Shrnutí rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2007
Shrnutí rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2007
týkající se řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP
(Věc COMP/34.579 – MasterCard, Věc COMP/36.518 – EuroCommerce, Věc COMP/38.580 – Platební karty pro komerční klientelu)
(oznámeno pod číslem K(2007) 6474) (Pouze anglické znění je závazné) (Text s významem pro EHP)
(2009/C 264/04)
Dne 19. prosince 2007 přijala Komise rozhodnutí týkající se řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (dále jen „rozhodnutí“). Podle ustanovení článku 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) Komise tímto při zohlednění oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství zveřejňuje jména stran a hlavní obsah rozhodnutí. Znění celého rozhodnutí bez důvěrných informací je k dispozici na internetových stránkách gene rálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese:
xxxx://xxxxxx.xx.xxx/xxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxx/xxxxx/
1. ÚVOD
(1) V rozhodnutí se uvádí, že platební systém MasterCard, resp. subjekty, které jej provozují, tj. MasterCard Incorpo rated, MasterCard International Incorporated a MasterCard Europe S.p.r.l. („společnosti MasterCard“), jednaly v rozporu s článkem 81 Smlouvy o ES a článkem 53 Dohody o EHP stanovením minimální ceny, kterou jsou obchodníci povinni platit svým zúčtovacím bankám za přijímání platebních karet v Evropském hospodářském prostoru („EHP“) prostřednictvím dispozitivních (fallback) mezibankovních poplatků stanovených v rámci EHP pro spotřebitelské kreditní a charge karty značky MasterCard a pro debetní karty značky MasterCard nebo Maestro.
2. POPIS PŘÍPADU
2.1 Řízení
(2) Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti, kterou podalo dne 30. března 1992 sdružení British Retail Consortium (BRC) zastupující maloobchodní prodejce ve Spojeném království. Ve své stížnosti sdružení BRC uvedlo, že společ nosti Europay International S.A. a Visa omezují hospodář skou soutěž svými dohodami o přeshraničních meziban kovních poplatcích.
(3) Stížnost sdružení BRC byla stažena poté, co dne
23. května 1997 podalo obdobnou stížnost sdružení Euro Commerce, zastupující maloobchodní, velkoobchodní a mezinárodní prodejce v Evropské unii. Tato stížnost se zabývá některými praktikami a pravidly společností MasterCard a Visa, zejména multilaterálně sjednanými mezibankovními poplatky.
(4) V období mezi 22. květnem 1992 a 1. červencem 1995 notifikovala společnost Europay pravidla svého platebního
(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
systému, včetně pravidel týkajících se multilaterálně sjed naných mezibankovních poplatků.
(5) Dne 22. listopadu 2002 zahájila Komise z moci úřední šetření týkající se příslušných mezibankovních poplatků stanovených pro EHP společnostmi Visa a MasterCard u platebních karet pro komerční klientelu.
(6) Dne 25. července 2003 společnosti MasterCard informo valy Komisi o tom, že mají v úmyslu podat návrh na zahájení řízení podle článku 232 Smlouvy o ES („nečin nost“), pokud Komise nezaujme oficiální stanovisko k mezibankovním poplatkům společností MasterCard v rámci EHP.
(7) Dne 24. září 2003 a 21. června 2006 Komise zaslala společnosti MasterCard Europe S.p.r.l, právnímu nástupci společnosti Europay, a rovněž společnostem MasterCard International Inc. a MasterCard Incorporated dvě prohlá šení o námitkách týkající se pravidel sítě a usnesení o mezibankovních poplatcích v rámci EHP přijatých společnostmi MasterCard.
(8) Dne 14. a 15. listopadu 2006 uplatnily společnosti MasterCard své právo na ústní slyšení. Slyšení se zúčastnilo rovněž sdružení EuroCommerce a devět třetích stran.
(9) Dne 23. března 2007 zaslala Komise společnostem MasterCard dopis („dopis o skutkovém stavu“), který společnostem MasterCard umožnil přístup k dokumentům založeným do spisu poté, co společnosti MasterCard využily svého práva nahlédnout do spisu v červenci a srpnu 2006, a obsahoval předběžné závěry, které Komise hodlala v rozhodnutí z nově zjištěných skutečností vyvodit.
(10) Dne 13. prosince 2007 vydal Poradní výbor k návrhu rozhodnutí Komise kladné stanovisko.
2.2 Skutkový stav
(11) Společnosti MasterCard provozují globální tzv. „otevřený“ nebo též „čtyřstranný“ systém pro realizaci karetních plateb v místě prodeje. Platební systém MasterCard spotře bitelům umožňuje používat plastové karty k platebním transakcím v místě prodeje, což je nejčastěji platební terminál umístěný v provozovně. Takovýto systém zahrnuje pět hlavních skupin účastníků: i) zákazníky (card holders); ii) obchodníky (merchants); iii) provozovatele systému (v tomto případě společnosti MasterCard);
iv) banky zákazníků (issuers) a v) zúčtovací banky obchod níků (acquirers). Na jedné straně jsou banky vydávající platební karty zákazníkům a na druhé straně zúčtovací banky získávající obchodníky k přijímání platebních karet od zákazníků.
(12) Rozhodnutí se zabývá pravidly platebního systému Master Card a usneseními zástupců jeho členských bank a vedení skupiny o dispozitivních mezibankovních poplatcích pro EHP a dispozitivních mezibankovních poplatcích pro Jednotnou oblast pro platby v eurech („SEPA“). Tyto multi laterálně sjednané mezibankovní poplatky jsou vybírány za každou transakci platební kartou. Podle pravidel plateb ního systému MasterCard platí zúčtovací banky obchod níků mezibankovní poplatky bankám zákazníků. Pokud zákazník použije svou kartu k nákupu u obchodníka, obchodník obdrží od své zúčtovací banky maloobchodní cenu po odečtení transakčního poplatku. Banka zákazníka zaplatí zúčtovací bance obchodníka maloobchodní cenu sníženou o mezibankovní poplatek. Kromě mezibankov ního poplatku od zúčtovací banky obdrží banka od svého zákazníka maloobchodní cenu, popř. též roční poplatek za vydání karty, úroky při čerpání úvěru nebo poplatky za pozdní platby.
(13) Dispozitivní mezibankovní poplatky pro EHP a dispozitivní mezibankovní poplatky pro SEPA se vzta hují na přeshraniční platby kartami MasterCard a Maestro v rámci EHP a na tuzemské platby těmito kartami v některých členských státech. Poplatky jsou označovány za dispozitivní z toho důvodu, že jsou účtovány pouze v případech, kdy mezi bankou zákazníka a zúčtovací bankou obchodníka není ohledně mezibankovních poplatků ujednáno jinak.
3. PRÁVNÍ POSOUZENÍ
Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES
(14) Multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky v pla- tebním systému MasterCard omezují hospodářskou soutěž mezi zúčtovacími bankami tím, že jim navyšují základ pro stanovení transakčních poplatků, čímž prakticky stanoví
(15) Usnesení Evropské správní rady (…) (*) a/nebo Světové správní rady (…) (*) výši a struktuře dispozitivních mezi bankovních poplatků pro EHP a související pravidla plateb ního systému stanovená Světovou správní radou společ nosti MasterCard International Inc. mají povahu rozhod nutí sdružení podniků ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES. Pokud jde o kompetenci stanovit výši multilaterálně sjednaných dispozitivních mezibankovních poplatků, mají tuto povahu i po realizaci primární veřejné nabídky společnosti MasterCard Incorporated dne 25. května 2006 a souvisejících změn v řízení platebního. Členské banky platebního systému MasterCard souhlasily s primární veřejnou nabídkou a následnými změnami v řízení platebního systému s cílem zachovat multilate rálně sjednané mezibankovní poplatky jako součást obchodního modelu v podobě, o níž se domnívaly, že bude méně vystavena šetření antimonopolních úřadů. Ani po primární veřejné nabídce společnosti MasterCard Incorporated nejsou mezibankovní poplatky v rámci platebního systému MasterCard „ukládány jednostranně“. Členské banky platebního systému MasterCard mají ve vztahu k multilaterálně sjednaným mezibankovním poplatkům nadále shodné zájmy, jelikož jim tyto poplatky zaručují příjmy z podnikání v oblasti vydávání platebních karet. Po primární veřejné nabídce tudíž nadále existuje ohledně multilaterálně sjednaných mezibankovních poplatků shoda zájmů, což se projevuje rovněž ve stano vení sazeb mezibankovních poplatků (…) (*). Při stanovo vání sazeb mezibankovních poplatků nemůže Světová správní rada nebrat v potaz obchodní zájmy bank, neboť jim přináší zaručené příjmy z jejich podnikání v oblasti vydávání karet a bez jejich účasti by platební systém nemohl fungovat.
(16) Otevřený systém platebních karet, jak tomu je v případě MasterCard, je provozuschopný i bez multilaterálně sjed naných mezibankovních poplatků, což dokládá existence srovnatelných otevřených platebních systémů fungujících bez multilaterálně sjednaných mezibankovních poplatků.
Ustanovení čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES
(17) Podmínky stanovené v čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES pro výjimku ze zákazu uvedeného v čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES nejsou splněny.
(18) Pokud jde o první podmínku čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES (přispění k podpoře technického či hospodářského pokroku), společnosti MasterCard neprokázaly příčinnou souvislost mezi jejich multilaterálně sjednanými meziban kovními poplatky a objektivním zvýšením efektivity. Společnosti MasterCard tvrdí, že jejich multilaterálně sjed nané mezibankovní poplatky přispívají ke zvýšení efekti vity zejména tím, že napomáhají zajistit maximální výkon nost platebního systému tím, že vyvažují rozdíly mezi poptávkou zákazníků a obchodníků.
jejich minimální výši. Pokud by mezibankovní poplatek
nebyl multilaterálně sjednán, platili by obchodníci svým bankám nižší transakční poplatky.
(*) Obchodní tajemství – informace týkající se mezibankovních poplatků společností MasterCard a způsobu určení jejich výše.
(19) Komise v obecné rovině nezpochybňuje, že platební systémy se vyznačují nepřímými síťovými externalitami a že teoreticky je přesun příjmů mezi bankami zákazníků a zúčtovacími bankami obchodníků s to přispět k optimalizaci prospěšnosti sítě pro její uživatele. Avšak to, zda by multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky měly směřovat od zúčtovacích bank k bankám zákazníků nebo naopak a v jaké výši, nelze určit jen na základě ekonomické teorie, jelikož ta je vždy založena na předpo kladech, které nemusí dostatečně odrážet skutečnou situaci na trhu. Jakékoli tvrzení, že multilaterálně sjednané mezi bankovní poplatky zvyšují efektivitu ve smyslu první podmínky čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES, je nutno podložit podrobnou, důkladnou a přesvědčivou analýzou, která ve svých předpokladech a závěrech vychází z empirických údajů. Společnosti MasterCard neposkytly empirické důkazy zejména pro své hlavní tvrzení, že multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky maximalizují „výkonnost“ platebního systému, a pro jejich údajnou příčinnou souvi slost s dalšími údajnými objektivně měřitelnými příspěvky ke zvýšení efektivity. Nebylo proto zjištěno, že omezující účinky multilaterálně sjednaných mezibankovních poplatků na relevantních trzích zúčtování karetních plateb jsou řádně kompenzovány objektivním zvýšením efekti vity. Navzdory opakovaným žádostem ze strany Komise společnosti MasterCard nepředložily žádné empirické důkazy o pozitivních účincích svých multilaterálně sjedna ných mezibankovních poplatků na výkonnost systému a o souvisejících příspěvcích ke zvýšení efektivity.
(20) Komise nesdílí názor společností MasterCard, že hospo dářská soutěž a tržní síly automaticky povedou k takovým multilaterálně sjednaným mezibankovním poplatkům, o nichž lze s jistotou předpokládat, že zvyšují efektivitu. Síly hospodářské soutěže v rámci platebního systému, ani zúčtovací banky či obchodníci nevyvíjejí na subjekt pověřený stanovením multilaterálně sjednaných mezibankovních poplatků v platebním systému Master Card dostatečný konkurenční tlak.
(21) Multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky společností MasterCard jsou založeny na ekonomickém modelu, který v roce 1983 vytvořil Xxxxxxx Xxxxxx. Tento model je však zásadně limitován skutečností, že považuje poptávky zákazníků a obchodníků za konstantní v tom smyslu, že ani jedna z uvedených stran strategicky nereaguje na případné jednání druhé strany. Xxxxxxxx model vychází rovněž z nereálného předpokladu, že neexistují žádné rozdíly v míře prospěchu, který jednotliví obchodníci mají z přijímání platebních karet, čili považuje obchodníky za homogenní skupinu. Xxxxxxxxx závěry jsou založeny rovněž na nereálném předpokladu dokonale konkurenč ního bankovního odvětví.
(22) Metodiky, které společnosti MasterCard používají při uplat ňování tohoto teoretického rámce v praxi, nejsou krom toho přesvědčivé, jelikož neodrážejí dostatečně základní teorii. Tyto metodiky vykazují značné nedostatky, jelikož zakládají nerovnováhu mezi vydáváním karet a zúčtováním obchodních transakcí výhradně na základě propočtu nákladů, aniž by rovněž zohledňovaly příjmy bank. Na rozdíl od analýzy poptávky obchodníků se společnosti MasterCard ani nepokouší vyčíslit ochotu drži
telů karet za používání platebních karet platit a jednoduše předpokládá, že za tuto výhodu nejsou ochotni platit. Existují rovněž pochybnosti o vhodnosti metody vyčíslení platební ochoty obchodníků v segmentu kreditních karet, kterou použily společnosti MasterCard.
(23) Druhá podmínka čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES vyžaduje, aby spotřebitelé (tj. obchodníci a jejich zákazníci) získali spravedlivý podíl na výhodách, které poplynou ze zvýšení efektivity prostřednictvím multilaterálně sjednaných mezi bankovních poplatků. Obchodníci mohou mít v zásadě prospěch ze stimulace v oblasti vydávání platebních karet, avšak to nutně nekompenzuje jejich ztráty plynoucí z nepřiměřeně vysokých transakčních poplatků. Komise se proto zabývala metodikou společností MasterCard pro stanovení horního limitu sazeb mezibankovních poplatků. Referenční hodnoty společností MasterCard založené na nákladech však zahrnují i nákladové položky, které nejsou podstatné pro platební funkci karet, ani nesouvisí se služ bami, které jednoznačně přinášejí prospěch těm záka zníkům, kteří výdaje spojené s těmito multilaterálně sjed nanými mezibankovními poplatky hradí. Bez předložení dalších důkazů ze strany společností MasterCard nelze proto rozptýlit pochybnosti o tom, že maximalizace výkonnosti platebního systém společnosti MasterCard přináší ve stejné míře prospěch členským bankám i jejich zákazníkům. Společnosti MasterCard neprokázaly, že vyšší efektivita vyváží negativní dopady na obchodníky (a jejich zákazníky).
(24) Pokud jde o třetí podmínku čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES, společnosti MasterCard dostatečně neprokázaly, že stávající multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky jsou nezbytné k zajištění maximální výkonnosti systému.
(25) Vzhledem k nereálným předpokladům, na nichž je zalo žena koncepce multilaterálně sjednaných mezibankovních poplatků stanovených společnostmi MasterCard, neproká zání příčinné souvislosti mezi těmito multilaterálně sjed nanými mezibankovními poplatky a údajným objektivně měřitelným zvýšením efektivity a vzhledem ke skutečnosti, že metodiky společností MasterCard neodrážejí dostatečně základní teoretický rámec a pracují s nadhodnocenými nákladovými položkami, dospěla Komise k závěru, že uvedené multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky nesplňují první tři podmínky čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES.
4. NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ
(26) Jelikož multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky společností MasterCard omezují cenovou soutěž mezi zúčtovacími bankami, aniž by byly splněny první tři podmínky čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES, jsou společnosti MasterCard povinny ukončit protiprávní jednání do šesti měsíců ode dne doručení rozhodnutí Komise a to tak, že zruší dispozitivní mezibankovní poplatky stanovené pro EHP, jakož i dispozitivní mezibankovní poplatky stano vené pro SEPA.
(27) Toto nápravné opatření se nevztahuje na multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky stanovené společnostmi MasterCard u platebních karet pro komerční klientelu, což je segment, který bude Komise dále zkoumat.
5. POKUTY A PENÁLE
(28) Jelikož multilaterálně sjednané mezibankovní poplatky společností MasterCard byly Komisi notifikovány, není vzhledem ke zvláštním okolnostem tohoto případu uložena žádná pokuta.
(29) Pro případ, že by společnosti MasterCard nápravná opatření do konce šestiměsíčního přechodného období neprovedly, ukládá Komise penále podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 ve výši 3,5 % konsolidovaného denního světového obratu společnosti MasterCard Incorpo rated za předchozí účetní rok.
6. ROZHODNUTÍ
(30) V období od 22. května 1992 do 19. prosince 2007 jednaly společnosti MasterCard (MasterCard Incorporated, MasterCard International Incorporated a MasterCard Europe S.p.r.l.) v rozporu s článkem 81 Smlouvy o ES a v období od 1. ledna 1994 do 19. prosince 2007 v rozporu s článkem 53 Dohody o EHP tím, že stanovily minimální cenu, kterou jsou obchodníci povinni platit své zúčtovací bance za přijímání platebních karet v Evropském hospodářském prostoru prostřednictvím dispozitivních mezibankovních poplatků stanovených v EHP pro spotře bitelské kreditní a charge karty značky MasterCard a pro debetní karty značky MasterCard nebo Maestro.
(31) Společnosti MasterCard ukončí protiprávní jednání tím, že formálně zruší své dispozitivní mezibankovní poplatky pro EHP a pro SEPA do šesti měsíců ode dne doručení tohoto
rozhodnutí. Dále upraví pravidla platebního systému tak, aby odpovídala rozhodnutí Komise. Zruší veškerá usnesení přijatá Evropskou správní radou a/nebo Světovou správní radou (…) (*) ohledně dispozitivních mezibankovních poplatků pro EHP a pro SEPA.
(32) Společnosti MasterCard již nebudou opakovat toto proti právní jednání prostřednictvím jednání nebo chování, které by mělo stejný či obdobný cíl nebo účinek. Upustí zejména od zavedení dispozitivních mezibankovních poplatků pro SEPA.
(33) Do šesti měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí oznámí společnosti MasterCard veškeré změny příslušných pravidel platebního systému a zrušení příslušných usnesení všem finančním institucím, které jsou oprávněny k vydávání platebních karet a/nebo zúčtování plateb v rámci platebního systému MasterCard v Evropském hospodářském prostoru, a všem subjektům, které provádějí clearing nebo settlement transakcí platebními kartami v místě prodeje v rámci platebního systému MasterCard v Evropském hospodářském prostoru.
(34) Pro případ, že by společnosti MasterCard nesplnily některou z povinností uložených v rozhodnutí, se jim v rozhodnutí ukládá penále podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 ve výši 3,5 % konsolidovaného denního světového obratu společnosti MasterCard Incorporated za předchozí účetní rok. Toto penále bude počítáno od prvního dne po uplynutí lhůty pro splnění příslušné povinnosti.