otázky lidského faktoru spojené s provozem na dané trati,
— jednotlivé provozní a bezpečnostní prvky každé relevantní tratě, a
— zda provádění uvažovaného prvku/uvažovaných prvků má platit:
— pouze pro některé vysokorychlostní tratě,
— pro všechny vysokorychlostní tratě,
— pro všechny vlaky ve smyslu kapitoly 1.1 této TSI, které jezdí na vysokorychlostních tratích
— vztah k provádění ostatních subsystémů (CCS, RST, INS, ENE …).
V tomto čase by měly být veškeré možné konkrétní výjimky zohledněny a v rámci plánu zdokumentovány. Prováděcí plán musí zohledňovat různé úrovně potenciálu pro provedení od okamžiku, jakmile:
— železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury zahajuje provoz, nebo
— se zavádí obnova nebo aktualizace stávajících provozních systémů železničního podniku nebo provozo- vatele infrastruktury, nebo
— se uvádějí do provozu nové nebo aktualizované subsystémy pro infrastrukturu, energii, kolejová vozidla nebo pro řízení a zabezpečení, které vyžadují odpovídající soustavu provozních postupů.
Tam, kde aktualizace současných provozních systémů ovlivňují provozovatele infrastruktury i železniční podnik/podniky, odpovídá členský stát za zajištění toho, aby tyto projekty byly vyhodnoceny a uvedeny do pro- vozu současně.
Je obecně známo, že úplné provedení všech prvků této TSI nemůže být dokončeno, pokud nebude harmoni- zováno veškeré technické vybavení (infrastruktura, řízení a zabezpečení, atd.), které má být provozováno. Po- kyny stanovené v této kapitole je tudíž třeba považovat pouze za dočasnou fázi na podporu přechodu k cílovému systému.
Podle článků 10 a 11 směrnice 2004/49/ES se osvědčení/schválení musí obnovovat každých 5 let. Jakmile tato zrevidovaná TSI vstoupí v platnost jakožto součást procesu prověření vedoucího k tomuto obnovení osvědčení/schválení, musí být železniční podniky a provozovatelé infrastruktury s to prokázat, že zohlednily tuto TSI, a předložit odůvodnění pro její případné prvky, s nimiž ještě nedosáhly souladu.
Zatímco plný soulad s cílovým systémem popsaným v této TSI je zjevně konečnou pozicí, migrace může pro- vedena ve fázích v průběhu přípravy vnitrostátních nebo mezinárodních, dvoustranných nebo vícestranných dohod. Tyto dohody, které mohou být připraveny prostřednictvím kombinace provozovatel infrastruktury – provozovatel infrastruktury, provozovatel infrastruktury – železniční podnik, železniční podnik – železniční podnik a mezi touto kombinací, budou zahrnovat i informace od dotčených bezpečnostních orgánů.
V případě, že stávající dohody obsahují požadavky týkající se provozu a řízení dopravy, oznámí členské státy Komisi do 6 měsíců po vstupu této TSI v platnost existenci těchto dohod:
(a) vnitrostátní, dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi členskými státy a železničními podniky nebo pro- vozovateli infrastruktury, uzavřené na dobu neurčitou, nebo určitou, jejichž potřeba vznikla v důsledku velmi specifické nebo místní povahy zamýšlené dopravní služby,
(b) dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo člen- skými státy, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability,
(c) mezinárodní dohody mezi jedním nebo více členskými státy a alespoň jednou třetí zemí anebo mezi že- lezničními podniky či provozovateli infrastruktury členských států a alespoň jedním železničním podni- kem nebo provozovatelem infrastruktury v třetí zemi, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability.
Slučitelnost těchto dohod s legislativou EU, včetně jejich nediskriminační povahy, a zejména s touto TSI bude hodnocena a Komise přijme nezbytná opatření, jako je revize této TSI, aby zahrnovala možné konkrétní pří- pady nebo přechodná opatření.
Dohody RIC a dokumenty COTIF se neoznamují, neboť jsou známy.
Obnovení těchto dohod je možné, ale pouze v zájmu pokračování prostřednictvím pracovních dohod a pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné vhodné alternativy. Veškeré úpravy stávajících dohod zohlední legislativu EU a zejména tuto TSI. Členské státy Komisi oznámí tyto změny nebo nové dohody. Použije se stejný postup, jako je uveden výše.
7.2 Pokyny k provádění
Tabulka v příloze N, která je informativní a nepovinná, byla zpracována jako vodítko k tomu, co mohou člen- ské státy považovat za počátek provádění jednotlivých prvků v kapitole 4.
Provádění zahrnuje tři samostatné prvky:
— potvrzení, že stávající systémy a procesy jsou v souladu s touto TSI,
— přizpůsobení stávajících systémů a procesů tak, aby byly v souladu s požadavky této TSI,
— nové systémy a procesy vznikající z realizace jiných subsystémů:
— nové/modernizované vysokorychlostní tratě (INS/ENE),
— nové nebo vylepšené sdělovací a zabezpečovací zařízení ETCS, radiové instalace GSM-R, detektory horkoběžnosti ložiska nápravy, … (CCS),
— nová vozidla (RST).
7.3 Specifické případy
7.3.1 Úvod
Následující zvláštní ustanovení jsou povolena v níže uvedených specifických případech. Tyto specifické případy patří do dvou kategorií:
— ustanovení platí buď trvale (případ „P“), nebo dočasně (případ „T“).
— U dočasných případů se doporučuje, aby se dotyčné členské státy musely přizpůsobit relevantnímu sub- systému buď do roku 2010 (případ „T1“), což je cíl stanovený v rozhodnutí 1692/96/ES Evropského pa- rlamentu a Rady ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, nebo do roku 2020 (případ „T2“).
7.3.2 Seznam specifických případů
Dočasný specifický případ (T2) Irsko
Pokud jde o provedení přílohy P této TSI v Irské republice, lze vozidla, která se používají výlučně ve vnitro- státní dopravě, vyjmout z povinného označení standardním dvanáctimístným číslem. Totéž lze použít také na přeshraniční dopravu mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
Dočasný specifický případ (T2) Velká Británie
Pokud jde o provedení přílohy P této TSI ve Spojeném království, lze osobní vozy a lokomotivy, které se pou- žívají výlučně ve vnitrostátní dopravě, vyjmout z povinného označení standardním dvanáctimístným číslem. Totéž lze použít také na přeshraniční dopravu mezi Severním Irskem a Irskou republikou.
PŘÍLOHA A
Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R
Tato příloha obsahuje pravidla pro ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R, jak se vyskytují ve verzi 1 (dokument je zveřejněn na stránkách Evropské agentury pro železnice xxx.xxx.xxxxxx.xx).
PŘÍLOHA B
Ostatní pravidla umožňující koherentní provoz strukturálních subsystémů
(viz také oddíl 4.4)
Tato příloha se bude postupně vyvíjet a bude pravidelně přezkoumávána a aktualizována.
Typickým obsahem této přílohy budou pravidla a postupy, které se mají použít identickým způsobem v rámci celé TEN, a zejména v rámci vysokorychlostní sítě, a na které se v současnosti nevztahuje kapitola 4 této TSI. Je též pravděpodobné, že do této přílohy budou též začleněny některé prvky kapitoly 4 a souvisejících příloha.
A. OBECNÁ USTANOVENÍ
A1 Obsazování vlaků personálem
Vyhrazeno
B. BEZPEČNOST A OCHRANA PERSONÁLU
Vyhrazeno
C. PROVOZNÍ ROZHRANÍ S NÁVĚSTIDLOVÝM, ZABEZPEČOVACÍM A ŘÍDÍCÍM ZAŘÍZENÍM
C1 Použití písku
Použití písku je účinný způsob zlepšení adheze mezi kolem a kolejnicí, který pomáhá při brzdění a rozjezdu zejména v podmínkách nepříznivého počasí.
Nahromadění písku na pracovní ploše kolejí může ovšem způsobit řadu problémů, obzvláště v souvislosti s aktivací tra- ťových obvodů a účinným fungováním výhybek a křížení.
Strojvedoucí musí být vždy schopen použít písek, ale musí se tomu vyhnout, kdykoliv je to možné:
— v prostoru výhybek a křížení;
— během brzdění při rychlostech nižších než 20 km/h.
Tato omezení se však nepoužijí tehdy, pokud existuje riziko SPAD (přejetí návěstí v případě nebezpečí) nebo při jiných závažných událostech a použití písku by zvýšilo adhezi.
— v klidovém stavu. Výjimkou je případ rozjíždění, a je-li vyžadována zkouška zařízení pro použití písku na hnacím vozidle. (Zkouška by normálně měla být prováděna v místech výslovně určených v Registru infrastruktury).
C2 Aktivace detektorů horkoběžnosti ložiska nápravy
Vyhrazeno
D. JÍZDY VLAKU
D1 Normální podmínky
D2 Zhoršené podmínky
Vyhrazeno
E. ANOMÁLIE, MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A NEHODY
Vyhrazeno
PŘÍLOHA C
Metodika komunikace související s bezpečností
Úvod
Účelem tohoto dokumentu je stanovit pravidla pro komunikaci související s bezpečností ve směru „pevné linky“ – mobilní sítě a „mobilní sítě – pevné linky“, co se týče informací přenášených nebo vyměňovaných v situacích důležitých pro bez- pečnost v interoperabilní síti, a to především s cílem:
— vymezit povahu a strukturu zpráv souvisejících s bezpečností;
— vymezit metodiku pro hlasový přenos těchto zpráv. Tato příloha slouží jako základ, který:
— má umožnit provozovateli infrastruktury vypracovat zprávy a knihy formulářů. Tyto prvky se zašlou železničnímu
podniku ve stejné době, kdy jsou dány k dispozici pravidla a předpisy;
— má umožnit provozovateli infrastruktury a železničnímu podniku vypracovávat dokumenty pro své zaměstnance (kni- hy formulářů), pokyny pro zaměstnance, kteří povolují jízdy vlaků, a dodatek 1 ke knize pravidel pro strojvedoucí „Pří- ručka komunikačních postupů“.
Rozsah, ve kterém se formuláře používají, a jejich struktura se mohou lišit. Pro některá rizika bude použití formuláře vhod- né, zatímco u jiných vhodné nebude.
Na základě daného rizika provozovatel infrastruktury v souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice 2004/49/ES rozhodne, zda je pou- žití formuláře vhodné. Formulář by měl být použit pouze tehdy, jestliže hodnota jeho bezpečnostních a provozních přínosů převažuje nad jakýmikoli bezpečnostními a provozními nevýhodami.
Provozovatelé infrastruktur musejí strukturovat své komunikační protokoly formalizovaným způsobem a v souladu s ná- sledujícími 3 kategoriemi:
— naléhavé (nouzové) verbální zprávy;
— písemné rozkazy;
— další provozní zprávy;
V zájmu podpory disciplinovaného přístupu k přenosu těchto zpráv byla vypracována metodika komunikace.
1 Metodika komunikace
1.1 Prvky a zásady metodiky
1.1.1 Standardní terminologie, která má být použita v daných postupech
1.1.1.1 Postup při přenosu řeči
Termín, kterým se druhé straně předává příležitost hovořit:
přepínám
1.1.1.2 Postup při příjmu zpráv
— při příjmu přímé zprávy
Termín, kterým se potvrzuje, že odeslaná zpráva byla obdržena:
přijato
Termín, který se používá tehdy, pokud má být zpráva zopakována v případě slabého příjmu nebo nepochopení:
opakujte (+ mluvte pomalu)
— při příjmu zprávy, která byla opakována zpět
Termín, který se používá k ujištění, zda opakovaná zpráva přesně souhlasí se zaslanou zprávou:
správně
nebo ne:
chyba (+ opakuji ještě jednou)
1.1.1.3 Postup pro přerušení komunikace
— je-li zpráva dokončena:
konec
— je-li přerušení dočasné a spojení se nepřerušuje Termín, který se používá, aby druhá strana počkala:
čekejte
— je-li přerušení dočasné, ale spojení se přerušuje
Termín, kterým se druhé straně sděluje, že komunikace bude přerušena, ale později bude obnovena:
zavolám znovu
1.1.1.4 Stornování písemného rozkazu
Xxxxxx, který je použit pro stornování probíhajícího postupu písemného rozkazu:
stornujte postup .............................................. …
Má-li být zpráva následně obnovena, bude postup opakován od začátku.
1.1.2 Zásady, které se mají používat v případě chyby nebo neporozumění
Aby bylo možné opravit případné chyby během komunikace, použijí se tato pravidla:
1.1.2.1 Chyby
— chyba během přenosu
Když je odhalena chyba v přenosu samotným odesílatelem, musí si odesílatel vyžádat stornování tak, že za- šle tuto procedurální zprávu:
chyba (+ připravte nový formulář …)
nebo:
chyba + opakuji ještě jednou
a pak znovu zašle původní zprávu.
— chyba během kontrolního zopakování přijaté zprávy
Jestliže odesílatel odhalí chybu, když je mu zpráva pro kontrolu opakována zpět, zašle odesílatel tyto pro- cedurální zprávy:
chyba + opakuji ještě jednou
a pak znovu zašle původní zprávu.
1.1.2.2 Neporozumění
Jestliže jedna ze stran neporozumí zprávě, musí pomocí následujícího textu požádat druhou stranu, aby zprávu zopakovala:
opakujte (+ mluvte pomalu)
1.1.3 Kód pro hláskování slov, čísel, času, vzdáleností, rychlostí a dat
Jako pomoc při správném porozumění a vyjádření zprávy v různých situacích musí být každý termín vyslovo- ván pomalu a přesně pomocí hláskování všech slov nebo názvů či jmen a čísel, u kterých je pravděpodobné, že budou nepochopeny. Může jít například o identifikační kódy pro návěsti nebo výhybky.
Použijí se následující pravidla hláskování:
A | Alfa | G | Golf | L | Lima | Q | Quebec | V | Xxxxxx |
B | Bravo | H | Hotel | M | Xxxx | X | Xxxxx | W | Whisky |
C | Charlie | I | India | N | November | S | Sierra | X | X-ray |
D | Delta | J | Juliet | O | Oscar | T | Tango | Y | Yankee |
E | Echo | K | Kilo | P | Papa | U | Uniform | Z | Zulu |
F | Foxtrot |
1.1.3.1 Hláskování slov a skupin písmen Použije se mezinárodní fonetická abeceda.
Příklad:
VýhybkyAB= výhybky alfa-bravo.
Návěstidlo číslo KX 835 = návěstidlo Kilo X-Ray osm tři pět.
Provozovatel infrastruktury může doplnit další písmena, spolu s fonetickou výslovností pro každé přidané pís- meno, jestliže to vyžaduje abeceda provozního jazyka (jazyků) provozovatele infrastruktury.
Železniční podnik může doplnit další údaje o výslovnosti, pokud to bude považovat za nezbytné.
1.1.3.2 Vyjádření čísel
Čísla se vyslovují po jednotlivých číslicích.
0 | nula | 3 | tři | 6 | šest | 9 | devět |
1 | jedna | 4 | čtyři | 7 | sedm | ||
2 | dva | 5 | pět | 8 | osm |
Příklad: vlak 2183 = vlak dva-jedna-osm-tři. Desetinná čísla se musí vyjádřit slovem „čárka“. Příklad: 12,50 = jedna-dva-čárka-pět-nula
1.1.3.3 Vyjádření času
Čas se uvádí v místním čase, obyčejným jazykem. Příklad: 10:52 hodin = deset padesát dva.
I když v zásadě se čas vyjadřuje takto, bylo by též přijatelné, v případě potřeby, vyjadřovat čas po jednotlivých číslicích (jedna nula pět dva hodin).
1.1.3.4 Vyjádření vzdáleností a rychlostí
Vzdálenosti se vyjadřují v kilometrech a rychlosti v kilometrech za hodinu.
Míle se mohou používat, jestliže se tato jednotka v dotčené infrastruktuře používá.
1.1.3.5 Vyjádření dat
Data se vyjadřují obvyklým způsobem. Příklad: 10. prosince
1.2 Komunikační struktura
Hlasový přenos zpráv souvisejících s bezpečností zpravidla zahrnuje tyto 2 fáze:
— identifikace a žádost o pokyny;
— přenos samotné zprávy a ukončení přenosu.
První fáze může být u bezpečnostních zpráv nejvyšší priority zkrácena nebo zcela přeskočena.
1.2.1 Pravidla pro identifikaci a pro žádosti o pokyny
Aby strany mohly identifikovat jedna druhou, definovat provozní situace a předávat procesní pokyny, platí ná- sledující pravidla:
1.2.1.1 Identifikace
Je velmi důležité, aby se před každou komunikací, jinou, než jsou velmi naléhavé bezpečnostní zprávy nejvyšší priority, osoby, které se chystají komunikovat, identifikovaly. Není to pouze věc zdvořilosti, ale, což je mnohem důležitější, zajišťuje se tak důvěra, že osoba povolující jízdu vlaku komunikuje se strojvedoucím správného vla- ku, a strojvedoucí ví, že mluví se správným střediskem zabezpečení nebo řízení. To je zejména důležité tehdy, když se komunikace odehrává v oblastech, kde se hranice komunikací překrývají.
Tato zásada platí i po přerušení v průběhu přenosu. Různé strany použijí pro tento účel tyto zprávy.
— zaměstnanci povolující jízdu vlaku:
vlak ............................................................... ..............................................
(číslo)
zde je návěstí
(název)
— strojvedoucí:
............................................................... ......... signalizuje
(název)
toto je vlak ............................................................... ........
(číslo)
Je nutno poznamenat, že identifikace může být doplněna dalšími informačními zprávami, jež poskytnou za- městnancům, kteří povolují jízdu vlaku, dostatečně podrobné údaje o situaci, aby mohli přesně stanovit po- stup, který může být na strojvedoucím následně vyžadován.
1.2.1.2 Žádost o pokyny
Každému použití postupu, který je doložen písemným rozkazem, musí předcházet žádost o pokyny. Pro vyžádání pokynů se používají následující termíny:
připravte postup ..................................................
1.2.2 Pravidla pro přenos písemných rozkazů a ústních zpráv
1.2.2.1 Bezpečnostní zprávy nejvyšší priority
Vzhledem k naléhavosti a nezbytnosti tyto zprávy:
— mohou být zaslány nebo obdrženy za jízdy;
— mohou přeskočit identifikační část;
— se opakují;
— jsou co nejdříve doplněny dalšími informacemi.
1.2.2.2 Xxxxxxx rozkazy
Za účelem spolehlivého zaslání nebo převzetí (v době stání) procedurálních hlášení uvedených v knize formulářů se dodržují následující pravidla:
1.2.2.2.1 Zasílání zpráv
Formulář může být vyplněn před přenosem zprávy, aby mohl být úplný text zprávy zaslán v jednom přenosu.
1.2.2.2.2 Příjem zprávy
Příjemce zprávy musí vyplnit formulář obsažený v knize formulářů na základě informací uvedených odesílatelem.
1.2.2.2.3 Opakování zprávy příjemcem
U všech zpráv v knize formulářů se vyžaduje opakování zprávy příjemcem.
1.2.2.2.4 Potvrzení správnosti kontrolního zopakování přijaté zprávy
Každé kontrolní zopakování přijaté zprávy bude následováno potvrzením shody nebo neshody, které vydá ode- sílatel zprávy.
správně
nebo
chyba + opakuji ještě jednou
následované opakovaným zasláním původní zprávy
1.2.2.2.5 Potvrzení
Každá obdržená zpráva se potvrdí kladně nebo záporně takto:
přijato
nebo
negativní, opakujte (+ mluvte pomalu)
1.2.2.2.6 Vysledovatelnost a ověření
Veškeré zprávy odeslané pozemní linkou doprovází jednoznačné identifikační číslo nebo číslo povolení:
— jestliže se zpráva týká akce, pro kterou strojvedoucí vyžaduje specifické povolení (například jízda za návěst
„stůj“ ):
povolení ............................................................... ..............................
(číslo)
— ve všech ostatních případech (například pokračování s nejvyšší opatrností ):
zpráva ............................................................... ................................
(číslo)
1.2.2.2.7 Zpětné hlášení
Za každým hlášením obsahujícím žádost o „zpětné hlášení“ musí následovat „hlášení“.
1.2.2.3 Dodatečné zprávy
Dodatečné zprávy
— předchází je identifikace;
— jsou krátké a přesné (omezené pokud možno na informaci, která má být sdělena, a na údaj o místě, kde platí);
— musí být opakovány příjemcem a musí po nich následovat potvrzení, zda je opakování správné, nebo nesprávné;
— může po nich následovat žádost o pokyny nebo žádost o další informace.
1.2.2.4 Informační zprávy s proměnným předem neurčeným obsahem Informační zprávy s proměnným obsahem:
— Předchází jim identifikace;
— jsou připraveny před odesláním;
— se opakují a následně se potvrdí, zda bylo kontrolní zopakování přijaté zprávy správné nebo nesprávné.
2 Procedurální hlášení
2.1 Povaha zpráv
Procedurální hlášení se používají pro zaslání provozních pokynů souvisejících s odpovídajícími situacemi uve- denými v knize pravidel pro strojvedoucí.
Obsahují text samotné zprávy odpovídající situaci a číslo identifikující zprávu. Jestliže zpráva vyžaduje, aby příjemce podal zpětné hlášení, je též uveden text hlášení.
Tyto zprávy využívají předem určené znění předepsané provozovatelem infrastruktury v jeho „provozním jazy- ce“ a jsou předkládány ve formě předem připravených formulářů buď v tištěném formátu nebo na počítačovém médiu.
2.2 Formuláře
Formuláře jsou formalizované médium pro sdělení procedurálního hlášení. Jde obecně o ty zprávy, které souvi- sejí se zhoršenými pracovními podmínkami. Typickými příklady jsou povolení strojvedoucím jet za návěstidlo nebo „konec vlakové cesty“, požadavek na jízdu sníženou rychlostí v konkrétní oblasti nebo na zkontrolování trati. Mohou se vyskytnout i další okolnosti, které budou vyžadovat použití takových zpráv.
Účelem formulářů je:
— poskytnout jednotný pracovní dokument používaný v reálném čase zaměstnanci povolujícími jízdu vlaku a strojvedoucími;
— poskytnout strojvedoucímu nápovědu o postupu, který má dodržet (obzvláště tehdy, pokud pracuje v ne- známém nebo neobvyklém prostředí)
— umožnit vysledovatelnost sdělení.
Za účelem identifikace formulářů by mělo být vypracováno jednoznačné kódové slovo nebo číslo vztahující se k danému postupu. To by mohlo být založeno na potenciální frekvenci, s jakou bude formulář používán. Pokud je pravděpodobné, že ze všech vypracovaných formulářů bude jeden nejčastěji používaný formulář pro jízdu za návěst „stůj“ nebo za konec povolení k jízdě (EOA), pak by tento formulář mohl mít číslo 001 a tak dále.
2.3 Kniha formulářů
V zájmu identifikace všech formulářů, které se budou používat, musí být celý soubor soustředěn do jednoho do- kumentu nebo počítačového média nazvaného kniha formulářů.
Jedná se o společný dokument, který bude používán při vzájemné komunikaci strojvedoucím a zaměstnanci po- volujícími jízdu vlaků. Proto je důležité, aby kniha používaná strojvedoucím a kniha používaná zaměstnanci po- volujícími jízdu vlaků byly vypracovány a očíslovány stejným způsobem.
Provozovatel infrastruktury je odpovědný za zpracování knihy formulářů a samotných formulářů ve svém „pro- vozním jazyce“.
Železniční podnik může přidat překlady formulářů a souvisejících informací obsažených v knize formulářů, po- kud se domnívá, že by to pomohlo jeho strojvedoucím při školení i v praktických situacích v reálném čase.
Jazyk používaný k přenosu zpráv bude vždy „provozní jazyk“ provozovatele infrastruktury. Kniha formulářů obsahuje dvě části.
— První část obsahuje následující položky:
— nápovědu pro používání knihy formulářů;
— seznam formulářů postupů, které používá řízení dopravy;
— případně seznam formulářů postupů, které používá strojvedoucí;
— seznam situací s křížovými odkazy, pro které postupy se má formulář používat;
— vysvětlivky uvádějící situace, pro které platí jednotlivé formuláře pro postup;
— kód pro hláskování zpráv (fonetická abeceda atd.).
Druhá část obsahuje samotné formuláře postupů.
Kniha formulářů by měla obsahovat několik příkladů každého formuláře a doporučuje se, aby pro oddělení jed- notlivých částí byly použity oddělovače.
Železniční podnik může do knihy formulářů strojvedoucího zahrnout vysvětlující text vztahující se k jednotli- vým formulářům a k příslušným situacím.
3 Dodatečné zprávy
Dodatečné zprávy jsou informační zprávy použité buď:
— strojvedoucím, aby informoval zaměstnance povolující jízdu vlaku, nebo
— zaměstnanci povolujícími jízdu vlaku, aby informovali strojvedoucího
o situacích, ke kterým dochází zřídka a u kterých se z tohoto důvodu považuje na zbytečný předem stanovený formulář, nebo které se týkají jízdy vlaku nebo technického stavu vlaku nebo infrastruktury.
Aby bylo snadnější popisovat situace a sestavovat informační zprávy, může být výhodné mít k dispozici pokyny pro zprávy, slovníček železniční terminologie, popisný diagram používaných kolejových vozidel a popisný výpis zařízení infrastruktury (trať, napájení trakce atd.).
3.1 Orientační struktura zpráv
Tyto zprávy mohou být strukturovány následujícím způsobem:
Fáze průběhu komunikace
Důvod pro předání informace
Pozorování
Místo
pro informaci pro akci
Vyskytuje se Uviděl jsem Měl jsem Narazil jsem
Prvek zprávy
— podél tratě
v (název stanice)
............................................................... ......
(charakteristický bod)
u milníku/kilometrovníku .....................................
(číslo)
— ohledně mého vlaku
Povaha
— objekt
— osoba
Stav
— statický
hnací vozidlo (číslo)
tažené vozidlo (číslo)
............................................................... ............
(viz slovníček)
stojící na ležící na spadlý na
— pohybující se
Poloha z hlediska tratě
kráčející jedoucí směrem k
Za těmito zprávami může následovat žádost o pokyny.
Prvky zpráv jsou uvedeny jak v jazyce zvoleném železničním podnikem, tak v provozním jazyce (jazycích) do- tyčných provozovatelů infrastruktury.
3.2 Slovníček železniční terminologie
Železniční podnik vypracuje slovníček železniční terminologie pro každou síť, ve které jsou jeho vlaky provo- zovány. Slovníček obsahuje termíny pravidelně používané v jazyce zvoleném železničním podnikem a v „pro- vozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infrastruktury, v jehož infrastruktuře se působí.
Slovníček má dvě části:
— seznam termínů podle tématu;
— seznam termínů podle abecedy.
3.3 Popisný diagram kolejových vozidel
Má-li železniční podnik za to, že by popisný diagram používaných kolejových vozidel byl přínosem pro jeho pro- voz, tento seznam se vypracuje. Měl by obsahovat seznam názvů různých prvků, které mohou být předmětem komunikace s různými dotčenými provozovateli infrastruktur. Měl by obsahovat běžné výrazy standardních ter- mínů v jazyce zvoleném železničním podnikem a v „provozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infra- struktury, ve které se doprava provozuje.
3.4 Popisný výpis vlastností zařízení infrastruktury (trať, napájení trakce atd.)
Má-li železniční podnik za to, že by popisný výpis vlastností zařízení infrastruktury (trať, napájení trakce atd.) na provozované vlakové cestě byl přínosem pro jeho provoz, tento výpis se vypracuje. Tento výpis obsahuje názvy různých prvků, které mohou být předmětem komunikace s dotčeným provozovatelem (dotčenými provozova- teli) infrastruktury. Měl by obsahovat běžné výrazy standardních termínů v jazyce zvoleném železničním pod- nikem a v „provozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infrastruktury, ve které se doprava provozuje.
4. Typ a struktura ústních zpráv
4.1 Nouzové zprávy
Nouzové zprávy jsou určeny pro vydání naléhavých provozních pokynů, které jsou přímo spojeny s bezpečností železnic.
Aby se vyloučilo jakékoli riziko neporozumění, zprávy musí být vždy jednou opakovány. Hlavní zprávy, které mohou být zaslány, jsou uvedeny níže a jsou roztříděny podle naléhavosti.
Provozovatel infrastruktury může mimoto definovat další nouzové zprávy v souladu s potřebami jeho provozu. Po nouzových zprávách může následovat písemný rozkaz (viz pododdíl 2).
Typ textu, který má tvořit nouzové zprávy, musí být obsažen v dodatku 1 „Příručka komunikačních postupů“ ke knize pravidel pro strojvedoucí a v dokumentaci vydané pro zaměstnance povolující jízdu vlaků.
4.2 Zprávy zaslané buď pozemním personálem nebo strojvedoucím
— Nutnost zastavit všechny vlaky:
Nutnost zastavit všechny vlaky musí být přenášena prostředky akustických návěstidel; jestliže toto není k dispozici, musí být použita následující fráze:
Nouzový stav, zastavte všechny vlaky
Ve zprávě jsou, jestliže je to nezbytné, specifikovány informace o místě nebo oblasti.
Kromě toho musí být tato zpráva rychle doplněna, je-li to možné, příčinou a místem nouzového stavu a identifikací vlaku:
Překážka Nebo požár
Nebo ........................................................... ..................
(jiná příčina)
na trati ................................ u (km)
(název)
Strojvedoucí vlaku ............................................................
(číslo)
— Nutnost zastavit konkrétní vlak:
Vlak (na trati/koleji)
(číslo) (název/číslo)
Nouzové zastavení
Za těchto okolností mohou být pro doplnění této zprávy použity název nebo číslo linky nebo trati, na které vlak jede.
4.3 Zprávy vydané strojvedoucím
— Nutnost přerušit napájení trakce:
Nouzové odpojení proudu
Tato zpráva musí být rychle doplněna, jestliže je to možné, příčinou a místem nouzového stavu a identifi- kací vlaku:
U .............................................................. ..................................................
(km)
nalince/trati ............................................................... ....................................
(název/číslo)
mezi .................................................... a ...... ..............................................
(stanice) (stanice)
Důvod ............................................................... ..........................................
Strojvedoucí vlaku ............................................................... ...........................
(číslo)
Za těchto okolností mohou být pro doplnění této zprávy použity název nebo číslo linky nebo trati, na které vlak jede.
PŘÍLOHA D
Informace, ke kterým musí mít železniční podnik přístup v souvislosti s vlakovou cestou (vlakovými cestami), na které hodlá zajišíovat provoz
ČÁST 1. VŠEOBECNÉ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE PROVOZOVATELE INFRASTRUKTURY
1.1 Jméno(-a) provozovatele(-ů) infrastruktury
1.2 Země
1.3 Stručný popis
1.4 Seznam obecných provozních pravidel a řádů (a způsob, jak je lze získat)
ČÁST 2. MAPY A SCHÉMATA
2.1 Zeměpisná mapa
2.1.1 Trasy
2.1.2 Hlavní lokality (stanice, obvody stanic, odbočky, nákladní terminály)
2.2 Schéma tratě
Informace, které mají být obsaženy ve schématech, případně doplněné textem. Pokud je uvedeno samostatné schéma stanic/obvodů stanic/dep, mohou být informace ve schématu tratě zjednodušeny
2.2.1 Označení vzdálenosti
2.2.2 Označení průběžných kolejí, smyček, vedlejších kolejí a odvratných výhybek/výhybek pro boční ochranu
2.2.3 Spojení mezi průběžnými kolejemi
2.2.4 Hlavní lokality (stanice, obvody stanic, odbočky, nákladní terminály)
2.2.5 Umístění a význam návěstí všech nepřenosných návěstidel
2.3 Schémata stanice/obvodu stanice/depa (Upozornění: použije se pouze u lokalit dostupných pro intero- perabilní dopravu)
Informace, které mají být uvedeny na specifických schématech stanovišť, případně doplněné textem
2.3.1 Název lokality
2.3.2 Kód stanovení lokality
2.3.3 Typ lokality (osobní terminál, nákladní terminál, obvod stanice, depo)
2.3.4 Umístění a význam návěstí všech nepřenosných návěstidel
2.3.5 Označení a plán tratí, včetně odvratných výhybek/výhybek pro boční ochranu
2.3.6 Označení nástupišť
2.3.7 Délka nástupišť
2.3.8 Výška nástupišť
2.3.9 Označení vedlejších kolejí
2.3.10 Délka vedlejších kolejí
2.3.11 Dostupnost napájení elektřinou ze stojanů
2.3.12 Vzdálenost mezi okrajem nástupiště a středem koleje, rovnoběžně k povrchu jízdní plochy
2.3.13 (U osobních stanic) Existence přístupu pro invalidní osoby
ČÁST 3. INFORMACE O SPECIFICKÉM ÚSEKU TRATĚ
3.1 Všeobecné vlastnosti
3.1.1 Země
3.1.2 Identifikační kód úseku tratě: vnitrostátní kód
3.1.3 Začátek úseku tratě
3.1.4 Konec úseku tratě
3.1.5 Provozní doba dopravy (hodiny, dny, zvláštní režim o svátcích)
3.1.6 Údaje o vzdálenosti podél tratě (četnost, vzhled a umístění)
3.1.7 Druh dopravy (smíšená, osobní, nákladní …)
3.1.8 Maximální přípustná(–é) rychlost(-i)
3.1.9 Případné další informace, které jsou z důvodů bezpečnosti nezbytné
3.1.10 Specifické místní provozní požadavky (včetně případné zvláštní způsobilosti personálu)
3.1.11 Zvláštní omezení pro nebezpečné zboží
3.1.12 Zvláštní omezení při nakládání
3.1.13 Vzor oznámení o dočasných pracích (a způsob, jak se dá získat)
3.1.14 Oznámení o tom, že úsek tratě je přeplněný (čl. 22 předpisu 2001/14/ES)
3.2 Specifické technické vlastnosti
3.2.1 Ověření ES pro TSI infrastruktury
3.2.2 Datum uvedení do provozu jakožto interoperabilní tratě
3.2.3 Seznam možných specifických případů
3.2.4 Seznam možných specifických odchylek
3.2.5 Rozchod koleje
3.2.6 Průjezdný průřez
3.2.7 Maximální nápravový tlak
3.2.8 Maximální zatížení na lineární metr
3.2.9 Příčné síly působící na kolej
3.2.10 Podélné síly působící na kolej
3.2.11 Minimální poloměr zakřivení
3.2.12 Procento sklonu
3.2.13 Lokalita sklonu
3.2.14 U polohy brzdění, která nevyužívá adhezi kolo-kolejnice, akceptovaná brzdná síla
3.2.15 Mosty
3.2.16 Viadukty
3.2.17 Tunely
3.2.18 Xxxxxxxx
3.3 Energetický subsystém
3.3.1 Ověření ES pro TSI energie
3.3.2 Datum uvedení do provozu jakožto interoperabilní tratě
3.3.3 Seznam možných specifických případů
3.3.4 Seznam možných specifických odchylek
3.3.5 Druh systému zásobování energií (např. žádný, nadzemní, třetí kolejnice)
3.3.6 Frekvence systému zásobování energií (např. střední proud, jednosměrný proud)
3.3.7 Minimální napětí
3.3.8 Maximální napětí
3.3.9 Omezení týkající se spotřeby energie u specifických elektrických trakčních jednotek
3.3.10 Omezení týkající se polohy vícenásobné trakční jednotky pro dosažení shody s dělením trakčního vedení (polo- ha sběrače proudu)
3.3.11 Jak dosáhnout vypnutí napájení trolejového vedení
3.3.12 Výška trolejového drátu
3.3.13 Přípustný sklon trolejového drátu vzhledem ke koleji a změna sklonu
3.3.14 Druh schválených sběračů proudu
3.3.15 Minimální statická síla
3.3.16 Maximální statická síla
3.3.17 Lokalita neutrálních úseků
3.3.18 Informace o provozu
3.3.19 Spouštění sběračů proudu
3.3.20 Podmínky uplatňované na rekuperační brzdění
3.3.21 Maximální přípustný proud spotřebovávaný vlakem
3.4 Subsystém řízení a zabezpečení
3.4.1 Ověření ES pro CCS TSI
3.4.2 Datum uvedení do provozu jakožto interoperabilní tratě
3.4.3 Seznam možných specifických případů
3.4.4 Seznam možných specifických odchylek
ERTMS/ETCS
3.4.5 Úroveň aplikace
3.4.6 Volitelné funkce instalované na traťovém zařízení
3.4.7 Volitelné funkce vyžadované od vozidlového zařízení
3.4.8 Číslo verze programového vybavení
3.4.9 Datum uvedení této verze do provozu
RADIOKOMUNIKACE ERTMS/GSM-R
3.4.10 Volitelné funkce uvedené v FRS
3.4.11 Číslo verze
3.4.12 Datum uvedení této verze do provozu
PRO ERTM/ETCS ÚROVEŇ 1 S FUNKCÍ INFILL
3.4.13 Technické provedení vyžadované u kolejových vozidel
SYSTÉM(Y) ZABEZPEČENÍ VLAKŮ A ŘÍDÍCÍ A VÝSTRAŽNÝ SYSTÉM(Y) TŘÍDY B
3.4.14 Vnitrostátní pravidla provozování systémů třídy B (+ způsob, jak je získat)
TRAŤOVÝ SYSTÉM
3.4.15 Příslušný členský stát
3.4.16 Název systému
3.4.17 Číslo verze programového vybavení
3.4.18 Datum uvedení této verze do provozu
3.4.19 Konec období platnosti
3.4.20 Potřeba více než jednoho souběžně činného systému
3.4.21 Palubní systém
RADIOKOMUNIKAČNÍ SYSTÉM TŘÍDY B
3.4.22 Příslušný členský stát
3.4.23 Název systému
3.4.24 Číslo verze
3.4.25 Datum uvedení této verze do provozu
3.4.26 Konec období platnosti
3.4.27 Zvláštní podmínky pro přepínání mezi různými ochrannými, řídícími a výstražnými systémy vlaku třídy B
3.4.28 Zvláštní technické podmínky vyžadované pro přepínání mezi systémy ERTMS/ETCS a systémy třídy B
3.4.29 Zvláštní podmínky pro přepínání mezi různými radiokomunikačními systémy
ZHORŠENÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY:
3.4.30 ERTM/ETCS
3.4.31 Ochranný, řídící a výstražný systém vlaku třídy B
3.4.32 ERTM/GSM-R
3.4.33 Radiokomunikační systém třídy B
3.4.34 Návěstění při trati
OMEZENÍ RYCHLOSTI SOUVISEJÍCÍ S VÝKONEM BRZDĚNÍ
3.4.35 ERTM/ETCS
3.4.36 Ochranný, řídící a výstražné systémy vlaku třídy B
VNITROSTÁTNÍ PRAVIDLA PRO FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU TŘÍDY B
3.4.37 Vnitrostátní pravidla spojená s výkonem brzdění
3.4.38 Ostatní vnitrostátní pravidla, např.: údaje odpovídající listu UIC 512 (8. vydání ze dne 1. ledna 1979a2 změny)
EMC CITLIVOST ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ NA STRANĚ INFRASTRUKTURY
3.4.39 Požadavek, který se musí specifikovat podle evropských norem
3.4.40 Přípustnost použití vířivé brzdy
3.4.41 Přípustnost použití magnetické brzdy
3.4.42 Požadavky na technická řešení týkající se realizovaných odchylek
3.5 Subsystém provozu a řízení dopravy
3.5.1 Ověření ES pro OPE TSI
3.5.2 Datum uvedení do provozu jakožto interoperabilní tratě
3.5.3 Seznam možných specifických případů
3.5.4 Seznam možných specifických odchylek
3.5.5 Jazyk používaný pro komunikace významné pro bezpečnost s personálem provozovatele infrastruktury
3.5.6 Zvláštní klimatické podmínky a související opatření
PŘÍLOHA E
Jazyk a komunikační úroveň
Ústní jazykovou způsobilost lze rozdělit do pěti úrovní
Úroveň | Popis |
5 | — dokáže přizpůsobit způsob hovoru libovolnému účastníku — dokáže přednést své stanovisko — dokáže vyjednávat — dokáže přesvědčovat — dokáže poradit |
4 | — dokáže zvládnout zcela nepředvídané situace — dokáže formulovat domněnky — dokáže vyjádřit podložené stanovisko |
3 | — dokáže zvládnout praktické situace týkající se nepředvídaného prvku — dokáže podat popis — dokáže udržovat jednoduchou konverzaci |
2 | — dokáže zvládnout jednoduché praktické situace — dokáže klást otázky — dokáže odpovídat na otázky |
1 | — dokáže hovořit s použitím naučených vět |
Tato příloha vyjadřuje předběžný postoj. Připravuje se podrobnější dokument, který bude k dispozici pro budoucí revizi této TSI a který bude odpovídat návrhům v CR OPE TSI.
Existují také plány na přijetí nástroje, který se bude používat při vyhodnocování úrovně schopností jednotlivých osob. Ten- to nástroj bude k dispozici v příští verzi této TSI.
PŘÍLOHA F
Informativní a nezávazné pokyny pro hodnocení subsystému provozu a řízení dopravy
(Použití výrazu „členský stát“ v souvislosti s tímto modulem znamená členský stát nebo jiný orgán tímto státem jmenovaný, který provádí posouzení).
1. Tato příloha stanoví pokyny k usnadnění posuzování prováděných členskými státy, aby se potvrdilo, že navrhovaný provozní postup (postupy):
— je v souladu s touto TSI a prokazuje, že byly splněny základní požadavky (1) směrnice 96/48/ES (a případných změn obsažených ve směrnici 2004/50/ES),
— je (jsou) v souladu s ostatními odpovídajícími předpisy, včetně směrnice 2004/49/ES,
a lze jej uvést do provozu.
2. Provozovatel infrastruktury nebo dotčený železniční podnik musí dodat členskému státu odpovídající dokumentaci (jak je popsáno v níže uvedeném bodu 3), která bude popisovat nový nebo pozměněný provozní postup (postupy).
Předložená dokumentace o koncepci a vývoji nového nebo pozměněného provozního postupu (postupů) musí být zpracována dostatečně podrobně, aby členský stát mohl pochopit odůvodnění tohoto návrhu. Navíc v případě, že jsou subsystémy modernizovány nebo obnoveny, musí předložená dokumentace též obsahovat informace o zkušenostech z provozu.
Dokumentace může být dodána buď v tištěné podobě nebo ve formátu počítačového média (nebo jako kombinace obou). Členský stát si může vyžádat další kopie, jestliže jsou nutné pro posouzení.
3. Podrobnosti posouzení
3.1 Dokumentace s popisem dotyčného(-ých) provozního(-ích) procesu(-ů) by měla obsahovat alespoň tyto prvky:
— všeobecný popis organizace provozu provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku (přehled řízení/kontroly a funkcí), spolu s podrobnostmi o podmínkách a s rámcem, ve kterém provozní postup (postupy), který má být posouzen, bude používán a provozován;
— podrobnosti o všech příslušných provozních postupech, které mají být prováděny (obvykle postupy, pokyny, po- čítačové programy atd.);
— popis provádění, používání a kontroly dotčeného provozního postupu (postupů), včetně analýzy veškerého spe- cifického zařízení, které se má používat;
— podrobné údaje o lidech, kteří budou ovlivněni provozním postupem (postupy), školení nebo instruktáž, které se mají provádět, a veškeré posouzení rizik, kterým by osoby mohly být vystaveny;
— postup, kterým se budou řídit následné změny a aktualizace provozních procesů (poznámka: to nezahrnuje bu- doucí podstatné změny nebo nové procesy – v takovém případě se použije nové předložení podle těchto pokynů);
— schéma, ze kterého vyplývá, jak nezbytné informace získané prostřednictvím zpětné vazby (a veškeré ostatní in- formace vztahující se k provozu) plynou do organizace provozu, z organizace provozu a kolem organizace pro- vozu provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku na podporu příslušných provozních postupů;
(1) Základní požadavky se odrážejí v požadavcích na technické parametry, rozhraní a výkonnost stanovených v kapitole 4 této TSI.
— popisy, vysvětlení a všechny záznamy nutné k pochopení koncepce a vývoje nového nebo změněného provoz- ního procesu (poznámka: u procesů významných pro bezpečnost by to mělo zahrnovat i posouzení rizik spoje- ných s realizací nového/změněného procesu);
— prokázání shody mezi dotčeným provozním postupem (postupy) a požadavky TSI. Ve vhodných případech by též měly být poskytnuty následující prvky:
— seznam specifikací nebo evropských norem, na základě kterých se příslušné provozní postupy subsystému ově- řují, a důkaz této shody;
— důkaz shody s ostatními předpisy odvozenými od smlouvy (včetně osvědčení);
— zvláštní podmínky nebo omezení příslušných provozních postupů
3.2 Členský stát:
— označí příslušná ustanovení TSI, se kterými musí být dotčený provozní postup (postupy) v souladu;
— zkontroluje, zda je předložená dokumentace kompletní a v souladu s bodem 3.1;
— přezkoumá předloženou dokumentaci a posoudí, zda:
— dotčený provozní postup (postupy) je v souladu s příslušnými požadavky TSI;
— koncepce a vývoj nového nebo revidovaného provozního postupu (postupů) (včetně veškerého posouzení rizik) jsou důkladné a byly zpracovány řízeným způsobem;
— ujednání pro zavedení a následné využití/řízení provozního postupu (postupů) budou zajišťovat neustálý sou- lad s příslušnými požadavky TSI
— zdokumentuje (v hodnotící zprávě, viz níže uvedený bod 4) svá zjištění s ohledem na soulad provozního postupu (postupů) s ustanoveními TSI.
4. Hodnotící zpráva obsahuje alespoň tyto informace:
— podrobné údaje o dotčeném provozovateli infrastruktury/železničním podniku,
— popis posouzeného provozního postupu (postupů), včetně podrobných údajů o veškerých dotčených zvláštních postupech, pokynech, počítačových programech;
— popis prvků, které se vztahují k řízení a použití dotyčného provozního postupu (postupů), včetně sledování, zpět- né vazby a úprav,
— veškeré vedlejší kontrolní zprávy a zprávy o auditu vypracované v souvislosti s posouzením
— potvrzení, že dotyčný provozní postup (postupy) a podmínky jeho provádění zajistí soulad s odpovídajícími po- žadavky uvedenými v příslušných oddílech TSI, včetně veškerých výhrad, které zůstaly při dokončení posouzení.
— uvedení všech podmínek a omezení (včetně všech příslušných omezení pro řešení veškerých výhrad) pro pro- vádění příslušného provozního postupu (postupů),
— název a adresa členského státu, který se podílí na posouzení, a datum vyhotovení zprávy.
Pokud je provozovateli infrastruktury/železničnímu podniku zamítnuto povolení/osvědčení k realizaci relevantních provozních procesů na základě hodnotící zprávy, musí členský stát uvést v souladu se směrnicí 2004/49/ES důvody tohoto zamítnutí.
PŘÍLOHA G
Informativní a nepovinný seznam prvků, které mají být ověřeny u každého základního parametru
Tato příloha je v ranném stádiu vývoje a vyžaduje další zpracování; je zahrnuta jako pracovní předloha.
V souvislosti s postupy osvědčování a schvalování popsanými v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES tato příloha uvádí následující podpůrné informace:
— A – položka, která je organizační nebo zásadní povahy a měla by být zahrnuta do systému řízení bezpečnosti.
— B – položka, která představuje podrobný postup nebo provozní proces na podporu organizačních zásad v SMS a a která je použitelná pouze v rámci členského státu.
Parametry, které mají být posouzeny | Prvky, které mají být ověřeny u každého parametru | Odkaz na TSI | Použitelné na | A/B | |
ŽP | PI | ||||
Dokumentace pro strojvedoucí | Postup zpracování knihy pravidel pro strojve- doucí (včetně jazykového překladu [je-li to vhodné] a postupu validace) | 4.2.1.2.1 | X | A | |
Postup pro PI, jak poskytnout ŽP odpovídají- cí informace | 4.2.1.2.1 | X | A | ||
Obsah knihy pravidel pro strojvedoucí za- hrnuje minimální požadavky této TSI a zvlášt- ní postupy vyžadované PI | 4.2.1.2.1 | X | B | ||
Postup zpracování tabulek traťových poměrů pro strojvedoucí (a postup validace) | 4.2.1.2.2.1 | X | A | ||
Obsah tabulek traťových poměrů pro strojve- doucí zahrnuje minimální požadavky této TSI | 4.2.1.2.2.1 | X | B | ||
Postup pro PI, jak informovat ŽP o změnách provozních pravidel/informací | 4.2.1.2.2.2 | X | A | ||
Postup seskupování změn do specializo- vaného dokumentu | 4.2.1.2.2.2 | X | A | ||
Postup informování strojvedoucích o změnách v reálném čase | 4.2.1.2.2.3 | X | A | ||
Postup, jak strojvedoucím předat informace o vlakovém jízdním řádu | 4.2.1.2.3 | X | A | ||
Postup, jak strojvedoucím předat informace o kolejových vozidlech | 4.2.1.2.4 | X | A | ||
Proces sestavení místně specifických pravidel a postupů (včetně validačního postupu) po- zemní personál | 4.2.1.3 | X | B | ||
Dokumentace pro zaměstnance PI, kteří povolují jízdu vlaků | Postup komunikace související s bezpečností mezi zaměstnanci PI a ŽP | 4.2.1.4 | X | A | |
Komunikace mezi zaměstnanci ŽP a PI související s bezpečností | Postup zajištění toho, aby zaměstnanci po- užívali metodiku provozní komunikace speci- fikovanou v příloze C této TSI | 4.2.1.5, 4.6.1.3.1 | X | A | |
X | A | ||||
Viditelnost vlaku | Postup zajištění, aby osvětlení čela vlaku bylo v souladu s požadavky této TSI | 4.2.2.1.2, 4.3.3.4.1 | X | A | |
Parametry, které mají být posouzeny | Prvky, které mají být ověřeny u každého parametru | Odkaz na TSI | Použitelné na | A/B | |
ŽP | PI | ||||
Slyšitelnost vlaku | Postup zajištění, aby slyšitelnost vlaku byla v souladu s požadavky této TSI | 4.2.2.2, 4.3.3.5 | X | A | |
Identifikace vozidel | Postup, jak prokázat soulad s přílohou P této TSI | 4.2.2.3 | X | A | |
Požadavky pro osobní vozidla | Postup, kterým se prokazuje soulad s poža- davky této TSI | 4.2.2.4 | X | A | |
Řazení vlakových souprav | Postup pro zpracování pravidel pro řazení vla- ku (včetně postupu validace) | 4.2.2.5 | X | A | |
Obsah pravidel pro řazení vlaků zahrnuje mi- nimální požadavky specifikované v této TSI | 4.2.2.5 | X | B | ||
Požadavky na brz- dění | Postup pro zajištění informací souvisejících s vlakovou cestou vyžadovaných pro výpočty brzdění nebo zajištění aktuálně vyžadovaného brzdění | 4.2.2.6.2 | X | A | |
Postup výpočtu nebo zajištění vyžadovaného brzdění („pravidla brzdění“) | 4.2.2.6.2, 4.3.2.1 | X | B | ||
Odpovědnost za zajištění, aby byl vlak v provozus- chopném stavu | Definice vlakového vybavení souvisejícího s bezpečností vyžadovaného pro zajištění, že vlak je bezpečný pro provoz | 4.2.2.7.1 | X | B | |
Postup pro zajištění, aby veškeré úpravy vlast- ností vlaku, které ovlivňují jeho provoz, byly identifikovány a aby tyto informace byly po- skytnuty PI | 4.2.2.7.1 | X | A | ||
Postup, který má zajistit, aby informace o jíz- dě vlaku byly dány k dispozici PI před odjez- dem | 4.2.2.7.2 | X | A | ||
Plánování vlaků | Postup, který má zajistit, aby ŽP poskytl PI požadované údaje, když pro vlak požaduje vlakovou cestu | 4.2.3.1 | X | A | |
Identifikace vlaků | Postup přiřazení jedinečných a jednoznač- ných identifikačních čísel vlaků | 4.2.3.2 | X | A | |
Postupy při odjez- du | Definice kontrol a zkoušek před odjezdem | 4.2.3.3.1 | X | B | |
Postup nahlášení faktorů, které by mohly ovlivnit jízdu vlaku | 4.2.3.3.2 | X | A | ||
Řízení provozu | Zajištění prostředků pro záznam informací v reálném čase, včetně minimálních údajů vy- žadovaných touto TSI | 4.2.3.4.1 | X | B | |
Definice postupů pro řízení dopravního pro- vozu a dozor nad ním | 4.2.3.4.2.1 | X | B | ||
Postup zajištění řízení změn v traťových pod- mínkách a vlastnosti vlaku | 4.2.3.4.2 | X | B | ||
Postup pro uvádění odhadovaného času, kdy má PI předat vlak dalšímu PI | 4.2.3.4.2.2 | X | B | ||
Nebezpečné věci | Postup, který má zajistit dozor nad nebezpeč- nými věcmi, včetně minimálních požadavků této TSI | 4.2.3.4.3 | X | A | |
Kvalita provozu | Postup sledování účinného fungování všech dotčených služeb a sdělení trendů všem pří- slušným PI a ŽP | 4.2.3.4.4 | X | B | |
X | B | ||||
Parametry, které mají být posouzeny | Prvky, které mají být ověřeny u každého parametru | Odkaz na TSI | Použitelné na | A/B | |
ŽP | PI | ||||
Záznam dat | Seznam údajů, které mají být zaznamenávány mimo vlak, obsahuje minimální seznam po- ložek vyžadovaných touto TSI | 4.2.3.5.1 | X | A | |
Seznam údajů, které mají být zaznamenávány uvnitř vlaku, obsahuje minimální seznam po- ložek vyžadovaných touto TSI | 4.2.3.5.2, 4.3.2.3 | X | A | ||
Provoz za zhorše- ných podmínek | Postup, jak informovat ostatní uživatele o po- ruchách, které mohou způsobit přerušení po- skytovaných služeb | 4.2.3.6.2 | X | A | |
X | A | ||||
Definice pokynů, které mají PI dát strojvedou- cím vlaků v době přerušení služeb | 4.2.3.6.3 | X | B | ||
Definice vhodných opatření pro řešení zjiště- ných scénářů přerušení služeb, včetně mi- nimálních požadavků uvedených v této TSI | 4.2.3.6.4 | X | B | ||
Řízení v nouzové situaci | Postup, jak definovat a publikovat nouzová opatření pro řízení nouzových služeb | 4.2.3.7 | X | A | |
Postup pro poskytnutí nouzových a bezpeč- nostních pokynů pro cestující | 4.2.3.7 | X | A | ||
Pomoc pro dopro- vod vlaků v pří- padě závažných mimořádných udá- lostí | Postup, jak pomoci doprovodu vlaku za zhor- šených podmínek, aby se zamezilo zpoždění vlaků | 4.2.3.8 | X | A | |
Odborná a jazy- ková způsobilost | Postup vyhodnocení odborných znalostí v souladu s minimálními požadavky této TSI | 4.6.1.1 | X | A | |
X | A | ||||
Definice systému řízení způsobilosti s cílem zajistit schopnost personálu uplatnit tyto zna- losti v praxi podle minimálních požadavků této TSI | 4.6.1.2 | X | A | ||
X | A | ||||
Postup vyhodnocení jazykových schopností, aby byly splněny minimální požadavky této TSI | 4.6.2 | X | A | ||
X | A | ||||
Definice postupu posouzení doprovodu vla- ku, včetně: základní způsobilosti, postupů a jazyků znalostí o vlakové cestě znalostí o kolejových vozidlech Zvláštní způsobilost (např. dlouhé tunely) | 4.6.3.1, 4.6.3.2.3 | X | A | ||
X | A | ||||
Definice analýzy potřeb odborného školení a způsobilosti personálu s úkoly významnými pro bezpečnost, a to tak, aby se zohlednily minimální požadavky této TSI | 4.6.3.2 | X | A | ||
X | A | ||||
Parametry, které mají být posouzeny | Prvky, které mají být ověřeny u každého parametru | Odkaz na TSI | Použitelné na | A/B | |
ŽP | PI | ||||
Podmínky ochrany zdraví a bezpeč- nosti | Postup pro zajištění zdravotní způsobilosti personálu, včetně kontrol vlivu drog a alkoho- lu na provozní výkonnost | 4.7.1 | X | A | |
X | A | ||||
Stanovení kritérií pro: schválení lékařů pro pracovní lékařství a zdra- votních organizací schválení strany psychologů Zdravotní a psychologické prohlídky | 4.7.2, 4.7.3, 4.7.4 | X | A | ||
X | A | ||||
Stanovení zdravotních požadavků, včetně — všeobecného zdraví — zrak — sluchu — těhotenství (strojvedoucí) | 4.7.5 | X | A | ||
X | A | ||||
Zvláštní požadavky na strojvedoucí: — zrak — sluchové požadavky/požadavky na řeč — antropometrické vlastnosti | 4.7.6 | X | A | ||
PŘÍLOHA H
Minimální prvky relevantní pro odbornou způsobilost pro úkol řízení vlaku
1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY
— Tato příloha, která se musí vykládat ve spojení s pododdíly 4.6 a 4.7 této TSI a s požadavky SRT TSI, předsta- vuje seznam prvků, které se považují za relevantní pro úkol řízení vlaku na vysokorychlostních tratích TEN.
Je třeba poznamenat, že ačkoli tento dokument je pokud možno úplný z hlediska obecně použitelného sezna- mu, vyskytnou se též další položky místního/celostátního charakteru, které se budou muset rovněž vzít v úvahu.
— Výraz „odborná způsobilost“, pokud je chápán v rámci této TSI, odkazuje na ty prvky, které jsou významné pro zabezpečení toho, aby byl provozní personál vyškolený a schopný pochopit a plnit jednotlivé prvky daného úkolu.
— Pravidla a postupy platí pro prováděný úkol a pro osobu provádějící příslušný úkol. Tyto úkoly může provádět jakákoli způsobilá osoba bez ohledu na jméno, funkci nebo hierarchické postavení uvedené v pravidlech nebo postupech, nebo jednotlivá společnost.
— Každá způsobilá osoba se schválením musí dodržovat všechna pravidla a postupy týkající se prováděného úkolu.
2. ODBORNÉ ZNALOSTI
Každé schválení vyžaduje úspěšné složení prvotní zkoušky a ustanovení pro pokračující posuzování a školení tak, jak je popsáno v pododdílu 4.6.
2.1 Obecné odborné znalosti
— všeobecné zásady řízení bezpečnosti v rámci železničního systému, které se vztahují na příslušný úkol, včetně rozhraní s ostatními subsystémy,
— všeobecné podmínky týkající se bezpečnosti cestujících a/nebo nákladu a osob na nebo u železniční trati,
— podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
— všeobecné zásady zabezpečení železničního systému,
— osobní bezpečnost včetně bezpečnosti při opouštění kabiny strojvedoucího na provozované trati,
— složení vlakové soupravy (jak vyžaduje společnost)
— znalost elektrických zásad vhledem ke kolejovým vozidlům a infrastruktuře.
2.2 Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů používaných v infrastruktuře, která se má používat
— provozní postupy a bezpečnostní pravidla,
— systém řízení a zabezpečení včetně příslušného zobrazování návěstí v kabině,
— předpisy pro řízení vlaku za normálních, zhoršených a nouzových podmínek,
— komunikační protokol a formalizovaný postup zpracování zpráv včetně využití komunikačního zařízení
— různé úlohy a odpovědnosti osob zapojených do provozních činností,
— dokumenty a ostatní informace týkající se úkolu včetně doplňkových informací o současných podmínkách, na- příklad pokud jde o nejvyšší povolené rychlosti nebo o dočasné provozní informace obdržené před odjezdem.
2.3 Znalosti o kolejových vozidlech
— Vybavení hnacího vozidla pro úkol řízení:
— součásti a jejich účel,
— komunikační a nouzové zařízení,
— ovládací zařízení a indikátory, které má strojvedoucí k dispozici a které se týkají prvků souvisejících s trakcí, brzděním a bezpečností dopravy
— Vybavení vozidla významné pro úkol řízení:
— součásti a jejich účel,
— ovládací přístroje a indikátory pro strojvedoucí, které se týkají prvků souvisejících s brzděním a bezpeč- ností provozu,
— význam označení uvnitř a vně vozidel a symboly použité pro přepravu nebezpečných věcí.
3. ZNALOST VLAKOVÉ CESTY
Znalost vlakové cesty zahrnuje specifické znalosti a/nebo zkušenosti s jednotlivými vlastnostmi vlakové cesty, které strojvedoucí potřebuje mít předtím, než je mu povoleno řídit vlak na této vlakové cestě na jeho vlastní odpovědnost. To zahrnuje znalosti, které jsou nutné, vedle informací poskytovaných návěstmi a dokumenty, jako jsou jízdní řády a ostatní dokumenty v kabině vlaku a vedle znalosti provozních a bezpečnostních pravidel platících pro danou vla- kovou cestu a pravidel specifikovaných v bodu 2.2 této přílohy.
Znalost vlakové cesty zahrnuje především:
— podmínky provozu jako například: návěstění a řízení a komunikace
— znalosti rozmístění návěstidel, prudkých klesání, a úrovňových křížení,
— body přechodu mezi odlišnými provozními systémy nebo odlišnými systémy napájení,
— typ napájení trakce na dotyčné trati včetně umístění neutrálních sekcí,
— místní provozní a nouzová ujednání,
— stanice a zastávky,
— místní objekty (depa, vedlejší koleje, …), jak je vyžaduje společnost.
4. SCHOPNOST UVÉST ZNALOSTI DO PRAXE
Zaměstnanci provádějící řízení vlaku musejí být schopni provádět následující úkoly (tak, jak odpovídají činnos- tem společnosti).
4.1 Příprava na službu
— určit znaky práce, která má být provedena, včetně veškerých odpovídajících dokumentů,
— ujistit se, zda jsou dokumenty a nezbytné vybavení úplné,
— ověřit všechny požadavky uvedené v palubních dokumentech
4.2 Před odjezdem provést požadované zkoušky, kontroly a ověření u hnacího vozidla
4.3 Zúčastnit se kontroly působení brzd ve vlaku
— před odjezdem zkontrolovat na základě příslušných dokumentů, zda je dostupný brzdný účinek v souladu s tím, co je vyžadováno pro daný vlak a vlakovou cestu, která má být projeta,
— přispět k brzdovým zkouškám tak, jak to vyžadují odpovídající provozní pravidla, a ověřit správné fungování brzdného systému
4.4 Řídit vlak při dodržování příslušných bezpečnostních předpisů, pravidel řízení a jízdního řádu
— zahájit jízdu vlaku pouze tehdy, když veškeré vznesené požadavky – zejména údaje o vlaku – v příslušných pra- vidlech jsou splněny,
— pozorovat návěsti podél trati a zařízení v kabině, okamžitě a správně je chápat a příslušným způsobem reagovat při současném řízení vlaku,
— zohlednit nejvyšší povolenou rychlost vlaku ve vztahu k typu vlaku, charakteristice trati, hnacímu vozidlu a veš- kerým informacím, které jsou strojvedoucímu poskytnuty před odjezdem.
4.5 Jednat a podávat hlášení v souladu s příslušnými pravidly v případě mimořádných událostí nebo závad aí již na instalacích podél trati nebo na kolejových vozidlech
4.6 Uplatňovat opatření týkající se provozních poruch a nehod, zejména poruch týkajících se ochrany vlaků a požárů nebo nebezpečného zboží
— iniciovat veškerá vhodná opatření na ochranu cestujících a ostatních osob, které by mohly být ohroženy. Po- skytnout nezbytné informace a případně se účastnit evakuace cestujících,
— náležitě informovat provozovatele infrastruktury,
— komunikace s vlakovou četou na palubě (jak to vyžaduje železniční podnik),
— používat zvláštní pravidla týkající se přepravy nebezpečných věcí.
4.7 Stanovit podmínky pokračování v jízdě po poruchách, které postihly kolejová vozidla
— v závislosti na provozních postupech a na základě osobní prohlídky nebo externího poradenství rozhodnout, zda-li vlak je schopen pokračovat v jízdě a jaký typ podmínek musí být dodržen,
— komunikovat s provozovatelem infrastruktury podle požadavků provozních pravidel.
4.8 Zastavit vlak a provést veškerá požadovaná opatření, aby se vlak nedal do pohybu
4.9 Komunikovat s pozemním personálem provozovatele infrastruktury
4.10 Hlásit jakékoli neobvyklé události týkající se provozu vlaku, podmínek infrastruktury atd.
— Je-li to vyžadováno, musí být toto hlášení vypracováno písemně, v jazyce zvoleném železničním podnikem.
PŘÍLOHA I
Není použita
PŘÍLOHA J
Minimální prvky relevantní pro odbornou způsobilost pro úkoly související s „doprovázením vlaků“
1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY
— Tato příloha, která se musí vykládat ve spojení s pododdíly 4.6 a 4.7 této TSI a s požadavky SRT TSI, představuje seznam prvků, které se považují za relevantní pro úkol doprovázení vlaku na vysokorychlostních tratích TEN.
Přestože je tento dokument co nejúplnější a co nejobecnější, je rovněž nutno zvážit doplňující položky místní/vnitrostátní povahy.
— Výraz „odborná způsobilost“, pokud je chápán v rámci této TSI, odkazuje na ty prvky, které jsou významné pro zabezpečení toho, aby byl provozní personál vyškolený a schopný pochopit a plnit jednotlivé prvky daného úkolu.
— Pravidla a postupy platí pro prováděný úkol a pro osobu provádějící příslušný úkol. Tyto úkoly může provádět jakákoli způsobilá osoba bez ohledu na jméno, funkci nebo hierarchické postavení uvedené v pravidlech nebo po- stupech, nebo jednotlivá společnost.
— Každá způsobilá osoba se schválením musí dodržovat všechna pravidla a postupy týkající se prováděného úkolu.
2. ODBORNÉ ZNALOSTI
Každé schválení vyžaduje úspěšné složení prvotní zkoušky a ustanovení pro pokračující posuzování a školení tak, jak je popsáno v pododdílu 4.6.
2.1 Odborné znalosti všeobecně
— všeobecné zásady řízení bezpečnosti v rámci železničního systému, které se vztahují na příslušný úkol, včetně roz- hraní s ostatními subsystémy,
— obecné podmínky významné pro bezpečnost cestujících a/nebo nákladu (včetně dopravy nebezpečného zboží) a osob nacházejících se na železniční trati nebo v její blízkosti,
— podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
— všeobecné zásady zabezpečení železničního systému,
— osobní bezpečnost včetně opouštění vlaku na provozované trati,
— první pomoc, pokud se od personálu vyžaduje poskytování první pomoci jako součást jeho povinností.
2.2 Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů používaných v infrastruktuře, která se má používat
— provozní postupy a bezpečnostní pravidla,
— řídící, zabezpečovací a návěstní systém,
— komunikační protokol a formalizovaný postup zpracování zpráv včetně využití komunikačního zařízení.
2.3 Znalost kolejových vozidel
— vnitřní vybavení osobního vozidla,
— oprava menších závad v částech kolejových vozidel určených pro cestující, jak to vyžaduje železniční podnik.
2.4 Znalost vlakové cesty
— provozní ujednání (například způsob vypravování vlaku) v jednotlivých stanovištích (návěstidla, staniční zařízení atd.),
— stanice, ve kterých cestující mohou vystoupit nebo nastoupit,
— místní provozní a nouzová ujednání specifická pro trať (trati) na dané vlakové cestě.
3. SCHOPNOST UVÉST ZNALOSTI DO PRAXE
— kontroly před odjezdem, včetně testů brzd a správného uzavření dveří,
— odjezdové postupy,
— komunikace s cestujícími zejména ve vztahu k okolnostem týkajících se bezpečnosti cestujících,
— provoz za zhoršených podmínek,
— posoudit potenciál závad v rámci prostor pro cestující a reagovat v souladu s pravidly a postupy,
— ochranná a výstražná opatření podle požadavků pravidel a předpisů nebo jako pomoc strojvedoucímu,
— evakuace vlaku a bezpečnost cestujících, zejména v případě, že musejí být na nebo v blízkosti trati,
— komunikace se zaměstnanci provozovatele infrastruktury, když pomáhá strojvedoucímu, nebo v průběhu evakuace,
— nahlášení veškerých neobvyklých událostí týkajících se provozu vlaku, stavu kolejových vozidel a bezpečnosti ces- tujících. Je-li to vyžadováno, musí být toto hlášení vypracováno písemně v jazyce zvoleném železničním podnikem.
PŘÍLOHA K
Není použita
PŘÍLOHA L
Minimální prvky relevantní pro odbornou způsobilost pro úkol přípravy vlaků
1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY
— Tato příloha, která se musí vykládat ve spojení s pododdílem 4.6, představuje seznam prvků považovaných za relevantní pro úkol přípravy vlaku, který bude v provozu na vysokorychlostních tratích TEN.
Přestože je tento dokument co nejúplnější a co nejobecnější, je rovněž nutno zvážit doplňující položky místní/vnitrostátní povahy.
— Výraz „odborná způsobilost“, pokud je chápán v rámci této TSI, odkazuje na ty prvky, které jsou významné pro zabezpečení toho, aby byl provozní personál vyškolený a schopný pochopit a plnit jednotlivé prvky daného úkolu.
— Pravidla a postupy platí pro prováděný úkol a pro osobu provádějící příslušný úkol. Tyto úkoly může provádět jakákoli způsobilá osoba bez ohledu na jméno, funkci nebo hierarchické postavení uvedené v pravidlech nebo po- stupech, nebo jednotlivá společnost.
— Každá způsobilá osoba se schválením musí dodržovat všechna pravidla a postupy týkající se prováděného úkolu.
2. ODBORNÉ ZNALOSTI
Každé schválení vyžaduje úspěšné složení prvotní zkoušky a ustanovení pro pokračující posuzování a školení tak, jak je popsáno v pododdílu 4.6.
2.1 Odborné znalosti všeobecně
— všeobecné zásady řízení bezpečnosti v rámci železničního systému, které se vztahují na příslušný úkol, včetně roz- hraní s ostatními subsystémy,
— všeobecné podmínky týkající se bezpečnosti cestujících a/nebo nákladu včetně přepravy nebezpečných věcí a výji- mečných nákladů,
— podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
— všeobecné zásady zabezpečení železničního systému,
— osobní bezpečnost v blízkosti železniční trati,
— komunikační protokol a formalizovaný postup zpracování zpráv včetně využití komunikačního zařízení
2.2 Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů používaných v infrastruktuře, která se má používat
— provoz vlaků za normálních, zhoršených a nouzových podmínek,
— provozní postupy v jednotlivých stanovištích (návěstidla, zařízení stanice/depa/nádraží) a bezpečnostní pravidla,
— místní provozní ujednání.
2.3 Znalost vlakového vybavení
— účel a využití vybavení vozu a vozidla,
— určení a uspořádání technických kontrol.
3. SCHOPNOST UVÉST ZNALOSTI DO PRAXE
— používání pravidel pro řazení vlaku, pravidel pro brzdění vlaku, pravidel pro nakládku vlaku atd., zajištění, aby byl vlak v provozuschopném stavu,
— porozumění označení a štítků na vozidlech,
— postup určení a zpřístupnění údajů o vlaku,
— komunikace s vlakovou četou,
— komunikace se zaměstnanci odpovědnými za řízení jízdy vlaků,
— provoz za zhoršených podmínek, zvláště tehdy, pokud ovlivňují přípravu vlaků,
— ochranná a výstražná opatření podle požadavků pravidel a předpisů nebo místních opatření v dotčeném stanovišti,
— kroky, které mají být podniknuty (je-li to vhodné), pokud jde o mimořádné události v souvislosti s přepravou ne- bezpečných věcí.
PŘÍLOHA M
Není použita
PŘÍLOHA N
Informativní a nezávazné prováděcí pokyny
Níže uvedená tabulka je informativní, obsahuje ustanovení kapitoly 4 a uvádí pravděpodobný spouštěcí mechanismus u kaž- dého z nich.
Oddíl kapitoly 4 | Práce vyžadovaná PI/ŽP pro splnění požadavků | Typický spouštěcí mechanismus |
4.2.1.2.1 Kniha pravidel | ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího ne- zbytné provozní postupy pro provoz v sí- ti PI | Změna provozních pokynů pro síť |
4.2.1.2.2.1 Příprava tabulek traťových poměrů | ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího popis tratí, na kterých budou zajišťovat provoz | Změna síťové infrastruktury (například úpravy železničních křižovatek, přepraco- vání návěstidel) vedoucí ke změně infor- mací o vlakových cestách |
4.2.1.2.2.2 Změněné prvky | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) a dokument nebo počítačové médium se poskytne strojvedoucím, aby byli infor- mováni o veškerých změněných prvcích [vlakových cest] | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
4.2.1.2.2.3 Informování strojvedoucího v reálném čase | PI – Definice/revize postupu (postupů) in- formování strojvedoucích v reálném čase o veškerých změnách bezpečnostních opatření [na vlakové cestě] | Změna organizační struktury PI nebo ŽP, která vede ke změně rolí a odpovědnosti |
4.2.1.2.3 Jízdní řády | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) poskytování informací o jízdních řádech, v tištěném nebo elektronickém formátu strojvedoucím | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu | ||
4.2.1.2.4 Kolejová vozidla | ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího ne- zbytné provozní postupy související s pro- vozem kolejových vozidel za zhoršených podmínek. | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Zavedení nových/upravených kolejových vozidel | ||
4.2.1.3 Dokumentace pro jiné zaměst- nance ŽP než strojvedoucí | ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího ne- zbytné provozní postupy pro jiné zaměst- nance než jsou strojvedoucí, kteří pracují v sítích PI | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Změna síťové infrastruktury vedoucí k do- plnění informací o vlakové cestě nebo k zavedení nových/upravených kolejových vozidel | ||
4.2.1.4 Dokumentace pro zaměstnance PI, kteří povolují jízdu vlaků | IM – vypracování/revize dokumentu nebo počítačového nosiče obsahujícího provoz- ní postupy pro síť včetně komunikačního protokolu a „knihy formulářů“ | Změna provozního uspořádání sítí v dů- sledku určeného zlepšení (např. doporuče- ní šetření) |
Změna síťové infrastruktury vedoucí ke změně provozního uspořádání | ||
4.2.1.5 Komunikace mezi zaměstnanci ŽP a PI související s bezpečností | PI/ŽP – Dokumenty/počítačová média zmíněná v bodech 4.2.1.2.1, 4.2.1.3 a 4.2.1.4 budou obsahovat metodiku pro- vozní komunikace specifikovanou v pří- loze C této TSI | Ve spojení s body 4.2.1.2.1, 4.2.1.3 a 4.2.1.4 |
4.2.2.1.2 Viditelnost vlaku (začátek) | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro strojvedoucí a/nebo ostatní provozní zaměstnance pro zajištění správného osvětlení čela vlaku | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Zavedení nových/upravených kolejových vozidel |
Oddíl kapitoly 4 | Práce vyžadovaná PI/ŽP pro splnění požadavků | Typický spouštěcí mechanismus |
4.2.2.4 Požadavky pro osobní vozidla | ŽP – definice/revize postupu pro zajištění toho, aby osobní vlaky byly v souladu s požadavky této TSI | Zavedení nových/pozměněných osobních vozidel |
Změna provozních pravidel sítě, která má dopad na osobní vozidla | ||
4.2.2.5 Řazení vlakových souprav | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro zajištění, aby vlaky byly v souladu s přidělenou vlakovou cestou | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Změna provozních pravidel pro sítě ovliv- ňující řazení vlakových souprav | ||
Nová/změněná infrastruktura, návěstidla nebo zavedení nového (elektronického) sy- stému řízení provozu | ||
4.2.2.6.1 Minimální požadavky na brzdný systém | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro provozní zaměstnance pro zajištění, aby vozidla ve vlaku splňovala požadavky na brzdění | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
4.2.2.6.2 Brzdný účinek | PI – Definice/revize postupu (postupů) pro informování ŽP o výkonnostních para- metrech pro brzdění | Změna provozního systému PI pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového media obsahujícího pravidla pro brzdění pro zaměstnance ŽP, se zoh- ledněním geografie vlakové cesty (vla- kových cest), přidělené vlakové cesty a vývoje ERTMS/ETCS | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti | |
Změna provozních pravidel pro sítě ovliv- ňující pravidla pro brzdění | ||
Nová/změněná infrastruktura, návěstidla nebo zavedení nového (elektronického) sy- stému řízení provozu | ||
Zavedení nových/upravených kolejových vozidel | ||
4.2.2.7.1 Zajištění provozuschopného sta- vu vlaku (všeobecné požadavky) | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro provozní zaměstnance pro zajištění, aby vozidla byla v provozuschopném sta- vu, včetně informování PI o změnách, které mohou ovlivnit provozní režim a provoz za zhoršených podmínek. | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
4.2.2.7.2 Vyžadovaná data | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro zajištění, aby informace o jízdě vlaku byly PI k dispozici před odjezdem | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu | ||
4.2.3.2 Identifikace vlaků | PI – Definice/revize postupu (postupů) pro přiřazení jedinečných a jednoznačných identifikačních čísel vlaků | Změna systému plánování vlaků u PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu | ||
4.2.3.3.1 Kontroly a zkoušky před odjez- dem | ŽP – Definice/revize kontrol a zkoušek, které musejí být provedeny před odjezdem | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
4.2.3.3.2 Informování PI o provozním stavu vlaku | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro nahlášení faktorů souvisejících s kole- jovými vozidly, které by mohly ovlivnit provoz vlaku | Změna provozního systému PI nebo ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu |
Oddíl kapitoly 4 | Práce vyžadovaná PI/ŽP pro splnění požadavků | Typický spouštěcí mechanismus |
4.2.3.4.1 Všeobecné požadavky na řízení provozu | PI – Definice/revize postupu (postupů) pro řízení a kontrolu dopravního provozu, včetně rozhraní s veškerými doplňkovými postupy vyžadovanými ŽP | Změna provozního systému PI nebo ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu | ||
4.2.3.4.2 Hlášení o vlaku | PI – Definice/revize postupu (postupů) pro nahlášení polohy vlaku, včetně záznamu v reálném čase o příjezdech/odjezdech a předvídaných časech předání ostatním PI | Změna systému řízení provozu PI, vedou- cí ke změně rolí a odpovědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu | ||
4.2.3.4.3 Nebezpečné věci | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro dozor nad transportem nebezpečných věcí, včetně poskytování informací vyža- dovaných PI | Změna provozního systému PI nebo ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.2.3.4.4 Kvalita provozu | PI/ŽP – Zdokumentované postupy, popi- sující interní postupy pro sledování a revi- zi provozní výkonnosti a označení možností zlepšení pro zvýšení účinnosti sítí | Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu, včetně sledování vý- konnosti | ||
4.2.3.5.1 Záznam údajů o dozoru mimo vlak | PI – Definice/revize postupu (postupů) pro záznam požadovaných dat, a ujednání o jejich uložení do paměti a o přístupu k nim | Změna provozního systému PI pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Změna síťové infrastruktury vedoucí ke vzniku nového/ke změně sledovacího za- řízení | ||
4.2.3.5.2 Záznam údajů o dozoru ve vlaku | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro záznam požadovaných dat, a opatření pro jejich uložení do paměti a přístup k nim | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Zavedení nových/upravených kolejových vozidel (lokomotiv, nedělitelných jednotek – souprav) | ||
4.2.3.6.1 Provoz za zhoršených podmínek – oznámení ostatním uživatelům | PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro vzájemné informování o situacích, které mohou ohrozit bezpečnost, výkon- nost nebo dostupnost sítě | Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
Zavedení nového (elektronického) systé- mu řízení provozu | ||
4.2.3.6.2 Informování strojvedoucích vlaků | PI – Definice/revize pokynů pro strojve- doucí, jak řešit zhoršenou situaci | Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.2.3.6.3 Nouzová opatření | PI – Definice/revize postupu (postupů) pro řešení zhoršených podmínek pro provoz, včetně závad na kolejových vozidlech a in- frastruktuře (nouzová opatření) | Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
Změna infrastruktury sítí nebo zavedení nových/upravených kolejových vozidel | ||
4.2.3.7 Řízení v nouzové situaci | PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) s podrobnými nouzovými opatřeními pro řešení nouzových situací | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
4.2.3.8 Pomoc vlakové četě v případě poruchy/závady u kolejových vozů | ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro doprovod vlaku, jak řešit technické nebo jiné poruchy kolejových vozidel | Změna systému řízení provozu ŽP, vedou- cí ke změně rolí a odpovědnosti |
Zavedení nových/upravených kolejových vozidel |
Oddíl kapitoly 4 | Práce vyžadovaná PI/ŽP pro splnění požadavků | Typický spouštěcí mechanismus |
4.4 Provozní pravidla | PI/ŽP – Definice pravidel a postupu, které mají být použity u ETCS a GSM-R a/nebo HABD | Zavedení systému signalizace ETCS a/nebo GSM-R radiového systému a/nebo HABD |
4.6.1.1 Odborné znalosti | PI/ŽP – Definice postupu pro vyhodnoce- ní odborných znalostí | Změna provozního systému PI/ŽP pro ří- zení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.6.1.2 Schopnost uvést tyto znalosti do praxe | PI/ŽP – Definice/revize systém řízení schopností pro zajištění schopnosti za- městnanců uvést tyto znalosti do praxe | Změna provozního systému PI/ŽP pro ří- zení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.6.2.2 Úroveň jazykových znalostí | PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro vyhodnocení lingvistických schopností | Změna provozního systému PI/ŽP pro ří- zení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.6.3.1 Vyhodnocení zaměstnanců – základní prvky | PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) vyhodnocení zaměstnanců včetně: — praxe/způsobilosti — jazyka — zachování způsobilosti | Změna provozního systému PI/ŽP pro ří- zení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.6.3.2 Analýza potřeb školení | PI/ŽP – Definice/revize postupu pro pro- vedení a aktualizaci analýzy potřeby ško- lení zaměstnanců | Změna provozního systému PI/ŽP pro ří- zení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.6.3.2.3 Specifické prvky pro doprovod vlaků | ŽP – Definice/revize postupu pro dopro- vod vlaků, jak získat a udržet: — Znalost vlakové cesty — znalosti o kolejových vozidlech | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.7.1 Zavedení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví | PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro zajištění zdravotní způsobilosti za- městnanců, včetně kontroly vlivu drog a alkoholu na provozní výkonnost | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
4.7.2–4.7.4 Kritéria pro schválení lékařů pro pracovní lékařství, zdravotních organizací, psychologů a kritéria pro prohlídky | PI/ŽP – Definice/revize kritérií pro: — Schválení lékařů pro pracovní lékař- ství a zdravotních organizací — Schválení psychologů — Zdravotní a psychologické prohlídky | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a od- povědnosti |
Změna vnitrostátních pravidel a postupů pro schválení praktických lékařů a uznává- ní organizací | ||
4.7.5 Zdravotní požadavky | PI/ŽP – Definice/revize zdravotních poža- davků, včetně — všeobecného zdraví — zrak — sluchu — Těhotenství | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
4.7.6 Specifické požadavky týkající se řízení vlaku | PI/ŽP – Definice/revize zdravotních poža- davků na strojvedoucího, včetně: — EKG monitorování (u osob nad 40 let) — zraku — požadavků na sluch/řeč — antropometriky | Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti |
PŘÍLOHA O
Není použita
PŘÍLOHA P
Identifikace vozidla
Všeobecné poznámky:
1 Tato příloha popisuje číslo a související označení připevněné viditelným způsobem na vozidle, pro jeho jednoznačnou identifikaci v provozu. Nepopisuje další čísla nebo označení případně vyrytá nebo trvale připevněná na podvozku nebo hlavních prvcích vozidla v průběhu jeho výroby.
2 Shoda čísla a souvisejícího označení s údaji popsanými v této příloze není povinná pro:
— vozidla, která se používají pouze v sítích, na které se tato TSI nevztahuje;
— historická vozidla v historickém provedení;
— vozidla, která se běžně nepoužívají ani nepřepravují na sítích, na které se vztahuje tato TSI.
Tato vozidla však musí obdržet dočasné číslo povolující jejich provoz.
3 Tato příloha podléhá změnám v důsledku budoucího vývoje RIC a budoucího rozvoje a zavedení TAP TSI.
Standardní číslo a související zkratky
Každé kolejové vozidlo obdrží číslo sestávající z 12 číslic (standardní číslo) s touto strukturou:
Typy kolejového vozidla | Typ vozidla a uve- dení interoperabili- ty [2 číslice] | Země, ve které je vozidlo regist- rováno [2 číslice] | Technické charak- teristiky [4 číslice] | Výrobní číslo [3 číslice] | Kontrolní číslo [1 číslice] |
Vozy | 00 až 09 | 01 až 99 | 0000 až 9999 | 001 až 999 | 0 až 9 |
10 až 19 20 až 29 | [podrobné údaje v příloze P.4] | [podrobné údaje v příloze P.9] | [podrobné údaje v příloze P.3] | ||
30 až 39 | |||||
40 až 49 | |||||
80 až 89 | |||||
[podrobné údaje v příloze P.6] | |||||
Tažená vozidla pro cestující | 50 až 59 60 až 69 70 až 79 | 0000 až 9999 [podrobné údaje v příloze P.10] | 001 až 999 | ||
[podrobné údaje v příloze P.7] | |||||
Hnací kolejová vozidla | 90 až 99 [podrobné údaje v příloze P.8] | 0000001 až 8999999 [význam těchto číslic je definován člen- skými státy, případně dvoustrannou nebo vícestrannou smlouvou] | |||
Speciální vozidla | 9000 až 9999 | 001 až 999 | |||
[podrobné údaje v příloze P.11] | |||||
V dané zemi je 7 číslic technických charakteristik a výrobní číslo dostatečné k jednoznačné identifikaci vozidla v rámci každé skupiny nákladních vozů, tažených osobních vozidel, hnacích kolejových vozidel (1) a zvláštních vozidel (2).
Abecední označení doplňují číslo:
a) označení spojené se schopností interoperability (podrobnosti v příloze P.5);
b) zkratka země, ve které je vozidlo registrováno (podrobnosti v příloze P.4);
c) Zkratka provozovatele (3) (podrobnosti v příloze P.1);
d) Zkratka technických charakteristik (podrobnosti v příloze P.13 pro tažené osobní vozy, příloze P.12 pro nákladní vozy, pří- loze P.14 pro speciální vozidla).
Technické vlastnosti, kódy a zkratky jsou řízeny jedním nebo více subjekty (dále označeny jako „centrální subjekt“), které navrhne ERA (Evropská železniční agentura) jako výsledek činnosti č. 15 svého pracovního programu 2005.
Přidělení čísla
Pravidla pro správu čísel navrhne ERA jako část činnosti č. 15 svého pracovního programu 2005.
(1) U hnacích kolejových vozidel se musí jednat o jedinečné šestimístné číslo v rámci dané země.
(2) Pro speciální vozidla má číslo být jednoznačné v dané zemi s první číslicí a 5 posledními číslicemi technických parametrů a výrobním číslem.
(3) Provozovatel vozidla je osoba, která je vlastníkem nebo má právo s ním disponovat, využívat vozidlo ekonomicky nepřetržitě jako do- pravní prostředek a je registrován jako takový v Registru kolejových vozidel.
PŘÍLOHA P.1
Označení provozovatele zkratkou
Definice označení provozovatele vozidla (VKM)
Označením provozovatele vozidla (VKM) je alfanumerický kód sestávající ze 2 až 5 písmen (1). VKM je napsáno na každém kolejovém vozidle, v blízkosti čísla vozidla. VKM označuje provozovatele vozidla tak, jak je registrován v registru kole- jových vozidel.
VKM je jedinečné ve všech zemích, kde platí tato TSI, a všech zemích, které uzavřely smlouvu, jež obsahuje používání sy- stému číslování vozidel a označení provozovatele vozidla podle této TSI.
Formát označení provozovatele vozidla
VKM je zobrazením celého názvu nebo zkratky provozovatele vozidla, pokud možno rozpoznatelným způsobem. Mohou být použita všechna písmena latinky (26). V VKM se používají velká písmena. Písmena, která nejsou prvními písmeny slov v názvu provozovatele, mohou být napsána jako malá. V zájmu jednoznačnosti kontroly se potom napsaný název bude ignorovat.
Písmena mohou obsahovat diakritické znaky (2). Na diakritická znaménka použitá u těchto písmen nebude při kontrole jednoznačnosti brán ohled.
U vozidel provozovatelů, kteří nesídlí v zemi, kde se používá latinka, může být použit překlad VKM v jejich vlastní abecedě za VKM oddělený lomítkem („/“). Na toto přeložené VKM není brán ohled pro účely zpracování dat.
Výjimky pro používání označení provozovatele vozidla
Členské státy se mohou rozhodnout pro používání následujících výjimek.
VKM se nevyžaduje u vozidel, pro jejichž systém číslování není rozhodná tato příloha (srov. obecnou poznámku, bod 2). Je však nutno poskytnout přiměřené informace o identitě provozovatele vozidel organizacím zapojeným do jejich provozu v sítích, ve kterých platí tato TSI.
Jestliže jsou na vozidle napsány informace obsahující celé jméno/název a adresu, VKM není vyžadováno pro:
— vozidla provozovatelů s natolik omezeným vozovým parkem, že tento počet neopravňuje použití VKM;
— specializovaná vozidla pro údržbu infrastruktury.
VKM není vyžadováno pro lokomotivy, nedělitelné jednotky a vozidla pro cestující používaná pouze ve vnitrostátním pro- vozu, pokud:
— jsou označeny logem provozovatele a toto logo obsahuje stejně dobře rozeznatelná písmena jako VKM;
— jsou označeny čitelným logem, které bylo akceptováno příslušným národním orgánem státní správy jako přiměřený ekvivalent VKM.
Pokud se kromě používání VKM navíc používá logo společnosti, je platné pouze VKM a k logu se nepřihlíží.
Ustanovení o přidělování označení provozovatele vozidel
Provozovateli vozidla může být vydáno více než jedno VKM v případě, že:
— provozovatel vozidla má úřední název ve více než jednom jazyce,
— provozovatel vozidla má pádný důvod pro odlišení mezi jednotlivými kolejovými vozidly v rámci své organizace.
(1) U NMBS/SNCB může být i nadále používáno jednotlivé zakroužkované písmenoB
(2) Diakritické znaménka jsou „znaky přízvuku“, jako například Ŕ, Ç, Ö, Č, Ž, Å atd. Speciální písmena jako napříkladŘaĆ budou zastou- pena jednotlivými písmeny; v testech jednoznačnosti je Ø považováno za O a Ć za A.
Jediné VKM může být vydáno pro skupinu společností:
— jež patří do jedné podnikové struktury, která jmenovala a pověřila jednu organizaci v rámci této struktury, aby řídila veškeré záležitosti jménem všech ostatních,
— která pověřila samostatnou, jedinou právnickou osobu řízením veškerých záležitostí jejich jménem; v tomto případě je právnická osoba je provozovatelem.
Registr označení provozovatelů vozidel a postup přidělování
Registr VKM je veřejný a průběžně se aktualizuje.
Žádost o VKM se podává příslušnému vnitrostátnímu správnímu orgánu a předává centrálnímu subjektu. VKM může být použito pouze po jeho zveřejnění centrálním subjektem.
Držitel VKM musí informovat příslušný vnitrostátní správní orgán, když přestane používat VKM, a příslušný vnitrostátní správní orgán tuto informaci předá centrálnímu subjektu. VKM pak bude zrušeno, jakmile provozovatel prokáže, že ozna- čení bylo změněno na všech dotčených vozidlech. Toto označení nebude opět vydáno po dobu 10 let, pokud nebude znovu vydáno původnímu držiteli nebo na jeho žádost jinému držiteli.
VKM může být převedeno na jiného držitele, který je právním nástupcem původního držitele. VKM zůstává v platnosti, po- kud držitel změní svůj název na název, který není podobný VKM.
První seznam VKM bude navržen s využitím stávajících zkratek železničních společností.
VKM bude používán u všech nově vyrobených vozů poté, co příslušná TSI vstoupí v platnost. Stávající vozy musejí dosáh- nout souladu s označením VKM do konce roku 2014.
PŘÍLOHA P.2
Nápis s číslem a souvisejícím abecedním označením na karoserii
Všeobecné uspořádání vnějšího označení
Velká písmena a číslice, z nichž se skládá nápis označení, musejí mít minimální výšku 80 mm, typ písma je bez patek od- povídající kvality. Menší výška může být použita pouze tam, kde neexistuje žádná jiná možnost umístění označení než na podélníky.
Označení se umísťuje nejvýše 2 metry na úrovní kolejí.
Vozy
Označení se napíše na karoserii vozu tímto způsobem:
23 | TEN | 31 | TEN | 33 | TEN | 43 |
80 | D-RFC | 80 | D-DB | 84 | NL-ACTS | 87 |
F 7369 553–4 0691 235–2 4796 100–8 4273 361–3
Zcs Tanoos Slpss Laeks
(V tomto případě bez VKM, informace s celým názvem a adresou jsou na- psány na vozidle)
Pro vozy, jejichž karoserie nenabízí dostatečně velkou plochu pro tento typ uspořádání, zvláště v případě plošinových vozů, se označení uspořádá následujícím způsobem:
01 | 87 | 3320 644–7 |
TEN | F-SNCF | Ks |
Pokud je na voze napsáno jedno nebo více indexových písmen vnitrostátního významu, toto vnitrostátní označení musí být uvedeno za mezinárodním označením písmeny a musí být od něj odděleno rozdělovacím znaménkem.
Osobní vozy a tažené vozy pro cestující
Číslo se připevní na každou boční stěnu vozidla v následujícím formátu:
F-SNCF 61 8720-72021 –7
B10tu
Označení země, ve které je vozidlo registrováno, a technických vlastností se nachází přímo před, za nebo pod dvanácti čís- licemi čísla vozidla.
V případě osobních vozů s kabinou strojvedoucího je číslo také napsáno uvnitř kabiny.
Lokomotivy, motorové vozy a speciální vozidla
Standardní 12místné číslo musí být označeno na každé boční stěně hnacích vozidel používaných v mezinárodním provozu následujícím způsobem:
91 88 0001323–0
Standardní 12místné číslo je též napsáno uvnitř každé kabiny hnacích kolejových vozidel.
Provozovatel může přidat ve formě písmen s velikostí větších než standardní číslo své vlastní číselné označení (sestávají zpra- vidla z číslic výrobního čísla doplněných abecedním kódováním) užitečné při provozu. Místo, kde je připevněno vlastní čís- lo, si může vybrat sám provozovatel.
Příklady SP 42037 ES 64 F4–099 88–1323 473011
92 51 0042037–9 94 80 0189 999–6 91 88 0001323–0 92 87 473011–0 94 79 2 642 185–5
Tato pravidla lze změnit na základě dvoustranných dohod u vozidel existujících v době, kdy tato TSI vstoupí v platnost, a ur- čených pro specifickou dopravu a pokud neexistuje riziko záměny různých kolejových vozidel provozovaných na dotyč- ných železničních sítích. Výjimka platí pro období, o kterém rozhodnou příslušné vnitrostátní orgány.
Vnitrostátní správní orgán může předepsat, že kromě 12místného čísla vozidla mají být zaznamenány také abecední kód země a VKM.
PŘÍLOHA P.3
Pravidla pro určení kontrolní číslice (číslice 12)
Kontrolní číslice se určuje následujícím způsobem:
— číslice v sudých pozicích v základním čísle (počítáno zprava) se převezmou ve své vlastní desítkové hodnotě;
— číslice v lichých pozicích v základním čísle (počítáno zprava) se vynásobí dvěma;
— potom se stanoví součet tvořený číslicemi v sudých pozicích a všemi číslicemi, které tvoří dílčí součiny získané z li- chých pozic;
— číslice na místě jednotek se zaznamená;
— kontrolní číslici tvoří desítkový doplněk této číslice; jestliže je tato číslice na místě jednotek nula, pak bude kontrolní číslice také nula.
Příklady:
1 - | Nechť základní číslo je | 3 | 3 | 8 | 4 | 4 | 7 | 9 | 6 | 1 | 0 | 0 |
Multiplikační činitel | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |
6 | 3 | 16 | 4 | 8 | 7 | 18 | 6 | 2 | 0 | 0 |
Součet:6+3+1+6+4+8+7+1+8+6+2+0+0= 52
Číslice na místě jednotek tohoto součtu je 2.
Kontrolní číslice proto bude 8 a základní číslo se stává registračním číslem 33 84 4796 100–8.
2 - | Nechť základní číslo je | 3 | 1 | 5 | 1 | 3 | 3 | 2 | 0 | 1 | 9 | 8 |
Multiplikační činitel | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |
6 | 1 | 10 | 1 | 6 | 3 | 4 | 0 | 2 | 9 | 16 |
Součet:6+1+1+0+1+6+3+4+0+2+9+1+6= 40
Číslice na místě jednotek tohoto součtu je 0.
Kontrolní číslice proto bude 0 a základní číslo se tedy stává registračním číslem 31 51 3320 198–0.
PŘÍLOHA P.4
Kódování zemí, ve kterých jsou registrována nová vozidla (číslice 3–4 a zkratka)
„Informace týkající se třetích zemí uvedené pouze pro informaci“
Země | Abecední kód země (3) | Číselný kód země | Společnosti dotčené hranatými závorka- mi v přílohách P.6 a P.7 (4) |
Albánie | AL | 41 | HSh |
Alžírsko | DZ | 92 | SNTF |
Arménie | AM (1) | 58 | ARM |
Rakousko | A | 81 | ÖBB |
Ázerbájdžán | AZ | 57 | AZ |
Bělorusko | BY | 21 | BC |
Belgie | B | 88 | SNCB/NMBS |
Bosna-Hercegovina | BIH | 44 | ŽRS |
50 | ŽFBH | ||
Bulharsko | BG | 52 | BDZ, SRIC |
Čína | RC | 33 | KZD |
Chorvatsko | HR | 78 | HŽ |
Kuba | CU (1) | 40 | FC |
Kypr | CY | ||
Česká republika | CZ | 54 | ČD |
Dánsko | DK | 86 | DSB, BS |
Egypt | ET | 90 | ENR |
Estonsko | EST | 26 | EVR |
Finsko | FIN | 10 | VR, RHK |
Francie | F | 87 | SNCF, RFF |
Gruzie | GE | 28 | GR |
Německo | D | 80 | DB, AAE (2) |
Řecko | GR | 73 | CH |
Maďarsko | H | 55 | MÁV, GySEV/ROeEE (2) |
Írán | IR | 96 | RAI |
Irák | IRQ (1) | 99 | IRR |
Irsko | IRL | 60 | CIE |
Izrael | IL | 95 | IR |
Itálie | I | 83 | FS, FNME (2) |
Japonsko | J | 42 | EJRC |
Kazachstán | KZ | 27 | KZH |
Kyrgyzstán | KS | 59 | KRG |
Lotyšsko | LV | 25 | LDZ |
Libanon | RL | 98 | CEL |
Lichtenštejnsko | LIE (1) | ||
Litva | LT | 24 | LG |
Lucembursko | L | 82 | CFL |
Bývalá jugoslávská republika Makedonie | MK | 65 | CFARYM (MŽ) |
Malta | M |
Země | Abecední kód země (3) | Číselný kód země | Společnosti dotčené hranatými závorka- mi v přílohách P.6 a P.7 (4) |
Moldavsko | MD (1) | 23 | CFM |
Monako | MC | ||
Mongolsko | MGL | 31 | MTZ |
Maroko | MA | 93 | ONCFM |
Nizozemsko | NL | 84 | NS |
Severní Korea | PRK (1) | 30 | ZC |
Norsko | N | 76 | NSB, JBV |
Polsko | PL | 51 | PKP |
Portugalsko | P | 94 | CP, REFER |
Rumunsko | RO | 53 | CFR |
Rusko | RUS | 20 | RZD |
Srbsko a Černá Hora | SCG | 72 | JŽ |
Slovensko | SK | 56 | ŽSSK, ŽSR |
Slovinsko | SLO | 79 | SŽ |
Jižní Korea | ROK | 61 | KNR |
Španělsko | E | 71 | RENFE |
Švédsko | S | 74 | GC, BV |
Švýcarsko | CH | 85 | SBB/CFF/FFS, BLS (2) |
Sýrie | SYR | 97 | CFS |
Tádžikistán | TJ | 66 | TZD |
Tunisko | TN | 91 | SNCFT |
Turecko | TR | 75 | TCDD |
Turkmenistán | TM | 67 | TRK |
Ukrajina | UA | 22 | UZ |
Spojené království | GB | 70 | BR |
Uzbekistán | UZ | 29 | UTI |
Vietnam | VN (1) | 32 | DSVN |
(1) Xxxx je ještě nutno potvrdit.
(2) Dokud změny uvedené v bodu 3 všeobecných poznámek nevstoupí v platnost, mohou tyto společnosti používat kódy 43 (GySEV/ROeEE), 63 (BLS), 64 (FNME), 68 (AAE). Doba aktualizace bude pak stanovena společně s dotčenými členskými státy.
(3) V souladu se systémem abecedního kódování, který je popsán v dodatku4k dohoděz roku 1949 a v čl. 45 odst. 4 Dohody o silniční dopravě z roku 1968.
(4) Společnosti, které v době vstupu v platnost byly členy UIC nebo OSŽD a používaly popsaný kód země jako kód společnosti.
PŘÍLOHA P.5
Abecední označení schopnosti interoperability
TEN: Vozidlo, které je v souladu s TSI pro kolejová vozidla RIV: Vůz, který je v souladu s předpisy RIV k datu jejich zrušení
PPV: Vozidlo, které je v souladu s Dohodou o PPW (uvnitř států OJSD) RIC: Osobní vůz, který je v souladu/byl v souladu s předpisy RIC
Abecední označování schopnosti interoperability týkající se speciálních vozidel je popsáno v příloze P.14.
L 84/94
PŘÍLOHA P.6
CS
Úřední věstník Evropské unie
Kódy pro interoperabilní dopravu používané pro nákladní vozy (číslice 1–2)
2. číslice 1. číslice | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 2. číslice 1. číslice | |||
Rozchod | pevný nebo proměnný | pevný | proměnný | pevný | proměnný | pevný | proměnný | pevný | proměnný | pevný nebo proměnný | Rozchod | |||
TSI (a) a/nebo COTIF (b) a/nebo PPV | 0 | s nápravami | Rezerva | Vozy TSI a/nebo COTIF (b) [jejichž provozovatelem je železniční podnik uvedený v příloze P.4] | Až do dalšího rozhodnutí se nemají používat | PPV vozy (proměnný rozchod) | s nápravami | 0 | ||||||
1 | s podvozky | Vozy používa- né v průmyslu | s podvozky | 1 | ||||||||||
2 | s nápravami | Rezerva | Vozy TSI a/nebo COTIF (b) [jejichž provozovatelem je železniční podnik uvedený v příloze P.4] PPV vozy | Vozy TSI a/nebo COTIF (b) PPV vozy | Ostatní vozy TSI a/nebo COTIF (b) PPV vozy | PPV vozy (pevný rozchod) | s nápravami | 2 | ||||||
3 | s podvozky | s podvozky | 3 | |||||||||||
Nikoliv TSI a nikoliv CO- TIF (b) a nikoliv PPV | 4 | s nápravami (c) | Servisní vozy | Ostatní vozy [jejichž provozovatelem je železniční podnik uvedený v příloze P.4] | Ostatní vozy | Ostatní vozy | Vozy se speciálním číslováním pro tech- nické vlastnosti | s nápravami (d) | 4 | |||||
8 | s podvozky (c) | s podvozky (d) | 8 | |||||||||||
Doprava | Vnitrostátní doprava nebo mezinárodní doprava podle zvláštní do- hody | Mezinárod- ní doprava podle zvláštní dohody | Vnitrostátní doprava | Mezinárod- ní doprava podle zvláštní dohody | Vnitrostátní doprava | Mezinárod- ní doprava podle zvláštní dohody | Vnitrostátní doprava | Mezinárod- ní doprava podle zvláštní dohody | Vnitrostátní doprava | Vnitrostátní doprava nebo mezinárodní doprava podle zvláštní dohody | Doprava | |||
1. číslice 2. číslice | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 1. číslice 2. číslice | |||
(a) Soulad minimálně s TSI Kolejová vozidla.
(b) Včetně vozidel, která podle stávajících předpisů nesou tato číslice v době vstupu těchto nových předpisů v platnost
(c) Pevný nebo proměnný rozchod.
26.3.2008
(d) d. S výjimkou pro vozy v kategorii I (vozy s řízenou teplotou).
PŘÍLOHA P.7
Kódy způsobilosti pro mezinárodní dopravu používané pro tažená vozidla pro cestující (číslice 1–2)
CS
Úřední věstník Evropské unie
L 84/95
Upozornění:
26.3.2008
Podmínky uvedené v hranatých závorkách jsou prozatímní a budou zrušeny s budoucím vývojem RIV (viz všeobecné poznámky, bod 3).
Vnitrostátní doprava | TSI (a) a/nebo RIC/COTIF (b) a/nebo PPW | Vnitrostátní dopra- va nebo meziná- rodní doprava na základě zvláštní dohody | TSI (a) a/nebo RIC/COTIF (b) | PPV | ||||||
2. číslice 1. číslice | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
5 | Vozidla pro vni- trostátní dopravu [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Neklimatizovaná vozidla se stálým rozchodem (včetně náklad- ních vozů pro dopravu aut) [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Neaklimatizo- vaná vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1520) [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Vyhrazeno | Neaklimatizo- vaná vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1672) [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Vozidla se spe- ciálním čís- lováním pro technické vlast- nosti | Vozidla s pev- ným rozchodem | Vozidla s pev- ným rozchodem | Vozidla s nastavi- telným rozcho- dem (1435/1520) vo- zidla s výměnou podvozků | Vozidla s nastavitel- ným rozchodem (1435/1520) vozidla s nápravami s nasta- vitelným rozchodem |
6 | Servisní vozidla v nekomerčním provozu | Klimatizovaná vozidla s pevným rozchodem [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Klimatizovaná vozidla s nastavi- telným rozcho- dem (1435/1520) [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Servisní vozidla neprovozovaná v komerčním provozu [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Klimatizovaná vozidla s nastavi- telným rozcho- dem (1435/1672) [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Vozy pro převoz automobilů | Vozidla s nastavi- telným rozcho- dem | |||
7 | Tlakotěsná kli- matizovaná vozi- dla [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Tlakotěsná kli- matizovaná vozi- dla s pevným rozchodem [jejichž provozova- telem je železniční podnik RIC uve- dený v příloze P.4] | Vyhrazeno | Ostatní vozidla | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
(a) Xxxxxx alespoň s budoucí TSI pro tažená osobní vozidla.
(b) Xxxxxx s RIC nebo COTIF podle platného předpisu.
CS
L 84/96 Úřední věstník Evropské unie 26.3.2008
PŘÍLOHA P.8
Typy hnacích kolejových vozidel (číslice 1–2)
První číslice je „9“.
Druhou číslici určuje každý členský stát. Může se například shodovat s kontrolní číslicí, jestliže je tato číslice také vy- počítávána s výrobním číslem.
Pokud druhá číslice popisuje typ hnacích kolejových vozidel, je následující kódové označení povinné:
Kód | Všeobecný typ vozidla |
0 | Různé |
1 | Elektrická lokomotiva |
2 | Dieselová lokomotiva |
3 | Elektrická souprava s nedělitelnými jednotkami (vysoko-rychlostní) [motorový vůz nebo vlečný vůz] |
4 | Elektrická souprava s nedělitelnými jednotkami (s výjimkou vysoko-rychlostních) [motorový vůz nebo vlečný vůz] |
5 | Dieselová souprava s nedělitelnými jednotkami [motorový vůz nebo vlečný vůz] |
6 | Specializovaný přívěsný vůz |
7 | Elektrická posunovací lokomotiva |
8 | Xxxxxxxxx posunovací lokomotiva |
9 | Údržbové vozidlo |
PŘÍLOHA P.9
Standardní číselné označení vozů (číslice 5 až 7) Tato příloha uvádí v tabulkách číselné označení prostřednictvím 4 číslic související s hlavními technickými vlastnostmi vozu. Tato příloha se dodávána na zvláštním médiu (elektronický soubor).
26.3.2008
PŘÍLOHA P.10
CS
Úřední věstník Evropské unie
Kódy pro technické vlastnosti tažených vozů pro cestující (číslice 5–6)
6. číslice 5. číslice | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | |
Vyhrazeno | 0 | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
Vozidla se sedadly 1. třídy | 1 | 10 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | ≥11 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Dvě nebo tři nápravy |
Vozidla se sedadly 2. třídy | 2 | 10 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou xxxxxxx | 00 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | ≥12 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | Tři nápravy | Dvě nápravy |
Vozidla se sedadly 1. třídy nebo 1./2. třídy | 3 | 10 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou xxxxxxx | 00 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | ≥12 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | Vyhrazeno | Dvě nebo tři nápravy |
Lehátkové vozy 1. třídy nebo 1./2. třídy | 4 | 10 oddílů 1./2. třídy | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | ≤9 oddílů 1./2. třídy |
Lehátkové vozy 2. třídy | 5 | 10 kupé | 11 kupé | ≥12 kupé | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
Vyhrazeno | 6 | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
Lůžkové vozy | 7 | 10 kupé | 11 kupé | 12 kupé | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
Vozidla speciální konstrukce a kryté nákladní vozy | 8 | Motorový vůz se sedadly, všechny třídy, se zavazadlovým oddílem nebo bez něj, s kabinou strojvedoucího pro opačný směr jízdy | Vozidla se sedadly 1. třídy nebo 1./2. třídy se zavazadlovým nebo poštovním oddílem | Vozidla se sedadly 2. třídy se zavazadlovým nebo poštovním oddílem | Vyhrazeno | Vozidla se sedadly, všechny třídy se speciálně vybavenými prostory, například prostor pro děti určený k hraní |
9 | Poštovní vozy | Zavazadlové vozy s poštovním oddílem | Zavazadlové vozy | Zavazadlové vozy a dvounápravová nebo třínápravová vozidla 2. třídy se sedadly, se zavazadlovým nebo poštovním oddílem | Zavazadlové vozy s postranní chodbičkou, s nebo bez kupé pod celní pečetí |
L 84/97
Poznámka: Části kupé nejsou brány v úvahu. Odpovídající pohodlí v otevřených salonních vozech se středovou uličkou se získá vydělením počtu sedadel k dispozici 6, 8 nebo 10 v závislosti na konstrukci vozidla.
CS
L 84/98
Kódy pro technické vlastnosti tažených vozů pro cestující (číslice 5–6)
6. číslice 5. číslice | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | |
Vyhrazeno | 0 | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
Vozidla se sedadly 1. třídy | 1 | Vyhrazeno | Dvoupodlažní osobní vozy | ≥7 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou xxxxxxx | 0 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou xxxxxxx | 0 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou |
Vozidla se sedadly 2. třídy | 2 | Pouze pro OSŽD, dvoupodlažní osobní vozy | Dvoupodlažní osobní vozy | Vyhrazeno | ≥8 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | 9 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou |
Vozidla se sedadly 1. třídy nebo 1./2. třídy | 3 | Vyhrazeno | Dvoupodlažní osobní vozy | Vyhrazeno | ≥8 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou | 9 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou |
Lehátkové vozy 1. třídy nebo 1./2. třídy | 4 | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | ≤9 oddílů 1. třídy |
Lehátkové vozy 2. třídy | 5 | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | ≤9 kupé |
Vyhrazeno | 6 | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
Lůžkové vozy | 7 | >12 kupé | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno | Vyhrazeno |
Vozidla speciální konstrukce a kryté nákladní vozy | 8 | Osobní vozy se sedadly a lehátkové vozy, všechny třídy, s barem nebo bufetem | Dvoupodlažní osobní vůz se sedadly, všechny třídy, se zavazadlovým oddílem nebo bez něj, s kabinou strojvedoucího pro jízdu opačným směrem | Jídelní vozy nebo osobní vozy s barem nebo bufetem, se zavazadlovým kupé | Jídelní vozy | Ostatní speciální osobní vozy (konferenční, disko, bar, kino, video, ambulanční osobní vozy) |
9 | Dvou nebo tří-nápravové zavazadlové vozy s poštovním oddílem | Vyhrazeno | Dvounápravové nebo třínápravové vozy pro převoz automobilů | Vozy pro převoz automobilů | Servisní vozidla |
Úřední věstník Evropské unie
26.3.2008
Poznámka: Části kupé nejsou brány v úvahu. Odpovídající pohodlí v otevřených salonních vozech se středovou uličkou se získá vydělením počtu sedadel k dispozici 6, 8 nebo 10 v závislosti na konstrukci vozidla.
CS
26.3.2008
Úřední věstník Evropské unie
L 84/99
Kódy pro všeobecné vlastnosti tažených vozů pro cestující (číslice 7–8)
Dodávka energie Maximální rychlost | 8. číslice 7. číslice | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
< 120 km/h | 0 | Všechna napětí (*) | Vyhrazeno | 3 000 V~+ 3 000 V = | 1 000 V~ (*) | Vyhrazeno | 1 500 V~ | Jiná napětí než 1 000 V, 1 500 V, 3 000 V | 1 500 V~ +1 500 V= | 3 000 V = | Vyhrazeno |
1 | Všechna napětí (*) + pára (1) | 1 000 V~ + pára (1) | 1 000 V~ + pára (1) | 1 000 V~ + pára (1) | 1 000 V~ + pára (1) | 1 000 V~ + pára (1) | Vyhrazeno | 1 500 V~ +1 500 V= + pára (1) | 3 000 V = + pára (1) | 3 000 V = + pára (1) | |
2 | pára (1) | pára (1) | 3 000 V~ +3 000 V= + pára (1) | pára (1) | 3 000 V~ +3 000 V= + pára (1) | pára (1) | 3 000 V~ +3 000 V= 1 500 V~ + pára (1) | 1 500 V~ + pára (1) | 1 500 V~ + pára (1) | A (1) | |
121 až 140 km/h | 3 | Všechna napětí | Vyhrazeno | 1 000 V~+ 3 000 V = | 1 000 V~ (*) (1) | 1 000 V~ (*) (1) | 1 000 V~ | 1 000 V~ + 1 500 V~ + 1 500 V = | 1 500 V~ +1 500 V= | 3 000 V = | 3 000 V = |
4 | Všechna napětí (*) + pára (1) | Všechna napětí + pára (1) | Všechna napětí + pára (1) | 1 000 V~ (*) (1) + pára (1) | 1 500 V~ +1 500 V= | 1 000 V~ + pára (1) | 3 000 V~ +3 000 V= | 1 500 V~ +1 500 V= + pára (1) | 3 000 V = + pára (1) | Vyhrazeno | |
5 | Všechna napětí (*) + pára (1) | Všechna napětí + pára (1) | Všechna napětí + pára (1) | 1 000 V~ + pára (1) | Vyhrazeno | 1 500 V~ + pára (1) | Jiná napětí než 1 000 V, 1 500 V, 3 000 V | 1 500 V~ +1 500 V= + pára (1) | Vyhrazeno | Vyhrazeno | |
6 | pára (1) | Vyhrazeno | 3 000 V~ +3 000 V= | Vyhrazeno | 3 000 V~ +3 000 V= | Vyhrazeno | pára (1) | Vyhrazeno | Vyhrazeno | A (1) |