EU aktualit
Měsíčník
EU aktualit
číslo 74,
listopad 2009
strana 2
strana 6
strana 11
strana 18
strana 19
Ratifikace Lisabonské smlouvy je u konce
Vláda si nepřeje zásadní změny v rozdělování peněz z fondů EU
Hlavní téma:
Hospodářská krize, daňové souvislosti a Evropská společnost
Případová studie: Zavedení IS pro řízení výroby a kontroling
Velcí Evropané: Xxxxxx xx Xxxxxxx
Vážení čtenáři,
v průběhu celého října o sobě dávala Česká republika na evropské integrační scéně jaksepatří vědět; dokonce kvůli situaci, v níž jsme sehráli nezanedbatel- nou roli, byl významně přizpůsoben věcný obsah programu mimořádného zase- dání Evropské rady. Zajisté: jedná se o konečnou fázi schvalování Lisabonské reformní smlouvy a zejména o onen úsek, kdy po opakovaném a tentokrát klad- ném závěru irského voličstva i Německo a s patřičnou slavnostní pompou také Polsko učinily závěrečný ratifikační krok. A poté, co onen pověstný Xxxxx Xxxx zbyl v rukou České republiky jako zbývající a poslední země, která jej do té doby ještě neučinila.
Tato pozornost však byla spojována spíše s chápavým a shovívavým úsměvem, přičemž pozorovatel si obvykle myslel cosi o v současné době největším unijním
„potížistovi“ – České republice. Navíc – komentáře jejího samotného prezidenta a skupiny odporujících senátorů či dalších politiků vyhlížely vůči obsahu Xxxxxxx natolik kriticky, že očekávat bylo rovněž možné leccos. Třeba i to, že „zásluhou“ České republiky by mohla být smlouva „potopena“.
Po vytvořeném tlaku ze strany prakticky všech proevropsky zaměřených a smýšlejících politických i názorových sil a uskupení a především vzápětí poté, co nález českého Ústavního soudu opakovaně shledal Lisabonskou smlouvu v souladu s ústavním pořádkem České republiky, došlo ihned poté i k její trošku tajemné ratifikaci i z naší strany, resp. z rukou prezidenta Xxxxxxx Xxxxxx.
Těžko říci, proč si o podobnou pozici země, na níž je upírána časově pomíjivá pozornost, „koledujeme“ takovýmto nepříliš šťastným způsobem a proč jsme onu
„hvězdnou evropskou hodinu“ nesehrály v podstatně pozitivnějším a renomé po- vzbuzujícím duchu o půl roku dříve v průběhu dosud neopakovatelné příležitosti
– výkonu našeho předsednictví Radě EU.
V době, kdy sílil vůči České republice onen tlak, byly využívány různé argumenty a nástroje. Jeden z nejhojněji zmiňovaných se rovněž týkal možnosti, že naše země ztratí příležitost nominovat „svého člověka“ do výkonné instituce Unie – do Evropské komise. Otázka personálního výběru nové unijní exekutivy tak v sou- časné době zůstává v řadě zemí (logicky těch, které tak ještě neučinily) rovněž významnou událostí, na níž bude navazovat ono pověstné schvalovací kolečko. A v dalším průběhu roku k ní přibude i příprava na obsazení unijních institucí v novém – lisabonském – hávu, včetně klíčových pozic nového předsedy Rady i osoby zastupující EU v portfoliu zahraničních věcí.
Říjnový vývoj a data zveřejněná na samém počátku listopadu alespoň naznačily, že nejzávažnější pokles výkonnosti ekonomik EU je s velkou pravděpodobností již čerstvou minulostí. I přes tuto střízlivě optimistickou ekonomickou zprávu se však sluší dodat, že v letošním říjnu bylo i přes hospodářskou krizi ekonomické téma v unijním kolbišti téměř zcela zastíněno čistě politickým a institucionálním děním.
Xxxx Xxxxxxxxx
1
Česká spořitelna, a.s. Poláčkova 1976/2 140 00 Praha 4
tel.: x000 000 000 000
fax: x000 000 000 000
XX_xxxxxx@xxxx.xx xxxx://xxx.xxxx.xx/xx
EU OFFICE (KANCELÁŘ PRO EU)
Xxxx Xxxxxxxxx manažer EU Office
x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx
Xxx Xxxxxxxx
x000 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxx.xx
Xxxxx Xxxxxxxxx
x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx
KORPORÁTNÍ FINANCOVÁNÍ
Xxxxx Xxxxx
specialista EU Programu Business
x000 000 000 000, xxxxxx@xxxx.xx
FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU
Xxxxx Xxxxxx
specialista EU Programu Region
x000 000 000 000, xxxxxxx@xxxx.xx
GRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNY
Xxxxx Xxxxx
ředitel úseku EU projektů
x000 000 000 000, xxxxx@xxxxxxxxxx.xxx
Máte zájem o realizaci projektu s pod- porou fondů EU? Hledáte financování Vašich rozvojových plánů? Chcete získat více informací? Prosím, obraťte se na vý- še uvedené kontakty.
Obsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsou portál XxxXxxxx.xx a společnost Grantika ČS
Události
Česká republika jako poslední členská země ratifikovala Lisabonskou smlouvu. Dveře k podpisu prezidenta Xxxxxxx Xxxxxx otevřelo vyjednání výjimky z Listiny základních práv a svobod pro ČR. Evropská komise podepsala s Koreou dohodu o volném obchodě. Jedná se o nejdůležitější smlouvu tohoto druhu, kterou kdy EU uzavřela. Komise zahájila kroky proti sedmi státům včetně Česka týkající se nadměrného schodku veřejných financí. Případné sankce však rohodně nejsou na pořadu dne.
POLITIKA
Ratifikace Lisabonské smlouvy je u konce
Poté, co v úterý 3.11. v ranních hodinách Ústavní soud zamítl stížnost skupiny senátorů a prohlásil, že Lisabonská smlouva není v rozporu s českým ústavním řádem, připojil v 15:00 hodin pod dokument svůj dlouho očekávaný podpis i prezident Xxxxxx Xxxxx a vzápětí ji kontrasignoval i premiér Xxx Xxxxxxx.
Evropská unie si oddechla. Maratón, který začal v roce 2001 přípravou předchůdkyně Lisabonské smlouvy – evropské ústavní smlouvy – po mnoha peripetiích skončil.
Rozhodnutí Ústavního soudu a podpisu prezidenta republiky předcházelo vyjednání výjimky z Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, pro Českou republiku. Lídři evropské sedmadvacítky na summitu tím vyšli vstříc českému prezidentovi Xxxxxxx Xxxxxxxx, který právě touto výjimkou podmiňoval svůj podpis pod dokumentem.
Česká republika se tak nebude muset řídit Listinou základních práv EU. Dokument, který evropským občanům vedle občanských svobod zajišťuje i celou řadu sociálních svobod, se stal terčem kritiky prezidenta Xxxxxx, podle kterého by po jeho přijetí hrozilo prolomení poválečných Benešových dekretů.
Ve spolupráci se švédským předsednictvím tak musela vláda najít takovou formulaci, která by uspokojila nejen Xxxxxxx požadavek, ale také námitky jiných členských zemí, zejména Slovenska a Maďarska.
Země | Datum ratifikace | Země | Datum ratifikace |
Maďarsko | 6.2.2008 | Finsko | 11.6.2008 |
Malta | 6.2.2008 | Řecko | 11.6.2008 |
Francie | 14.2.2008 | Kypr | 3.7.2008 |
Rumunsko | 11.3.2008 | Nizozemsko | 8.7.2008 |
Slovensko | 10.4.2008 | Belgie | 10.7.2008 |
Portugalsko | 23.4.2008 | Španělsko | 15.7.2008 |
Slovinsko | 24.4.2008 | UK | 16.7.2008 |
Bulharsko | 28.4.2008 | Itálie | 8.8.2008 |
Lotyšsko | 8.5.2008 | Švédsko | 10.12.2008 |
Litva | 8.5.2008 | Německo | 25.9.2009 |
Rakousko | 13.5.2008 | Polsko | 13.10.2009 |
Dánsko | 29.5.2008 | Irsko | 23.10.2009 |
Lucembursko | 29.5.2008 | ČR | 3.11.2009 |
Estonsko | 11.6.2008 |
Ratifikační proces Lisabonské smlouvy
Zdroj: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx/xxxxx_xx.xxx
Nakonec zvítězila vůle ke kompromisu a lídři evropských zemí nakonec odsouhlasili návrh švédského předsednictví, podle nějž Česká republika získá stejnou výjimku z Listiny základních práv EU, kterou si v minulosti vyjednala Velká Británie a Polsko. Český požadavek se tak stane součástí protokolu 30 Lisabonské smlouvy. Hovoří se o tom, že protokol
členské země ratifikují při nejbližší možné příležitosti, což bude zřejmě při uzavření přístupové smlouvy s Chorvatskem.
xxxx://xxx.xx0000.xx/xxxxxxxx_xx/0.00000!xxxx/xxxxxxxx/xxxx/ ER%20conclusions.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx-x-xxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxx onu-je-u-konce-xxxxx-podepsal-006701
EKONOMIKA A EURO
Brusel chce v novém rozpočtu nižší výdaje na zemědělství
Podle pracovní verze návrhu revize evropského rozpočtu z pera Evropské komise se výdaje na společnou zemědělskou politiku mají snížit. V následující finanční perspektivě 2014 až 2020 má více peněz jít na podporu ekonomiky, boj s klimatickými změnami a zahraniční politiku.
Dokument počítá se „zásadní reformou“, která by znamenala převedení části prostředků, které Evropa nyní vyplácí zemědělcům, na financování nových výzev.
Nové členské země, které jsou v současné době největšími příjemci peněz v rámci evropské regionální politiky, by podle návrhu měly do budoucna do evropského rozpočtu odvádět více peněz, než je tomu nyní.
Podle Komise je z evropského rozpočtu třeba podporovat tyto prioritní oblasti s nejvyšší přidanou hodnotou:
• Udržitelný růst a zaměstnanost – podpora přechodu na „nízkoemisní ekonomiku“, výzkumu a posilování konkurenceschopnosti za pomoci inovací.
• Klimatické změny a energetika – vývoj nových technologií, které zvýší energetickou účinnost, úspory a zajistí dodávku nízkoemisních energií.
• Globální Evropa – podpora bezpečnosti, prosperity a solidarity po celém světě, boj s chudobou, řízení migrace a posilování spolupráce se sousedními zeměmi.
Součástí návrhu jsou i změny v systému, jakým členské země přispívají do společného evropského rozpočtu. Do budoucna by mělo dojít k odstranění příspěvku založeném na DPH a jeho nahrazení novým zdrojem. Jednou z možných cest by podle Komise bylo využít peníze z aukcí povolenek na emise CO2. Uvažuje se i o zpoplatnění SMS zpráv, zdanění finančních transakcí nebo zavedení nových poplatků v letecké dopravě. Návrh též předpokládá odstranění tzv. „britského rabatu“.
Reforma společného rozpočtu EU, který stále spíše odpovídá potřebám konce 20. století, je úctyhodná věc. Rozhodujícími hráči při určování výdajových priorit i příjmových zdrojů společného rozpočtu jsou členské státy, a tak je otázkou, jak v konečném důsledku záměry Evropské komise překopají.
xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/xxxxx_xx.xxx
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxx-xxxx-x-xx vem-rozpoctu-nizsi-vydaje-na-zemedelstvi-006669
Události
ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Unie podepsala dohodu s Korejci o volném obchodu
Unie s Jižní Koreou podepsala dlouho očekávanou dohodu o volném obchodu, která by měla ulehčit vzájemnou výměnu zboží a služeb v celkové hodnotě okolo 100 miliard eur.
Soul a Brusel vyjednávaly o volném obchodu od dubna 2007 do července 2009. Asijské ekonomiky nabízejí, především díky jejich raketovému růstu, řadu příležitostí, které je ovšem kvůli mnoha bariérám obtížné využít. Evropští podnikatelé už několik let žádají, aby jim asijské státy zlepšily podmínky pro jejich fungování na tamních trzích.
Země sedmadvacítky proto pověřily Evropskou komisi k vyjednávání o dohodách o volném obchodu s Indií, Jižní Koreou a zeměmi skupiny ASEAN. Nová smlouva s Jižní Koreou by měla vstoupit v platnost v druhé polovině příštího roku, tedy pokud ji schválí Evropský parlament a národní parlamenty.
Obchodní dohoda s Jižní Koreou je nejdůležitější smlouvou tohoto druhu, kterou kdy Unie s nějakou třetí zemí podepsala. Měla by přinést okolo 19 miliard eur do kapes evropských exportérů a přibližně 12 miliard jejich protějškům vyvážejícím naopak z Koreji do Evropy.
Už příští rok přestanou platit při dovozu do Koreji cla (1,6 miliardy eur ročně) a odbourat by se měla i řada netarifních překážek v podobě různých regulací hlavně v sektorech výroby automobilů, léků nebo elektroniky. Během následujících tří let odpadne 99,4 % cel, která zatěžovala evropské exportéry, a 95,8 % cel pro korejské vývozce. Hned se vstupem dohody v platnost dojde ke zrušení zhruba tří čtvrtin tarifních bariér.
„Pro EU je toto první dohoda o volném obchodu v 21. století, která vytváří úzké hospodářské vazby s jiným rozvinutým hospodářstvím. Otevře nové tržní příležitosti pro evropské společnosti,“ uvedla komisařka pro obchod Xxxxxxxxx Xxxxxx.
Byť v krátkodobém období mohou některé dosud chráněné evropské obory ztratit, z dlouhodobého hlediska odbourávání obchodních bariér povede v EU k vyšší konkurenceschopnosti a většímu růstu.
xxxx://xxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxx/xxxxx.xxx?xxx000&xxxxx
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx-x-xxxxxx/xxxxxx/xxxx-x-xxxxxxx-x yvolal-kritiku-automobilek-006627
ROZPOČET
Komise tlačí Německo, Itálii a další země k rozpočtové disciplíně
Evropská komise zahájila kroky proti Německu, Itálii a sedmi dalším zemím, jejichž rozpočtové deficity narostly vysoko nad povolený strop.
Evropská komise se rozhodla, že zatím nebude sankcionovat státy, které překročí 3% (vůči HDP) limity pro deficit. V době krize by totiž sankce jen dále zvyšovaly deficity těchto států. Proto Komise počká do doby, než protikrizová opatření zaberou a členské státy se dohodnou skoncovat s fiskální stimulací . Státy eurozóny by teoreticky mohly být pokutovány, státům mimo eurozónu by zase hrozilo, že by jim mohly být pozastaveny peníze z evropských fondů.
V říjnu Komise zahájila kroky proti Rakousku, Belgii, ČR, Německu, Itálii, Nizozemsku, Portugalsku, Slovensku a Slovinsku. Vysoké rozpočtové deficity způsobuje hospodářská recese, která výrazně snižuje státní příjmy. Rozpočty dále navyšuje snaha států nastartovat ekonomiky fiskálními stimuly. Dalších 11 států „sedmadvacítky“ je předmětem disciplinárního jednání, neboť jejich chování odporuje ustanovením Paktu růstu a stability, který má být oporou pro jednotnou měnu.
Almunia řekl, že uvedený pakt je dostatečně flexibilní na to, aby umožnil podpůrné kroky, avšak až krize skončí, bude Komise znovu vyžadovat dodržování fiskální disciplíny.
Státy, které již čelí disciplinárnímu řízení, dostaly jistá doporučení. Irsko by mělo svůj deficitní rozpočet napravit do roku 2013, Francie, Polsko a Španělsko do roku 2012, Maďarsko, Litva a Rumunsko do roku 2011 a Řecko do konce roku 2010. Zbytku států by měla Komise prozradit tento termín v průběhu listopadu.
Zbrklé snižování schodků veřejných financí za každou cenu by bylo kontraproduktivní řešení, které by vedlo k opětovnému propadu do recese a naplnění scénáře „W“. Na druhou stranu až dojde ke zřetelnému nastartování evropské ekonomiky, veřejné finance by se měly rychle konsolidovat.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1428
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxx-x emecko-italii-a-dalsi-zeme-krozpoctove-discipline-006590
Události
Evropská unie hodlá členským státům stanovit závazné plány na zvýšení energetické účinnosti, prozradil přepracovaný návrh Akčního plánu pro energetickou účinnost. Chorvatsko dále pokročilo v přístupových rozhovorech s EU, když otevřelo šest nových vyjednávacích kapitol. Lídři členských států EU se na svém summitu dohodli na pomoci financování boje s klimatickými změnami v rozvojových státech. Evropská komise vyslyšela ČR a hrozí Kanadě zavedením odvetných víz pro diplomaty.
ENERGETIKA A DOPRAVA
EU chystá plán na povinné úspory energie
Evropská komise hodlá členským státům stanovit závazné plány na zvýšení energetické účinnosti, píše se v přepracovaném návrhu Akčního plánu pro energetickou účinnost, který má EurActiv k dispozici. Oficiální Akční plán by mohl být Komisí předložen do konce roku.
Návrh s názvem „7 opatření pro 2 milióny nových pracovních míst“ zjednodušuje Akční plán pro energetickou účinnost z roku 2006, a to zejména tím, že se zaměřuje jen na několik vybraných kritérií účinnosti.
Návrh vychází z toho, že se Evropské unii za současného stavu těžko podaří splnit své cíle na snížení energetické spotřeby o 20 % do roku 2020. Reálně by to totiž mohlo být pouze 11 %.
Nejkontroverznější částí návrhu je plán na stanovení povinných energetických úspor pro jednotlivé členské státy v takové výši, aby bylo možné splnit zmiňovaný cíl EU na snížení spotřeby energie do roku 2020. Nový dokument navrhuje, že by mohly být stanoveny cíle pro jednotlivá odvětví (které by se také mohly vztahovat pouze na budovy), nebo by mohly být zahrnuty všechny oblasti hospodářství.
Evropská komise nicméně nespecifikuje, zda by měly být každému členskému státu stanoveny absolutní limity spotřeby pro rok 2020, nebo zda budou povinné energetické úspory určeny jako podíl plánované spotřeby energie jednotlivých států. Konečná podoba plánu bude známa až po prozkoumání obou těchto variant a poté, co se členské státy dohodnou, jak se budou na celkových energetických úsporách EU podílet.
Na rozdíl od opatření na snížení produkce skleníkových plynů nebo cílů na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů jsou závazná opatření pro zvýšení energetické účinnosti vnímána značně kontroverzně. Je proto silně nejisté, zda a v jaké podobě budou nakonec přijata. Přijetí závazných cílů by totiž musely odsouhlasit samy členské státy a rovněž Evropský parlament.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xx-xxxxxx-xxxx-xx-xx vinne-uspory-energie-006617
ROZŠÍŘENÍ
Chorvatsko pokročilo v přístupových rozhovorech
Chorvatsko dosáhlo „značného pokroku“ v přístupových rozhovorech s EU, když uzavřelo pět vyjednávacích kapitol a zahájilo jednání v dalších šesti, pochvaloval si eurokomisař pro rozšíření Xxxx Xxxx.
Klíčovým prvkem bylo urovnání několikaletého hraničního sporu mezi Slovinskem a Chorvatskem, v důsledku čehož Slovinsko odblokovalo přístupové rozhovory.
„Odblokování přístupových jednání s Chorvatskem a rozlousknutí hraničního sporu není jen dvojitým vítězstvím pro
Slovinsko a Chorvatsko, ale vítězstvím trojitým, protože další vítěznou stranou je i Evropská unie,“ prohlásil v této souvislosti eurokomisař Xxxx Xxxx.
Bruselské setkání zástupců EU, Chorvatska a Slovinska, které probíhalo pod taktovkou švédského ministra zahraničí Xxxxx Xxxxxx, zahájilo jednání s Chorvatskem v šesti kapitolách:
• Kapitole 4 – Volný pohyb kapitálu
• Kapitole 11 – Zemědělství a rozvoj venkova
• Kapitole 12 – Bezpečnost potravin a veterinární a fytosanitární politika
• Kapitole 16 – Daně
• Kapitole 22 – Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů
• Kapitole 24 – Vnitro, svoboda a bezpečnost
Již dříve bylo ukončeno jednání v pěti jiných kapitolách:
• Kapitole 2 – Volný pohyb pracovníků
• Kapitole 6 – Obchodní právo
• Kapitole 17 – Statistika
• Kapitole 21 – Transevropské sítě
• Kapitole 29 – Celní unie
Jak Evropská unie, tak kandidátská země Chorvatsko si uvědomují, že uzavření některých kapitol (například vnitro a lidská práva) bude obtížné. V první řadě Chorvatsko nyní musí přijmout opatření v boji proti korupci a zefektivnit své soudnictví a veřejnou správu. Musí rovněž vykázat plnou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Domníváme se, že vstup Chorvatska do EU je reálné očekávat v roce 2012.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/er/110398.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-x-x ristupovych-rozhovorech-s-chorvatskem-006581
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Unie se dohodla na financování boje s klimatickou změnou
Polští politici na summitu EU prosadili, že členské země Unie budou do začátku platnosti nové klimatické dohody posílat peníze do rozvojových států dobrovolně a nikoliv povinně, jak požadovala Komise. Konkrétní mechanismus financování boje proti klimatickým změnám v rozvojových zemích zůstává stále nejasný.
Evropští státníci vyzvali všechny země světa k omezení emisí do roku 2050 alespoň o 50 %; vyspělé státy nejméně o 80–95 % oproti roku 1990. Tento cíl je v souladu s tím, co požaduje Mezinárodní panel ke klimatické změně (IPCC), který chce rovněž 80-95% redukci, dočteme se v závěrech summitu.
Události
Tam se také opakuje, že EU je v Kodani připravena se zavázat ke střednědobému cíli ve výši 30 % v případě, že se ostatní vyspělé země uvolí ke srovnatelnému snížení emisí a rozvojové země přispějí způsobem „odpovídajícím jejich odpovědnosti za emise a jejich možnostem“.
Mezinárodní finanční podporu pro rozvojové státy odhaduje Unie na 22-50 miliard eur ročně do roku 2020 s tím, že vyspělé země se mají na tomto příspěvku podílet na základě
„spravedlivého“ klíče. Uvedené rozpětí (tj. 22-50) se může během jednání v Kodani zúžit, píše se v závěrech. Celkově má boj proti klimatickým změnám v rozvojovém světě přijít na 100 miliard eur za rok.
Vyspělé země by podle odhadů Komise měly od roku 2010 ročně rozvojovým státům přispívat na boj proti změnám klimatu 5-7 miliardami eur. V závěrech summitu se ale píše, že toto číslo může být nakonec jiné. Záležet bude na tom, jak dopadne konference v Kodani a jak se k podobnému požadavku postaví další klíčoví hráči. Co je však důležité, Polsku se nakonec podařilo prosadit, že příspěvky států sedmadvacítky budou, než začne platit nová dohoda o klimatu (Kjóto vyprší v roce 2012), dobrovolné a ne povinné.
Evropská unie se shodla na společné pozici před klíčovým kodaňským summitem, byť nepříliš konkrétní. Jeho výsledky je však nyní obtížné predikovat.
xxxx://xxx.xx0000.xx/xxxxxxxx_xx/0.00000!xxxx/xxxxxxxx/xxxx/ ER%20conclusions.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxx-xxxxxx-xx-x ydupali-dobrovolne-prispevky-006687
EU určila, o kolik má letecký a lodní průmysl snížit emise
Ministři životního prostředí států EU se shodli, že nová dohoda o klimatických změnách, která má být vyjednána na prosincové konferenci v Kodani, by se měla týkat také emisí z lodní a letecké dopravy, které neustále rostou.
EU začala omezovat emise leteckého průmyslu vloni poté, co Mezinárodní organizace pro civilní letectví v tomto ohledu nevyvíjela žádnou snahu. EU začala nutit aerolinky, které využívají letišť v EU, aby se podílely na unijním systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Tuto jednostrannou aktivitu EU ale kritizovaly USA. Unie proto nyní věří, že nová klimatická dohoda poskytne řešení, které by bylo respektované po celém světě a že zapojením dvou výrazně znečišťujících sektorů (lodního a leteckého) do tržních mechanismů (např. trhu s emisními povolenkami) zajistí financování budoucích plánů na snížení emisí.
Emise oxidu uhličitého u letadel by se podle názoru evropských ministrů životního prostředí měly do cílového roku 2020 celosvětově klesnout o 10 % a u lodní dopravy o 20 %.
Jak a do jaké míry nakonec bude letecká a lodní doprava z pohledu emisí skleníkových plynů regulována, bude záviset
na výsledcích kodaňské konference. Právě v Kodani se bude jednat o nástupci Kjótského protokolu, který vyprší v roce 2012.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressdata/en/envir/110634.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxx/xx-xxxxxx-x-xxxxx- by-xxx-xxxxxxx-a-lodni-prumysl-snizit-sve-emise-006652
JUSTICE A ZÁLEŽITOSTI VNITRA
Evropská komise hrozí Kanadě zavedením víz pro diplomaty
Pokud Kanada nepřijde do konce roku s návrhem, jak v blízké budoucnosti obnovit bezvízový styk s Českou republikou, Komise Radě doporučí přijmout odvetná opatření v podobě víz pro kanadské diplomaty a držitele služebních pasů.
Kanada 14. července 2009 jednostranně zavedla víza pro občany České republiky a poprvé v historii nastala situace, kdy třetí země obnovila vízovou povinnost pro občany některé ze zemí EU.
K opětovnému zavedení víz se Kanada rozhodla poté, co tamní úřady zaregistrovaly zvýšený počet žadatelů o azyl z ČR.
Česká republika na obnovení vízové povinnosti zareagovala symbolickým zavedením víz pro kanadské diplomaty a požádala své partnery v Evropské unii o vyjádření solidarity a pomoc při řešení vízového sporu.
Místo toho vláda požadovala, aby Češi nemuseli pro víza do Vídně, ale aby je mohli vyřídit v Praze. Zároveň usilovala o to, aby formuláře žádostí o vydání víz byly „férovější“ a aby v nich nebylo zapotřebí vyplňovat takové údaje, jako jsou například informace o rodinných příslušnících a partnerech.
Ministři zahraničí EU na svém jednání vzápětí České republice vyjádřili solidaritu, ale s návrhem řešení musí přijít Evropská komise. Ta v říjnu představila zprávu, v níž vyjádřila politování, že k česko-kanadskému sporu vůbec došlo a vyzvala k jeho
Události
Evropská exekutiva připravila doporučení pro dosahování lepší energetické účinnosti v sektoru informačních a telekomunikačních technologií. Česká vláda schválila rámcovou pozici k budoucnosti kohezní politiky EU, podle které si nadále přeje, aby se fondy EU primárně zaměřovaly na podporu méně rozvinutých regionů a zemí. Tempo čerpání fondů EU se na podzim zrychluje. Podle informací Ministerstva pro místní rozvoj bylo ke konci září realizátorům projektů vyplaceno více než 42 miliard korun.
rychlému urovnání. Pokud Kanada uvedené požadavky do konce roku „uspokojivým způsobem“ nevyřeší, Komise Radě navrhne, aby EU zavedla vízovou povinnost pro kanadské diplomaty a držitele služebních pasů.
Krok Evropské komise je příkladem toho, jak Česká republika prostřednictvím členství ve velkém půl miliardovém společenství prosazuje svoje zájmy. Vízová povinnost pro naše občany může být odvolána či zmírněna tlakem celé EU, iniciativa izolované ČR by měla mnohem menší šanci na úspěch.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1547
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx0/xxxxxx/ evropska-komise-hrozi-kanade-zavedenim-viz-pro-diplomaty- 006648
INFORMAČNÍ SPOLEČNOST
IT musí pomoci v dosahování energetických úspor
Evropská komise představila dlouho očekávaná doporučení ohledně využití informačních a komunikačních technologií pro dosahování lepší energetické účinnosti. Komise předpokládá, že účty evropských domácností za elektřinu by mohly v důsledků této iniciativy poklesnout asi o 10 %.
Brusel odhalil sérii opatření, která mají zlepšit využití informačních a komunikačních technologií (ICT) v boji proti globálnímu oteplování. Podle studie společnosti McKinsey může vhodné využití ICT snížit exhalace CO2 do roku 2020 až o 15 %. Evropská exekutiva se současně snaží unijní průmyslníky přesvědčit, aby se zavázali ke snížení emisí, které produkuje samotný ICT sektor. Na podporu těchto dvou politik rozjela Komise v březnu tohoto roku speciální
„akční plán“.
Podle něho by se členské státy měly do konce příštího roku dohodnout na společných standardech pro novou generaci měřících zařízení (smart metering systems) a do konce roku 2012 má být jasno o konkrétním harmonogramu rozmisťování těchto zařízení do evropských domácností a kanceláří.
Co si od nich Komise slibuje? Pokud budou mít obyvatelé Unie možnost snadno a rychle zjistit, kolik je stojí provoz jednotlivých domácích spotřebičů, budou mnohem více motivováni k úsporám. To samé, jen ve větším, platí také pro kanceláře.
Společnosti jako IBM nebo Cisco Systems, které se vývojem
„chytrých“ měřících zařízení zabývají, by mohly z iniciativy Komise výrazně profitovat. Brusel si to dobře uvědomuje a chce od těchto firem, aby na oplátku stanovily závazné cíle zaměřené na snižování emisí CO2 v ICT sektoru. Například komisařka pro informační společnost Xxxxxxx Xxxxxx požaduje,
aby se v ICT zlepšila energetická účinnost do roku 2015 o minimálně 20 %.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1498
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx-xx-xxxx-xxxxx i-v-dosahovani-energetickych-uspor-006610
Evropská unie usnadní digitalizaci knih
Evropská komise se pokusí usnadnit převádění knižního dědictví do digitalizované podoby a jeho zveřejňování na internetu.
Odhodlání Evropské komise urychlit skenování knižních děl a jejich zpřístupnění široké veřejnosti bylo povzbuzeno především rozhodnutím amerického gigantu Google digitalizovat světové knižní fondy. „Evropa si nemůže dovolit v této oblasti pokulhávat,“ prohlásil Xxxxxxx XxXxxxxx, eurokomisař pro vnitřní trh a služby, a dodal, že „je třeba podpořit Evropu, aby se stala centrem kreativity a inovací.“ K tomu jí má pomoct právě zdigitalizování dědictví evropských knihoven.
Překážkou zůstávají autorská práva. Evropská unie se musí pokusit nalézt co nejefektivnější způsob, jak nejlépe kompenzovat autory a nakladatele, jejichž díla budou zveřejněna na internetu. Řešením by mohly být udělované licence a vyplácené kompenzace držitelům autorských práv ze speciálního fondu.
Evropská komise také uvedla, že by ráda, aby systém začal fungovat co nejdříve. Digitalizace evropských děl totiž postupuje velmi pomalu. Přispívá k tomu především současný stav evropské legislativy v této oblasti – členské státy si totiž pravidla upravují samy, argumentuje Komise.
Během října se k problematice digitalizace knižního dědictví vyjádřila také německá kancléřka Xxxxxx Xxxxxxxxx, která nesouhlasí s realizací ambiciózního projektu Google Books, jenž má za cíl zdigitalizovat světové knižní fondy. Nelíbí se jí zejména otázka autorských práv; Google skenuje knihy z amerických knihoven, aniž by si před tím opatřil svolení od evropských držitelů autorských práv.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1544
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx0/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxx-xxxx dni-digitalizaci-knih-006644
REGIONÁLNÍ POLITIKA
Vláda si zásadní změny ve způsobu rozdělování peněz nepřeje
Česká vláda schválila rámcovou pozici k budoucnosti evropské politiky soudržnosti, v níž nastiňuje, jak si v novém sedmiletém finančním rámci (2014-2020) představuje její fungování.
Události
Důležitý je v tomto ohledu zejména hospodářský vývoj regionů, které v současné době získávají evropské dotace v rámci hlavního cíle Konvergence. Z tohoto cíle je možné podporovat pouze regiony, jejichž HDP v přepočtu na obyvatele nepřevyšuje 75 % průměrné hodnoty celé EU. Zatímco v současném programovacím období se z této škatulky vymyká pouze Praha, po roce 2013 by takových regionů mohlo být více.
Dalším otazníkem je i budoucí nastavení celé politiky hospodářské a sociální soudržnosti, lépe řečeno zda a jak se změní její priority. Zejména bohatší členské země naléhají, aby se priority posunuly směrem k podpoře cílů vycházejících z plnění Lisabonské strategie a tzv. nových výzev (boj s klimatickými změnami, migrací nebo globalizací světové ekonomiky).
Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky uvažuje tři možné scénáře vývoje. Podle základní varianty (pravděpodobnost 60 %) s výjimkou Prahy žádný z regionů v době hodnocení nepřekročí hranici 75 % HDP na hlavu. K této hranici se budou blížit pouze Střední Čechy a Jihozápad. Ve zbývajících dvou scénářích (oba s pravděpodobností 15 %) zmíněné dva regiony 75% hranici překročí (optimistický scénář) či nikoliv (pesimistická varianta).
Na základě uvedených scénářů si vláda do budoucna žádnou zásadní změnu nepřeje. Kohezní politika by se podle ní měla i nadále soustředit zejména na podporu méně rozvinutých regionů a členských států.
Vláda by ráda rozšířila možnosti financování z Fondu soudržnosti. Z něj lze v současné době možné financovat pouze projekty v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury a ochrany životního prostředí. Podle dokumentu by k nim měla přibýt podpora vědecko-výzkumné infrastruktury, což by pomohlo hlavnímu městu Praze.
Diskuse je nyní v rukou Evropské komise, která by v příštím roce měla zveřejnit první obrysy návrhu budoucí podoby kohezní politiky po roce 2013.
xxxx://xxx.xxx.xx/Xxx-xxxxx/Xxxxxxx-xxxxxx/0000/Xxxxxxx- pozice-CR-k-budoucnosti-kohezni-politiky-E
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx-xxx du-eu-vlada-si-zasadni-zmeny-ve-zpusobu-rozdelovani-penez
Tempo čerpání evropských dotací se zrychluje
Nejnovější statistiky Ministerstva pro místní rozvoj, které je zodpovědné za koordinaci čerpání peněz z evropských strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, ukazují, že se proplácení projektů v posledních měsících výrazně zrychlilo. Pouze za měsíc září úřady příjemcům proplatily projekty za 13,6 miliard korun, což je o téměř 50 % více než v předchozím měsíci.
Vláda premiéra Xxxx Xxxxxxxx považuje čerpání evropských dotací za jednu ze slabin fungování české státní správy. Česká republika má v letech 2007-2013 nárok na 26,7 miliard eur. To odpovídá zhruba 700 miliardám korun, přestože skutečná výše dotací závisí na vývoji kurzu koruny.
Způsob čerpání dotací z fondů EU by ale vláda i s ohledem na hospodářskou krizi ráda zlepšila a kabinet Xxxx Xxxxxxxx tento bod také zařadil mezi své priority do voleb na jaře 2010.
Na určité zrychlení při vyhodnocování a proplácení projektů poukazují nejnovější čísla, která ve čtvrtek zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Zatímco počátkem května úřady příjemcům proplatily podporu ve výši 8,2 miliard korun, začátkem října je to již 42 miliard a úřady již navíc rozhodly o proplacení dalších 44,5 miliard. Česká republika tak podle MMR nebude mít s největší pravděpodobností problém vyčerpat celou částku 90,6 miliard korun, kterou měla k dispozici na rok 2007 (peníze na daný rok členské země čerpají zpětně, maximálně po dobu tří let; proto se také údaje vztahují k tomuto roku).
Vyplacené dotace z fondů EU příjemcům k 30.9.2010
mil. Kč | % z alokace na r. 2007 | |
OP D | 19 932,10 | 86,8 |
OP ŽP | 3 016,40 | 16,7 |
OP PI | 6 257,30 | 56,0 |
OP VaVpI | 0,00 | 0,0 |
OP VK | 495,30 | 7,4 |
OP LZZ | 828,20 | 12,3 |
IOP | 567,80 | 10,0 |
OP TP | 111,00 | 12,2 |
ROP SZ | 627,30 | 22,9 |
ROP MS | 1 243,40 | 46,6 |
ROP JV | 1 881,90 | 72,7 |
ROP SM | 2 000,70 | 89,5 |
ROP SV | 2 138,60 | 87,1 |
ROP JZ | 1 187,20 | 52,1 |
ROP SČ | 1 088,20 | 53,0 |
OP PK | 654,80 | 69,9 |
OP PA | 133,70 | 31,0 |
Celkem | 42 164,00 | 46,5 |
Zdroj: MMR
Objektivní zhodnocení úspěšného čerpání díky pravidlu N+3 je nyní nemožné. V předchozím programovacím období 2004–2006 Česká republika vyčerpala téměř 100 % alokované částky a zopakování takto vynikajícího výsledku bude obtížně splnitelné.
xxxx://xxx.xxx.xx/Xxx-xxxxx/Xxxxxxx-xxxxxx/0000/Xxxx-xx-x-x ondu-EU-vycerpali-vice-nez-42-miliard-k
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxx- evropskych-dotaci-se-zrychluje-006665
Kalendárium
Statistika Eurostatu prokázala, že z hlediska podílu zaměstnanců působících v sektoru high-tech znalostně náročných službách patří region hlavního města Prahy mezi tři nejúspěšnější. Komunitární program na výměnu studentů mezi členskými zeměmi Xxxxxxx nedávno oslavil významné výročí, když zprostředkovat výměnné pobyty již pro 2 miliony mladých lidí. V Úředním věstníku EU zveřejněna nová opatření, která umožňují telefonům 3G používat kmitočtové pásmo GSM.
1. ŘÍJNA
Jednání Euroskupiny a Rady EU k hospodářským a finančním záležitostem: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxx_ articles/article15914_en.htm
Komise přijímá opatření k zajištění ekologičtější, lépe organizované a příjemnější dopravy ve městech: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1379
Evropská komise vítá kroky USA k nezávislejší, kontrolovatelnější a mezinárodnější správě internetu: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1397
2. ŘÍJNA
Zpráva Evropského hospodářského a sociálního výboru požaduje širší pohled: xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxx/xx/xxxx/0000/ communique-presse-eesc-122-2009-en.doc
EU podporuje potlačení diskriminace: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=601&furtherNews=yes
Komise zahajuje provoz otevřené služby EGNOS – přístup zdarma pro občany a podniky: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXx xxxxxxXxxxxx.xx?reference=IP/09/1399
Komise předložila zprávy o nadměrných deficitech u devíti zemí: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxx_xxxxxxxx/ article15908_en.htm
Starostové Evropy i Ameriky spojili síly v boji proti klimatickým změnám: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxx ence=IP/09/1436
Europoslanci požadují kompenzaci pro klienty zkrachovalých leteckých společností:
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 61779-292-10-43-910-20091002STO61739-2009-19-10-2009/
9. ŘÍJNA
Zápis ze zasedání Rady EU k dopravě, telekomunikacím a energetice: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/ docs/pressdata/en/trans/110493.pdf
12. ŘÍJNA
Xxxxx Xxxx: osvěžení pro evropskou nákladní dopravu: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1496
Zápis ze zasedání Rady EU k zaměstnanosti, sociální politice, zdraví a ochraně spotřebitelů: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/lsa/110511.pdf
5. ŘÍJNA
13. ŘÍJNA
Názor Komise na dočasné prodloužení pracovní doby u
služebně mladých lékařů: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx? langId=en&catId=89&newsId=603&furtherNews=yes
Týden regionů v Bruselu: Open Days: xxxx://xx.xxxxxx.xx/ regional_policy/conferences/od2009/index.cfm
6. ŘÍJNA
Již 2 miliony studentů využily programu Erasmus: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1421
7. ŘÍJNA
Komise dláždí cestu pro jednotnou evropskou službu mýtného: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1423
Statistiky: EU 27 jako světový vůdce na trhu s potravinami a nápoji: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx/XXX_XXXXXX/ KS-SF-09-078/EN/KS-SF-09-078-EN.PDF
Pakt starostů a primátorů na pomoc rozvoji nástrojům k rekdukci emisí CO2 v evropských městech: xxxx://xxxxxx.xx/ rapid/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?reference=IP/09/1416
8. ŘÍJNA
Výroční zpráva z eurooblasti za rok 2009: xxxx://xx.xxxxxx.xx/ economy_finance/thematic_articles/article15859_en.htm
Podpora Nizozemským stavebním dělníkům z Antigloba- lizačního fondu: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxxx Id=612&furtherNews=yes
14. ŘÍJNA
Zpráva Eurostatu – Ročenka regionálních statistik 2009: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx/XXX_XXXXXX/XX-XX- 09-001/EN/KS-HA-09-001-EN.PDF
15. ŘÍJNA
Podíl zaměstnanosti v high-tech znalostně náročných službách
8,9 % Berkshire, Buckinghamshire and Oxfordshire (UK) |
8,3 % Stockholm (SE) |
7,0 % Praha (CZ) |
6,7 % Comunidad de Madrid (ES) |
6,6 % Bedfordshire and Hertfordshire (UK) |
6,4 % Hovedstaden (DK) |
6,4 % Bratislavský kraj (SK) |
6,2 % Auvergne (FR) |
6,2 % Prov. Vlaams Brabant (BE) |
6,2 % Közép-Magyarország (HU) |
Zdroj: Eurostat
Kalendárium
Zasedání skupiny odborníků se zabývalo smluvními vztahy a vyjednávací pozicí v odvětví mléka a mléčných výrobků: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1521
16. ŘÍJNA
Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví v zaměstnání: Co si Evropané myslí o svých pracovních podmínkách?: xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxx/Xx_Xxxx_Xxxxxxx
19. ŘÍJNA
Podnikání a průmysl – zkušenosti firem s přístupem k financím: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/x_x/xxxx/xxxxxxx_0000_xx.xxx
Pracovní trh v EU opět oslabuje: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx n.jsp?langId=en&catId=89&newsId=618&furtherNews=yes
Nové webové stránky na pomoc rozvojové spolupráci: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1531
20. ŘÍJNA
Už jste se vyjádřili k pravidlům financování EU?: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1542
21. ŘÍJNA
Zápis ze zasedání Rady EU k hospodářským a finančním záležitostem: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_ data/docs/pressdata/en/ecofin/110622.pdf
Aktualizovaná zpráva EU: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xx/000000/ sommai00.htm
EU je připravena na bezdrátové širokopásmové připojení v kmitočtovém pásmu GSM: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxx xxXxxxxx.xx?reference=IP/09/1545
22. ŘÍJNA
Zápis ze zasedání Rady EU k životnímu prostředí: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/envir/110643.pdf
EIB schválila další půjčky 600 mil. eur na pomoc automobilovému průmyslu: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxx xxxXxxxxx.xx?reference=BEI/09/207
Pomoc rakouským zaměstnancům automobilového průmyslu z Antiglobalizačního fondu: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx
?langId=en&catId=89&newsId=623&furtherNews=yes
23. ŘÍJNA
Statistiky – cestovní ruch v první polovině roku 2009: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxx/XXX_XXXXXX/XX-XX- 09-042/EN/KS-QA-09-042-EN.PDF
Xxxxxxx a Xxxxxxx – inovační finanční nástroje kohezní politiky EU: xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxx-xxx-xxxxxxx-xxx ference.htm?lang=en
26. ŘÍJNA
Zápis ze zasedání Rady EU k justici a záležitostem vnitra: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/jha/110759.pdf
Nová studie EU – až 60 % objednávek přeshraničního nákupu přes internet je odmítnuto: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxx xXxxxxx.xx?reference=IP/09/1564
27. ŘÍJNA
Zápis ze zasedání Rady EU k všeobecným záležitostem: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/gena/110776.pdf
Komise přijala dodatečné legislativní návrhy k posílení finančního dohledu v Evropě: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1582
28. ŘÍJNA
Nová podoba evropské zahraniční politiky: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxx_xxxx/000- 63128-327-11-48-903-20091023STO63115-2009-23-11-2009/
Zápis ze zasedání Rady EU k vnějším vztahům: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/en/gena/110805.pdf
Nová služba e-Business pro malé a střední podniky: h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=3782&lang=en
29. ŘÍJNA
Snaha Komise o posílení kontroly strukturálních fondů se vyplácí: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxx nce=IP/09/1594
Evropská komise chce frekvence uvolněné přechodem na digitální televizi využít k podpoře rychlé hospodářské obnovy: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1595
Komise navrhla legislativu k limitům emisí CO2 u lehkých nákladních vozů: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1605
30. ŘÍJNA
Komise poskytne 200 milionů EUR na téměř 200 nových projektů LIFE+: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1646
Komise navrhuje nová pravidla pro lepší vyšetřování leteckých neštěstí: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxx nce=IP/09/1612
Informační
servis
Zasedání ministrů financí v Radě EU Ecofin v první polovině listopadu bude mimo jiné řešit legislativní balíček upravující novou architekturu finanční regulace v Evropské unii. Další zasedání stejné ministerské sestavy v druhé polovině měsíce se bude věnovat rozpočtovým otázkám. Během měsíce listopadu se pravděpodobně bude konat také mimořádný summit Evropské rady, který by měl po ratifikaci Lisabonské smlouvy vyjasnit obsazení nově vytvořených nejvyšších postů EU.
Zasedání klíčových institucí EU
10.11.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k hospodářským a finančním záležitostem (Ecofin) |
11.-12.11.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Evropského parlamentu |
16.-17.11.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k vnějším vztahům a všeobecným záležitostem |
19.-20.11.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k zemědělství |
19.11.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k hospodářským a finančním záležitostem (Ecofin) |
23.-26.11.2009 Štrasburk, Francie - Zasedání Evropského parlamentu |
26.-27.11.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k záležitostem vzdělávání, mládeže a kultury |
30.11-1.12.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k justici a záležitostem vnitra |
30.11-1.12.2009 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU k zaměstnanosti, sociální politice, zdraví a ochraně spotřebitelů |
Veřejné konzultace k legislativě EU
Téma veřejné konzultace | Vypisovatel | Uzávěrka |
DG EAC | 15.12.2009 | |
DG MARKT | 18.12.2009 | |
DG AGRI | 31.12.2009 | |
DG JHA | 31.12.2009 |
Pozn.: DG = Generální ředitelství Evropské komise; pro bližší informace o vyhlášených konzultacích nás prosím kontaktujte
Téma
Období hospodářské krize zesiluje z pohledu podnikatelského sektoru potřebu obezřetného nakládání s penězi a činění zvýšených úspor ve všech oblastech nákladů. Tato potřeba se může projevit i snahou po krátkodobých a přechodných, případně i trvalejších úlevách a snižování daňové zátěže. Obsahem aktuálního hlavního tématu, který vznikl ve spolupráci s konzultační společností xxxxxx.xx, jsou právě otázky spojené s daňovými souvislostmi s EU s důrazem na Evropskou společnost.
HOSPODÁŘSKÁ KRIZE, DAŇOVÉ SOUVISLOSTI V RÁMCI EU A KONCEPT EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI
Není zřejmě náhodou, že mezi podpůrnými protikrizovými fiskálními opatřeními, která byla v průběhu letošního roku v jednotlivých zemích EU implementována, významněji dominovala opatření na příjmové straně veřejných financí, tedy právě nejrůznější typy daňových úlev či zjednodušení, přestože větší mediální pozornosti se dostalo – zejména zásluhou nepříliš blahého šrotovného – opatřením na straně výdajové.
Daňové zjednodušení či ulevení je v krizových časech relevantně posuzováno nejen v teritoriích národních ekonomik,
ale zejména pro mezinárodně aktivní firmy platí, že budou usilovat (či již usilují) o naplnění možných – dodejme zcela legálních – daňových výhod v rámci celého regionu EU.
Pokud budeme za možnost legální daňové optimalizace v rámci podnikatelského sektoru v EU zvažovat nejvíce přístupné a nejzřejměji se nabízející varianty, budou jimi patrně buď založení společnosti v daňově nejpříhodnější zemi nebo založení tzv. evropské společnosti.
EVROPSKÁ SPOLEČNOST
Vymezení a definice
Evropská společnost představuje subjekt založený podle evropského práva, který dává možnost podnikat v každém členském státě EU prostřednictvím nadnárodní akciové společnosti. Hlavní motiv při zakládání právní formy evropské společnosti je poskytnutí jednotné právní úpravy subjektům, které působí v rámci vnitřního trhu, a těmto subjektům nabídnout právní možnost reorganizovat, kombinovat či vytvářet celoevropské struktury aktivit a umožnit těmto společnostem bez dodatečných legislativních překážek přesouvat sídlo této evropské společnosti a flexibilně přizpůsobovat a měnit její organizační strukturu.
Vznik evropské společnosti v jednom z členských států ovšem automaticky neznamená možnost vykonávat činnost i v dalších členských státech EU bez toho, že je tato společnost zbavena nutnosti získat příslušné oprávnění k podnikání, která platí v souladu s vnitrostátní úpravou každého jednotlivého konkrétního členského státu EU. To kupříkladu znamená, že oprávnění k podnikání, které obdrží například česká evropská společnost na území České republiky, automaticky neumožňuje výkon podnikatelské činnosti v ostatních členských státech EU. Pro výkon podnikatelské činnosti této společnosti například na Slovensku je ještě nutné zřídit zde organizační složku této evropské společnosti nebo založit její dceřinou společnost.
Na výše zmíněnou oblast zdanění má v porovnání s národními právními formami podnikání největší vliv právě jedna z největších dosud vyhodnocených výhod evropské společnosti
– přemístění sídla evropské společnosti.
Sídlo a ústředí evropské společnosti a jejich přemístění do jiného členského státu EU
Hlavní výhoda evropské společnosti v porovnání s běžnými právními formami podnikání spočívá právě v možnosti přesunu sídla v rámci EU bez provedení likvidace a bez ztráty právní
subjektivity (právě proces ukončení činnosti firmy v České republice patří mezi největší a nejvíce akcentované překážky v podnikání v naší zemi). Pro porovnání, v případě přesunu sídla běžné obchodní společnosti do jiného členského státu by mu musela nejprve předcházet likvidace společnosti v původní zemi a následné založení nové společnosti v nové cílové zemi.
Předností migrace sídla evropské společnosti v rámci členských států je právě možnost volby nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU a tím možnost daňové optimalizace aktivit této společnosti (tzv. proces country shopping).
V rámci evropské společnosti není možné umístění skutečného ústředí (vedení společnosti) a formálního sídla do různých členských států. Umístění ústředí do jiného členského státu, než je registrované sídlo společnosti, by vedlo k výzvě ze strany příslušného soudu ohledně nápravy vzniklého stavu, tedy výzvě přemístit sídlo společnosti do země ústředí, či naopak. Případné neuposlechnutí výzvy soudu by vedlo následně k rozhodnutí o zrušení příslušné evropské společnosti.
Pojem sídlo evropské společnosti má důležité postavení také z pohledu daní. Evropská společnost se v daňových otázkách (zejména v oblasti přímého zdanění) řídí národními daňovými zákony každého členského státu. Propojenost sídla společnosti a jejího ústředí má za následek to, že evropská společnost bude daňovým rezidentem (poplatníkem daně s neomezenou daňovou povinností) vždy ve státě sídla. Z toho vyplývá, že přemístění sídla z jednoho členského státu EU do jiného musí být doprovázeno i skutečným přesunem řídícího aparátu společnosti a také změnou daňové rezidence.
Z pohledu zdanění daní z příjmů je nutné konstatovat, že právní úprava evropské společnosti je v zásadě velice obecná a málo podrobná. Do českého zákona o daních z příjmů bylo zakomponováno pouze ustanovení, že evropská společnost postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti v daňovém řízení obdobně jako akciová společnost.
Téma
Mimo to je již zákonem o daních z příjmů řešena problematika podávání daňového přiznání za evropskou společnost pouze v případě přemístění jejího sídla mimo území České republiky. Z tohoto důvodu mohou v praxi vznikat situace, jejichž řešení může být vzhledem k nedostatečné právní úpravě značně komplikované. Jen pro úplnost je uvedeno, že obdobné problémy mohou nastat i v oblasti vedení účetnictví, a to z důvodu zcela chybějící právní úpravy.
Čtyři mýty týkající se evropské společnosti
Mýtus 1
Propojení sídla a ústředí evropské společnosti jsou v rozporu s představami části podnikatelské veřejnosti, která vidí ve změně sídla možnost čerpat výhody daňového systému v zemi sídla evropské společnosti při současném zachování skutečného vedení evropské společnosti v jiném státě.
Požadavek propojení sídla evropské společnosti a jejího ústředí byl již kritizován i ze strany Evropského parlamentu. Důvodem této kritiky byl rozpor tohoto požadavku s judikaturou Evropského soudního dvora o svobodě usazení se, čímž tedy dochází k porušení právních předpisů Evropského společenství.
Mýtus 2
Druhý mýtus souvisí s představou o existenci speciálního daňového režimu pro evropské společnosti při vzniku stálých provozoven v jiných členských státech.
Pojem evropská společnost není, až na výjimky, ve většině zemí doposud implementovaný. Principiálně by však tento stav neměl způsobit problémy, neboť evropská společnost je v EU definována jako akciová společnost, pro níž neexistuje zvláštní režim. V tomto duchu byla do zákona o daních z příjmů zakomponována i již zmíněná ustanovení. Praxe však může být poněkud odlišná. Zároveň však tak, jako v případě běžné akciové společnosti platí, že příjmy, které zakládají vznik stálé provozovny v jiném státě, budou podléhat zdanění lokální daní z příjmů v tomto státě. Metody zamezení dvojího zdanění se uplatní na základě jejich úpravy v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění, uzavřené mezi státem rezidence (sídla) evropské společnosti a státem, kde vznikla stálá provozovna.
Mýtus 3
Třetím mýtem je možnost tzv. „spekulativního“ přemístění před uskutečněním různých transakcí do zemí s lepším režimem zdanění.
Tzv. „country shopping“ je sice jednou z výhod evropské společnosti, avšak rozhodně není nástrojem pro vyhýbání se placení daní. Směrnice EU o přeshraničních fúzích dává jednotlivým členským státům právo odmítnout uplatnění výhody dané touto směrnicí, mimo jiné i při přemístění sídla evropské společnosti, pokud je hlavním cílem nebo jedním z hlavních cílů přemístění sídla daňový únik nebo vyhnutí se placení
daně. Skutečnost, že přemístění sídla evropské společnosti není provedeno z řádných obchodních důvodů, jako například restrukturalizace či racionalizace činnosti, může vést k tomuto závěru. Pokud však nebude přesun sídla evropské společnosti spojen se spekulativními důvody, ale za těmito důvody bude stát obchodní stránka věci (= core business), tak pochopitelně tento přesun může vyvolaně vést i k daňové optimalizaci.
Příklad:
Akciová společnost na Slovensku od roku 2000 vlastní 100% podíly ve třech projektových společnostech na Slovensku, v České republice a Maďarsku (SPV CZ; SPV SR; SPV HU), jejichž předmětem činnosti je výstavba obchodních center a jejich správa. Má zájem na rozšíření svých podnikatelských aktivit. Zároveň se naskytla možnost využít výhodný bankovní úvěr na financování svých podnikatelských aktivit od kyperské banky, přičemž podmínkou pro získání úvěru je, aby dlužníkem byl subjekt kyperského práva. Současně by však i umístění holdingové společnosti mohlo být pro vlastníka skupiny daňově výhodné. V případě existence zájmu o koupi například 100% obchodního podílu společnosti SPV SR ze strany třetího subjektu by zisk z této transakce v původní struktuře podléhal zdanění podle legislativy ve státě rezidence vlastníka obchodního podílu (zdanění v rámci daňového přiznání slovenské akciové společnosti sazbou daně z příjmů ve výši 19 %). Vznikem holdingové evropské společnosti se sídlem a ústředím na Kypru, do které by slovenská akciová společnost v roce 2007 vložila svoje akciové podíly na SPV SR, SPV CZ a SPV HU, by mohlo vést k významné daňové úspoře ze strany vlastníka holdingu. Vlastník by následně ovládal svoje původní společnosti prostřednictvím takto vzniklého holdingu. Celkový efekt by nastal v roce 2009 při prodeji uvedené SPV SR třetímu subjektu, při kterém by byl zisk z převodu obchodního podílu osvobozený od zdanění podle kyperské legislativy, jako legislativy státu rezidence evropské (holdingové) společnosti. Následná výplata dividend kyperské společnosti kyperskému nerezidentovi
– slovenské akciové společnosti, nepodléhá srážkové dani na Kypru, ani není předmětem zdanění u slovenské a.s.
Mýtus 4
Čtvrtým mýtem souvisejícím s přemístěním evropské společnosti je nezdaňování převodu aktiv a pasiv v zemi původního sídla při jejich přesunu do nového cílového státu.
V této souvislosti je potřeba upozornit na skutečnost, že v souladu se Směrnicí o přeshraničních fúzích existuje možnost uplatnění výhody v podobě nezdaňování daného přesunu aktiv a pasiv ve státě, ze kterého je sídlo přemístěno. Tato výhoda se však týká pouze té části aktiv a pasiv, které následně prokazatelně zůstávají spojené se stálou provozovnou, prostřednictvím které evropská společnost nadále vykonává svoji činnost v původním státě, kde bylo sídlo společnosti umístěno před jeho přemístěním.
Výhody Směrnice tedy nelze uplatnit v případě přemístění
Téma
Příklad
Evropská společnost se sídlem v Bratislavě přemístí s účinností od 1.7. 2009 svoje sídlo do Prahy. Za předcházející roky dosáhla daňové ztráty. V období před přemístěním sídla vykonávala evropská společnost svoji činnost pouze na území Slovenska, a to prostřednictvím dvou samostatných obchodních provozoven. V souvislosti s přemístěním sídla společnost jednu z provozoven zrušila a odpovídající část obchodního majetku přesunula do Prahy. Po přemístění sídla společnost pokračuje v podnikatelské činnosti na území Slovenska pouze prostřednictvím druhé provozovny.
Z ohledem na změnu rezidence v průběhu roku 2009 (do 30.6.) bude evropská společnost na Slovensku zdaňována jako poplatník daně s neomezenou daňovou povinností a počínaje
1.7. již jen jako poplatník s omezenou daňovou povinností. V souvislosti s uvedeným trvalým přeshraničním přemístěním části obchodního majetku ze Slovenska do České republiky se daný přesun bude pro daňové účely považovat za prodej majetku, který je předmětem slovenské daně z příjmů. Základ daně v tomto případě nesmí být nižší, než by byl základ daně dosažený stálou provozovnou jako nezávislou osobou na osobě poplatníka při podobném přesunu majetku. Zároveň se jednotlivé složky majetku v účetnictví evropské společnosti nepřeceňují.
Současně by byla evropská společnost povinna upravit vyčíslený základ daně o zůstatky vytvořených rezerv, opravných položek a účtů časového rozlišení, a to pokud se tyto zůstatky vztahují k majetku provozovny přesunuté do zahraničí. Tato úprava základu daně se však neprovede v případě zůstatků účtů vztahujících se k majetku obchodní provozovny (stálé provozovny) zůstávající na Slovensku. Uplatnění daňové ztráty by pak bylo následně možné pouze v rozsahu, ve kterém lze část daňové ztráty přiřadit stálé provozovně umístěné v SR.
sídla evropské společnosti, které je doprovázeno celkovým přesunem všech aktiv a pasiv do jiného členského státu, při současném ukončení činnosti v původním státě umístění sídla.
Daňové problémy společností (včetně evropských) v mezinárodním prostředí
Také z důvodu, že na evropské úrovni neexistuje samostatná úprava evropských společností v oblasti zdanění, budou se tyto společnosti potýkat a čelit obdobným problémům, se kterými jsou konfrontovány běžné obchodní společnosti, které působí v mezinárodním prostředí. Jmenovat lze následující tři.
1) Problémy s tzv. CFC pravidly (Control Foreign Corporation)
Problémem je praxe některých států (v České republice daná pravidla neplatí), které vyžadují dodatečnou daň z příjmů po mateřských společnostech, jejichž zahraniční dceřiné společnosti hradí nižší daň, než-li by byla hrazena v případě, že by dceřiná společnost byla rezidentem stejného státu
jako mateřská společnost. Určité pozitivní světlo v této věci přinesl rozsudek Evropského soudního dvora v kauze Cadbury Schweppes, kdy byla pravidla CFC uplatňovaná ve Velké Británii označena za pravidla, která jsou v rozporu s právem EU na svobodu usazení se pro podnikatelské účely. Tento rozsudek by měl mít uplatnění i v jiných státech, které využívají obdobná pravidla, čímž by mohlo dojít k odstranění dané překážky i pro samotné evropské společnosti.
2) Pravidla nízké kapitalizace
Z důvodu odlišných daňových režimů při zdanění vlastního kapitálu a dluhů je pro některé mezinárodní skupiny výhodnější financovat společnosti prostřednictvím půjčky, což má za následek výpadek příjmů ve státních financích zemí dlužníků. Pro některé státy, mimo jiné i pro ČR, bylo přistoupeno k zavedení pravidel tzv. nízké kapitalizace jako nástroje omezujícího daňovou znatelnost úroků z těchto půjček (úvěrů). V této souvislosti stojí za zmínku i rozsudek Evropského soudního dvora (v případu Lankhorst-Hohorost), kdy bylo rozhodnuto, že daňové posouzení plateb dceřiné společnosti nemá být podmíněno sídlem mateřské společnosti. Tento rozsudek má však využití pouze tam, kde lokální právní úprava diskriminačně aplikuje pravidlo nízké kapitalizace na základě skutečnosti, zda věřitel je rezidentem země dlužníka či nikoliv.
3) Transfer pricing, resp. možnosti započítávání ztrát a zisků mezi podniky v rámci jedné skupiny
Z důvodu, že je evropská společnost vždy společností s mezinárodním prvkem, je a nadále bude pro ní problematika transfer pricingu velmi aktuální. Z pravidel transfer pricingu vyplývá, že v obchodních vztazích mezi evropskou holdingovou společností a jejími dceřinými společnostmi, resp. ve vztazích mezi evropskou společností a jejími stálými provozovnami, musí být ceny stanoveny na úrovni tzv. cen obvyklých. Problematika transfer pricingu je tedy také překážkou v chápání evropské společnosti jako jednoho velkého daňového subjektu, působícího v různých zemích, kde je zisk generován za entitu jako celek z aktivit provozovaných vůči třetím subjektům bez ohledu na úroveň vnitropodnikových cen mezi jednotlivými organizačními částmi evropské společnosti.
Dalším problémem spojeným s problematikou transfer pricingu je nemožnost úplného nebo alespoň částečného zápočtu ztrát dosažených z aktivit v jednom členském státě oproti ziskům dosažených v jiném členském státě (například ztráty dosažené dceřinou společností vůči zisku slovenské mateřské společnosti, pokud jsou jejich aktivity propojené). Tato skutečnost vychází ze současného chápání principu daňové suverenity jednotlivých členských států. V současné době je očekáváno rozhodnutí Evropského soudního dvora v obdobném případě, který se může stát podnětem pro prosazování jednotného konsolidovaného základu daně, nebo na druhou stranu také motivem k odmítnutí harmonizace přímého zdanění.
Téma
Dílčí závěr
Výše uvedené problémy, se kterými se evropská společnost setkává, do značné míry kopírují problémy klasických obchodních společností v rámci lokálních právních předpisů. V současnosti evropská společnost postrádá více prvků, vyjma možnosti přemístění sídla do jiného členského státu, které by výrazně zvýšily efektivnost podnikání prostřednictvím této právní normy. Podnikání formou evropské společnosti je nyní podmíněno zejména právními důvody. Je potřeba si uvědomit, že důvodem vzniku této právní normy nebylo dát podnikatelským subjektům nástroj k vyhýbání se placení daní. Navzdory této skutečnosti se však může evropská společnost v určitých případech stát dobrým nástrojem daňové optimalizace.
Za přednost evropské společnosti v oblasti daňové optimalizace je považováno její využití ve formě evropské holdingové společnosti, spojené s jejím umístěním do země s vhodným daňovým režimem (například Kypr, Malta, Nizozemsko). Zejména Kypr se jeví jako vhodná země pro umístění sídla evropské holdingové společnosti pro případ převodů obchodních podílů dceřiných společností, které jsou na Kypru osvobozené od daně z příjmů, nebo pro případ
vyplácených dividend kyperskému nerezidentovi. Možné situování sídla evropské společnosti do Nizozemska může mít pozitivní daňové dopady na příznivější zdanění úrokových příjmů. Zajímavou možnost v neposlední řadě představuje i umístění do Estonska, což v konečném důsledku může vést až k úplnému nezdanění zisků, pokud nedojde k jejich rozdělení společníkům a jsou použity k následným reinvesticím.
Právě přetrvávání daňové suverenity jednotlivých členských států EU v oblasti přímého zdanění vede k existenci rozličných daňových systémů, v rámci nichž každý má určité výhody i nevýhody oproti ostatním. Právě EU je vnímána jako vhodnější oblast pro daňové optimalizace v porovnání s jurisdikcemi tzv. off-shore center (zvláště nyní, kdy řada vyspělých států začíná zpřísňovat restrikce i celkový postoj vůči daňovým rájům), které jsou považovány ze strany daňové správy v jednotlivých zemích EU za země, jež mohou zakrývat daňové podvody a zneužívat podmínky pro vyhnutí se placení daní v jiných státech. Právě rozpoznání výhod a nevýhod v oblasti zdanění v každém členském státě je považováno za nástroj možné daňové optimalizace, současně s nastavením vhodných mezinárodních struktur, jejichž prvkem může být i evropská společnost.
DAŇOVÉ PARAMETRY A TRENDY V RÁMCI EU
Ať se již konkrétní podnikatel či firma rozhodnou pro založení evropské společnosti, či dají přednost „pouhému“ přestěhování sídla jejich společnosti do daňově příznivější lokality, či v drtivé většině případů zůstanou i nadále daňovými rezidenty ve své domovině, pro všechny tyto případy se lze domnívat, že může být poučný a inspirativní stručný přehled aktuálních daňových sazeb přímých daní v rámci jednotlivých zemí EU.
Nejvyšší sazba daně z osobních příjmů v roce 2008
Dánsko | 59,0 % | Maďarsko | 40,0 % |
Švédsko | 56,4 % | Polsko | 40,0 % |
Belgie | 54,0 % | Velká Británie | 40,0 % |
Nizozemsko | 52,0 % | Ø EU-27 | 37,8 % |
Finsko | 50,1 % | Lucembursko | 39,0 % |
Rakousko | 50,0 % | Malta | 35,0 % |
Německo | 47,5 % | Kypr | 30,0 % |
Francie | 45,8 % | Lotyšsko | 25,0 % |
Itálie | 45,0 % | Litva | 24,0 % |
Španělsko | 43,0 % | Estonsko | 21,0 % |
Portugalsko | 42,0 % | Slovensko | 19,0 % |
Irsko | 41,0 % | Rumunsko | 16,0 % |
Slovinsko | 41,0 % | ČR | 15,0 % |
Řecko | 40,0 % | Bulharsko | 10,0 % |
Zdroj: Evropská komise
V oblasti přímého zdanění především platí, že jeho váha (jak v případě osobního, tak korporátního) je obvykle nižší v nových
členských státech EU (které jsou obvykle iniciátory procesu tzv. daňové konkurence napříč EU).
Celkově významně klesá daňová míra v případě osobní daně z příjmů (když v rámci celé nynější EU-27 tato poklesla ze 47,3 % v roce 1995 na 37,8 % v roce 2008). Současně podstatně klesá i daňová míra v případě korporátního zdanění napříč EU (jež se opět podstatně urychlilo po vstupu nových zemí v letech 2004 a 2007) – tato se snížila z 35,3 % v roce 1995 na 23,5 % v roce 2009.
Pro účely srovnatelnosti přizpůsobená sazba daně z korporátních příjmů v roce 2009
Malta | 35,0 % | Rakousko | 25,0 % |
Francie | 34,4 % | Ø EU-27 | 23,5 % |
Belgie | 34,0 % | Maďarsko | 21,3 % |
Itálie | 31,0 % | Estonsko | 21,0 % |
Španělsko | 30,0 % | Slovinsko | 21,0 % |
Německo | 29,8 % | ČR | 20,0 % |
Lucembursko | 28,6 % | Litva | 20,0 % |
Velká Británie | 28,0 % | Polsko | 19,0 % |
Portugalsko | 27,0 % | Slovensko | 19,0 % |
Švédsko | 26,0 % | Rumunsko | 16,0 % |
Finsko | 26,0 % | Lotyšsko | 15,0 % |
Nizozemsko | 26,0 % | Irsko | 13,0 % |
Dánsko | 25,0 % | Bulharsko | 10,0 % |
Řecko | 25,0 % | Kypr | 10,0 % |
Zdroj: Evropská komise
Dotační výzvy
V rubrice Dotační výzvy sledujeme za přispění dceřiné společnosti České spořitelny konzultační firmy Grantika ČS a portálu xXxxxxx.xx zajímavé aktuálně vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. V tabulce jsou monitorovány informace o operačním programu, v rámci kterého byla výzva vyhlášena, o konkrétních oblastech podpory daného programu, typu vhodného žadatele a datu uzávěrky předkládání žádostí o dotaci.
Vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU
Operační program | (Pod)Oblast podpory / Program | Vhodný žadatel | Uzávěrka |
OP Podnikání a inovace | Oblast podpory 5.1: Platformy spolupráce – program Prosperita II (část I) | vysoká škola, veřejná výzkumná instituce, samostatná územně správní jednotka či jiná právnická osoba, jejímž vlastníkem je vysoká škola, veřejná výzkumná instituce či jednotka územní samosprávy, založená před 15. 9. 2009 | 30.6.2010 |
Oblast podpory 5.1: Platformy spolupráce | podnikatel | 30.6.2010 | |
Oblast 5.2: Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů – program Školicí střediska II | podnikatel, obecně prospěšná společnost, občanské sdružení, sdružení právnických osob nebo podnikatelské, oborové, odvětvové nebo profesní komory | 31.5.2010 | |
OP Doprava | Oblast podpory 5.1: Rozvoj sítě metra v Praze | Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., případně Magistrát hl. m. Prahy | 30.6.2015 |
OP Životní prostředí | Podoblast podpory 1.1.1: Snížení znečištění z komunálních zdrojů – aglomerace pod 2000 ekvival. obyvatel | obce a města, příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, Vojenské lesy a statky ČR pro výkon správy na území vojenských újezdů, obchodní společnosti, které jsou vlastníkem vodohospodářské infrastruktury, vlastněné z více než 50 % obcemi či jinými veřejnosprávními subjekty | 5.1.2010 |
Podoblast podpory 1.3.1: Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany | obce a města, svazky obcí, kraje, státní podniky, státní organizace, Česká republika – prostřednictvím organizačních složek státu, příspěvkové organizace – stát, ostatní nepodnikatelské subjekty vlastněné z více než 50 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty včetně VVI (pouze mapové podklady) | 5.1.2010 | |
Podoblast podpory 1.3.2: liminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření | stejně jako Podoblast podpory 1.3.1. + příspěvkové organizace a organizační složky obcí, měst, krajů, | 5.1.2010 | |
Oblast podpory 1.2: Zlepšení jakosti pitné vody | stejně jako Podoblast podpory 1.1.1. | 5.1.2010 | |
Oblast podpory 5.1: Omezování průmyslového znečištění | stejně jako Podoblast podpory 1.3.2. + občanská sdružení, veřejné výzkumné instituce, obecně prospěšné společnosti, podnikatelské subjekty, správci povodí a vodních toků, provozovatelé systému předpovědní povodňové služby, obchodní společnosti vlastněné z více než 67 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, obchodní společnosti vlastněné z méně než 67 % majetku obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty, veřejné vysoké školy | 5.1.2010 | |
Oblast podpory 6.1: Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 | kraje, ČR – prostřednictvím organizačních složek státu s výjimkou pozemkových úřadů AOPK ČR a správy národních parků, příspěvkové organizace – správy národních parků | 5.1.2010 | |
Oblast podpory 6.2: Podpora biodiverzity | stejně jako Oblast podpory 6.1. + příspěvkové organizace a organizační složky obcí a měst, svazky obcí, fyzické osoby nepodnikatelé, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, kraje, státní podniky Lesy ČR, Vojenské lesy a statky a správci vodních toků, státní organizace, vysoké školy a univerzity, příspěvkové organizace – stát, veřejné výzkumné instituce (VVI) | 5.1.2010 |
Dotační výzvy
OP Životní prostředí | Oblast podpory 6.3: Obnova krajinných struktur | stejně jako Oblast podpory 6.2. + občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti | 5.1.2010 |
Oblast podpory 6.4: Optimalizace vodního režimu krajiny | stejně jako Oblast podpory 6.2. + občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti | 5.1.2010 | |
Oblast podpory 6.5: Podpora regenerace urbanizované krajiny | stejně jako Oblast podpory 6.2. + občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti | 5.1.2010 | |
Oblast podpory 6.6: Prevence sesuvů a skalních řícení, monitor. geofaktorů a následků hornické činnosti a neobnov. přírodních zdrojů včetně podzemních vod | stejně jako Oblast podpory 6.2. s výjimkou státního podniku Lesy ČR, Vojenské lesy a statky, správci vodních toků, fyzické osoby nepodnikatelé | 5.1.2010 | |
Oblast podpory 7.1: Rozvoj infrastrukt. pro realizaci envir. vzděl. programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací | stejně jako Podoblast podpory 1.3.1. + občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, další subjekty jejichž činnost není podnikatelskou ve smyslu Obchodního zákoníku | 5.1.2010 | |
ROP SevZáp | Oblast podpory 3.2: Rozvoj dopravní obslužnosti regionu | podnikatelé | 15.12.2009 |
ROP Severových. | Oblast podpory 3.1: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR | obce, kraj, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, NNO, zájmová sdružení právnických osob, malé a střední podniky (MSP) | 29.1.2010 |
Oblast podpory 3.2: Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR | stejně jako Oblast podpory 3.1 s výjimkou malých a středních podniků | 29.1.2010 | |
ROP Střední Čechy | Oblast podpory 1.1: Regionální dopravní infrastruktura NUTS 2 Střední Čechy | kraj, organizace zřizované nebo zakládané kraji | 15.12.2009 |
Oblast podpory 2.2: Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu | kraj, obec, organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, NNO, zájmová sdružení právnických osob, Hospodářská komora ČR a její složky, VVI | 15.12.2009 | |
Oblast podpory 3.2: Rozvoj měst | obce s rozšířenou působností, obce nad 5000 obyvatel, organizace zřizované nebo zakládané obcemi s rozšířenou působností, kraj, organizace zřizované nebo zakládané kraji, NNO, HK ČR a její složky, MSP (jsou oprávněni poskytovat odborné nebo další profesní vzdělávání) | 15.12.2009 | |
OP Lidské zdroje a zaměstnanost | Oblast podpory 1.1: Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků v profesních oborových a odvětv. sdruženích | zaměstnavatelské svazy, sdružení podniků (alespoň 10 členů), Hospodářská komora a Agrární komora České republiky, svazy výrobních družstev | 15.3.2010 |
Oblast podpory 1.1: Podpora rozvoje dalšího profesního vzdělávání v MSP | Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR | 31.12.2012 | |
Oblast podpory 5.1: Mezinárodní spolupráce | obce, kraje a jimi zřizované organizace, NNO, výzkumné a vzdělávací instituce | 15.1.2010 | |
ROP Jiho- východ | Oblast podpory 2.1: Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch | obce, svazky obcí, kraje, NNO, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, právnické osoby s účastí samosprávy, malí a střední podnikatelé | 6.1.2010 |
slezsko | Dílčí oblast podpory 2.2.1: Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu | Moravskoslezský kraj a organizace jím zřízené a založené, obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, NNO organizační složky státu, podniky | 15.1.2010 |
Moravsko-
Máte zájem získat více informací k jednotlivým výzvám? Prosím kontaktujte specialisty portálu xXxxxxx.xx (xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx; 542 212 111) nebo EU Office ČS (XX_xxxxxx@xxxx.xx; 000 00 0000).
Dotační výzvy
Připravované výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU
Operační program | Specifikace výzvy | Alokace | Vyhlášení |
OP LZZ | Oblast podpory 1.2: Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků | n/a | 4Q 2009 |
Oblast podpory 3.4: Rovné příležit. mužů a žen a sladění pracovního a rodinného života | n/a | 4Q 2009 | |
ROP Střední Morava | Podoblast podpory 2.2.3: Infrastruktura pro rozvoj vzdělávání | n/a | X/2009-I/2010 |
Podoblast podpory 2.2.6: Rozvoj krizové infrastruktury | n/a | X/2009-I/2010 | |
Oblast podpory 3.2: Veřejná infrastruktura a služby | n/a | X/2009-I/2010 | |
Podoblast podpory 3.3.1: Podnikatelská infrastruktura a služby | n/a | X/2009-I/2010 | |
ROP SVýchod | Oblast podpory 3.1: Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu (řízená výzva pro Pardubický kraj v návaznosti na Integrovaný OP) | n/a | 9.11.2009- 29.1.2010 |
ROP Moravskoslezsko | Dílčí oblast podpory 2.2.2: Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení – zvýšení kvality ubytovacích zařízení pro turisty, včetně doprovodných služeb | 100 mil. Kč | 10.11.2009- 15.1.2010 |
Oblast podpory 3.2: Subregionální centra - Infrastruktura vzdělávání a volného času | 400 mil. Kč | 10.11.2009- 15.1.2010 | |
Dílčí oblast podpory 1.1.2: Bezpečnost na komunikacích, cyklo a pěší doprava – výstavba cyklistických stezek | 120 mil. Kč | 8.12.2009- 12.2.2010 | |
Dílčí oblast podpory 2.1.3: Zajištění efektivnosti a dostupnosti poskytování zdravotnických služeb – podpora vybavení zdravotnických zařízení zdravotnickou technikou | 200 mil. Kč | 8.12.2009- 12.2.2010 | |
Oblast podpory 2.4: Marketing regionu – podpora marketingu regionu pro léta 2010-12 | 38 mil. Kč | 8.12.2009- 12.2.2010 | |
Oblast podpory 3.1: Rozvojové póly regionu - Průběžná výzva na předkládání dílčích projektů v rámci IPRM otevřená od 1. 1. 2010 | 1 mld. Kč | 18.12.2009- 31.12.2011 | |
ROP SVýchod | Oblast podpory 1.2: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území (výzva zaměřená na obnovu vozidel regionální železniční dopravy) | n/a | 14.12.2009- 26.2.2010 |
ROP Sevzápad | Oblast podpory 1.1: Podpora rozvojových pólů regionu | n/a | 16.12.2009- 16.3.2010 |
Oblast podpory 3.2: Rozvoj dopravní obslužnosti regionu | 11 mil. eur | 16.12.2009- 16.3.2010 | |
OPPI | Marketing II | n/a | konec 2009 |
EKO-ENERGIE III | n/a | 1Q 2010 | |
OP LZZ | Oblasti podpory 2.1: Posílení aktivních politik zaměstnanosti | n/a | rok 2010 |
Oblasti podpory 3.1: Podpora sociální integrace a sociálních služeb | n/a | rok 2010 | |
Oblasti podpory 3.2: Podpora sociální integrace příslušníků romských komunit | n/a | rok 2010 | |
Oblasti podpory 3.3: Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce | n/a | rok 2010 | |
Oblasti podpory 3.4: Rovné příležit. mužů a žen a sladění pracovního a rodinného života | n/a | rok 2010 | |
ROP StřČechy | Podoblast podpory 1.2.1: Rozvoj integr. doprav. systému, přestupní terminály a zastávky | n/a | I-II/2010 |
Oblast podpory 3.3: Rozvoj venkova | n/a | I-II/2010 | |
ROP SVýchod | Oblast podpory 1.2: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území (integrované dopravní systémy a obnovu vozidel a rozvoj infrastr. MHD ve městech nad 50 tis. obyv.) | n/a | 8.1.-31.3.2010 |
Oblast podpory 1.2: Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území | n/a | 8.1.-31.3.2010 | |
ROP Moravsko- slezsko | Oblast podpory 1.1: Rozvoj regionální silniční infrastruktury | n/a | 11.1.-30.4.2010 |
Dílčí oblast podpory 1.3.2: Pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy – železniční drážní vozidla pro reg. os. dopravu a ekologická vozidla (busy pro MHD a příměst. dopravu | 660 mil. Kč | 11.1-8.4.2010 | |
Dílčí oblast podpory 1.3.2: Pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy - Ekologická vozidla – autobusy pro MHD a příměstskou dopravu | 150 mil. Kč | 11.1.-5.3.2010 |
Komletní přehled připravovaných výzev naleznete zde:
Výzva měsíce
OP PODNIKÁNÍ A INOVACE: PROGRAM ICT V PODNICÍCH – VÝZVA II.
1. Žadatel/realizátor projektu
Sídlo společnosti: Kyjov, Za Humny 3306/18b, PSČ 69701
Obchodní jméno: STROJÍRNY MORAVIA spol. s r.o.
Společnost STROJÍRNY MORAVIA se zabývá výrobou jader s chladícími trubkami a ústní formy s kroužky, ale i výrobou ostatního příslušenství mimo předních a konečných forem pro sklárny. Hlavní náplní společnosti je tedy výroba pro sklářský průmysl - strojní výroba technologicky náročných komponentů především pro automatizovanou výrobu skla. V současné době dodává vlastní výrobky do mnoha států Evropy.
Společnost navazuje na dlouholetou tradici industriální výroby skla v Kyjově (již od roku 1883). Po celou dobu existence sklárny se technologicky klíčové kovodělné práce potřebné pro zajištění výroby realizovaly ve specializované dílně, která byla v roce 2000 vyčleněna formou outsourcingu do samostatné společnosti s dnešním názvem STROJÍRNY MORAVIA, s.r.o. Od roku 1991, po privatizaci kyjovské sklárny, se ještě jako původní dílna této sklárny stala součástí mezinárodní sklářské skupiny VETROPACK MORAVIA GLASS, akciová společnost.
2. Informace o projektu
Název projektu/zakázky: Rozšíření využití IS/IT technologií pro plánov. a řízení výroby a controllingu |
Program, opatření: OPPI ICT v podnicích – Výzva II |
Termín realizace: 01/2009 – 11/2011 |
Celkové výdaje projektu: 8 999 830,- Kč |
Výše dotace: 5 399 000,- Kč |
Předmět projektu
Předmětem projektu je zavedení komplexního systému řízení výroby a následného controllingu do společnosti Strojírny Moravia. Pořízením a implementací informačního systému pro řízení podniku se zlepší plánování i řízení podnikových zdrojů. Propojením jednotlivých pracovišť pomocí vysokorychlostní sítě se zlepší komunikace mezi plánováním, projektováním a výrobou samotnou a tím se zefektivní celkový chod podniku.
Pořízením IS typu ERP, ERM a CRM budou eliminovány veškeré slabé stránky společnosti. V souvislosti s tímto projektem chce společnost zavést i nový systém řízení, který provede zakázku od jejího prvopočátku až po konečnou expedici.
Zavedením informačního systému se společnosti také otevře možnost zvýšit kontrolu přesnosti vlastních výrobků. Pořízením CNC měřicího přístroje společnost kvalitativně zvýší přesnost a kvalitu svých výrobků a tím i zvýší svoji konkurenceschopnost.
Konkrétně bude pořízen zabezpečovací a kontrolní systém; ERP, CRM, docházkový systém, systém pro sběr dat; výpočetní technika a nezbytný HW; CNC souřadnicový kontrolní systém.
Cíle projektu
Realizace projektu je již dlouhodobě plánována, proto společnost předpokládá úspory jak časové, tak i podstatné snížení nákladů a zvýšení kvality vyráběného zboží. Cílem celého systému je nejen vyloučení chyb lidského faktoru, ale zejména zefektivnění celého výrobního a prodejního postupu.
Projekt bude mít výrazně pozitivní vliv na úsporu finančních prostředků ve společnosti, na zrychlení a zefektivnění výroby a tedy i na zvýšení konkurenceschopnosti firmy na trhu.
Mezi konkrétní přínosy projektu můžeme zařadit například zvýšení objemu výroby; snížení reakční doby na požadavky zákazníků; snížení nákladů a zmetkovitosti; zefektivnění podnikového systému řízení; eliminace duplicitních a opakujících se procesů; důsledná evidence všech poptávek a nabídek; zvýšení bezpečnosti firemních dat; efektivnější interní komunikace a komunikace se zákazníky; řízení, zrychlení a zpřesnění informačních, materiálových a řídících toků; apod.
Lokalizace projektu
Projekt bude realizován v sídle společnosti v Kyjově.
3. Praktické zkušenosti žadatele
Společnost Strojírny Moravia, s.r.o. již realizovala dostatek velkých investičních projektů. Žadatel má dobré zkušenosti jak s vedením investičních projektů, tak i s vedením rozvojových a inovativních projektů a s jejich udržitelností. Protože se vždy jedná o vysoké finanční zatížení, bylo pro společnost zažádat o dotaci velkou výzvou. V případě neúspěchu by společnost byla schopna projekt zrealizovat plně ze svých zdrojů, avšak schválení žádosti o dotaci představuje možnost efektivního využití disponibilních prostředků pro další rozvoj společnosti.
4. Komentář zpracovatele
Realizací projektu vyřeší žadatel všechny slabé stránky v oblasti IT/ICT. Zavedení komplexního IS, pořízení moderního SW pro programování a zvýšení controllingu umožní zejména sdílení dat v zabezpečené elektronické formě, na základě údajů ze systému bude dále možné optimalizovat jednotlivé úseky firmy a zvýšit tak využívání firemních zdrojů a současně dojde i ke zvýšení úrovně vnitropodnikové a externí komunikace.
Realizace projektu bude mít výrazně pozitivní vliv na další rozvoj společnosti a představuje strategickou investici do dalšího rozvoje firmy.
Příjem registračních žádostí do 3. výzvy programu ICT v podnicích bude zahájen 1. ledna 2010 a ukončen bude 15. října téhož roku. Malé a střední české firmy mají jedinečnou možnost získat prostředky na rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií (hardware, software).
Xxxxxxxx Xxxxxxx, projektový manažer, GRANTIKA ČS
Velcí Evropané
Pokud jsme představování „velkých Evropanů“ nutně zahájili dvojicí Monnet – Xxxxxxx, nevyhnutně musíme ve třetím pokračování onen trojúhelník uzavřít připomenutím třetí z velkých osobností počátku moderní poválečné éry procesu evropské integrace
– bývalého italského předsedu vlády Xxxxxx xx Xxxxxxxxx.
XXXXXX XX XXXXXXX (ITÁLIE)
Pokud jsme představování „velkých Evropanů“ nutně zahájili dvojicí Monnet – Xxxxxxx, nevyhnutně musíme ve třetím pokračování onen trojúhelník uzavřít připomenutím třetí z velkých osobností počátku moderní poválečné éry procesu evropské integrace – Alcida de Gasperiho. Ten byl, stejně jako především Xxxxxx Xxxxxxx, místem svého narození prakticky předurčen k tomu, aby jeho názory, myšlení a práce byly zaměřeny na odstraňování bariér a zbytných překážek mezi malými a nestabilními státními útvary v Evropě.
Xx Xxxxxxx se totiž narodil v roce 1881 na území tehdejšího Rakouska-Uherska, v nynější italské provincii Jižní Tyrolsko (Südtirol; Alto Adige), kde němčina i italština představují dodnes pro většinu zdejších obyvatel rovnocenný mateřský jazyk, přičemž možná mírná většina z nich dává zvláště při neformální a neoficiální komunikaci přednost právě jazyku germánskému.
Právě v čase Rakouska-Uherska, byť v samém závěru jeho existence, začíná politická kariéra de Gasperiho, konkrétně v roli poslance Říšské rady ve Vídni, v níž však zastupoval zájem svého rodného regionu. Po rozpadu Rakouska-Uherska a připadnutí Jižního Tyrolska Itálii se aktivita de Gasperiho soustředila logicky na italskou politickou scénu. Od roku 1921 se stává poslancem italského parlamentu za pravicově zaměřenou Xxxxxxx stranu a poté, co začala narůstat politická podpora a moc Xxxxxxxxxxx, se de Xxxxxxx stává jeho ostrým kritikem a odpůrcem; tato aktivita jej dokonce přivádí ve druhé polovině 20. let do vězení.
Většinu druhé světové války prožívá de Gasperi v „zátiší“ vatikánské knihovny, kde se věnoval intenzivnímu studiu a vytváření strategie italské Křesťansko-demokratické strany a role politiků při následném poválečném uspořádání Itálie a šířeji i celé Evropy. Tím se aktivně zapojil i do vzniku pan-evropských aktivit v období těsně následujícím po ukončení války a stal se jejich předním představitelem.
Ihned po pádu režimu Xxxxxxxxxxx stanul v čele italského křesťansko-demokratického hnutí a následně v čele demokratické vlády, složené přísně ze zástupců protifašisticky smýšlejících stran. Po zrušení monarchie a ukončení války se de Gasperi stává symbolem italského zapojení se do procesu vznikající evropské integrace; jeho úkol spočíval nejen v zajištění poválečné společenské i ekonomické obnovy země, ale rovněž v přesvědčení partnerů, že Itálie patří do skupiny demokratických a vstřícně orientovaných evropských států.
Xx Xxxxxxx se v tomto období stal předsedou italské vlády a léta 1945 – 1953 tak představují nejdelší souvislé období, během něhož se v premiérském křesle udržela jedna jediná osoba. Xx Xxxxxxx přitom předsedal osmi po sobě jdoucím vládním sestavám.
Osoba Xxxxxx xx Xxxxxxxxx byla klíčová i s ohledem k jejímu přístupu a postoji k událostem, které se v té době odehrály: v roce 1946 podepsal de Gasperi za Itálii mírovou smlouvu se svými spojenci a v téměž roce se Itálie stala republikou. Italský předseda vlády byl v té době i silně podporován Spojenými státy, pro které se stal protiváhou rostoucího vlivu Italské komunistické strany.
O tři léta později de Xxxxxxx přivedl Itálii do obranného paktu NATO a po celou dobu aktivně podporoval Xxxxxxxxx a Xxxxxxxxxx úsilí o založení Evropského společenství uhlí a oceli, kam také v roce 1951 také Itálii přivedl.
V té době také Xxxxxx xx Xxxxxxx prosazoval ideu společné evropské obranné politiky, která se však nedočkala naplnění.
Lze snad spekulovat, že bez de Gasperiho by bylo těžké si představit pozici Itálie jako jednoho ze šesti zakládajících členů moderního procesu evropské integrace. I díky tomu, že ekonomicky v poválečném období Itálie poměrně značně zaostávala za většinou svých evropských partnerů, stala se podpora italského obyvatelstva procesu evropské integrace o to silnější a spontánnější. A symbolem toho, že Itálie již nechce přešlapovat v zaostalé podobě kdesi na periferii Evropy se stal právě její nejvýraznější politik a státník v obodbé krátce po II. světové válce – Xxxxxx xx Xxxxxxx.
Jeho práce a snaha byla oceněna v roce 1952 udělením ceny Xxxxx Xxxxxxxx v Cáchách pro osobnosti, které významným způsobem přispěly k myšlence sjednocování Evropy a míru na kontinentě. O dva roky později – v srpnu 1954 – její první italský nositel umírá v Selle di Valsugana v Trentinu.
Statistické okénko
Statistické okénko zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech 27 členských zemí Unie. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (HDP per capita k průměru EU, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (meziroční inflace na bázi indexu HICP, úroveň cenových hladin). Pro srovnání jsou v tabulce i stejné ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.
Klíčové makroekonomické ukazatele
v % | 2006 | Růst HDP 2007 | 2008 | Saldo běžného účtu k HDP 2006 2007 2008 | Míra nezaměstnanosti VII-09 VIII-09 IX-09 | Meziroční inflace VII-09 VIII-09 IX-09 | ||||||
Belgie | 3,0 | 2,8 | 1,1 | 2,0 | 1,7 | -2,5 | 7,8 | 7,9 | 7,9 | -1,7 | -0,7 | -1,0 |
Bulharsko | 6,3 | 6,2 | 6,0 | -18,4 | -25,2 | -25,3 | 6,8 | 7,2 | 7,6 | 1,0 | 1,3 | 0,2 |
ČR | 6,8 | 6,0 | 3,2 | -2,6 | -3,2 | -3,1 | 6,7 | 6,9 | 7,0 | -0,1 | 0,0 | -0,3 |
Dánsko | 3,3 | 1,6 | -1,1 | 2,9 | 0,7 | 2,0 | 6,0 | 6,0 | 6,4 | 0,7 | 0,7 | 0,5 |
Německo | 3,0 | 2,5 | 1,3 | 6,5 | 7,9 | 6,6 | 7,6 | 7,6 | 7,6 | -0,7 | -0,1 | -0,5 |
Estonsko | 10,4 | 6,3 | -3,6 | -16,7 | -18,1 | -9,2 | n/a | n/a | n/a | -0,4 | -0,7 | -1,7 |
Irsko | 5,7 | 6,0 | -2,3 | -3,6 | -5,4 | -4,5 | 12,3 | 12,5 | 13,0 | -2,6 | -2,4 | -3,0 |
Řecko | 4,5 | 4,0 | 2,9 | -11,1 | -14,2 | -14,4 | n/a | n/a | n/a | 0,7 | 1,0 | 0,7 |
Španělsko | 3,9 | 3,7 | 1,2 | -9,0 | -10,0 | -9,5 | 18,5 | 18,8 | 19,3 | -1,4 | -0,8 | -1,0 |
Francie | 2,2 | 2,3 | 0,4 | -0,6 | -1,0 | -1,9 | 9,7 | 9,8 | 10,0 | -0,8 | -0,2 | -0,4 |
Itálie | 2,0 | 1,6 | -1,0 | -2,6 | -2,4 | -3,4 | n/a | n/a | n/a | -0,1 | 0,1 | 0,4 |
Kypr | 4,1 | 4,4 | 3,7 | -6,9 | -11,7 | -18,3 | 5,4 | 5,6 | 5,9 | -0,8 | -0,9 | -1,2 |
Lotyšsko | 12,2 | 10,0 | -4,6 | -22,5 | -22,5 | -12,7 | 17,8 | 18,6 | 19,7 | 2,1 | 1,5 | 0,1 |
Litva | 7,8 | 8,9 | 3,0 | -10,6 | -14,6 | -11,6 | n/a | n/a | n/a | 2,6 | 2,2 | 2,3 |
Lucembursko | 6,4 | 5,2 | -0,9 | 10,4 | 9,8 | 5,5 | 6,5 | 6,5 | 6,6 | -1,5 | -0,2 | -0,4 |
Maďarsko | 4,0 | 1,2 | 0,5 | -7,6 | -6,4 | -8,4 | 9,5 | 9,6 | 9,7 | 4,9 | 5,0 | 4,8 |
Malta | 3,3 | 3,9 | 2,7 | -9,2 | -6,1 | -6,2 | 7,3 | 7,2 | 7,2 | 0,8 | 1,0 | 0,8 |
Nizozemí | 3,4 | 3,5 | 2,1 | 9,3 | 7,7 | 7,5 | 3,4 | 3,5 | 3,6 | -0,1 | -0,1 | 0,0 |
Rakousko | 3,4 | 3,1 | 1,8 | 2,8 | 3,1 | 3,5 | 4,7 | 4,7 | 4,8 | -0,4 | 0,2 | 0,0 |
Polsko | 6,2 | 6,6 | 5,0 | -2,7 | -4,7 | -5,5 | 8,0 | 8,1 | 8,2 | 4,5 | 4,3 | 4,0 |
Portugalsko | 1,4 | 1,9 | 0,0 | -10,0 | -9,4 | -12,1 | 9,2 | 9,1 | 9,2 | -1,4 | -1,2 | -1,8 |
Rumunsko | 7,9 | 6,2 | 7,1 | -10,5 | -13,5 | -12,2 | n/a | n/a | n/a | 5,0 | 4,9 | 4,9 |
Slovinsko | 5,9 | 6,8 | 3,5 | -2,5 | -4,2 | -5,5 | 5,9 | 5,9 | 5,9 | -0,6 | 0,1 | 0,0 |
Slovensko | 8,5 | 10,4 | 6,4 | -8,2 | -5,7 | -6,6 | 11,5 | 11,7 | 12,0 | 0,6 | 0,5 | 0,0 |
Finsko | 4,9 | 4,2 | 0,9 | 4,5 | 4,1 | 2,0 | 8,5 | 8,5 | 8,6 | 1,2 | 1,3 | 1,1 |
Švédsko | 4,2 | 2,6 | -0,2 | 8,4 | 8,6 | 8,4 | 8,4 | 8,6 | 8,7 | 1,8 | 1,9 | 1,4 |
Velká Británie | 2,8 | 3,0 | 0,7 | -3,4 | -2,9 | -1,6 | 7,8 | n/a | n/a | 1,8 | 1,6 | 1,1 |
EU | 3,1 | 2,9 | 0,9 | -1,3 | -1,1 | -2,0 | 9,0 | 9,1 | 9,2 | 0,2 | 0,6 | 0,3 |
v % | Saldo veř. 2006 | rozpočtů k HDP 2007 2008 | Veřejný dluh k HDP 2006 2007 2008 | HDP per 2006 | capita k 2007 | Ø EU 2008 | Cenová hladina k Ø EU 2006 2007 2008 | |||
Belgie | 0,3 | -0,2 | -1,2 | 87,9 84,0 89,6 | 118,4 | 118,0 | 118,4 | 106,7 | 106,3 | 110,7 |
Bulharsko | 3,0 | 0,1 | 1,5 | 22,7 18,2 14,1 | 36,5 | 37,2 | 39,2 | 44,6 | 46,5 | 51,0 |
ČR | -2,6 | -0,6 | -1,5 | 29,6 28,9 29,8 | 77,4 | 80,2 | 81,3 | 61,4 | 62,4 | 72,4 |
Dánsko | 5,2 | 4,5 | 3,6 | 31,3 26,8 33,3 | 122,9 | 120,0 | 117,1 | 138,4 | 137,7 | 141,0 |
Německo | -1,5 | -0,2 | -0,1 | 67,6 65,1 65,9 | 115,7 | 114,7 | 115,6 | 103,0 | 103,1 | 103,9 |
Estonsko | 2,9 | 2,7 | -3,0 | 4,3 3,5 4,8 | 65,3 | 67,9 | 65,0 | 67,4 | 71,5 | 76,7 |
Irsko | 3,0 | 0,2 | -7,1 | 24,9 25,0 43,2 | 147,3 | 150,2 | 143,1 | 124,0 | 124,5 | 126,9 |
Řecko | -2,8 | -3,6 | -5,0 | 95,9 94,8 97,6 | 94,1 | 94,8 | 96,5 | 88,8 | 89,4 | 94,1 |
Španělsko | 2,0 | 2,2 | -3,8 | 39,6 36,2 39,5 | 104,0 | 105,4 | 104,2 | 91,8 | 92,4 | 95,7 |
Francie | -2,3 | -2,7 | -3,4 | 63,7 63,8 68,0 | 109,1 | 108,9 | 108,1 | 108,8 | 108,3 | 111,1 |
Itálie | -3,3 | -1,5 | -2,7 | 106,5 103,5 105,8 | 103,8 | 101,9 | 99,3 | 104,3 | 103,9 | 105,3 |
Kypr | -1,2 | 3,4 | 0,9 | 64,6 59,4 49,1 | 90,2 | 90,8 | 92,5 | 90,5 | 88,8 | 89,6 |
Lotyšsko | -0,5 | -0,4 | -4,0 | 10,7 9,0 19,5 | 52,5 | 57,9 | 55,1 | 60,5 | 65,9 | 74,7 |
Litva | -0,4 | -1,0 | -3,2 | 18,0 17,0 15,6 | 55,5 | 59,5 | 60,6 | 57,1 | 59,6 | 66,8 |
Lucembursko | 1,4 | 3,6 | 2,6 | 6,7 6,9 14,7 | 267,0 | 267,2 | 258,4 | 111,8 | 112,4 | 116,2 |
Maďarsko | -9,2 | -4,9 | -3,4 | 65,6 65,8 73,0 | 63,5 | 62,7 | 62,6 | 60,3 | 66,1 | 69,7 |
Malta | -2,6 | -2,2 | -4,7 | 63,7 62,1 64,1 | 76,7 | 77,7 | 78,9 | 74,5 | 73,3 | 78,4 |
Nizozemí | 0,6 | 0,3 | 1,0 | 47,4 45,6 58,2 | 130,8 | 130,9 | 132,2 | 104,1 | 103,4 | 103,4 |
Rakousko | -1,6 | -0,5 | -0,4 | 62,0 59,4 62,5 | 124,3 | 123,8 | 124,7 | 102,0 | 101,4 | 104,6 |
Polsko | -3,9 | -1,9 | -3,9 | 47,7 44,9 47,1 | 52,3 | 53,7 | 56,1 | 62,1 | 63,7 | 68,6 |
Portugalsko | -3,9 | -2,6 | -2,6 | 64,7 63,5 66,4 | 76,3 | 76,2 | 75,5 | 84,9 | 84,6 | 86,7 |
Rumunsko | -2,2 | -2,5 | -5,4 | 12,4 12,7 13,6 | 38,3 | 42,1 | 44,9 | 57,1 | 61,5 | 62,1 |
Slovinsko | -1,3 | 0,5 | -0,9 | 26,7 23,4 22,8 | 87,6 | 89,2 | 90,8 | 76,8 | 77,8 | 83,0 |
Slovensko | -3,5 | -1,9 | -2,2 | 30,4 29,4 27,6 | 63,5 | 67,0 | 70,7 | 57,4 | 63,5 | 69,5 |
Finsko | 4,0 | 5,2 | 4,2 | 39,2 35,1 33,4 | 114,8 | 115,8 | 115,5 | 122,6 | 122,5 | 124,6 |
Švédsko | 2,5 | 3,8 | 2,5 | 45,9 40,5 38,0 | 121,4 | 122,2 | 120,2 | 118,5 | 117,3 | 114,4 |
Velká Británie | -2,7 | -2,7 | -5,5 | 43,4 44,2 52,0 | 120,3 | 119,0 | 118,4 | 110,3 | 110,3 | 99,4 |
EU | -1,4 | -0,8 | -2,3 | 61,8 58,7 61,5 | 103,9 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.
Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise.
Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.