Školní řád

Školní řád

Základní škola a mateřská škola Hovorčovice, p.o.

(základní škola)

OBSAH

Část A

1. Úvodní ustanovení……………………………………………………………. 1

2. Práva a povinnosti žáků……………………………………………………… 2

3. Práva a povinnosti zákonných zástupců ................................................. 3

4. Práva a povinnosti pedagogických zaměstnanců…………………………. 3-4

5. Pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky a ostatními

zaměstnanci školy…………………………………………………………….. 4

6. Provoz a vnitřní režim školy ...................................................................... 4-6

7. Podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany žáků……………………… 6-7

8. Ochrana před rizikovým chováním, před projevy diskriminace,

nepřátelství nebo násilí ............................................................................ 7

9. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků ........................... 8

Část B Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

Úvod: Hodnocení žáků…………………...………………………………………….. 8-9

1. Hodnocení a klasifikace……………………………………………………… 9-11

2. Pravidla hodnocení a klasifikace……………………………………………. 12-17

3. Komisionální zkoušky………………………………………………………… 18

4. Hodnocení a klasifikace chování žáků……………………………………… 18-20

5. Zásady a pravidla sebehodnocení žáka……………………………………. 20-21

6. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami………………………………. 21-22

7. Klasifikace žáka – obtíže…………………………………………………….. 22

8. Klasifikace žáka – pochybnosti o správnosti………………………………. 22

9. Alternativní formy hodnocení………………………………………………… 22-24

Příloha č. 1 (str. 25 – 28)

Část A

Článek 1

Úvodní ustanovení

Školní řád je vydán na základě ustanovení § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 48/2005 Sb. (resp. 454/2006 Sb., 256/2012 Sb) o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdějších předpisů.

Žáci jsou se školním řádem prokazatelně seznámeni vždy na počátku školního roku, o této skutečnosti je proveden zápis do třídní knihy. Rodiče se s textem školního řádu seznámí některou z následujících možností:

v průběhu třídní schůzky nebo v elektronické podobě na www stránkách školy nebo v tištěné podobě na nástěnce v prostorách školy.

Str. 1

Článek 2

Práva a povinnosti žáků

2.1 Žák má právo:

a) na vzdělávání a školské služby

b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání

c) zakládat, volit a být volen do samosprávných orgánů žáků, jejich prostřednictvím může sdělovat připomínky k chodu školy, obracet se na vedení školy a školskou radu s tím, že to je povinností školy se navrženými stanovisky a vyjádřeními zabývat

d) na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, na bezpečí a důstojné zacházení

e) na rovné zacházení, nesmí být vůči němu použita jakákoli diskriminace, např. podle rasy, barvy pleti, jazyka, náboženství

f) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání, přičemž jeho vyjádření musí být věnována pozornost odpovídající jeho věku a stupni vývoje

g) na informace a na poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání nebo na radu pedagoga v osobní tíživé situaci

h) na speciální péči v rámci možnosti školy, pokud se jedná o žáky mimořádně nadané, handicapované, s poruchami učení nebo chování.

2.2 Žák má povinnost:

a) chodit do školy pravidelně a včas (viz část 6.1), vhodně oblečen a upraven

b) řádně se vzdělávat, systematicky se připravovat na vyučování, plnit zadané úkoly, a nosit veškeré pomůcky souvisejí s výukou, omluvit se vyučujícímu před vyučovací hodinou, nemá- li v pořádku věci na výuku, a to předem domluvenou formou s vyučujícím

c) dodržovat školní řád, řády odborných učeben a předpisy, s nimiž byl seznámen

d) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, popř. dalších zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem

e) dodržovat základní společenská pravidla, nežvýkat při vyučování a na akcích pořádaných školou

f) chovat se k majetku školy šetrně a úmyslně ho nepoškozovat (v případě úmyslného poničení majetku žákem, bude poničení odstraněno na náklady zákonného zástupce, stejně tak v případě úmyslného spuštění či spuštění z nedbalosti jednoho či obou systémů EPS* nebo EZS*, budou veškeré náklady spojené s poplachem hrazeny zákonným zástupcem žáka; upozorňujeme, že za jeden výjezd v případě planého poplachu je účtováno ze strany centrální ochrany 5.000,00 Kč bez DPH)

g) neohrožovat zdraví a bezpečnost vlastní ani svých spolužáků, nepoužívat v prostorách školy skateboard, kolečkové brusle, kolečkové boty a koloběžku, dodržovat zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární opatření

h) při všech akcích pořádaných školou se řídit pokyny pedagogických pracovníků, chovat se slušně a ukázněně

i) mít po dobu přítomnosti ve škole a při akcích pořádaných školou vypnutá a v tašce nebo šatní skříňce uložená veškerá elektronická zařízení (mobilní telefon, smart hodinky, tablet…). Smí je použít pouze se svolením pedagogického pracovníka. V případě, že žák poruší školní řád tím, že používá při vyučovací hodině výše uvedené elektronické zařízení, nelze-li jinak, má vyučující právo mu elektronické zařízení odebrat pro zbytek vyučovací hodiny. Žák je povinnen si tato elektronická zařízení pečlivě hlídat, případně zamknout do šatní skříňky, aby nedošlo ke ztrátě na tomto majetku

j) účastnit se činností organizovaných školou; účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků je pro přihlášené žáky povinná, odhlásit se je možné vždy

Str. 2

ke konci pololetí

k) žáci jsou povinni dodržovat veškeré hygienické a epidemiologické předpisy a pokyny, v době distančního vzdělávání jsou žáci povinni plnit zadané úkoly ve stanovených termínech a účastnit se naplánovaných online konzultací.

l) V šatnách mají žáci skříňky, každý zodpovídá za svůj klíč. V případě jeho ztráty je žák povinen pořídit si nový klíč z vlastních prostředků. Pokud má žák problémy s odemykáním skříňky, požádá školníka/recepční o pomoc.

*EZS – elektronický zabezpečovací systém, EPS – elektronický požární system

Článek 3

Práva a povinnosti zákonných zástupců

3.1 Zákonný zástupce má právo:

a) být seznámen s pravidly pro hodnocení a klasifikaci žáků, s průběžným hodnocením svého dítěte

b) volit a být volen do školské rady a spolku rodičů „MROŠ”

c) uplatňovat své připomínky a návrhy, vyjadřovat se k rozhodnutím týkajících se záležitostí svých dětí

d) na informace a poradenskou pomoc školy pro své dítě v náležitostech týkajících se vzdělávání.

3.2 Zákonný zástupce má povinnost:

a) zajistit, aby žák docházel včas do školy

b) zajistit, aby byl žák správně vybaven a připraven na vyučování, aby nechodil do školy nemocný či intoxikovaný

c) průběžně kontrolovat informace o chování a prospěchu (včetně čtvrtletních hodnocení) svého dítěte v elektronickém systému školy (rozumí se xxx.xxxxxxxxxxx.xx).

d) na vyzvání školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka; v případě úmyslného poničení majetku školy žákem uhradit veškeré náklady za opravu poničeného majetku

e) při vstupu do školy a při všech jednáních se zaměstnanci školy dodržovat pravidla slušného chování

f) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných zdravotních skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání

g) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem (viz článek 6)

h) oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích.

Článek 4

Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

4.1 Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo

a) na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů

Str. 3

nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole

b) na ochranu před neodborným zasahováním do výkonu pedagogické činnosti

c) na výběr a uplatňování metod, forem a prostředků konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně-pedagogické nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti, pokud jsou v souladu se zásadami a cíli vzdělávání

d) volit a být voleni do školské rady

e) na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

4.2 Pedagogický pracovník je povinen

a) vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání

b) chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta

c) chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních

d) svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj

e) zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení

a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku

f) poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

Článek 5

5.1 Pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky a ostatními zaměstnanci školy

a) Žák má právo na slušné zacházení ze strany všech zaměstnanců školy

b) pedagogičtí i ostatní pracovníci mají právo na slušné chování ze strany žáků a jejich rodičů

c) pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisejí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření a chovají se ke všem žákům ohleduplně a respektují jejich individuální potřeby

d) všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím, zneužíváním; dbají, aby žáci nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými; chrání žáky před nezákonnými útoky na jejich pověst; při zjištění týrání dítěte se spojí s příslušnými orgány, které mu zajistí pomoc; maximální pozornost věnují ochraně žáků před návykovými látkami (viz dokument školy „Preventivní program školy”)

e) informace, které zákonný zástupce poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi, jsou důvěrné a podléhají ochraně osobních údajů dle nařízení EU 2016/679 (GDPR)

f) žák zdraví v budově a na školních akcích všechny dospělé osoby srozumitelným a slušným pozdravem, dospělí žákovi na pozdrav odpoví

g) třídní učitelé svolávají třídní schůzky a případné konzultace a ostatní pedagogičtí pracovníci se jich účastní dle potřeby, na těchto schůzkách jsou zákonní zástupci žáků seznamováni s výsledky výchovy a vzdělávání

h) žáci se mohou v případě dotazů nebo problémů obrátit na všechny zaměstnance školy, zákonní zástupci se mohou se svým dotazem nebo problémem obrátit na zaměstnance školy s tím, že si zvolí dle druhu dotazu na webu školy zaměstnance v sekci „Co s kým řešit” (modul ZŠ – Škola - O základní škole - Co s kým řešit), přímý webový odkaz: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xx-x-xxx-xxxxx.

Str. 4

Článek 6

Provoz a vnitřní režim školy

6.1 Docházka do školy a omlouvání nepřítomnosti

a) Xxxxxx školy se pro žáky otevírá v 7.40 hodin. Žáci vstupují do budovy školy na pokyn zaměstnanců konajících dohled u hlavních vchodů.

b) Pokud žák dojíždí do školy na kole, koloběžce či boardu a tyto nechává na pozemku školy, je nutné, aby je umístil do stojanu na kola, umístěném u budovy I. stupně; pokud kolo, koloběžku či board umístí jinam, škola nenese za případnou ztrátu těchto věcí žádnou odpovědnost. Škola doporučuje kolo, koloběžku či board na stojanu zároveň uzamknout proti případné krádeži; pokud nebude dopravní prostředek uzamčen, pojišťovna ztrátu nenahradí.

c) Žáci se chovají ukázněně, v šatně nebo u šatních skříněk se přezují, odloží svrchní oděv. Nenechávají zde žádné cenné věci ani peníze. Nejdéle 5 minut před začátkem vyučování jsou v příslušné učebně a připravují se na vyučování. Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích.

d) Vyučování začíná v 8.00 hodin a řídí se platným rozvrhem, Po druhé vyučovací hodině je zařazena velká přestávka v délce 20 minut. Odpolední dvouhodinnová výuka jednoho předmětu může být sloučena. Zákonní zástupci jsou seznámeni s organizací odpolední výuky v daném školním roce písemně.

e) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

f) Žáci v průběhu výuky nesmějí svévolně opustit areál školy, ani přecházet bez dozoru z jedné do druhé budovy školy, nesmějí bez doprovodu dospělého používat výtah (jen v doprovodu zaměstnance školy), nesmějí se sami pohybovat v chodbě před halou pro TV a zároveň se nesmějí sami pohybovat ani v této hale.

g) Škola je povinna poskytovat vzdělávání distančním způsobem, pokud z důvodu nařízení karantény není možná osobní přítomnost více než poloviny žáků alespoň jedné třídy.

h) Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka.

i) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování nebo činností pořádaných školou z důvodů předem známých, předloží před zahájením absence třídnímu učiteli žádost zákonného zástupce

o uvolnění; o uvolnění na jeden až dva dny rozhoduje třídní učitel, na dobu delší rozhoduje

o uvolnění ředitelka školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce a souhlasu třídního učitele.

j) Potřebuje-li žák na základě písemného požadavku zákonného zástupce z vážných důvodů uvolnit během vyučování, požádá předem třídního učitele. Žák prvního i druhého stupně je buď vyzvednut osobně zákonným zástupcem nebo jinou dospělou osobou pověřenou zákonným zástupcem nebo může zákonný zástupce žáka využít formulář „Žádost o uvolnění v průběhu vyučování“, ve kterém potvrdí svým podpisem, že po celou dobu uvolnění žáka z vyučování za něj přebírá plnou odpovědnost. Tento formulář vyplněný předloží s dostatečným předstihem třídnímu učiteli k vyjádření. Třídní učitel formulář potvrdí a předá na recepci školy. Pokud není třídní učitel přítomen, obrátí se na zástupce ředitelky školy.

k) Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.

l) Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelkou školy požadovat, aby zákonný zástupce omlouval nepřítomnost žáka lékařským potvrzením.

m) Ředitelka školy může ze zdravotních důvodů nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.

Str. 5

V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na základě písemné žádosti zákonného zástupce, a to dle § 50 odst. 2, Školského zákona.

n) Pokud absence žáka v některém z klasifikovaných předmětů přesáhne u výchov a pracovních činností 40% a u ostatních předmětů 30%, nebo se žák nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitelka školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, popřípadě doporučí odklad klasifikace celkově či jen některého předmětu.

6.2 Chování žáka během přestávek

a) V době přestávek se žáci stěhují do příslušné učebny dle rozvrhu nebo tráví přestávku ve své třídě a na chodbách. Za příznivého počasí mohou o velké přestávce v době od 9.40 do

9.55 hodin za dohledu vyučujícího pobývat v určených prostorách školního areálu. Po celou dobu přestávek dodržují pokyny dozoru.

b) Žáci se během přestávek zdržují na schodištích a na WC jen po dobu nezbytně nutnou.

c) Velkou přestávku žáci využívají k občerstvení.

d) Během přestávky si žáci připravují pomůcky na další vyučovací hodinu.

e) O přestávkách jsou velká okna zavřená, větrání zajišťuje na začátku a v průběhu vyučovací hodiny vyučující.

f) Přestávka před odpoledním vyučováním: V této přestávce mají žáci dvě možnosti. Buď rodiče rozhodnou, že dítě může samostatně opustit školu a vrátit se zpět na vyučování (v tomto případě za něj přebírají právní odpovědnost), nebo mohou rozhodnout, aby bylo dítě v péči školy – ředitelka školy zajistí dohled nad těmito žáky. Rozhodnutí zákonných zástupců si vyučující vyžádá každý rok písemně. Pokud žáci na základě rozhodnutí rodiče opouštějí v době přestávky před odpoledním vyučováním školu, vracejí se vždy včas na odpolední výuku.

g) V průběhu celého dne udržují žáci na svých pracovních místech ve všech učebnách pořádek. Po skončení poslední vyučovací hodiny zvedají žáci židle a na konci týdne si očistí své přidělené pracovní místo.

6.3 Povinnosti služby ve škole

a) Každý týden vykonávají službu ve třídě určení žáci.

b) V případě, že se vyučující nedostaví do třídy do 5 minut po zahájení vyučování, je služba povinna vyučujícího vyhledat a slušnou formou ho na tuto skutečnost upozornit. V případě, že je vyučující nepřítomen, upozorní na tuto situaci vedení školy.

c) Dle potřeby v průběhu vyučovací hodiny, po ukončení každé hodiny a po skončení vyučování smaže tabuli, případně upozorní pedagoga na zavření oken.

d) Odpovídá za pořádek kolem koše, umyvadla, lavic, z učebny odchází poslední. Veškeré závady hlásí vyučujícímu.

Článek 7

7.1 Podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany žáků

a) Žáci jsou pravidelně poučováni a instruováni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, kterých se účastní. O provedeném poučení vyučující udělá zápis do třídní knihy. Žáci, kteří nebyli tomuto poučení přítomni, jsou poučeni dodatečně.

b) Žáci jsou povinni dodržovat Školní řád, všechny pokyny a poučení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. V odborných učebnách, tělocvičnách a ve školní jídelně se žáci řídí řády jednotlivých učeben.

c) Žákům není v době mimo vyučování dovoleno zdržovat se v prostorách školy bez

Str. 6

pedagogického dohledu.

d) Žáci jsou povinni dodržovat hygienické zásady – přezouvat se do vhodné čisté obuvi (při TV v hale školy do sportovní obuvi s bílou podrážkou), mýt si ruce, udržovat čistotu pracovního místa i v celé třídě.

e) Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, s elektrickými rozvody, vybavením tříd a odborných pracoven bez dozoru učitele.

f) Větrání ve třídách se provádí při vyučovacích hodinách za přítomnosti učitele. O přestávkách žáci nemanipulují s okny ani s žaluziemi.

g) Předměty, které nesouvisejí s výukou nebo ji narušují nebo předměty, které by mohly ohrozit zdraví žáků, žák do školy nenosí.

h) Pedagogický pracovník může žákovi dočasně odebrat osobní věc, je-li to nutné k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, anebo pokud používání dané věci je v rozporu se školním řádem. Majetek žáka bude jemu nebo zákonnému zástupci navrácen v nejbližší možné době.

i) Každý i sebemenší úraz hlásí okamžitě žák vyučujícímu, učiteli vykonávajícímu dohled nebo třídnímu učiteli. Učitel zajistí ošetření, informuje rodiče a provede neprodleně zápis do Knihy úrazů v elektronickém systému „skolaonline”, pokud úraz splňuje pro tuto evidenci předepsané podmínky, odesílá zápis o tomto úrazu koordinátor pro školní úrazy ze systému

„skolaonline” i ostatním institucím (učitelé v rámci úrazů žáků postupují dle směrnice: „Úrazy žáků ve školách” (č.j. ZSH_022018/JHi/SM).

j) Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovy školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti a zapíše do třídní knihy. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. O jejich poučení se provede zápis do třídní knihy.

Článek 8

8.1. Ochrana před rizikovým chováním, projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

a) Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu rizikového chování uplatňují různé formy

a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

b) Při prevenci a řešení šikany mezi žáky se škola řídí Metodickým pokynem pro řešení šikany ve škole. Problematika prevence a výchovy je pravidelně projednávána na každé pedagogické radě a poradě třídních učitelů.

c) Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitelky školy s dalšími institucemi sociálně právní ochrany dětí.

d) V areálu školy a při akcích pořádaných školou mají žáci přísný zákaz užívání tabákových a nikotinových výrobků ve všech formách (i elektronických cigaret). Porušení tohoto zákazu je považováno za hrubé porušení Školního řádu.

e) V areálu školy a při akcích pořádaných školou je žákům přísně zakázáno požívání alkoholických nápojů. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů. Tyto přestupky jsou považovány za hrubé porušení Školního řádu.

f) Všechny osoby mají v areálu školy a při akcích pořádaných školou přísný zákaz nošení, držení, distribuce a užívání návykových, omamných a psychotropních látek (OPL). Zároveň je zakázáno vstupovat pod jejich vlivem do školy. Porušení tohoto zákazu je považováno za hrubé porušení Školního řádu.

g) V případě, že se škola o takovém chování dozví, bude neprodleně informovat zákonného zástupce žáka.

h) Škola je povinna oznámit příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí, že žák požívá

Str. 7

návykové látky. Každý, kdo se dopustí požívání omamných a psychotropních látek, má nárok na pomoc od orgánů sociálně právní ochrany dětí.

i) Distribuce podle § 283 trestního zákona a šíření toxikomanie dle § 287 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestním činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě vždy vyrozumět místně a věcně příslušné pracoviště Policie ČR.

j) V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu nebo na přítomnost OPL, ale jen s předem získaným souhlasem zákonného zástupce.

k) Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám, jsou v areálu školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti Školnímu řádu.

l) V prostorách školy a na akcích školou pořádaných je zakázáno úmyslné, opakující se nepřátelské chování, jehož cílem je ublížit za použití informačních a komunikačních technologií – tzv. kyberšikana (např. posílání vulgárních či výhružných emailových zpráv, SMS či MMS zpráv, výhružné telefonáty, nahrávky pořizované s cílem zesměšnit, apod.).

Článek 9

9.1 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

a) Žák je povinen udržovat své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku. Zachází s majetkem školy šetrně a ohleduplně a používá jej k účelu, ke kterému je určen.

b) Xxxxxxx – li žák svévolně školní majetek, je povinen poškozenou věc dát na vlastní náklady do původního stavu, za což zodpovídá zákonný zástupce žáka. V případě dohody mezi školou a zákonným zástupcem dá poškozenou věc do původního stavu škola na náklady zákonného zástupce.

c) Žák je povinen zacházet se zapůjčenými učebnicemi, učebními pomůckami a školními potřebami šetrně. V případě poškození nebo ztráty učebnice je žák povinen koupit učebnici novou nebo uhradit škole příslušnou částku. Učebnice jsou zapůjčovány většinou na jeden školní rok. Na konci školního roku žáci vracejí učebnice v nepoškozeném stavu. Při vyúčtování poškozených učebnic žákem, postupují pedagogové v souladu se zněním vnitřní směrnice školy: “Určení finančních náhrad za ztracené a poškozené učebnice” (č.j. ZSH_042016/JHi/SM).

Část B

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ

Úvod: Hodnocení žáků

Vzdělávací program předpokládá, že jeho východiska a záměry se projeví také v přístupu k hodnocení žáků a ve výběru hlavních kritérií, podle nichž se posuzuje, jak ve škole pracují a jakých výsledků dosahují. V těchto přístupech a kritériích se konkrétně odráží, k čemu chce škola žáky vést, jaké vědomosti, jaké dovednosti a kompetence mají ve vyučování získávat a jaké vlastnosti se mají u nich vytvářet a upevňovat.

Str. 8

Významným rysem tohoto přístupu k hodnocení je posilování kladného vztahu žáků k vlastnímu vzdělávání, oceňování jejich pozitivních projevů, respektování přirozených rozdílů ve způsobu učení i podněcování a podporování jejich individuálních rozvojových možností. Hodnocení žáků by mělo být adresné a mělo by se vyhýbat jednostrannostem. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální potřeby žáků

a doporučení školského poradenského zařízení. V souladu s cíli programu se zaměřuje na široké spektrum projevů žáka v oblasti poznávací, činnostní a hodnotové.

Při hodnocení učitel sleduje:

1. v jaké míře si žák osvojuje poznatky, dovednosti a zručnosti dané povahou jednotlivých vyučovacích předmětů (jak pevně a trvale si osvojuje poznatky podstatné, důležité pro sledování a pochopení dalšího učiva, jak rozumí učivu, jak chápe smysl a význam učiva v širších celcích a souvislostech) a zda projevuje zájem o obohacování svých vědomostí a dovedností

v některých předmětech a oborech;

2. jak dovede žák používat získané vědomosti a dovednosti při řešení úkolů (slovních i písemných), při řešení poznávacích a praktických situací a problémů, jak dovede osvojené a získané vědomosti, dovednosti a postupy demonstrovat na příkladech a aplikovat v podmínkách běžného života;

3. jak žák ovládá základní komunikační prostředky, které mu umožňují užívat a uplatňovat získané vědomosti a dorozumívat se ve škole i mimo školu (jak umí naslouchat, jak se umí srozumitelně a věcně vyjadřovat, klást otázky, formulovat své myšlenky, zapojovat se do rozhovorů), na jaké úrovni je jeho písemný projev, jakou má slovní zásobu a jak s ní dovede pracovat v jednotlivých předmětech, jak dovede vyprávět, sdělovat své zkušenosti, zážitky, vysvětlovat své názory a pracovní postupy;

4. jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení (jak chápe souvislosti věcí, jevů a procesů, jak dovede třídit, rozlišovat podstatné od nepodstatného, hledat příčiny a následky, jak dovede zdůvodňovat, vyvozovat jednoduché závěry a zobecnění), zda si tvoří o věcech a jevech samostatný úsudek a zda dovede tento úsudek opřít o argumenty;

5. jak ovládá důležité učební postupy a způsoby samostatné práce (jak dovede pracovat s učebnicí, pracovními sešity a listy, s atlasy, tabulkami, slovníky, jak dovede vyhledávat informace v různých zdrojích a jednoduchým způsobem je zpracovávat, zda a jak dovede zhotovovat různé nákresy, schémata, grafy, přehledy);

6. jak se žák projevuje, jaké má vlastnosti (jak spolehlivě a odpovědně plní své povinnosti, jak je snaživý, zda dovede spolupracovat ve vyučování, být vstřícný a tolerantní ke svým spolužákům, zachovávat elementární pravidla kulturního chování a lidského soužití).

Přístupy k hodnocení žáků a jeho kritéria budou v praxi bezesporu ovlivněny stylem pedagogické práce učitele; stejně významně budou ovlivněny i povahou a způsobem vzdělávání na 1. a 2. stupni základní školy. Náš vzdělávací program počítá s využitím různorodých forem hodnocení žáků; avšak jejich společným jmenovatelem je upevňování pozitivního vztahu žáků ke škole a jejich motivace k dosahování dobrých výsledků.

Str. 9

1. Hodnocení a klasifikace žáka

Vychází z vyhlášky 48/2005 Sb. (454/2006 Sb., 256/2012 Sb.) o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů.

1.1 Klasifikace žáka

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí ve vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný,

2 – chvalitebný,

3 – dobrý,

4 – dostatečný,

5 – nedostatečný.

Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a jeho chování hodnoceny tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k jeho věku.

Při hodnocení žáka na prvním i druhém stupni používáme pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni je možné použití i slovního označení.

Při hodnocení prospěchu žáka používáme v 1. – 3. ročníku slovní hodnocení, ve 4. - 5. ročníku kombinujeme hodnocení známkami se slovním hodnocením a v 6. – 9. ročníku používáme hodnocení známkami. Přechází-li žák na jinou školu, je slovní hodnocení převedeno na klasifikaci známkami.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

1.2 Celkové hodnocení žáka

se na vysvědčení vyjadřuje stupni :

• prospěl (a) s vyznamenáním,

• prospěl (a),

• neprospěl (a),

• nehodnocen (a).

Str. 10

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)” – tzn. ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování, a to na základě posudku vydaného registrujícím lékařem, pokud má být žák uvolněn na pololetí školního roku nebo na školní rok. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)”.

Žák je hodnocen stupněm

a) "prospěl (a) s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu stanoveném školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré; v případě slovního hodnocení se použije stejných pravidel

b) "prospěl (a)", není-li v žádném z povinných předmětů školního vzdělávacího programu hodnocen na vysvědčení stupněm "nedostatečný" nebo odpovídajícím slovním hodnocením

c) "neprospěl (a)", je-li v některém povinném předmětu školního vzdělávacího programu hodnocen na vysvědčení stupněm "nedostatečný" nebo odpovídajícím slovním hodnocením, nebo není – li z něho hodnocen na konci 2. pololetí.

d) “nehodnocen (a)”, není – li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci 1. nebo 2. pololetí.

1.3 Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR

a plní zde povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Tato skutečnost bude zohledněna při klasifikaci.

1.4 Postup do vyššího ročníku

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen ani v náhradním termínu. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

Str. 11

Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

2. Pravidla hodnocení a klasifikace

2.1 Obecné zásady

Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi, dále při výuce využívá i prvky formativního přístupu (Formativní hodnocení je zaměřené na průběžné interaktivní hodnocení vzdělávacích pokroků žáků a s ním spojené vyhodnocování potřeb žáků ve vztahu k dosažení stanovených cílů vzdělávání – osvojení určité kompetence či části učiva), toto hodnocení je skvělým nástrojem pro lepší učení.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

2.2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami,

- analýzou výsledků činnosti žáka,

Str. 12

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Žák 5. až 9. ročníku základní školy je z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací, včetně praktických činností, oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut) a rozvrhnout rovnoměrně v rámci celého školního roku, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

Termín kontrolní práce, která má trvat déle než 25 minut, prokonzultuje učitel s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

2.3 Klasifikace žáka

Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.

V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogické radě.

Na konci klasifikačního období zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do matriky, a to vždy minimálně dva dny před pedagogickou radou. Připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování:

- učitel jednotlivých předmětů dle pokynů ředitelky školy (třídní schůzky, konzultace, elektronický systém školy),

- třídní učitel, nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají,

- učitel jednotlivých předmětů v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo třídní učitel při zhoršení chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem.

Str. 13

1) Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

2) Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15. dubnu, dokumentace obsahuje návrh klasifikace chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.

2.4 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavků školního vzdělávacího programu.

Při klasifikaci sleduje zejména:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, definic, pojmů a zákonitostí

- kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

- kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost

- aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

- přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu

- kvalitu výsledků činností

- osvojení účinných metod samostatného studia.

Kritéria pro hodnocení mluveného projevu:

a) mluví srozumitelně, přiměřeným tempem, hlasitě, udržuje oční kontakt s posluchači

b) dodržuje daný časový limit

c) mluví zpaměti nebo s použitím osnovy, krátkých poznámek

d) uvede zdroj informací

e) vysvětlí neznámé pojmy použité v ústním projevu

Kritéria pro skupinové práce:

m) rozdělení rolí ve skupině – mluvčí, časoměřič, zapisovatel, posel

n) přiměřená hlasitost při práci

o) zástupnost (v případě, že někdo uloženou práci nesplní, schopnost převzít práci za něj)

p) schopnost pracovat s prameny

q) prezentace práce

r) sebehodnocení skupinové práce.

2.4.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Str. 14

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatnýchned ostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

2.5 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky.

Str. 15

Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavků školního vzdělávacího programu. Při klasifikaci sleduje zejména:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech,

- kvalitu výsledků činností,

- organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

2.5.1 Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Str. 16

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele.Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně suroviny, materiály a energii. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

2.6 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Vyučovací předměty s převahou výchovného zaměření jsou: výtvarná výchova

hudební výchova a zpěv tělesná a sportovní výchova

Žák může být hodnocen stejně jako v ostatních předmětech, nebo může být použito slovního hodnocení. O způsobu hodnocení rozhodne ředitelka školy na základě porady s pedagogickou radou v příslušném školním roce.

2.6.1 Stupně slovního hodnocení:

a) pracoval výborně

b) pracoval dobře

c) pracoval uspokojivě

Žák je hodnocen „pracoval výborně“:

Je-li v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.

Žák je hodnocen „pracoval dobře“:

Str. 17

Je-li včinnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou kulturu.

Žák je hodnocen „pracoval uspokojivě“:

Je-li v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je málo uspokojivý. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Při hodnocení těchto předmětů se postupuje podle požadavků obsažených v učebních osnovách.

V tělesné výchově se žák hodnotí s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, všeobecné tělesné zdatnosti, výkonnosti a péče o vlastní zdraví.

3. Komisionální zkoušky

3.1 Komisionální přezkoušení

se koná především v těchto případech :

a) při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace,

b) při odložené klasifikaci

c) při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku,

d) při přezkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku mimo území České republiky,

e) při konání opravné zkoušky.

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, kterým je ředitelka školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Stanoví jej komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu nebo slovním hodnocením. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Str. 18

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost konat opravnou zkoušku.

4. Hodnocení a klasifikace chování žáků

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je klasifikováno ve vysvědčení těmito stupni:

1 - velmi dobré 2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

4.1 Obecné zásady

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řádu) během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období.

Rodiče plně odpovídají za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

4.2 Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy nebo se se opakovaně dopouští přestupků proti školnímu řádu, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Str. 19

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole i mimo ni je v rozporu s pravidly chování. Dopouští se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.

4.3 Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a opatření k posílení kázně.

4.3.1 Pochvaly

a) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiného subjektu udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci, či vzornou reprezentaci školy.

b) Třídní učitel může udělit žákovi bez projednání v pedagogické radě ústní nebo písemnou pochvalu za vzorné a příkladné plnění povinností, za reprezentaci školy při vystoupeních a soutěžích.

Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do školní matriky. Na vysvědčení jsou zapisovány pochvaly za mimořádné činy a udělené ředitelkou školy.

4.3.2 Opatření k posílení kázně

a) Opatření k posílení kázně se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Tato opatření zpravidla předcházejí před snížením stupně z chování.

b) Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření :

- napomenutí třídního učitele,

- důtka třídního učitele,

- důtka ředitele školy

Napomenutí třídním učitelem (NTU) ukládá třídní učitel za drobnější přestupky proti školnímu řádu bezprostředně po přestupku, kterého se žák dopustí. O udělení napomenutí uvědomí třídní učitel neprodleně rodiče/zákonné zástupce písemně.

Důtku třídního učitele (DTU) udělí třídní učitel bezprostředně po přestupku za závažnější či opakované porušení školního řádu, norem slušnosti. Důtka třídního učitele se uděluje před kolektivem třídy. O udělení důtky písemně informuje třídní učitel neprodleně zákonné zástupce .

Důtku ředitelky školy (DŘŠ) uděluje ředitelka školy po projednání v pedagogické radě za závažný kázeňský přestupek nebo opakovaná vážná provinění proti školnímu řádu, proti normám slušnosti. O udělení písemně informuje zákonné zástupce ředitelka školy bez zbytečného odkladu.

c) Udělená opatření k posílení kázně se zaznamenávají do školní matriky.

Str. 20

Upřesnění kázeňských přestupků:

a) drobný kazeňský přestupek:

pozdní příchody

opakované zapomínání učebních pomůcek, předem stanoveného oblečení (TV, CH, PČ apod.) nepřezouvání se

nevhodné chování, vyjadřování a vykřikování vulgární mluva

neplnění povinnosti služby

zapnutý mobil při vyučovací hodině

b) závažný kázeňský přestupek:

manipulace s mobilním telefonem při výuce kouření, pití alkoholu, jiná intoxikace napadení spolužáka – hrubé násilí

šikana

neomluvené hodiny

lhaní a podvádění – falšování podpisu, zneužití rodičovských přístupů k elektronickému systému školy a podobně

nevhodné chování vůči zaměstnancům školy krádež

poškozování osobního majetku spolužáků nebo školy opuštění budovy bez dovolení

hrubé a vulgární chování

další hrubá porušení školního řádu

Současné uložení opatření k posílení kázně a udělení pochvaly se nevylučuje.

5. Hodnocení v době distančního vzdělávání

V době distančního vzdělávání je žák hodnocen za aktivitu a plnění předepsaných úkolů. Dále je hodnocen jeho osobní vzdělávací pokrok a jeho reakce na zpětnou vazbu vyučujícího. Minimální počet známek za pololetí zůstává zachován. Pokud se žák z různých důvodů nezúčastnil distančního vzdělávání, bude mu umožněno si doplnit klasifikaci po návratu do školy. Pokud žák nezískal předepsaná hodnocení v prezenční nebo distanční formě vzdělávání, je žák v den ukončení klasifikace nehodnocen a musí vykonat dodatečnou zkoušku.

6. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, kterým se posiluje sebeúcta a sebevědomí. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál. Při školní práci vedeme žáka tak, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. Od 2. ročníku se žáci učí hodnotit i práci spolužáků, skupiny a přijímat vzájemná hodnocení.

Str. 21

7. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných upravuje vyhláška č. 27/2016. Jedná se o žáky s potřebou podpůrných opatření 1. – 5. stupně.

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitelka školy o použití širšího slovního hodnocení, a to na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Zjišťování vědomostí a dovedností žáka.

Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme - např. v diktátu nebo v pětiminutovce u dyspraktického dysgrafika (kombinace poruchy psaní s poruchou vývoje motoriky).

U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7.1 Hodnocení a klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. Vyžaduje se, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.

Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělání (nejen na základní škole), hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení).

U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny.

Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.

Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden stupeň i o několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, a se zájmem podpořit jeho

Str. 22

možnosti být úspěšný.

8. Klasifikace žáka - obtíže

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.

9. Klasifikace žáka - pochybnosti o správnosti

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu.

Je potřebné předcházet takovýmto situacím včasným informováním třídního učitele, ředitelky školy a rodiče. Rodiče jsou vždy prokazatelným způsobem informováni o výrazném zhoršení prospěchu.

10. Alternativní formy hodnocení

Při hodnocení prospěchu žáka může být použito také slovní hodnocení. Slovní hodnocení je v plném rozsahu využíváno v přípravné třídě, zřízené při ZŠ.

Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených ve vzdělávacím programu.

10.1 Slovní hodnocení

Slovní hodnocení je podrobnější, má pozitivně motivační charakter. Obsahuje konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě a vymezuje i další postup rozvoje žáka vzhledem k jeho individuálním předpokladům.

Kritéria slovního hodnocení:

Z textu slovního hodnocení musí jasně vyplývat, zda žák v daném klasifikačním období prospěl či neprospěl. Širší slovní hodnocení se zapisuje na zvláštní formulář. Alternativně je možné použít slovní hodnocení jako doplnění klasifikace. V tomto případě je žák klasifikován známkou a vysvědčení se doplňuje písemným hodnocením na formuláři.

Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace:

Str. 23

Přehled pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka ve vysvědčení

Prospěch - převod klasifikace do slovního hodnocení a naopak

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný	ovládá bezpečně
2 – chvalitebný	ovládá
3 – dobrý	v podstatě ovládá
4 – dostatečný	ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný	neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný	pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný	uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý	menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný	nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný	odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný	výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný	celkem výstižné
3 – dobrý	myšlenky vyjadřuje ne příliš přesně
4 – dostatečný	myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný	i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný	užívá vědomosti a spolehlivě a uvědoměle dovednosti, pracuje samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný	dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb
3 – dobrý	řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný	dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný	praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný	aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný	učí se svědomitě
3 – dobrý	k učení a práci nepotřebuje větší podněty
4 – dostatečný	malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný	pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování - převod klasifikace do slovního hodnocení a naopak

1 – velmi dobré	Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 - uspokojivé	Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 - neuspokojivé	Chování žáka ve škole je v přímém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti

Str. 24

školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších

přestupků.

Nedílnou součástí Školního řádu je Příloha č. 1.

Tento Školní řád nabývá platnosti a účinnosti dne: 1. 9. 2015.

Aktualizace ke dni: 1. 9. 2016, 27. 10. 2016., 31. 8. 2017, 31. 8. 2018, 31. 8. 2020, 31. 8. 2021,

25. 11. 2021, 31. 8. 2022., 29. 8. 2022

Školní řád byl projednán pedagogickou radou včetně jeho aktualizací a byl schválen školskou radou.

Xxx. Xxxx Xxxxxxx

ředitelka školy

Str. 25

Příloha č. 1

ke Školnímu řádu Základní školy a mateřské školy Hovorčovice, p.o.

Postup školy při výskytu podezřelé látky, při podezření na užití návykové, omamné látky žákem, kyberšikaně, výskytu vši dětské, infekční nemoci, aj.

I. Tabákové a nikotinové výrobky – v celé škole a jejím okolí je zakázáno kouřit.

Konzumace tabákových a nikotinových výrobků ve škole

1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových nebo nikotinových výrobků v prostorách školy, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2. Tabákový nebo nikotinový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3. Pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový/nikotinový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.

4. V případě porušení zákazu užití těchto látek v jakékoli formě, informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka.

5. V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola organ sociálně právní ochrany obce. Škola může od orgánu sociálně právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

6. Z konzumace tabákových nebo nikotinových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce tímto stanovené školním řádem.

II. Alkohol – v celé škole a jejím okolí je zakázáno požívat alkoholické nápoje.

Konzumace alkoholu ve škole

1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2. Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4. V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud/od koho má alkohol), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.

6. V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce a vyčká na jeho pokyny. Škola může od orgánu sociálně právní ochrany dítěte obce vyžadovat pomoc.

8. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.

9. Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce podle místa bydliště dítěte.

10. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

11. Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů.

12. V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost

Str. 26

alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

13. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

Nález alkoholu ve škole

1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:

a) Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c) Xxxxxxxxx tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu.

d) Zpracují stručný záznam o události.

2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto:

a) Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c) O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitelka školy nebo její zástupce. Zápis záznamu založí školní metodik prevence do své agendy.

d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně právní ochrany dítěte v obci.

e) V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři.

III. Omamné a psychotropní látky (OPL)

Konzumace OPL ve škole

1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2. Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4. V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy.

6. V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7. V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

8. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

9. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy).

10. Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obce podle místa bydliště dítěte.

11. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

12. Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu.

13. Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.

Str. 27

14. V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. xxxx xxxxxxxx 18 let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka.

15. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

Nález OPL ve škole

1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.

O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.

2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

(1) Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

(2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

(3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomna ředitelka školy nebo její zástupkyně.

(4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.

(5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

3. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:

(1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.

(2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.

(3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

IV. Krádeže, vandalismus

Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem

O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost. V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.

Jak postupovat preventivně proti vandalismu

Každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.

Jak postupovat při vzniku škody

Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se

Str. 28

odhalit viníka. V případě, že viníka škola zná, má právo na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

V. Kyberšikana

V případě zjištění kyberšikany nebo podezření na kyberšikanu je nutné zjistit všechny skutečnosti související s útokem. A to i útoky staršího data, které byly nebo mohly být zjištěné ve škole.

Je potřeba zjistit agresora/y útoku.

Pedagogický pracovník zajistí všechny dostupné důkazy kyberšikany (obrázky – print screen, emaily, chaty, fotografie, nahrávky, atd.). Xxxxxxx s obětí a s případnými svědky je veden tak, aby jim bylo zajištěno bezpečí. Nekonfrontuje se oběť a agresor. Při závažnější kyberšikaně je vhodné zajistit oběti pomoc psychologa. S případem jsou seznámeni zákonní zástupci oběti.

Po shromáždění důkazů následuje rozhovor s agresorem, je mu sdělen závěr šetření a následné kázeňské řešení. Škola informuje zákonné zástupce agresora u výchovné komise. U závažné formy kyberšikany je informována Policie ČR.

Výchovná opatření: napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy, převedení do jiné třídy. Hodnocení sníženou známkou z chování.

VI. Výskyt vši dětské a jiných infekčních nemocí

V případě výskytu pedikulózy (ale i jiných infekčních onemocnění) ve škole je naprosto nezbytná spolupráce s rodiči (zákonnými zástupci) všech dětí. Učitelé sami nemohou dětem hlavy plošně kontrolovat, aby nerozšířili pedikulózu na další děti, ale informují co nejdříve po zjištění nákazy jak rodiče daného dítěte, tak rodiče ostatních žáků. Zbavit děti vší je povinností rodičů, nikoliv školy a jejích pedagogických pracovníků. Při hromadném výskytu vší ředitel školy neprodleně informuje místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví - krajskou hygienickou stanici.

Při zjištění výskytu vší (nebo jiné infekční nemoci) informuje třídní učitel ihned zákonného zástupce žáka a vyzve ho k vyzvednutí dítěte ze školy v co nejkratší době. Do příchodu zákonného zástupce je žák izolován v oddělené místnosti pod dozorem zaměstnance, kterého určí vedení školy.

Pokud zákonný zástupce žáka nespolupracuje se školou, ředitelka školy jej vyzve, aby se osobně zúčastnil projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka - této výzvě je zákonný zástupce žáka povinen vyhovět.

V případě žáků, které rodiče posílají opakovaně do kolektivu neodvšivené, informuje ředitel školy o této skutečnosti příslušný orgán sociální péče. Ten může v takovém případě vyvinout na rodiče tlak, například pozastavení výplaty fakultativních dávek, zvýšené kontroly plnění povinností v péči o dítě apod. Pokud jde o sankce, lze na ně použít již zmíněné nepřiznání fakultativních sociálních dávek.

Stanovisko Krajské hygienické stanice - doporučení pro školní zařízení

Z právního hlediska je zavšivení považováno za infekční onemocnění „pediculosis“, u kterého hrozí šíření v dětském kolektivu. Z důvodu ochrany zdraví dětí v kolektivu by školy neměly zařazovat zavšivené děti do dětského kolektivu. Je nutné apelovat na rodiče, aby při každém zaznamenaném výskytu živých vší u svých dětí vždy informovali školu, aby mohli být o výskytu vší v kolektivu informováni rodiče ostatních dětí v riziku. Jinak zde hrozí opětovný přenos vší na jejich odvšivované dítě z dětí, jejichž rodiče o aktuálním výskytu vší v kolektivu nevěděli. V krajním případě mohou epidemiologické šetření a následná opatření v ohnisku zvýšeného výskytu vší zajistit pracovníci krajské hygienické stanice, podobně jako u jiných závažnějších infekčních nemocí. Epidemiologické šetření se provádí dle §62a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

Str. 29

některých souvisejících zákonů, v platném znění, např. na základě hlášení lékaře, případně na žádost školy či z opakovaných podnětů rodičů.

Str. 30