Contract
⮚ Xxxxxxxxxx je vázán svou nabídkou předloženou Objednateli v rámci zadávacího řízení na Veřejnou zakázku, která se pro úpravu vzájemných vztahů vyplývajících ze smlouvy použije subsidiárně.
II. Předmět smlouvy
II.1. Předmětem smlouvy je vytvoření Studie a poskytnutí výhradní licence k jejímu užití
Objednateli. Studie se skládá z:
1. Etapa
A) ověření současných majetkových poměrů pozemků, na kterých jsou situovány stávající
vrty,
B) prověření vhodnosti pozemků z hlediska dopravní obslužnosti a dostupnosti vzhledem k následné distribuci jímané podzemní vody obyvatelům města Brna (příjezdové komunikace pro těžké nákladní automobily),
C) prověření vhodnosti pozemků z hlediska vybudování technického zázemí, úpravny jímané vody, plnící a balící linky a expedice,
D) prověření vhodnosti pozemků z hlediska oplocení a strážení.
Na vybraných pozemcích budou následně, se souhlasem Objednatele uděleným na jednání výrobního výboru, realizovány revizní a technické práce, jejichž cílem je prověřit možnost využití stávajících hydrogeologických objektů pro jímání artéských podzemních vod. Tyto práce budou zahrnovat:
E) revizi současného technického stavu hydrogeologických objektů,
F) aktualizaci odběrů podzemních vod ze stávajících vrtů zachycujících artéskou zvodeň – evidence těchto objektů a ověření čerpaného množství,
G) realizaci hydrodynamických zkoušek za účelem určení hydraulických parametrů kolektoru artéské zvodně (koeficienty transmisivity a hydraulické vodivosti) a jejich vydatností v zájmové oblasti s prioritním cílem zajistit požadované denní objemy vod (viz tabulka č. 5 Technických podmínek) - součástí hydrodynamických zkoušek musí být:
i. čerpací zkouška se stupňovitými změnami vydatnosti s alespoň třemi postupně zvyšovanými vydatnostmi v celkové délce trvání čerpací zkoušky alespoň 7 dnů, při které musí být monitorovány hladiny v blízkých vrtech,
ii. následovaná alespoň dvoudenní stoupací zkouška, jejíž výstupem musí být čáry vydatnosti vrtů a určení studňových ztrát,
H) kamerové prohlídky stávajících vrtů potenciálně vhodných k využití pro účely nouzového zásobování podzemní vodou,
I) zhodnocení kvality podzemní vody – odběry vzorků podzemních vod artéské zvodně pro ověření kvality vod ve smyslu srovnání s limity pro pitnou vodu uvedenými ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (dále jen „Vyhláška č. 252/2004 Sb.“),
J) v případě nevyhovující kvality vody ve smyslu srovnání s limity pro pitnou vodu uvedenými ve Vyhlášce č. 252/2004 Sb., vypracování návrhu na úpravu vody, včetně ocenění provozu úpravny při zajištění požadovaných objemů vod uvedených v tabulce č. 5 Technických podmínek,
K) návrh ochranných pásem vrtů vybraných jako vhodné pro jímání artéské vody (na základě písm. A-I 1. Etapy) a návrh prací pro monitoring v ochranném pásmu,
L) vypracování hydrogeologického posouzení, zda může dojít k negativnímu ovlivnění hydrogeologických poměrů, poklesu napětí ve zvodni nebo průniku kontaminace z kvartérní zvodně,
M) vypracování podrobného položkového rozpočtu k písm. A-L 1. Etapy prací hodnotících využitelnost stávajících vrtů,
N) vypracování závěrečné zprávy shrnující 1. Etapu (dále jen „část plnění Studie pro 1. Etapu“).
V případě, že stávající vrty nebudou schopny zajistit objem vod požadovaný v tabulce č. 5 Technických podmínek, v kvalitě odpovídající limitům pro pitou vodu dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb., (zejména hodnocení dle písm. G, I a J 1. Etapy), případně při nevhodném charakteru pozemků (zejména hodnocené v písm. A, B, C a D 1. Etapy), bude řešena 2. Etapa posuzující možnost vyhloubení nových vrtů. Přesný počet nově vyhloubených vrtů bude specifikován na základě rešeršního hodnocení struktury, předpokládané geologické stavby a analogie s vydatnostmi stávajících vrtů.
2. Etapa
A) vymezení pozemků vhodných pro vyhloubení nových vrtů splňujících následující požadavky:
i. majetkové poměry – zadavatel preferuje využití pozemků v majetku
Statutárního města Brna
ii. dopravní obslužnost a dostupnost – pozemky a okolní komunikace musí být vhodné pro příjezd těžkých nákladních automobilů zajišťujících distribuci jímané vody,
iii. rozloha pozemků – na pozemcích musí být možné vybudovat technické zázemí, úpravnu jímané vody, plnící a balící linku a zajistit expedici,
iv. bezpečnostní rizika – pozemek musí být možné oplotit a případně zajistit jeho strážení.
B) návrh průzkumných prací předcházejících vyhloubení nových vrtů na pozemcích splňujících požadavky dle písm. A bodu i. - iv. 2. Etapy:
i. návrh geofyzikálních průzkumných prací – cílem geofyzikálních prací bude ověřit geologickou stavbu vybraných pozemků s prioritním cílem ověření hloubky kolektoru artéské zvodně pro následný návrh projektu jímacího vrtu,
ii. projekt nového hydrogeologického vrtu (případně více nových hydrogeologických vrtů) k jímání artéských vod v objemu specifikovaném v tabulce č. 5 Technických podmínek, zahrnující zejména předpokládanou
hloubku vrtu, technologii hloubení, výstroj vrtu a zhodnocení předpokládané
vydatnosti vrtu,
iii. zdůvodnění počtu nově vyhloubených vrtů s ohledem na prioritní cíl zajištění objemu vod specifikovaném v tabulce č. 5 Technických podmínek; pokud bude na základě analogie se stávajícími vrty dle písm. G 1. Etapy ověřeno, že jeden jímací vrt nebude schopen zajistit objemy vod specifikované v tabulce č. 5 Technických podmínek, budou vypracovány projekty pro potřebný počet vrtů,
iv. návrh ochranných pásem pro nově navržené vrty, návrh prací pro monitoring v ochranném pásmu, návrh technických prací po vyhloubení nových jímacích vrtů pro ověření vydatnosti a kvality jímané artéské vody – specifikace rozsahu a charakteru hydrodynamických zkoušek a analýz vzorků vod pro srovnání s limity pro pitnou vodu uvedenými ve Vyhlášce č. 252/2004 Sb. Hydrodynamické zkoušky musí proběhnout minimálně v rozsahu specifikovaném v písm. G 1.Etapy prací,
v. vypracování hydrogeologického posouzení pro nově navržené vrty, zda může dojít k negativnímu ovlivnění hydrogeologických poměrů, poklesu napětí ve zvodni nebo průniku kontaminace z kvartérní zvodně,
vi. podrobný položkový rozpočet pro písm. B body i.-v. 2. Xxxxx,
vii. vypracování závěrečné zprávy shrnující 2. Etapu (dále jen „část plnění Studie pro 2. Etapu“).
II.2. Zhotovená Studie bude odevzdána ve 2 vyhotoveních v digitální podobě na CD a ve 2 vyhotoveních v tištěné podobě a databáze vrtů bude vyhotovena v digitální podobě ve formátu podporovaném MS Excel.
II.3. Podkladem pro zpracování Studie bude zejména:
II.3.1.Objednatelem poskytnuté závěrečné zprávy, hydrogeologické studie a veškeré hydrogeologické průzkumy týkající se artéských vod, neogenních zvodní a vrtů v prostoru brněnské aglomerace (například technické zprávy z vrtných prací, hladiny podzemní vody, vydatnosti jednotlivých hydrogeologických objektů, hydraulické charakteristiky vrtů, chemismus a kvalita podzemních vod apod.) evidované v archivu Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna.
II.3.2.Výsledky geologických prací odevzdané k trvalému uchování České geologické službě, dle § 12 zákona č. 62/1998 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu (archiv Geofond).
II.3.3.Technické podmínky.
III. Povinnosti Zhotovitele
III.1. Zhotovitel se zavazuje řádně, včas, na svůj náklad a nebezpečí vykonat pro Objednatele
předmět plnění dle této smlouvy, pouze však do výše maximální možné ceny, která
vznikne součtem cen dle odst. VII.1., VII.5., VII.7. a VII.7. této smlouvy a činí 6.600.000,- Kč bez DPH (dále jen „maximální možná cena“), není-li dále stanoveno jinak.
III.2. Při výkonu své činnosti dle této smlouvy se Zhotovitel zavazuje postupovat samostatně
a s odbornou péčí tak, aby byl zcela a včas naplněn účel této smlouvy.
III.3. Zhotovitel se zavazuje umožnit Objednateli minimálně jednou za 14 dnů od účinnosti této smlouvy provést kontrolu postupu zpracování Studie. Zhotovitel se také zavazuje umožnit Objednateli minimálně jednou za 14 dnů od účinnosti této smlouvy provést kontrolu postupu zařizování záležitostí dle této smlouvy pro Studii formou porad (výrobních výborů), ze kterých vyhotoví zápis. O jednání výrobního výboru bude Zhotovitel informovat Objednatele a další osoby určené Objednatelem vždy min. 5 dnů přede dnem konání. Zhotovitel je též povinen se účastnit jednání či porady (výrobních výborů) svolaných Objednatelem, o kterých byl informován alespoň 5 dnů předem. Za účelem úspěšné realizace zakázky mohou být výrobní výbory v případě potřeby svolány častěji.
III.4. Při plnění předmětu této smlouvy je Objednatel oprávněn uplatnit požadavky a připomínky a dát Zhotoviteli pokyny, o kterých bude vyhotoven písemný záznam. Za uplatnění požadavků a připomínek, jakož i za pokyny Objednatele jsou považovány požadavky, připomínky a pokyny osoby pověřené Objednatelem. Zhotovitel tyto připomínky a požadavky Objednatele ve svém dalším postupu zapracuje a pokyny Objednatele se při plnění svých povinností řídí. Zhotovitel je povinen upozornit Objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od Objednatele nebo požadavků, připomínek a pokynů daných mu Objednatelem při plnění předmětu smlouvy, jestliže Zhotovitel mohl a měl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče.
III.5. Zhotovitel se zavazuje nejpozději do 14 dnů od účinnosti smlouvy, pokud nebude dohodnuto jinak, a dále v případě potřeby zorganizovat jednání či porady (výrobní výbory) za účelem koordinace postupu při zpracování Studie za účasti zástupců Objednatele, případně dalších účastníků. O všech jednáních či poradách bude Zhotovitel informovat Objednatele vždy min. 5 pracovních dnů přede dnem konání jednání. Zhotovitel je povinen se účastnit jednání či porady (výrobní výbory) svolaného Objednatelem, o kterém byl informován alespoň 5 pracovních dnů předem.
III.6. Zhotovitel se zavazuje pro Objednatele provádět plnění dle této smlouvy osobně, nebo prostřednictvím jím pověřených zaměstnanců; v případě, že se Zhotovitel hodlá nechat při zařizování záležitostí dle této smlouvy zastupovat třetí osobou, vyžádá si k takovému zastupování od Objednatele předchozí písemný souhlas. Předchozího písemného souhlasu není potřeba v případě, kdy je třetí osobou poddodavatel, jehož prostřednictvím Zhotovitel prokazoval splnění kvalifikace v zadávacím řízení na Veřejnou zakázku.
IV. Práva a povinnosti Objednatele
IV.1. Objednatel se zavazuje řádně dokončené plnění dle této smlouvy od Xxxxxxxxxxx převzít a zaplatit cenu ve výši a za podmínek sjednaných touto smlouvou.
IV.2. Objednatel si vyhrazuje právo po Zhotoviteli požadovat neplnění 2. Etapy dle čl. II. této smlouvy v případě, že budou stávající vrty schopny zajistit objem vod požadovaný v tabulce č. 5 Technických podmínek, v kvalitě odpovídající limitům pro pitnou vodu dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb., a budou se nacházet na pozemku vhodného charakteru pro jejich využití.
IV.3. Objednatel se zavazuje poskytnout Zhotoviteli k výkonu jeho činnosti dle této smlouvy, nezbytnou součinnost a zajistit spolupráci odpovědných osob Objednatele, které jsou z titulu své funkce schopny poskytnout Zhotoviteli nezbytné podklady a informace pro řádné a včasné splnění závazků Zhotovitele vyplývající z této smlouvy.
IV.4. Objednatel se bude účastnit jednání a porad organizovaných a sjednávaných
po vzájemné dohodě se Zhotovitelem.
IV.5. Objednatel je oprávněn svolat jednání či porady (výrobní výbory) za účelem koordinace postupu při zpracování Studie za účasti zástupců Zhotovitele, případně dalších účastníků.
V. Lhůty plnění
V.1. Zhotovitel zahájí plnění veřejné zakázky bezodkladně po nabytí účinnosti této smlouvy.
V.2. Dílčí lhůty plnění pro 1. Etapu, 2. Etapu a jejich dílčí plnění mohou být Objednatelem stanoveny na jednáních výrobních výborů.
V.3. Zhotovitel poskytne plnění pro 1. Etapu nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení plnění veřejné zakázky dle odst. V.1 této smlouvy.
V.4. Zhotovitel poskytne plnění pro 2. Etapu nejpozději do 12 měsíců ode dne zahájení plnění veřejné zakázky dle odst. V.1 této smlouvy.
VI. Místo plnění
VI.1. Místem předání Studie dle této smlouvy je sídlo Objednatele.
VII. Cena
VII.1. Cena za poskytnutí části plnění Studie pro 1. Etapu písm. A - D dle odst. 5.1 Technických podmínek Zhotovitelem dle této smlouvy je sjednána ve výši 25 000 Kč bez DPH, přičemž
sazba DPH činí 21 %,
DPH činí 5 250 Kč,
cena vč. DPH činí 30 250 Kč.
VII.2. Cena za poskytnutí části plnění Studie pro 1. Etapu písm. E - N dle odst. 5.1 Technických podmínek Zhotovitelem v případě, že bude vybrán 1 pozemek, na kterém budou realizovány revizní a technické práce, jejichž cílem je prověřit možnost využití stávajících hydrogeologických objektů pro jímání artéských podzemních vod dle této smlouvy je sjednána ve výši 140 000 Kč bez DPH, přičemž
sazba DPH činí 21 %,
DPH činí 29 400 Kč,
cena vč. DPH činí 169 400 Kč.
VII.3. Cena za poskytnutí části plnění Studie pro 2. Etapu písm. A dle odst. 5.1 Technických podmínek Zhotovitelem v případě, že počet požadovaných nových vrtů bude 1 dle této smlouvy je sjednána ve výši 8 000 Kč bez DPH, přičemž
sazba DPH činí 21 %,
DPH činí 1 680 Kč,
cena vč. DPH činí 9 680 Kč.
VII.4. Cena za poskytnutí části plnění Studie pro 2. Etapu písm. B dle odst. 5.1 Technických podmínek Zhotovitelem v případě, že pozemek splňující požadavky dle písm. A bodu A1 – A4 2. Etapy dle odst. 5.1 Technických podmínek bude pouze 1 dle této smlouvy je sjednána ve výši 60 000 Kč bez DPH, přičemž
sazba DPH činí 21 %,
DPH činí 12 600 Kč,
cena vč. DPH činí 72 600 Kč.
VII.5. Cena uvedená dle odst. VII.2. bude před její úhradou vynásobena reálně vybraným počtem pozemků, na kterých budou realizovány revizní a technické práce, jejichž cílem je prověřit možnost využití stávajících hydrogeologických objektů pro jímání artéských podzemních vod.
VII.6. Cena uvedená dle odst. VII.3. bude před její úhradou vynásobena reálným počtem požadovaných nových vrtů.
VII.7. Cena uvedená dle odst. VII.4. bude před její úhradou vynásobena reálným počtem pozemků, které budou splňovat požadavky dle písm. A bodu A1 – A4 2. Etapy dle odst. 5.1 Technických podmínek.
VII.8. Ceny za poskytnutí jednotlivých častí plnění dle této smlouvy obsahují mimo vlastní provedení prací zejména i náklady na organizační a koordinační činnost, náklady na dopravu, náklady na vyhotovení požadovaných dokladů, provedení požadovaných
průzkumů a zkoušek, provozní náklady (mj. též náklady spojené s pochůzkami po úřadech, apod.), náklady na správní poplatky, pojištění, daně apod.
VII.9. Ceny zahrnují odměnu Zhotovitele za poskytnutí výhradních licencí Objednateli k výsledkům tvůrčí činnosti Zhotovitele dle této smlouvy a k hmotnému zachycení výsledků činnosti Zhotovitele dle této smlouvy.
VII.10. V případě zvýšení sazby DPH se o zvýšenou část DPH zvyšují ceny nebo úplaty za poskytnutí jednotlivých plnění Zhotovitelem dle této smlouvy, a to v poměru odpovídajícím zvýšení sazby DPH. V případě snížení sazby DPH se o sníženou část DPH snižují ceny nebo úplaty za poskytnutí jednotlivých plnění Zhotovitelem dle této smlouvy, a to v poměru odpovídajícím snížení sazby DPH.
VII.11. V případě, že dojde ze strany Objednatele k výpovědi této smlouvy, je Zhotovitel oprávněn vyúčtovat pouze část sjednané ceny za poskytnutí plnění Zhotovitele dle této smlouvy odpovídající sjednaným cenám, případně úplatám za části plnění dle této smlouvy, jejichž plnění v souladu s touto smlouvou zahájil Zhotovitel před účinností výpovědi Objednatele, popřípadě její adekvátní část, pokud bude plnění ukončeno ve stupni rozpracovanosti určité dokumentace či v průběhu.
VIII. Platební podmínky
VIII.1. Cena za poskytnutí plnění Zhotovitele dle této smlouvy bude hrazena postupně takto:
VIII.1.1. cena za poskytnutí části plnění Studie 1. Etapy dle odst. VII.1. a VII.5. této smlouvy – po odevzdání závěrečné zprávy pro 1. Etapu a vypořádání veškerých připomínek Objednatele,
VIII.1.2. cena za poskytnutí části plnění Studie dle 2. Etapy dle odst. VII.6. a VII.7. této smlouvy – po odevzdání závěrečné zprávy pro 2. Etapu a vypořádání veškerých připomínek Objednatele.
VIII.2. Podkladem pro platbu Objednatele je vždy daňový doklad – faktura, kterou Zhotovitel vystaví nejpozději do 10 dnů ode dne, ve kterém byla příslušná část plnění Zhotovitele dle této smlouvy protokolárně převzata Objednatelem jako bezvadná.
VIII.3. Splatnost faktur se sjednává lhůtou 30 dnů od jejich doručení Objednateli.
VIII.4. Daňový doklad – faktura musí obsahovat veškeré náležitosti daňového dokladu stanovené v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a § 435 Občanského zákoníku, a to zejména:
- označení Objednatele a Zhotovitele, sídlo, IČO, DIČ,
- číslo faktury,
- den vystavení a den splatnosti faktury,
- označení banky a č. účtu, na který se má platit,
- označení příslušné části plnění
- evidenční číslo smlouvy Objednatele a Zhotovitele
- fakturovanou částku (vč. DPH platného v době fakturace),
- razítko a podpis oprávněné osoby,
- přílohou faktury bude kopie protokolu o převzetí fakturované části plnění.
VIII.5. Objednatel je oprávněn před uplynutím lhůty splatnosti vrátit Zhotoviteli fakturu, která neobsahuje požadované náležitosti, nebo obsahuje nesprávné údaje nebo nesprávný výpočet poměrné části ceny plnění, kterou má Objednatel uhradit. Oprávněným vrácením faktury přestává běžet lhůta její splatnosti. Zhotovitel vystaví novou fakturu se správnými údaji a dnem jejího doručení Objednateli začíná běžet nová třicetidenní lhůta splatnosti.
VIII.6. Objednatel neposkytuje zálohy.
VIII.7. Platby vč. DPH dle této smlouvy budou hrazeny v korunách českých, a to bezhotovostním převodem na účet Zhotovitele. Cena za poskytnutí plnění či jeho části se považuje za uhrazenou okamžikem odepsání fakturované ceny z bankovního účtu Objednatele ve prospěch účtu Zhotovitele. Bankovní účet Zhotovitele musí být zveřejněn správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že účet tímto způsobem zveřejněn nebude, je Objednatel oprávněn uhradit Zhotoviteli cenu na úrovni bez DPH. DPH Objednatel poukáže správci daně. Stane-li se Zhotovitel nespolehlivým plátcem ve smyslu ust. § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je povinen neprodleně o tomto písemně informovat Objednatele.
IX. Předání a převzetí jednotlivých částí plnění
IX.1. Zhotovitel je povinen odevzdat Objednateli část plnění Studie pro 1. a 2. Etapu ke kontrole (vyjádření připomínek), a to nejpozději v poslední den příslušné lhůty dle čl. V.3. a V.4. této smlouvy. Pokud po provedené kontrole oznámí Objednatel Zhotoviteli své připomínky, je Zhotovitel povinen připomínky zapracovat a pokyny Objednatele se při plnění svých povinností řídit. Zhotovitel je povinen upozornit Objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu připomínek Objednatele.
IX.2. O převzetí jednotlivých části plnění sepíší smluvní strany protokol, který připraví
Zhotovitel. Obsahem protokolu bude:
a) prohlášení Zhotovitele o dokončení a předání příslušné části plnění;
b) popis předávané části plnění co do obsahu a rozsahu;
c) datum předání příslušné části plnění;
d) v případě odmítnutí převzetí příslušné části plnění Objednatelem, specifikace odmítnuté části a uvedení důvodu tohoto odmítnutí;
e) datum převzetí příslušné části plnění, případně datum odmítnutí převzetí;
f) podpisy oprávněných zástupců smluvních stran.
IX.3. V případě, že Objednatel odmítne převzít příslušnou část plnění z důvodu výskytu vad, je Zhotovitel povinen vady odstranit bez zbytečného odkladu a dokončené části plnění opětovně protokolárně předat Objednateli.
IX.4. Nepřevzetím jednotlivých částí plnění z důvodu výskytu vad není dotčena povinnost
Zhotovitele tyto dokončit ve lhůtách sjednaných v čl. V. této smlouvy.
X. Licenční ujednání
X.1. Ochrana autorských práv se řídí Občanským zákoníkem, Autorským zákonem a veškerými mezinárodními dohodami o ochraně práv k duševnímu vlastnictví, které jsou součástí českého právního řádu.
X.2. Xxxxxxxxxx prohlašuje, že je na základě svého autorství či na základě právního vztahu s autorem, resp. autory děl, vztahujících se ke všem částím Studie oprávněn vykonávat svým jménem a na svůj účet veškerá autorova majetková práva k výsledkům tvůrčí činnosti Zhotovitele dle této smlouvy včetně hmotného zachycení výsledků činností Zhotovitele; zejména je oprávněn všechny tyto části plnění jako autorské dílo užít ke všem známým způsobům užití a udělit Objednateli jako nabyvateli oprávnění k výkonu tohoto práva v souladu s podmínkami této smlouvy.
X.3. Zhotovitel touto smlouvou poskytuje Objednateli oprávnění užívat výsledky tvůrčí činnosti dle této smlouvy včetně hmotného zachycení výsledků své činnosti ke splnění účelu a předmětu této smlouvy ve výše uvedené formě a zároveň výsledky tvůrčí činnosti upravovat, doplňovat a vystavovat (dále jen „Licence“) za podmínek sjednaných v této smlouvě. Právem Objednatele užívat výsledky tvůrčí činnosti Zhotovitele dle této smlouvy včetně hmotného zachycení výsledků činnosti Zhotovitele se ve smyslu této smlouvy rozumí nerušené využívání výsledků tvůrčí činnosti Zhotovitele dle této smlouvy včetně hmotného zachycení výsledků činnosti Zhotovitele všemi známými způsoby, zejména jejich další zpracování, úpravy a rozmnožování Objednatelem či třetí osobou. Objednatel Licenci udělenou na základě této smlouvy přijímá převzetím příslušné části plnění dle této smlouvy.
X.4. Zhotovitel poskytuje Licence dle této smlouvy jako výhradní, čímž se rozumí, že Zhotovitel nesmí poskytnout Licenci obsahem či rozsahem zahrnující práva poskytnutá Objednateli dle této smlouvy třetí osobě a je povinen se zdržet výkonu práva užívat výsledky své tvůrčí činnosti dle této smlouvy včetně hmotného zachycení výsledků činnosti Zhotovitele ke splnění předmětu této smlouvy ve výše uvedené formě způsobem, ke kterému poskytl Licenci Objednateli.
X.5. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že Xxxxxxxxxx je oprávněn poskytnout výsledky své tvůrčí činnosti dle této smlouvy včetně hmotného zachycení výsledků své činnosti poddodavatelům, prostřednictvím kterých zajišťuje plnění předmětu této smlouvy, pokud mají sloužit jako podklad pro zpracování některé části plnění Studie dle čl. II. této smlouvy. Zhotovitel zajistí, že takto poskytnuté výsledky tvůrčí činnosti včetně hmotných zachycení výsledků své činnosti budou využity pouze pro splnění účelu a předmětu této smlouvy.
X.6. Licence dle této smlouvy se poskytuje Objednateli celosvětově na celou dobu trvání majetkových práv k výsledkům tvůrčí činnosti Zhotovitele dle této smlouvy včetně hmotného zachycení výsledků činnosti Zhotovitele ke splnění předmětu této smlouvy ve výše uvedené formě.
X.7. Objednatel je oprávněn práva tvořící součást Licence dle této smlouvy poskytnout třetí osobě, a to ve stejném či menším rozsahu, v jakém je Objednatel oprávněn užívat práv z Licence.
X.8. Práva z Licence poskytnuté touto smlouvou, přecházejí při zániku Objednatele na jeho
právního nástupce.
X.9. Zhotovitel podpisem smlouvy výslovně prohlašuje, že odměna za Licenci dle tohoto
článku smlouvy je již zahrnuta v ceně za poskytování plnění dle smlouvy.
XI. Pojištění
XI.1. Zhotovitel se zavazuje mít sjednáno pojištění rizik a odpovědnosti za škody způsobené při výkonu činnosti dle této smlouvy s jednorázovým pojistným plněním minimálně ve výši 1 mil. Kč. Pojištění bude sjednáno po celou dobu platnosti této smlouvy, jakož i po celou dobu trvání závazků z této smlouvy vyplývajících.
XI.2. Náklady na pojištění nese Zhotovitel a jsou zahrnuty v sjednaných cenách a úplatách dle této smlouvy.
XI.3. Doklad o uzavření pojistné smlouvy se shora uvedenými parametry předloží Zhotovitel Objednateli před uzavřením této smlouvy. V případě změny pojištění předloží Zhotovitel bezodkladně Objednateli nový doklad prokazující uzavření příslušné pojistné smlouvy.
XI.4. Xxxxxxxxxx se zavazuje uplatnit veškeré pojistné události související s poskytováním plnění dle této smlouvy u pojišťovny bez zbytečného odkladu, čímž není dotčena odpovědnost Zhotovitele uhradit Objednateli škodu či uspokojit jiné nároky Objednatele, pokud nebudou uhrazeny z pojistné smlouvy.
XII. Odpovědnost za vady, záruka za jakost a odpovědnost za škodu
XII.1. Xxxxxxxxxx se zavazuje, že výsledky jeho tvůrčích činností dle této smlouvy, jakož i hmotné zachycení výsledků činnosti Zhotovitele dle této smlouvy budou ke dni převzetí části plnění Studie pro 1. Etapu a části plnění Studie pro 2. Etapu bez vad a způsobilé k užití k účelu sjednanému touto smlouvou. Výsledky tvůrčí činnosti Zhotovitele dle této smlouvy mají vady, jestliže jejich zpracování neodpovídá smlouvě, požadavkům, připomínkám nebo pokynům uplatněným Objednatelem v průběhu poskytování plnění Zhotovitelem dle této smlouvy nebo jestliže část plnění Studie pro
1. Etapu nebo část plnění Studie pro 2. Etapu jsou neúplné tak, že z důvodu jejich neúplnosti není možné pokračovat ke splnění účelu této smlouvy. Pokud nebude ke dni převzetí části plnění Studie pro 1. Etapu nebo části plnění Studie pro 2. Etapu předán celý předmět plnění odpovídající požadované části plnění kvůli tomu, že by byla překročena maximální možná cena, ale bude předáno plnění odpovídající maximální možné ceně, které směřuje k naplnění účelu dle této smlouvy, nepovažuje se takovéto plnění za neúplné, a tedy v tomto ohledu za vadné.
XII.2. Zhotovitel poskytuje Objednateli na část plnění Studie pro 1. Etapu a část plnění Studie pro 2. Etapu záruku po dobu 5 let, vždy od převzetí konkrétní části plnění Objednatelem od Zhotovitele. Výluka ze záruky se vztahuje pouze na nedostatky vzniklé v důsledku změny technických norem či obecně závazných právních předpisů (např. přísnější parametry) a rozpory se skutečným stavem pozemků, který se změnil po předání a převzetí plnění.
XII.3. Zjistí-li Objednatel, že Xxxxxxxxxx při výkonu činností dle této smlouvy postupuje v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn požadovat, aby Zhotovitel bezodkladně odstranil vady vzniklé vadným poskytováním plnění dle této smlouvy a aby při výkonu činností dle této smlouvy postupoval řádně a v souladu s touto smlouvou. Neučiní-li tak Zhotovitel ani v přiměřené lhůtě poskytnuté mu Objednatelem, je možné tento stav považovat za podstatné porušení smlouvy ze strany Zhotovitele.
XII.4. Vady zjištěné po předání a převzetí části plnění Studie pro 1. Etapu a části plnění Studie pro 2. Etapu je Objednatel oprávněn uplatnit u Zhotovitele písemně, bez zbytečného odkladu poté, co vady zjistí, nejpozději však do uplynutí záruční doby dle odst. XII.2. této smlouvy. V reklamaci je Objednatel povinen vady popsat, popřípadě uvést, jak se projevují.
XII.5. Xxxxxxxxxx je povinen vady uplatněné Objednatelem v průběhu záruční doby odstranit do 15 dnů ode dne doručení oznámení o vadách, nebude-li sjednána lhůta odlišná.
XII.6. O odstranění reklamované vady sepíše Objednatel protokol, ve kterém potvrdí odstranění reklamované vady, nebo sdělí důvody odmítnutí reklamované vady.
XII.7. Neodstraní-li Zhotovitel reklamované vady ve lhůtě 15 dní ode dne doručení oznámení o vadách či v jiné, smluvními stranami dohodnuté, lhůtě, je Objednatel oprávněn pověřit odstraněním reklamované vady jinou odborně způsobilou
právnickou, nebo fyzickou osobu. Veškeré takto vzniklé náklady uhradí Zhotovitel do 14 dnů ode dne, kdy obdržel písemnou výzvu Objednatele k uhrazení těchto nákladů. Uhrazením nákladů na odstranění vad jinou odborně způsobilou osobou podle tohoto odstavce není dotčeno právo Objednatele požadovat na Zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty dle odst. XIII.5 této smlouvy.
XII.8. Xxxxxxxxxx se zavazuje, že uhradí Objednateli v plné výši škody, které mu vzniknou v příčinné souvislosti s vadami výsledků tvůrčí činnosti Zhotovitele nebo s porušením povinností Zhotovitele při zařizování záležitosti dle této smlouvy.
XII.9. Zhotovitel neodpovídá za vady, pokud byly způsobeny použitím nevhodných podkladů poskytnutých mu Objednatelem k výkonu činností dle této smlouvy nebo zařizování záležitosti dle této smlouvy v případě, že Zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nemohl nevhodnost těchto podkladů zjistit, nebo na jejich nevhodnost Objednatele písemně upozornil a Objednatel přesto na jejich použití trval. Dále Xxxxxxxxxx neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů, požadavků a připomínek daných mu Objednatelem k plnění této smlouvy v případě, že Zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nemohl nevhodnost těchto pokynů, požadavků a připomínek zjistit, nebo na jejich nevhodnost Objednatele písemně upozornil a Objednatel přesto na jejich použití trval.
XIII. Sankce a úroky z prodlení
XIII.1. Bude-li Objednatel v prodlení s úhradou oprávněně, ve vztahu k jeho osobě, vystavené faktury proti sjednanému termínu, je Zhotovitel oprávněn účtovat Objednateli úrok z prodlení ve výši 0,05 % z částky v Kč bez DPH, s jejíž úhradou je Objednatel v prodlení, a to za každý i započatý den prodlení, až do doby zaplacení dlužné částky.
XIII.2. Úroky z prodlení jsou splatné na účet Zhotovitele do 30 dnů od doručení písemné výzvy Zhotovitele k zaplacení úroků, která obsahuje Zhotovitelem vyúčtované úroky včetně způsobu jejich výpočtu.
XIII.3. Bude-li Zhotovitel v prodlení se zahájením poskytování jednotlivých částí plnění dle lhůt stanovených na jednání výrobních výborů, má Objednatel vůči Zhotoviteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,01 % z ceny za poskytnutí příslušné etapy, ke které se část plnění vztahuje, Zhotovitelem dle této smlouvy v Kč bez DPH, a to za každý započatý den prodlení. Zhotovitel se zavazuje takto požadovanou smluvní pokutu zaplatit.
XIII.4. Bude-li Zhotovitel v prodlení s postupem realizace a/nebo dokončením jednotlivých částí plnění dle této smlouvy, má Objednatel vůči Zhotoviteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % ze sjednané ceny za poskytnutí (celé) příslušné části plnění Zhotovitele dle této smlouvy v Kč bez DPH, s jejímž postupem realizace nebo
ukončením je Zhotovitel v prodlení, a to za každý započatý den prodlení. Zhotovitel se
zavazuje takto požadovanou smluvní pokutu zaplatit.
XIII.5. Nesplní-li Zhotovitel včas svůj závazek dle této smlouvy řádně odstranit Objednatelem uplatněné vady, je Objednatel oprávněn požadovat na Zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z ceny za poskytnutí částí plnění Zhotovitele dle této smlouvy v Kč bez DPH, jejíž plnění bylo vadné, a to za každý započatý den prodlení anebo až do doby, kdy Objednatel pověří odstraněním reklamovaných vad jinou odborně způsobilou právnickou nebo fyzickou osobu. Zhotovitel je povinen takto požadovanou smluvní pokutu Objednateli zaplatit.
XIII.6. Zhotovitel je povinen Objednateli uhradit jakékoli majetkové a nemajetkové újmy, vzniklé v důsledku toho, že Objednatel nemohl předmět plnění smlouvy užívat řádně a nerušeně, a to zejména v rozporu s čl. X. této smlouvy. Jestliže se jakékoliv prohlášení či ujištění Zhotovitele obsažené v čl. X. smlouvy ukáže nepravdivým nebo Zhotovitel poruší jinou povinnost dle tohoto článku smlouvy, jde o podstatné porušení smlouvy a Zhotovitel je povinen uhradit Objednateli smluvní pokutu ve výši 500.000,- Kč (slovy: pět set tisíc korun českých) za každé jednotlivé porušení povinnosti.
XIII.7. V případě porušení povinností k ochraně informací označených Objednatelem za důvěrné je Zhotovitel povinen uhradit Objednateli smluvní pokutu ve výši 500.000,- Kč (slovy pět set tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ porušení.
XIII.8. V případě porušení povinnosti Zhotovitele udržovat v platnosti a účinnosti pojištění dle čl. XI. smlouvy, je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 100.000,- Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých) za každý, i započatý měsíc, v němž nebude mít uzavřenou pojistnou smlouvu se stanovenými parametry.
XIII.9. Provede-li Zhotovitel změnu Odpovědného řešitele dle odst. 6.4 písm. b) zadávací dokumentace (dále jen „Odpovědný řešitel“) v rozporu s bodem XV.4. a XV.6., má Objednatel právo na smluvní pokutu ve výši 500.000,- Kč (pět set tisíc korun českých) za každý jednotlivý případ.
XIII.10. Vedle smluvních pokut dle tohoto článku smlouvy má Objednatel právo na náhradu škody vzniklé mu v příčinné souvislosti s jednáním, nejednáním či opomenutím Zhotovitele, s nímž je spojena smluvní pokuta dle této smlouvy.
XIII.11. Smluvní pokuty jsou splatné na účet Objednatele do 30 dnů od doručení písemné výzvy Objednatele k zaplacení příslušné smluvní pokuty Zhotoviteli.
XIV. Ukončení smluvního vztahu
XIV.1. Tuto smlouvu lze ukončit buď dohodou smluvních stran, odstoupením některé smluvní strany anebo výpovědí Objednatele.
XIV.2. Xxxxxx o ukončení smluvního vztahu musí být písemná, jinak je neplatná.
XIV.3. Objednatel má právo od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy Zhotovitelem, pokud je konkrétní porušení povinnosti Zhotovitelem jako podstatné sjednané v této smlouvě nebo v případě splnění zákonných podmínek podstatného porušení smlouvy ve smyslu ust. § 2002 odst. 1 Občanského zákoníku.
XIV.4. Smluvní strany se dohodly, že za podstatné porušení smlouvy ze strany Zhotovitele
považují zejména:
a) prodlení Zhotovitele s poskytováním jednotlivých částí plnění dle této
smlouvy oproti době plnění dle čl. V. této smlouvy delší než 30 dnů,
b) neprokázání existence pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
Xxxxxxxxxxxx při výkonu jeho činnosti dle čl. XI. této smlouvy,
c) nedodržení některé povinnosti Zhotovitele uvedené v odst. XV.4. až XV.5 smlouvy,
d) nedodržení některé povinnosti Zhotovitele vyplývající z licenčních ujednání dle čl. X. smlouvy,
e) ostatní případy podstatného porušení smlouvy ze strany Zhotovitele výslovně
v této smlouvě označené jako podstatné porušení smlouvy.
XIV.5. Za podstatné porušení smluvní povinnosti Objednatele se považuje prodlení Objednatele s úhradou ceny za plnění o více než 30 dnů, pokud Objednatel nezjedná nápravu ani do 10 pracovních dnů od doručení písemného oznámení Zhotovitele
o takovém prodlení se žádostí o jeho nápravu.
XIV.6. Odstoupení od smlouvy musí mít písemnou formu a je účinné dnem doručení druhé smluvní straně. V odstoupení musí být dále uveden důvod, pro který strana od smlouvy odstupuje, včetně popisu skutečností, ve kterých je tento důvod spatřován.
XIV.7. Objednatel je oprávněn vypovědět tuto smlouvu v rozsahu dosud nesplněných závazků smluvních stran, a to ve vztahu k jednotlivým částem plnění dle čl. II. této smlouvy. Výpověď Objednatele musí být písemná. Výpověď Objednatele je účinná doručením výpovědi Objednatele Zhotoviteli. Pokud je výpověď Objednatele doručena Zhotoviteli, není Zhotovitel oprávněn zahajovat plnění dosud nezahájených částí plnění dle této smlouvy. Pokud by Zhotovitel zahájil plnění kterékoliv nezahájené části plnění dle této smlouvy, nevzniká Zhotoviteli právo na zaplacení ceny za tuto část plnění dle této smlouvy.
XIV.8. V případě ukončení smluvního vztahu dohodou, odstoupením nebo výpovědí
Objednatele jsou povinnosti obou stran následující:
f) Zhotovitel dokončí rozpracovanou část plnění, pokud Objednatel neurčí jinak;
g) Xxxxxxxxxx provede soupis všech jím vykonaných činností a úkonů ke splnění jeho závazků dle této smlouvy do doby ukončení smlouvy, oceněných
stejným způsobem jako byly sjednány ceny za jednotlivé části plnění dle této smlouvy a dále provede soupis všech dokumentů získaných při zařizování záležitostí dle této smlouvy do doby jejího ukončení (dále jen „Soupis“);
h) Zhotovitel vyzve Objednatele k protokolárnímu předání a převzetí všech plnění dle Soupisu na základě protokolu podepsaného smluvními stranami;
i) Objednatel není povinen Soupis převzít, pokud obsahuje nesprávné údaje,
j) Zhotovitel provede vyúčtování plnění dle protokolu a vystaví závěrečnou
fakturu.
XIV.9. Na Zhotovitelem předané a Objednatelem převzaté plnění dle Soupisu se i po ukončení této smlouvy vztahují licenční ujednání, ujednání o pojištění a záruce z této smlouvy včetně odpovědnosti za vady, slevy, smluvní pokuty a náhrady škody za vadné plnění.
XV. Zvláštní ujednání
XV.1. Závazky stanovené k ochraně informací Objednatele, které jsou předmětem obchodního tajemství či důvěrnými informacemi Objednatele, platí i po zániku závazků z této smlouvy.
XV.2. Zhotovitel není oprávněn bez souhlasu Objednatele postoupit závazky plynoucí z této smlouvy třetí osobě.
XV.3. Zhotovitel se rovněž zavazuje k veškeré nezbytné součinnosti pro výkon finanční kontroly ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a ze zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a to v souvislosti s plněním předmětu této smlouvy.
XV.4. Zhotovitel je povinen po celou dobu trvání smlouvy disponovat kvalifikací, kterou prokázal v rámci zadávacího řízení před uzavřením této smlouvy.
XV.5. Zhotovitel je oprávněn v průběhu trvání této smlouvy změnit poddodavatele uvedeného v nabídce na plnění veřejné zakázky podané v rámci zadávacího řízení, které předcházelo uzavření této smlouvy, pokud takový poddodavatel prokazoval část kvalifikace místo Zhotovitele, pouze s předchozím písemným souhlasem Objednatele. Nový poddodavatel musí disponovat minimálně stejnou kvalifikací, kterou původní poddodavatel prokázal za Xxxxxxxxxxx. Objednatel vydá písemný souhlas se změnou do 10 pracovních dnů od doručení žádosti a potřebných dokladů, disponuje-li nový poddodavatel potřebnou kvalifikací. Objednatel nesmí souhlas se změnou poddodavatele bez objektivních důvodů odmítnout, pokud mu budou Zhotovitelem příslušné doklady předloženy.
XV.6. Zhotovitel je oprávněn v průběhu trvání této smlouvy změnit Odpovědného řešitele, prostřednictvím kterého prokázal účastník splnění kvalifikace pro plnění veřejné zakázky a jehož zkušenosti byly předmětem hodnocení v rámci zadávacího řízení, které předcházelo uzavření této smlouvy, pouze ze závažných důvodů a jen s předchozím písemným souhlasem Objednatele. Nový Odpovědný řešitel musí disponovat minimálně stejnými zkušenostmi jako původní Odpovědný řešitel, popřípadě minimálně zkušenostmi v takovém počtu, v jakém tyto zkušenosti prokázal původní Odpovědný řešitel, resp. alespoň v takovém počtu, který by neměl vliv na výsledné pořadí účastníků v zadávacím řízení, kdyby předmětem hodnocení už v zadávacím řízení byly zkušenosti nového Odpovědného řešitele. Objednatel vydá písemný souhlas se změnou do 10 pracovních dnů od doručení žádosti a potřebných dokladů, disponuje-li nový Odpovědný řešitel potřebnými zkušenostmi. Objednatel nesmí souhlas se změnou Odpovědného řešitele bez objektivních důvodů odmítnout, pokud mu budou Zhotovitelem příslušné doklady předloženy.
XVI. Závěrečná ujednání
XVI.1. Práva a povinnosti smluvních stran výslovně touto smlouvou neupravené se řídí příslušnými ustanoveními Občanského zákoníku, Autorského zákona, ZZVZ a jejich prováděcích předpisů.
XVI.2. Smluvní strany se dohodly, že Zhotovitel výslovně souhlasí se zveřejněním smluvních podmínek obsažených v této smlouvě v rozsahu a za podmínek vyplývajících z obecně závazných právních předpisů.
XVI.3. Smluvní strany se zavazují podepsat tuto smlouvu platným elektronickým podpisem, který umožní vyhotovit autorizovanou konverzi tohoto dokumentu. Každá smluvní strana obdrží verzi smlouvy ve formátu .pdf s platnými elektronickými podpisy obou smluvních stran.
XVI.4. Smlouvu je možno měnit pouze na základě dohody smluvních stran formou písemných číslovaných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami.
XVI.5. Veškeré případné spory ze smlouvy budou v prvé řadě řešeny smírem. Pokud smíru nebude dosaženo během 30 dnů, všechny spory ze smlouvy a v souvislosti s ní budou řešeny věcně a místně příslušným soudem v České republice.
XVI.6. Žádné ustanovení smlouvy nesmí být vykládáno tak, aby omezovalo oprávnění
Objednatele uvedená v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.
XVI.7. Smluvní strany se podpisem smlouvy dohodly, že vylučují aplikaci ustanovení § 557 a §
1805 odst. 2 Občanského zákoníku.
XVI.8. Stane-li se kterákoliv část této smlouvy neplatná či stane-li se plnění dle této smlouvy plněním nemožným, ve zbytku této smlouvy jsou poté smluvní strany závazkem
vázány, ledaže z obsahu závazku nebo účelu smlouvy vyplývá, že zbylé plnění nemá pro Objednatele význam.
XVI.9. Smluvní strany si nepřejí, aby nad rámec výslovných ustanovení smlouvy byla jakákoliv práva a povinnosti dovozovány z dosavadní či budoucí praxe zavedené mezi smluvními stranami či zvyklostí zachovávaných obecně či v odvětví týkajícím se předmětu plnění smlouvy, ledaže je ve smlouvě výslovně sjednáno jinak.
XVI.10. Pro vyloučení pochybností Zhotovitel výslovně potvrzuje, že je podnikatelem, uzavírá smlouvu při svém podnikání, a na smlouvu se tudíž neuplatní ustanovení § 1793 Občanského zákoníku.
XVI.11. Ujednáním, vyúčtováním, vymáháním ani zaplacením té které smluvní pokuty dle této smlouvy nejsou žádným způsobem dotčena práva a nároky na náhradu újmy a/nebo škody vzniklé porušením té které povinnosti, a to v celém rozsahu, tedy i v rozsahu nad sjednanou a případně i zaplacenou smluvní pokutu.
XVI.12. Xxxxxxxxxx není oprávněn proti svým jakýmkoliv případným pohledávkám a/nebo jejich částem za Objednatelem započíst Objednatelovy pohledávky a/nebo jejich části za Zhotovitelem.
XVI.13. Ustanovení § 1765 odst. 1 Občanského zákoníku se neuplatní; každá ze smluvních stran na sebe ve smyslu ustanovení § 1765 odst. 2) citovaného zákona převzala nebezpečí změny okolností.
XVI.14. Pro účely doručování písemností platí domněnka doby dojití tak, že při neúspěšném doručení do sídla smluvní strany držitelem poštovní licence se písemnost považuje za doručenou uplynutím třetího pracovního dne ode dne odeslání.
XVI.15. Statutární město Brno je při nakládání s veřejnými prostředky povinno dodržovat ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
XVI.16. Smluvní strany prohlašují, že údaje uvedené v této smlouvě nejsou předmětem obchodního tajemství. Smluvní strany prohlašují, že údaje uvedené v této smlouvě nejsou informacemi požívajícími ochrany důvěrnosti majetkových poměrů.
XVI.17. Xxxxxxx nabude platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem zveřejnění v registru smluv dle zákona č. zákona č. 340/2015 Sb.,
o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Smluvní strany se dohodly, že tuto smlouvu zašle k uveřejnění v registru smluv statutární město Brno.
XVI.18. Nedílnou součástí smlouvy jsou:
- příloha č. 1 – Technické podmínky
XVI.19. Smluvní strany se s obsahem smlouvy seznámily a souhlasí s ním tak, jak je zachycen výše.
Doložka
Tato smlouva byla schválena Radou města Brna na schůzi č. R8/096, konané dne 29.7.2020.
V Brně dne 11. 9. 2020
podepsáno elektronicky
V Brně dne 21. 9. 2020
podepsáno elektronicky
…………………………………..
za Objednatele
XXXx. Xxxxx Xxxxxxx
vedoucí Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství
…………………………………..
za Zhotovitele
RNDr. Xxxxxxx Xxxxxx, MBA člen představenstva
Příloha č. 1 zadávací dokumentace
TECHNICKÉ PODMÍNKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO STUDII
PRŮZKUMU MOŽNOSTI VYUŽITÍ
ARTÉSKÝCH VOD
Zpracovali: Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx
Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxx Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Ph.D. Xxx. Xxxx Xxxxx, Ph.D.
Brno, říjen 2019
Objednatel: Statutární město Brno
se sídlem Dominikánské nám. 1, 602 00 Brno
Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna
Kounicova 67
601 67 Brno
Zhotovitel: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta se sídlem Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno
Ústav geologických věd Kotlářská 2
611 37 Brno
Obsah
1. Předmět plnění 24
2. Přírodní poměry území 24
2.1 Geomorfologie 24
2.2 Geologie a tektonika území 25
2.3 Klimatické poměry 27
2.4 Hydrologie 29
2.5 Hydrogeologie 29
2.5.1 Hydrogeologická charakteristika dílčích oblastí 31
3. Vrty v zájmovém území 46
3.1 Artéské vrty 47
3.2 Vliv čerpání kvartérní vody na artéskou strukturu 48
4. Antropogenní vlivy na neogenní zvodně/artéskou strukturu 48
4.1 Stupně ohrožení artéských vod 48
4.2 Zdroje znečištění artéských vod 50
5. Specifikace požadavků 50
5.1 Požadované práce a výsledky 51
5.2 Časový harmonogram prací 54
5.3 Podklady pro plnění zakázky 55
5.4 Požadované formáty výstupů 55
Literatura 56
Přílohy 58
1. Předmět plnění
Předmětem plnění této zakázky je zpracování technických podmínek zadávací dokumentace pro hydrogeologickou studii využití artéských vod vázaných na neogenní sedimenty v prostoru brněnské aglomerace. Cílem studie bude revize stávajících vrtů a vybrání vhodných objektů s dostačující vydatností, popřípadě vyhloubení vrtu nového pro zajištění požadovaných objemů vod při krizovém managementu zásobování obyvatel města Brna.
V rámci průzkumu bude nutné komplexní zhodnocení hydrologických, hydrogeologických, hydraulických poměrů a taktéž posouzení kvalitativního (zachování kvality podzemní vody) a kvantitativního (zabezpečení dostatečné akumulace a vydatnosti) charakteru zdroje artéských vod.
Hlavním úkolem hydrogeologické studie bude vytipování vhodných artéských vrtů, které by mohly být využity jako potenciální zdroje pitné vody při řešení mimořádných stavů, jako živelných pohrom (sucho), teroristických útoků nebo války.
Tato zadávací dokumentace vychází zejména z následujících závěrečných zpráv: Xxxxxx, J., Xxxxxxxxx, M., Xxxxxxx, M., Xxxxxxxx, O. (2017): Brno – Artéské vrty. Záverečná zpráva. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxx, X., Xxxxxx, X. et al. (1995): Kvantitativní a kvalitativní ocenění artéské zvodně brněnského prostoru. Hydrogeologická studie. – MS, Geotest, Brno.
Machů, P., Skalský, C., Bartáková, Z. (2005): Artéské vrty, ochranná pásma artéských vod v prostoru brněnské aglomerace. Hydrogeologická studie. – MS, AQUAPROTEC, s.r.o., Brno.
2. Přírodní poměry území
2.1 Geomorfologie
Zájmové území představuje brněnská aglomerace, která se nachází na rozmezí dvou geomorfologických soustav – Českomoravské soustavy na západě a Vněkarpatské sníženiny na východě. Hranice mezi nimi probíhá ve směru cca SV-JZ.
Českomoravská soustava je zde zastoupena podcelky Lipovská vrchovina a Řečkovicko-kuřimský prolom. Oba podcelky jsou součástí celku Bobravská vrchovina, na kterou navazuje na severu celek Drahanská vrchovina.
Soustava Vněkarpatských sníženin je v zájmovém území budována celkem Dyjsko- svratecký úval. Jeho jižnější část je tvořena podcelkem Rajhradská pahorkatina, který směrem k severu navazuje na podcelek Pracká pahorkatina (Xxxxxx et al., 2017).
2.2 Geologie a tektonika území
Z hlediska geologie je zájmové území budováno jednotkou Českého masivu, na kterou je z východu nasunuta jednotka Západních Karpat. Český masiv je zastoupen krystalinickými horninami brněnského masivu, na východním okraji přes něj transgredují devonské a karbonské vápence Moravského krasu a částečně sedimenty drahanského kulmu. Jednotku Západních Karpat pak tvoří neogenní uloženiny. Celá oblast je částečně překryta kvartérními sedimenty (Machů et al., 2005).
Neogenní sedimenty se v zájmové oblasti vyskytují jak ve vlastní předhlubni, tak v denudačních zbytcích na brněnském masivu. V prostoru brněnské aglomerace jsou zastoupeny sedimenty eggenburgu až spodního badenu, reprezentovaného lazendorfskou sérií, kterou končí mořská sedimentace. Poté byly ukládány říční sedimenty středního až svrchního miocénu a pliocénu (Machů et al., 2005).
Eggenburgské sedimenty reprezentované komplexem zelenošedých slabě vápnitých jílů a petromiktních slepenců se vyskytují v nadloží jury a paleozoika na Hádech (Machů et al., 2005).
Sedimenty ottnangu, zastoupené štěrky, písky a ojediněle písčitými a pestrými jíly, tzv. rzehakiovými vrstvami, vystupují v zájmovém území většinou jen v nepříliš mocných denudačních zbytcích, stejně jako sedimenty karpatu, které tvoří převážně mořské vápnité jíly s polohami velmi jemnozrnných písků (Machů et al., 2005).
Jednoznačně nejrozšířenějšími neogenními uloženinami jsou sedimenty spodního badenu (moravu), tvořené komplexem hrubých vápnitých štěrků a písků charakteru bazálních nebo okrajových klastik (tzv. brněnské písky) a komplexem vápnitých prachovitých jílů, tzv. téglů (Machů et al., 2005).
Spodnomiocenní až svrchnomiocenní a pliocenní říční sedimenty tvoří pouze denudační zbytky. Jedná se o písčité, středně zrnité štěrky, místy zahliněné, vystupující na jihovýchodním okraji líšeňského sídliště (Machů et al., 2005).
Uloženiny kvartéru zastoupené deluviálními, fluviálními a eolickými sedimenty částečně překrývají celou zájmovou oblast. Deluviální sedimenty jsou tvořeny svahovými hlínami, hlinitopísčitými a hlinitokamenitými sutěmi, jejichž zrnitostní a látkové složení je závislé na morfologii místa vzniku a petrografickém složení podložních předkvartérních hornin. Podél vodních toků se pak vyskytují fluviální akumulace písčitých štěrků a hlinitopísčitých sedimentů (povodňových hlín), vytvářejících akumulační terasy a říční nivy.
Eolické sedimenty jsou reprezentovány značně rozšířenými wűrmskými sprašemi a sprašovými hlínami.
Antropogenní činností pak byly vytvořeny akumulace různorodých navážek, někdy i značných mocností (Machů et al., 2005).
Co se týče tektonických poměrů, byl brněnský masiv, jako jedna z nejstarších částí Českého masivu, v průběhu orografických pohybů velmi intenzivně porušen. Tato tektonická činnost, která ustala až v mladším miocénu, rozdělila těleso na řadu ker, které byly vzájemně vertikálně posunovány, a dala tak základ celé soustavě hrástí a prolomů, na jejichž existenci je výskyt miocenních sedimentů vázán. Ve spodním miocénu tak byl v tektonicky predisponovaných zónách brněnského masivu a přilehlých jednotkách (v depresích a na jejich okrajích) uložen polygeneticky terestrický a marinní materiál. Ten byl spolu s produkty zvětrávání předspodnobádenského období ve spodním badenu akumulován fluviálními a fluviodeluviálními procesy právě v těchto tektonicky predisponovaných depresích S–J a SSZ– JJV, ev. ZSZ–VJV směru. Po uložení hlavní části klastik na počátku spodního badenu došlo ke snížení spádových energií toků, ke zjemnění redepozic a transportovaného materiálu a posléze převládla marinní sedimentace. Postupující transgrese moře tak pokračovala do již relativně klidnější, méně dynamické morfologie reliéfu. Jejím projevem je tedy naprostá převaha pelitických sedimentů (Xxxxx, Xxxxxxxx, 1995 in Xxxxx et al., 1995).
2.3 Klimatické poměry
Na základě klimatické rajonizace dle Xxxxxx (1971) jsou v zájmovém území vyčleněny tři klimatické oblasti. Na severu je to mírně teplá oblast MT11, zatím co jižnější časti porývají teplé oblasti T2 a T4. Vlastnosti jednotlivých klimatických oblastí jsou popsány v tabulce č. 1.
Tab. 1 Charakteristika klimatických oblastí
Klimatická oblast | léto | jaro/podzim | zima |
MT11 | dlouhé, teplé a suché | krátké, mírně teplé | Krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky |
T2 | dlouhé, teplé a suché | velmi krátké, teplé až mírně teplé | Krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky |
T4 | velmi dlouhé, velmi teplé a velmi suché | velmi krátké, teplé | Krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky |
Podle dlouhodobých průměrných teplot vzduchu na stanici Brno, Tuřany za období 1961–1990 je nejteplejší měsíc červenec s teplotou 18,5 °C, naopak nejstudenější je měsíc leden
s teplotou – 2,5 °C. Průměrné úhrny srážek (mm) pro tutéž stanici za období 1961–1990 jsou
uvedeny v tabulce č. 2.
Tab. 2 Průměrné úhrny srážek
Stanice | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII | rok |
Brno, Tuřany | 24,6 | 23,8 | 24,1 | 31,5 | 61,0 | 72,2 | 63,7 | 56,2 | 37,6 | 30,7 | 37,4 | 27,1 | 490,1 |
Průměrný roční úhrn srážek za dané období činil 490,1 mm, s maximem v červnu (72,2 mm) a minimem v únoru (23,8 mm), přičemž ve vegetačním období (duben–září) spadne 65,7 % ročního úhrnu. Z důvodu vysokého výparu v období letních měsíců se na zásobování podzemních vod podílí především srážky z období říjen až březen (Xxxxxx et al., 2017).
2.4 Hydrologie
Ze zájmového území jsou povrchové vody odváděny jednotlivými vodními toky od severozápadu k jihovýchodu až k jihu. Mezi nejvýznamnější z nich patří řeky Svratka a Svitava (čísla povodí 4-15-01 a 4-15-02) náležející do povodí Dunaje (Xxxxx et al., 1995). Řeka Svratka tvoří erozní bázi celé brněnské aglomerace. V Kníničkách, na severozápadním okraji města Brna, dosahuje průměrného průtoku kolem 8 m3/s. Mezi její významnější pravostranné přítoky patří Vrbovec a Leskava. Z levostranných přítoků dominuje Xxxxxxx s průměrným průtokem 5,1 m3/s. V Komárově, na jihu města Brna, přitéká do Svratky Ponávka, která je z velké části zatrubněna a slouží k odvádění některých odpadních vod. Přirozený odtokový režim Svratky je pak ovlivňován manipulací s hladinou Brněnské přehrady (Machů et al., 2005).
2.5 Hydrogeologie
Zájmová oblast spadá podle ČHMÚ (2019) do 3 hydrogeologických rajonů: rajon 6570 Krystalinikum brněnské jednotky, rajon 2241 Neogenní sedimenty Dyjsko-svrateckého úvalu a rajon 1643 Kvartér Svratky. Z hydrogeologického hlediska je nejvýznamnější rajon Neogenních sedimentů Dyjsko-svrateckého úvalu.
Krystalinikum brněnského masivu představuje puklinový kolektor s proměnlivým podílem průlinové propustnosti v přípovrchové zóně rozpukání a rozvolnění hornin s převažujícím mělkým prouděním podzemních vod. Ve větších hloubkách zprostředkovávají
proudění podzemních vod poruchová pásma podél tektonických zón. Hladina podzemních vod je převážně volná a sleduje konformně terén. Slabě propustný hydrogeologický masiv je často
považován za podložní izolátor kolektorům mladších jednotek. Transmisivita je nízká až velmi nízká, očekávaná vydatnost činí řádově desetiny l/s při snížení cca 5 m. Celková mineralizace podzemních vod je nízká, pohybuje se v rozmezí 300–800 mg/l. Vodárenský význam rajonu je malý, odpovídá potřebám místního zásobování (Xxxxxx et al., 2017).
Neogenní sedimenty Dyjsko-svrateckého úvalu vytvářejí systém velmi nepravidelně se střídajících izolátorů (jíly) a průlinových kolektorů (písky a štěrky). Nejvýznamnější průlinový kolektor představují spodnobadenská klastika, které jsou silně až mírně propustná s třídou propustnosti III až IV (Jetel, 1973) a s hydraulickou vodivostí řádově n.10-3 až n.10-5 m/s. Vytvářejí tak vodárensky využitelné průlinové kolektory s vysokou až střední transmisivitou třídy II až III (Krásný, 1986), umožňující využití podzemních vod od odběrů menšího regionálního rozsahu až po soustředěné rozptýlené odběry pro místní zásobování. Polohy izolátorů jsou tvořeny vápnitými jíly, jejichž hydraulická vodivost řádově dosahuje hodnot n.10-9 až n.10-10 m/s, což odpovídá třídě propustnosti VIII – sedimenty nepatrně propustné. Podle jejich pozice vůči kolektorům spolu vytvářejí buď struktury s volnou hladinou podzemní vody, nebo napjaté, případně i artéské struktury. Celková mineralizace podzemních vod s volnou hladinou se pohybuje kolem 450–600 mg/l, artéské vody mají vyšší mineralizaci cca 500–800 mg/l (Xxxxxx et al., 2017).
Kvartérní fluviální sedimenty v povodí Svratky vytvářejí akumulační terasy a říční nivy budované štěrkopísčitými sedimenty a povodňovými hlínami. Polohy štěrků a písků v těchto tělesech tvoří dobře propustné průlinové kolektory s hodnotami hydraulické vodivosti v rozmezí n.10-3 až n.10-4 m/s. Naopak povodňové hlíny představují stropní izolátory, kde se hodnoty hydraulické vodivosti pohybují kolem n.10-6 až n.10-7 m/s. Pro takovéto struktury je charakteristická mírně napjatá hladina podzemní vody. Celková mineralizace kolísá v rozmezí 200–400 mg/l (Xxxxxx et al., 2017).
2.5.1 Hydrogeologická charakteristika dílčích oblastí
V této kapitole je podle Xxxxxx et al. (1995) uvedena charakteristika jednotlivých dílčích oblastí vyčleněných v hodnoceném regionu. Při popisu jednotlivých celků jsou uvedeny hlavní výsledky významných hydrogeologických vrtů, hydraulické parametry a stanovené využitelné zásoby podzemních vod. Brněnský prostor byl pracovně rozčleněn celkem do 9 oblastí:
1. Oblast Kuřim – Moravské Knínice
Jedná se o poměrně rozsáhlé, nepravidelné území s výskytem miocenních sedimentů v okolí Kuřimi, Moravských Knínic a v prostoru severně od Jinačovic. Hydrogeologickým
kolektorem jsou spodnobadenské písky a písčité štěrky obsahující často i závalky jílovitých hornin, vyskytující se v pozici bazálních klastik ležících přímo na rozvětralém krystaliniku. Hydrogeologický kolektor bazálních klastik s vrty ověřenou mocností od 5 do 80 m je zde většinou kryt dostatečně mocným stropním izolátorem neogenních jílů o mocnostech od 27 do
67 m. Mocnost zvodněného kolektoru se směrem k severu a severovýchodu zmenšuje, směrem k jižnímu výběžku naopak ubývá mocnosti krycích izolačních jílů.
Hydrogeologický kolektor bazálních klastik je dotován buď infiltrací atmosférických srážek (v oblastech výchozů těchto klastik na povrch ve východní části oblasti) nebo drenáží infiltrovaných srážek ze zvětralinového pláště okolních krystalických hornin.
Hydrogeologicky nejvýznamnějšími vrty v této oblasti jsou HV 1 a HV 2 (Xxxxxxxx, 1967) situované jihovýchodně od Moravských Knínic a vrt HV 202 (Franzová, 1980) při východním okraji Moravských Knínic. Dlouhodobými čerpacími zkouškami byly ověřeny vydatnosti: HV 1 – Q = 20 l.s-1 při snížení hladiny podzemní vody s = 5,0 m; HV 2 – Q = 9,09 l.s-1 při s = 5,0 m; HV 202 – Q = 11,9 l.s-1 při s = 5,0 m. Při regionálním hydrogeologickém průzkumu neogenních sedimentů na brněnském masivu byly stanoveny využitelné zásoby na 25,6 l.s-1 (Franzová et al., 1983). Průměrná hydraulická vodivost oblasti pak byla stanovena na 9,9.10-5 m.s-1 a průměrný koeficient transmisivity na 2,2.10-3 m2.s-1.
2. Oblast Jinačovice – Kníničky
Tato oblast je tvořena pruhem miocenních sedimentů rozkládajících se v prostoru východně od Rozdrojovic, jižně od Jinačovic a v okolí Kníniček. Území je z jižní části omezeno tektonicky predisponovaným údolím řeky Svratky, přičemž severní omezení vůči oblasti č. 1 je pravděpodobně rovněž tektonické. Hydrogeologický kolektor zde tvoří písky a písčité štěrky s polohami jílů a jílovitých písků, stratigraficky řazených k ottnangu (Xxxxx et al., 1988). Vrty ověřená mocnost štěrkopísčitého kolektoru se v této oblasti pohybuje od 14 do 67 m. Neogenní klastika vycházejí na povrch terénu nebo jsou kryta pouze málo mocnými izolátory neogenních jílů, popř. kvartérních spraší. Oblast č. 2 je tektonicky omezenou krou v jinačovickém prolomu, která může mít určitou spojitost i s dílčí oblastí č. 4 Žabovřesky, a to takovou, že infiltrované atmosférické srážky na výchozech ottnangských klastik mohou být transportovány podél tektonických poruch do hydrogeologického kolektoru bazálních spodnobadenských sedimentů pokleslé žabovřeské kry. K dalšímu odvodnění ottnangských uloženin dochází pravděpodobně také přetékáním do kvartérních sedimentů řeky Svratky.
V severní části oblasti, jižně od Jinačovic, je situován vrt HV 213, s dlouhodobě využitelnou vydatností Q = 4,5 l.s-1 při snížení hladiny podzemní vody s = 3,62 m. Dalšími
vrty jsou HV 1 a HV 2 (Xxxxxxxx, 1965) lokalizované severozápadně od Kníniček, HV 1 vyhloubený východně od Rozdrojovic a HV 1 v prostoru severozápadně od Kníniček (Jahoda, 1968, 1970). Vrty HV 1 a HV 2 byly ověřeny vydatnosti: 3,1 l.s-1 při s = 4,0 m a 12,4 l.s-1 při s = 4,10 m (Xxxxxxxx, 1965). Vrtem HV 1 u Kníniček byla ověřena vydatnost 5,4 l.s-1 při s = 4,0 m a vrtem HV 1 severozápadně od Kníniček vydatnost 1,0 l.s-1 při s = 1,0 m (Xxxxxx, 1970). Při regionálním hydrogeologickém průzkumu byly stanoveny přírodní zdroje ve výši 31 l.s-1 a využitelné zásoby podzemní vody v oblasti na 18 l.s-1. Průměrná hydraulická vodivost je 9,0.10-5 m.s-1 a koeficient transmisivity je 1,7.10-3 m2.s-1. (Franzová et al., 1983).
3. Oblast Bystrc – Žebětín
V této oblasti se neogenní sedimenty vyskytují jižně od řeky Svratky pod Brněnskou přehradou, vybíhající na západ do okolí Žebětína. Známé jsou dva vrty HV 212 a HV 211. Vrt HV 212, situovaný západně od Bystrce, zastihl spodnobadenské klastické sedimenty v písčitém až štěrkopísčitém vývoji s velmi hojnými proplástky jílových závalků. Celková mocnost těchto sedimentů, ležících v přímém podloží kvartérních hlín, činí 62,2 m (Franzová et al., 1983). Čerpací zkouškou byla ověřena vydatnost vrtu 0,04 l.s-1 při snížení hladiny podzemní vody o s = 16,4 m. Vrt HV 211 ověřil spodnobadenské sedimenty v převážně písčitém vývoji, přičemž báze neogenního hydrogeologického kolektoru byla zjištěna v hloubce 63 m. Hydrodynamickými zkouškami pak byla stanovena vydatnost 1,10 l.s-1 při s = 25,14 m. Méně příznivé výsledky hydrodynamických zkoušek obou vrtů jsou způsobeny buď velmi vysokým podílem jílové složky v miocenních klastikách nebo nedostatečnou kvalitou konstrukce těchto vrtů. Hydrochemické analýzy pak poukazují na ztížený oběh podzemní vody v neogenních uloženinách. V oblasti bystrcké kotliny, tedy oblasti č. 3, nejsou dosud podzemní vody z neogenních kolektorů využívány.
4. Oblast Troubsko – Střelice
Jedná se o oblast neogenních sedimentů uložených ve sníženině brněnského masivu v okolí Troubska a Střelic, která je v podstatě plošně rozsáhlou uzavřenou miocenní strukturou s dotací z okolních krystalických hornin. Tato miocenní pánev má prakticky v celé své rozloze artéskou podzemní vodu, místy s pozitivní piezometrickou úrovní, v důsledku souvislé krycí vrstvy nepropustných spodnobadenských jílů. Hydrogeologický kolektor je tvořen písky a písčitými štěrky, často s jílovými závalky, jejichž mocnost se, podle vrtného
průzkumu, pohybuje v okolí Troubska a Střelic od 6 do 69,5 m. Mocnost nadložního izolátoru je proměnlivá od 2 do 24 m.
Nejvýznamnějšími vrty v oblasti č. 4 jsou: vrt HJ 259 (Polenka, 1982) a vrt HV 5 (Xxxxxxx, 1974). Vrtem HJ 259 byla ověřena mocnost bazálních klastik, která dosahovala 31,5 až 101,0 m v podloží 24 m mocného hydrogeologického izolátoru. Hydrodynamickými zkouškami byla stanovena vydatnost vrtu Q = 2,5 l.s-1 při snížení s = 4,5 m. Vrtem HV 5 pak byly zastiženy bazální klastické sedimenty v hloubkách 19,4 až 32,7 m pod terénem. Dlouhodobá čerpací zkouška ověřila vydatnost vrtu Q = 12,0 l.s-1 při s = 5,0 m. Při regionálním hydrogeologickém průzkumu zvodnění neogenních sedimentů byly využitelné zásoby stanoveny na hodnotu 7,4 l.s-1 (Franzová et al., 1983). Tato hodnota je však značně podhodnocená, neboť při tehdejších výpočtech nebyly dostatečně zohledněny možnosti dotace z rozvětralých krystalických hornin do miocenní struktury.
5. Oblast Česká, Ivanovice u Brna – Řečkovice
Oblast tvoří poměrně úzký pruh neogenních sedimentů vázaných na tektonicky omezený řečkovicko-kuřimský prolom, který se zde projevuje jako příkopová propadlina podélně i příčně segmentovaná na dílčí části. Hydrogeologický kolektor tvoří bazální spodnobadenská klastika pokrývající nejnižší kry v prolomu, překryté značně mocnými pelity, vytvářejícími dokonale nepropustný hydrogeologický izolátor o mocnostech až několika desítek metrů. Oblast č. 5 v prostoru východně od Kuřimi plynule navazuje na oblast č. 1. Jižní omezení oblasti je však značně problematické.
V této hodnocené oblasti je nejvýznamnějším hydrogeologickým objektem vrt HV 105, vyhloubený v prostoru Lachemy v Řečkovicích (Xxxxxx, 1979). Bazální klastické sedimenty byly zastiženy v hloubce 161 až 175 m v podloží 151 m mocného krytu neogenních jílů. Hydrodynamickými zkouškami byla ověřena vydatnost vrtu Q = 5,0 l.s-1 při s
= 25,4 m. Dalším významným hydrogeologickým objektem je vrt HV 207 situovaný severozápadně od České, kterým byly zastiženy bazální uloženiny v hloubce 145 až 153,5 m překryté téměř 140 m mocnými neogenními jíly. Hydrodynamickými zkouškami pak byla ověřena vydatnost vrtu Q = 3,08 l.s-1 při s = 2,65 m. Podzemní voda z obou vrtů je vhodná k pitným účelům až po úpravě, z důvodu zvýšeného obsahu železa a amoniaku, které jsou přírodního původu. Využitelné zásoby podzemní vody v této oblasti nebyly dosud hodnoceny.
6. Oblast Žabovřesky (Žabovřeská kotlina)
Tato oblast je definována jako samostatná miocenní struktura na tektonicky omezené kře v brněnském masivu. Výplň struktury s artéským režimem podzemních vod tvoří bazální
spodnobadenské klastické sedimenty o mocnostech od 12 do 21 m. V jejich nadloží spočívají
tégly, jejichž ověřená mocnost se pohybuje od 35 do 45 m. Hlavním zdrojem dotace této struktury je přítok infiltrovaných atmosférických srážek z okolních rozvětralých hornin brněnského masivu, vytvářejících morfologicky výrazné elevace. Pravděpodobný je rovněž přítok podzemní vody systémem tektonických linií SZ–JV směru z prostoru severně a východně od Brněnské přehrady (oblast č. 2), kde neogenní klastické sedimenty vystupují na povrch terénu a umožňují tak snadnou infiltraci srážkových vod.
Hydrodynamické charakteristiky hydrogeologického kolektoru bazálních klastik jsou dostatečně známy pouze z vrtu HV 100, vyhloubeného ve východní části Žabovřeské kotliny u mimoúrovňové křižovatky vnějšího brněnského okruhu (Taraba, 1993). Dlouhodobými hydrodynamickými zkouškami pak byla ověřena vydatnost vrtu Q = 8,3 l.s-1 při s = 10,53 m.
7. Oblast Ostopovice
Do oblasti, ležící v jižní části hodnoceného brněnského prostoru, patří neogenní sedimenty vyskytující se v okolí Ostopovic v tektonicky predisponované pokleslé kře, která je od oblasti č. 4 Troubsko – Střelice, podle výsledků geofyziky, pravděpodobně oddělena elevačním hřbetem hornin brněnského masivu. Hydrogeologickým kolektorem jsou zde bazální spodnobadenská klastika, která patrně ve směru Lískovec a Bohunice přecházejí do centrální a jižní části Brna (do oblasti č. 9). Podle současných znalostí však nelze doložit, zda se jedná o plynulý a souvislý přechod nebo zda jsou bazální klastické sedimenty zachovány v různých výškových úrovních. Mocnost hydrogeologického kolektoru se podle vrtného průzkumu pohybuje od několika metrů až do 20 m – vrt OS 1 (Xxxxxxx, 1980). Mocnost nadložního krytu neogenních pelitů se pohybuje od 27 do 35 m, ten však směrem k jihu pozvolna vykliňuje.
Hydrogeologicky nejvýznamnějšími vrty jsou HV 210 (Franzová et al., 1983) a OS 1 (Xxxxxxx, 1980). Hydrodynamickými zkouškami byly zjištěny vydatnosti u vrtu HV 211 Q = 5,55 l.s-1 při s = 7,60 m a u vrtu OS 1 Q = 11,36 l.s-1 při s = 18,0 m.
Podle Xxxxxxxx et al. (1983) lze hydrogeologický kolektor v oblasti č. 7 charakterizovat průměrnou hydraulickou vodivostí 2,2.10-5 m.s-1 a koeficientem transmisivity 5.10-4 m2.s-1.
Oblast č. 7 se vyznačuje mocným krytem nepropustných jílových sedimentů, který sice zabraňuje průsaku kontaminujících látek, ale podzemní voda zde má hlubší a zřejmě ztíženější oběh, projevující se zvýšenou mineralizací a vyššími obsahy železa, manganu a amoniaku. Před vodárenským využíváním je tedy nutné vodu upravovat.
8. Oblast Brno-Lesná, Maloměřice, Židenice, Obřany, Líšeň
Toto území se nachází v severní a severovýchodní části brněnského prostoru charakterizované výskytem neogenních hrubě klastických uloženin, které vystupují v denudačních zbytcích přímo na povrch terénu, nebo jsou kryty jen kvartérními sedimenty. Neogenní uloženiny leží na vyzdvižených krách brněnského masivu. Od bazálních spodnobadenských klastik v podloží mocného komplexu téglů, v centrální části Brna, jsou odděleny systémem zlomových linií SZ–JV směru.
Znalosti o hydrogeologických poměrech v oblasti č. 8 jsou velmi kusé, neboť tato oblast není pro vodárenské využití příliš perspektivní. Je to způsobeno zejména tím, že neogenní klastické sedimenty zde nevytvářejí plošně rozsáhlé hydrogeologické kolektory, nýbrž se zde klastika zachovala pouze v omezeně rozsáhlých denudačních zbytcích, často bez vzájemné hydraulické spojitosti. Význam těchto klastik, vystupujících na povrch terénu, spočívá v tom, že umožňují velmi snadnou infiltraci atmosférických srážek, které se dostávají rozvětralými podložními horninami brněnského masivu do bazálních neogenních kolektorů v centru brněnského prostoru.
9. Oblast Brno-střed a Brno-jih
Jedná se o plošně nejrozsáhlejší oblast výskytu zvodněných bazálních spodnobadenských klastik vyskytujících se v centru Brna a v městských částech Černovice, Brněnské Ivanovice, Tuřany, Horní Heršpice a Bohunice. Její severní část navazuje v městské části Královo Pole na oblast č. 5 Česká, Ivanovice u Brna – Řečkovice charakterizovanou výskytem bazálních klastik v řečkovicko-kuřimském prolomu. Jihozápadní omezení vůči oblasti č. 7 Ostopovice je nejasné, neboť v prostoru Brno-Bohunice – Starý Lískovec neexistují žádné hluboké vrty, které by pomohly objasnit geologickou stavbu tohoto prostoru. Jižní a jihovýchodní omezení bazálních klastik na brněnském masivu, a tím i oblasti č. 9, je pravděpodobně dáno pozvolným přechodem hrubě klastických uloženin v jemnozrnné jílovité písky až jíly a jílovce.
Tato oblast je charakterizována výskytem bazálních spodnobadenských klastik, která se zde nacházejí nejen v podloží mocného krytu pelitických hornin, vytvářejícího dokonalý hydrogeologický izolátor oddělující neogenní zvodeň od zvodně kvartérní, ale také vycházejí přímo na povrchu terénu při východním okraji Černovic. Mocnost hydrogeologického izolátoru plynule roste od východu na západ směrem ke středu Brna, přičemž největší zjištěná mocnost 70 m byla zjištěna ve vrtu HV 501 vyhloubeném v roce 1985 v Brněnských
papírnách na Křenové ulici (Urbanová, 1986). Mocnost hydrogeologického kolektoru, který je tvořen středně
zrnitými a hrubozrnnými písky až písčitými štěrky, je značně proměnlivá, většinou však dosahuje několika desítek metrů. Největší mocnost 193 m byla zjištěna ve vrtu CfBr 41 při západním okraji pískovny v Černovicích. Značně mocné byly spodnobadenské písky a písčité štěrky zjištěné vrtem HV 101/1 rovněž v Černovicích, kde dosahovaly až 151,6 m.
Hydrogeologický kolektor neogenních bazálních klastik v centrální a jižní části Brna vykazuje velmi vysoké hydraulické parametry: hydraulické vodivosti se většinou pohybují v rozmezí 4,2.10-5 až 1,2.10-4 m.s-1 a koeficienty transmisivity pak v řádu 10-3 m2.s-1.
K doplňování zásob podzemních vod dochází jednak infiltrací atmosférických srážek tam, kde klastika vycházejí na povrch terénu nebo leží v přímém podloží štěrkopísčitých kvartérních fluviálních uloženin, a jednak drenáží z okolních krystalických hornin. Naopak k odvodnění hydrogeologické struktury dochází přirozeně přetokem do nadložních kvartérních fluviálních sedimentů. Z vrtného průzkumu se však nepodařilo shromáždit informace na takové úrovni, aby bylo možné kvalifikovaně zhodnotit využitelné zásoby podzemní vody vázané na tato bazální klastika.
V roce 1976 byl na Dornychu (ve Škrobárně) vyhlouben 150 m hluboký vrt HV 1, který zastihl miocenní zvodněné písky v hloubce 74–150 m (Klíma, 1976). Hydrodynamickými zkouškami byla ověřena vydatnost vrtu 47,9 l.s-1 při s = 11,0 m. V blízkosti tohoto vrtu byl v roce 1990 vyhlouben vrt HV 102, který zastihl zvodněné písky v hloubce 65–141,5 m (Hartlová, 1990). Hydrodynamickými zkouškami byla ověřena vydatnost vrtu 45,0 l.s-1 při s = 8,0 m.
V roce 1985 byl pro Brněnské papírny na Křenové ulici vyhlouben 130 m hluboký vrt HV 501 (Urbanová, 1986). Tento vrt zastihl zvodněné písčité sedimenty v hloubce 81,5 až 130 m. Na základě výsledků hydrodynamických zkoušek bylo doporučeno k odběru 20 l.s-1 při s = 4,35 m.
Při hydrogeologické syntéze znalostí o neogenních sedimentech v jihozápadní části karpatské předhlubně byl v Černovicích na ulici Mírová vyhlouben vrt HV 101/1 hluboký 185 m (Franzová, 1986). Bazální písky a písčité štěrky byly zastiženy v hloubkách 21,8 až 173,4 m v nadloží tuhých, pravděpodobně spodnomiocenních či svrchnooligocenních, jílů. Hydrodynamickými zkouškami byla ověřena vydatnost vrtu 10,33 l.s-1 při s = 1,81 m.
V roce 1990 byl pro Ekotrans Moravia a.s. Zlín vyhlouben v Brněnských Ivanovicích vrt HV 300, který zastihl klastika spodního badenu v hloubce 27 až 50 m, aniž toto bazální souvrství badenu provrtal (Taraba, 1991). Hydrodynamickými zkouškami pak byla ověřena vydatnost vrtu 15,2 l.s-1 při s = 10,7 m. Pro Úřad Městské části Brno-Tuřany byl v roce 1993
vyhlouben na ulici Kaštanová vrt HV 400, hluboký 56 m, který zastihl miocenní zvodněné
písky v hloubkách 37 až 54,5 m (Taraba, 1993). Tento vrt má stejně jako předchozí vrt HV 300 pozitivní výtlačnou úroveň hladiny podzemní vody. Hydrodynamickými zkouškami byla ověřena vydatnost vrtu 11,1 l.s-1 při s = 22,6 m.
V roce 1993 byl v areálu Zetoru vyhlouben vrt HV 1, u kterého je neogén charakterizován pestrým střídáním jemnozrnných až středně zrnitých písků s prachy a písčitými jíly (Konečný, 1994). Podložní horniny zastižené v hloubce 89 m zde tvoří šedé svrchnojurské vápence. Hydrodynamické zkoušky ověřily vydatnost vrtu 2,8 l.s-1 při s = 11,60 m.
Oblast neogenních sedimentů v centrální a jižní části brněnského prostoru nebyla nikdy komplexně hodnocena z hlediska možného vodárenského využití podzemních vod. Na základě velmi úspěšných hydrogeologických vrtů (Brno-Černovice HV 101/1, Škrobárny HV 1 a HV 102 a Papírny HV 501) však byly využitelné zásoby podzemní vody v minulosti odhadnuty na 200 až 300 l.s-1.
V závěrečné části této kapitoly, týkající se hydrogeologické charakteristiky dílčích oblastí v neogenních sedimentech brněnského prostoru, je uveden podle Jareše et al. (1995) v tabulce č. 3 souhrnný přehled o odběrech podzemní vody v hodnocené hydrogeologické struktuře, a to k roku 1994:
Tab. 3 Souhrnný přehled o odběrech podzemní vody (v roce 1994) v jednotlivých dílčích oblastech (Xxxxx et al., 1995)
Oblast č. | Jímací objekty | Odebírané množství - rok 1994 (l.s-1) | Vodárenské využití |
1. (Kuřim - Moravské Knínice) | vrt HV 1 | 2,23 2,28 | obec Moravské Knínice obce Jinačovice a Rozdrojovice |
2. (Jinačovice - Kníničky) | vrty HV 1, HV 2, studna | 13 | obec Kníničky částečně Brno-Bystrc |
4. (Troubsko - Střelice) | vrty HV 1, HV 101, HV 102 | 2,8 | obce Troubsko, Střelice, Xxxxxxx, Popůvky |
5. (Česká, Ivanovice u Brna - Řečkovice) | vrt HV 105 | 0,2 | Lachema Brno |
6. (Žabovřesky) | vrt HV 100 | ˂ 0,1 | odběr do přinesených nádob a do kropících vozů technických služeb |
7. (Ostopovice) | vrt OS 1 | 2,37 | obec Ostopovice |
9. (Brno-střed a Brno-jih) | vrt v Lakrumce Brno na Bubeníčkově ul. | 1,45 | chladírenské zařízení v Lakrumce Brno |
vrt HV 101/1 Černovice- Mírová ul. | ˂ 0,1 (přítok cca 1,5 l.s-1) | odběr do přinesených nádob | |
vrt HV 1 Dornych | 4,1 | pro výrobu ve Škrobárně | |
vrt HV 400 Tuřany | ˂ 0,1 (přetok cca 1,0 l.s-1) | odběr vody do přinesených nádob | |
vrt HV 1 Brněnské spalovny | cca 4,0 | zkušební provoz ve spalovně |
3. Vrty v zájmovém území
V rámci hydrogeologické studie Artéské vrty, ochranná pásma artéských vod prostoru brněnské aglomerace (Machů et al. 2005) byla provedena aktualizace údajů 57 vybraných vrtů a studní, která spočívala ve vyhledání objektu v terénu, zhodnocení technického stavu a zabezpečení objektu. Dále byla pořízena fotodokumentace, ověřen majitel, současné využití objektu, popsán odměrný bod, změřena hladina podzemní vody, hloubka objektu a konduktivita. Provedení jednotlivých úkonů záviselo na technickém stavu odběrných objektů. Pokud to podmínky dovolovaly, byla u artéských vrtů změřena vydatnost přelivu. Následně byla data o vrtech revidována a doplněna v rámci závěrečné zprávy Brno – Artéské vrty
(Xxxxxx et al., 2017). V této zprávě bylo zpracováno 92 hydrogeologických objektů (příloha
1).
Podle studie z roku 2017 jsou jako zdroj pitné vody využívané 3 objekty – vrt HV400 (DB005) v Brněnských Ivanovicích, označován také jako Balbínův pramen, vrt HV101/1 (DB023) v Černovicích s označením Floriánův pramen a vrt HV1PL v areálu Psychiatrické nemocnice Černovice. Voda z vrtu HV400 je prodávána Obecním vodním družstvem Balbínův pramen prostřednictvím výdejního automatu. Další hydrogeologické objekty jsou nejčastěji využívány k monitoringu podzemních vod, jako zdroj užitkové vody nebo nejsou využívány vůbec. V některých průmyslových subjektech jsou artéské vrty využívány jako zdroj technologické vody. V největším objemu jsou artéské vody exploatovány v provozu společnosti Nová Mosilana, a.s. v Černovicích na Charbulově ulici.
V rámci průzkumu v roce 2005 bylo zjištěno na území města Brna 6 artéských vrtů s přelivem, přičemž před tímto průzkumem jich bylo evidováno 13. Podle závěrečné zprávy z roku 2017 byly jako přelivné artéské vrty zjištěny pouze 4 objekty – HP210/4, HP210/5, Balbínův a Floriánův pramen. V porovnání s archivními údaji je patrné, že postupně dochází k poklesu napjatosti artéské struktury z důvodu klesajících srážkových úhrnů, vysychání či jímání.
3.1 Artéské vrty
Jako artéské vrty byly vyhodnoceny hydrogeologické objekty s přelivem vody nad úroveň terénu. Celkově byl přeliv zaznamenán u 11 vrtů. V 5 vrtech byla změřena výška přelivu a v 6 vrtech vydatnost přelivu. Data z vrtu HV211-VB9801 (DB050) poskytl ČHMÚ. Artéské vrty jsou situovány především v k.ú. Černovice a Brněnské Ivanovice, po 1 vrtu v k.ú. Bosonohy, Žebětín, případně Komárov (Machů et al., 2005). Údaje o hladinách, vydatnosti přelivů a srovnání s původními hladinami v artéských vrtech jsou uvedeny v tabulce č. 4.
Výška přelivu se pohybovala od nepatrného +/- 0,0 m u vrtu HP210/6 (DB010) až po 1,98 m n.t. u vrtu HV211-VB9801 (DB050), který je však přístupný pouze pracovníkům ČHMÚ. Nejvyšší vydatnost přelivu 1,31 l/s byla zjištěna ve vrtu HV151 (DB003). Z měření a ze srovnání údajů z daných vrtů vyplývá, že dochází k poklesu hladin podzemní vody, a tedy k poklesu tlaku v artéské zvodni. Ve vrtu HVI58 (DB034) se hladina podzemní vody nacházela dokonce 0,1 m pod úrovní terénu (Machů et al., 2005).
Tab. 4 Údaje k artéským vrtům
Dokumentační bod | Objekt | Původní hladina (m n.t.) | Současná hladina (m n.t.) | Vydatnost přelivu (l/s) |
DB001 | V1 | 0,14 | cca 0,1 | |
DB003 | HV151 | 2,60 | přeliv – nezměřeno | 1,31 |
DB004 | HV1152 | 1,30 | 0,90 | 0,295 |
DB005 | HV400 | cca 2,0 | přeliv – nezměřeno | |
DB006 | HP210/2 | cca 1,4 | cca 0,00 – slabý přeliv | 0,009 |
DB008 | HP210/4 | cca 0,7 | přeliv – nezměřeno | 0,21 |
DB009 | HP210/5 | cca 1,9 | přeliv – nezměřeno | 0,42 |
DB010 | HP210/6 | cca 1,7 | 0,92 (m p.t.) | |
DB017 | HV156 | cca 0,2 | 0,07 | |
DB023 | HV101/1 | 0,47 | přeliv – nezměřeno | 0,175 |
DB034 | HV158 | 0,10 | 0,10 (m p.t.) | |
DB050 | HV211-VB9801 | ? | 1,98 (údaj ČHMÚ) |
3.2 Vliv čerpání kvartérní vody na artéskou strukturu
Čerpání kvartérní vody nemá vliv na artéskou strukturu v místech, kde je dostatečné krytí artéské zvodně izolátorem, a to po stránce mocnosti i plošně. Avšak v případě, kdy se exploatovaný objekt nachází v místě s plošně málo rozsáhlým izolátorem, tedy v blízkosti s propojeným neogenním a kvartérním kolektorem, může při nadměrném čerpání tohoto objektu docházet k ovlivnění artéské struktury i k následnému poklesu napjatosti. Na základě výše uvedeného důvodu je vhodné posuzovat otázku exploatace kvartérních vod v návaznosti na širší hydrogeologické poměry, a to především v blízkosti míst propojených neogenních a kvartérních kolektorů (Machů et al., 2005).
4. Antropogenní vlivy na neogenní zvodně/artéskou strukturu
4.1 Stupně ohrožení artéských vod
Zájmové území bylo na základě pozice kolektorů vůči izolátorům podle Xxxxx et al. (2005) rozděleno do 3 druhů oblastí podle stupně nebezpečnosti pro neogenní zvodeň a následně tedy i artéské vody:
• Bezpečná oblast: místa, kde je neogenní kolektor překryt neogenním, případně i kvartérním izolátorem, nehrozí zde riziko přímé kontaminace z povrchu
• Méně nebezpečná oblast: místa, kde je neogenní kolektor překryt kvartérním izolátorem, primárně zde nehrozí riziko přímé kontaminace z povrchu, avšak při odkrytí kvartérního izolátoru například při stavebních pracích je toto riziko reálné
• Nebezpečná oblast: místa, kde je neogenní kolektor přímo propojen s kvartérním kolektorem bez překrytí izolátorem, čímž hrozí riziko přímé kontaminace z povrchu
Nebezpečné oblasti se vyskytují na dvou místech – první, plošně málo rozsáhlé, se nachází v okolí vrtu HV1 (DB035), který je situován v areálu Pila Bystrc v k.x. Xxxxx. Kvartérní štěrky zde dosahují mocnosti 4 m. Pod nimi jsou přímo uloženy neogenní štěrky s písky, jejichž báze nebyla vrtem (hlubokým 25 m) zastižena. Druhé místo, zaujímající 3 až 4x větší rozlohu se nachází v okolí vrtů HP1 (DB021) a HVI61 (DB053) v k.ú. Černovice. Kvartér o mocnosti asi 3 m tvoří písčité štěrky a písky, v případě vrtu HP1 (DB021) s ojedinělými proplástky písčitého jílu. Neogén je budován převážně písky, ve vrtu HVI61 (DB053) také s příměsí štěrků, přičemž báze tohoto souvrství nebyla zastižena ani v hloubce 35 m. Ve vrtu HP1 (DB021) jsou písky místy jemně jílovité se závalky písčitého jílu, přičemž v hloubce 19,2 m přecházejí do vápnitých jílů, jejichž konečná mocnost nebyla ověřena (Machů et al., 2005).
Méně bezpečné oblasti rozdělil Machů et al. (2005) do 4 prostorově větších celků podle petrografických profilů hydrogeologických objektů a v místech bez těchto objektů podle geologických map a rešeršních prací:
1. celek zaujímá menší část k.ú. Kníničky, Komín, Bystrc, přičemž zasahuje i mimo zájmové území směrem na Rozdrojovice. Kvartér dosahuje mocnosti cca 5–8 m a je zde tvořen především hlínami, sprašovými hlínami a sprašemi.
2. celek zaujímá podstatnou část k.ú. Obřany, Maloměřice a Lesná a části k.ú. Husovice a Židenice. V k.ú. Židenice tvoří kvartér především spraše a hlíny o mocnosti cca 5 m. Zbývající část tohoto celku je vymezena podle geologické mapy a tvořena opět především sprašemi.
3. celek zaujímá podstatnou část k.ú. Líšeň a opět části k.ú. Maloměřice a Židenice. Vymezen je zcela podle geologické mapy a podobně jako předchozí celky tvořen sprašemi.
4. celek zaujímá významnou část k.ú. Černovice a části k.ú. Židenice, Slatina, Komárov a Brněnské Ivanovice. Mocnost kvartéru se pohybuje v rozmezí 0,5 až 18,5 m, zastoupeny jsou především navážky, hlíny a štěrky.
Bezpečné oblasti zaujímají největší část zájmového území (Machů et al., 2005).
Oblasti ohrožení neogenní zvodně a stupně ohrožení jednotlivých hydrogeologických objektů v prostoru brněnské aglomerace (příloha 2) jsou zobrazeny na mapě v příloze 3.
4.2 Zdroje znečištění artéských vod
Zdroje znečištění neogenní zvodně a následně i artéských vod byly Machů et al. (2005) sledovány v oblastech označených jako nebezpečné a méně bezpečné, kde hrozí primární, resp. sekundární riziko kontaminace z povrchu. Jedná se o území v předchozí podkapitole rozdělené do čtyř celků, přičemž v celcích 2 a 3, které byly vyčleněny prostřednictvím geologické mapy, nebyly zdroje znečištění v terénu ověřovány, neboť to nebylo součástí hydrogeologických terénních prací.
V 1. celku nebyla zjištěna existující kontaminace vod, za potenciální zdroje kontaminace lze však označit provozy při ulici Bystrcká, kterými jsou areál Pila Bystrc a areál bývalého JZD, kde se nyní nachází ZD, vrtné firmy, autoservis, výroba plastových oken a další. Na této lokalitě hrozí především kontaminace z maziv a PHM dopravní mechanizace, odmašťovadel a úniky ze silážních žlabů. Potenciálním zdrojem může být také bývalá skládka Palcary nad areálem ZD (Machů et al., 2005).
Ve 4. celku byla v minulosti zjištěna kontaminace podzemních vod aromatickými uhlovodíky – BTEXS, NEL a ClU přesahující hodnoty kritérií C MP MŽP, v širším okolí skládky Brno - Černovice, dále kontaminace ClU a NEL v areálu Zetor, a.s. a částečně v areálu SAKO Brno, a.s. (Xxxxx et al., 2005).
Za potenciální zdroje kontaminace podzemní vody lze označit také další průmyslové provozy v této oblasti, například areál recyklační linky DUFONEV spol. s.r.o., areál betonárky Českomoravský beton při ulici Vinohradská, areál ČSAD při ulici Hájecká, areál Ekostavby při ulici U Svitavy a další. V těchto provozech hrozí zejména kontaminace PHM z dopravní mechanizace. Za potenciální zdroj kontaminace lze označit rovněž zemědělskou výrobu na pozemcích Agro Brno (Machů et al., 2005).
5. Specifikace požadavků
Struktura hlubinných artéských vod v brněnské kotlině představuje významný potenciální zdroj vody v případě výpadku zásobování vodou, ke kterému může dojít v důsledku živelných pohrom, teroristických útoků nebo války. Pro takovéto případy je třeba mít zabezpečen náhradní zdroj vody, dostatečně kapacitní podle velikosti území a počtu obyvatel. Dle evidovaného trvalého bydliště v ORP Brno je, podle statistiky k 1. 1. 2019, celkový počet obyvatel 406 878. Z toho vyplývá, že v rámci systému nouzového zásobování pitnou vodou v
první dva dny bude denní spotřeba 2 034 390 litrů (5 litrů osoba/den), pak od třetího dne vzroste denní spotřeba na 6 103 170 litrů (15 litrů osoba/den), jak je uvedeno v tabulce č. 5. V této spotřebě není započítáno 10 % navýšení, se kterým počítá oficiální metodika. Avšak ze statistik, průzkumů a dalších informačních zdrojů vychází, že ve všední den se v Brně pohybuje více než půl milionu osob, některé prameny uvádí až 600 000. Daný fakt je nutné zohlednit při počítání celkové denní spotřeby pitné vody.
Tab. 5 Množství spotřebované vody v rámci systému nouzového zásobování pitnou vodou
Počet obyvatel: 406 878 | |||
Den | Spotřeba [l.den-1] | Spotřeba [l.s-1] | Spotřeba na osobu [l.den-1] |
1. a 2. den | 2 034 390 | 23,55 | 5 |
od 3. dne | 6 103 170 | 70,64 | 15 |
Počet obyvatel: 600 000 | |||
1. a 2. den | 3 000 000 | 34,72 | 5 |
od 3. dne | 9 000 000 | 104,17 | 15 |
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách v § 29 vymezuje, že zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody jen, není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb. Předpokládané využitelné zásoby artéské vody 250 až 300 l/s (Xxxxx et al. 1995) jsou přitom kapacitně i kvalitativně srovnatelné s X. xxxxxxxxxx přivaděčem. Nabízejí však úspornější provoz jednoduchou těžbou na místě (Xxxxxx et al., 2017).
5.1 Požadované práce a výsledky
Cílem prací v rámci projektu je vybudování zdroje pitné vody, pro systém nouzového zásobování obyvatel města Brna, který bude poskytovat množství vod, pokrývající uvažovanou spotřebu. Vydatnosti tohoto zdroje by měly být při celkovém počtu obyvatel 406 878 (podle statistiky trvalého bydliště v ORP Brno k 1. 1. 2019) minimálně 71 l/s, což je spotřeba vody od 3. dne nouzového zásobování, avšak ze statistik, průzkumů a dalších informačních zdrojů vyplývá, že se ve všední den v Brně pohybuje asi 600 000 osob, což znamená spotřebu až cca 104 l/s od 3. dne nouzového zásobování.
Požadovaný postup je rozdělený do 2 etap prací. Jednotlivé etapy prací uvažují předpokládaný postup při řešení problematiky (viz. níže). První etapa směřuje k možnosti využití stávajících objektů. Druhá etapa uvažuje nevyužitelnost stávajících vrtů pro
požadované účely a nutné vyhloubení nových vrtů. Možná je rovněž kombinace využití stávajících objektů a posílení zdroje vrty novými, přičemž počet nových vrtů bude zvolen na základě výsledků první etapy.
1. etapa:
A. ověření současných majetkových poměrů pozemků, na kterých jsou situovány stávající
vrty
B. prověření vhodnosti pozemků z hlediska dopravní obslužnosti a dostupnosti vhledem k následné distribuci jímané podzemní vody obyvatelům města Brna (příjezdové komunikace pro těžké nákladní automobily)
C. prověření vhodnosti pozemků z hlediska vybudování technického zázemí, úpravny jímané vody, plnící a balící linky a expedice
D. prověření vhodnosti pozemků z hlediska oplocení a strážení
Na vybraných pozemcích budou následně, se souhlasem zadavatele uděleným na jednání výrobního výboru, realizovány revizní a technické práce, jejichž cílem je prověřit možnost využití stávajících hydrogeologických objektů pro jímání artéských podzemních vod. Tyto práce budou zahrnovat:
E. revizi současného technického stavu hydrogeologických objektů
F. aktualizaci odběrů podzemních vod ze stávajících vrtů zachycujících artéskou zvodeň
– evidence těchto objektů a ověření čerpaného množství
G. realizaci hydrodynamických zkoušek za účelem určení hydraulických parametrů kolektoru artéské zvodně (koeficienty transmisivity a hydraulické vodivosti) a jejich vydatností v zájmové oblasti s prioritním cílem zajistit požadované denní objemy vod (viz tabulka č. 5), součástí hydrodynamických zkoušek musí být čerpací zkouška se stupňovitými změnami vydatnostmi s min. 3 postupně zvyšovanými vydatnostmi v celkové délce trvání čerpací zkoušky min. 7 dnů, následovaná min. 2denní stoupací zkouškou, výstupem musí být čáry vydatnosti vrtů a určení studňových ztrát, při čerpací zkoušce musí být monitorovány hladiny v blízkých vrtech
H. kamerové prohlídky stávajících vrtů potenciálně vhodných k využití pro účely nouzového zásobování podzemní vodou
I. zhodnocení kvality podzemní vody – odběry vzorků podzemních vod artéské zvodně pro ověření kvality vod ve smyslu srovnání s limity pro pitnou vodu uvedenými ve Vyhlášce č. 252/2004 Sb.,
J. v případě nevyhovující kvality vody ve smyslu srovnání s limity pro pitnou vodu uvedenými ve Vyhlášce č. 252/2004 Sb., vypracování návrhu na úpravu vody, včetně ocenění provozu úpravny při zajištění požadovaných objemů vod uvedených v tab. 5
K. návrh ochranných pásem vrtů vybraných jako vhodné pro jímání artéské vody (na základě bodů A až I) a návrh prací pro monitoring v ochranném pásmu
L. vypracování hydrogeologického posouzení, zda může dojít k negativnímu ovlivnění hydrogeologických poměrů, poklesu napětí ve zvodni nebo průniku kontaminace z kvartérní zvodně,
M. vypracování podrobného položkového rozpočtu k bodům A–L 1. etapy prací hodnotících využitelnost stávajících vrtů,
N. vypracování závěrečné zprávy shrnující 1. Etapu.
V případě, že stávající vrty nebudou schopny zajistit objem vod požadovaný v tabulce č. 5, v kvalitě odpovídající limitům pro pitou vodu (zejména hodnocení v bodech G, I, J), případně při nevhodném charakteru pozemků (zejména hodnocené v bodech A, B, C, D), bude řešena druhá etapa posuzující možnost vyhloubení nových vrtů. Přesný počet nově vyhloubených vrtů bude specifikován na základě rešeršního hodnocení struktury a předpokládané geologické stavby a analogie s vydatnostmi stávajících vrtů.
2. etapa:
A. vymezení pozemků vhodných pro vyhloubení nových vrtů splňujících následující požadavky:
A1 majetkové poměry – zadavatel preferuje využití pozemků v majetku Statutárního města Brna
A2 dopravní obslužnost a dostupnost – pozemky a okolní komunikace musí být vhodné pro příjezd těžkých nákladních automobilů zajišťujících distribuci jímané vody
A3 rozloha pozemků – na pozemcích musí být možné vybudovat technické zázemí, úpravnu jímané vody, plnící a balící linku a zajistit expedici
A4 bezpečnostní rizika – pozemek musí být možné oplotit a případně zajistit jeho strážení
B. návrh průzkumných prací předcházejících vyhloubení nových vrtů na pozemcích splňujících požadavky A1–A4:
B1 návrh geofyzikálních průzkumných prací – cílem geofyzikálních prací bude ověřit geologickou stavbu vybraných pozemků s prioritním cílem ověření hloubky kolektoru artéské zvodně pro následný návrh projektu jímacího vrtu
B2 projekt nového hydrogeologického vrtu (případně více nových hydrogeologických vrtů) k jímání artéských vod v objemu specifikovaném v tabulce č. 5; zahrnující zejména předpokládanou hloubku vrtu, technologii hloubení, výstroj vrtu, zhodnocení předpokládané vydatnosti vrtu
B3 zdůvodnění počtu nově vyhloubených vrtů s ohledem na prioritní cíl zajištění objemu vod specifikovaném v tabulce č. 5; pokud bude na základě analogie se stávajícími vrty (1. etapa, bod G) ověřeno, že jeden jímací vrt nebude schopen zajistit objemy vod specifikované v tabulce č. 5, budou vypracovány projekty pro potřebný počet vrtů
B4 návrh ochranných pásem pro nově navržené vrty, návrh prací pro monitoring v ochranném pásmu návrh technických prací po vyhloubení nových jímacích vrtů pro ověření vydatnosti a kvality jímané artéské vody – specifikace rozsahu a charakteru hydrodynamických zkoušek a analýz vzorků vod pro srovnání s limity pro pitnou vodu uvedenými ve Vyhlášce č. 252/2004 Sb. Hydrodynamické zkoušky musí proběhnout minimálně v rozsahu specifikovaném v bodě G 1.etapy prací
B5 vypracování hydrogeologického posouzení pro nově navržené vrty, zda může dojít k negativnímu ovlivnění hydrogeologických poměrů, poklesu napětí ve zvodni nebo průniku kontaminace z kvartérní zvodně,
B6 podrobný položkový rozpočet pro body B1–B5 B7 vypracování závěrečné zprávy shrnující 2. Etapu.
5.2 Časový harmonogram prací
Předpokládaný časový harmonogram prací shrnuje následující tabulka č. 6, časy zahájení a ukončení prací jsou vztaženy k termínu nabytí účinnosti smlouvy. Přesný harmonogram prací bude podrobně specifikován ve smlouvě o dílo.
Tab. 6 Předpokládaný časový harmonogram prací1
1 Předpokládaný časový harmonogram prací není závazný. Termíny dílčích plnění budou specifikovány na poradách výrobních výborů.
Zahájení prací | Ukončení prací | |
Rešeršní práce | 2 týdny | 2 měsíce |
1. etapa A až D | 1 měsíc | 3 měsíce |
1. etapa D až M | 3 měsíce | 9 měsíců |
2. etapa A1 až A4 | 6 měsíců | 10 měsíců |
2. etapa B1 až B5 | 8 měsíců | 11 měsíců |
Odevzdání závěrečné zprávy | 12 měsíců |
5.3 Podklady pro plnění zakázky
Před samotným zpracováváním studie budou zhotoviteli poskytnuty tyto materiály:
• závěrečné zprávy, hydrogeologické studie a veškeré hydrogeologické průzkumy týkající se artéských vod, neogenních zvodní a vrtů v prostoru brněnské aglomerace (například technické zprávy z vrtných prací, hladiny podzemní vody, vydatnosti jednotlivých hydrogeologických objektů, hydraulické charakteristiky vrtů, chemismus a kvalita podzemních vod, apod.) evidované v archivu OŽP MMB
• lhůta pro plnění bude specifikována ve smlouvě o dílo
5.4 Požadované formáty výstupů
Zhotovená studie bude odevzdána v následujících formách:
• 4 ks závěrečné zprávy s přílohami v tištěné podobě
• databáze vrtů v Microsoft Excel
• 1x v digitální podobě na CD
•
Literatura
Xxxxxx, X., Xxxxxxxxx, M., Xxxxxxx, M., Xxxxxxxx, O. (2017): Brno – Artéské vrty. Závěrečná zpráva. – MS, Geotest, Brno.
ČHMÚ (2019): Hydrogeologické rajony. – Dostupné z: xxxx://xxxxx.xxxx.xx/xxxxx/,
02. 10. 2019.
Xxxxx, X., Xxxxxx, X. et al. (1995): Kvantitativní a kvalitativní ocenění artéské zvodně brněnského prostoru. Hydrogeologická studie. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxx, J. (1973): Určování hydraulických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech. ÚÚG Praha.
Machů, P., Xxxxxxx, C., Bartáková, Z. (2005): Artéské vrty, ochranná pásma artéských vod v prostoru brněnské aglomerace. Hydrogeologická studie. – MS, AQUAPROTEC, s.r.o., Brno.
Xxxxxxxx, X. (1980): Brněnský masiv. Zvodnění neogenních sedimentů, I. fáze. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxxxx, X. (1986): Neogenní sedimenty jihozápadní části karpatské předhlubně, 1. fáze. Hydrogeologická syntéza. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxxxx, X. et al. (1983): Brněnský masív. Zvodnění neogenních sedimentů. Závěrečná zpráva. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxxxx, X. (1990): Brno-Dornych. Hydrogeologický průzkum. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxx, X. (1968): Jinačovice. Zpráva o geologickém průzkumu. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxx, X. (1970): Kníničky – Ondrovo ulice. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxx, X. (1976): Brno – Dornych. Závěrečná zpráva. – MS, Geotest, Brno.
Konečný, F. (1994): Brno – Zetor. Závěrečná zpráva o hydrogeologickém průzkumu. – MS, Geoservis, Brno.
Xxxxxx, X. (1986): Klasifikace transmisivity a její použití. – Geologický průzkum 28, č. 6,
Praha.
Xxxxxxxx, X. (1965): Moravské Knínice. Podrobný hydrogeologický průzkum. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxxxx, X. (1967): Kuřim – Moravské Knínice. Podrobný hydrogeologický průzkum. –
MS, Geotest, Brno.
Xxxxx, X. et al. (1988): Vysvětlivky ke geologické mapě 24–324 Brno-sever v měřítku 1 :
25 000. – MS, Ústřední ústav geologický, Brno.
Xxxxxxx, X. (1986): Střelice – OPV. Podrobný hydrogeologický průzkum. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxx, X. (1991): Brněnské Ivanovice – EKOTRANS. Závěrečná zpráva. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxx, X. (1993): Brno-Žabovřesky. Podrobný hydrogeologický průzkum. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxxxx, X. (1986): Brno – Křenová. Podrobný hydrogeologický průzkum. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxxx, X. (1974): Troubsko. Zpráva hydrogeologického průzkumu. – MS, Vodní zdroje Holešov.
Xxxxxx, X. (1979): Brno – Lachema. Podrobný hydrogeologický průzkum. – MS, Geotest, Brno.
Xxxxxxx, X. (1980): Ostopovice OS – 1. Závěrečná zpráva o hydrogeologickém průzkumu. – MS, Vodní zdroje Holešov.
Přílohy