NÁRODNÍ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU

Oblast cestovního ruchu v prioritních osách 4a a 4b navazuje na vládou schválenou Koncepci státní politiky CR na léta 2007–2013, z níž vyplývá dělba práce mezi podporou realizovanou MMR prostřednictvím Integrovaného operačního programu (opatření na národní a nadnárodní úrovni) a regionálními operačními programy (opatření s regionálním dosahem).

Podpora je určena k eliminaci nedostatků v oblasti CR v České republice na národní úrovni:

nedostatečné zavádění nových informačních technologií v cestovním ruchu,
nedostatečně rozvinuté marketingové aktivity,
nedostatečná kvalita služeb,
nedostatečné využití a povědomí o potenciálu kulturního a přírodního bohatství a jeho významu.

Prioritní osa 4a zahrnuje aktivity v regionech cíle Konvergence. Prioritní osa 4b zahrnuje aktivity v regionech cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost na území hl. města Prahy.

Příručka obsahuje:

základní informace o IOP,
instrukce pro podání žádosti,
postup následující po podání žádosti,
informace vztahující se k realizaci a udržitelnosti projektu,
přílohy.

Projektová žádost musí být v souladu s Příručkou pro žadatele a příjemce pro prioritní osy 4a, 4b a výzvou pro podávání žádostí. Příručka může být v průběhu realizace IOP aktualizována. Aktualizované vydání vždy platí pro projektové žádosti, které do doby zveřejnění aktualizované Příručky nebyly zaregistrovány na CRR ČR, a pro projektové činnosti, které nastanou po zveřejnění aktualizované Příručky. O aktualizaci Příručky budou žadatelé informováni na internetových stránkách xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxx/0-0.

V případě změny legislativy nebo metodik na národní úrovni může dojít ke změně Příručky v části, která se týká příjemců. Také v tomto případě budou příjemci o aktualizaci Příručky informováni s předstihem.

Další informace o IOP lze nalézt na internetových stránkách xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxx.

Seznam použitých zkratek

Zkratka	Vysvětlení
3E	Zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků
AO	Auditní orgán
CR	Cestovní ruch
CRR ČR	Centrum pro regionální rozvoj České republiky
ČR	Česká republika
DPH	Daň z přidané hodnoty
EK	Evropská komise
ERDF	Evropský fond regionálního rozvoje
ES	Evropská společenství
EU	Evropská unie
FÚ	Finanční úřad, případně ÚFO - územní finanční orgán
HoP	Hlášení o pokroku
IOP	Integrovaný operační program
IS	Informační systém
KONV	Cíl Konvergence
MF ČR	Ministerstvo financí České republiky
MMR ČR	Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
MZ	Monitorovací zpráva
NNO	Nestátní neziskové organizace
NUTS	La Nomenclature des Unités Territoriales Statistique – statistické územní jednotky
OCR MMR	Odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj
XXXX	Evropský úřad pro boj proti podvodům
OP	Operační program
OR MMR	Odbor rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj
PAS	Pověřený auditní subjekt
P-CRR	Pobočka CRR ČR
PO	Prioritní osa
RKaZ	Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
ROP	Regionální operační program
ŘO IOP	Řídicí orgán Integrovaného operačního programu
SF	Strukturální fondy
SR	Státní rozpočet
ÚOHS	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
VK	Výběrová komise
VŘ	Výběrové řízení
ZŘ	Zadávací řízení
ŽoP (ZŽoP)	Žádost o platbu (Zjednodušená žádost o platbu)

Definice pojmů

Aktivita – část oblasti intervence (podpory);

– úkon, činnost.

Alokace – finanční prostředky určené pro danou oblast podpory nebo prioritní osu operačního programu, příp. výzvu pro předkládání projektových žádostí.

BENEFIT7 (Informační systém BENEFIT7) - informační systém pro žadatele a příjemce přístupný na xxx.xx-xxxxxx.xx. Žadatel jeho prostřednictvím předkládá projektovou žádost v elektronické formě. Slouží pro další obousměrnou komunikaci při realizaci projektu – předkládání zjednodušených žádostí o platby, hlášení o pokroku a monitorovacích zpráv.

Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) - státní příspěvková organizace založená Ministerstvem pro místní rozvoj. V Integrovaném operačním programu z pověření Řídicího organu IOP plní povinnosti vůči žadatelům/příjemcům.

Cíl „Konvergence“ - je zaměřen na regiony, jejichž hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru Společenství. Do cíle Konvergence spadá v ČR sedm regionů NUTS 2: Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko.

Cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ – zahrnuje území Společenství mimo cíl Konvergence. Do cíle RKaZ je v ČR zařazen region Praha.

Čisté příjmy – rozdíl mezi příjmy (v působnosti čl. 55 Obecného nařízení) zvýšenými o případnou zůstatkovou hodnotu investice a provozními náklady projektu v rámci celého referenčního období.

Diskontní faktor – koeficient klesající v čase, jehož použitím je možné změřit ztrátu příslušné hodnoty. Takový koeficient je diskontním faktorem: a_t = 1 / (1 + i)^t , kde t je čas, i je diskontní sazba a a_t je koeficient pro diskontování hodnoty v roce t, jehož pomocí získáme její současnou hodnotu.

Diskontní sazba – sazba, prostřednictvím které jsou budoucí hodnoty diskontovány k současnému okamžiku. Diskontní sazba by měla odrážet náklady příležitosti kapitálu pro investora (ušlý výnos z nejlepšího alternativního projektu), představuje tedy výnosovou míru, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy.

Diskontování – proces úpravy budoucích hodnot příjmů nebo výdajů projektu na současné hodnoty pomocí diskontní sazby, tj. vynásobením budoucí hodnoty koeficientem, který s časem klesá. Diskontování vyjadřuje základní skutečnost, že „peníze zítra“ (v budoucnosti) mají nižší hodnotu, než „peníze dnes“ (v současnosti).

Etapa projektu – ucelený soubor jednotlivých aktivit stanovený časovým harmonogramem projektu.

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) - jeden ze strukturálních fondů EU, jehož prostřednictvím je financována pomoc zaměřená na posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Vyrovnává zásadní regionální rozdíly podporou rozvoje a strukturálních změn regionálních ekonomik.

Finanční mezera – rozdíl mezi současnou hodnotou investičních nákladů na projekt a čistým příjmem. Vyjadřuje část investičních nákladů na projekt, jež nemůže být financována samotným projektem, a proto musí být financována formou příspěvku.

Incentivní cestovní ruch - forma cestovního ruchu, cílem je zvýšit míru ztotožnění zaměstnanců a obchodních partnerů se záměry dané organizace.

Indikátory - indikátorová soustava umožňuje měřit výstupy a výsledky projektů a programu jako celku. Slouží jako nástroj vyhodnocování plnění cílů programu.

Kontrola ex-ante - předběžná kontrola prováděná před vydáním Rozhodnutí ministra o poskytnutí dotace. Cílem je ověřit věcnou správnost údajů, které žadatel uvedl v žádosti. Má za úkol eliminovat případné budoucí problémy při realizaci projektu.

Kontrola ex-post - následná kontrola prováděná po ukončení realizace projektu, která zjišťuje, zda došlo k naplnění a udržení stanovených cílů projektu. Cílem je prověřit, zda příjemce dotace dodržuje závazky týkající se udržitelnosti projektu.

Kontrola interim - kontrola prováděná v průběhu realizace projektu. Cílem je ověřit postup realizace projektu a případně navrhnout nápravná opatření. Hlavním cílem je zkontrolovat způsobilost výdajů projektu, které příjemce žádá k proplacení.

Monitorování - sledování postupu realizace a výsledků projektů, aktivit, prioritních os a celého programu subjekty implementační struktury IOP z hlediska dosahování stanovených cílů. Monitorování ve vztahu k příjemcům dotace spočívá především v jejich povinnosti předkládat monitorovací zprávy a hlášení o pokroku.

Nadnárodní charakter projektu - realizace projektu bude mít dopad na rozvoj cestovního ruchu pouze na území České republiky. Výstupem projektu je národní produkt jako součást nadnárodního produktu cestovního ruchu. Realizace projektu přímo závisí na existenci tohoto nadnárodního produktu cestovního ruchu (např. Burgenstrasse, Via Caroli, Jantarová stezka). Vytvořený národní produkt rozšíří nabídku v oblasti domácího a/nebo i příjezdového cestovního ruchu.

Národní charakter projektu - realizace projektu bude mít dopad na rozvoj cestovního ruchu pouze na území České republiky. Projektem bude vytvořen národní produkt cestovního ruchu, který rozšíří nabídku v oblasti domácího a/nebo i příjezdového cestovního ruchu.

Nesrovnalost - porušení předpisů ES, předpisů ČR a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, v jehož důsledku jsou nebo by mohly být dotčeny veřejné rozpočty ČR nebo rozpočet EU. Jedná se o každé porušení předpisů a podmínek, za kterých byly prostředky z rozpočtu EU poskytnuty České republice, a každé porušení předpisů a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, za kterých byly prostředky národních veřejných rozpočtů poskytnuty příjemcům.

Nezpůsobilé výdaje - výdaje, na které nemůže být poskytnuta dotace. Pokud tyto výdaje v projektu existují, musí být financovány ze zdrojů příjemce.

Oblast intervence (oblast podpory) - část prioritní osy, která představuje základní dotační titul operačního programu se stanoveným finančním plánem; podrobný popis oblastí intervence je definován v Programovém dokumentu IOP; oblast intervence se může dělit na jednotlivé podporované aktivity.

Operační program (Programový dokument) - dokument předložený členským státem a přijatý Evropskou komisí, který stanoví strategii rozvoje s uceleným souborem prioritních os, jež mají být prováděny s podporou některého fondu, v případě IOP s podporou ERDF.

Partner - instituce či organizace, která je zapojena do přípravné, realizační nebo fáze udržitelnosti projektu, např. poskytnutím financí, materiálu, odborných služeb. Partner nesmí být zároveň dodavatelem. Výdaje partnerů nejsou způsobilými výdaji.

Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace - definují povinnosti a pravidla, kterými se musí příjemce řídit po celou dobu realizace a udržitelnosti projektu, tj. pět let po ukončení realizace projektu. Podmínky jsou nedílnou součástí vydaného Rozhodnutí o poskytnutí dotace a nabývají platnosti dnem schválení Rozhodnutí.

Porušení rozpočtové kázně - neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv je definováno v § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.

Prioritní osa - jedna z priorit strategie rozvoje v operačním programu skládající se ze skupiny aktivit, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle, viz čl. 2 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

Produkt cestovního ruchu – ucelená nabídka atraktivit, služeb a potenciálních zážitků.

Projekt - činnost prováděná příjemcem směřující k předem stanovenému a jasně definovanému cíli se stanoveným začátkem a koncem a za účelem dosažení požadovaného výsledku. Jedná se o konkrétní aktivity realizované příjemcem a spolufinancované z prostředků EU a z národních veřejných zdrojů.

Projekt vytvářející příjmy – jakákoli operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoli operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.

Příjemce - subjekt realizující projekt, který žádá ŘO IOP o prostředky a přijímá prostředky předfinancování výdajů ze SR, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a prostředky národního financování. Žadatel se stává příjemcem v okamžiku schválení Rozhodnutí.

Příjmy (v působnosti čl. 55 Obecného nařízení) – peněžní příjmy přímo hrazené uživateli za zboží a/nebo služby poskytované investičním projektem, například poplatky za užívání infrastruktury, prodej nebo pronájem pozemků nebo budov nebo poplatky za poskytování služeb za úplatu.

Referenční období – období odrážející hospodářskou životnost investice, které je dostatečně dlouhé na to, aby zahrnulo její pravděpodobné dlouhodobé dopady.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace (Rozhodnutí) - jednostranný právní akt poskytovatele dotace vůči příjemci, na základě kterého je příjemci poskytnuta dotace.

Řídící orgán IOP (ŘO IOP) - vládou pověřený subjekt zodpovědný za řízení a provádění Integrovaného operačního programu v souladu s předpisy EU a národními normami. Řídícím orgánem IOP je na základě usnesení vlády č.175/2006 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Udržitelnost projektu - doba, po kterou je příjemce povinen zachovat výsledky projektu, je stanovena na pět let ode dne ukončení realizace projektu dle Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Vícecílový operační program - vztahuje se na více než jeden z cílů uvedených v článku 3 nařízení č.1083/2006. Integrovaný operační program pokrývá cíl Konvergence a u vybraných prioritních os cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (to je území hl. města Prahy), viz článek 32 odst. 1 nařízení č.1083/2006.

Výběrové řízení – postup zadavatele při zadávání zakázek do uzavření smlouvy nebo do zrušení výběrového řízení, stanovený v Závazných postupech pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007–2013.

Výzva pro předkládání projektových žádostí (výzva) - souhrn informací o termínu, od kdy je možno předkládat projektové žádosti, o místě příjmu žádostí a o dalších podmínkách pro předložení žádostí.

Zadávací řízení - postup zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož účelem je zadání veřejné zakázky do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

Zjednodušená žádost o platbu - vyhotovená příjemcem v IS Benefit7, jejímž prostřednictvím po ukončení realizace etapy/projektu žádá o proplacení dotace. Přílohou je vždy monitorovací zpráva.

Způsobilé výdaje - výdaje na projekt, které mohou být hrazeny z fondů EU (v případě IOP z ERDF). Způsobilé výdaje musí být v souladu s příslušnými předpisy ES (např. článek 56 nařízení č.1083/2006, článek 7 nařízení č.1080/2006) a „Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007–2013“ – usnesení vlády č.61/2007.

Zůstatková hodnota – čistá současná hodnota aktiv k poslednímu roku referenčního období zvoleného pro hodnotící analýzu (virtuální likvidační hodnota).

Žadatel - subjekt žádající prostřednictvím předkládané žádosti o dotaci. Okamžikem schválení Rozhodnutí o poskytnutí dotace se z žadatele stává příjemce.

Žádost o platbu (formulář F01 ex-post financování) - formulář, který se po provedení kontroly dokladů předložených příjemcem generuje z IS Monit7+. Tuto žádost příjemce nevyplňuje.

Žádost o poskytnutí dotace (dále jen žádost, resp. projektová žádost) - formulář v IS Benefit7 a jeho přílohy obsahující informace o žadateli a projektu. Elektronický formulář vyplňuje žadatel prostřednictvím webové adresy xxx.xx-xxxxxx.xx.

Informace o IOP a podporovaných oblastech
1. Co je IOP

Jedním z programů, jejichž prostřednictvím lze v programovém období 2007-2013 získat dotaci z fondů Evropské unie, je Integrovaný operační program (dále jen IOP).

Cílem IOP je modernizace a zefektivnění činností a procesů v oblasti veřejné správy a navazujících veřejných služeb a územního rozvoje jako předpokladu pro vytvoření moderní občanské společnosti a zvýšení konkurenceschopnosti regionů a ČR jako celku.

IOP je realizován prostřednictvím devíti prioritních os, z toho šest prioritních os (PO-1a, PO-2, PO-3, PO-4a, PO-5 a PO-6a) umožňují podporu v regionech spadajících do cíle Konvergence. Tři prioritní osy (PO-1b, PO-4b a PO-6b) umožňují podporu v regionu cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.

Číslo prioritní osy/oblasti intervence	Název prioritní osy/oblasti intervence
1a	Modernizace veřejné správy – cíl Konvergence
1.1a	Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě
1b	Modernizace veřejné správy – cíl RKaZ
1.1b	Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě
2	Zavádění ICT v územní veřejné správě
2.1	Zavádění ICT v územní veřejné správě
3	Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb
3.1	Služby v oblasti sociální integrace
3.2	Služby v oblasti veřejného zdraví
3.3	Služby v oblasti zaměstnanosti
3.4	Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik
4a	Národní podpora cestovního ruchu – cíl Konvergence
4.1a	Národní podpora cestovního ruchu
4b	Národní podpora cestovního ruchu – cíl RKaZ
4.1b	Národní podpora cestovního ruchu
5	Národní podpora územního rozvoje
5.1	Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví
5.2	Zlepšení prostředí v problémových sídlištích
5.3	Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik
6a	Technická pomoc – cíl Konvergence
6.1a	Aktivity spojené s řízením IOP
6.2a	Ostatní náklady technické pomoci IOP
6b	Technická pomoc – cíl RKaZ
6.1b	Aktivity spojené s řízením IOP
6.2b	Ostatní náklady technické pomoci IOP

Prioritní osy 4a a 4b – Národní podpora cestovního ruchu

Prioritní osa 4a má:

oblast intervence 4.1a – Národní podpora cestovního ruchu, která zahrnuje aktivity programu podporované v regionech cíle Konvergence.

Prioritní osa 4b má:

oblast intervence 4.1 b – Národní podpora cestovního ruchu, která zahrnuje aktivity programu podporované v regionech cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost na území hl. města Prahy.

Globální cíl

Zvýšit využití potenciálu území prostřednictvím národních, systémových intervencí v oblasti cestovního ruchu (CR).

Specifické cíle

Zvýšení počtu subjektů napojených na rezervační systém CR,
zajištění zvýšení kvality poskytovaných služeb CR, jejich jednotnou certifikaci a standardizaci,
zkvalitnění statistik a informací o cestovním ruchu,
zvýšení počtu marketingových produktů CR.

Zaměření

Podpora je zaměřená na aktivity podmiňující další růstový potenciál CR na území České republiky. Projekty musí mít prokazatelný přímý přínos z hlediska dopadů na sociální a ekonomický růst tím, že umožní napojení dalších projektů v oblasti infrastruktury, služeb a vzdělávání v cestovním ruchu realizovaných zejména v rámci jednotlivých ROP a dalších operačních programech.

Aktivity projektů musí mít dopad na celou ČR, tj. prezentace a propagace jednotlivých forem cestovního ruchu pozitivně ovlivní zájem o ČR jako destinaci cestovního ruchu.

Podporovaná aktivita

Prezentace a propagace kulturního a přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni

Bude podporována ucelená prezentace a propagace národního kulturně-historického dědictví (např. národní kulturní památky, památky UNESCO, městské památkové rezervace a zóny, památky lidové architektury, hrady a zámky, technické a církevní památky) a přírodního bohatství (např. národní parky, geoparky, chráněné krajinné oblasti) využívaného pro cestovní ruch. Prezentace a propagace kulturně – historického dědictví a přírodního bohatství se bude realizovat formou projektů, které budou danou oblast řešit komplexně^¹ (např. tématicky ucelené soubory památek) a budou mít národní^², popřípadě nadnárodní^³ charakter. Národní i nadnárodní produkt může být zaměřen jak na domácí, tak i zahraniční návštěvníky.

Specifické zaměření výzvy

Žadatel předloží projekt formou dvou oddělených identicky zaměřených žádostí, obě se všemi povinnými přílohami. Jednu žádost vypracuje pro cíl Konvergence a druhou pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.
Projekty musí být zaměřeny na využití kulturně-historického dědictví, přírodního bohatství, kulturního průmyslu a služeb za účelem vytvoření národního produktu cestovního ruchu v těchto formách:

městský cestovní ruch,
kulturní cestovní ruch (festivaly, folklor, tradice a gastronomie),
dovolená v přírodě,
sportovní a aktivní dovolená,
lázeňský cestovní ruch,
kongresový a incentivní cestovní ruch.

Nabídka atraktivit, služeb nebo zážitků ve vytvořeném produktu se musí nacházet v min. 4 regionech soudržnosti NUTS II. V každém z těchto regionů soudržnosti NUTS II se musí nacházet minimálně jedna atraktivita či služba, která bude částí celého produktu.

Oprávnění žadatelé

Nestátní neziskové organizace (NNO) s celorepublikovou působností v cestovním ruchu:

obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů;
občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů;
církevní právnické osoby podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů.

NNO musí prokázat minimálně tříletou historii předložením povinné přílohy č. 2 Doklady o právní subjektivitě žadatele a kontinuální činnost v oboru cestovního ruchu (uvede v povinné příloze č. 3 Podklady pro hodnocení kvality projektu).

Zájmová sdružení právnických osob s celorepublikovou působností v cestovním ruchu vytvořená v souladu s § 20f až § 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zájmové sdružení právnických osob musí prokázat minimálně tříletou historii předložením povinné přílohy č. 2 Doklady o právní subjektivitě žadatele a kontinuální činnost v oboru s podporou rozvoje cestovního ruchu (uvede v povinné příloze č. 3 Podklady pro hodnocení kvality projektu).

Typ podpory

Individuální projekty.

Vícecílovost

Aktivita, podporovaná v této výzvě, bude realizována na celém území ČR včetně území hl. města Prahy. Vzhledem k tomu, že finanční prostředky musejí být pro oba cíle odděleny, bude tato aktivita realizována prostřednictvím dvou identicky zaměřených oddělených projektů za cíl Konvergence a za cíl RKaZ, více viz kapitola Forma a způsob podání projektové žádosti.

Struktura financování

Celkové způsobilé výdaje projektů budou financovány z 95 % z veřejných zdrojů, 5 % způsobilých výdajů musí pokrýt příjemce z vlastních zdrojů nebo z úvěru (soukromé kofinancování). Podíl spolufinancování z ERDF bude pro všechny projekty ve výši 80,75 % z celkových způsobilých výdajů (tj. 85 % z celkových veřejných způsobilých výdajů) a podíl spolufinancování ze státního rozpočtu bude 14,25 % z celkových způsobilých výdajů (tj. 15 % z celkových veřejných způsobilých výdajů).

Způsobilé výdaje

Způsobilými výdaji rozumíme výdaje na projekt, které mohou být hrazeny z finančních prostředků ERDF a SR. Způsobilé výdaje musí být v souladu s:

článkem 56 Nařízení č. 1083/2006,
článkem 7 Nařízení č. 1080/2006,
Pravidly způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007 – 2013 (usnesení vlády č. 61/2007),
Metodickou příručkou způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007–2013.

Z hlediska umístění projektů - projekt bude realizován na území České republiky, avšak některé jeho aktivity mohou být realizovány i v zahraničí (např. účast na veletrzích, propagační kampaně apod.) s cílem zabezpečit propagaci ČR jako destinace cestovního ruchu.

Z hlediska obecného vymezení způsobilosti musí být výdaje přiměřené, musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým a musí být vynaloženy v souladu s principy:

hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu),
účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro realizaci projektu),
efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu).

Způsobilé výdaje musí splňovat zejména následující podmínky:

musí být vynaloženy v souladu s cíli programu a 4. prioritní osou a musí bezprostředně souviset s realizací projektu,
realizace projektu nesmí být ke dni schválení prvního Rozhodnutí ukončena,
mohou vzniknout a být vynaloženy nejdříve 1.1.2007,
musí být před proplacením dotace prokazatelně zaplaceny příjemcem,
musí být řádně doloženy průkaznými doklady.

Způsobilé výdaje jsou:

pořízení dlouhodobého hmotného majetku související s aktivitami projektu,
pořízení dlouhodobého nehmotného majetku související s aktivitami projektu,
pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku související s aktivitami projektu (HW a SW),
nákup služeb bezprostředně souvisejících s realizací projektu:
- řízení projektu – ekonomické a právní poradenství, zadávací/výběrová řízení (zpracování předmětu zakázky, poradenství ve věci zadávacích/výběrových řízení, uveřejnění zadávacího/výběrového řízení),
- realizace projektu – vytvoření produktu CR, umístění produktu na trh, propagace produktu,
- ověřovací studie a průzkumy – kontrola dopadu realizace projektu, ověření cílové skupiny v průběhu realizace projektu,
režijní a osobní náklady nad rámec stávajících pracovních smluv a úvazků bezprostředně související s realizací projektu maximálně 9 % z celkových způsobilých výdajů projektu (více o oprávněnosti osobních výdajů viz příloha č. 1 Příručky),
výdaje na povinnou publicitu projektů vyplývající z Pravidel pro provádění informačních a propagačních opatření (viz příloha č. 2 Příručky),
daň z přidané hodnoty u neplátců DPH,
daň z přidané hodnoty u plátců DPH, pokud neexistuje zákonný nárok na její odpočet ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Způsobilými výdaji nejsou:

výdaje bez přímého vztahu k projektu,
výdaje nesplňující principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti,
výdaje na pořízení staveb, stavební práce a veškeré související výdaje,
výdaje na zpracování projektové žádosti včetně všech povinných příloh,
výdaje na nákup pozemků,
DPH, pokud příjemce má nárok na odpočet DPH na vstupu; pokud u organizace existuje dvojí režim, musí příjemce rozhodnout, které aktivity podléhají režimu daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet a u kterých aktivit odpočet daně z přidané hodnoty uplatňován není,
splátky půjček a úvěrů,
úroky z úvěrů,
sankce a penále,
výdaje na bankovní záruky, pojištění, bankovní poplatky, kursové ztráty, celní a správní poplatky,
výdaje partnerů.

Pro tuto výzvu je stanovena:

minimální výše způsobilých výdajů (celkem za obě projektové žádosti pro cíl Konvergence a cíl RKaZ): 2 000 000 Kč,
maximální výše způsobilých výdajů (celkem za obě projektové žádosti pro cíl Konvergence a cíl RKaZ): 15 000 000 Kč.

Každý způsobilý výdaj doložený průkaznými účetními či daňovými doklady lze uplatnit pouze jedenkrát, tzn., že výdaj, na který se vztahuje přiznaná podpora, se neuplatní v jiném dotačním programu financovaném z veřejných zdrojů ani v jiné oblasti intervence IOP.

Příjemce nesmí na realizaci projektu čerpat dotaci z žádného jiného dotačního titulu, jiného operačního programu, jiných prostředků krytých z rozpočtu EU a národních veřejných rozpočtů, krajských dotačních titulů, ani z jiných finančních mechanizmů nebo nástrojů finančního inženýrství.

Pokud vzniknou v projektu nezpůsobilé výdaje, musí být vždy financovány ze zdrojů příjemce.

Projekty generující příjmy

Stanovení výše dotace v případě projektů vytvářejících příjmy upravuje článek 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen Obecné nařízení). Způsob výpočtu dotace je uveden dále.

Projektem vytvářejícím příjmy se podle čl. 55 Obecného nařízení rozumí jakýkoli projekt, který zahrnuje:

investice do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli,
prodej nebo pronájem pozemků či budov,
jiné poskytování služeb za úplatu.

Čl. 55 se nevztahuje zejména na tyto případy:

projekty nevytvářející příjmy (např. silnice bez výkonového zpoplatnění^⁴),
projekty, jejichž příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních nákladů^⁵,
projekty podléhající pravidlům o veřejné podpoře ve smyslu čl. 87 Xxxxxxx, čl. 55 (6).

Dále se podle odst. 5 čl. 55 Obecného nařízení postupy pro projekty generující příjmy nevztahují na projekty, jejichž celkové náklady (tj. součet způsobilých a nezpůsobilých výdajů projektu) jsou nižší než 1 mil. EUR. V této souvislosti je potřeba brát v úvahu také vliv kursových změn a nárůstu nezpůsobilých výdajů projektu na překročení uvedené hranice 1 mil. EUR. Evropská komise proto doporučuje zvážit při hodnocení celkových výdajů různé varianty a aplikovat požadavky čl. 55 i na projekty, jejichž celkové náklady se blíží stanovené hranici. Z toho důvodu ŘO IOP rozhodl o aplikování požadavků čl. 55 Obecného nařízení na všechny projekty, jejichž celkové plánované výdaje uvedené v projektové žádosti budou vyšší nebo rovny 20 mil. Kč.

Zjednodušené postupy zohlednění příjmů projektu při určení výše dotace budou vzhledem k požadavku Evropské komise na zdravé finanční řízení aplikovány na všechny ostatní projekty generující příjmy. Tj. na projekty, jejichž celkové plánované výdaje uvedené v projektové žádosti budou nižší než 20 mil. Kč a které zároveň generují příjmy.

U projektů podléhajících pravidlům veřejné podpory ve smyslu čl. 87 Smlouvy nebudou příjmy projektu sledovány ani zohledňovány ve výši dotace. Dále uvedené postupy se proto na tyto projekty nevztahují.

Projekty generující příjmy, jejichž celkové plánované výdaje jsou vyšší nebo rovny 20 mil. Kč

Pro určení výše dotace bude použita metoda „finanční mezery“. Finanční mezera vyjadřuje část investičních nákladů, jež nemůže být financována samotným projektem, a musí být proto financována formou dotací.

Finanční mezera představuje rozdíl mezi současnou hodnotou investičních nákladů na projekt a čistým příjmem za určené referenční období, které je přiměřené pro dané kategorie investic.

Výpočet finanční mezery a stanovení výše dotace

Způsobilé výdaje u projektů vytvářejících příjmy nesmí přesáhnout rozdíl mezi současnou hodnotou budoucích investičních nákladů a současnou hodnotou budoucích čistých příjmů z investic během referenčního období. Úprava budoucích hodnot nákladů a příjmů k současnému okamžiku se provádí diskontováním příslušných hodnot prostřednictvím diskontní sazby, tj. vynásobením budoucí hodnoty koeficientem (tzv. diskontním faktorem), který s časem klesá.

Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé veškeré investiční náklady, přiděluje se čistý příjem v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části investičních nákladů.

Vstupy pro výpočet finanční mezery jsou zpracovávány z pohledu vlastníka infrastruktury – žadatele. V případě, že provozovatelem infrastruktury bude jiný subjekt než vlastník, jsou vstupy vyčísleny v konsolidované podobě, tzn. souhrnně za vlastníka i provozovatele. Z definice příjmů rozhodných pro aplikaci čl. 55 je patrné, že příjmem, ke kterému musí být v případě finanční mezery přihlédnuto, je příjem provozovatele. Příjmy vlastníka v podobě poplatků hrazených provozovatelem za užívání výstupu projektu (např. poplatky za pronájem) nejsou pro výpočet finanční mezery rozhodující, jelikož v případě konsolidace jsou „vykráceny“ náklady hrazenými provozovatelem (poplatek za pronájem je příjmem vlastníka a zároveň nákladem provozovatele).

Vzhledem k tomu, že způsobilé výdaje projektu jsou financovány mimo jiné vlastními zdroji žadatele a žadatel je subjektem soukromého sektoru, musí být tato skutečnost zohledněna při výpočtu finanční mezery. Základ pro výpočet dotace musí být snížen o část soukromých výdajů, které nejsou kryty příjmy.

Žadatelé přikládají výše uvedený výpočet jako přílohu projektové žádosti. Vzorová tabulka pro výpočet je uvedena v příloze č. 3a Výpočet finanční mezery a maximální dotace - soukromé zdroje.

Postupy pro projekty s celkovými náklady nižšími než 20 mil. Kč

Pro účel výpočtu maximální výše dotace jsou příjmy rozlišovány podle okamžiku jejich vzniku:

příjmy vznikající v průběhu realizace projektu – příjemce doloží společně s projektovou žádostí kalkulaci očekávaných příjmů viz příloha č. 3b Příručky Výpočet dotace – projekty pod 20 mil. Kč. V průběhu realizace projektu a po dobu udržitelnosti se již příjmy nesledují a výše dotace se nepřepočítává.
příjmy vznikající po ukončení realizace projektu – společně s projektovou žádostí doloží příjemce kalkulaci očekávaných příjmů a provozních nákladů, které budou vznikat po ukončení realizace projektu v průběhu stanoveného referenčního období. Tyto údaje zadá do tabulky pro výpočet diskontovaných hodnot. Vypočtený čistý příjem bude následně zohledněn při stanovení výše dotace. Kalkulace očekávaných příjmů a provozních nákladů musí být zpracována dostatečně podrobně a jednotlivé vstupní hodnoty musí být okomentovány tak, aby subjektu kontrolujícímu projektovou žádost poskytovala dostatečné ujištění o tom, že se jedná o reálný odhad. Údaje bude příjemce vyplňovat do tabulky uvedené v příloze č. 3b Příručky Výpočet dotace – projekty pod 20 mil. Kč.
příjmy vznikající jak v průběhu realizace, tak i po jejím ukončení - celkový příjem, který je nutné zohlednit při stanovování výše dotace, bude dán součtem příjmů spočítaných podle předchozích bodů. Viz příloha č. 3b Příručky Výpočet dotace – projekty pod 20 mil. Kč.

Pokud bude zjištěno, že příjmy projektu byly za účelem maximalizace dotace záměrně podceněny, jedná se o nesrovnalost dle čl. 98 a 99 Obecného nařízení.

Jiné peněžní příjmy u projektů, které spadají pod čl. 55

U těchto projektů jsou za jiné peněžní příjmy považovány soukromé a veřejné příspěvky a/nebo finanční zisky, jež nepocházejí z poplatků, mýtného, nájemného nebo jakékoli jiné formy poplatků přímo hrazených uživateli. Ustanovení čl. 55 se na tyto příjmy nevztahuje.

Způsobilé výdaje projektu musí být sníženy o jiné peněžní příjmy. Jiné peněžní příjmy je třeba rozdělit na způsobilou a nezpůsobilou část v poměru způsobilých a nezpůsobilých výdajů. Pro výpočet výše dotace jsou rozhodné pouze jiné peněžní příjmy způsobilé, které snižují způsobilé výdaje projektu.

Jiné peněžní příjmy je možné zohlednit již v Rozhodnutí^⁶, čímž budou mít vliv na výpočet výše dotace, přičemž nesmí být zahrnuty do výpočtu finanční mezery.

Ukazatel	Výpočet
Diskontované investiční náklady	DIC		92 517 006,80
Diskontované čisté příjmy	DNR		8 520 247,61
Koeficient finanční mezery	k	(DIC-DNR)/DIC	0,91
Způsobilé výdaje	EC		80 000 000,00
Jiné peněžní příjmy	JPP		1 000 000,00
Způsobilé výdaje snížené o jiné peněžní příjmy	EC_JPP	EC - JPP	79 000 000,00
Způsobilé výdaje připadající na FM (modifikovaný základ pro výpočet dotace)	DA	*k EC**_JPP	71 724 585,63
Způsobilé výdaje připadající na příjmy dle čl. 55	EC_P	EC_JPP - DA	7 275 414,37
Maximální míra spolufinancování EU	p		85%
Výše dotace EU	SF	p * DA	60 965 897,78

Jsou-li jiné peněžní příjmy zohledněny již v Rozhodnutí, je příjemce povinen je vykazovat při podání zjednodušené žádosti o platbu. Pokud dojde k odchylce od předpokladu, který je zohledněn v Rozhodnutí, potom:

budou-li skutečné jiné peněžní příjmy nižší, příjemce nemá nárok na navýšení dotace a o nevytvořené jiné peněžní příjmy se poníží způsobilé výdaje;
budou-li skutečné jiné peněžní příjmy vyšší, o toto navýšení se poníží způsobilé výdaje a tím dojde ke snížení dotace.

Jestliže není objektivně možné stanovit výši jiných peněžních příjmů před výpočtem dotace, vykáže se jejich skutečná výše v nejbližší zjednodušené žádosti o platbu. Tímto dojde ke snížení způsobilých výdajů a výše dotace až v době realizace projektu.

Jiné peněžní příjmy vytvořené po ukončení realizace projektu, tedy v době udržitelnosti projektu^⁷, je příjemce povinen oznámit prostřednictvím Oznámení o změnách v projektu. ŘO IOP následně vystaví příjemci Pokyn k vrácení prostředků. Příjemce je tedy povinen vrátit prostředky v poměru financování, v jakém mu byla proplacena dotace.

Monitorovací indikátory

Žadatel je povinen zavázat se k naplnění buď jednoho indikátoru výsledku nebo jednoho indikátoru výstupu, případně obou, a popsat jejich vazbu na aktivity projektu v projektové žádosti či v přílohách. Žadatel v projektu uvede skutečné hodnoty, které plánuje realizací dosáhnout. Ke každému indikátoru musí být v žádosti přiřazen jeho název, počáteční hodnota a cílová hodnota. Tyto hodnoty pak budou uvedeny v Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále Rozhodnutí) a splnění cílových hodnot je pro příjemce závazné.

Nesplnění stanovených indikátorů v době realizace projektu může vést ke krácení nebo nevyplacení dotace. Jejich neudržení po dobu pěti let od ukončení realizace projektu může mít charakter porušení rozpočtové kázně s následkem finanční sankce. Sankce jsou stanoveny v Podmínkách Rozhodnutí.

Indikátor výsledku

Kód nár. číselníku	Indikátor	Měrná jednotka	Počáteční hodnota	Cílová hodnota
410302	Počet vytvořených marketingových produktů pro CR	Počet	x	x

Indikátor výstupu

Kód nár. číselníku	Indikátor	Měrná jednotka	Počáteční hodnota	Cílová hodnota
410303	Počet propagačních kampaní na produkty v oblasti CR	Počet	x	x

Součástí propagační kampaně (výstupy kampaně) mohou být např.:

vyrobené reklamní spoty;
vydané ediční tituly (letáky, prospekty, brožury, skládačky, apod.);
vyrobené propagační předměty;
vytvořené multimediální nástroje (film, video a audio nahrávky, webové stránky, aj.);
billboardy, citylighty.

Podrobný popis monitorovacích indikátorů výsledku a výstupu je uveden v metodických listech monitorovacích indikátorů (příloha č. 4 Příručky).

Upozornění: indikátory je třeba rozdělit v poměru 13:1 mezi projektové žádosti (cíl Konvergence a cíl RKaZ.

Např. bude zvolen indikátor „Počet vytvořených marketingových produktů pro CR“. V rámci realizace projektu budou vytvořeny 2 produkty CR. Cílová hodnota indikátoru bude v projektu pro cíl Konvergence 2*13/14 a v projektu pro cíl RKaZ 2/14.

Místo realizace projektů

Celé území ČR včetně území hlavního města Prahy. Některé aktivity projektů mohou být realizovány i v zahraničí (např. účast na veletrzích, propagační kampaně, apod.) s cílem zabezpečit propagaci ČR jako destinace cestovního ruchu.

Jak podat projektovou žádost

Výzva k předkládání projektů

Výzvu vyhlašuje Řídící orgán IOP. Projektové žádosti lze předkládat od 29. června 2010 od 9 hod. do 30. září 2010 do 14 hod.

Vyhlášení, příp. ukončení, výzvy se zveřejňuje:

v tisku,
na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR, xxx.xxx.xx,
na stránkách xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/Xxxxx,
na stránkách xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxx/0-0,
na internetových stránkách Centra pro regionální rozvoj ČR, xxx.xxx.xx.

Poskytování informací žadatelům

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – odbor řízení operačních programů,

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – odbor cestovního ruchu (dotazy k odborné problematice cestovního ruchu),

Centrum pro regionální rozvoj ČR – pobočky.

Přehled kontaktních pracovníků je uveden v příloze č. 5 této Příručky.

Doporučení žadatelům: využívejte oficiální informační místa pro žadatele a konzultujte své projektové záměry. OCR poskytuje konzultace k věcnému zaměření projektu, návaznosti a obsahu aktivit projektu. CRR ČR poskytuje konzultace ohledně zpracování projektové žádosti, HoP a MZ v IS Benefit7 nebo například při přípravě a realizaci zadávacího a výběrového řízení, které se žadatelům doporučuje konzultovat především. Konzultacemi se můžete vyhnout případným problémům v budoucnosti a vyvarovat se některých chyb.

Upozornění: pracovníci na informačních místech budou zodpovídat dotazy vztahující se k realizaci projektu IOP, ale nemohou zpracovávat projektovou žádost, povinné přílohy, zadávací dokumentaci k výběrovým a zadávacím řízením, hlášení o pokroku, monitorovací zprávy a zjednodušené žádosti o platbu. Tento přístup je zastáván z důvodu zamezení možného zvýhodňování některých žadatelů nebo možného konfliktu zájmů.

Forma a způsob podání projektové žádosti

Forma žádosti

Projektová žádost musí být zpracována v elektronické formě v aplikaci Benefit7, která je k dispozici na webových stránkách xxx.xx-xxxxxx.xx. Data jsou chráněna proti neoprávněnému přístupu přihlašovacím jménem a heslem žadatele, takže není třeba se obávat zneužití rozpracovaného projektu.

V případě potřeby lze přístup k žádosti povolit dalším osobám prostřednictvím parametrů vyplněných v systému Benefit7. Přístup je vždy omezen na registrované uživatele, kteří se musí přihlásit svým přihlašovacím jménem a heslem. Uživatelé mohou mít nastavená různá práva přístupu: mohou být pouze „čtenáři“ nebo mohou mít právo do žádosti aktivně psát a tím ji měnit.

Pokud pro žadatele zpracovává projektovou žádost externí zpracovatel, doporučujeme, aby kontaktní osoba žadatele měla aktivní přístup k projektové žádosti v systému Benefit7.

Žádost a všechny přílohy je třeba vyplnit pečlivě a co nejsrozumitelněji, aby byl v průběhu hodnocení žádosti správně pochopen jejich obsah, především způsob dosažení cílů projektu, přínosy projektu pro rozvoj cestovního ruchu a přínos projektu k dosažení cílů programu.

Žadatel připraví dvě obsahově identické projektové žádosti lišící se v následujících bodech dle záložek v Benefit7: Území dopadu a realizace, Indikátory projektu, Rozpočet projektu, Potřeby (EDS), Přehled financování, Zdroje (EDS), Etapy, Finanční plán, Prioritní téma, Výběrová řízení a Detaily VŘ.

Finanční prostředky projektového záměru budou mezi oba projekty rozděleny v poměru 13:1, tj. 13/14 celkových způsobilých výdajů pro cíl Konvergence a 1/14 celkových způsobilých výdajů pro cíl RKaZ. Ve stejném poměru se dělí i cílové hodnoty monitorovacích indikátorů projektu.

K oběma projektovým žádostem musí být přiloženy všechny povinné přílohy.

Způsob doručení: osobní doručení, doručení poštou, kurýrní či jinou podobnou službou.

Adresa je uvedena v příloze č. 5 Příručky.

Postup pro zpracování a podání elektronické žádosti je podrobně uveden v příloze č. 6 Pokyny pro vyplnění elektronické projektové žádosti Benefit7. Důrazně doporučujeme se jím řídit. Žádost musí být odevzdána také v tištěné podobě (po finálním uložení), kterou žadatel získá výtiskem finalizované sestavy vyplněného formuláře projektové žádosti zpracované v aplikaci Benefit7. Tu musí podepsat statutární zástupce žadatele nebo jím pověřená osoba, kterou k takovému úkonu statutární zástupce zmocnil. V tomto případě je nutné, aby byl k žádosti připojen dokument dokládající toto zmocnění.

Kromě tištěné žádosti předloží žadatel ještě dvakrát první dvě stránky projektové žádosti, tj. po vytištění projektové žádosti ještě dvakrát vytiskne stránky č. 1 a 2 nebo je dvakrát okopíruje. Stránky slouží jako předávací protokol pro převzetí žádosti na příslušné pobočce Centra pro regionální rozvoj ČR. K tištěné žádosti musí být přiloženy všechny povinné přílohy.

Přílohy je nutné se žádostí svázat.

Přílohy:

se předkládají v jednom vyhotovení s výjimkou Podkladů pro hodnocení kvality projektu, dokladu o partnerství a Výpočtu finanční mezery a maximální dotace – soukromé zdroje/Výpočtu dotace – projekty pod 20 mil. Kč^⁸, příp. nepovinných příloh nezbytných pro posouzení kvality projektu, např. studie nebo strategické dokumenty, které se předkládají jednou v tištěné a jednou v elektronické podobě,
jsou originálem nebo úředně ověřenou kopií, s výjimkou dokumentace k zadávacím a výběrovým řízením, kterou stačí předložit v prosté kopii,
musí být očíslovány podle seznamu příloh uvedeného v žádosti Benefit7 a podle tohoto seznamu seřazené. Přílohy, které obsahují více než 1 list, musí mít listy pevně svázané v nerozebíratelném vyhotovení,
v případě, že je některá z povinných příloh pro žadatele nerelevantní, uvede tuto skutečnost do projektové žádosti v BENEFIT7 na záložce Přílohy projektu (políčko Popis).
nemohou být navráceny zpět žadateli.

Nepovinné přílohy žadatel připojí za poslední povinnou přílohu a při číslování bude pokračovat od posledního čísla povinné přílohy. Přílohy, kde je uvedena kolonka pro podpis žadatele, musí žadatel podepsat.

Seznam povinných příloh:

Seznam příloh

Seznam příloh - se vyplňuje a poté automaticky generuje v žádosti Benefit7. Po vyplnění jej musí žadatel vytisknout

Doklady o právní subjektivitě žadatele (odlišné podle právní formy žadatele):

Obecně prospěšné společnosti - právní subjektivita bude doložena:

zakladatelskou smlouvou (listinou), ve které musí být uvedeno ustanovení o vypořádání majetku a závazků při zániku o.p.s.,
dokladem o zápisu do rejstříku o.p.s.,
dokladem o přidělení IČ.

Občanská sdružení - právní subjektivita bude doložena:

stanovami potvrzenými Ministerstvem vnitra ČR, ve kterých musí být uvedeno datum registrace a ustanovení o vypořádání majetku a závazků při zániku občanského sdružení,
dokladem o přidělení IČ.

Registrované církve a náboženské společnosti - právní subjektivita bude doložena:

základním dokumentem církve, případně zápisem o založení církve, ve kterém musí být uvedeno ustanovení o vypořádání majetku a závazků při zániku církve či náboženské společnosti,
rozhodnutím o registraci.

Ostatní církevní právnické osoby - právní subjektivita bude doložena podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (§ 20f až §20j),

doklady musí obsahovat ustanovení o vypořádání majetku a závazků při zániku církevní právnické osoby.

Zájmová sdružení právnických osob – právní subjektivita bude doložena:

zakladatelskou smlouvou nebo zápisem o ustavující členské schůzi,
stanovami, v nich nebo v zakladatelské smlouvě musí být uvedeno ustanovení o vypořádání majetku a závazků při zániku zájmového sdružení,
dokladem o přidělení IČ.

Podklady pro hodnocení kvality projektu

Struktura podkladů pro hodnocení kvality projektu je uvedena v příloze č. 7 Příručky. Tato příloha se předkládá jednou v tištěné a jednou v elektronické podobě.

Stanovisko odboru cestovního ruchu MMR

Odbor cestovního ruchu svým stanoviskem potvrdí, že projekt je v souladu se specifickým zaměřením výzvy (viz příloha č. 8 Příručky).

O stanovisko odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR je nutné požádat písemně minimálně 10 pracovních dnů před plánovaným termínem podání žádosti. Žadatel musí OCR předložit vyplněnou zfinalizovanou projektovou žádost v Benefit7 a přílohu č. 3 Podklady pro hodnocení kvality projektu.

Zadávací podmínky k zahájeným, resp. ukončeným, zadávacím/výběrovým řízením – viz kapitola 7.5 této Příručky.

Jednotlivé části této přílohy se předkládají v tištěné podobě, stačí prostá kopie.

Doklad o partnerství

Za partnery se považují instituce a organizace zapojené do přípravné nebo realizační fáze projektu, např. poskytnutím financí, materiálu, odborných služeb. Partner nesmí být zároveň dodavatelem. Výdaje partnerů nejsou způsobilými výdaji.

Dokladem o partnerství je smlouva nebo písemná dohoda s partnery, vymezující jejich úlohu, práva a povinnosti při přípravě, realizaci a udržitelnosti projektu.

Tento doklad žadatel předkládá při podání žádosti jednou v tištěné a jednou v elektronické podobě, jsou-li do projektu zahrnuti partneři. Ti jsou současně uvedeni v elektronické žádosti Benefit7.

Výpočet finanční mezery a maximální dotace – soukromé zdroje / Výpočet dotace – projekty pod 20 mil. Kč^⁹

Tabulka pro zadání výpočtu je uvedena v příloze č. 3a nebo 3b Příručky. Tato příloha se předkládá jednou v tištěné a jednou v elektronické podobě.

Zmocnění k podpisu žádosti o dotaci podepsané statutárním zástupcem, je-li relevantní.

Způsob podání projektové žádosti na CRR

Žádosti budou přijímat pobočky CRR ČR. Žadatel předloží obě projektové žádosti pro cíle Konvergence a RKaZ společně na jednu pobočku. Při volbě pobočky by žadatel měl zvážit její dostupnost. Veškerá komunikace s CRR během přípravy, realizace projektu a jeho udržitelnosti bude probíhat s touto pobočkou. Adresy jsou uvedeny v příloze č. 5 této Příručky.

Na obal žádosti uveďte:

výzva 09,
IOP – prioritní osa 4a u projektů spadajících pod cíl Konvergence nebo 4b u projektů spadajících pod cíl RKaZ – Národní podpora cestovního ruchu,
úplný název žadatele,
adresa žadatele.

Všechny uvedené náležitosti lze automaticky vygenerovat prostřednictvím BENEFIT7 – „Štítek na obálku“, který žadatel nalepí na obal. Štítek na obálku se tiskne jako samostatná poslední strana po finalizaci projektové žádosti.

Způsob doručení

osobní doručení,
doručení poštou,
kurýrní či jinou podobnou službou.

Rozhodným okamžikem je datum a čas doručení projektové žádosti na pobočku CRR ČR, nikoli datum jejího odeslání. Rizika plynoucí ze zvoleného způsobu doručení nese žadatel. Příjem žádostí probíhá v pracovní dny od 9 do 14 hodin. Mimo tyto hodiny lze žádost osobně doručit jen na základě předchozí domluvy s pracovníky pobočky CRR ČR.

Pracovník pobočky CRR ČR podepíše předávací protokol, tj. okopírované nebo vytištěné první dvě strany žádosti, které slouží jako potvrzení o příjmu žádosti s uvedením žadatele, názvu projektu, data a času převzetí. Potvrzení o příjmu žádosti předá pracovník CRR ČR žadateli v případě osobního odevzdání ihned, v ostatních případech jej zašle poštou.

Co následuje po podání projektové žádosti
1. Orientační harmonogram administrace projektů

Orientační harmonogram uvádí jednotlivé kroky administrace projektové žádosti. V případě, že je žadatel vyzván k doplnění nebo opravě žádosti, běh uvedených lhůt se přerušuje. Předpokládá se, že lhůty budou efektivně kráceny.

	Max. počet pracovních dnů od ukončení předchozí činnosti	Počet pracovních dnů od konečného termínu pro předkládání projektů


Příjem projektových žádostí na CRR ČR	Během trvání časově uzavřené výzvy
Posouzení přijatelnosti projektů	5	5
Kontrola formálních náležitostí	2	7
Hodnocení projektů	25	32
Ex-ante analýza rizik	5	37
Kontroly ex-ante	10	47
Schválení projektů výběrovou komisí (VK)	20	67
Vyhotovení Seznamu projektů doporučených VK k financování vč. případných náhradních projektů	5	72
Zaslání oznámení žadatelům	5	nepočítá se do celkové lhůty
Vydání Registrace akce Odeslání Registrace akce a návrhu Podmínek žadatelům Vydání Rozhodnutí ministra o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU (tzv.Velké rozhodnutí)	max. 10	max. 82
Schválení Rozhodnutí o poskytnutí dotace	3 měsíce od schválení projektů VK (orientačně 60 pracovních dnů)	max. 142
Kompletace Rozhodnutí a Podmínek	10	152

Posuzování žádosti

Fáze posuzování projektové žádosti:

posouzení projektu podle kritérií přijatelnosti,
kontrola formálních náležitostí,

hodnocení kvality projektu podle výběrových kritérií,
provedení ex-ante analýzy rizik projektu,
kontrola ex-ante na místě.

Posouzení přijatelnosti a formálních náležitostí, analýzu rizik projektu a kontrolu ex-ante na místě zabezpečuje zvolená pobočka CRR. Hodnocení kvality projektu podle výběrových kritérií provádějí externí hodnotitelé.

Posouzení přijatelnosti projektu

Při kontrole přijatelnosti se posuzuje, zda projekt splňuje všechna obecná a specifická kritéria přijatelnosti. Hodnotí se odpověďmi ANO (splněno) nebo NE (nesplněno). Každou žádost hodnotí 2 pracovníci nezávisle na sobě.

V případě, kdy není možné posoudit přijatelnost projektu, je žadatel vyzván k doplnění informací. Lhůta pro posouzení přijatelnosti projektu se pozastavuje do doby, než žadatel zašle doplňující informace. Na zaslání doplňujících informací se žadateli stanovuje lhůta 5 pracovních dnů od potvrzení převzetí výzvy k doplnění. Pokud doplňující informace stále nepostačují, je možné žadatele vyzvat k opakovanému doplnění. Celkově je možné vyzvat k doplnění 2x. Lhůta je stejná jako v případě prvního vyzvání.

V případě, že projekt nesplňuje kterékoli kritérium, je vyřazen z procesu dalšího hodnocení. O vyřazení je žadatel informován písemně s uvedením výčtu kritérií přijatelnosti, které projekt nesplňuje, a odůvodněním. V dopise se zároveň oznamuje žadateli, že na dotaci z IOP není podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, právní nárok. Nelze tudíž aplikovat obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno soudní přezkoumání. Žadatel může požádat o přešetření správnosti postupu, více viz kapitola 8 Stížnosti a odvolání.

Obecná kritéria přijatelnosti:

žádost se vztahuje pouze na jednu oblast intervence IOP,
projekt je svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušné oblasti intervence,
projekt odpovídá pokynům nastaveným v příslušné výzvě,
projekt respektuje minimální a maximální hranici celkových způsobilých výdajů a povolené období v případě, že tyto hranice byly pro danou oblast intervence případně příslušnou výzvu stanoveny,
projekt nemá negativní vliv na žádnou z horizontálních priorit IOP,
žadatel splňuje definici příjemce u příslušné oblasti intervence a vymezení v příslušné výzvě.

Specifická kritéria přijatelnosti:

požadovaná dotace se vztahuje pouze ke způsobilým výdajům stanoveným pro příslušnou oblast podpory,
projekt je v souladu s pravidly veřejné podpory pro příslušnou oblast podpory,
v projektu jsou popsána všechna zadávací řízení, pokud s nimi projekt počítá, popis zadávacích řízení nevykazuje rozpor s příslušnou legislativou,
u aktivity c) d), e) je současně předložen identicky zaměřený projekt v cíli Konvergence/RKaZ jenom pokud to vyžaduje specifické zaměření výzvy,
u projektů CzechTourism v rámci aktivit a), c), e) a projektů předkládaných v rámci aktivity d) projekt získal souhlasné stanovisko odboru cestovního ruchu k souladu projektu se specifickým zaměřením výzvy.

Kontrola formálních náležitostí

Pokud projekt splnil všechna kritéria přijatelnosti, provede CRR kontrolu formálních náležitostí. Hodnotí se odpověďmi ANO (splněno) nebo NE (nesplněno) a zjišťuje se, zda:

žádost byla podána v předepsané formě (v elektronické podobě, vytištěná, počet výtisků),
verze elektronické i tištěné žádosti jsou (dle kontrolního znaku) shodné,
tištěná žádost je podepsána statutárním zástupcem žadatele,
v žádosti jsou vyplněny všechny předepsané a požadované údaje,
jsou doloženy všechny povinné přílohy a ty jsou v požadované formě (včetně očíslování),
povinné přílohy obsahově splňují příslušné náležitosti.

Kontrolu formálních náležitostí provede CRR do dvou pracovních dnů od ukončení kontroly přijatelnosti projektu. V případě formálních nedostatků bude žadatel vyzván CRR k doplnění chybějících podkladů nebo k opravě údajů do 5 pracovních dnů od potvrzení převzetí výzvy k doplnění a hodnocení proběhne znovu. Pokud doplňující informace stále nepostačují, je možné žadatele vyzvat k opakovanému doplnění. Celkově je možné vyzvat k doplnění 2x. Lhůta je stejná jako v případě prvního vyzvání.

V případě, že ani po vypršení stanovené lhůty na doplnění nesplňuje žádost všechny formální náležitosti, je projekt vyřazen z procesu dalšího hodnocení. O vyřazení informuje žadatele písemně CRR s uvedením výčtu formálních kritérií, které projekt nesplňuje, včetně odůvodnění. V dopise se zároveň oznamuje žadatelům, že na dotaci z programu IOP není podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, právní nárok. Nelze tudíž aplikovat obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno soudní přezkoumání. Žadatel může požádat o přešetření správnosti postupu, více viz kapitola 8 Stížnosti a odvolání.

Hodnocení kvality projektů

U projektů, které splní formální kontrolu a kontrolu přijatelnosti, bude prováděno hodnocení kvality projektu prostřednictvím hodnotících kritérií.

Vysvětlivky k postupu hodnocení:

Žluté pole znamená, že u každého z těchto kritérií bude uvedeno bodové hodnocení, hodnotitel vybírá z odpovědí ANO-NE.
Modré pole znamená, že hodnotitel vybírá z uvedených možností jednu s příslušným počtem bodů, která nejlépe charakterizuje projekt.
Zelené pole se týká specifických kritérií a hodnotitel zde volí ze škály 0-5 bodů (pouze celá čísla).

Hodnotící kritéria	Max. počet bodů	Body
Hodnotící kritéria	Max. počet bodů	Ano	Ne
1. Schopnosti a zkušenosti žadatele	10 bodů	10	0
1.1 Předchozí zkušenost žadatele s realizací (řízením) obdobného typu projektů cestovního ruchu	5
Žadatel za poslední 3 roky úspěšně realizoval či řídil typově obdobný projekt v cestovním ruchu, nelze akceptovat projekty realizované či řízené členy projektového týmu nebo partnery.		3	0
Žadatel má zkušenosti s realizací projektu financovaného ze strukturálních fondů EU.		2	0
1.2 Personální, organizační a projektové zajištění úspěšné realizace projektu ze strany žadatele	5
Je uvedeno dostatečné složení projektového týmu včetně zapojení jednotlivých členů pro všechny fáze projektu.		2	0
Projektový tým má adekvátní odborné zkušenosti a kvalifikaci a je způsobilý k úspěšnému zvládnutí realizace projektu.		3	0
2. Potřeba a relevance projektu	15 bodů	15	0
2.1 Soulad projektu s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007-2013	5
Projekt naplňuje cíle 3 a více priorit Koncepce státní politiky CR.		5	x
Projekt naplňuje cíle 2 priorit Koncepce státní politiky CR.		3	x
Projekt naplňuje cíle 1 priority Koncepce státní politiky CR.		1	x
Projekt nenaplňuje cíle žádné priority Koncepce státní politiky CR.		0	x
2.2 Vazba projektu na jiné aktivity/projekty v oblasti cestovního ruchu a očekávaný synergický efekt projektu	5
V projektu je deklarována a popsána odborná vazba/synergie na jiné aktivity/projekty v oblasti cestovního ruchu na celostátní úrovni (4 NUTS II a více). Tato vazba je podpořená dokumentem, strategií, fungujícím produktem CR.		5	x
V projektu je deklarována a popsána odborná vazba/synergie na jiné aktivity/projekty v oblasti cestovního ruchu na celostátní úrovni. Tato vazba není podpořená žádným dokumentem, pouze popsána žadatelem.		3	x
V projektu je deklarována a popsána odborná vazba/synergie na jiné aktivity/projekty v oblasti cestovního ruchu na regionální úrovni. Tato vazba je podpořená dokumentem, strategií, fungujícím produktem CR.		2	x
V projektu je deklarována a popsána odborná vazba/synergie na jiné aktivity/projekty v oblasti cestovního ruchu na regionální úrovni. Tato vazba není podpořená žádným dokumentem, pouze popsána žadatelem.		1	x
V projektu nejsou deklarovány žádné odborná vazba/synergie na jiné aktivity/projekty v oblasti cestovního ruchu.		0	x
2.3 Uplatnění principu partnerství při přípravě a realizaci projektu	5
Do přípravy a realizace projektu je zapojen partner a jeho role a způsob zapojení do jednotlivých fází projektu jsou dostatečně a jasně popsány ve smlouvě o partnerství.		3	0
Role partnera je pro fungování projektu nebo pro jeho dopady zásadní - bez účasti partnera by projekt nemohl být realizován.		2	0
3. Finanční a ekonomické hodnocení projektu	6 bodů
3.1 Rozpočet projektu	6
Rozpočet je dostatečně podrobný. Rozpočet vychází z reálných kalkulací/ z detailní analýzy, plánované výdaje jsou v souladu se zásadou hospodárnosti.		3	0
Výdaje jsou provázány s aktivitami projektu a jsou patrné způsobilé a nezpůsobilé výdaje.		3	0
4. Kvalita projektu	38 bodů
4.1. Potřeba projektu z hlediska rozvoje cestovního ruchu na národní úrovni	21
Vstupní analýza	8
Pro projekt byla vypracována komplexní výchozí analýza. Analýza zdůvodňuje realizaci a postihuje přínos projektu pro příslušný segment CR, hodnotí jeho finanční efektivitu, realizovatelnost. Údaje jsou prokazatelně podloženy (statistickými daty, průzkumem trhu).		8	x
Pro projekt byla vypracována komplexní výchozí analýza. Analýza zdůvodňuje realizaci a postihuje přínos projektu pro příslušný segment CR, hodnotí jeho finanční efektivitu, realizovatelnost. Údaje nejsou podloženy.		5	x
Doložená analýza není kompletní - chybí zdůvodnění potřeby realizace projektu nebo nepostihuje přínos projektu pro daný segment cestovního ruch nebo nehodnotí finanční efektivitu projektu nebo realizovatelnost projektu.		2	x
Analýza zdůvodňující potřebu realizace projektu chybí nebo není relevantní k projektu, obsahuje chybné nebo nereálné údaje.		0	x
Komplexnost	5
Projekt řeší danou oblast cestovního ruchu komplexně, postihuje celé relevantní území ČR a celý segment CR, což je podloženo vstupní analýzou.		5	x
Projekt řeší dílčí část dané oblasti cestovního ruchu nebo nepostihuje celé relevantní území ČR, ale postup je zdůvodněn analýzou.		3	x
Projekt řeší dílčí část dané oblasti cestovního ruchu nebo nepostihuje celé relevantní území ČR, postup není zdůvodněn.		1	x
Projekt řeší dílčí část dané oblasti cestovního ruchu a nepostihuje celé relevantní území ČR.		0	x
Inovace	8
Výsledky projektu jsou inovativní v oblasti CR (vytvořený produkt i zvolený způsob propagace jsou nové, respektující moderní trendy CR).		8	x
Vytvořený produkt nebo zvolený způsob propagace jsou inovativní.		4	x
Výstupy projektu nejsou inovativní.		0	x
4.2 Aktivity projektu	8
Aktivity projektu vychází ze vstupní analýzy a jsou provázány s cíli projektu.		3	0
Aktivity projektu na sebe logicky navazují, vytváří komplexní produkt. Aktivity jsou popsány jasně, konkrétně a jsou časově zvládnutelné.		3	0
Cílové hodnoty indikátorů jsou stanoveny reálně, jsou měřitelné. Je popsán termín a způsob jejich naplnění. Plnění indikátorů je kontrolovatelné.		2	0
4.3 Udržitelnost výsledků projektu	5
Výsledky projektu jsou dlouhodobě udržitelné. Je popsáno provozní, personální, ekonomické zajištění udržitelnosti projektu.		5	x
Výsledky projektu jsou dlouhodobě udržitelné. Nejsou popsány všechny aspekty zajištění udržitelnosti.		2	x
Udržitelnost není dostatečně zajištěna nebo není popsán způsob zajištění udržitelnosti.		0	x
4.4 Rizika projektu	4
Projekt má vypracovanou analýzu rizik. Všechna relevantní rizika jsou popsána a zohledněna a je vypracován plán na jejich eliminaci.		4	x
Projekt má vypracovanou analýzu rizik. Některá méně významná rizika nejsou popsána či chybí plán na jejich eliminaci.		2	x
Projekt má vypracovanou analýzu rizik. Některá zásadní rizika nejsou popsána či chybí plán na jejich eliminaci.		1	x
Analýza rizik není zpracována.		0	x
5. Horizontální kritéria	6
5.1 Vliv projektu na udržitelný rozvoj cestovního ruchu	4
Projekt přispívá k rozvoji kulturně - sociální identity.		1	0
Projekt přispívá ke zvyšování ekonomické prosperity.		1	0
Projekt přispívá k ekologicky - šetrnému rozvoji.		2	0
5.2 Vliv projektu na rovné příležitosti	2
Projekt podporuje princip rovných příležitostí.		2	0

6. Specifická kriteria pro aktivitu d)	25 bodů
d) Prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni	Ano	Ne
Ucelenost a provázanost propagace jednotlivých částí kulturního a přírodního dědictví na národní úrovni (možnost identifikace příslušnosti památky ke konkrétnímu regionu, destinaci, návaznost na další možnosti kulturního, sportovního,… vyžití).	0-5
Jazykové mutace relevantní k cílovým skupinám - více jak 6 mutací, zvolené na základě analýzy.	5	x
Jazykové mutace relevantní k cílovým skupinám - 5 až 6 mutací, zvolené na základě analýzy.	4	x
Jazykové mutace relevantní k cílovým skupinám - 4 základní mutace, zvolené na základě analýzy.	1	x
Jazykové mutace relevantní k cílovým skupinám - 4 základní mutace, neodůvodněno analýzou.	0	x
Návaznost propagace na reálnost realizace produktu (zajištění očekávání návštěvníků, odpovídající základní a doplňkové služby cestovního ruchu).	0-5
Způsob propagace produktu s ohledem na cílovou skupinu (zohlednění zájmů cílových skupin např. rodiny s dětmi, senioři, zahraniční návštěvníci).	0-5
Způsob umístění produktu na trh a zvolení distribučních cest s ohledem na cílovou skupinu.	0-5
Celkem	100 bodů
Bonifikace 10 % k výslednému hodnocení na základě usnesení vlády č. 883/2007 – pro projekty, které jsou součástí schváleného IPRM	110 bodů

Hodnocení kvality projektu se provede do 25 pracovních dní od ukončení kontroly formálních náležitostí. Každý projekt hodnotí 2 externí hodnotitelé. V případě rozdílného bodového hodnocení bude provedeno hodnocení projektu arbitrem.

Projekt úspěšně splní hodnocení kvality, jestliže bude ohodnocen minimálně 75 body. Žadatelé, jejichž projekt nedosáhl stanoveného bodového limitu, budou o této skutečnosti písemně informováni, včetně odůvodnění. V dopise se zároveň oznamuje žadateli, že na dotaci z IOP není podle § 14 zákona č. 218/2000Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, právní nárok. Nelze tudíž aplikovat obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno soudní přezkoumání. Žadatel může požádat o přešetření správnosti postupu, více viz kapitola 8 Stížnosti a odvolání.

Ex-ante analýza rizik a kontrola ex-ante na místě

Cílem ex-ante analýzy rizik a ex-ante kontroly na místě je posoudit a ověřit z hlediska přijatelnosti, realizovatelnosti a udržitelnosti projektu věcnou správnost a soulad údajů uvedených v žádosti se skutečností, ověřit na místě stav projektu a předejít tak případným budoucím problémům při realizaci projektu.

Na základě výsledku ex-ante analýzy rizik je uskutečněna u vybraných projektů kontrola ex-ante na místě. U všech projektů se vždy prověřují započatá, probíhající a ukončená zadávací/výběrová řízení k projektu.

Na základě výsledku ex-ante kontroly může CRR vyřadit nezpůsobilé výdaje a snížit částky u výdajů, jejichž cena neodpovídá ceně v místě a čase obvyklé, příp. nedoporučit projekt k poskytnutí dotace. V tomto případě o doporučení, resp. nedoporučení projektu k poskytnutí dotace rozhoduje ŘO IOP.

O výsledku ex-ante analýzy rizik a kontroly CRR informuje ŘO IOP a předává mu seznam projektů doporučených a nedoporučených k poskytnutí dotace. Žadatelům, kteří byli vyřazeni na základě výsledků kontroly ex-ante na místě, zasílá ŘO IOP do 10 pracovních dní od ukončení kontroly oznámení o vyřazení s odůvodněním. V dopise se zároveň oznamuje žadateli, že na dotaci z IOP není podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, právní nárok. Nelze tudíž aplikovat obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno soudní přezkoumání. Žadatel může požádat o přešetření, více viz kapitola 8 Stížnosti a odvolání.

Schvalování projektů

Do 20 pracovních dnů po ukončení ex-ante kontrol na místě se sejde výběrová komise, která na základě výsledku provedeného hodnocení kvality, ex-ante analýzy rizik a případně ex-ante kontrol doporučuje projekty k poskytnutí dotace. Výstupem ze zasedání výběrové komise je zápis a seznam projektů doporučených a nedoporučených výběrovou komisí k financování a seznam případných náhradních projektů.

Úspěšným žadatelům, kteří byli zařazeni do seznamu projektů doporučených k financování, resp. žadatelům, kteří byli zařazeni mezi náhradníky, zasílá CRR dopis obsahující tuto skutečnost do 10 pracovních dnů od jednání výběrové komise. ŘO IOP neúspěšným žadatelům zasílá ve stejném termínu oznámení o nedoporučení projektu k poskytnutí dotace, včetně odůvodnění. V dopise se zároveň oznamuje žadateli, že na dotaci z IOP není podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, právní nárok. Nelze tudíž aplikovat obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno soudní přezkoumání. Žadatel může požádat o přešetření, více viz kapitola 8 Stížnosti a odvolání. Dotaci lze poskytnout jen v případě, pokud budou splněny všechny podmínky pro schválení žádosti.

Vydání Registrace akce a Podmínek

Registraci akce vydá ŘO IOP pro projekty, které splnily kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí, dosáhly stanoveného bodového limitu, prošly úspěšně ex-ante analýzou rizik, popřípadě kontrolou ex-ante, a byly doporučeny výběrovou komisí k financování. Registraci akce (viz příloha č. 9 Příručky) spolu s návrhem Xxxxxxxx (viz příloha č. 10 Příručky) zasílá CRR žadateli, který svým podpisem potvrzuje, že byl seznámen s ustanoveními uvedených dokumentů. Žadatel je rovněž vyzván, aby se vyjádřil ke správnosti číselných a identifikačních údajů obsažených v Registraci akce a návrhu Podmínek^¹⁰ do 10 pracovních dní. Žadatel nemůže zasahovat do textu, jedná se o obecný vzor platný pro všechny žadatele. Pokud příjemce neodpoví ve stanovené lhůtě 10 pracovních dní, bere se, že s Podmínkami souhlasí.

Údaje obsažené v Registraci akce:

identifikační údaje žádosti (identifikační číslo, název projektu, označení subjektu, který dokument vydává),
název, adresa a identifikační číslo žadatele,
harmonogram realizace projektu (ukončení realizace projektu; datum, do kterého musí být vypracována zpráva o závěrečném vyhodnocení akce),
monitorovací indikátory projektu,
bilance potřeb a zdrojů projektu (celkem a pro jednotlivé roky),
datum schválení,
podpisy (vypracoval, schválil).

Údaje obsažené v Registraci akce jsou shodné s údaji v Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žadatel by proto měl věnovat kontrole Registrace akce pozornost, vyhne se tím případným pozdějším problémům vyplývajícím z chybně uvedených údajů v Rozhodnutí. Na případné chybně uvedené údaje žadatel písemně upozorní pobočku CRR dopisem nebo pomocí formuláře Oznámení o změnách v projektu, viz příloha č. 18 Příručky.

Vydání Rozhodnutí ministra o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU (Rozhodnutí ministra)

Na základě seznamu projektů doporučených výběrovou komisí k financování vydá MMR Rozhodnutí ministra o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU. Přílohou Rozhodnutí ministra je seznam všech projektů doporučených k poskytnutí dotace a seznam náhradních projektů. Jedná se o příslib poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu ministerstva pro daný projekt. Žadatel tento dokument nedostává.

Rozhodnutí o poskytnutí dotace (Rozhodnutí)

Rozhodnutí o poskytnutí dotace (viz příloha č. 11 Příručky) vydává pro jednotlivé projekty ŘO IOP a schvaluje podpisem ministr pro místní rozvoj, případně osoba jím pověřená, do 3 měsíců od schválení projektu výběrovou komisí.

Rozhodnutí obsahuje stejné údaje jako Registrace akce.

Kompletaci Rozhodnutí a Podmínek provádí CRR. Pobočka CRR zajistí podpis statutárního zástupce příjemce nebo jím pověřené osoby (pověřená osoba musí mít k podpisu písemné zmocnění od statutárního zástupce), kterým stvrdí, že byl seznámen s ustanoveními uvedenými v Rozhodnutí a Podmínkách. Rozhodnutí spolu s Xxxxxxxxxx bude vystaveno v pěti stejnopisech.

Realizace projektu
1. Termíny přípravy a realizace projektu uvedené v Rozhodnutí

V Rozhodnutí jsou stanoveny závazné termíny realizace projektu.

Zahájení realizace projektu – datum, které žadatel uvedl v projektové žádosti v IS Benefit7 jako předpokládané datum zahájení aktivit projektu. Aktivity projektu mohou být zahájeny ještě před schválením Rozhodnutí.
Ukončení realizace projektu – datum, které žadatel uvedl v projektové žádosti v IS Benefit7 jako předpokládané datum ukončení aktivit projektu. Ukončením realizace projektu se rozumí prokazatelné uzavření všech aktivit projektu. Den, kdy je dokončena realizace nebo je ukončeno poskytování služeb financovaných z programu. Tuto skutečnost je třeba doložit kromě vlastních výstupů projektu ověřitelnými průkazy dosažení cílů projektu. Např. certifikací, prezenční listinou, fotodokumentací, protokolem o předání a převzetí díla. Datum podepsání protokolu o předání a převzetí díla nesmí překročit termín ukončení realizace projektu uvedený v Rozhodnutí.

Doba trvání realizace projektu je stanovena nejvýše na 36 měsíců od zahájení jeho realizace, současně musí být projekty ukončeny nejpozději do 31. 12. 2013 včetně.

Projekty nesmějí být dokončeny před schválením prvního Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Etapa může být ukončena před schválením prvního Rozhodnutí.

Ukončení financování projektu – termín, po němž již příjemce nemůže provádět žádné další úhrady, současně musí mít ukončeno financování ze všech zdrojů. Tento termín je uveden v Rozhodnutí, následuje po termínu ukončení realizace projektu a předchází závěrečnému vyhodnocení akce.

V případě uplatnění režimu přenesené daňové povinnosti je nutné v návaznosti na ukončení financování vypořádat DPH s finančním úřadem.

Závěrečné vyhodnocení akce, prostřednictvím kterého příjemce dokládá splnění obsahu Rozhodnutí, je povinen provést do termínu uvedeného v Rozhodnutí v souladu s § 6 vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. Tj. má povinnost předložit vyplněný formulář Zpráva o závěrečném vyhodnocení akce, který je přílohou č. 12 Příručky. Formulář musí být předložen v písemné a elektronické podobě.

Příjemce realizuje projekt v souladu s projektovou dokumentací, Rozhodnutím a Podmínkami. Příjemce se zavazuje tyto povinnosti splnit i u aktivit projektu, které byly zahájeny přede dnem nabytí platnosti Rozhodnutí, aby výdaje mohly být kvalifikovány jako způsobilé.

Realizace aktivit projektu, naplnění monitorovacích indikátorů, udržitelnost

Příjemce realizuje projekt v souladu s projektovou žádostí, Rozhodnutím a Podmínkami. Podmínky definují povinnosti příjemce a pravidla, kterými se musí řídit po celou dobu realizace a udržitelnosti projektu, tj. pět let od ukončení realizace projektu podle Rozhodnutí. Příjemce se zavazuje postupovat v souladu s podmínkami vyhlášené výzvy i u aktivit projektu, zahájených před schválením Rozhodnutí, aby výdaje mohly být kvalifikovány jako způsobilé.

Na základě Podmínek je příjemce dotace povinen zejména:

zajistit řádnou realizaci projektu podle Rozhodnutí;
plně a prokazatelně splnit účel projektu, na který mu bude dotace poskytnuta, a zachovat výsledky realizace projektu po dobu pěti let od ukončení realizace projektu podle Rozhodnutí;
zajistit zadávání výběrových a zadávacích řízení v souladu s příslušnými právními předpisy a Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013;
vést účetnictví nebo daňovou evidenci projektu v souladu s předpisy ČR;
předkládat na CRR ČR žádosti o platby na standardních formulářích, přičemž musí doložit, že uváděné výdaje odpovídají podmínkám obsaženým v Podmínkách Rozhodnutí; veškeré platební nároky musí být podloženy potvrzenými fakturami nebo účetními dokumenty rovnocenné důkazní hodnoty;
zajistit neustálou dostupnost dokladů o projektu pro účely kontroly prováděné oprávněnými osobami a umožnit kontrolám vstup do svých objektů a na svoje pozemky do konce roku 2021;
oznámit CRR ČR všechny změny a skutečnosti, které mají vliv na plnění Rozhodnutí a Podmínek, nebo skutečnosti s tím související prostřednictvím formuláře Oznámení o změnách v projektu;
prokázat do termínu, uvedeném v Rozhodnutí, naplnění monitorovacích indikátorů uvedených v Rozhodnutí a udržet je po dobu pěti let od ukončení realizace projektu;
plnit povinnosti spojené s monitorováním, tj. zejména podávání hlášení o pokroku a monitorovacích zpráv o realizaci projektu;
zajišťovat publicitu projektu v souladu s Pravidly pro provádění informačních a propagačních opatření;
řádně uchovávat veškerou dokumentaci a účetnictví související s realizací projektu minimálně do konce roku 2021;
nečerpat při realizaci projektu dotaci z žádného jiného operačního programu ani jiných prostředků krytých z rozpočtu EU nebo českého dotačního programu/titulu, vyjma národního spolufinancování, a dále ani z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru, Norska a Programu švýcarsko-české spolupráce;
nakládat s veškerým majetkem získaným byť i jen částečně z dotace s péčí řádného hospodáře. Příjemce nesmí tento majetek ani jeho části prodat, vypůjčit, zatěžovat žádnými věcnými právy třetích osob, včetně zástavního práva a nesmí jej pronajmout či převést na jinou osobu bez předchozího písemného souhlasu ŘO IOP. Tato povinnost platí v průběhu realizace a po dobu pěti let od ukončení realizace projektu.

Vedení účetnictví

Příjemce je povinen v době realizace a udržitelnosti projektu vést účetnictví nebo daňovou evidenci v souladu s předpisy ČR.

Příjemce, který vede účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je povinen vést své příjmy a výdaje s jednoznačnou vazbou ke konkrétnímu projektu, tzn., že musí jednotlivé účetní záznamy týkající se příjmů a výdajů vztahujících se k realizaci projektu identifikovat.

Příjemci, kteří nevedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jsou povinni vést, v případě příjmu prostředků z rozpočtu EU, daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozšířenou o níže uvedené požadavky:

příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (s výjimkou bodu f) pro subjekty, které nevedou účetnictví, ale daňovou evidenci);
předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně chronologicky vedené způsobem zaručujícím jejich trvalost;
při kontrole příjemce poskytne na vyžádání kontrolnímu orgánu daňovou evidenci v plném rozsahu;
uskutečněné příjmy a výdaje jsou vedeny s jednoznačnou vazbou k příslušnému projektu, ke kterému se vážou.

Každý originální účetní doklad musí obsahovat informaci, že se jedná o projekt IOP, a číslo projektu.

Refundace výdajů není příjmem vztahujícím se k realizaci projektu, proto není nutné účtovat o ní odděleně.

Bude-li mít příjemce jeden bankovní účet pro více projektů či celou účetní jednotku, je nutné na výpisech z účtu jednoznačně identifikovat platební operace vztahující se k projektu financovanému z IOP.

Pokud je to možné, mělo by být účetnictví vedeno v elektronické formě.

Účetní záznamy musí být chráněny a uchovány v souladu s platným zákonem o účetnictví.

Dokladování způsobilých výdajů

Příjemce dotace bude předkládat kopie účetních dokladů pro každý projekt zvlášť s tím, že na jednom dokladu budou výdaje uvedeny ve výši 13/14 z celkové fakturované částky pro projekt v cíli Konvergence a na dalším ve výši 1/14 pro projekt v cíli RKaZ.
Ve složkách obou projektů budou uloženy kopie dokladů na celkovou částku a na každém účetním dokladu budou uvedeny oba projekty. Na krycím listě faktury nebo na přiloženém dokladu bude uvedený poměr a výpočet, ve kterém se výdaje mezi oba projekty dělí.

Archivace

Archivace znamená uložení uzavřených dokumentů do archivu pro možnost jejich opětovného použití a rychlého přístupu k nim.

Příjemci jsou povinni uschovávat veškeré dokumenty související s projektem (tj. především dokumentaci zadávacích a výběrových řízení na dodavatele, smlouvy s dodavateli, účetní písemnosti a doklady, projektovou dokumentaci, inventurní soupisy hmotného majetku, veškerá související potvrzení a průvodní materiály apod.) v písemné podobě, na technických nosičích dat anebo mikrografických záznamech.

Všechny dokumenty musí příjemce archivovat a uchovávat je minimálně do konce roku 2021. Pokud je v českých právních předpisech stanovena lhůta delší, musí být použita pro úschovu delší lhůta. Má-li příjemce vypracovány vnitřní předpisy v oblasti archivace a skartace, doporučujeme upravit lhůty pro archivaci dokumentace vztahující se k projektu v souladu s platnou legislativou.

U dokumentů uchovávaných v digitální podobě je třeba zajistit, aby zápis byl proveden ve formátu, který zaručí jeho neměnnost. Pokud to zajistit nelze, musí být dokumenty převedeny do analogové formy a opatřeny náležitostmi originálu.

Pravidla archivace:

vždy vykonávat porovnání zálohovaných dat s originálem,
pravidelně kontrolovat stav médií určených k zálohování a zálohovacích mechanik,
každé archivační médium označit datem, názvem a jeho obsahem.

V souladu s předpisy ES se účetní záznamy o operacích musí v co největší míře uchovávat v elektronické formě. Tyto záznamy musí být dány Komisi k dispozici na zvláštní žádost pro účely vykonání písemně doložených kontrol.

Příjemci musí zajistit neustálou dostupnost dokladů o projektech pro účely kontroly prováděné oprávněnými osobami. Příjemcům proto doporučujeme vytvořit úplný soubor všech dokumentů a dokladů vztahujících se k příslušnému projektu. Pokud soubor obsahuje kopie dokumentů a dokladů, doporučujeme, aby na nich byl vyznačen odkaz na uložení originálu. Tím bude zajištěna možnost jednoduché, rychlé a úplné kontroly dokumentace.

Informování o projektu, propagace projektu

Povinnost příjemců provádět informační a propagační opatření vychází z nařízení Evropské komise č. 1828/2006 a č. 846/2009.

Detailní postupy jsou uvedeny v dokumentu Pravidla pro provádění informačních a propagačních opatření, který je přílohou č. 2 této Příručky. Žadatel je povinen označit všechny písemné zprávy, písemné výstupy a prezentace podle této přílohy a přílohy č. 21 Příručky – Logo manuál IOP.

Přijetí finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie znamená rovněž souhlas příjemce s uvedením v seznamu příjemců pro informování veřejnosti o názvu projektu a částce přidělené z veřejných zdrojů.

Podmínky pro zadávání zakázek

Upozornění: Níže uvedené postupy se týkají všech zadávacích a výběrových řízení, která byla vyhlášena po 1. srpnu 2012. Zadávací a výběrová řízení vyhlášena před 1. srpnem 2012 budou posuzována dle předchozího znění této příručky.

1. Každý zadavatel je povinen při zadávání (veřejné) zakázky dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§6 zákona o veřejných zakázkách) dále také zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků (§2 zákona o finanční kontrole) (dále jen „zásady 3E“).

2. Předpokládaná hodnota a nabídková cena vybrané zakázky musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým.

3. Na vyžádání kontrolního orgánu je zadavatel povinen předložit:

- relevantní písemné odůvodnění ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky`

- podrobné odůvodnění hodnocení, ze kterého bude jednoznačně vyplývat, že zásady 3E byly dodrženy, pokud ve výběrovém nebo zadávacím řízení nebyla vybrána nabídka s nejnižší nabídkovou cenou (bez ohledu na stanovený způsob hodnocení);

- podrobné odůvodnění zvoleného způsobu hodnocení z hlediska zásad 3E u veřejných zakázek, kde má dílčí hodnotící kritérium „nabídková cena“ menší váhu než 70 %;

- obdobné odůvodnění jako v předchozí odrážce, pokud ze zadávacího nebo výběrového řízení byl(i) vyloučen(i) uchazeč(i) s nejnižší nabídkovou cenou, ačkoli příslušné předpisy upravující zadávání zakázek zadavateli umožňovaly tohoto uchazeče (tyto uchazeče) vyzvat k doplnění nebo upřesnění nabídky o skutečnosti, které byly předmětem vyloučení;

- dokumentaci ke kontrole výběrového nebo zadávacího řízení před uzavřením smlouvy.

4. Ke každému dodatku ke smlouvě zadavatel je povinen vytvořit objektivní odůvodnění nutnosti uzavřít předmětný dodatek s přesným odkazem na ustanovení právního předpisu, který umožňuje takový dodatek uzavřít.

Poznámka: Xxxxxxx na stavební práce pro tuto výzvu nepřipadají v úvahu.

A) Postup pro zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách:

Je-li žadatel/příjemce zadavatelem^¹¹ podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), je povinen při realizaci projektu uskutečňovat zadávání veřejných zakázek v souladu s tímto zákonem a pořídit si veškerou zákonem vyžadovanou dokumentaci o průběhu výběru dodavatele.

Žadatel/příjemce je povinen uzavírat smlouvy s dodavateli dodávek, prací a služeb výhradně v písemné podobě. Výdaje žadatele/příjemce uskutečněné bez písemné smlouvy nejsou způsobilé, s výjimkou případů, kdy takové písemné ujednání uzavřít nelze. Žadatel/příjemce je povinen zabezpečit (např. formou smluvního ustanovení), aby smluvní dodavatel vyhotovil a žadateli/příjemci odevzdal účetní doklady za každou dodávku v potřebném počtu stejnopisů, aby žadatel/příjemce byl schopen splnit svoji povinnost prokázat způsobilé výdaje.

Zadavatel nesmí rozdělit předmět zakázky, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ustanovení § 12 zákona o veřejných zakázkách bez ohledu na počet projektových žádostí.

Upozornění: Zadavatel při zadávání veřejné zakázky v užším řízení nesmí omezit počet zájemců náhodným výběrem, provedeném losem ve smyslu § 61 a § 66 zákona o veřejných zakázkách.

CRR poskytuje při přípravě zadávací dokumentace odborné konzultace. Cílem spolupráce CRR s příjemcem je ověřit, že zadávací řízení proběhlo nebo proběhne v souladu s podmínkami programu a platnými předpisy.

Pokud se bude jednat o zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách a toto zadávací řízení bude zahájeno po vyhlášení výzvy k předkládání projektů žadatel/ příjemce dotace je povinen předložit zadávací dokumentaci ke schválení CRR 10 pracovních dní před zveřejněním zadávacího řízení nebo před odesláním výzvy k podání nabídky uchazečům a pozvat CRR jako pozorovatele na jednání hodnotící komise nejpozději 7 kalendářních dnů před jeho konáním. Žadatel/příjemce je rovněž povinen předložit CRR zápis z jednání komise a smlouvu s dodavatelem. CRR se jednání hodnotící komise může zúčastnit jako pozorovatel.

Pokud se bude jednat o zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách a toto zadávací řízení bylo zahájeno před vyhlášením výzvy k předkládání projektů, výše uvedená povinnost neplatí.

Zadavatel je povinen informovat CRR o změnách, které nastaly v průběhu zadávacího řízení nebo realizace zakázky prostřednictvím hlášení o pokroku, resp. monitorovací zprávy.

V rámci zadávacích řízení musí být dodržena pravidla publicity programu IOP, tj. písemné materiály, týkající se zadávacího řízení, musí být označeny symbolem Společenství a informací o finanční spoluúčasti Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu a prohlášením Řídícího orgánu IOP ve znění: „Šance pro Váš rozvoj“; blíže viz příloha č. 2 Příručky. Toto ustanovení se vztahuje na dokumenty k zadávacím řízením zahájeným až po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (tedy od momentu, kdy se z žadatele stává příjemce).

Kontrolované části dokumentace před konáním zadávacího řízení:

formát, obsah předběžného oznámení, způsob uveřejnění předběžného oznámení nebo výzvy z hlediska zákona o veřejných zakázkách,
zvolený druh zadávacího řízení dle zákona o veřejných zakázkách,
odůvodnění veřejné zakázky dle § 156 zákona o veřejných zakázkách,
zadávací dokumentace,
technická specifikace předmětu plnění zadávací dokumentace z hlediska zákazu uvádění konkrétních výrobků a výrobců apod.

Kontrolované části dokumentace již zrealizovaného zadávacího řízení:

oznámení nebo výzva o zahájení zadávacího řízení dle § 26 zákona o veřejných zakázkách;
jmenování/rozhodnutí zadavatele o složení hodnotící komise (popř. komise pro otevírání obálek atd.),
pozvánky na jednání hodnotící komise (příp. komise pro otevírání obálek) včetně pozvánky pro CRR,
protokol o otevírání obálek dle § 73 zákona o veřejných zakázkách,
podepsaná prohlášení o nepodjatosti dle § 74 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách a o mlčenlivosti všech členů komise, náhradníků a pozorovatelů (z dokumentace by mělo být zřejmé, že všichni členové komise a náhradníci byli seznámeni s povinností zachovávat mlčenlivost o věcech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce dle § 75 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách),
prezenční listiny a protokoly ze všech jednání komise,
zpráva o posouzení a hodnocení nabídek dle § 80 zákona o veřejných zakázkách,
rozhodnutí zástupce zadavatele (statutárního orgánu) o výběru nejvhodnější nabídky,
oznámení zadavatele uchazečům (oznámení o vyloučení, o výběru nejvhodnější nabídky apod.),
veškerá korespondence zadavatele, týkající se případných žádostí o dodatečné informace nebo námitek účastníků zadávacího řízení,
uzavřená smlouva s vítězným uchazečem včetně příloh
písemná zpráva zadavatele dle § 85 zákona o veřejných zakázkách,
vítězná nabídka za účelem kontroly uzavřené smlouvy s dodavatelem,
nabídky jednotlivých uchazečů.

CRR si může kdykoliv vyžádat další doplňující dokumentaci ke kontrole.

B) Postup pro zadávání veřejných zakázek, které nespadají do režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách:

Žadatelé/příjemci, kteří nejsou zadavateli veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., jsou povinni při výběru dodavatele pro realizaci projektu postupovat v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013 (dále „Závazné postupy“), které jsou přílohou č. 13 této Příručky, a dodržovat níže uvedené požadavky, které jsou nad rámec Závazných postupů.

Zakázky malého rozsahu a jejich finanční limity

Zakázkou malého rozsahu je zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje v případě zakázek na dodávky a služby hodnoty 1 000 000 Kč bez DPH; v případě zakázek na stavební práce hodnoty 3 000 000 Kč bez DPH. Zakázky malého rozsahu jsou odstupňovány do dvou kategorií:

Do zakázek malého rozsahu 1. kategorie na služby a na dodávky, spadají zakázky jejichž předpokládaná hodnota bez DPH nedosahuje 200 000 Kč, a na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota bez DPH nedosahuje 500 000 Kč;
Do zakázek malého rozsahu 2. kategorie na služby a na dodávky, spadají zakázky jejichž předpokládaná hodnota bez DPH nedosahuje 1 000 000 Kč, a na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota bez DPH nedosahuje 3 000 000 Kč.

Zakázky s vyšší hodnotou a jejich finanční limity

Zakázkou s vyšší hodnotou je zakázkou, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázce, avšak zadavatel při zadávání této není povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Zakázky s vyšší hodnotou jsou odstupňovány do dvou kategorií:

Do zakázek s vyšší hodnotou první kategorie 1. kategorie na služby a na dodávky, spadají zakázky jejichž předpokládaná hodnota bez DPH je rovna nebo přesahuje 1 000 000 Kč, a na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota bez DPH je rovna nebo přesahuje 3 000 000 Kč, avšak nedosahuje finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro veřejného zadavatele – Českou republiku.
Do zakázek s vyšší hodnotou 2. kategorie na služby a na dodávky a na stavební práce, spadají zakázky jejichž předpokládaná hodnota bez DPH je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem pro veřejného zadavatele – Českou republiku.
Ke dni revize této příručky finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem pro veřejného zadavatele – Českou republiku činí v případě zakázek na dodávky a služby 3 256 000 Kč a v případě zakázek na stavební práce 125 265 000 Kč.

Povinností a oprávnění zadavatele nad rámec Závazných postupů

1). Zadavatel je povinen dodržovat obecná ustanovení, která platí pro všechny zakázky v úvodu kapitoly 7.5 této Příručky.

2). Zadavatel je povinen zapracovat do všech smluv s dodavateli náležitostí uvedené v části „Povinnosti dodavatele (zhotovitele)“ této kapitoly.

3). V rámci výběrových řízení musí být dodržena pravidla publicity programu IOP, tj. písemné materiály (zejm. zadávací dokumentace u výběrových řízení zahájených po vyhlášení výzvy) týkající se výběrového řízení musí být označeny symbolem Společenství a informací o finanční spoluúčasti Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu a prohlášením Řídicího orgánu IOP ve znění: „Šance pro Váš rozvoj“; blíže viz příloha č. 2 Příručky a bod 6.5.4 Závazných postupů. Toto ustanovení se vztahuje na dokumenty k výběrovým řízením zahájeným až po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (tedy od momentu, kdy se z žadatele stává příjemce).

4). Oznámení o zahájení výběrového řízení nebo výzva k podání nabídky (viz bod 6.5.4 Závazných postupů) musí obsahovat požadavek na předložení návrhu smlouvy podepsaného osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

5). Dodatečná lhůta pro doplnění nabídky nesmí být kratší než 3 pracovní dny (viz bod 7.2.2, 7.2.3, 7.3.2 a 7.3.3 Závazných postupů).

6). Zadavatel je vždy povinen hodnotit pouze vhodné nabídky uchazečů (viz bod 7.2.3 a 7.3.3 Závazných postupů). Za vhodné nelze považovat nabídky nepřijatelné dle § 22 odst. 1 písm. a) až f) zákona č. 137/2006 Sb., tj. nabídky:

nevhodné, kterými jsou nabídky nesplňující požadavky zadavatele na předmět plnění zakázky;
které nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět plnění zakázky;
u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace (pokud byla pro danou kategorii zakázky vyžadována);
které jsou v rozporu s platnými právními předpisy;
které obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu;
nebo které byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

7). Zadavatel může zrušit výběrové řízení, pokud byla podána jenom jedna nabídka nebo pokud byly všechny nabídky kromě jedné vyřazeny na základě bodu 11.4 písm. a) Závazných postupů, neboť nemožnost porovnání nabídky je důvodem hodným zvláštního zřetele.

8). Pokud zadavatel obdrží námitku od dodavatele, je povinen přezkoumat ji v plném rozsahu do 15 pracovních dnů. Rozhodnutí zadavatele o vyřízení námitky musí obsahovat odůvodnění a musí být prokazatelným způsobem doručeno dodavateli, jenž námitku podal.

CRR poskytuje při přípravě zadávací dokumentace odborné konzultace. Cílem spolupráce CRR s příjemcem je ověřit, že výběrové řízení proběhlo nebo proběhne v souladu s podmínkami programu a platnými předpisy. Pokud výběrové řízení bude zahájeno po vyhlášení výzvy k předkládání projektů žadatel/příjemce je povinen předložit zadávací dokumentaci ke schválení CRR 10 pracovních dní před zveřejněním výběrového řízení nebo před odesláním výzvy dodavatelům. Dále je povinen zaslat CRR prokazatelně písemnou pozvánku (elektronicky nebo listinně) na jednání hodnotící komise, probíhá-li toto jednání po podpisu Rozhodnutí, a to nejpozději 7 kalendářních dnů před jeho konáním. Žadatel/příjemce je rovněž povinen předložit CRR zápis z jednání komise a smlouvu s dodavatelem. CRR se jednání hodnotící komise může zúčastnit jako pozorovatel.

Stanoviska CRR k zadávacímu řízení však nenahrazují případná stanoviska orgánu dohledu (ÚOHS) a nezbavuje zadavatele zodpovědnosti za dodržování zákona.

Zadavatel je povinen informovat CRR o změnách, které nastaly v průběhu výběrového řízení nebo realizace zakázky prostřednictvím hlášení o pokroku, resp. monitorovací zprávy.

O průběhu výběrového řízení musí zadavatel uchovávat dokumentaci pro kontrolu ze strany CRR či dalšího orgánu, a to zejména:

doklady o zahájení výběrového řízení – text písemné výzvy k podání nabídek (včetně dokladu o zaslání výzvy zájemcům), resp. oznámení o zahájení výběrového řízení, doklad o zveřejnění v Obchodním věstníku v případě, že je u příslušné veřejné zakázky vyžadován, doklad o datu zveřejnění tohoto oznámení,
zadávací dokumentace, pokud byla vypracována jako samostatný dokument,
žádosti dodavatelů o dodatečné informace, pokud byly podány, a odpověď zadavatele na tyto žádosti,
rozhodnutí zadavatele o složení hodnotící komise (komise pro otevírání obálek), resp. jmenování pověřené osoby zadavatele,
písemné prohlášení členů hodnotící komise o nepodjatosti a mlčenlivosti ve vztahu k veřejné zakázce,
text nabídek předložených uchazeči na základě výzvy či oznámení,
zápis (protokol/zpráva) o otevírání obálek, posouzení a hodnocení podaných nabídek,
komunikace s dodavateli ve věci doplnění nabídek (zejména výzva k doplnění a doklady předložené uchazečem), pokud zadavatel vyzýval uchazeče k doplnění nabídek,
oznámení o vyloučení z výběrového řízení zaslané všem vyloučeným uchazečům, pokud došlo k vyloučení uchazečů (včetně dokladu o zaslání oznámení všem uchazečům, kteří podali nabídku),
rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky,
smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem,
oznámení o výsledku výběrového řízení zaslané všem uchazečům, kteří podali nabídku (včetně dokladu o zaslání oznámení všem uchazečům, kteří podali nabídku).

Povinnosti dodavatele (zhotovitele)

Povinnosti se týkají všech dodavatelů, ať už se jedná o zakázky v režimu zákona o veřejných zakázkách, či o zakázky realizované v souladu se Závaznými postupy.

Zhotovitel je podle ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, osobou povinou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly prováděné v souvislosti s úhradou zboží nebo služeb z veřejných výdajů, tj. xxxxxxxxxx je povinen poskytnout požadované informace a dokumentaci zaměstnancům nebo zmocněncům pověřených orgánů (CRR, MMR, Ministerstva financí, Evropské komise, Evropského účetního dvora, Nejvyššího kontrolního úřadu, příslušného finančního úřadu a dalších oprávněných orgánů státní správy) a vytvořit výše uvedeným orgánům podmínky k provedení kontroly vztahující se k předmětu díla a poskytnout jim součinnost.

Zhotovitel je povinen archivovat originální vyhotovení smlouvy včetně jejích dodatků, originály účetních dokladů a dalších dokladů vztahujících se k realizaci předmětu této smlouvy po dobu 10 let od zániku této smlouvy, minimálně však do roku 2021. Po tuto dobu je zhotovitel povinen umožnit osobám oprávněným k výkonu kontroly projektů provést kontrolu dokladů souvisejících s plněním této smlouvy.

Zhotovitel je povinen všechny písemné zprávy, písemné výstupy a prezentace opatřit vizuální identitou projektů dle Pravidel pro provádění informačních a propagačních opatření (viz příloha č. 2 Příručky). Zhotovitel prohlašuje, že ke dni nabytí účinnosti této smlouvy je s těmito pravidly seznámen. V případě, že v průběhu plnění této smlouvy dojde ke změně těchto pravidel, je zadavatel povinen o této skutečnosti zhotovitele bezodkladně informovat.

V souladu s Podmínkami Rozhodnutí o poskytnutí dotace je dále příjemce povinen zajistit, aby každý originální účetní doklad obsahoval informaci, že se jedná o projekt IOP.

Monitorování projektů generující příjmy

A. Projekty, jejichž celkové výdaje jsou vyšší nebo rovny 20 mil. Kč a které generují příjmy

V případě projektů generujících příjmy, u nichž byla výše dotace vypočtena na základě výpočtu finanční mezery, je příjemce povinen ve stanovených intervalech (viz níže) výši finanční mezery přepočítat.

Pokud je finanční mezera stanovena správně a podmínky realizace projektu se podstatným způsobem nezmění, ŘO nemusí přidělenou dotaci měnit. Avšak pokud monitorování odhalí významné rozpory mezi předem odhadnutými a realizovanými čistými příjmy, musí se upravit výpočet dotace.

Přepočet finanční mezery musí být proveden v následujících případech:

1) Jestliže dojde ke změně investičních výdajů a/nebo čistých příjmů, která zapříčiní zmenšení finanční mezery o více než 10 % oproti původně stanovené hodnotě, musí příjemce přepočítat výši finanční mezery a vrátit odpovídající část dotace. Dojde-li k tomuto v průběhu realizace projektu, je nezbytné provést změnu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Proto je potřeba, aby příjemce oznámil takovouto změnu pokud možno dříve, než v monitorovací zprávě spojené se žádostí o platbu, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám při proplácení.

2) Jestliže se v projektu objeví nové zdroje příjmů, které příjemce v původním výpočtu finanční mezery vůbec nezohlednil, musí být proveden přepočet finanční mezery vždy, bez ohledu na výši těchto příjmů. Dotace bude snížena vždy, bez ohledu na to, k jak velké změně finanční mezery dojde.

3) Jestliže dojde ke změně tarifní politiky, která by mohla mít za následek změnu výše finanční mezery. Změny ve výši poptávky nebo změny dalších externích ekonomických faktorů (např. neočekávaná inflace) nejsou důvodem k navýšení dotace.

Změna dotace je prováděna jen ve smyslu jejího snížení, navýšení dotace prováděno není.

Pokud se zjistí, že příjmy byly za účelem maximalizace příspěvků záměrně podceněny, jedná se o nesrovnalost dle čl. 98 a 99 Obecného nařízení.

Přepočet finanční mezery příjemce doloží:

spolu se závěrečnou monitorovací zprávou,
po dobu udržitelnosti projektu – na základě výzvy CRR nebo poskytovatele dotace, zpravidla jedenkrát ročně,
před uzavřením programu^¹² - na základě výzvy CRR nebo poskytovatele dotace.

Součástí přepočtu je i přehled příjmů a provozních výdajů realizovaných za dané období a jejich doložení.

Vzorová tabulka pro výpočet je uvedena v příloze č. 3c Příručky Přepočet finanční mezery a maximální dotace – soukromé zdroje.

B. Projekty negenerující příjmy

Jestliže projekt, u něhož příjemce v projektové žádosti deklaroval, že negeneruje příjmy, je vytvářet začne, je příjemce povinen neprodleně tuto změnu nahlásit CRR. Tato povinnost trvá u projektů s celkovými náklady do 20 mil. Kč do uplynutí pěti let od ukončení realizace projektu, v ostatních případech pak do předložení dokumentů potřebných k uzavření Integrovaného operačního programu Evropskou komisí podle čl. 89 odst. 1 písm. a) Obecného nařízení - příslušné dokumenty mají být podle platného znění Obecného nařízení předloženy do 31. 3. 2017.

U projektů, jejichž celkové výdaje jsou vyšší nebo rovny 20 mil. Kč, které negenerují příjmy, potvrdí příjemce před uzavřením programu na základě výzvy CRR/ŘO, že nedošlo v této oblasti ke změně. V opačném případě provede přepočet finanční mezery. Příjemce na základě těchto výpočtů vrátí stanovenou částku.

C. Projekty s celkovými plánovanými výdaji nižšími než 20 mil. Kč

U těchto projektů se skutečná výše příjmů v průběhu realizace projektu ani v době udržitelnosti již nesleduje. Jestliže však projekt začne v době realizace nebo do uplynutí doby udržitelnosti příjmy generovat, přestože příjemce původně uvedl, že jeho projekt příjmy vytvářet nebude, je příjemce povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit CRR. Zároveň je příjemce povinen předložit vyplněnou tabulku pro výpočet dotace uvedenou v příloze č. 3b Příručky Výpočet dotace – projekty pod 20 mil. Kč. Jestliže bude na základě uvedeného výpočtu zjištěno, že příjemci náleží nižší dotace, bude příjemce povinen příslušnou část dotace vrátit.

Pokud bude zjištěno, že příjmy projektu byly za účelem maximalizace dotace záměrně podceněny, jedná se o nesrovnalost dle čl. 98 a 99 Obecného nařízení.

Monitorování postupu projektu

Monitorování se uskutečňuje na základě hlášení o pokroku a monitorovacích zpráv zpracovávaných příjemcem podpory. Jejich cílem je informovat CRR/ŘO IOP o postupu realizace projektu a vytvořit nástroj pro včasnou identifikaci rizik.

Hlášení o pokroku (vzor viz příloha č. 14 Příručky) a monitorovací zprávy (vzor viz příloha č. 15 Příručky) příjemce zadává podle postupu uvedeného v příloze č. 16 Příručky elektronicky do webové žádosti Benefit7 a odevzdává je v tištěné podobě na pobočku CRR ČR.

Hlášení o pokroku

V hlášení o pokroku příjemce uvádí následující informace o:

zadávacích/výběrových řízeních (tj. datum zahájení a ukončení, předmět, smluvní částka celkem),
plnění monitorovacích indikátorů,
plnění finančního plánu ve vztahu k plánovaným termínům podání ŽoP nebo kalendář plateb,
všech zahájených, probíhajících či ukončených správních, daňových, trestních, popř. dalších obdobných řízení^¹³ vztahujících se k realizaci projektu,
všech zahájených, probíhajících či ukončených kontrolách a auditech vztahujících se k realizaci projektu.

Hlášení o pokroku předkládá příjemce CRR do 20. pracovního dne od ukončení sledovaného období. Sledované období začíná prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, kdy bylo schváleno první Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a trvá šest měsíců. Pokud byla realizace projektu zahájena před schválením prvního Rozhodnutí, sledované období začíná zahájením realizace projektu. Povinnost předkládat hlášení o pokroku zaniká datem ukončení realizace projektu.

Příklad:

Rozhodnutí bylo schváleno 16. září 2009. Příjemce vypracovává první hlášení o pokroku za období od zahájení realizace^¹⁴ do 31. 3. 2010; toto hlášení je příjemce povinen předložit do 20. pracovního dne od ukončení sledovaného období, tj. do 29. 4. 2010 (dvacátý pracovní den v dubnu 2010). Další hlášení o pokroku příjemce vypracuje za období 1. 4. 2010 – 30. 9. 2010 a předloží ho do 29. 10. 2010, atd.

V případě překrytí termínů  jeden kalendářní měsíc s monitorovací zprávou příjemce předkládá jen etapovou monitorovací zprávu nebo závěrečnou monitorovací zprávu.

Vzor hlášení o pokroku je přílohou č. 14 Příručky. Návod na vyplnění hlášení o pokroku v IS Benefit7 je uveden v příloze č. 16 Příručky.

CRR hlášení o pokroku zkontroluje a v případě potřeby vyzve příjemce k doplnění či opravě údajů ve stanovené lhůtě.

Monitorovací zprávy

a) Etapová monitorovací zpráva

Předkládají ji příjemci, jejichž projekt je rozdělený na etapy.

Příjemce zadá zprávu do Benefit7 spolu se zjednodušenou žádostí o platbu a předloží na CRR do 20 pracovních dní po ukončení realizace etapy. V případě, že by etapa byla ukončena před schválením prvního Rozhodnutí, etapovou monitorovací zprávu je nutné předložit do 20 pracovních dnů od schválení Rozhodnutí.

CRR monitorovací zprávu zkontroluje a v případě potřeby vyzve příjemce k doplnění nebo opravě údajů ve stanovené lhůtě.

Do etapové zprávy uvede příjemce i údaje, které již byly uvedeny v hlášení o pokroku, pokud se tyto údaje týkají příslušné etapy.

V případě, kdy nebude ukončena administrace MZ za etapu n a příjemce je povinen předložit MZ za etapu n+1, předloží příjemce v daném termínu na CRR ČR pouze pracovní tištěnou verzi MZ dle vzoru, viz příloha č. 15 Příručky. Příjemce může sledovat stav zpracování MZ na záložce Konto žádosti v IS Benefit7.

b) Závěrečná monitorovací zpráva

Příjemce zadá zprávu do Benefit7 spolu se zjednodušenou žádostí o platbu a předloží ji na CRR do 20 pracovních dní po termínu ukončení realizace projektu, uvedeném v Rozhodnutí. CRR ji zkontroluje a v případě potřeby vyzve příjemce k doplnění nebo opravě údajů ve stanovené lhůtě.

Vzor monitorovací zprávy je uveden v příloze č. 15 této Příručky. Návod na vyplnění monitorovací zprávy v IS Benefit7 je uveden v příloze č. 16 Příručky.

Příjemce je povinen na žádost CRR nebo ŘO IOP poskytnout dodatečně požadované informace o průběhu realizace projektu, případně monitorovací zprávu ve stanovené lhůtě dopracovat.

Upozornění: Jako povinnou přílohu HoP a MZ je nutné předložit Čestné prohlášení příjemce, které se z IS Benefit7 negeneruje automaticky. Příjemce jej musí vytisknout zvlášť (viz přílohy č. 14 a 15 Příručky, kde je uveden vzor) a opatřit podpisem statutárního zástupce.

Příjemce je povinen doložit po ukončení každé etapy/projektu jako přílohu monitorovací zprávy splnění povinnosti vedení příjmů a výdajů s jednoznačnou vazbou k projektu.

Změny v projektu, změny Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Jakékoliv změny, ke kterým v průběhu realizace a udržitelnosti projektu má dojít, musí příjemce neprodleně písemně oznámit CRR prostřednictvím formuláře Oznámení o změnách v projektu, viz příloha č. 18 Příručky. Popis změn uvede příjemce rovněž v nejbližší monitorovací zprávě na záložce Realizace projektu – Popis realizace.

V případě projektů, u kterých byla výše dotace stanovena na základě výpočtu finanční mezery, musí být změny v oblasti příjmů monitorovány po celé referenční období, nejdéle však do předložení dokumentů potřebných pro uzavření IOP podle č. 89 odst. 1 písm. a) Obecného nařízení, tj. do 31. 3. 2017 podle platného znění Obecného nařízení.

Formulář Oznámení o změnách v projektu obsahuje především:

pořadové číslo změny projektu,
název příjemce a identifikační údaje o projektu (název projektu, registrační číslo žádosti a unikátní kód žádosti),
popis a zdůvodnění změn v projektu (původní a nový stav),
datum vyhotovení Oznámení,
podpis oprávněné osoby,
jednoznačný popis změn financování, pokud změny ovlivní rozložení zdrojů SF a SR v letech (původní a nový stav).

Změny projektu se dělí na podstatné a nepodstatné. CRR posoudí závažnost změny a rozhodne o dalším postupu. Jedná-li se o nepodstatnou změnu, informuje písemně o změně ŘO IOP. Podstatné změny podléhají schválení ŘO IOP. Jestliže má podstatná změna za následek změnu údajů v Rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo v Podmínkách, musí být pro projekt vydáno nové Rozhodnutí.

Oznámení o změnách v projektu musí být s výjimkou neočekávaných událostí předloženo, tj. doručeno na CRR ČR, dříve, než se začne změna realizovat, např. nelze prodlužovat termín ukončení realizace projektu po jeho uplynutí. Neočekávané události, které mají vliv na realizaci projektu nebo jeho udržitelnost, oznamuje příjemce neprodleně. Doporučujeme příjemcům při oznamování změn spolupracovat s CRR. Podrobný postup pro zpracování změny v projektu je k dispozici na internetových stránkách CRR (xxxx://xxx.xxx.xx/Xxxxx/Xxxx/xxx/xxxxxxxxxx_xxx_0.0.xxx).

Změny Rozhodnutí nelze provádět a povolovat zpětně.

CRR po obdržení Oznámení o změnách v projektu informuje příjemce do 5 pracovních dnů, zda se změnou souhlasí či ji zamítá, nebo ve stejně lhůtě požádá příjemce, aby během 5 pracovních dnů předložil doplňující informace. Konečné stanovisko sdělí CRR příjemci do 5 pracovních dnů od doručení vyžádaných doplňujících informací. Ve stejné lhůtě může CRR sdělit příjemci, že oznámenou změnu předává ke schválení ŘO IOP, který má na vyřízení 15 pracovních dní. Pokud CRR zamítne požadovanou změnu a příjemce na ní trvá, rozhodne o schválení, resp. neschválení, změny ŘO IOP.

V případě, že příjemce prostřednictvím formuláře Oznámení o změnách v projektu žádá o prodloužení termínu ukončení realizace projektu, doporučujeme konzultovat s CRR ČR a požádat zároveň o posunutí termínu finančního ukončení projektu, termínu pro podání závěrečného vyhodnocení akce a data dosažení cílové hodnoty monitorovacích indikátorů. Sníží se tím administrativní zátěž spojená s oznamováním a posuzováním dalších změn.

V případě, že příjemce žádá o přesun finančních prostředků mezi etapami, je nutné zároveň požádat o přesun odpovídajících aktivit a doložit upravené etapové rozpočty, včetně rozdělení na investiční a neinvestiční způsobilé výdaje. Pokud se aktivity projektu, monitorovací indikátory a cíle projektu splní za nižší cenu, než předpokládá projektová žádost, nelze uspořené prostředky převádět do dalších etap nebo zařazovat do projektu další aktivity.

Pro příjemce jsou závazné finanční objemy jednotlivých kapitol rozpočtu (viz příloha č. 7 Příručky, kapitola Finanční plán). O přesun finančních prostředků mezi kapitolami je nutné žádat prostřednictvím formuláře Oznámení o změnách v projektu.

Rozdělení investic a neinvestic plánované v projektové žádosti není závazné; kvůli změně výše investičních a neinvestičních výdajů není nutné podávat Oznámení o změnách v projektu; příjemce uvede skutečné rozdělení na investiční a neinvestiční výdaje ve zjednodušené žádosti o platbu a v soupisce faktur; v tomto rozdělení bude následně zaslána dotace.

Pokud by změna znamenala porušení kritérií přijatelnosti nebo formálních náležitostí projektu, příp. by klesl počet bodů pro hodnocení kvality projektu pod stanovený limit, nelze změnu schválit.

Odstoupení od realizace projektu

Příjemce může kdykoli v průběhu realizace a udržitelnosti projektu odstoupit od jeho realizace. Tuto skutečnost oznámí CRR na formuláři Oznámení o změnách v projektu.

Jestliže již byla příjemci vyplacena dotace či její část, bude ŘO rozhodovat, zda se jedná o podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud ano, bude případ postoupen příslušnému finančnímu úřadu, v opačném případě ŘO IOP zahájí řízení o odnětí dotace dle § 15 zákona č. 218/2000 Sb..

Nesrovnalosti, porušení rozpočtové kázně, porušení Rozhodnutí nebo Podmínek

Nesrovnalostí se rozumí porušení předpisů ES nebo předpisů ČR, které upravují použití prostředků z rozpočtu EU nebo veřejných zdrojů ČR, v jehož důsledku jsou nebo by mohly být dotčeny veřejné rozpočty ČR nebo rozpočet EU.

Bude-li mít Řídící orgán IOP podezření na nesrovnalost vztahující se ke konkrétnímu projektu, přeruší do vyřešení věci administraci projektu. O evidenci nesrovnalosti informuje ŘO IOP příjemce.

Jestliže se prokáže, že k nesrovnalosti došlo a jedná se o podezření na porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bude případ předán příslušnému územnímu finančnímu orgánu (ÚFO) k prošetření. Pokud příslušný ÚFO na základě vlastního šetření shledá, že se jedná o porušení rozpočtové kázně, vyměří příjemci dotace odvod, případně penále. Prostředky poskytnuté příjemci jsou na základě tohoto odvodu zasílány na bankovní účet finančního úřadu.

V případě podezření na nesrovnalost, které má charakter podezření na spáchání trestného činu, bude případ předán státnímu zástupci či policejnímu orgánu.

ŘO IOP může zároveň v rámci šetření podezření na nesrovnalost, které má charakter podezření na porušení zákona o veřejných zakázkách, přičemž toto porušení zákona ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvýhodnější nabídky či okruh potenciálních uchazečů, požádat o stanovisko Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který může provést vlastní šetření. V případě, že ŘO IOP zjistí skutečnosti nasvědčující spáchání správního deliktu zadavatele či dodavatele ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je povinen vždy předat případ k dalšímu šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to formou podnětu k zahájení správního řízení.

Jestliže se prokáže, že k nesrovnalosti došlo, ale nejedná se o porušení rozpočtové kázně, ŘO IOP vyčíslí částku dotčenou nesrovnalostí a vyzve příjemce k navrácení prostředků ve stanovené lhůtě. V případě, že se nejedná o nesrovnalost, ale došlo k odchylce od předepsaných postupů, vyzve ŘO IOP příjemce k nápravě a dodržování stanovených postupů, případně učiní preventivní opatření, aby se podobné situace opakovaly v minimální možné míře.

Jestliže dojde k porušení Rozhodnutí nebo Podmínek před vyplacením dotace, rozhoduje o dalším postupu ŘO IOP a krátí dotaci před jejím vyplacením.

V případě nesrovnalosti, která vyplývá z finální auditní zprávy AO, resp. PAS, či z finální auditní zprávy EK nebo kontrolního protokolu PCO po vypořádání námitek, jedná se o potvrzenou nesrovnalost a zjištění včetně vyčíslení nezpůsobilých výdajů je finální.

ŘO IOP může s odkazem na zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, neproplatit část výdajů, které považuje za nezpůsobilé, a to i v případě, kdy podezření na nesrovnalost není potvrzeno ze strany ÚOHS, ÚFO či soudu. Pokud ÚFO podezření na porušení rozpočtové kázně nepotvrdí, stejně tak pokud ÚOHS nepotvrdí podezření na porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ŘO IOP tímto není vázán a může trvat na svých zjištěních, resp. zjištěních jiných příslušných kontrolních či auditních orgánů, a stanovisku, že k nesrovnalosti došlo.

Čerpání dotace

Zřízení účtu pro projekt

Příjemce musí před schválením Rozhodnutí informovat CRR o adrese banky a čísle účtu nebo podúčtu, na který bude zasílána dotace. Účet/podúčet může mít otevřený u kterékoli komerční banky se sídlem v ČR a musí být veden v českých korunách.

Není stanovena povinnost zřídit zvláštní bankovní účet projektu.

Informace o všech účtech (číslo účtu a název banky), které příjemce použil v souvislosti s realizací projektu, musí být uvedeny v monitorovacích zprávách.

Způsob financování

V průběhu realizace projektu hradí příjemce veškeré výdaje ze svých zdrojů.

Po ukončení realizace etapy nebo projektu odevzdá příjemce do 20 pracovních dnů na příslušnou pobočku CRR:

zjednodušenou žádost o platbu vystavenou v Benefit7 (dále „ZŽoP“, viz příloha č. 19 Příručky),
etapovou nebo závěrečnou monitorovací zprávu vystavenou v Benefit7,
další potřebné doklady – jejich výčet je uveden na konci vzoru monitorovací zprávy (viz příloha č. 15 Příručky).

Žádosti o platbu jsou předkládány v CZK.

V případě, že etapa skončila před schválením prvního Rozhodnutí, je nutné podat zjednodušenou žádost o platbu včetně povinných příloh a etapovou monitorovací zprávu do 20 pracovních dnů od schválení Rozhodnutí.

V případě, kdy není ukončena administrace ZŽoP za etapu n a příjemce je povinen předložit ZŽoP za etapu n+1, založí příjemce v Benefit7 ZŽoP za etapu n+1 a předloží ji na CRR pouze v pracovní tištěné verzi. Příjemce může sledovat stav zpracování ZŽoP na záložce Konto žádostí v IS Benefit7. Po schválení ZŽoP za etapu n bude příjemce informován o jejím schválení a možnosti finálního uložení ZŽoP za etapu n+1. Poté, co ZŽoP za etapu n+1 finálně uloží v IS Benefit7, předloží ji ve finální verzi na CRR.

Jednotlivé výdaje musí být doloženy způsobem uvedeným v dokumentu Náležitosti dokladování způsobilých výdajů zveřejněném na webových stránkách xxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxx-xx/xxx/xxxxxxxxx/.

CRR vykoná celkovou kontrolu dokladů projektu, která spočívá v posouzení jejich věcné, finanční a formální správnosti. Lhůta pro administraci zjednodušené žádosti o platbu je stanovena na 20 pracovních dnů od jejího předložení. V případě potřeby si CRR může vyžádat doplnění nebo opravu předložených dokladů a lhůta administrace se může prodloužit.

Zjistí-li se výdaje vynaložené nebo uhrazené způsobem, který neodpovídá pravidlům programu nebo Rozhodnutí a Podmínkám, označí se výdaj jako nezpůsobilý a o jeho částku budou sníženy celkové způsobilé výdaje projektu, resp. etapy.

V případě, že v průběhu realizace projektu dojde ke snížení způsobilých výdajů, musí být vždy za celý projekt zachovány procentní podíly jednotlivých druhů dotace a zdrojů spolufinancování na celkových způsobilých výdajích. Nezpůsobilé výdaje projektu hradí příjemce z vlastních zdrojů.

Pokud příjemce uplatní v průběhu realizace nebo v době udržitelnosti projektu smluvní pokutu/penále vůči dodavatelům, je povinen tuto skutečnost oznámit CRR ČR formou Oznámení o změnách v projektu, viz příloha č. 18 Příručky. V případě, že příjemce uplatňuje smluvní pokutu na základě vad a nedostatků dodávky, považuje se pokuta za zdroj financí na opravy a dokončení díla a neovlivňuje celkové způsobilé výdaje. V případě přijaté pokuty za nedodržení dodacích lhůt je nutné snížit celkové způsobilé výdaje projektu následujícím způsobem:

a) v případě, že se smluvní pokuta vztahuje pouze na způsobilé výdaje, sníží se celkové způsobilé výdaje o uplatněnou pokutu či penále;

b) v případě, že se smluvní pokuta vztahuje i na nezpůsobilé výdaje, bude stanovena procentuelně část smluvní pokuty připadající na způsobilé výdaje.

hodnota smluvní pokuty připadající na způsobilé výdaje bude stanovena v rozdělení na SR a SF, případně další zdroje kofinacování.

Pokud dojde k oznámení o přijetí smluvní pokuty před schválením žádosti platbu, budou sníženy celkové způsobilé výdaje na základě výpočtu podle bodu a). Dojde-li k oznámení po schválení závěrečné žádosti o platbu, ŘO IOP vystaví příjemci Pokyn k vrácení prostředků. Příjemce je povinen vrátit částky vypočítané podle bodu a), případně b), do 30 kalendářních dnů od obdržení Pokynu k vrácení prostředků.

V případě, že CRR zjistí porušení Podmínek, oznámí tuto skutečnost průvodním dopisem s přílohou (Žádost o platbu – F01, viz příloha č. 19 Příručky) na ŘO IOP. ŘO IOP rozhodne o případném krácení částky určené k proplacení, tj. před vystavení příkazu k převodu a krácení oznámí příjemci dopisem ředitelky ŘO IOP.

Po ukončení kontroly zjednodušené žádosti o platbu a monitorovací zprávy vyhotoví CRR formulář F01 – Žádost o platbu. Na základě tohoto formuláře vydá ŘO IOP Příkaz k převodu prostředků na účet příjemce dotace. Originál formuláře zašle ŘO IOP pověřené bance, která na jeho základě převede schválenou výši dotace na účet příjemce. Kopie Příkazu k převodu je zaslána příjemci.

Způsob vyplnění zjednodušené žádosti o platbu

Zjednodušenou žádost o platbu předkládá příjemce v elektronické a tištěné verzi. Elektronickou verzi vyplňuje v IS Benefit7 (viz příloha č. 20 Příručky).

Orientační harmonogram uvádí jednotlivé kroky čerpání dotace. V případě, že je příjemce vyzván k doplnění dokladů nebo opravě žádosti, běh lhůt se přerušuje. Uvedené lhůty jsou maximální a předpokládá se, že lhůty budou efektivně kráceny.

	Max. počet pracovních dnů od ukončení předchozí činnosti	Počet pracovních dnů od předložení ZŽoP na CRR
Předložení zjednodušené žádosti o platbu příjemcem na CRR od ukončení etapy/projektu	20	0
Kontrola ZŽoP a vystavení F01 - Žádost o platbu	20	20
Schválení F01 - Žádosti o platbu a vystavení Příkazu k převodu	20	40
Zaslání Příkazu pověřené bance	bezprostředně	---
Proplacení na účet příjemce	max. 15 pracovních dnů od obdržení Příkazu	max. 55

Upozornění: Plánuje-li příjemce proplacení dotace ze státního rozpočtu a ERDF v daném roce, projekt/etapa musí skončit do konce srpna. V případě ukončení projektu/etapy v měsíci září, bude dotace s největší pravděpodobností proplacena rovněž v daném roce. Pokud však etapa/projekt skončí později než v září, počítejte s proplacením dotace až v následujícím roce.

Přenesená daňová povinnost a vykazování DPH

Principem režimu přenesené daňové povinnosti je skutečnost, že DPH přiznává a platí plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno, nikoliv plátce, který je uskutečnil.

Režim přenesené daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění nemá přímý dopad na způsobilost DPH. DPH je způsobilým výdajem, pokud příjemce nemá nárok na odpočet daně na vstupu a vztahuje-li se DPH k plnění, které splňuje podmínky způsobilosti.

V případě, že se na příjemce bude vztahovat režim přenesené daňové povinnosti dle § 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zejména podle § 92e plnění z oblasti stavebních a montážních prací, vymezených číselnými kódy klasifikace produkce CZ CPA 41-43 - číselník Českého statistického úřadu) a současně bude uplatňovat DPH v rámci způsobilých výdajů, bude při dokladování DPH postupovat následujícím způsobem:

faktura vystavená dodavatelem nebude oproti běžnému dokladu obsahovat výši daně, ale pouze sazbu daně a sdělení, že je postupováno v režimu přenesené daňové povinnosti, odběratel (příjemce dotace) dopočte daň, kterou eviduje ve své daňové evidenci;
příjemce v přiznání k DPH za dané zdaňovací období (měsíční, čtvrtletní) vypořádá svou daňovou povinnost s finančním úřadem;
příjemce předloží se žádostí o platbu:

kopii evidence pro daňové účely podle § 100 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (s náležitostmi dle § 92a),

kopii výpisu z bankovního účtu jako doklad o úhradě daňové povinnosti finančnímu úřadu.

Způsob uplatňování DPH v přenesené daňové povinnosti:

Příjemce hradí DPH odděleně od základu daně. Pokud bude v režimu přenesené daňové povinnosti hrazena DPH odděleně od základu daně, tj. v jiném čase, je nutné prostředky na úhradu DPH alokovat do období, kdy dojde k úhradě na FÚ, tzn.:

prodloužit realizaci projektu, pokud se jedná o závěrečnou etapu, ve které bude hrazen odděleně základ (dodavateli) a odděleně DPH (na FÚ), anebo
přesunout prostředky z etapy, ve které bude hrazen dodavateli pouze základ, do jiného období, kdy dojde k úhradě DPH na FÚ.

Plnění výhradně pro ekonomickou činnost. DPH je nezpůsobilá v celé výši.
Smíšená plnění. Vždy je uplatněn režim přenesené daňové povinnosti, DPH je vypořádána konečným vypořádacím koeficientem po uzavření konkrétního roku, teprve poté uplatněna v projektu. DPH se v projektu uplatňuje v podílu neekonomické činnosti konečným vypořádacím koeficientem potvrzeným FÚ. DPH poskytovatel dotace nemůže proplácet na základě odhadu koeficientu v průběhu roku.

Ve všech případech je příjemce povinen doložit splnění daňové povinnosti prostřednictvím dokladů uvedených výše (tzn. kopií evidence pro daňové účely a kopií výpisu z bankovního účtu).

Stížnosti a odvolání

Každý podnět na ověření správného, objektivního, transparentního a nediskriminačního postupu bude vždy prošetřen.

Bude-li podnět naplňovat znaky stížnosti, postupuje se podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

Zákonná úprava stížností je obsažena v § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen SŘ).

Kdokoli může podat stížnost poukazující na nevhodné chování úředních osob nebo nesprávný postup CRR ČR/ŘO IOP, jestliže se ho toto jednání přímo dotýká.

Podá-li stížnost osoba, která nebyla předmětem stížnosti sama dotčena, bude takové podání CRR ČR/ŘO IOP brát pouze jako podnět k výkonu dohledu či kontroly nebo jako podnět ke zlepšení činnosti a k odstranění nedostatků. Obdobným způsobem bude postupovat i v případě přijetí anonymního podání, tj. pokud stěžovatel zašle podání bez podpisu či s podpisem, ale bez uvedení adresy pro doručování.

Stížnost lze podat písemně, ústně, prostřednictvím technických prostředků nebo elektronicky. Pokud nelze ústní stížnost vyřídit ihned, sepíše o ní CRR/ŘO IOP písemný záznam.

Ze stížnosti musí být patrné, kdo ji podává, které věci se týká a co se navrhuje. Stížnost musí obsahovat především náležitosti, které jsou třeba pro její vyřízení. Jestliže tyto náležitosti postrádá, vyzve CRR/ŘO IOP stěžovatele k jejich doplnění v přiměřené lhůtě. Současně stěžovatele poučí, že pokud nejasnosti, které by bránily dalšímu postupu, neodstraní, stížností se dále nebude zabývat.

Stížnost se podává u orgánu, proti jehož činnosti je zaměřena.

CRR ČR, příp. ŘO IOP, řádně prošetří všechny skutečnosti uvedené ve stížnosti a stížnost vyřídí do 60 dnů ode dne, kdy mu byla doručena. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

V této lhůtě také písemně vyrozumí stěžovatele o vyřízení stížnosti. Stížnost se považuje za vyřízenou dnem, kdy je vyrozumění o vyřízení stížnosti vypraveno či předáno k poštovní přepravě.

Jestliže stěžovatel nesouhlasí se způsobem vyřízení stížnosti, může požádat o přešetření věci.

Žádost o přešetření může stěžovatel podat:

orgánu, který vyřizoval stížnost – ten pak posoudí obsah a shledá-li důvod ke změně svých předchozích závěrů, vyrozumí o tom stěžovatele. V opačném případě oznámí stěžovateli, že neshledal důvody ke změně již učiněných závěrů a předá stížnost k přešetření nadřízenému správnímu orgánu. V případě CRR je pro tyto účely nadřízeným orgánem ŘO IOP. V případě ŘO IOP může stěžovatel podat žádost o prošetření odboru kontroly MMR.
nadřízenému orgánu – ten je povinen řádně prošetřit bez zbytečného odkladu všechny skutečnosti uvedené ve stížnosti. Způsob vyřízení stížnosti závisí na obsahu stížnosti.

V případě, že stěžovatel poté, co nadřízený orgán stížnost prošetřil a potvrdil výsledky předchozího šetření, podá znovu stížnost shodného obsahu a nebudou-li shledány důvody ke změně výsledků předchozího vyřízení, bude stížnost založena bez dalšího šetření. Stěžovatel bude o tomto postupu informován.

Na dotaci, resp. převod peněžních prostředků. podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, není právní nárok, tudíž nelze aplikovat obecné předpisy o správním řízení a je vyloučeno soudní přezkoumání. Žadatel může požádat o přešetření podle výše uvedeného postupu.

Kontroly projektu
1. Základní druhy kontrol

Kontroly z hlediska realizace projektu

Příjemce je povinen v době realizace projektu a následně po dobu deseti let od ukončení realizace projektu, minimálně však do roku 2021, pokud uvedená lhůta skončí dříve, za účelem ověřování plnění povinností vyplývajících z Rozhodnutí a Podmínek poskytovat požadované informace a dokumentaci zaměstnancům nebo zmocněncům pověřených orgánů (viz níže).

V případě, že Řídící orgán IOP nebo CRR ČR, případně další oprávněný subjekt, provádí kontrolu projektu, běh lhůt pro administraci projektu může být pozastaven.

Ex- ante kontroly

Cílem je získat informace o přípravě žadatele na realizaci projektu, porovnat skutečný stav se stavem deklarovaným v žádosti o podporu a ověřit, že žadatel splňuje definici žadatele pro dané opatření a veškeré jeho vstupy projektu a přípravné činnosti jsou prokazatelné a naplňují podmínky poskytování pomoci z programu IOP. Výdaje na projekt musí být v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Tyto kontroly probíhají do schválení Rozhodnutí.

Interim kontroly

Interim kontroly mohou být prováděny bez žádosti o platbu nebo v souvislosti s předložením žádosti o platbu.

Provádí se v průběhu realizace projektu do okamžiku ukončení financování projektu. Jejich cílem je ověření plnění Rozhodnutí a Podmínek a ověření, že finanční prostředky jsou použity k záměru specifikovanému projektem, Rozhodnutím a Podmínkami a že v průběhu realizace projektu nejsou porušována pravidla pro poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu a strukturálních fondů.

Ex-post kontroly

Provádějí se v období pěti let od ukončení realizace projektu (doba udržitelnosti projektu). Cílem je ověřit plnění podmínek stanovených v Rozhodnutí o poskytnutí dotace a Podmínkách během doby udržitelnosti.

Uvedené kontroly mohou probíhat jako plánované nebo neplánované.

Kontroly z hlediska charakteru a zaměření

Administrativní kontrola spočívá v kontrole dokladů předložených žadatelem nebo příjemcem při příjmu projektové žádosti, při kontrole zadávacího/výběrového řízení, při oznámení o změně v projektu, při předložení monitorovací zprávy, hlášení o pokroku, hlášení o udržitelnosti projektu (pokud je předkládáno) a při příjmu zjednodušené žádosti o platbu. Administrativní kontrola může být provedena i veřejnosprávní formou, kde je žadatel/příjemce o zahájení a jeho právech a povinnostech informován, zároveň je oprávněn se ke kontrolním závěrům vyjádřit.

Fyzická kontrola na místě porovnává skutečný stav se stavem deklarovaným. Kontrola na místě obsahuje rovněž kontrolu dokladů.

Monitorovací návštěva spočívá v návštěvách na místě realizace projektu. Monitorovací návštěva nemusí být kontrolovanému subjektu oznámena předem a kontrolní pracovník nemusí mít vystavené pověření ke kontrole. Výstupem monitorovací návštěvy je zápis popisující průběh a závěry monitorovací návštěvy, sepsaný pracovníkem, který monitorovací návštěvu provedl. Monitorovací návštěvu provádí CRR ČR, resp. ŘO IOP.

Příjemce se také může setkat s vnější nezávislou kontrolou/auditem, kterou provádějí zejména následující orgány:

Nejvyšší kontrolní úřad,
Ministerstvo financí ČR – Národní fond -_ Platební a certifikační orgán (PCO),
Ministerstvo financí ČR - Auditní orgán,
Evropská komise,
Evropský účetní dvůr (EÚD),
Evropský úřad pro potírání podvodného jednání (OLAF),
Ministerstvo pro místní rozvoj - Pověřený auditní subjekt (PAS),
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS),
Finanční úřad (FÚ).

Příjemce je povinen vytvořit podmínky k provedení kontroly a poskytnout při jejím provádění součinnost.

U příjemce může provést audit Ministerstvo financí ČR (Auditní orgán) nebo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - odbor vykonávající funkci pověřeného auditního subjektu.

Výkon auditu se řídí především § 13a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, a jedná se zejména o tyto procesní postupy:

audit je zahájen na základě předloženého pověření k vykonání auditu,
na základě provedeného auditu je sepsán návrh auditní zprávy,
příjemce má právo být seznámen s návrhem auditní zprávy a zaujmout písemné stanovisko, které se následně stává součástí zprávy,
lhůta pro podání písemného stanoviska je minimálně 5 kalendářních dní, nestanoví-li auditor lhůtu delší,
v případě, že jsou na základě auditu stanovena nápravná opatření, je příjemce povinen o přijatých nápravných opatřeních a jejich plnění informovat poskytovatele dotace i auditora, který audit provedl. Příjemce rovněž informuje ŘO IOP, CRR a auditora o zahájení a průběhu kontrol a auditů realizovaných externími kontrolními orgány (viz výše).

Fyzická kontrola na místě

Fyzickou kontrolu na místě mohou vykonávat pracovníci CRR ČR či ŘO IOP. Fyzická kontrola na místě vykonávaná pracovníky CRR se neřídí zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Fyzická kontrola na místě vykonávaná pracovníky ŘO IOP se řídí zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole v režimu veřejnosprávní kontroly na místě.

Kontrolu může provádět pracovník, který se prokáže pověřením k provedení kontroly projektu nebo služebním průkazem.

Práva žadatele/příjemce jako kontrolovaného subjektu

Požadovat po kontrolorovi (kontrolní skupině) předložení písemného oprávnění ke kontrole (služební průkaz/průkaz kontrolora, pověření ke kontrole),
být informován o termínu plánované kontroly minimálně 2 pracovní dny předem (netýká se neohlášené kontroly),
být informován o předmětu kontroly a o požadavku na předloženou dokumentaci,
vyžádat si náhradní termín pro kontrolu na místě,
být ze strany kontrolních pracovníků seznámen s obsahem protokolu/zápisu z kontroly,
požadovat po kontrolorovi (kontrolní skupině) předání zprávy o kontrole – protokol/zápis z kontroly,
doložit své námitky k protokolu/zápisu do 5 pracovních dní od seznámení se s protokolem/zápisem nebo od jeho doručení poštou, nestanoví-li kontrolní pracovník lhůtu delší,
požadovat od kontrolorů potvrzení o případném převzetí dokladů,
kontrolované subjekty a jejich zaměstnanci nejsou povinni poskytnout součinnost v případech, kdy by poskytnutí způsobilo trestní stíhání sobě nebo osobám blízkým^¹⁵ nebo kdy by jejím splněním porušily zákonem výslovně uloženou povinnost mlčenlivosti.

Povinnosti žadatele/příjemce jako kontrolovaného subjektu

Kontrolovaný subjekt je na základě Rozhodnutí a Podmínek povinný umožnit projekt před realizací, po dobu realizace i po realizaci zkontrolovat.

Vytvořit podmínky pro provedení kontroly, osobně se jí zúčastnit a zdržet se jednání a činností, které by mohly ohrozit její řádný průběh,
neprodleně sdělit kontrolujícímu subjektu výhrady k navrženému termínu kontroly a navrhnout mu náhradní termín pro provedení kontroly ne delší než sedm kalendářních dnů od původně navrženého termínu kontroly,
seznámit členy kontrolní skupiny s bezpečnostními předpisy, které se vztahují ke kontrolovaným objektům a které jsou tyto osoby povinny v průběhu kontroly dodržovat,
předložit kontrolní skupině na vyžádání dokumenty vztahující se k projektu, o kontrolách jak fyzických, tak finančních, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah ke kontrole projektu financovaného z IOP,
umožnit kontrolní skupině vstup na pozemek, do každé provozní budovy, místnosti a místa včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, přístup k účetním písemnostem, záznamům a informacím na nosičích dat v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle kontroly; tato povinnost se rovněž týká obydlí, které kontrolovaný subjekt užívá pro podnikatelskou činnost spojenou s předmětem projektu,
předložit kontrolní skupině ve stanovených lhůtách vyžádané doklady a poskytnout informace k předmětu kontroly,
uchovávat Rozhodnutí včetně Podmínek a veškeré účetní doklady týkající se poskytnuté pomoci v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, a čl. 90 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, veškeré doklady o provedených kontrolách spolu s veškerou projektovou dokumentací minimálně do roku 2021,
v nezbytném rozsahu, odpovídajícím povaze její činnosti a technickému vybavení, poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly,
přijmout opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou a ve stanovené lhůtě o přijatých nápravných opatřeních písemně informovat kontrolujícího.

Zahájení fyzické kontroly na místě

Kontrolovaný subjekt bude o připravované kontrole vhodným způsobem vyrozuměn minimálně 2 pracovní dny předem. Ve výjimečných případech, vyžaduje-li to splnění účelu kontroly nebo hrozí-li zmaření účelu kontroly, může být kontrola oznámena kontrolovanému subjektu nejpozději v den zahájení kontroly přímo na místě.

Pracovníci se při kontrole prokazují služebním průkazem a písemným pověřením ke kontrole vystaveným osobou oprávněnou pověřovat k provedení kontroly.

Kontrola je zahájena předložením písemného pověření ke kontrole.

Ze zahájení fyzické kontroly na místě je pořízen zápis.

Protokol/zápis z kontroly

Na závěr kontroly je kontrolní skupinou vyhotoven protokol/zápis z fyzické kontroly ve dvou stejnopisech, jeden pro kontrolní orgán a druhý pro kontrolovaný subjekt.

Na základě fyzické kontroly se mohou příjemci uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků včetně lhůty pro přijetí nápravných opatření. Informace o uložení opatření k nápravě s termínem, do kdy má kontrolovaný subjekt nedostatky odstranit, jsou součástí protokolu/zápisu z kontroly.

Kontrolovaný subjekt protokol/zápis z fyzické kontroly podepisuje a potvrzuje, že se s ním seznámil. V případě, že se kontrolovaný subjekt odmítne seznámit s protokolem/zápisem nebo toto seznámení odmítne potvrdit svým podpisem, vyznačí se tato skutečnost v protokole/zápise včetně data a důvodu odmítnutí.

Odmítne-li se kontrolovaný subjekt seznámit s protokolem/zápisem, ztrácí oprávnění uplatnit písemné a zdůvodněné námitky. Jestliže se s protokolem/zápisem seznámí, ale odmítne ho podepsat, běží mu od tohoto dne lhůta pro podání námitek. Tyto skutečnosti i s datem zaznamená vedoucí nebo člen kontrolní skupiny do protokolu/zápisu z kontroly (§ 16 a 17 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole).

Řízení o námitkách kontrolovaného subjektu

Kontrolovaný subjekt může proti protokolu/zápisu, resp. proti průběhu kontroly, uplatnit své písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě uvedené v protokolu/zápisu z fyzické kontroly.

Vedoucí kontrolní skupiny námitky bezodkladně prošetří a nejpozději do třiceti kalendářních dnů od podání námitek kontrolovanému subjektu odpoví. O důvodech prodloužení lhůty na prošetření námitek musí být kontrolovaný subjekt písemně vyrozuměn.

Částečné nebo úplné zamítnutí námitek je kontrolovanému subjektu odůvodněno.

Námitky, kterým kontrolní orgán nevyhověl nebo vyhověl pouze částečně, nemůže kontrolovaný subjekt opakovaně uplatnit. O námitkách v rámci veřejnosprávní kontroly na místě rozhoduje ministr pro místní rozvoj, v případě že vedoucí kontrolní skupiny nevyhoví námitkám v plném rozsahu. Proti rozhodnutí o námitkách není opravný prostředek přípustný.

Pokud kontrolní orgán námitkám kontrolovaného subjektu plně nebo částečně vyhoví, bude stanovisko/Rozhodnutí o námitkách přiloženo k protokolu/zápisu z kontroly.

Pokud kontrolovaný subjekt překročil lhůtu pro uplatnění námitek, vedoucí kontrolní skupiny mu písemně sdělí, že stanovená lhůta pro podání námitek byla překročena a že námitky jsou považovány za bezpředmětné.

Kontrola je ukončena uplynutím lhůty pro podání námitek, vzdáním se práva podat námitky, odmítnutím seznámení se s protokolem/zápisem nebo dnem doručení rozhodnutí o námitkách kontrolovanému subjektu.

Základní právní předpisy a dokumenty

Základní legislativa EU

Smlouva o založení Evropských společenství (od 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie),
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999
Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999,
Nařízení Komise (ES)č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj,
Nařízení Rady (ES) č. 284/2009 ze dne 7. dubna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o některá ustanovení týkající se finančního řízení
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 ze dne 16. června 2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o některá ustanovení týkající se finančního řízení,
Nařízení Komise (ES) č. 846/2009 ze dne 1. září 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj,
Rozhodnutí Rady (ES) ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES),
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství,
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem,
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství,
Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství,
Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství,
Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve vztahu k rozšíření rozsahu uvedeného nařízení tak, aby zahrnovalo podporu určenou na výzkum a vývoj,
Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách),
Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (2006/C 54/08),
Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu,
Nařízení Komise (ES) č. 2035/2005 ze dne 12. prosince 2005, kterým se mění nařízení Komise č. 1681/94 ze dne 11. července 1994 o nesrovnalostech a navrácení neoprávněně vyplacených částek v souvislosti s financováním strukturálních politik a organizací informačního systému v této oblasti,
Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis,
Rozhodnutí Komise č. K(207)6835 ze dne 20. prosince 2007, kterým se přijímá Integrovaný operační program pro pomoc Společenství z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cílů "Konvergence" a "Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" v ČR,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů,
Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství, KOM(2005)330.

Základní legislativa ČR

Národní lisabonský program 2005–2008 (Národní plán reforem České republiky) – usnesení vlády č. 1200/2005, Národní program reforem České republiky 2008-2010 – usnesení vlády č. 1319/2008,
Národní strategický referenční rámec ČR pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů fondu Soudržnosti EU v letech 2007 – 2013 (NSRR) – usnesení vlády č. 1477/2006,
Národní rozvojový plán ČR 2007–2013 - usnesení vlády č. 175/2006,
Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR) – usnesení vlády č. 1242/2004, Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky – usnesení vlády č. 37/2010,
Strategie hospodářského růstu ČR 2005–2013 (SHR) – usnesení vlády č. 1500/2005,
Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR) – usnesení vlády č. 560/2006,
Národní inovační politika na léta 2005–2010 – usnesení vlády č. 851/2005,
Národní politika výzkumu a vývoje na léta 2004–2008 – usnesení vlády č. 5/2004,
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 – usnesení vlády č. 1239/2007,
Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – usnesení vlády č. 757/2007,
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje,
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů,
Zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

Vyhláška MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví,
Vyhláška MF č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví,
Vyhláška Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté veřejné podpoře,
Vyhláška MF č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, v platném znění,

Vyhláška MF č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů,
Vyhláška MF č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky,
Vyhláška MF č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu,
Pravidla způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007 – 2013,
Metodická příručka způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na programové období 2007 – 2013,
Metodika zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb.,
Metodický pokyn Nesrovnalosti,
Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013,
Metodická příručka pro projekty vytvářející příjmy dle čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006,
Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013.

Seznam příloh

Oprávněnost a výše osobních výdajů na zaměstnance
Pravidla pro provádění informačních a propagačních opatření
a) Výpočet finanční mezery a maximální dotace – soukromé zdroje

b) Výpočet dotace – projekty pod 20 mil. Kč

c) Přepočet finanční mezery a maximální dotace – soukromé zdroje

Metodické listy monitorovacích indikátorů
Seznam kontaktních míst
Pokyny pro vyplnění elektronické projektové žádosti Benefit7
Struktura podkladů pro hodnocení kvality projektu
Vzor Stanoviska odboru cestovního ruchu
Vzor Registrace akce
Vzor Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Vzor Zprávy o závěrečném vyhodnocení akce
Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období 2007-2013
Vzor hlášení o pokroku
Vzor etapové/závěrečné monitorovací zprávy o realizaci projektu
Postup pro vyplňování hlášení o pokroku/monitorovací zprávy v IS Benefit7
Soupiska faktur k monitorovací zprávě/hlášení o pokroku
Vzor Oznámení o změnách v projektu
Vzor zjednodušené žádosti o platbu/Vzor žádosti o platbu
Postup pro vyplňování zjednodušené žádosti o platbu v IS Benefit7
Logo manuál IOP

V případě, že dojde ke změně formulářů, bude mít příjemce povinnost vyplňovat jejich nové verze. Případné změny a nové typy formulářů budou uveřejňovány na webové stránce http://www.strukturalni-fondy.cz/iop/4-1, související informace bude příjemci poskytovat CRR.

Před schválením Rozhodnutí může dojít ke změně vzoru Podmínek uvedených v příloze.

1 Ucelený soubor památek – nejedná se o propagaci jedné kulturní atraktivity, případně události, ale širokého tematicky zaměřeného souboru památek/událostí (jednotícím tématem může být např.: architektonický sloh – česká secese; řemeslo – česká keramika; kultura – folklor a oživené tradice, atd.).

2 Viz kapitola Definice pojmů.

3 Viz kapitola Definice pojmů.

4 Termínem se rozumí poplatky za dopravní infrastrukturu jako např. mýtné, dálniční známky apod.

5 Tuto skutečnost je však třeba vždy prokázat příslušným výpočtem (finanční mezery apod. podle odhadnutelnosti příjmů a velikosti projektu). Pokud nastane tento případ, tak v IS Benefit7 je třeba zaškrtnout, že projekt nevytváří příjmy a koeficient finanční mezery je roven 1 bez ohledu na výpočet dle příslušné přílohy (viz 3a či 3b Příručky). I nadále však platí povinnost, že příjemce je povinen hlásit jakékoliv změny v oblasti příjmů co nejdříve po jejich zjištění.

6 Pokud budou jiné peněžní příjmy uvedeny v projektové žádosti, musí být zohledněny v Rozhodnutí.

7 nejdéle do odevzdání dokumentů potřebných pro uzavření Integrovaného operačního programu Evropskou komisí.

8 V závislosti na výši celkových plánovaných výdajů projektu.

9 V závislosti na celkových plánovaných výdajích projektu.

10 Žadatel zkontroluje v návrhu Podmínek hlavičku, část II (odstavec 1 a 2) a dále Část III (odstavec 1).

11 Za zadavatele veřejné zakázky se pro účely této příručky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel (dále jen „zadavatel“). Tyto pojmy jsou vymezeny v ustanovení § 2 zákona o veřejných zakázkách.

12 Resp. před předložením dokumentů potřebných pro uzavření IOP podle čl. 89 odst. 1 písm. a) Obecného nařízení; příslušné dokumenty mají být podle platného znění Obecného nařízení předloženy do 31. 3. 2017.

13 např. insolvenční, soudní.

14 V případě, že realizace projektu bude zahájena až po schválení Rozhodnutí, hlášení o pokroku musí být vypracováno za období 16. září 2009 – 31. března 2010.

15 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 116.

Příručka pro žadatele a příjemce –

NÁRODNÍ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU

Strana 71 z 71

Document Metadata

Table of Contents

NÁRODNÍ PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU

Document Metadata