Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o evropských médiích v digitální dekádě – akční plán na podporu oživení a transformace (2021/2017(INI))
Středa 20. října 2021
P9_TA(2021)0428
Evropská média v digitální dekádě
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o evropských médiích v digitální dekádě – akční plán na podporu oživení a transformace (2021/2017(INI))
(2022/C 184/04)
Evropský parlament,
— s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její články 167 a 173,
— s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 11,
— s ohledem na protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Amsterodamský protokol),
— s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise (COM(2020)0825),
— s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích) (COM(2020)0842),
— s ohledem na závěry Rady z 18. května 2021 k evropským sdělovacím prostředkům v digitálním desetiletí: akční plán na podporu oživení a transformace,
— s ohledem na závěry Rady z 15. prosince 2020 o posílení odolnosti a boji proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, v souvislosti s pandemií COVID-19,
— s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 7. června 2019 o zlepšení přeshraničního šíření evropských audiovizuálních děl s důrazem na koprodukci,
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2021 nazvané „Pokyny Evropské komise k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím“ (COM(2021)0262),
— s ohledem na závěry Rady ze dne 19. prosince 2018 o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky,
— s ohledem na výsledky mezinárodního indexu svobody tisku zveřejněného Reportéry bez hranic a na výsledky Observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků, které v červenci 2020 vydalo Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků Evropského univerzitního institutu,
— s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu (2) „směrnice o autorském právu“),
(1) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70.
(2) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.
(3) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.
Středa 20. října 2021
— s ohledem na závěry Rady o ochraně svobodného a pluralitního mediálního systému ze dne 18. listopadu 2020,
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 „Evropská média v digitální dekádě: Akční plán na podporu oživení a transformace (COM(2020)0784),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020)0790),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Maximální využití inovačního potenciálu EU: Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“ (COM(2020)0760),
— s ohledem na ustanovení Evropské charty regionálních či menšinových jazyků ze dne 1. března 1998,
— s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne
5. prosince 2018 o akčním plánu proti dezinformacím (JOIN(2018)0036),
— s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne
6. dubna 2016 s názvem „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám: Reakce Evropské unie (JOIN(2016(0018),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021 nazvané „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),
— s ohledem na závěry Rady o kulturní a audiovizuální oblasti ze dne 26. května 2020,
— s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2020 o utváření digitální budoucnosti Evropy,
— s ohledem na závěry Rady ze dne 12. prosince 2018 o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022,
— s ohledem na závěry Rady o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků v digitálním prostředí ze dne 26. listopadu 2013,
— s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterým se zavádí program
„Kreativní Evropa“ (2021–2027) (COM(2018)0366),
— s ohledem na studii o bezpečnosti novinářů a boji proti korupci v EU z července 2020, o jejíž vypracování požádal Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
— s ohledem na zprávu „IRIS Plus 2020-2: Evropské audiovizuální odvětví v době pandemie covid-19“, kterou v červnu 2020 vypracovala Evropská audiovizuální observatoř,
— s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy „Ohrožení svobody sdělovacích prostředků a novinářů v Evropě“, která byla vydána dne 3. ledna 2020,
(4) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0320.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
Středa 20. října 2021
— s ohledem na zprávu „Monitor plurality sdělovacích prostředků 2020 – výsledky“, kterou v červenci 2020 vydalo Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků,
— s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o demografické budoucnosti Evropy (7),
— s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
— s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0278/2021),
A. vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy termín „zpravodajská média“ zahrnuje všechna redakční média, jako je televizní, rozhlasový a vydavatelský sektor, včetně novin a časopisů a digitálních médií;
B. vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy termín „audiovizuální odvětví“ zahrnuje odvětví televizního a rozhlasového vysílání a odvětví audia, videa a multimédií v celé jejich rozmanitosti, včetně kin a jiných fyzických míst;
C. vzhledem k tomu, že pro účely této zprávy zahrnují pojmy „média“ a „mediální odvětví“ jak zpravodajské, tak audiovizuální odvětví;
D. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví, jejichž nedílnou součástí jsou i zpravodajská média a audiovizuální odvětví, patří k odvětvím nejvíce zasaženým krizí COVID-19, což se týká zejména mikropodniků a malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že se očekává, že tato odvětví se budou zotavovat pomalejším tempem než celková ekonomika; vzhledem k tomu, že důsledky pandemie měly odlišný dopad na různé aktéry v oblasti sdělovacích prostředků a audiovizuálních odvětví, a proto čelí různým výzvám, které je třeba řešit pomocí cílených opatření k překonání krize;
E. vzhledem k tomu, že audiovizuální odvětví byla velmi silně postižena a utrpěla masivní ztrátu příjmů – příjmy kin a distributorů klesly v roce 2020 o téměř 70 %, což vedlo k celkovému snížení příjmů o 4 miliardy EUR (9), k poklesu aktivity u produkce o 30 % a k úplnému zastavení koprodukcí – což snižuje jejich schopnost zotavit se z krize a vytváří problémy při financování a distribuci evropských filmů a evropské kultury (10); vzhledem k tomu, že tato odvětví čelí specifickým obtížím, včetně zvýšení provozních nákladů v důsledku přísnějších opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti;
F. vzhledem k tomu, že v evropském audiovizuálním ekosystému hrají ústřední úlohu kina a filmové festivaly, zejména pokud jde o distribuci, ale také o filmové zážitky, které Evropanům nabízejí; vzhledem k tomu, že stávající hygienická opatření brání tomu, aby tato fyzická místa fungovala v plném rozsahu, pokud vůbec; vzhledem k tomu, že tam, kde se kina znovu otevřela, se počty diváků vrací na úroveň, jakou měly před pandemií;
G. vzhledem k tomu, že pandemie způsobila náhlé zastavení investic do reklamy, které jsou základním zdrojem příjmů zpravodajského odvětví; vzhledem k tomu, že podle prvotních odhadů poklesly reklamní příjmy zpravodajských médií o 20 až 80 procent (11); vzhledem k tomu, že mediální organizace, zejména malé a střední podniky, často čelí problémům s likviditou;
(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0239.
(8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0211.
(9) xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxxx.xxx/xx/xxxx/xxxx-xxxx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxx-xxx00-xxxxxxx-xxx-xxxxxx-xxxx-xx-0000/
(10) European Audiovisual Observatory, xxxxx://xxx.xxx.xxx.xxx/xx/xxx/xxxxxxxxxxxx/xxxx/-/xxxxx_xxxxxxxxx/xx0x0xXxXxxx/ content/theatrical-gross-box-office-in-the-eu-and-the-uk-collapsed-by-70-4-in-2020
(11) xxxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/?xxxxXXXXX:00000XX0000
(12) xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/XxxXxxx/xxxxxx/ BRIE/2021/690866/IPOL_BRI(2021)690866_EN.pdf
Středa 20. října 2021
I. vzhledem k tomu, že kromě dopadů pandemie čelí mediální odvětví také značným obtížím spojeným s digitální revolucí a jejím dopadem na celkový obchodní model tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí o vytvoření bezpečného, spravedlivého a konkurenceschopného on-line prostředí, které rovněž zaručí základní práva občanů; vzhledem k tomu, že Komise musí podporovat transformaci nových obchodních modelů zvukových a audiovizuálních médií v digitální oblasti;
J. vzhledem k tomu, že kvalitní, řádně financovaná a nezávislá zpravodajská média a profesionální žurnalistika jsou nezbytná pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, a jsou proto jedním z pilířů demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že svoboda sdělovacích prostředků se v posledním desetiletí výrazně zhoršila; vzhledem k tomu, že význam vysoce kvalitní žurnalistiky, která občany informuje a rozvíjí jejich kritické myšlení, se za pandemie koronaviru zvýšil; vzhledem k tomu, že v informačním ekosystému, od gatekeeperů až po vlastní média, je nezbytné obnovit rovnováhu; vzhledem k tomu, že je třeba jednak všemožně usilovat o to, aby odvětví sdělovacích prostředků bylo dostatečně robustní a nepodléhalo hospodářskému a politickému vlivu, a jednak prosazovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků (13) a lepší normy v tomto odvětví, a to off-line i on-line, a zaručit bezpečnost novinářů a zdrojů informací; vzhledem k tomu, že zásadním prvkem při zvyšování důvěry evropských občanů v média je transparentnost jejich financování;
K. vzhledem k tomu, že zpravodajská média a audiovizuální sektor hrají důležitou úlohu při zvyšování odolnosti a inkluzivnosti našich demokratických společnost a při podpoře kulturní rozmanitosti a mediální plurality; vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec zpravodajských médií a audiovizuálního odvětví tvoří řada subjektů a podniků, které produkují, vysílají nebo zobrazují obsah, jenž je často založen na právech duševního vlastnictví, a že tato odvětví jsou většinou tvořena malými a středními podniky, které pomáhají podporovat, posilovat a rozvíjet kulturní, jazykovou, sociální a politickou rozmanitost Evropy; vzhledem k tomu, že přeměna evropského audiovizuálního a mediálního odvětví v konkurenceschopný sektor by proto měla jít ruku v ruce s podporou kulturní rozmanitosti a přístupu menších subjektů na trh;
L. vzhledem k tomu, že odvětvová strategie obsažená v akčním plánu pro sdělovací prostředky a audiovizuální oblast by měla být co nejkomplexnější a měla by plně využívat všech možných pákových efektů na podporu investic do zpravodajských a vydavatelských odvětví a do audiovizuálního odvětví; vzhledem k tomu, že cílem plánu by měla být podpora kulturní, umělecké a průmyslové rozmanitosti v rámci hodnotových řetězců; vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto plánu by měla vycházet z revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách a ze složky MEDIA programu Kreativní Evropa s cílem podpořit legální přístup k filmovým a audiovizuálním dílům v celé Evropě a jejich dostupnost za účelem poskytování kulturně rozmanitého kvalitního obsahu divákům;
M. vzhledem k tomu, že EU a členské státy by měly zavést opatření, jejichž cílem je zajistit, aby sdělovací prostředky byly založeny na veřejných hodnotách a aby byly otevřené, demokratické, udržitelné a inkluzivní a aby byly prostředím, v němž pozice v tvůrčím a rozhodovacím procesu zaujme více žen, rasových a etnických menšin, migrantů a uprchlíků, členů komunit LGBTIQ+ a osob se zdravotním postižením;
N. vzhledem k tomu, že členské státy zaznamenaly v důsledku krize COVID-19 zpoždění při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se vztahují na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosů vysílání televizních a rozhlasových pořadů (14), a vzhledem k tomu, že členské státy by měly těchto zpoždění využít k tomu, aby do svých prováděcích právních předpisů zahrnuly inovativní řešení problémů v evropském audiovizuálním odvětví, které krize buď vyvolala nebo prohloubila, jako je odměňování tvůrců za on-line využívání jejich děl a finanční investice globálních platforem do místní produkce;
O. vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky a odvětví televizního a rozhlasového vysílání by měly prospěch ze soudržnějšího a ucelenějšího přístupu; vzhledem k tomu, že Komise oznámila svůj záměr předložit zákon o svobodě sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že tento plán by měl vycházet z již probíhajících iniciativ, jako je akční plán pro demokracii, akční plán pro sdělovací prostředky a audiovizuální oblast, akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, a neměl by se soustředit na přijímání nových předpisů;
(13) Viz strana 50 zprávy „Monitoring Media Pluralism in the Digital Era“, podle níž žádný členský stát neregistruje nízkou míru rizika v oblasti plurality trhu:
xxxxx://xxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxx/0000/00000/XXX0000-XxxxxxXxxxxx.xxx?xxxxxxxxx0&xxXxxxxxxxx (14) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 82.
Středa 20. října 2021
P. vzhledem k tomu, že pro filmové a audiovizuální odvětví mají velký význam územní a výlučná licenční práva, která jim pomáhají zachovat a zaručit kreativitu, financování, svobodu a dlouhodobou udržitelnost;
Q. vzhledem k tomu, že informační a komunikační politiky musí pamatovat na to, že obsah musí být v souladu s různými evropskými směrnicemi přístupný také pro osoby se smyslovým postižením;
Oživení a podpora
1. poukazuje na negativní dopady hospodářského útlumu a důrazně opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby zvýšily podporu zpravodajských médií a audiovizuálního sektoru a kulturního a tvůrčího odvětví vůbec, a to se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky; domnívá se, že je třeba navýšit prostředky, které jsou pro odvětví zpravodajských médií a audiovizuální odvětví vyčleněny v různých programech víceletého finančního rámce (VFR); konstatuje, že EU a členské státy by měly tato odvětví podporovat, a vyzývá Komisi, aby důrazně vybídla členské státy ke zvýšení jejich podpory z finančních prostředků, které byly poskytnuty prostřednictvím jejich schválených vnitrostátních plánů obnovy, aby se mohly plně zotavit z pandemie, zvýšit svou udržitelnost a pokračovat ve své ekologické a digitální transformaci; domnívá se, že ve všech iniciativách by měla být věnována zvláštní pozornost místním a regionálním médiím a zpravodajským médiím působícím na malých trzích; zdůrazňuje, že v zájmu zachování nezávislosti sdělovacích prostředků je zapotřebí transparentního a otevřeného podpůrného mechanismu;
2. vítá zahájení iniciativy „NEWS“ pro zpravodajská média, včetně návrhu na zřízení Evropského fóra zpravodajských médií, které by mělo být co nejinkluzivnější a mělo by vést k důkladným diskusím s příslušnými odvětvími o jejich probíhající transformaci; vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu dále rozvíjela a aby z ní učinila trvalou strukturu, pokud o to zúčastněné strany požádají; vítá skutečnost, že tato iniciativa bude podporována různými programy VFR; zdůrazňuje však, že je třeba rozvíjet plný dohled nad touto iniciativou s cílem zajistit řádné využívání finančních prostředků EU; důrazně opakuje svou výzvu, kterou již formuloval několikrát, aby byl vytvořen stálý fond pro evropská zpravodajská média, který by podporoval nezávislé zpravodajství, zabezpečil nezávislost evropských novinářů a žurnalistiky a zaručil svobodu tisku; zdůrazňuje, že služby v oblasti budování kapacit, které doplní iniciativu „NEWS“, by se měly rovněž zaměřit na místní sdělovací prostředky;
3. vítá vytvoření přizpůsobeného interaktivního nástroje, který pomůže mediálním organizacím získat přístup k možnostem financování na vnitrostátní úrovni i úrovni EU; domnívá se, že by zejména menší mediální organizace mohly do značné míry těžit z přizpůsobené odborné přípravy a podpory; zdůrazňuje, že tento nástroj musí být uživatelsky vstřícný a také poskytovat náležitou technickou podporu během celého procesu podávání žádostí;
4. vítá přijetí nového programu Kreativní Evropa a zdůrazňuje jeho význam a vítá zavedení nových opatření v rámci přepracované meziodvětvové složky, která se zaměřují na posílení svobody sdělovacích prostředků, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti; je přesvědčen, že přístup k této podpoře a její rychlé poskytnutí jsou zásadní; domnívá se však, že dostupná podpora je vzhledem k finančním potřebám tohoto odvětví nedostatečná; vyzývá Komisi, aby plně využila finanční prostředky dostupné pro odvětví sdělovacích prostředků v rámci meziodvětvové složky současného programového období;
5. konstatuje, že audiovizuální odvětví naléhavě potřebuje silnou a udržitelnou podporu prostřednictvím různých programů financování EU, jako je Horizont Evropa, složka MEDIA programu Kreativní Evropa a Fond soudržnosti; připomíná, že pokud jde o přístup k finančním prostředkům, měly by být administrativní překážky sníženy a žadatelům by měla být poskytnuta větší flexibilita, zejména malým a středním podnikům, které představují naprostou většinu zúčastněných stran v tomto odvětví;
6. připomíná, že složka MEDIA programu Kreativní Evropa by se měla snažit zajistit vyvážené financování mezi členskými státy a mezi různými klastry a žánry, které podporuje; připomíná, že pro toto odvětví je zásadní, aby členské státy podporovaly ekosystém nezávislých subjektů jako klíčovou hybnou sílu rozmanitosti tvorby;
7. vítá založení pilotní kapitálové iniciativy prostřednictvím programu InvestEU, která bude schopna inovativním způsobem podpořit odvětví zpravodajských médií; vyzývá Komisi, aby na tuto pilotní iniciativu poskytla odpovídající finanční prostředky;
8. vyjadřuje politování nad tím, že stávající podpůrná opatření se na některé části mediálního ekosystému nevztahují; vybízí Komisi, aby pokračovala ve zkoumání přizpůsobených možností podpory pro zpravodajská média a aby zvážila zřízení pojistných záruk pro audiovizuální koprodukci; naléhavě žádá, aby byla ve všech podpůrných činnostech věnována zvláštní pozornost členským státům s nízkou kapacitou audiovizuální produkce; poukazuje na přínosy sdílení osvědčených postupů na podporu audiovizuálního ekosystému mezi členskými státy;
Středa 20. října 2021
9. naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala jedinečnou povahu sítě Euranet Plus jakožto nezávislé rozhlasové sítě, která úspěšně překlenuje informační propast mezi EU a jejími občany tím, že posiluje porozumění a podporuje diskusi o všech oblastech tvorby politik EU; požaduje obnovení stávajícího základního financování Euranet Plus formou přechodné grantové dohody na dobu nejméně dvou let, která jí umožní vypracovat dlouhodobý strategický plán zaměřený na další rozvoj sítě do konce roku 2027 s cílem rozšířit počet jejích členů i její zeměpisné a jazykové pokrytí, připravit se na přechod k digitalizaci a investovat do dalšího zlepšování svých produktů a služeb;
10. vybízí Komisi, aby provedla studii o finanční podpoře sdělovacích prostředků v EU, vypracovala pokyny a usnadnila sdílení informací a osvědčených postupů mezi členskými státy o mechanismech veřejného financování; opakuje, že by studii měly provést nezávislé subjekty; připomíná odpovědnost členských států za politiku v oblasti kultury, vzdělávání, mládeže a sdělovacích prostředků a konkrétněji za mechanismy financování v těchto oblastech, které musí být jasné a transparentní;
11. připomíná, že menšinová média nemohou v obecných systémech soutěžit s většinovými sdělovacími prostředky, a žádá členské státy, aby podporovaly produkci obsahu v regionálních a menšinových jazycích a jeho rozsáhlé šíření na různých platformách;
12. konstatuje, že ačkoli databáze LUMIERE VOD a další databáze Evropské audiovizuální observatoře shromažďují rozsáhlé informace o původu obsahu platforem videí na vyžádání, neexistují žádné údaje o přítomnosti titulků, znakových jazyků nebo jiných jazyků používaných v různých médiích; domnívá se, že tyto údaje mají zásadní význam, protože slouží jako základ pro navrhování a monitorování audiovizuální politiky EU a také pro podporu přístupnosti videí na vyžádání pro osoby se smyslovým postižením;
13. je přesvědčen, že daňová politika je zásadním nástrojem, který by mohl usnadnit oživení a odolnost sdělovacích prostředků a kulturních a kreativních odvětví a pomoci stimulovat investice do těchto odvětví; vybízí členské státy s odpovídajícím fiskálním prostorem, aby pomohly podpořit produkci, distribuci a poptávku po nabídce zpravodajských médií a audiovizuálních děl, včetně návštěvnosti kin, prostřednictvím k tomuto účelu uzpůsobených daňových a finančních pobídek, a zároveň zohlednily rozdíly mezi fyzickými místy a online prostředím, zejména s ohledem na jejich příslušné náklady na údržbu; vítá oznámení Komise o dodatečné finanční podpoře evropské síti kin; vyzývá rovněž Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem podpořit konkurenceschopnost mediálního a audiovizuálního odvětví; zdůrazňuje však, že by zvláštní daňové politiky měly zajistit rovné podmínky pro všechny tvůrce médií a neměly by poškozovat malé a střední podniky a osoby pracující na volné noze;
14. je přesvědčen, že podpora pro posilování nezávislých sdělovacích prostředků a zvyšování mediální a informační gramotnosti by měla být rovněž nedílnou součástí zahraniční politiky EU;
Zajištění rovných podmínek
15. upozorňuje na skutečnost, že současná krize může urychlit konsolidaci zpravodajských médií, především v rámci členských států, což může ohrozit pluralitu sdělovacích prostředků a kvalitu a nestrannost informací, zejména na menších trzích, kde je výběr i tak již omezený; uznává však, že podmínky hospodářské soutěže se v mediálním a audiovizuálním odvětví rychle mění, a varuje, že ačkoli mohou být fúze krajním řešením, jak zabránit úpadku menších subjektů, nesmí být takové konsolidace přijímány jako norma; žádá proto orgány pro dohled nad hospodářskou soutěží, aby situaci pozorně sledovaly a zvažovaly dlouhodobý dopad fúzí a akvizic nejen z hlediska podílu na trhu, ale také z hlediska jazykové a kulturní rozmanitosti; vyzývá zároveň Komisi, aby lépe zohledňovala vývoj v digitálním konkurenčním prostředí, a umožnila tak mediálním subjektům EU i nadále soutěžit a hrát v dlouhodobém horizontu významnou úlohu; zdůrazňuje, že nová média mohou hrát konstruktivní a aktivní úlohu na menších trzích a v zemích a regionech s nízkou mírou svobody sdělovacích prostředků tím, že umožní přístup k nezávislému zpravodajství;
16. se znepokojením si všímá toho, že globální online platformy mají na mediální odvětví velmi rozvratný vliv, neboť zaujímají dominantní postavení na datových a reklamních trzích a radikálně mění spotřební návyky; zdůrazňuje potřebu rovných podmínek; v této souvislosti zdůrazňuje, že stávající právní předpisy neposkytují zcela spravedlivé prostředí pro klíčové otázky online ekosystému, jako je přístup k datům, platformám a algoritmické odpovědnosti a jejich transparentnost, jakož i pravidla upravující reklamu, zejména pokud jde o politickou reklamu na internetu, přestože jsou všechny tyto aspekty zásadní pro zajištění toho, aby evropské zúčastněné strany v mediálním a audiovizuálním odvětví mohly s těmito platformami spravedlivě soutěžit; je znepokojen obchodními praktikami používanými platformami k odstraňování nebo zasahování do zákonného obsahu, který je dostupný v rámci redakční odpovědnosti poskytovatele mediálních služeb a podléhá zvláštním pravidlům a dohledu; v zájmu řešení těchto nedostatků považuje za naléhavě nutné
Středa 20. října 2021
včas přijmout právní předpisy prostřednictvím příslušných ustanovení, zejména budoucí akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích a výrazně posílený kodex zásad boje proti dezinformacím; konstatuje, že občané stále častěji přistupují ke zprávám a různému obsahu prostřednictvím platforem třetích stran, jako jsou sociální sítě a agregátory informací; současně zdůrazňuje, že informované využívání online platforem představuje také možnost přístupu k informacím pro lidi zejména v zemích a regionech s nízkou mírou svobody sdělovacích prostředků;
17. uznává, že k řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně internetového pirátství a všech forem obcházení, jsou zapotřebí ambiciózní, jasná a právně závazná opatření; domnívá se, že negativní dopad pirátství na evropské kulturní a mediální prostředí je třeba řešit praktickými nástroji, jako je například používání dynamických soudních příkazů, okamžité stažení po oznámení a vyjasnění právního režimu vztahujícího se na služby uvádějící hypertextové odkazy na internetové stránky, na nichž byla díla chráněná autorským právem zpřístupněna bez souhlasu nositelů práv; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly článek 18 směrnice o autorském právu a zavedly mechanismy odměňování, které budou autorům a výkonným umělcům generovat vhodnou a přiměřenou odměnu za užití jejich děl a výkonů ve všech médiích, zejména na internetu;
18. konstatuje, že zajištění rovnějších podmínek, které respektují autorské právo a práva duševního vlastnictví, pomůže posílit hospodářskou složku mediálního odvětví, zachrání tisíce pracovních míst a zabezpečí a podpoří bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy; domnívá se, že rychlé provedení a účinné prosazování všech ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách a směrnice o autorském právu je důležité pro zajištění rovných podmínek a stejné úrovně ochrany pro tvůrce a právní jistoty pro spotřebitele a držitele práv; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat ochranu uživatelů platforem pro sdílení videonahrávek, zejména nezletilých osob, před škodlivým obsahem, a to podporou koordinovaných preventivních opatření a účinným prováděním stávajících právních předpisů, včetně směrnice o audiovizuálních mediálních službách; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala vývoj v tomto ohledu, a vybízí ji, aby přezkoumala, jak lze podpořit mediální odvětví v souvislosti s novým právem souvisejícím s právem autorským, aby bylo možné zajistit spravedlivá jednání s platformami; konstatuje, že by měla být posílena úloha a kapacita skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA);
19. uvědomuje si, že se zvláštními obtížemi se potýkají zpravodajská média na menších trzích, k nimž patří i lokální, regionální a úzce specializovaná média, která mají omezené příjmy, nemohou používat běžné komerční modely podnikání a na rozdíl od svých protějšků na větších trzích nemohou přijímat stejným způsobem modely nové; upozorňuje na vznik
„nových pouští“, které mohou mít významný nepříznivý dopad na kulturní a jazykovou rozmanitost; domnívá se proto, že jsou zapotřebí mechanismy veřejného financování, které plně respektují redakční nezávislost a jsou založeny na zásadě obvyklých tržních podmínek spolu s neomezeným přístupem na trh s reklamou; zdůrazňuje, že by EU měla podporovat přeshraniční spolupráci a posilovat rozmanitost na trzích, a řešit tak problémy roztříštěnosti a zaměření na vlastní zemi; považuje za zásadní, aby veškeré finanční prostředky na obnovu určené sdělovacím prostředkům a poskytované členskými státy byly podmíněny procesem, který zaručí spravedlivé a objektivní rozdělení na podporu kvalitní nezávislé žurnalistiky, a aby Komise kladla zejména důraz na podporu mediálních organizací v členských státech, v nichž jsou nezávislé sdělovací prostředky vystaveny zvláštnímu finančnímu a politickému tlaku, včetně členských států, v nichž vzhledem k přetrvávajícím obavám o právní stát existují pochybnosti o schopnosti státu nestranně podporovat žurnalistiku;
20. zdůrazňuje význam duálního systému veřejných a komerčních sdělovacích prostředků v Evropě; vyzývá členské státy, aby zajistily stabilní, otevřené, transparentní, udržitelné a přiměřené financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků na víceletém základě s cílem zaručit jejich nezávislost na vládních, politických a tržních tlacích, a zajistit tak různorodé evropské mediální prostředí;
(15) xxxxx://xxx.xx.xxxxxx.xx/xxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxx-xxxxxxxxx/xxx-xxxx-xxxx-xxxxxxx_xx
Středa 20. října 2021
22. zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit finanční udržitelnost veřejnoprávních sdělovacích prostředků a zajistit a zachovat nezávislost soukromých a veřejnoprávních sdělovacích prostředků na jakémkoli vnitřním a vnějším politickém a ekonomickém zasahování, ať už ze strany vlád, silných zájmových skupin, třetích zemí nebo jiných vnějších subjektů; uznává specifickou situaci, se kterou se potýkají členské státy, jež jsou vystaveny geopolitickým rizikům spojeným s vměšováním třetích zemí do jejich informačního prostoru, mimo jiné prostřednictvím financování médií; je přesvědčen, že nejlepším protiopatřením je odolnější mediální prostředí se stabilními a spolehlivými zdroji příjmů; domnívá se, že větší povinnost transparentnosti a ověřování faktů má zásadní význam, a vítá proto iniciativy týkající se sledování vlastnictví sdělovacích prostředků a sledování plurality sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby zajistila komplexnější sledování politické ekonomie odvětví zpravodajských médií v EU a v zemích evropského sousedství a regionu rozšíření;
23. varuje před nejistotou, včetně falešné samostatné výdělečné činnosti, v novinářské profesi a vybízí k přijetí odpovídajících opatření, která by novinářům pomohla zajistit spravedlivý příjem a silné sociální zabezpečení;
24. je hluboce znepokojen tím, že v některých členských státech došlo k převzetí sdělovacích prostředků státem, což je usnadněno narušováním mediálního trhu a koncentrací vlastnictví, jakož i zneužíváním regulačních nástrojů k budování mediálního odvětví závislého na vládě na úkor kritické žurnalistiky ve veřejném zájmu;
25. je přesvědčen, že EU může přispět k dalšímu posílení mezinárodních norem svobody sdělovacích prostředků v rámci EU i mimo ni; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila ambiciózní, spolehlivý a úplný mechanismus zahrnující všechna média založený na stávajících právních předpisech, zejména směrnici o audiovizuálních mediálních službách, s cílem posílit schopnost EU monitorovat a sankcionovat opatření, která by omezovala či poškozovala svobodu sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že rozvoje silného a nezávislého mediálního prostředí lze dosáhnout doplňkovostí s opatřeními stanovenými v Akčním plánu pro evropskou demokracii, a zastává názor, že připravovaný návrh Komise týkající se svobody sdělovacích prostředků (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) by mohl toto úsilí dále podpořit, přičemž by se se sdělovacími prostředky jednalo jako se základním kamenem evropské demokracie a hospodářským subjektem;
26. vítá doporučení Komise ze dne 16. září 2021 (16) o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších mediálních pracovníků v Evropské unii a vyzývá Komisi a členské státy, aby legislativními i nelegislativními nástroji účinně chránily novináře, nevládní organizace a občanskou společnost proti rostoucímu využívání šikanózních soudních řízení zaměřenými na jejich zastrašování a umlčování; zdůrazňuje význam investigativní žurnalistiky, která je ohrožena vysokými náklady s tím spojenými, a vítá fond investigativní žurnalistiky pro Evropu (IJ4EU) na podporu této žurnalistiky;
27. varuje, že činnost určitých sdělovacích prostředků je stále více narušována globálními platformami a rozhraními, z nichž některé jsou vertikálně integrovanými konkurenty; je znepokojen těmito škodlivými trendy ve zpravodajských médiích, které mohou v dlouhodobém výhledu narušit soutěž a omezit příležitosti pro jiné subjekty; zastává názor, že mnohé online platformy se samy nevěnují tvorbě tvůrčího obsahu ani žurnalistice, přesto však velkou část příjmů získávají z reklamy z obsahu, jemuž poskytují služby hostingu; vybízí ke spravedlivé diskusi mezi sdělovacími prostředky, které vytvářejí redakční obsah, a platformami, které tento obsah používají jako odkazy v rámci svých služeb vyhledávání, komunikace a cloudových služeb poskytovaných individuálním, institucionálním a obchodním uživatelům; žádá Komisi, aby situaci pečlivě sledovala a případně zasáhla a zajistila spravedlivější podmínky hospodářské soutěže, aby občané EU mohli využívat kvalitní služby bez ohledu na to, pro jaké prostředky distribuce se při přístupu k obsahu a informacím rozhodnou;
28. vyjadřuje znepokojení nad nepřiměřenou ekonomickou silou globálních internetových subjektů a jejich marketingovými možnostmi pro oslovení velkého publika, a nad případy dravého chování ukládáním nespravedlivých smluvních podmínek; konstatuje, že taková opatření mohou vytvořit podmínky nekalé hospodářské soutěže a oslabit evropské audovizuální odvětví a že mají často dopad na nezávislou produkci a distribuci audiovizuálních děl; v této souvislosti proto žádá Komisi, aby zůstala bdělá a vývoj situace pečlivě sledovala a aby případně přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění spravedlivějších podmínek hospodářské soutěže;
(16) xxxxx://xxxxxxx-xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx-xxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx
Středa 20. října 2021
29. domnívá se, že je zapotřebí transparentnost algoritmů a doporučovacích systémů, má-li se zajistit spravedlivější přítomnost evropských děl na online platformách a spotřebitelům umožnit skutečná volba; vyzývá Komisi, aby posoudila úlohu streamovacích služeb, zejména s ohledem na sbližování internetového mediálního prostředí, a aby v nutném případě vytvořila pobídky pro kulturní rozmanitost a zvýšila šance na objevitelnost evropských děl v rámci těchto služeb, případně i pomocí algoritmů;
30. vítá významný pokrok, jehož bylo dosaženo v roce 2021 při hledání globálního řešení účinného zdanění digitální ekonomiky, zejména dohodu z července 2021 založenou na koncepci dvou pilířů podle inkluzivního rámce G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) (17); zdůrazňuje, že dohodu je třeba začít rychle plnit a že by ji měly podpořit všechny dotčené země; zdůrazňuje, že taková dohoda musí vycházet z předpokladu, že interakce s uživateli a spotřebiteli významně přispívá k vytváření hodnoty v digitálních obchodních modelech, a že by proto měla být zohledněna při přidělování práv zdanění mezi jednotlivé země; dále se domnívá, že tyto nové zdroje příjmů by měly být řádně vymezeny, aby se zabránilo dvojímu zdanění, a měly by být přidělovány členskými státy na podporu jejich audiovizuálního odvětví a odvětví zpravodajských médií, včetně menších, lokálně působících subjektů;
31. konstatuje, že navzdory určitým podobnostem se odvětví zpravodajských médií a audiovizuální odvětví potýkají s různými problémy; vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii pro evropská zpravodajská média a pro audiovizuální odvětví, které oběma odvětvím nabídnou individuální podpůrná opatření, a aby v případě činností s vysokou přidanou hodnotou, v nichž je EU konkurenceschopným hráčem nebo má k tomu předpoklady, jako jsou videohry nebo virtuální realita, zapojila zúčastněné strany; zdůrazňuje, že tyto strategie by měly být holistické a prozkoumat všechny dostupné možnosti, včetně daňových pobídek, obchodní politiky, posílené odpovědnosti a pravidel pro online platformy, aby se vytvořily rovné regulační podmínky, které sdělovacím prostředkům umožní nadále investovat do zpravodajství a kulturního obsahu a současně rovnocenně chránit evropské spotřebitele na internetu i mimo něj;
Transformace a podpora evropského mediálního a audiovizuálního odvětví
32. poukazuje na to, že odvětví zpravodajských médií se musí transformovat, a to i další podporou odborné přípravy v žurnalistice, získáváním individuálních a kolektivních dovedností povzbuzujících inovace a spolupráci, což rovněž podpoří větší rozmanitost ve vedoucích pozicích sdělovacích prostředků, dále digitalizací newsroomů, používáním umělé inteligence, včetně strojového překladu a adaptace lidí, změnami a zlepšením tvorby a prezentace obsahu, jakož i lepšími modely distribuce a předplatného, včetně mikroplateb; podotýká, že tato transformace bude vyžadovat další investice a nové dovednosti, kterých se však subjektům v odvětví mediálního zpravodajství často nedostává, včetně subjektů, které zaujímají jen malý podíl trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby na digitální transformaci těchto odvětví poskytovaly cílenou podporu, zejména aby na ni vyčlenily finanční prostředky z programu Horizont Evropa;
33. uvědomuje si význam nezávislé žurnalistiky a jejího potenciálu pro růst díky nižším vstupním nákladům, které přineslo využívání technologií, zejména vzestup inovativních vydavatelských a platebních metod, jež usnadňují oslovení publika na internetu, což by mělo pomoci zlepšit ekonomickou situaci a pracovní podmínky nezávislých novinářů;
34. vyzývá Komisi, aby vypracovala zastřešující strategii pro mediální a informační gramotnost; poukazuje na přidanou hodnotu, kterou by mělo zahrnutí zúčastněných stran z mediálního sektoru do iniciativ na zvyšování mediální a informační gramotnosti (včetně monitorování a akcí); domnívá se, že při podpoře mediální a informační gramotnosti hrají klíčovou úlohu organizace občanské společnosti, a žádá proto Komisi a členské státy, aby je jako zúčastněné strany zahrnuly do iniciativ zaměřených na podporu žurnalistiky a mediální a informační gramotnosti; zdůrazňuje, že mediální vzdělávání je nutné podporovat ve formálním, informálním a neformálním učení pomocí koncepce celoživotního vzdělávání, tak aby se digitální a mediální dovednosti podporovaly během celého života a již od raného věku; vyzývá Komisi, aby podporovala zejména programy a iniciativy mediálního vzdělávání na univerzitách; vítá, že Komise v úzké spolupráci se skupinou ERGA zavedla soubor nástrojů pro mediální gramotnost a že jsou v praxi uplatňovány nové povinnosti v oblasti mediální gramotnosti stanovené ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách;
35. je přesvědčen, že podpora posilování nezávislých sdělovacích prostředků a zvyšování mediální a informační gramotnosti by měla být rovněž nedílnou součástí zahraniční politiky EU; zdůrazňuje, že k posílení veřejné diplomacie Unie, prosazování měkké síly a zvýšení geopolitické viditelnosti je nutná silnější politická, technická a finanční podpora, zejména v evropském sousedství a v zemích usilujících o přistoupení;
(17) https://xxx.xxxx.xxx/tax/beps/about/#:~:text=The%20Inclusive%20Framework%20on%20BEPS%20allows%20interested% 20countries%20and%20jurisdictions,implementation%20of%20the%20BEPS%20Package
Středa 20. října 2021
36. domnívá se, že v zájmu povzbuzení hospodářské soutěže by EU rovněž měla podporovat zakládání a růst startupů zabývajících se digitálními médii a za tímto účelem jim usnadnit přístup k financování a vytvořit podpůrný rámec pro inovace, který jim umožní rozšiřovat jejich činnost;
37. vítá oznámení zprávy o mediálním průmyslu, která vychází dvakrát ročně a zkoumá trendy ve sdělovacích prostředcích; zdůrazňuje, že jazyk je třeba považovat za jednotku analýzy nad rámec globálních trendů a národních území, a umožnit tak sledovat trendy, které různým způsobem ovlivňují různé jazykové oblasti, včetně úředních jazyků EU i regionálních a menšinových jazyků;
38. zdůrazňuje význam územní exkluzivity a licenčních práv pro přežití a účinné fungování audiovizuálního odvětví a v neposlední řadě zachování kulturní rozmanitosti; domnívá se, že je velmi důležité zachovat zásadu teritoriality, která je jedním ze základních kamenů evropského audiovizuálního průmyslu; zdůrazňuje proto, že je třeba vyřešit problém koncentrace dominantních subjektů na trhu na úkor alternativních nebo nezávislých nabídek; konstatuje, že držiteli práv duševního vlastnictví jsou v Evropě často autoři, výkonní umělci a nezávislí a integrovaní producenti; vybízí k přijetí opatření, jež by podpořila tvůrce digitálního obsahu a vytváření příležitostí a spravedlivého prostředí, aby tito tvůrci mohli mít podíl na příjmech plynoucích z jejich práce, zejména v digitálním prostředí;
39. zároveň vyzývá k výraznému rozšíření evropského publika legálním zpřístupněním obsahu přes hranice EU, přičemž by měla být zachována zásada smluvní svobody a využívány stávající možnosti, které jsou k dispozici v celé EU, jako je např. nařízení o přenositelnosti; zdůrazňuje, je nutné rozšířit nabídku alternativního legálního přístupu k obsahu, aby se v celé EU omezilo pirátství a aby byli odměněni tvůrci, a bere na vědomí, že postupující digitalizace stále více odstraňuje státní hranice; je znepokojen vysokými cenami některých vysílacích práv, kvůli nimž je pro menší subjekty velmi obtížné využívat audiovizuální díla, což má dopad na obsah, kulturní rozmanitost a hospodářskou soutěž; vítá, že Komise zahájila dialog se zúčastněnými stranami ve snaze zajistit širší dostupnost audiovizuálního obsahu v celé EU, a vyzývá ji, aby jeho výsledky náležité zohlednila a využila je k přezkoumání alternativních modelů financování, které by však plně dodržovaly autorské právo EU, územní exkluzivitu a spravedlivé odměňování držitelů práv;
40. domnívá se, že je třeba více zviditelnit programy a iniciativy EU zaměřené na podporu produkce a šíření kvalitních evropských děl s mezinárodním potenciálem nejen na území EU; v této souvislosti opakuje, že je zapotřebí podpora „na míru“; je toho názoru, že cílená opatření na podporu koprodukce, překladu, titulkování a dabování, předprodeje budoucích distribučních práv a společné distribuce by mohla přispět k větší dostupnosti rozmanitého evropského audiovizuálního obsahu; vítá investice, které byly provedeny na podporu evropské produkce, a se zájmem bere na vědomí několik inovativních projektů, které v tomto ohledu uskutečnily evropské organizace veřejnoprávních sdělovacích prostředků; vyjadřuje nepolevující podporu ceně Lux Audience Award a jejímu nedávnému rozšíření o hlasy občanů, které má zvýšit povědomí evropské veřejnosti o rozmanitosti evropské filmové tvorby, a opakuje, že nezávislá kina a nezávislé filmové festivaly mají klíčový význam pro odolnost tohoto odvětví;
41. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily nástroje a podpůrné akce, které by věnovaly pozornost nízké audiovizuální produkční kapacitě některých členských států; připomíná přijetí revidovaného znění směrnice o audiovizuálních mediálních službách a vyzývá zejména členské státy, aby řádně uplatňovaly čl. 13 odst. 1 této směrnice tak, aby poskytovatelé mediálních služeb v případě audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které spadají do jejich pravomoci, zajistili ve svých katalozích alespoň 30 % podíl evropských děl; žádá Komisi a skupinu ERGA, aby pečlivě sledovaly účinné uplatňování tohoto opatření a vyhodnotily úspěšnost jeho cíle;
42. zdůrazňuje, že služby nabízející video na požádání (služby VOD) a jiné inovace jsou nyní plně součástí prostředí audiovizuálních médií a že stávajícím subjektům na trhu přinášejí nové výzvy i příležitosti; konstatuje, že v mnoha ohledech probíhá nevratná transformace, v jejímž rámci mimo jiné vznikají nové trhy; vybízí zavedené subjekty v tomto odvětví, aby i nadále vstupovaly na nové trhy a přijímaly inovativní modely podnikání, aby svému publiku mohly nabízet co nejlepší služby; zastává názor, že zavádění služeb VOD pro více území by nemělo bránit kulturní a jazykové rozmanitosti Evropské unie;
43. zdůrazňuje příležitosti, které evropským tvůrcům a producentům audiovizuálních děl nabízejí velcí poskytovatelé služeb VOD; je však znepokojen častým využíváním smluv o díle na objednávku a o odkupu díla, kdy velcí poskytovatelé obvykle koupí práva duševního vlastnictví k nějakému dílu za jednorázovou platbu, a tak mají prospěch z příjmů plynoucích z využívání těchto děl; uznává, že spravedlivá tržní konkurence mezi vysílacími stanicemi a službami VDO má zásadní význam pro budoucí existenci obou odvětví, jak potvrzuje směrnice o audiovizuálních mediálních službách; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu služeb VOD na evropský filmový a audiovizuální trh, zejména na
Středa 20. října 2021
vztahy mezi různými subjekty v hodnotovém řetězci, a aby podnikla konkrétní kroky s cílem zabránit potenciálně nátlakovým praktikám, které mohou tvůrce připravit o odpovídající a přiměřenou odměnu;
44. zdůrazňuje ústřední úlohu, kterou hrají sdělovací prostředky při formování vnímání, myšlenek, postojů a chování společnosti; poukazuje na nedostatečnou rozmanitost a na nedostatečný podíl žen v tvůrčích a vedoucích pozicích v tomto odvětví; zdůrazňuje, že je důležité podporovat evropské mediální talenty, a to i vypracováním nových mentorských programů a kampaní zaměřených na rozmanitost před i za kamerou, aby tak bylo zlepšeno zastoupení žen a společensky znevýhodněných skupin a aby byly povzbuzeny ke zvážení profesní dráhy v médiích;
45. zdůrazňuje, že je důležité snížit uhlíkovou stopu audiovizuálního odvětví, zejména ve fázi produkce, během níž vzniká nejvíce emisí CO2; konstatuje, že ke snižování emisí by mohla přispět digitální řešení, jako jsou například virtuální audiovizuální produkční techniky; je přesvědčen o tom, že současný VFR nabízí skvělou příležitost pro financování ekologických projektů a pro dosažení nulových čistých emisí tohoto odvětví v tomto desetiletí; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o emisích CO2 v celém hodnotovém řetězci a navrhla cílená opatření; vyzývá Komisi, aby tento vývoj urychlila a podporovala výměnu osvědčených postupů, společné nástroje a dobrovolné normy pro snížení uhlíkové stopy v celém hodnotovém řetězci audiovizuálního odvětví, aby EU mohla splnit svůj cíl a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality; vítá proto záměr Komise vypracovat příručku osvědčených postupů pro ekologickou produkci a poskytování služeb; zdůrazňuje, že environmentální udržitelnost může být klíčovým faktorem a výhodou pro zvýšení konkurence- schopnosti tohoto odvětví a jeho atraktivity pro investice;
46. zdůrazňuje, že filmová gramotnost má mimořádný význam pro to, aby si mladší diváci uvědomili rozmanitost evropské kultury a získali povědomí o evropských dějinách, a že má obrovský potenciál k vytváření a posilování pocitu sounáležitosti a společné evropské identity; konstatuje, že evropští tvůrci, producenti, distributoři a kinematografie hrají klíčovou úlohu; považuje za nezbytné vytvořit soubor nástrojů pro rozvoj filmové gramotnosti; připomíná specifika evropské kinematografické produkce a kulturní výjimku v této oblasti, jež má za cíl zachovat kvalitní produkci evropského kontinentu; vyzývá proto členské státy, aby zvážily zařazení filmové gramotnosti do školních osnov a na všech stupních vzdělávání;
47. domnívá se, že větší finanční prostředky na digitalizaci a podporu dostupnosti evropského audiovizuálního a filmového dědictví jsou nezbytné k jeho uchování a zpřístupnění širšímu publiku; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti podpory audiovizuálního a filmového dědictví v rámci programu Kreativní Evropa, včetně podpory snazší výměny a budování kapacit mezi odborníky na restaurování a uchovávání filmů, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat nezávislým MSP, které díky svému specifickému obchodnímu modelu hrají klíčovou úlohu při ochraně bohatého a rozmanitého evropského audiovizuálního dědictví;
48. vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly obnovu a transformaci celého zpravodajského a audiovizuálního odvětví a posílily jejich odolnost a konkurenceschopnost na trhu s cílem co nejúčinněji řešit stávající výzvy a budoucí krize; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat součinnost mezi různými systémy financování EU, jako jsou Kreativní Evropa, Horizont Evropa, InvestEU a Digitální Evropa, se specifickými částkami vyhrazenými na celé zpravodajské a audiovizuální odvětví;
o
o o
49. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.