ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

21998a0703(01)

L 189/17

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

3.7.1998

DOHODA

o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne

10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací

STÁTY, KTERÉ JSOU STRaNaMI TÉTO DOHODY,

PaMĚTLIVY příslušných ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,

S PEVNOU VŮLÍ zaručit dlouhodobé zachování a trvalé využívání tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, ROZHODNUTY zlepšovat spolupráci mezi státy za tímto účelem,

S VÝZVOU, aby státy vlajky, přístavní a pobřežní státy účinněji prosazovaly opatření k zachování a řízení těchto populací,

VE SNaZE věnovat se zejména problémům uvedeným v kapitole 17 programové části C agendy 21 schválené konferencí Spojených národů pro životní prostředí a rozvoj, jmenovitě tomu, že řízení rybolovu na volném moři je v mnoha oblastech nedostatečné a některé zdroje jsou využívány nadměrně, a s ohledem na problémy v souvislosti s neregulovaným rybolovem, nadměrnou vybaveností, nadměrně velikými loďstvy, záměnou vlajek plavidel za účelem obejití kontrol, nedostatečně selektivními lovnými zařízeními, nespolehlivými databázemi a nedostatečnou spoluprací mezi státy,

ZÁVaZUJÍCE SE provozovat svůj rybolov odpovědně,

PaMĚTLIVY nutnosti zabránit nepříznivým důsledkům na mořské prostředí, uchovat biologickou rozmanitost, uchovat celistvost mořských ekosystémů a omezit na minimum nebezpečí dlouhodobých nebo nevratných důsledků způsobených rybolovnou činností,

UZNÁVaJÍCE, že je zapotřebí zvláštních pomocných opatření i ve finanční, vědecké a technologické oblasti, aby se rozvojové státy mohly účinně podílet na zachování a řízení populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací,

PŘESVĚDČENY, že dohoda k provedení odpovídajících ustanovení úmluvy o mořském právu by těmto cílům nejlépe vyhovovala a mohla by přispět k zachování světového míru a mezinárodní bezpečnosti,

POTVRZUJÍCE, že záležitosti, které neupravuje ani tato dohoda, ani úmluvao mořském právu, se nadále řídí pravidly a zásadami obecného mezinárodního práva,

DOHODLY SE Na TOMTO:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Používané výrazy a působnost

1. Pro účely této dohody

a) „úmluvou o mořském právu“ se rozumí Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982;

b) „opatřením k zachování a řízení“ se rozumí opatření k zacho- vání a řízení jednoho nebo několika druhů živých mořských zdrojů, která byla přijata a jsou používána v souladu s rele- vantními pravidly mezinárodního práva obsaženými v Úmluvě o mořském právu a v této dohodě;

c) „ryba“ zahrnuje měkkýše a korýše s výjimkou měkkýšů a korýšů náležejících k přisedlým druhům, popsaným v článku 77 Úmluvy o mořském právu; a

d) „ujednáním“ se rozumí mechanismus spolupráce v souladu s Úmluvou o mořském právu a s touto dohodou mezi dvěma nebo více státy, mimo jiné za tím účelem, aby byla v některé podoblasti nebo oblasti přijata opatření k zachování a řízení jednoho nebo několika tažných druhů populací ryb nebo vysoce stěhovavých rybích populací.

2. a) „účastnickými státy“ se rozumí státy, které vyjádřily souhlas s tím, že budou vázány touto dohodou, a pro které je tato dohoda v platnosti.

b) Tato dohoda se použije obdobně

i) na jiné subjekty, které jsou uvedeny v čl. 305 odst. 1 písm. c), d) a e) Úmluvy o mořském právu a

ii) s výhradou článku 47 pro každý subjekt uvedený v příloze IX čl. 1 Úmluvy o mořském právu jako „mezi- národní organizace“,

který se stane smluvní stranou této dohody; touto měrou se pojem „účastnické státy“ vztahuje na takové subjekty.

3. Tato dohoda se obdobně použije na ostatní subjekty v sektoru rybolovu, jejichž plavidla provozují rybolov na volném moři.

Článek 2

Cíl

Cílem této dohody je zajištění dlouhodobého zachování a udržitelného využívání tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací účinným provedením příslušných ustanovení Úmluvy o mořském právu.

Článek 3

Použití

1. Pokud není stanoveno jinak, použije se této dohody na zacho- vání a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích

populací mimo území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci; článků 6 a 7 se však použije i na zachování a řízení těchto populací uvnitř území spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci podle různých právních řádů plat- ných uvnitř a za hranicemi vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce stanovené Úmluvou o mořském právu.

2. Při výkonu svých svrchovaných práv za účelem průzkumu, využívání, zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stě- hovavých rybích populací na území spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci použije pobřežní stát obecné zásady uvedené v článku 5 obdobně.

3. Státy berou patřičný ohled na odpovídající možnosti rozvo- jových států plnit články 5,6a7 na územích spadajících pod vni- trostátní svrchovanost nebo jurisdikci a nezbytnost pomoci, která je stanovena touto dohodou. Za tímto účelem se část VII obdobně použije na území spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci.

Článek 4

Vztah mezi touto dohodou a Úmluvou o mořském právu

Tato dohoda ponechává práva, pravomoci a závazky států vyplývající z Úmluvy o mořském právu nedotčena. Tato dohoda je vykládána a používána v souladu s Úmluvou o mořském právu.

ČÁST II

ZACHOVÁNÍ A ŘÍZENÍ TAŽNÝCH POPULACÍ RYB A VYSOCE STĚHOVAVÝCH RYBÍCH POPULACÍ

Článek 5

Obecné zásady

K zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací plní pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři své závazky z Úmluvy o mořském právu tím, že

a) přijmou opatření k zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a podpo- rují cíl jejich optimálního využívání;

b) zajistí, aby se tato opatření opírala o nejlepší dostupné vědecké údaje a byla navržena tak, aby byly populace udrženy ve stavu nebo dosáhly stavu, který zajišťuje nejvýše dosažitelný trvalý výnos, jaký vyplývá s ohledem na činitele životního prostředí a ekonomické činitele přicházející v úvahu, včetně zvláštních potřeb rozvojových států, přičemž je třeba brát v úvahu

zákonitosti rybolovu, vzájemnou závislost populací, jakož i všechny obecně doporučené mezinárodní minimální normy, bez ohledu na jejich podoblastní, oblastní nebo univerzální povahu;

c) používají přístup založený na předběžné opatrnosti podle článku 6;

d) posuzují dopady rybolovu, jiných lidských činností a činitelů životního prostředí na cílové populace a druhy, které patří do stejného ekosystému, jsou s ním spojené nebo na něm závislé.;

e) pokud je zapotřebí, přijmou opatření k zachování a řízení druhů, které patří do stejného ekosystému jako cílové druhy, druhů které jsou s ním spojené nebo na něm závislé; aby se populace těchto druhů udržovaly nad úrovní, nebo dosáhly úrovně ve které není jejich rozmnožování vážně ohroženo;

f) omezí znečištění, odpad, shoz odpadků, chytání způsobené ztracenými nebo opuštěnými lovnými zařízeními, výlov necílových druhů, jak rybích tak i jiných druhů (dále jen

„necílové druhy“) a dopady na spojené nebo závislé druhy, především na ohrožené druhy, pomocí opatření zahrnujících pokud možno vývoj a použití selektivních, k životnímu prostředí šetrných a nákladově efektivních rybolovných zařízení a metod;

g) chrání biologickou rozmanitost mořského prostředí;

h) přijmou opatření, která předcházejí nadměrnému rybolovu nebo omezují nadměrný rybolov a nadměrné rybolovné kapa- city a zajistí, aby intenzita rybolovu nepřekročila míru zajiš- ťující udržitelné využívání rybolovných zdrojů;

i) berou ohled na zájmy drobných rybářů a rybolovu pro obživu rodiny;

j) včas shromažďují a poskytují úplné a přesné údaje o rybolov- ných činnostech, mimo jiné o poloze plavidel, úlovku cílových a necílových druhů a intenzitě rybolovu, jak je stanoveno v příloze I, jakož i informace získávané z vnitrostátních a mezi- národních výzkumných programů;

k) podporují a provozují vědecký výzkum a vyvíjejí vhodné tech- nologie podporující zachování a řízení;

l) uplatňují a vynucují opatření k zachování a řízení účinným sledováním, kontrolou a dozorem.

Článek 6

Uplatnění přístupu založeném na předběžné opatrnosti

1. Státy široce uplatňují přístup založený na předběžné opatr- nosti při zachování, řízení a využívání tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací za účelem ochrany živých mořských zdrojů a uchování mořského prostředí.

2. Státy věnují větší pozornost v případě nejistých, nespolehli- vých nebo nedostatečných informací. Nedostatek potřebných vědeckých informací nesmí být důvodem pro odklad nebo nepřijetí opatření k zachování a řízení.

3. Při provedení přístupu založeném na předběžné opatrnosti

a) státy zlepší rozhodování ve věcech zachování a řízení zdrojů rybolovu sběrem a využíváním nejlepších dostupných vědec- kých informací a používáním dokonalejších metod nakládání s riziky a neznámými;

b) státy používají směrnice uvedené v příloze II a na základě nej- lepších dostupných vědeckých informací stanoví referenční hodnoty pro jednotlivé populace a opatření, která se mají uskutečnit v případě jejich překročení;

c) státy berou v úvahu mimo jiné neznámé ve vztahu k velikosti a produktivitě populací, referenční hodnoty, stav populace v souvislosti s těmito referenčními hodnotami, míru a rozlo- žení úmrtnosti ryb a dopady rybolovné činnosti na necílové druhy a druhy s nimi spojené a závislé, jakož i stávající a předvídané mořské, ekologické a socioekonomické pod- mínky a

d) rozvíjejí programy sběru údajů a výzkumné programy k posu- zování dopadů rybolovu na necílové druhy a druhy s nimi spojené a na nich závislé a na jejich životní prostředí a přijmou plány nezbytné k zajištění zachování těchto druhů a k zacho- vání zvláště ohrožených biotopů.

4. Státy přijmou opatření zajišťující, aby v případě dosažení refe- renčních hodnot nedošlo k jejich překročení. Pokud k němu dojde, státy neprodleně přijmou opatření k obnově populací sta- novená v odst. 3 písm. b).

5. Je-li stav cílových populací či necílových populací a druhů s nimi spojených a na nich závislých důvodem k obavám, státy podrobí tyto populace a druhy hlubšímu sledování, aby přezkoumaly jejich stav a účinnost opatření k jejich zachování a řízení. Tato opatření pravidelně mění na základě nových infor- mací.

6. Pro nový nebo výzkumu sloužící rybolov státy co nejdříve přijmou preventivní opatření k zachování a řízení, k nimž patří mimo jiné omezení úlovku a intenzity rybolovu. Tato opatření zůstanou v účinnosti tak dlouho, dokud nebude k dispozici dosta- tek údajů umožňujících posouzení dopadů rybolovu na trvale udržitelný rozvoj populací, na jejichž základě budou opatření k zachování a řízení následně provedena. Posledně jmenovaná opatření umožní tam, kde je to možné, další rozvoj rybolovu.

7. Má-li nějaký přírodní jev značně nepříznivé dopady na stav tažných populací ryb nebo vysoce stěhovavých rybích populací, přijmou státy krizová opatření k jejich zachování a řízení, aby zajistily, že rybolovná činnost nebude tyto nepříznivé dopady ještě zesilovat. Státy přijmou krizová opatření i v případě, že rybolovná činnost představuje vážné ohrožení pro udržitelnost těchto populací. Krizová opatření mají dočasnou povahu a opírají se o nejlepší dostupné vědecké údaje.

Článek 7

Slučitelnost opatření k zachování a řízení

1. Bez zásahu do svrchovaných práv pobřežních států, stano- vených v Úmluvě o mořském právu, za účelem výzkumu, využití, zachování a řízení živých mořských zdrojů v územích spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci, jakož i práva kaž- dého státu povolit svým příslušníkům rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu:

a) dotčené pobřežní státy a státy, jejichž příslušníci tyto popu- lace loví v oblastech přiléhajících k volnému moři, usilují ve vztahu k tažným populacím ryb, buď přímo nebo prostřednictvím vhodných nástrojů spolupráce, které jsou sta- noveny v části III, o dohodu na opatřeních nezbytných pro ochranu těchto populací v oblastech přiléhajících k volnému moři;

b) dotčené pobřežní státy a ostatní státy, jejichž příslušníci tyto populace loví v této oblasti, spolupracují ohledně vysoce stě- hovavých rybích populací přímo nebo vhodnými mecha- nismy spolupráce, které jsou stanoveny v části III, za účelem zajištění zachování těchto populací a podpory cíle jejich optimálního využívání v celé oblasti, jak uvnitř tak i mimo území spadajícího pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci.

2. Opatření k zachování a řízení přijatá pro volné moře a území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci musí být vzájemně slučitelná, aby bylo zaručeno zachování a řízení taž- ných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací jako celku. Za tímto účelem mají pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři povinnost spolupracovat tak, aby dosáhly vzájemně slučitelných opatření ve vztahu k těmto popu- lacím ryb. Při stanovení slučitelných opatření k zachování a řízení státy

a) berou ohled na opatření k zachování a řízení již přijatá a pou- žívaná podle článku 61 Úmluvy o mořském právu pro tytéž populace pobřežními státy uvnitř území jednotlivých jurisdikcí a zajistí, aby opatření stanovená pro takové popu- lace na volném moři neohrozila účinnost takových opatření;

b) berou ohled na již dohodnutá opatření, která byla stanovena a jsou používána v souladu s Úmluvou o mořském právu pro tytéž populace pro oblast volného moře dotčenými pobřežními státy a státy provozujícími rybolov na volném moři;

c) berou ohled na již dohodnutá opatření, která byla stanovena a jsou používána v souladu s Úmluvou o mořském právu pro tytéž populace některou podoblastní nebo oblastní organizací řídící rybolov nebo ujednání o rybolovu;

d) berou ohled na biologickou celistvost a ostatní biologické cha- rakteristiky populací, jakož i na vztahy mezi rozšířením popu- lací, rybolovem a zeměpisnými zvláštnostmi dotyčné oblasti, včetně rozsahu výskytu a rybolovu dotčených populací v oblastech vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce;

e) berou ohled na závislost pobřežních států a států provo- zujících rybolov na volném moři na dotyčných populacích;

f) zajistí, aby tato opatření celkově nevedla ke škodlivým dopa- dům na živé mořské zdroje jako na celek.

3. aby dostály své povinnosti spolupráce, usilují státy o to, aby se v přiměřené lhůtě shodly na vzájemně slučitelných opatřeních k zachování a řízení.

4. Nedojde-li v přiměřené lhůtě ke shodě, může každý ze zúčast- něných států navrhnout řízení k urovnání sporu předpokládané v části VIII.

5. až do doby uzavření dohody o opatřeních k zachování a řízení, která budou vzájemně slučitelná, zúčastněné státy podle svých nejlepších sil a v duchu porozumění a spolupráce usilují, aby učinily předběžná ujednání praktické povahy. Nemohou-li se na takových ujednáních shodnout, může každý ze zúčastněných států s cílem dosáhnout shody o těchto předběžných opatřeních předložit spor soudu nebo tribunálu v souladu s postupem pro urovnávání sporů předpokládaným v části VIII.

6. Učiněné předběžné dohody nebo opatření k řízení nařízená podle odstavce 5 musí být slučitelná s touto částí a musí brát nále- žitý ohled na práva a závazky všech dotčených států; nesmějí ohrožovat uzavření konečné dohody o slučitelných opatřeních k zachování a řízení, nebo jí bránit a nesmí zasahovat do koneč- ného závěru vyplývajícího z řízení o urovnání sporu.

7. Pobřežní státy pravidelně informují státy provozující rybolov v příslušném místě nebo oblasti na volném moři přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních orga- nizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu nebo jiným vhod- ným způsobem o opatřeních, která přijaly v souvislosti s tažnými populacemi ryb a vysoce stěhovavými rybími populacemi uvnitř oblastí své vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce.

8. Státy provozující rybolov na volném moři pravidelně infor- mují dotčené státy přímo nebo prostřednictvím vhodných pod- oblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu nebo jiným vhodným způsobem o opatřeních, která přijaly k regulaci činností plavidel, která plují pod jejich vlaj- kou a takové populace loví na volném moři.

ČÁST III

MECHANISMY MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE TÝKAJÍCÍ SE TAŽNÝCH POPULACÍ RYB A VYSOCE STĚHOVAVÝCH RYBÍCH POPULACÍ

Článek 8

Spolupráce při zachování a řízení

1. Pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu usilují o spolupráci týka- jící se tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích popu- lací, přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu, se

zřetelem ke zvláštním charakteristikám podoblasti nebo oblasti za účelem zajištění účinného zachování a řízení populací.

2. Státy neprodleně a v dobré víře zahájí jednání, především pokud existují důkazy, že by tažné populace ryb a vysoce stěho- vavé rybí populace mohly být ohroženy nadměrným využíváním nebo pokud je rozvinut nový rybolov těchto populací. Proto mohou být na žádost každého dotčeného státu zahájena jednání za účelem vytvoření vhodných dohod k zachování a řízení popu- lací až do doby uzavření těchto dohod státy dodržují ustanovení této dohody a jednají v dobré víře a s náležitým zřetelem na práva, nároky a závazky ostatních států.

3. Je-li některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu příslušná k přijetí opatření k zachování a řízení určitých tažných populací ryb a vysoce stě- hovavých rybích populací, splní státy lovící tyto populace na vol- ném moři a dotčené pobřežní státy svůj závazek spolupracovat tím, že se stanou členy organizace, nebo účastníky takového ujed- nání nebo souhlasí s použitím opatření k zachování a řízení. Státy, které mají opodstatněný nárok k dotčenému rybolovu, se mohou stát členem takové organizace nebo účastníkem takového ujed- nání. Podmínky účasti v takové organizaci nebo na takovém ujed- nání nesmějí bránit členství nebo účasti těchto států; ani nesmějí být používány způsobem diskriminujícím některý stát nebo sku- pinu států mající opodstatněný nárok k dotčenému rybolovu.

4. Pouze ty státy, které jsou členem takové organizace nebo účastníkem takové dohody nebo které souhlasily, že budou pou- žívat opatření k zachování a řízení stanovená takovou organizací nebo dohodou, mají přístup ke zdrojům rybolovu, na které jsou tato opatření použitelná.

5. Pokud podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu ke stanovení opatření k zachování a řízení určitých tažných populací nebo vysoce stěhovavé rybí populace neexistuje, dotčené pobřežní státy a státy, které loví na volném moři v podoblasti nebo oblasti tyto populace, spolupra- cují, aby takovou organizaci vytvořily, nebo uzavřou jiné vhodné dohody k zachování a řízení populace a podílí se na činnosti této organizace nebo na takové dohodě.

6. Každý stát, který hodlá navrhnout, aby některá mezivládní organizace příslušná pro živé zdroje přijala určitá opatření, má pro případ, že tato opatření mají značné dopady na opatření k zachování a řízení, které již stanovila některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu, zahájit prostřednictvím uvedené organizace nebo dohody jednání s jejími členy. Pokud je to prakticky možné, mají se tato jednání uskutečnit před tím, než je návrh mezivládní organizaci předložen.

Článek 9

Podoblastní a oblastní organizace a dohody týkající se řízení rybolovu

1. Při vytváření podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací se státy shodnou mimo jiné

a) na populacích, na které se vztahují opatření k zachování a řízení s ohledem na jejich biologické charakteristiky a povahu rybolovu, kterého se týkají;

b) na oblasti působnosti s ohledem na čl. 7 odst. 1 a zvláštnosti podoblasti nebo oblasti, včetně socioekonomických a země- pisných činitelů a činitelů životního prostředí;

c) na poměru mezi prací nové organizace nebo dohody a úlo- hou, cíli a způsobem práce stávajících dotčených organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu;

d) na mechanismech, pomocí nichž si organizace nebo dohoda získává vědecké posudky a pomocí nichž se zkoumá stav populací včetně případného vytvoření vědeckého poradního orgánu.

2. Státy, spolupracující při vytváření podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu, informují o této spolupráci jiné státy, o nichž vědí, že mají skutečný zájem na práci navrhované organizace nebo dohody.

Článek 10

Funkce podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu

Při plnění svých závazků ke spolupráci v rámci podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybo- lovu státy

a) dohodnou a dodržují opatření k zachování a řízení za úče- lem zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací;

b) případně dohodnou účastnická práva, jako například rozdě- lení přípustného odlovu nebo intenzity rybolovné činnosti;

c) přijmou a provádějí veškeré obecně doporučené mezinárodní minimální normy pro odpovědné provádění rybolovných činností a;

d) získají a vyhodnocují vědecké posudky, přezkoumají stav populací a posoudí dopady rybolovu na necílové druhy a druhy s nimi spojené a na nich závislé;

e) dohodnou normy pro sběr, hlášení, ověření a výměnu údajů týkajících se rybolovu jednotlivých populacích;

f) sestavují a šíří přesné a úplné statistické údaje podle přílohy I, aby byla zajištěna dostupnost nejlepších vědeckých údajů při náležitém zachování důvěrnosti;

g) podporují a uskutečňují vědecké odhady stavu populací, příslušný výzkum a šíří tyto výsledky;

h) stanoví vhodné mechanismy spolupráce za účelem účinného sledování, kontroly, dozoru a vynucení;

i) dohodnou způsob, kterým budou uspokojeny nároky na rybolov u nových členů organizace nebo nových účastníků dohody;

j) dohodnou se na rozhodovacích procesech, které usnadní včasné a účinné přijímání opatření k zachování a řízení;

k) podporují smírné urovnání sporů v souladu s částí III;

l) zajistí úplnou spolupráci svých dotčených vnitrostátních úřadů a hospodářských odvětví při provádění doporučení a usnesení v rámci organizace nebo dohody, a

m) řádně oznamují opatření k zachování a řízení stanovená v rámci organizace nebo dohody.

Článek 11

Noví členové nebo účastníci

Při stanovení druhu a rozsahu účastnických práv nových členů podoblastní nebo oblastní organizace nebo nových účastníků některé dohody týkající se řízení rybolovu státy mimo jiné berou v úvahu

a) stav tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích popu- lací a stávající intenzitu rybolovu;

b) příslušné nároky, zákonitosti rybolovu a lovné zvyklosti nových a stávajících členů nebo účastníků;

c) příslušné příspěvky nových a stávajících členů nebo účastníků k zachování a řízení populací, ke sběru a poskytování přesných údajů a k provedení vědeckého výzkumu populací;

d) potřeby pobřežních rybářských společenstev, která jsou závislá především na lovu těchto populací;

e) potřeby pobřežních států, jejichž hospodářství je nejvyšší měrou závislé na využívání živých mořských zdrojů, a

f) zájmy rozvojových států podoblasti nebo oblasti, na jejichž území, které podléhá vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikci se tyto populace rovněž vyskytují.

Článek 12

Transparentnost činností v rámci podoblastních a oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu

1. Státy zajistí transparentnost při přijímání rozhodnutí a jiných činnostech v rámci podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu.

2. Zástupcům jiných mezivládních organizací a zástupcům nevládních organizací, které se zabývají tažnými populacemi ryb a vysoce stěhovavými rybími populacemi, je třeba dát možnost, aby se tam, kde je to vhodné a v souladu s postupy organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu účastnili zasedání těchto podoblastních nebo oblastních organizací a dohod jako pozoro- vatelé nebo i jinak. Tyto postupy nesmějí v tomto ohledu být neúměrně restriktivní. Mezivládní a nevládní organizace mají v časově přiměřeném rámci přístup k záznamům a zprávám uve- dených organizací a dohod dle jednacího řádu, který tento přístup upravuje..

Článek 13

Posílení stávajících organizací a dohod

Státy spolupracují za účelem posílení stávajících podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu tak, aby zlepšily jejich účinnost při stanovení a provedení opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

Článek 14

Sběr a poskytování informací a spolupráce při vědeckém výzkumu

1. Státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou poskytla informace, které jsou případně nezbytné pro splnění jejich závazků dle dohody. Za tímto účelem státy v souladu s přílohou I

a) shromažďují a vyměňují si vědecké, technické a statistické údaje o rybolovu tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací;

b) zajišťují, aby shromažďované údaje byly dostatečně podrobné, tak aby usnadňovaly účinné odhady stavů populací, a byly poskytnuty včas, ke splnění požadavků podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybo- lovu, a

c) přijímají vhodná opatření za účelem ověření přesnosti těchto údajů.

2. Státy spolupracují přímo nebo prostřednictvím podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu

a) aby se, se zřetelem na povahu populací a rybolovu těchto populací, shodly na určení údajů ve formátu, ve kterém mají být předkládány organizacím nebo dohodám, a

b) aby rozvinuly a sdílely analytické metody a metodologie odhadu stavů populací, za účelem zdokonalení opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěho- vavých rybích populací.

3. V souladu s částí XIII Úmluvy o mořském právu státy přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací spo- lupracují k becnému prospěchu za účelem posilování kapacit vědeckého rybářského výzkumu a podpory vědeckého výzkumu v souvislosti s řízením a zachováním tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Za tímto účelem stát nebo příslušné mezinárodní organizace provádějící výzkumné práce mimo území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci, aktivně usilují o zveřejňování a šíření výsledků tohoto výzkumu a informací o cílech a metodách tohoto výzkumu pro všechny zainteresované státy a podle možností usnadňují spolu- práci vědců z těchto států na dotyčném výzkumu.

Článek 15

Uzavřená a polouzavřená moře

Při provedení této dohody v uzavřeném nebo polouzavřeném moři státy berou zřetel na přírodní charakter moře a jednají způsobem slučitelným s částí IX Úmluvy o mořském právu a ostatními příslušnými ustanoveními Úmluvy o mořském právu.

Článek 16

Oblasti volného moře, které jsou zcela obklopeny územím vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce jednoho státu

1. Státy, které loví tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace v oblasti volného moře, která je zcela obklopena úze- mím spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci jediného státu, spolupracují s posledně jmenovaným za účelem stanovení opatření k zachování a řízení těchto populací na vol- ném moři. Se zřetelem na charakter oblasti státy věnují patřičnou pozornost stanovení vzájemně slučitelných opatření k zachování a řízení těchto populací podle článku 7. Opatření přijatá pro volné moře berou v úvahu práva, závazky a zájmy pobřežních států v rámci Úmluvy o mořském právu; spočívají na nejlepších dostup- ných vědeckých údajích a berou dále v úvahu opatření k zacho- vání a řízení, která byla pro tyto populace přijata a jsou použí- vána podle článku 61 Úmluvy o mořském právu pobřežními státy v oblasti vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce. Státy dohod- nou i opatření týkající se stálého sledování, kontroly, dozoru a vynucení, aby zajistily dodržování opatření k zachování a řízení pro volné moře.

2. Podle článku 8 státy jednají v dobré víře a usilují bezodkladně o dohodu na opatřeních k zachování a řízení při vykonávání rybolovných činností v oblasti uvedené v odstavci 1. Nejsou-li dotčené státy provozující rybolov a pobřežní státy schopny shod- nout se na těchto opatřeních v přiměřené lhůtě, použijí se

zřetelem na odstavec 1 čl. 7 odst. 4, 5 a 6 o předběžných dohodách nebo opatřeních. až do doby stanovení takových předběžných dohod nebo opatření přijmou zúčastněné státy opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou, aby tyto nemohly provozovat rybolov, který by ohrožoval dotyčnou populaci.

ČÁST IV

STÁTY, KTERÉ NEJSOU ČLENY ANI ÚČASTNÍKY

Článek 17

Státy, které nejsou členy organizací ani účastníky dohod

1. Stát, který není členem podoblastní nebo oblastní organizace nebo účastníkem podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, a který ani jiným způsobem nesouhlasí s tím, aby používal opatření k zachování a řízení stanovená v rámci této organizace nebo dohody, není zproštěn povinnosti spolupráce při zachování a řízení příslušných tažných populací ryb a vysoce stě- hovavých rybích populací v souladu s Úmluvou o mořském právu a touto dohodou.

2. Tento stát nepovolí plavidlům plujícím pod jeho vlajkou výkon rybolovné činnosti na tažných populacích ryb a vysoce stě- hovavých rybích populacích, které podléhají opatřením k zacho- vání a řízení stanoveným v rámci této organizace nebo dohody.

3. Státy, které jsou členy podoblastní nebo oblastní organizace týkající se řízení rybolovu nebo účastníkem podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, jednotlivě nebo spo- lečně vyzvou subjekty v sektoru rybolovu uvedené čl. 1 odst. 3, jejichž rybářská plavidla jsou činná v příslušné oblasti, aby s touto organizací nebo v rámci této dohody neomezeně spolupracovaly při provádění stanovených opatření k zachování a řízení, aby tato opatření byla skutečně co nejvíce použita na rybolovné činnosti v dotyčné oblasti. Tyto subjekty v sektoru rybolovu požívají výhod z účasti na rybolovu, přiměřených jejich přijatým závaz- kům dodržovat opatření k zachování a řízení populací.

4. Státy, které jsou členy takových organizací nebo účastníky takové dohody, si vyměňují informace o činnostech rybářských plavidel plujících pod vlajkou států, které nejsou ani členem orga- nizace, ani účastníkem dohody a provozují rybolov dotyčných populací. Přijmou opatření v souladu s touto dohodou a meziná- rodním právem, aby tato plavidla odradily od činností, které ohrožují účinnost podoblastních nebo oblastních opatření k zachování a řízení.

ČÁST V

POVINNOSTI STÁTU VLAJKY

Článek 18

Povinnosti státu vlajky

1. Stát, jehož plavidla provozují rybolov na volném moři, přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala podoblastní a oblastní opatření k zachování a řízení, a aby tato plavidla nevykonávala žádné činnosti, které ohrožují účinnost těchto opatření.

2. Stát povolí nasazení plavidel plujících pod jeho vlajkou k rybo- lovu na volném moři pouze pokud je schopen dostát své odpo- vědnosti z Úmluvy o mořském právu a této dohody ve vztahu k těmto plavidlům.

3. Stát učiní ohledně plavidel plujících pod jeho vlajkou tato opatření:

a) kontroluje tato plavidla na volném moři prostřednictvím licencí, povolení nebo oprávnění v souladu s použitelnými postupy sjednanými na podoblastní, oblastní nebo univerzální úrovni;

b) stanoví omezení za účelem

i) používání ustanovení a podmínek na licence, povolení nebo oprávnění dostatečných pro plnění podoblastních, oblastních nebo univerzálních závazků státu vlajky;

ii) zákazu rybolovu na volném moři pro plavidla, která nemají řádnou licenci nebo povolení k rybolovu, nebo zákazu rybolovu na volném moři, který plavidla provádějí odlišně od ustanovení a podmínek licencí, povolení nebo oprávnění;

iii) požadavku, aby plavidla lovící na volném moři, měla licenci, povolení nebo oprávnění vždy a stále na palubě a na vyžádání řádně zmocněné osoby ji předložila ke kon- trole;

iv) záruky, že plavidla plující pod jeho vlajkou nevykonávají v oblastech pod vnitrostátní svrchovaností nebo jurisdikcí ostatních států neoprávněný rybolov;

c) zřídí národní lodní rejstřík pro rybářská plavidla, která jsou oprávněna lovit na volném moři, a umožní přístup k infor- macím obsaženým v tomto rejstříku na žádost bezprostředně zainteresovaných států, přičemž je brán zřetel na případné vnitrostátní zákony státu vlajky týkající se poskytnutí tako- vých informací;

d) upraví značení rybářských plavidel a lovných zařízení za úče- lem jejich identifikace podle jednotných a mezinárodně uznávaných systémů značení plavidel a zařízení, jako například specifikace standardů Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství pro označování a identifikaci rybářských plavidel;

e) vypracuje předpisy pro zaznamenávání a včasné hlášení polohy plavidla, množství úlovku cílových a necílových druhů, intenzity rybolovu a jiných příslušných údajů o rybo- lovu v souladu s podoblastními, oblastními a celosvětovými normami pro sběr těchto údajů;

f) vypracuje předpisy pro ověření úlovku cílových a necílových druhů pomocí programů pozorování, plánů inspekcí, hlášení o vykládkách, dozoru nad překládkami a stálým sledováním vykládaných úlovků jakož i statistik trhu;

g) sleduje, kontroluje a dozoruje tato plavidla, jejich rybolovné činnosti a činnosti s tím související, především prostřednictvím

i) provedení vnitrostátních inspekčních programů a pod- oblastních a oblastních programů spolupráce při prosa- zování ustanovení podle článků 21 a 22, včetně poža- davků na plavidla, aby poskytla přístup řádně zmocněným inspektorům z jiných států;

ii) provedení vnitrostátních pozorovacích programů, pod- oblastních a oblastních pozorovacích programů, jichž se účastní stát vlajky, včetně požadavků na tato plavidla, aby poskytla přístup pozorovatelům jiných států k výkonu činností dohodnutých v rámci programů, a

iii) vývoj a zřizování systémů pro sledování plavidel, včetně příslušného satelitního přenosového systému, v souladu s vnitrostátními programy a programy, které byly mezi účastnickými státy podoblastně, oblastně nebo univer- zálně dohodnuty;

h) regulace překládky na volném moři, která zajistí, že není ohro- žována účinnost opatření k zachování a řízení;

i) regulace rybolovné činnosti, která zajistí dodržování pod- oblastních, oblastních nebo univerzálních opatření, včetně opatření ke snížení odlovu necílových druhů.

4. Pokud je účinný podoblastně, oblastně nebo univerzálně sjed- naný systém sledování, kontroly a pozorování, státy zajistí, aby jimi stanovená opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou byla s tímto systémem slučitelná.

ČÁST VI

PLNĚNÍ OPATŘENÍ A POSTIH V PŘÍPADĚ PORUŠENÍ

Článek 19

Plnění opatření státem vlajky a pravomoc postihu v případě porušení

1. Každý stát zajistí, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodr- žovala podoblastní a oblastní opatření k zachování a řízení taž- ných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Za tímto účelem

a) stát vynucuje tato opatření, bez ohledu na místo porušení;

b) stát neprodleně šetří každé údajné porušení podoblastního nebo oblastního opatření k zachování a řízení, což může zahr- novat i osobní prohlídku dotčených plavidel a obratem

poskytne zprávu o průběhu a závěrech šetření státu, který údajné porušení oznámil a příslušné podoblastní nebo oblastní organizaci nebo dohodě;

c) stát vyžaduje od každého plavidla plujícího pod jeho vlajkou, aby vyšetřovacímu orgánu poskytlo informace o poloze pla- vidla, množství úlovku, lovných zařízeních, rybolovných čin- nostech a s tím spojených činnostech v oblasti údajného poru- šení;

d) je-li stát přesvědčen, že jsou dostatečné důkazy vztahující se k údajnému porušení, postoupí případ svým orgánům za úče- lem neprodleného zahájení řízení podle vnitrostátních práv- ních předpisů a případně dotyčné plavidlo zadrží, a

e) pokud se prokáže, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, že se plavidlo účastnilo jednání závažným způso- xxx porušující tato opatření, stát zajistí, aby toto plavidlo nevykonávalo rybolovnou činnost na volném moři do té doby, než budou splněny veškeré sankce uložené za toto porušení státem vlajky.

2. Všechna šetření a soudní řízení se provádějí urychleně. Sankce uložené v případě porušení musí být tak tvrdé, aby zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od porušování bez ohledu na místo porušení, a aby byly pachatelům odňaty veškeré výhody z jejich nezákonné činnosti. Opatření ve vztahu k velitelům a dalším důstojníkům rybářských plavidel zahrnují ustanovení umožňující mimo jiné odepřít, odejmout nebo pozastavit jejich schválení ve funkci velitele nebo důstojníka na těchto plavidlech.

Článek 20

Mezinárodní spolupráce při prosazování dodržování

1. Státy přímo, nebo prostřednictvím podoblastních nebo oblast- ních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu spolupra- cují, aby zajistily dodržování a prosazování podoblastních a oblastních opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

2. Stát vlajky, který vyšetřuje údajné porušení opatření k zacho- vání a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých popu- lací, může požádat o pomoc každý jiný stát, jehož součinnost by mohla být při vyšetřování užitečná. Všechny státy se snaží vyho- vět žádosti státu vlajky v souvislosti s vyšetřováním.

3. Stát vlajky může vyšetřování provádět přímo, ve spolupráci s jinými zainteresovanými státy nebo prostřednictvím příslušné podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu. Informace o průběhu a výsledku vyšetřování se poskytnou všem státům, které jsou na údajném porušení zainte- resovány nebo jím jsou postiženy.

4. Státy si vzájemně pomáhají při identifikaci plavidel, o nichž je hlášeno, že vykonala činnosti, které ohrožují účinnost podoblast- ních, oblastních nebo univerzálních opatření k zachování a řízení.

5. Státy přijmou, v rozsahu, který dovolují vnitrostátní zákony a předpisy, dohody o poskytování důkazního materiálu ve vztahu k údajnému porušení opatření orgánům činným v trestním řízení v jiných státech.

6. Existuje-li dostatečný důvod k domněnce, že některé plavidlo na volném moři předtím neoprávněně provozovalo rybolov na

území spadajícím pod svrchovanost nebo jurisdikci některého pobřežního státu, stát vlajky plavidla zahájí na žádost dotčeného pobřežního státu okamžité a úplné vyšetřování. Stát vlajky spolu- pracuje s pobřežním státem při provedení vhodných opatření k prosazení v těchto případech a může dotyčné orgány pobřežního státu zmocnit ke vstupu na palubu a kontrole plavi- dla. Tento odstavec platí, aniž je dotčen článek 111 Úmluvy o mořském právu.

7. Účastnické státy, které jsou členy podoblastní nebo oblastní organizace nebo účastníky podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, mohou v souladu s mezinárodním právem podniknout opatření, včetně možnosti využít i podoblast- ních nebo oblastních postupů stanovených k tomuto účelu, aby plavidlům, která vykonávala činnosti, které ohrožují účinnost opatření k zachování a řízení stanovených touto organizací nebo dohodou nebo je jinak porušila, bránily, aby na volném moři v této podoblasti nebo oblasti provozovala rybolov do doby, než stát vlajky přijme vhodná opatření.

Článek 21

Podoblastní a oblastní spolupráce při prosazování dodržování

1. V každé oblasti volného moře, na kterou se vztahuje některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu, může účastnický stát, který je členem takové organizace nebo účastníkem takové dohody, prostřednictvím svých řádně zmocněných inspektorů v souladu s odstavcem 2 vstoupit na palubu rybářských plavidel, která plují pod vlajkou jiného účastnického státu, a tato kontrolovat, nezávisle na tom, zda tento účastnický stát je rovněž členem této organizace nebo účastníkem této dohody, aby zajistil, že touto organizací nebo dohodou stanovená opatření k zachování tažných populací ryb a vysoce stěhovavých populací jsou dodržována.

2. Státy v rámci podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu stanoví postupy pro vstup na palubu a kontrolu plavidla ve smyslu odstavce 1, jakož i postupy k provedení jiných ustanovení tohoto článku. Tyto postupy se shodují s tímto článkem a základními postupy ve článku 21 a nediskriminují státy, které nejsou členy organizace nebo účast- níky dohody. Vstup na palubu a kontrola plavidla, jakož i každé následné donucovací opatření se provádějí podle pravidel těchto postupů. Státy řádně zveřejní postupy stanovené na základě tohoto odstavce.

3. Pokud organizace nebo dohoda tyto postupy do dvou let po přijetí dohody ještě nestanovila, provádí se vstup na palubu a kon- trola plavidel podle odstavce 1, jakož i všechna následná

prováděcí opatření až do doby stanovení postupů v souladu s tímto článkem a základními postupy v článku 22.

4. Před zavedením opatření na základě tohoto článku sdělí státy provádějící kontrolu státům, jejichž plavidla provozují rybolov na volném moři v podoblasti nebo oblasti, přímo nebo prostřednictvím příslušné podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu podobu oprávnění vysta- veného řádně zmocněným inspektorům. Plavidla užívaná pro vstup na palubu a kontrolu musí být řádně označena a rozlišitelná jako plavidla vykonávající státní službu. V okamžiku, kdy se stát stane smluvní stranou této dohody, určí stát příslušný orgán, který má přijímat sdělení podle tohoto článku a zveřejní toto určení vhodným způsobem prostřednictvím příslušné pod- oblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu.

5. Je-li po vstupu na palubu a kontrole plavidla přesvědčivý důvod k domněnce, že plavidlo vykonávalo činnosti v rozporu s opatřením k zachování a řízení uvedeným v odstavci 1, stát pro- vádějící kontrolu případně zajistí důkazní materiál a neprodleně sdělí státu vlajky údajné porušení.

6. Stát vlajky odpoví na sdělení uvedené v odstavci 5 do tří pra- covních dnů po jeho doručení nebo ve lhůtě, která je předepsána v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2, a

a) neprodleně splní své závazky na základě článku 19 týkající se vyšetřování a přijme, pokud k tomu opravňuje důkazní situace, opatření týkající se plavidla; v tomto případě nepro- dleně sdělí státu provádějícímu kontrolu výsledek vyšetřování a případná přijatá donucovací opatření, nebo

b) zmocní stát provádějící kontrolu, aby vyšetřování provedl.

7. Zmocní-li stát vlajky stát provádějící kontrolu k vyšetřování údajného porušení, sdělí stát provádějící kontrolu neprodleně státu vlajky výsledky vyšetřování. Stát vlajky splní své závazky přijmout donucovací opatření proti plavidlu, pokud k tomu opravňuje důkazní situace. alternativně může stát vlajky zmoc- nit stát provádějící kontrolu, aby přijal donucovací opatření určená státem vlajky ve vztahu k tomuto plavidlu v souladu s právy a povinnostmi státu vlajky dle této dohody.

8. Pokud po vstupu na palubu a kontrole plavidla existuje důvod k domněnce, že se plavidlo dopustilo závažného porušení, a stát vlajky neodpověděl nebo nepřijal nezbytná opatření podle odstavců 6 nebo 7, mohou inspektoři zůstat na palubě, zajistit

důkazní materiál a vyžadovat od velitele plavidla, aby byl nápo- mocen při dalším vyšetřování a případně plavidlo neprodleně dopravil do nejbližšího vhodného přístavu nebo jiného přístavu určeného postupem dle odstavce 2. Stát provádějící kontrolu sdělí okamžitě státu vlajky jméno přístavu, ve kterém má plavidlo přistát. Stát provádějící kontrolu a stát vlajky, případně i přístavní stát podniknou nezbytné kroky k zajištění pobytu posádky bez ohledu na její státní příslušnost.

9. Stát provádějící kontrolu sdělí státu vlajky a příslušné organi- zaci nebo účastníkům příslušné dohody výsledky dalšího vyšetřování.

10. Stát provádějící kontrolu vyžaduje na svých inspektorech, aby dodržovali obecně uznávané mezinárodní normy, postupy a zvyklosti pro bezpečnost plavidel a posádky, minimalizovali zásahy do rybolovné činnosti a, pokud je to možné, vyhnuli se jakémukoliv opatření, které by ohrožovalo jakost úlovku na palubě. Stát provádějící kontrolu zajistí, aby se vstup na palubu a kontrola plavidla neprováděly způsobem obtěžujícím rybářské plavidlo.

11. Ve smyslu tohoto článku se „závažným porušením“ rozumí

a) rybolov bez platné licence, povolení nebo oprávnění uděle- né(ho) v souladu s čl. 18 odst. 3 písm. a);

b) opomenutí vést přesné záznamy o množství úlovku a údajích týkajících se lovu, jak jsou požadovány v rámci podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybo- lovu, nebo závažné nepřesnosti o úlovku, které jsou v rozporu s požadavky organizace nebo dohody pro hlášení úlovků;

c) rybolov v zakázaných oblastech, rybolov v zakázané době, rybolov bez kvóty nebo po vyčerpání kvóty, která byla stano- vena příslušnou podoblastní nebo oblastní organizací nebo dohodou týkající se řízení rybolovu;

d) cílený rybolov populace, pro niž platí moratorium nebo zákaz lovu;

e) používání zakázaných lovných zařízení;

f) falšování nebo skrývání označení, identity nebo registrace rybářského plavidla;

g) skrývání, pozměnění nebo zbavování se důkazního materiálu ve vztahu k vyšetřování;

h) opakovaná porušení, která ve svém souhrnu představují závažné přehlížení opatření k zachování a řízení, nebo

i) jiná porušení, která mohou být určena v postupech stano- vených příslušnou podoblastní nebo oblastní organizací nebo dohodou týkající se řízení rybolovu.

12. Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto článku může stát vlajky kdykoliv podniknout opatření za účelem splnění svých závazků z článku 19 týkajících se údajného porušení. Je-li plavidlo řízeno státem provádějícím kontrolu, má tento stát na žádost státu vlajky plavidlo s úplnými informacemi o průběhu a výsledku svého vyšetřování předat státu vlajky.

13. Tento článek se nedotýká práva státu vlajky přijmout opatření, včetně postupu pro uložení sankcí podle svých vnitros- tátních právních předpisů.

14. Tento článek se obdobně použije na vstup na palubu a kon- trolu plavidla účastnickým státem, který je členem podoblastní nebo oblastní organizace nebo podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, a který má jednoznačné důvody k domněnce, že některé rybářské plavidlo vykonávalo pod vlaj- kou jiného účastnického státu v oblasti volného moře, na niž se vztahuje tato organizace nebo dohoda, činnost, která odporuje příslušným opatřením k zachování a řízení uvedeným v odstavci 1, a že toto plavidlo následně během téže plavby vplulo do území pod vnitrostátní svrchovaností nebo jurisdikcí státu provádějícího kontrolu.

15. Vytvořila-li některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu jiný mechanismus, který členy nebo účastníky účinně zbavuje jejich závazku z této dohody, aby zajistily dodržování opatření k zachování a řízení stanovená v rámci organizace nebo dohody, mohou se členové takové orga- nizace nebo účastníci takové dohody mezi sebou dohodnout na omezení použití odstavce 1 ohledně opatření k zachování a řízení, která byla stanovena v dotyčné oblasti volného moře.

16. Opatření proti plavidlům, která vykonávala činnosti odpo- rující podoblastním nebo oblastním opatřením k zachování a řízení, přijatá jinými státy než státem vlajky, musejí odpovídat závažnosti porušení.

17. Existují-li závažné důvody pro podezření, že některé rybářské plavidlo na volném moři nemá žádnou státní příslušnost, může stát vstoupit na palubu plavidla a kontrolovat jej. Pokud k tomu důkazní situace opravňuje, může stát přijmout přiměřená opatření v souladu s mezinárodním právem.

18. Státy jsou odpovědné za jim přičítané škody nebo ztráty, které vznikly opatřeními přijatými na základě tohoto článku, pokud jsou tato opatření nezákonná nebo v souvislosti s dostup- nými informacemi překračují míru přiměřenou pro provedení ustanovení tohoto článku.

Článek 22

Základní postupy pro vstup na palubu a kontrolu podle článku 21

1. Stát provádějící kontrolu zajistí, aby jeho řádně zmocnění inspektoři

a) předložili veliteli plavidla pověření a jeden výtisk znění příslušného opatření k zachování a řízení nebo pravidel a předpisů platných v dotyčné oblasti volného moře na základě těchto opatření;

b) informovali stát vlajky v okamžiku vstupu na palubu a kon- troly;

c) nebránili veliteli plavidla během vstupu na palubu a kontroly v komunikaci spojení s orgány státu vlajky;

d) vydali veliteli plavidla a orgánům státu vlajky kopii zprávy o vstupu na palubu a kontrole a v ní poznamenali veškeré námitky a prohlášení, které chtěl velitel plavidla zahrnout do zprávy;

e) plavidlo po ukončení kontroly ihned opustili, jestliže nenalezli důkazy závažného porušení, a

f) vyhnuli se použití síly, s výjimkou případu a pouze v nezbytně nutném rozsahu, kdy je nutné zajistit bezpečnost inspektorů nebo je jim bráněno v plnění jejich povinností. Při použití síly nesmí být překročena míra přiměřená za daných okolností.

2. Řádně zmocnění inspektoři státu provádějícího kontrolu jsou oprávněni kontrolovat plavidlo, licenci, lovná zařízení, vybavení, záznamy a zařízení, ryby a výrobky z ryb na palubě a všechny příslušné dokumenty potřebné k ověření dodržování příslušných opatření k zachování a řízení.

3. Stát vlajky zajistí, aby velitelé plavidel

a) připustili a zabezpečili neprodlený a bezpečný vstup inspek- torů na palubu;

b) spolupracovali a pomáhali při kontrole plavidla prováděné v souladu s těmito postupy;

c) inspektorům při plnění jejich povinností nebránili, nezastra- šovali je nebo nerušili;

d) inspektorům umožnili, aby během vstupu na palubu a kon- troly komunikovali s orgány státu vlajky a státu provádějícího kontrolu;

e) poskytli inspektorům přiměřené zařízení, případně i stra- vování a ubytování, a

f) umožnili inspektorům bezpečné opuštění paluby.

4. V případě, že velitel plavidla odmítá povolit vstup na palubu a kontrolu v souladu s tímto článkem a článkem 21, stát vlajky veliteli plavidla nařídí, kromě případů, kdy je podle obecně uznávaných mezinárodních předpisů, postupů a zvyklostí pro bezpečnost na moři nezbytné vstup na palubu a kontrolu plavi- dla odložit, aby se neprodleně podvolil vstupu na palubu a kon- trole; pokud velitel plavidla nařízení neuposlechne, stát vlajky pozastaví povolení plavidla k rybolovu a nařídí okamžitý návrat plavidla do přístavu. Stát vlajky sdělí státu provádějícímu kontrolu jím přijatá opatření, pokud nastanou okolnosti uvedené v tomto odstavci.

Článek 23

Opatření přijatá přístavním státem

1. Přístavní stát má právo a povinnost přijmout v souladu s mezi- národním právem opatření na podporu účinnosti podoblastních,

oblastních a univerzálních opatření k zachování a řízení. Pokud přístavní stát taková opatření podniká, nesmí jimi formálně nebo fakticky diskriminovat plavidla některého státu.

2. Přístavní stát může přezkoumávat mimo jiné dokumenty, lovná zařízení a úlovek na palubě rybářských plavidel, pokud se tato plavidla dobrovolně nacházejí v jeho přístavech nebo u překladišť ležících při jeho pobřeží.

3. Státy mohou přijmout předpisy, kterými zmocní národní úřady, aby zakázaly vykládky a překládky, pokud bylo prokázáno, že rybolov byl proveden způsobem, který ohrožuje účinnost pod- oblastních, oblastních nebo univerzálních opatření k zachování a řízení na volném moři.

4. Tento článek v ničem nezasahuje do výkonu suverenity států nad přístavy na jejich území podle mezinárodního práva.

ČÁST VII

POTŘEBY ROZVOJOVÝCH STÁTŮ

Článek 24

Uznání zvláštních potřeb rozvojových států

1. Státy plně uznávají zvláštní potřeby rozvojových států v sou- vislosti s opatřeními k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a rozvojem rybolovu těchto populací. Proto Státy poskytují rozvojovým státům pomoc, a to přímo nebo prostřednictvím rozvojového programu Spojených národů, Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství a jiných odborných organizací, Globálního fondu pro životní prostředí, Komise pro trvale udržitelný rozvoj a jiných vhodných mezinárodních a oblastních organizací a výborů.

2. Plníce svou povinnost spolupráce při stanovování opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací berou státy zřetel na zvláštní potřeby rozvo- jových států, zejména

a) zranitelnost rozvojových států, které jsou závislé na využívání živých mořských zdrojů, včetně uspokojování potřeby výživy jejich obyvatelstva nebo jeho částí;

b) nutnost vyhnout se nežádoucím účinkům a zajistit přístup k rybolovu pro obživu, drobné živnostenské rybáře a ženy pracující v rybolovu, jakož i pro původní obyvatelstvo

rozvojových států, zvláště pak v malých ostrovních státech a

c) nutnost zabezpečit, aby tato opatření nevyústila při provádění ochranných opatření.v neúměrné zatížení rozvojových států, ať přímo či nepřímo.

Článek 25

Formy spolupráce s rozvojovými státy

1. Státy spolupracují buď nepřímo, nebo v rámci podoblastních, oblastních nebo univerzálních organizací,

a) aby zvýšily schopnost rozvojových států, zejména nejméně rozvinutých států a malých rozvojových ostrovních států, zachovat a řídit tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace a rozvíjet vlastní rybolov ve vztahu k těmto popu- lacím;

b) aby rozvojovým státům, zejména nejméně rozvinutým státům a malým rozvojovým ostrovním státům pomáhaly s účastí na rybolovu těchto populací na volném moři, mimo jiné usnad- něním přístupu k tomuto rybolovu dle článků 5 a 11, a

c) aby usnadnily účast rozvojových států v podoblastních a oblastních organizacích a ujednáních týkajících se řízení rybolovu.

2. Spolupráce s rozvojovými státy za účely uvedenými v tomto článku zahrnuje finanční pomoc, pomoc při rozvoji lidských zdrojů, technickou pomoc, převod technologie, včetně dohod o společném podnikání, jakož i poradenské a konzultační služby.

3. Tato pomoc je zaměřena zejména na následující oblasti:

a) zlepšené zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stě- hovavých rybích populací prostřednictvím sběru, hlášení, kon- troly, výměny a analýzy údajů o rybolovu a s tím spojených informací;

b) odhad populací a vědecký výzkum a

c) sledování, kontrola, dohled, dodržování a prosazování, včetně vytváření a rozvíjení kapacit na místní úrovni, rozvoj a finan- cování národních a oblastních pozorovacích programů, jakož i přístup k technologiím a vybavení.

Článek 26

Zvláštní pomoc při provedení této dohody

1. Státy spolupracují při zřizování zvláštních fondů na podporu rozvojových států při provedení této dohody; včetně pomoci pro rozvojové státy, které nesou náklady smírčích řízení, ve kterých mohou být účastny jako strana.

2. Státy a mezinárodní organizace mají rozvojovým státům pomáhat vytvářet nové podoblastní nebo oblastní organizace nebo ujednání týkající se řízení rybolovu nebo posilovat již exi- stující organizace nebo dohody o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

ČÁST VIII

SMÍRNÉ UROVNÁNÍ SPORŮ

Článek 27

Závazek urovnání sporů pokojnými prostředky

Státy se zavazují k urovnávání svých sporů jednáním, vyšetřováním, mediací, smírčím řízením, arbitrážním řízením, soudním smírem, postoupením k oblastní organizaci nebo ujednání nebo jinými pokojnými prostředky podle vlastní volby.

Článek 28

Předcházení sporům

Státy spolupracují při předcházení sporům. Za tím účelem dohodnou účinné a rychlé rozhodovací postupy v rámci podoblastních nebo oblastních organizací nebo ujednání týkajících se řízení rybolovu a posilují v případě potřeby ty stávající.

Článek 29

Spory technické povahy

Při sporu ve věci technické záležitosti se účastnické státy mohou obrátit na jimi zřízený znalecký výbor ad hoc. Výbor vede jednání s účastnickými státy a usiluje o rychlé urovnání sporů, aniž by využívalo závazných postupů pro urovnávání sporů.

Článek 30

Postupy pro urovnávání sporů

1. Ustanovení pro postupy pro urovnávání sporů v části XV Úmluvy o mořském právu platí obdobně pro každý spor mezi státy, které jsou účastníky této dohody, pro výklad nebo pro- vádění této dohody, bez ohledu na to, zda jsou účastnickými státy Úmluvy o mořském právu.

2. Ustanovení pro postupy pro urovnávání sporů v části XV Úmluvy o mořském právu platí obdobně pro každý spor mezi státy, které jsou účastnickými státy této dohody, pro výklad nebo použití podoblastní, oblastní nebo univerzální dohody o rybolovu tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, jichž se účastní jako strany, včetně sporů týkajících se zachování a řízení těchto populací, bez ohledu na to, zda jsou účastnickými státy Úmluvy o mořském právu.

3. Každý postup, který byl státem, který je účastnickým státem této dohody a Úmluvy o mořském právu, přijat podle článku 287 Úmluvy o mořském právu, je považován za postup pro urov- návání sporů podle této části, pokud dotčený stát při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoliv později nepřijal jiný postup podle článku 287 o urovnávání sporů podle této části.

4. Stát, který je účastnickým státem této dohody, nikoliv však Úmluvy o mořském právu, si při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoliv později prostřednictvím písemného prohlášení, může zvolit jeden nebo více z prostředků uvedených v čl. 287 odst. 1 Úmluvy o mořském právu pro urov- návání sporů podle této části. Článek 287 se použije na takové

prohlášení, jakož i na takový spor, kterého se tento stát účastní jako účastník a které(ý) není zahrnut(o) v některém platném pro- hlášení. Pro smírčí a arbitrážní řízení v souladu s přílohami V, VII a VIII Úmluvy o mořském právu je tento stát oprávněn jmenovat zprostředkovatele, arbitry a znalce, kteří budou zahrnuti do sez- namů pro postupy pro urovnávání sporů podle této části, uve- dené v příloze V čl. 2, příloze VII čl. 2 a příloze VIII čl. 2.

5. Soud nebo tribunál, kterému byl spor podle této části předložen, použije příslušná ustanovení Úmluvy o mořském právu, této dohody a příslušné podoblastní, oblastní nebo univer- zální dohody o rybolovu, jakož i obecně uznávané normy pro zachování a řízení živých mořských zdrojů a jiná pravidla mezi- národního práva, které nejsou neslučitelné s Úmluvou o mořském právu, aby se zajistilo zachování příslušných tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

Článek 31

Předběžná opatření

1. až do urovnání sporu v souladu s touto částí se strany sporu s veškerým úsilím snaží o prozatímní dohody praktické povahy.

2. Bez dotčení článku 290 Úmluvy o mořském právu může soud nebo tribunál, kterému byl předložen spor podle této části, nařídit předběžná opatření, která se mu za daných okolností jeví jako vhodná pro ochranu dotčených práv stran sporu nebo z důvodu zabránění škodám na dotyčných populacích, jakož i za okolností uvedených v čl. 7 odst. 5 a čl. 16 odst. 2.

3. Stát, který je účastnickým státem této dohody, nikoliv však stranou Úmluvy o mořském právu, může prohlásit, že, bez ohledu na čl. 290 odst. 5 Úmluvy o mořském právu, není Mezinárodní tribunál pro mořské právo oprávněn nařizovat, měnit nebo odvolávat předběžná opatření bez souhlasu tohoto státu.

Článek 32

Omezení použitelnosti postupů pro urovnávání sporů

Čl. 297 odst. 3 Úmluvy o mořském právu se použije i na tuto Úmluvu.

ČÁST IX

SUBJEKTY, KTERÉ NEJSOU STRANOU TÉTO DOHODY

Článek 33

Subjekty, které nejsou stranou této dohody

1. Účastnické státy vybízí subjekty, které nejsou stranou této dohody, aby se staly účastnickými státy a přijaly zákony a ostatní předpisy, které jsou v souladu s jejími ustanoveními.

2. Účastnické státy přijmou opatření v souladu s touto Úmluvou a mezinárodním právem, aby odrazovaly plavidla plující pod vlajkou států, které nejsou stranou dohody, od činností odporujících účinnému provádění této dohody.

ČÁST X

DOBRÁ VÍRA A ZNEUŽITÍ PRÁV

Článek 34

Dobrá víra a zneužití práv

Účastnické státy plní závazky převzaté na základě této dohody v dobré víře a vykonávají práva uznávaná v této dohodě způsobem nepředstavujícím zneužívání práva.

ČÁST XI

ODPOVĚDNOST A RUČENÍ

Článek 35

Odpovědnost a ručení

Účastnické státy v souladu s mezinárodním právem odpovídají za škody nebo ztráty, které jsou jim připisovány ohledně této dohody.

ČÁST XII

REVIZNÍ KONFERENCE

Článek 36

Revizní konference

1. Čtyři roky po vstupu v platnost této dohody svolá generální tajemník Organizace spojených národů konferenci k posouzení účinnosti této dohody při zajišťování zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Generální tajemník pozve k této konferenci všechny účastnické státy a právní subjekty oprávněné stát se účastníky dohody, jakož i mezivládní a nestátní organizace oprávněné k účasti jako pozorovatelé

2. Konference přezkoumá a posoudí účelnost této dohody a v případě potřeby navrhne prostředky ke zlepšení obsahu a metod pro provedení ustanovení, aby bylo možno lépe řešit všechny přetrvávající problémy při zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

ČÁST XIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Podepisování

Tato dohoda bude pro všechny státy a ostatní právní subjekty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) otevřena k podpisu od

4. prosince 1995 dvanáct měsíců v sídle Organizace spojených národů.

Článek 38

Ratifikace

Tato dohoda podléhá ratifikaci státy a ostatními právními subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. b). Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 39

Přistoupení

Tato dohoda zůstane otevřena k přistoupení státům a jiným subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. b). Listiny o přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 40

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost 30 dnů po datu uložení 30. listiny o ratifikaci nebo přistoupení.

2. Pro každý stát nebo subjekt, který ratifikuje tuto dohodu nebo k ní přistoupí po uložení 30. listiny o ratifikaci nebo přistoupení, vstupuje tato dohoda v platnost třicátého dne po datu uložení jeho listiny o ratifikaci nebo přistoupení.

Článek 41

Prozatímní používání

1. Tato dohoda bude prozatímně používána státem nebo subjek- tem, který svolí k jejímu prozatímnímu používání písemným vyrozuměním depozitáři. Prozatímní používání vstupuje v plat- nost okamžikem doručení vyrozumění.

2. Prozatímní používání státem nebo jiným subjektem končí vstupem této dohody v platnost pro tento stát nebo subjekt nebo v okamžiku, kdy tento stát nebo subjekt písemným vyrozuměním oznámí depozitáři svůj úmysl ukončit prozatímní používání.

Článek 42

Výhrady a výjimky

Výhrady a výjimky k této dohodě nejsou přípustné.

Článek 43

Prohlášení

Článek 42 nebrání státu nebo subjektu, aby v době podpisu, ratifikace nebo přistoupení k této dohodě učinil prohlášení jakéhokoli obsahu nebo názvu, mimo jiné za účelem harmonizace svých právních předpisů s ustanoveními této dohody, a to za předpokladu, že tato prohlášení nesměřují k vyloučení nebo pozměnění právního účinku ustanovení této dohody při jejich použití vůči tomuto státu nebo subjektu.

Článek 44

Vztah k jiným dohodám

1. Tato dohoda nemění práva a závazky účastnických států vyplývající z jiných dohod, které jsou slučitelné s touto dohodou, a které se nedotýkají užívání práv nebo plnění závazků jinými účastnickými státy podle této dohody.

2. Dva nebo více účastnických států mohou uzavírat dohody pozměňující nebo pozastavující účinnost ustanovení této dohody ve vztazích mezi nimi, za předpokladu, že takové dohody se nebudou vztahovat na taková ustanovení dohody, od nichž se nelze odchýlit, aniž by to bylo neslučitelné s efektivním prove- dením předmětu a účelu této dohody a dále za předpokladu, že se takové dohody nebudou dotýkat použití základních zásad v ní obsažených, a že ustanovení takových dohod se nedotknou uží- vání práv nebo plnění závazků podle této dohody jinými státy.

3. Účastnické státy, které mají v úmyslu uzavřít dohodu podle odstavce 2, oznámí prostřednictvím depozitáře této dohody jiným účastnickým státům svůj úmysl uzavřít dohodu o pozmě- nění nebo pozastavení, které tato dohoda stanoví.

Článek 45

Změny

1. Účastnický stát může prostřednictvím písemného sdělení zaslaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených

národů navrhnout změny této dohody a požádat o svolání xxx- xxxxxxx. Generální tajemník oznámí toto sdělení všem účastnic- kým státům. Generální tajemník konferenci svolá, jestliže do šesti měsíců po rozeslání oznámení nejméně polovina účastnických států se žádostí souhlasí.

2. Na konferenci o změnách, svolané podle odstavce 1, se pou- žijí stejná pravidla pro přijímání rozhodnutí jako na konferenci Organizace spojených národů o tažných populacích ryb a vysoce stěhovavých rybích populacích, pokud konference nerozhodne jinak. Konference měla usilovat o dosažení obecného souhlasu na změnách a k hlasování o změnách by mělo dojít teprve po vyčer- pání všech snah obecný souhlas.

3. Jakmile budou změny této dohody přijaty, budou pro účast- nické státy dvanáct měsíců po přijetí otevřeny k podpisu v sídle Organizace spojených národů, pokud změny samé nestanoví jinak.

4. Xxxxxx 38, 39, 47 a 50 se použijí na všechny změny této dohody.

5. Změny této dohody vstupují pro účastnické státy, které je rati- fikují nebo k nim přistoupí, v platnost 30. dne po uložení listin a ratifikaci nebo přistoupení dvěma třetinami účastnických států. Poté vstoupí změna pro každý účastnický stát, který ji po uložení potřebného počtu listin o ratifikaci nebo přistoupení ratifikuje nebo k ní přistoupí, v platnost 30. dne po uložení listin o ratifi- kaci nebo přistoupení.

6. Změna může stanovit, že pro vstup v platnost je nutný menší nebo větší počet ratifikací nebo přistoupení, než je nutný podle tohoto článku.

7. Stát, který se po vstupu změn v platnost v souladu s odstav- cem 5 stane účastnickým státem této dohody, je považován, pokud nevyjádří opačný úmysl,

a) za účastnický stát dohody v jejím změněném znění,

b) za účastnický stát nezměněné dohody vůči každému účastnic- kému státu, který změnou není vázán.

Článek 46

Výpověď

1. Účastnický stát může písemným oznámením zaslaným gene- rálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů tuto dohodu vypovědět a může proto uvést své důvody. Neuvede-li tyto důvody, nemá to vliv na platnost výpovědi. Výpověď vstoupí v platnost po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy bylo obdrženo oznámení, pokud oznámení neurčí pozdější datum.

2. Výpověď nezbavuje stát povinnosti splnit závazek obsažený v této dohodě, který je však nezávisle na této dohodě povinen plnit na základě mezinárodního práva.

Článek 47

Účast mezinárodních organizací

1. Není-li mezinárodní organizace uvedená v příloze IX článku 1 Úmluvy o mořském právu příslušná pro veškeré záležitosti upra- vené touto dohodou, použije se přílohy IX Úmluvy o mořském právu obdobně na účast této mezinárodní organizace na této dohodě s výjimkou následujících ustanovení této přílohy:

a) čl. 2 první věta a

b) čl. 3 odst. 1.

2. Je-li mezinárodní organizace uvedená v příloze IX článku 1 Úmluvy o mořském právu příslušná pro všechny záležitosti upra- vené touto dohodou, použijí se na účast mezinárodní organizace na této dohodě následující ustanovení:

a) V okamžiku podpisu nebo přistoupení učiní mezinárodní organizace prohlášení,

i) že je příslušná pro všechny záležitosti upravené touto dohodou;

ii) že se její členské státy z tohoto důvodu nestanou účastnic- kými státy, s výjimkou jejich výsostných území, za které neodpovídá mezinárodní organizace, a

iii) že přejímá práva a závazky států vyplývající z této dohody;

b) účastí této mezinárodní organizace se na její členské státy v žádném případě nepřevádí práva z této dohody;

c) v případě rozporu mezi závazky mezinárodní organizace vyplývajícími z této dohody a jejími závazky vyplývajícími z dohody o založení mezinárodní organizace a všech s ní spo- jených aktů jsou rozhodující závazky vyplývající z této dohody.

Článek 48

Přílohy

1. Přílohy jsou nedílnou součástí této dohody a, není-li výslovně stanoveno jinak, zahrnuje odkaz na dohodu nebo na jednu z jejích částí i odkaz na její přílohy.

2. Účastnické státy mohou přílohy čas od času revidovat. Tyto revize se mají opírat o vědecké a technické podklady. Bez ohledu na článek 45 bude revize smlouvy, přijatá obecným souhlasem na zasedání účastnických států, začleněna do dohody; vstoupí v plat- nost přijetím nebo jiným okamžikem případně uvedeným v revizi. Nebude-li revize přílohy přijata na základě obecného souhlasu při zasedání, použijí se pravidla pro přijímání změn podle článku 45.

Článek 49

Depozitář

Depozitářem této dohody a všech jejích změn nebo revizí je generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 50

Původní znění

Znění této dohody v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském mají stejnou platnost.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zástupci řádně za tímto účelem zplnomocnění k této dohodě své podpisy.

K podpisu otevřeno 4. prosince 1995 v New Yorku v prvopisu v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském.

Příloha I

STANDARDNÍ POŽADAVKY NA SBĚR A SPOLEČNÉ UŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ

Článek 1

Obecné zásady

1. Včasný sběr, sestavování a analýza údajů má pro účinné zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací zásadní význam. Proto jsou potřebné údaje o rybolovu týkající se těchto populací na volném moři a na územích spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci a sbírají a sestavují se způsobem umožňujícím statisticky účelnou analýzu pro zachování a řízení rybolovných zdrojů. Tyto údaje zahrnují statistické údaje o výlovech a intenzitě rybolovu a jiné údaje o rybolovu a údaje pro normování intenzity rybolovu. Shromážděné údaje mají zahrnovat i údaje o necílových druzích a druzích s nimi spojených nebo na nich závislých. K zajištění přesnosti se mají všechny údaje ověřovat. Je třeba zachovávat důvěrnost nesouhrnných údajů. Tyto údaje se rozšiřují za podmínek, za kterých byly poskytnuty.

2. Rozvojovým státům je poskytována pomoc v oblasti vzdělávání, jakož i finanční a technická pomoc, aby mohly budovat kapacity v oblasti zachování a řízení živých mořských zdrojů. Pomoc se má zaměřit na posilování schopnosti provádět sběr a přezkoumávání údajů, pozorovací programy, analýzu údajů a výzkumné projekty k podpoře odhadu populací. Má se podporovat plné zapojení vědců a vedoucích pracovníků z rozvojových států na řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

Článek 2

Zásady sběru, sestavování a výměny údajů

Při stanovení parametrů pro sběr, sestavení a výměnu údajů o rybolovných činnostech týkajících se tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací je třeba brát v úvahu následující obecný přístup:

a) Státy mají zajistit, aby údaje o rybolovných činnostech z plavidel plujících pod jejich vlajkou byla shromažďována podle provozních charakteristik každé rybolovné techniky (např. každý výlov vlečnou sítí, každé vyhození vlečných lan a kruhových vatek, každá populace lovená rybářským prutem a/nebo vlascem a každý den, kdy se loví vlečnou udicí), a to tak podrobně, aby byl možný účinný odhad populací;

b) státy mají zajistit, aby údaje o rybolovu byly ověřeny vhodným systémem;

c) státy mají shromažďovat údaje týkající se rybolovu a jiné podpůrné vědecké údaje a tyto včas poskytovat v dohodnutém formátu příslušné podoblastní nebo oblastní organizaci nebo dohodě týkající se řízení rybolovu, pokud taková existuje. V opačném případě státy budou spolupracovat za účelem výměny údajů buď přímo nebo v rámci jiných vzájemně dohodnutých mechanismů;

d) státy mají v rámci podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu nebo jiným způsobem dohodnout druh údajů a formu, ve které mají být poskytovány, a to v souladu s touto přílohou a se zřetelem na druh populací a rybolovu těchto populací v regionu. Organizace nebo dohody vyžadují od států, které nejsou členy organizace nebo účastníky dohody, aby poskytly údaje o příslušném rybolovu plavidel plujících pod jejich vlajkou;

e) organizace nebo dohody shromažďují údaje a poskytují je včas a v dohodnuté formě všem zainteresovaným státům za podmínek stanovených organizací nebo dohodou;

f) vědci státu vlajky a příslušné podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu mají údaje analyzovat dle potřeby buď jednotlivě nebo společně.

Článek 3

Základní údaje o rybolovu

1. Státy shromažďují následující druhy dostatečně podrobných údajů a poskytují je příslušné podoblastní nebo oblastní organizaci nebo dohodě týkající se řízení rybolovu, aby usnadnily účinný odhad stavů populací v souladu s dohodnutým postupem:

a) časové řady statistických údajů o výlovech a intenzitě rybolovu rybářstvím a loďstvem;

b) počet celkového úlovku, nominální hmotnost nebo obojí podle druhů (cílových a necílových druhů), podle konkrétních rybářství (Organizace OSN pro výživu a zemědělství označuje nominální hmotnost jako živou hmotnost vykládky);

c) statistické údaje o shozech do moře, včetně případných odhadů, uvedených v číslech nebo nominální hmotnosti podle druhů a po jednotlivých rybářstvích;

d) statistické údaje o intenzitě rybolovu podle jednotlivých rybolovných metod;

e) místo xxxxxxxx, jeho datum a čas a případné další statistické údaje o rybolovu.

2. Státy shromažďují případně i informace k podpoře odhadu stavu populací a poskytují je příslušné podoblastní nebo oblastní organizaci nebo dohodě týkající se řízení rybolovu, včetně:

a) složení úlovku podle délky, hmotnosti a pohlaví;

b) jiné biologické údaje k podpoře odhadu stavu populací, jako jsou údaje o stáří, růstu, potomstvu, rozložení a charakteristiky populace a

c) jiný relevantní výzkum, včetně průzkumu početnosti, biomasy, hydro-akustického průzkumu, výzkumu ekologických činitelů, které ovlivňující četnost populace, jakož i oceánografické a ekologické studie.

Článek 4

Údaje a informace o plavidlech

1. Státy mají shromažďovat následující druhy údajů, které se vztahují k plavidlům s cílem normovat složení loďstva a rybolovnou kapacitu plavidel a pro přepočet rozdílné intenzity rybolovu při analýze údajů o úlovku a intenzitě rybolovu:

a) označení plavidla, vlajka a přístav registrace;

b) typ plavidla;

c) specifikace plavidla (např. konstrukční materiál, rok výroby, registrovaná délka, hrubá prostornost, výkon hlavních strojů, kapacita skladových prostorů a metoda uskladňování úlovků) a

d) popis rybolovných zařízení (např. typy, specifikace zařízení a počet).

2. Stát vlajky shromažďuje následující informace:

a) navigační a lokalizační přístroje;

b) komunikační výbava a mezinárodní volací znak a

c) velikost posádky.

Článek 5

Hlášení

Stát zajišťuje, aby plavidla plující pod jeho vlajkou v dostatečně častých intervalech zasílala deníkové údaje o úlovku, intenzitě rybolovu, včetně údajů o rybolovných činnostech na volném moři, národní správě rybolovu a, pokud je to dohodnuto, podoblastní nebo oblastní organizaci nebo dohodě týkající se řízení rybolovu, a tak dodržovala národní předpisy a oblastní a mezinárodní závazky. Tyto údaje jsou přenášeny rádiem, telexem, faxem, přes satelit nebo jiným způsobem.

Článek 6

Ověřování údajů

Státy nebo případně podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu mají stanovit mechanismy ověření údajů, jako například

a) ověření polohy plavidla zařízením pro sledování plavidel;

b) vědecké programy pozorování pro sledování úlovků, intenzity rybolovu, složení úlovků (cílové a necílové druhy), jakož i jiné podrobnosti o rybolovných činnostech;

c) cesta plavidla, zprávy o vykládkách a překládkách a

d) odběr vzorků v přístavu.

Článek 7

Výměna údajů

1. Údaje shromažďované státy vlajky musí být sdíleny s jinými státy vlajky a příslušnými pobřežními státy pomocí příslušné podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu. Tyto organizace nebo dohody kromě toho sestavují údaje a v dohodnuté formě a včas je zpřístupňují všem dotčeným státům za podmínek stanovených organizací nebo dohodou, přičemž je zachována důvěrnost nesouhrnných údajů; pokud je to proveditelné, mají vyvíjet databázové systémy poskytující snadný přístup k údajům.

2. Celosvětově se má sběr a šíření údajů provádět prostřednictvím Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FaO). Neexistuje-li podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu, může prvně uvedená organizace vykonávat tyto úkoly i na podoblastní nebo oblastní úrovni pomocí ujednání s dotčenými státy.

Příloha II

SMĚRNICE PRO POUŽÍVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH SMĚRNÝCH HODNOT PRO ZACHOVÁNÍ A ŘÍZENÍ TAŽNÝCH POPULACÍ RYB A VYSOCE STĚHOVAVÝCH RYBÍCH POPULACÍ

1. Bezpečnostní směrná hodnota je odhadní hodnota, která je odvozena dohodnutou vědeckou metodou a odpovídá stavu zdroje a rybolovu a která může sloužit jako směrnice při řízení rybolovu.

2. Mají se používat dva druhy bezpečnostních směrných hodnot: hodnoty pro zachování a omezení rybolovu a hodnoty pro řízení populací a cílové hodnoty. Hodnoty omezení rybolovu tvoří hranici pro výlov v rámci bezpečných biologických mezí, v nichž populace zajišťují maximální možný trvalý výtěžek. Cílové hodnoty mají splňovat úkoly řízení populací.

3. Bezpečnostní směrné hodnoty mají být určené k výpočtu pro jednotlivou populaci, mimo jiné pro její reprodukční schopnost, zatížitelnost každé populace a charakteristiky rybolovu využívajícího tuto populaci, jakož i další příčiny úmrtnosti a hlavní neznámé veličiny.

4. Cílem strategie řízení populací je udržovat nebo obnovovat stavy lovených populací a případně příbuzných a na nich závislých druhů na stavu odpovídajícím dříve dohodnutým bezpečnostním směrným hodnotám. Takové směrné hodnoty slouží k zahájení dříve sjednaných opatření k zachování a řízení populací. Ke strategiím řízení populací patří opatření, která se mohou použít při přiblížení se k bezpečnostním směrným hodnotám.

5. Strategie řízení rybolovu zajišťují, že riziko překročení limitních směrných hodnot bude velmi nízké. Klesne-li populace pod limitní směrnou hodnotu nebo existuje-li nebezpečí, že pod ni klesne, mají být zahájena opatření k zachování a řízení populací, aby se usnadnila obnova populace. Strategie řízení rybolovu zajišťují, že cílové hodnoty nejsou běžně překračovány.

6. Nejsou-li informace pro stanovení směrných hodnot pro rybářství dostatečné nebo chybí-li, stanoví se dočasné směrné hodnoty. Dočasné směrné hodnoty se mohou stanovit analogicky s lépe známými, obdobnými populacemi. V takových případech je rybolov podroben rozsáhlejšímu sledování, aby bylo možno získáním lepších údajů zrevidovat předběžné směrné hodnoty.

7. Míra úmrtnosti ryb, zaručující nejvyšší možný trvalý výtěžek, se má považovat za minimální normu pro omezující směrné hodnoty. U populací, které nejsou nadměrně loveny, zajišťují strategie řízení rybolovu, že míra úmrtnosti ryb nepřekročí míru odpovídající nejvyššímu možnému trvalému výtěžku, a že množství biomasy neklesne pod předem určený limit. U populací, které jsou nadměrně loveny, může biomasa, která by zajišťovala maximální možný trvalý výtěžek, sloužit jako cílová hodnota pro obnovu populací.

PŘÍLOHA B

Prohlášení o působnosti Evropského společenství v otázkách dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací

(Prohlášení podle článku 47 dohody)

1. Podle čl. 47 odst. 1 dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací platí v případech, ve kterých mezinárodní organizace uvedená v příloze IX článku 1 Úmluvy o mořském právu není příslušná pro všechny otázky spadající pod dohodu o provedení, pro účast takové organizace na dohodě o provedení příloha IX Úmluvy o mořském právu (s výjimkou čl. 2 první věty a čl. 3 odst. 1).

2. Stávajícími členy Společenství jsou Belgické království, Dánské království, Finská republika, Francouzská republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Portugalská republika, Rakouská republika, Řecká republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Spolková republika Německo, Španělské království, Švédské království.

3. Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací platí, ohledně působnosti přenesené na Evropské společenství, pro území, v nichž se používá Smlouva o založení Evropského společenství, a podle podmínek stanovených v této Smlouvě, zejména v článku 227.

4. Toto prohlášení neplatí pro území členských států, v nichž se uvedená Smlouva nepoužije, a bez dotčení opatření nebo stanovisek, která v rámci dohody mohou dotčené členské státy přijmout resp. schválit jménem těchto území nebo v jejich zájmu.

I. OTÁZKY, KTERÉ SPaDaJÍ DO VÝLUČNÉ PŮSOBNOSTI SPOLEČENSTVÍ

5. Společenství poukazuje na to, že jeho členské státy na něj přenesly působnost při zachování a řízení živých mořských zdrojů. Společenství tedy v této oblasti Společenství stanovuje příslušná pravidla a předpisy (které jsou prováděny členskými státy), jakož i závazky vůči třetím státům nebo příslušným organizacím.

Působnost se vztahuje na vody spadající pod rybářskou jurisdikci jednotlivých států a na volné moře.

6. Společenství má pravomoc, podle mezinárodního práva příslušející státu vlajky rybářského plavidla, přijímat opatření k zachování a řízení živých mořských zdrojů, kterým podléhají rybářská plavidla pod vlajkou členských států, aby zajistilo, že členské státy přijmou ustanovení k provedení těchto opatření.

7. Opatření vztahující se na velitele plavidel a důstojníky na rybářských plavidlech, např. zamítnutí, odnětí nebo pozastavení zmocnění k výkonu činnosti, však spadají pod pravomoc členských států v souladu s jejich právními předpisy.

Opatření v souvislosti s výkonem svrchovanosti nebo jurisdikce státu vlajky nad jeho plavidly na volném moři, zejména ustanovení týkající se převzetí a zpětného předání kontroly nad rybářskými plavidly jinými státy než státem vlajky, jakož i mezinárodní spolupráce při prosazování a zpětném převzetí kontroly nad vlastními rybářskými plavidly spadají pod pravomoc členského státu a jsou vykonávána v souladu s právem Společenství.

II. OTÁZKY SPOLEČNÉ PŮSOBNOSTI SPOLEČENSTVÍ a ČLENSKÝCH STÁTŮ

8. Společenství sdílí se svými členskými státy působnost v následujících otázkách stanovených touto dohodou: potřeby rozvojových států, vědecký výzkum, opatření přístavního státu a opatření týkající se států, které nejsou členy oblastních rybářských organizací a nejsou účastníkem této dohody.

Následující ustanovení dohody se použijí společně pro Společenství a jeho členské státy:

— obecná ustanovení: (články 1,4a 34 až 50),

— urovnávání sporů: (část VIII).

PŘÍLOHA C

Prohlášení o výkladu, které při ratifikaci dohody ukládají Společenství a jeho členské státy

1. Evropské společenství a jeho členské státy vycházejí z toho, že pojmy „zeměpisné zvláštnosti“,

„jednotlivé charakteristiky podoblasti nebo oblasti“, socioekonomické a zeměpisné činitele a činitele životního prostředí, „přirozené vlastnosti moře“ nebo jiné použité pojmy vztahující se na zeměpisnou oblast se nedotýkají práv a povinností států podle mezinárodního práva.

2. Evropské společenství a jeho členské státy vycházejí z toho, že žádné ustanovení této dohody nemůže být vykládáno způsobem, který je v rozporu se zásadou svobody volného moře, uznávanou mezinárodním právem.

3. Evropské společenství a jeho členské státy vycházejí z toho, že formulace „Státy, jejichž příslušníci provozují rybolov na volném moři“ nezakládá žádný nový důvod pro určení příslušnosti založené na státní příslušnosti rybářů na volném moři, která by se uplatnila přednostně před zásadou příslušnosti státu vlajky.

4. Tato dohoda neopravňuje žádný stát v přechodném období podle čl. 21 odst. 3 zachovávat nebo používat jednostranná opatření. Pokud se nedosáhne dohody, postupují státy výlučně dle článků 21 a 22 dohody.

5. Ve vztahu k používání článku 21 dohody, Evropské společenství a jeho členské státy vycházejí z toho, že v případě, kdy stát vlajky prohlásí, že bude podle článku 19 vykonávat svou pravomoc nad rybářským plavidlem plujícím pod jeho vlajkou, orgány kontrolujícího státu nepokračují dále ve výkonu své pravomoci podle článku 21.

Spory týkající se tohoto bodu se objasňují postupem popsaným v části VIII dohody. Žádný stát nemůže s odvoláním na zahájení takového sporu odůvodnit pokračování v zadržení plavidla, které nepluje pod jeho vlajkou.

Evropské společenství a jeho členské státy jsou dále názoru, že pojem „neoprávněný“ v čl. 21 odst. 18 je třeba vykládat ve smyslu celé dohody a zejména článků4a 35.

6. Evropské společenství a jeho členské státy opakují, že všechny státy se ve svých vztazích v souladu s obecnými zásadami mezinárodního práva, Charty Organizace spojených národů a Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu zdrží hrozby silou a použití síly.

Kromě toho Evropské společenství a jeho členské státy zdůrazňují, že použití síly podle článku 22 představuje mimořádné opatření, které má spočívat na nejpřísnějším dodržování zásady přiměřenosti, a že každé zneužití v tomto smyslu zakládá mezinárodní odpovědnost kontrolujícího státu. Každé porušení bude rozhodováno pokojnými prostředky a v souladu s použitelnými postupy pro urovnávání sporů.

Dále jsou Evropské společenství a jeho členské státy názoru, že ustanovení a podmínky pro kontroly na palubě mají být zpracovány přesněji v souladu s příslušnými zásadami mezinárodního práva v rámci příslušných podoblastních a oblastních rybářských organizací a dohod.

7. Evropské společenství a jeho členské státy vycházejí z toho, že stát vlajky může při používání čl. 21 odst. 6,7a8 postupovat v souladu s požadavky svého právního řádu, podle něhož je na uvážení vyšetřujícího orgánu, zda zahájí vyšetřování se zřetelem na všechny okolnosti případu. Rozhodnutí státu vlajky, založená na těchto požadavcích, se nevykládají jako nečinnost.