Smlouva o chráněném území

Smlouva o chráněném území

uzavřená podle ustanovení § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "zákon") a ustanovení § 159 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

I.

Smluvní strany

A. Vlastník dotčených pozemků:

MO - Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu mají Vojenské lesy a statky ČR, s.p., podnik Xxxxx, Xxx Xxxxxxxx 0, 160 64 Praha 6, jejímž jménem jedná ředitel Vojenských lesů a statků ČR, s.p., Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, zapsaný v OR u Městského soudu v Praze – oddíl ALX, vložka 256, (IČ 00000205).

dále jen „vlastník“

B. Orgán ochrany přírody:

Česká republika - Ministerstvo životního prostředí Xxxxxxxxx 0000/00, 000 00 Xxxxx 00

Za níž jedná Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx Ministr ŽP IČ: 00164801

dále jen „orgán ochrany přírody“

uzavírají tuto smlouvu o chráněném území.

II.

Předmět smlouvy

1. Touto smlouvou se zřizuje ochrana části Evropsky významné lokality Hradiště– kód lokality CZ04141274 (dále jen „chráněné území“), a to na pozemcích vlastníka (viz seznam pozemků – příloha č. 1) v katastrálním území Albeřice u Hradiště (dále jen „dotčené pozemky“). Současně je předmětem této smlouvy sjednání smluvních podmínek, za nichž budou předmětné lokality prohlášeny smluvně chráněným územím nahrazující navrženou kategorii přírodní památka (viz. Příloha Nařízení Vlády č. 318/2013 Sb.). Ochranné podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 318/2013 Sb,, touto smlouvou nejsou dotčeny.

2. Nedílnou součástí této smlouvy je:

Příloha č. 1 – lokalita Albeřické rybníky – seznam pozemků a mapa se zákresem hranice

III.

Předměty a cíle ochrany Lokalita Albeřické rybníky – rozloha: 105,32 ha Předměty ochrany

91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion,

Alnion incanae, Salicion albae)

6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis)

6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco- Brometalia)

1166 - Čolek velký (Triturus cristatus) 1188 - Kuňka obecná (Bombina bombina)

Cíl ochrany

Porosty tvořené dřevinami přirozené druhové skladby (viz.Rámcové zásady pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 - Planeta únor 2004) s převažujícím zastoupením olše, přirozeně se obnovující, smíšené, věkově i prostorově maloplošně diferencované (všechny fáze vývoje lesa), nefragmentované, s přirozeným podílem mrtvého dřeva i doupných stromů, bez další nutnosti intervence člověka. Vodní režim umožňující optimální prosperitu olšových luhů.

Louky – druhově bohatá, květnatá společenstva s výskytem typických druhů. Silné populace obojživelníků, osídlené všechny vhodné biotopy.

IV.

Ochranné podmínky, způsob, charakter a rozsah péče

1. Vlastník se zavazuje, že za účelem naplnění cíle ochrany chráněného území bude dodržovat v bodě 2 tohoto článku uvedené ochranné podmínky a obecné zásady péče o předměty ochrany a dále specifické zásady péče uvedené v bodě 3 tohoto článku této smlouvy.

2. Ochranné podmínky a obecné zásady péče o předměty ochrany Vlastník se zdrží těchto činností:

- Vnášení stanovištně a geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů

- Změny druhů pozemků a způsobů jejich využití bez souhlasu orgánu ochrany přírody

- Zasahování do vodního režimu bez souhlasu orgánu ochrany přírody

Vlastník strpí tyto činnosti:

- Kontroly stavu a monitoring lokalit ze strany orgánu ochrany přírody a jím pověřených třetích osob, které budou s předstihem oznámeny divizi VLS (xxxxx@xxx.xx).

Vlastník bude dodržovat následující podmínky hospodaření:

- Všechny zásahy ve smluvně chráněné lokalitě vlastník provede po odsouhlasení orgánem ochrany přírody (forma závazného stanoviska). Za tímto účelem orgán ochrany přírody s vlastníkem každoročně tvoří plány zásahů pro nadcházející rok formou zápisu, který obě strany odsouhlasí do konce roku předcházejícího roku rozhodnému.

- Ponechávat (nezpracovávat, nevyklízet) na dožití a k samovolnému zetlení v porostu všechny doupné stromy, zlomy, vývraty, odumírající či mrtvé stromy s lesnicky nevýznamnými druhy organismů. Pokud nehrozí šíření kalamitních škůdců, tak nahodilé těžby listnatých dřevin nezpracovávat. Dřevní hmota listnatá zůstává v porostu k zetlení. V případě nutnosti v přirozeném zmlazení redukovat agresivní dřeviny, zvláště JS. V případě výskytu chřadnutí (houba Chalara fraxinea a Phytophthora alni) a grafiózy (houba Graphium ulmi) lze provádět zdravotní výběr.

- Redukovat spárkatou zvěř na takový stav, aby byly minimalizovány škody na lesních porostech a byl umožněn vznik a odrůstání přirozeného zmlazení.

- Při výchově protěžovat dřeviny přirozené druhové skladby (dále jen PDS), ponechávat cca 10 ks poškozených a netvárných dřevin PDS s cílem umožnit vznik doupných stromů i v mladších porostech (opatření je zaměřeno i jako podpora pro dutinové hnízdiče), provádí se úrovňové zásahy s nestejnou intenzitou po ploše s cílem diferenciace porostu.

- Podporovat vznik a odrůstání přirozeného zmlazení dřevin přirozené druhové skladby využitím oplocenek a individuálních ochran, na vhodných místech dosadba dřevin PDS.

3. Specifické zásady péče s vazbou na konkrétní lokality, které budou prováděny až do doby naplnění cíle péče:

Albeřické rybníky

147D6 - výchova a diferenciace dle obecných zásad (viz bod 2)

147D7 - výchova a diferenciace dle obecných zásad (viz bod 2)

147D8 - účelovým výběrem rozdiferencovat porost, podpora a ochrana přirozeného zmlazení, dosadba dřevin PDS

Nahodilou těžbu v okolí vodoteče v případě obecného ohrožení lze provádět po dohodě s OOP. Vytěžené dřevo zůstává na vhodném místě k zetlení.

Nelesní zeleň – olšové luhy (biotop L2.2) ponechat bez zásahu.

Širokolisté suché trávníky (biotop T3.4D)

Na lokalitách zarůstajících náletovými dřevinami bude proveden jejich výřez. Zůstanou ponechány pouze jednotlivé solitery a rozptýlené skupinky dřevin nebo křovin o rozloze od

10 – 20 % plochy lokality. V případě potřeby budou lokality udržovány pravidelným výřezem. Kmínky lze po výřezu zatřít vhodným herbicidem. Vyřezaná biomasa bude odklizena.

Každoroční mozaikovitá seč v červenci s ponecháním 1/4 nekosených ploch formou pásů či ostrůvků. Tyto ponechané části živné vegetace budou dokoseny v podzimních měsících. Pokosenou biomasu usušit na místě a následně z lokality odstranit.

Velmi vhodnou alternativou je smíšená pastva ovcí a koz, (případně skotu) v poměru 3:1 (pastevní zátěž 6-7 zvířat na hektar). Pastvu je vhodné provádět na dané lokalitě po dobu 3-4

týdnů od jara do konce června s následnou stejně dlouhou přestávkou (dle rychlosti obrůstání porostů). Poté pokosit nedopasky. Neprovádět hnojení, příkrm.

V případě pozemků zařazených v LPIS je nezbytné nastavení dotačních titulů v rámci Společné zemědělské politiky, zejména Agroenvironmentálně-klimatických opatření, nejblíže odpovídajících požadavkům předmětu ochrany, například titul suché stepní trávníky a vřesoviště, mezofilní louky nehnojené nebo druhově bohaté pastviny. Neprovádět příkrm.

Mezofilní ovsíkové louky (biotop T1.1)

Každoroční mozaikovitá seč s ponecháním 20 % nekosených ploch formou pásů či ostrůvků. Pokosená biomasa bude usušena na seno a odvezena. Ponechané části živné vegetace budou dokoseny či dopaseny v podzimních měsících (je možná také celoplošná pastva otav, neměla by ale probíhat každoročně). Neprovádět přihnojování a vápnění. V případě výskytu chřástala polního provádět seč až po 15.8. a vždy kosit od středu ke krajům nebo od jednoho kraje k druhému.

Ostatní luční porosty kosit alespoň jednou za 2-3 roky.

V případě pozemků zařazených v LPIS je nezbytné nastavení dotačních titulů v rámci Společné zemědělské politiky, zejména Agroenvironmentálně-klimatických opatření, nejblíže odpovídajících požadavkům předmětu ochrany, například titul suché stepní trávníky a vřesoviště, mezofilní louky nehnojené nebo druhově bohaté pastviny. Neprovádět příkrm.

Vodní plochy

- v období od 1. dubna až do 31. srpna nádrže v rámci běžné manipulace nevypouštět. V tomto období by nemělo docházet ani k významnému snížení hladiny vody, tak aby nedošlo k narušení rozmnožování a poškození vývojových stádií obojživelníků. Dále nesmí být vodní nádrže vypuštěny za teplot nižších než 5 °C, aby nedošlo k poškození zimujících obojživelníků.

- v případě plůdkových rybníků, které jsou v soustavě, lze vždy jeden z nich napouštět až od

15. května.

- nádrže nehnojit a nevápnit (výjimkou je možnost aplikace chlorového vápna k likvidaci zjištěných ohnisek infekčních onemocnění ryb, v těchto případech je nutné doložit stanovisko Veterinární správy).

- rybí obsádku nepřikrmovat. Na lokalitu nesmí být vysazovány dravé druhy ryb (okoun říční, štika obecná, candát obecný, pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký, xxxxxx obecný, xxxxxx žlutý, sumec velký apod.), které obojživelníky nebo jejich larvy přímo loví, a ryby, které konzumují ponořenou vegetaci (např. amur bílý). Dravé ryby mohou být vysazeny pouze v případě přemnožení nepůvodních druhů ryb a budou v témže roce sloveny. Jako vhodný management se jeví například extenzivní chov lína obecného.

- odbahňování rybníků provádět pouze částečné a nesmí jím být zasažena celá plocha dna nádrže (max. 70%). V případě, že bude rybník odbahňován v zimních měsících, měl by být vypuštěn s dostatečným předstihem (nejlépe v druhé polovině září). Při odbahňování rybníka je nutné dbát na zachování mělkých částí a porostů submersní vegetace. Vytěžený materiál bude deponován na místo určené příslušným orgánem ochrany přírody nebo odvezen mimo lokalitu, v žádném případě nesmí být vyhrnut do břehů vodních nádrží.

- letnění a zimování nádrží je možné provádět střídavě v intervalu 1 x za 4 roky nebo delším. Současně je možné provádět letnění nebo zimování pouze jedné z nádrží soustavy. Letněné nebo zimované nádrže budou vypuštěny v dostatečném předstihu – mimo výše uvedené období zákazu manipulace s vodní hladinou.

- na rybářsky využívaných vodních plochách udržovat šetrnou rybí obsádku, tj. obsádku, která ještě umožní rozvoj velkých druhů zooplanktonu. Obsádku nutno stanovit podle aktuálních podmínek každého rybníka ve spolupráci s OOP. Rozhodující je průhlednost vody, která nesmí klesnout na jaře a v první polovině léta pod 50 cm. Na původně nezarybněných lokalitách mimo rybářské revíry vlastník umožní pravidelně provádět monitoring výskytu ryb a zajistit jejich případné slovení. Na tůních vytvořených cíleně pro obojživelníky také pravidelně provádět sledování výskytu ryb a jejich případné slovení.

Litorální porosty biotopů, které jsou ohroženy postupným přerůstáním vegetací a zazemněním, je vhodné kosit v období od druhé poloviny srpna do konce září. V případě intenzivnějšího zárůstu lokality je potřeba během září a října provést mechanické odstranění litorálních rostlin včetně kořenových systémů a odumřelé biomasy na dně lokality.

Okolí lokalit, které jsou zastíněny nebo dochází k jejich postupnému zanášení spadaným listím, je vhodné prosvětlit. Rozsah kácení je nutné posuzovat individuálně.

Po dohodě s vlastníky založit nové vodní biotopy na podmáčených stanovištích. Tyto vodní plochy by měly mít rozlohu dna nejméně 4 x 8 m a část břehů se sklonem cca 1 : 5, na kterých se vytvoří více prohřáté mělké litorální partie. Část plochy by měla být hlubší, okolo 1,5 - 2

m. Takto formované vodní plochy umožní rozvoj litorální vegetace, která však nezaroste hladinu zcela a umožní také přezimování obojživelníků v nezámrzné hloubce na dně hlubších partií. Do tůní je nezbytné instalovat kameny a mrtvé dřevo, které poskytuje obojživelníkům ochranu před predátory.

Tůně, do kterých byly nelegálně vypuštěny ryby nebo se sem rozšířily jiným způsobem, je potřeba slovit pomocí elektroagregátu nebo sítí. Opatření je potřeba provádět zejména v případě rozšíření střevličky východní a okouna říčního do významných biotopů čolka velkého a kuňky ohnivé.

Obnova hydrologických poměrů podmáčených stanovišť hrazením odvodňovacích kanálů či dalšími vhodnými opatřeními ke snížení odtoku vody z území a zvýšení hladiny podzemní vody. Konkrétní způsob provedení opatření bude zvolen na základě podrobné hydropedologické studie revitalizovaných lokalit.

V.

Označení chráněného území

1. Chráněné území označí orgán ochrany přírody na náklady orgánu ochrany přírody v souladu s vyhláškou MŽP č. 64/2011 Sb.

2. Označení bude umístěno v terénu do 60 dnů ode dne účinnosti této smlouvy, případně bezprostředně poté, co pominou okolnosti, které umístění do terénu objektivně brání, zejména nepříznivé klimatické podmínky.

VI.

Jiná ujednání

1. Újmu za omezení zemědělského nebo lesního hospodaření lze poskytnout za podmínek stanovených v § 58 zákona a v příslušných prováděcích právních předpisech.

2. Vlastníkovi dotčených pozemků může na základě smlouvy dle § 68 odst. 2 zákona poskytnout příslušný orgán ochrany přírody finanční příspěvek podle § 69 zákona na provádění péče o pozemky dle čl. IV. Smlouvy

3. Smluvní strany vzájemně spolupracují za účelem naplnění cíle ochrany chráněného území. Vlastník umožní vstup či vjezd orgánu ochrany přírody či jím pověřených osob na smlouvou dotčené pozemky za účelem kontroly území, zajištění péče o území, monitoringu či provádění výzkumu. Vlastník a orgán ochrany přírody se zavazují, že si budou předávat informace, které mohou mít vliv na předměty ochrany či zajištění cíle ochrany chráněného území.

VII.

Zveřejnění náležitostí obsahu smlouvy

1. Orgán ochrany přírody zveřejní oznámení o uzavření a obsahu smlouvy na své úřední desce a také způsobem umožňujícím dálkový přístup bezprostředně po uzavření smlouvy, provedení zápisu nebo uzavření smlouvy podle jiného právního předpisu na dobu alespoň 30 dnů. V oznámení orgán ochrany přírody uvede název a přesné určení chráněného území a dotčených pozemků, předmět ochrany, ochranné podmínky chráněného území (příp. místo, kde je možno se s těmito ochrannými podmínkami seznámit) a datum uzavření smlouvy, provedení zápisu nebo uzavření smlouvy podle jiného právního předpisu.

2. Příslušný orgán ochrany přírody postupuje způsobem uvedeným v bodě 1 tohoto článku obdobně, pokud dojde ke změně, výpovědi nebo zrušení smlouvy; v případě zániku smlouvy zveřejní příslušný orgán ochrany přírody na úřední desce v oznámení způsob, jakým bude zajištěna ochrana příslušného území (vyhlášení zvláště chráněného území).

VIII.

Platnost, změna, výpověď nebo zrušení smlouvy

1. Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.

2. Smlouvu je možno měnit jen formou písemných dodatků a jen za souhlasu obou smluvních stran.

3. Smlouvu může orgán ochrany přírody vypovědět, pokud vlastník nedodržuje ochranné podmínky či zásady péče o chráněné území dle čl. IV. této smlouvy nebo dojde-li ke zhoršení stavu předmětů ochrany. Vlastník může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. Výpovědní doba počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi druhé ze smluvních stran a uplyne ke dni účinnosti právního předpisu o vyhlášení zvláště chráněného území, kterým bude zajištěna ochrana území po zrušení smlouvy. Bez ohledu na předchozí větu uplyne výpovědní lhůta nejpozději do tří let od vypovězení smlouvy.

4. V souladu s § 45 zákona lze smluvní ochranu území zrušit na základě písemné dohody uzavřené mezi vlastníkem pozemku a orgánem ochrany přírody. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku rozhodne o zrušení orgán ochrany přírody, který je dohodu oprávněn uzavřít. Účinnost této dohody je třeba sjednat ke dni účinnosti právního předpisu o vyhlášení zvláště chráněného území, kterým bude zajištěna ochrana po zrušení smlouvy nebo uplynutím tří let pro případ, že do této doby nedojde k vyhlášení daného zvláště chráněného území.

IX.

1. Vlastník se touto smlouvou zavazuje, že převod pozemku nebo jeho části vymezených v čl.

II. této smlouvy se uskuteční pouze po předchozím informování orgánu ochrany přírody. Účinky tohoto převodu pak nemohou nastat dříve než nabyvatel pozemku nebo jeho části převezme závazky vlastníka, které plynou z této smlouvy, nebo pokud nedojde k vyhlášení zvláště chráněného území v případě, že nabyvatel tyto závazky nepřevezme. Bez ohledu na předchozí větu nastanou účinky převodu nejpozději do tří let od uzavření smlouvy o převodu pozemku nebo jeho části vymezených v čl. II této smlouvy.

2. Je-li nabyvatelem osoba odlišná od státu nebo státního podniku, je vlastník povinen informovat nabyvatele o skutečnosti, že převzetím závazků z této smlouvy mu na základě zákona vzniká věcné břemeno.

3. Ochrana zřízená touto smlouvou je na základě § 39 odst. 1 zákona vázána k pozemku formou plnění, které má povahu věcného břemene. Povinnost tohoto plnění vzniká ke dni uzavření smlouvy. Toto plnění se do katastru nemovitostí nezapisuje.

4. Evidence ochrany bude vedena v Ústředním seznamu ochrany přírody podle § 42 zákona a podle vyhlášky č. 64/2011 Sb.

X.

Vymezení pojmů

1. Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

2. Výkon práva myslivosti a rybářství v chráněném území není omezen nebo vyloučen, pokud to není v rozporu s touto smlouvou.

XI.

V souladu s § 45f zákona orgán ochrany přírody sleduje stav evropsky významných druhů a jednotlivých typů evropských stanovišť v chráněném území.