Zadávací dokumentace

- zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“);

a v souladu s

- Nařízením Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 2017/1084 ze dne 14. června 2017 (dále jen „Nařízení GBER“);

- Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (dále jen „Nařízení de minimis“);

- zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“).

Pojmy použité dále v této zadávací dokumentaci a jejích přílohách, týkající se osoby uchazeče a jeho způsobilosti:

„uchazečem“ se rozumí právnická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory

„příjemcem“ se rozumí uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto

„podnikem“ se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

„podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

a) V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem s dobou existence nepřesahující tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Za „společnost s ručením omezeným“ se v této definici považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice 2013/34/EU (pro Českou republiku: společnost s ručením omezeným, akciová společnost) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.

b) V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem s dobou existence nepřesahující tři roky), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“ se v této definici považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU (pro Českou republiku: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost).

c) Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.

d) Xxxxxxxx podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.

Komentář Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k pojmu „podnik v obtížích“ viz zde:

xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-x-xxxxxxxx.xxxx

„malými a středními podniky “ se rozumí podniky, které splňují kritéria stanovená v Příloze I Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (uživatelská příručka pro určení velikosti podniku viz zde: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/Xxxxx_XX/XX_xxxxxx/xxxx_xxxxx_xxx.xxx)

Pojmy použité v této zadávací dokumentaci a jejích přílohách, týkající se věcného obsahu žádosti o dotaci:

„projektem“ se obecně rozumí činnosti z oblasti zavádění inovací, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích;

V této soutěži může projekt zahrnovat inovaci postupů a / nebo organizační inovaci se zaměřením uvedeným v kapitole 2 této dokumentace. Pokud s tímto hlavním předmětem projektu přímo souvisí též dokončení inovace produktu / produktů, je možné na činnosti související s touto inovací produktu uplatnit náklady pouze v položkách „de minimis“ (pokud uchazeč nemá limit podpory dle Nařízení de minimis vyčerpán jinými podporami), která je navíc omezena na maximálně polovinu celkových nákladů projektu.

„inovacemi postupů“ se rozumí uplatňování nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně významných změn technik, zařízení nebo programového vybavení); inovacemi postupů nejsou menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných, sezónních a jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;

„organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních postupů, pracoviště nebo vnějších vztahů podniku; organizačními inovacemi nejsou změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky.

Pro účely hodnocení prvního bodovaného kritéria (viz kap. 4.2) se soulad s konceptem Průmysl 4.0

posuzuje podle následujícího vymezení:

Body by měly být projektu přiděleny tehdy, pokud projekt například obsahuje:

- popis/využití kyber-fyzikálního modelování včetně jeho vazeb;

- zajištění sběru a on-line automatického zpracování dat (IoT, IoS apod.) nejen v oblasti výrobně- technologické, ale i obchodní a personální včetně zavádění odpovídající infrastruktury;

- realizaci/využívání fyzických systémů s autonomně pracujícími subsystémy;

- tvorbu/využití online komunikace s digitálním okolím včetně nových obchodních modelů;

- implementaci a rozšiřování jednotlivých prvků nebo komplexních algoritmů umělé inteligence při aktivních rozhodovacích procesech.

2. Lhůty, tematické zaměření projektů a další podmínky soutěže podle §17 odst. 3 Zákona

Návrhy projektů lze podávat ve lhůtě od 3. 4. 2020 do 15. 5. 2020, 23,59 hod. způsobem stanoveným v kapitole 8 této dokumentace.

Hodnoticí lhůta bude trvat od 16. 5. 2020 do 31. 8. 2020. V průběhu hodnoticí lhůty nebudou poskytovány žádné informace vztahující se k hodnocení konkrétních žádostí podle §21 odst. 4 až 8 Zákona. Poskytovatel bude informovat uchazeče pouze o důvodu nepřijetí návrhu projektu do soutěže (poté co bude zveřejněn seznam přijatých a seznam nepřijatých projektů), případně ho předtím vyzve k odstranění nedostatků zjištěných v prokazování způsobilosti, a to v zákonné lhůtě 5 kalendářních dnů.

Výsledky veřejné soutěže budou zveřejněny nejpozději 31. 8. 2020 na webu poskytovatele v téže rubrice jako vyhlášení veřejné soutěže (tj.: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-x- vyvoje/ ).

U projektů, které budou podpořeny ve veřejné soutěži, se předpokládá:

- zahájení řešení v období od 4. 4. 2020 do 1. 9. 2020,

- ukončení řešení nejpozději do 31. 8. 2023,

- doba řešení projektu maximálně 36 měsíců. Název a adresa sídla poskytovatele:

Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32

110 15 Praha 1

Datová schránka: bxtaaw4

Kontaktní osoba pro otázky k zadávací dokumentaci: Xxx. Xxx Xxxxxxxxx, xxxxxxxxx@xxx.xx, tel. x000 000 00 00 00 (doporučená doba pro kontaktování – Po až Pá: 9 až 11 a 14 až 16 hod.).

Další podmínky veřejné soutěže a její zaměření:

Ve vyhlášené soutěži mohou být podpořeny pouze projekty zaměřené na zavádění inovací v podnicích. Tematické zaměření musí odpovídat zaměření veřejné soutěže uvedenému níže.

Obsahem projektu mohou být:

⮚ inovace postupů, tedy procesu výroby / poskytování služby,

⮚ organizační inovace.

Inovace postupů typicky představují instalace nové nebo zdokonalené výrobní technologie, např. automatické zařízení nebo snímače pracující v reálném čase, pomocí kterých je možno nastavovat či regulovat procesy, robotizace; nové zařízení požadované pro nové nebo zdokonalené produkty; počítačem podporovaný vývoj produktu; efektivnější procesy, které snižují spotřebu materiálů nebo energie na jednotku výstupu (produkce).

V této soutěži nelze do projektu zahrnout organizační inovaci ve smyslu pouhých změn organizace lidských zdrojů (např. změny v organizační struktuře podniku, zřízení pracovních týmů, nahrazení

vertikálních komunikačních kanálů horizontálními apod., využití outsourcingu nebo nové vzdělávací a školící systémy pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců).

Organizační inovace v projektu může představovat například inovované metody logistiky, dodávek nebo distribuce jako zavedení čárových kódů nebo pasivních čipů (RFID), které je možné identifikovat prostřednictvím radiového signálu/mikrovlnného signálu za účelem monitorování materiálů procházejících přes distribuční řetězce; GPS navigační systémy a satelitní systémy pro dopravní zařízení (i mýtná brána a zařízení s ní související); automatizovaná zpětná vazba na dodavatele za použití elektronické výměny dat; integrovaný informační systém (softwarový balík/aplikace) umožňující řízení celého dodavatelsko-odběratelského řetězce v reálném čase.

Lze zařadit také organizační inovaci spočívající v inovaci podpůrných podnikových činností jako je zavedení softwaru na identifikaci optimálních dodavatelských cest; nový nebo zdokonalený software nebo jiný program pro systémy prodeje, účtování a údržby; manažerské informační systémy (CRM – Customer Relationship Management [řízení vztahů se zákazníky]/ERP – Enterprise Resource Planning [plánování zdrojů podniku]).

V souvislosti s probíhající pandemií způsobenou koronavirem SARS-CoV-2 a jejími zásadními negativními dopady do řady společenských oblastí, včetně dopadů do průmyslové výroby a ostatního podnikání, je veřejná soutěž tematicky zaměřena na zavádění nových řešení formou inovací postupů a organizačních inovací v malých a středních podnicích, která mohou v různých ohledech napomoci s bojem proti této či obdobné budoucí zdravotní hrozbě, jejím následkům či prevenci. Podpořeny tedy mohou být projekty jednak v odvětví zdravotnické techniky a nejrůznějších lékařských, monitorovacích a jiných aplikací, přinášející nový nebo podstatně vylepšený výrobní postup nebo poskytování specializovaných služeb, jednak projekty ve všech odvětvích podnikání, zaměřené na zavádění takových inovativních provozních, logistických a dalších organizačních procesů, které sníží rizika šíření nakažlivých onemocnění pro obyvatele, včetně zaměstnanců a zákazníků firem, zejména pak projekty zvyšující míru digitalizace, automatizace či schopnosti organizace pružně reagovat a přizpůsobovat se podobným výjimečným situacím.

Každý subjekt smí podat maximálně dva návrhy projektů.

Do veřejné soutěže nemohou být podávány žádosti o podporu projektu se stupněm utajení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

3. Uchazeči a prokazování jejich způsobilosti

3.1. Uchazeči

Uchazečem o podporu na projekt může být podnik – právnická osoba, která vykonává hospodářskou činnost, pokud zároveň splňuje definici malého a středního podniku podle Přílohy 1 Nařízení GBER.

3.2. Prokazování způsobilosti

Podporu mohou obdržet pouze uchazeči, kteří splňují podmínky způsobilosti dané §18 Zákona a Nařízením GBER a případně Nařízení de minimis.

Způsobilým je podle §18 odst. 2 Zákona uchazeč, který:

a) má odborné předpoklady k řešení projektu,

b) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním právním předpisem1,

c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolvenčním řízení2,

d) má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo rozpočtu územního samosprávného celku a další splatné závazky vůči státu, státnímu fondu, zdravotní pojišťovně nebo k České správě sociálního zabezpečení,

e) ... nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) nebo pro trestný čin hospodářský, nebo trestný čin proti majetku, nebo se na něj tak podle Zákona hledí,

f) nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti3, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné soutěže,

...

h) je právnickou ... osobou, která není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích4,

i) vůči němuž nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5.

Prokazování způsobilosti v okamžiku podání žádosti o podporu

Způsobilost podle §18 odst. 2 Zákona prokazuje uchazeč následujícími dokumenty a údaji:

Životopisem řešitele projektu a dalšími údaji uvedenými v návrhu projektu prokazuje uchazeč odbornou způsobilost (viz výše písm. a)). Řešitelem je zaměstnanec uchazeče, který mu bude odpovídat za odbornou úroveň celého projektu.

Kopií dokladu o oprávnění k podnikání nebo jiného požadovaného oprávnění, je-li zvláštním právním předpisem vyžadováno oprávnění k činnosti, která bude vykonávána v souvislosti s řešením projektu (viz výše písm. b)). Uchazeč tento doklad nepředkládá, je-li oprávnění zapsáno v Živnostenském rejstříku.

Čestným prohlášením (které je součástí formuláře přihlášky), kterým uchazeč potvrzuje způsobilost podle §18 odst. 2 písm. c) až f), h) a i). Současně tímto čestným prohlášením musí potvrdit velikostní kategorii podniku, tj. že splňuje podmínky Přílohy I Nařízení GBER pro malé a střední podniky. Způsobilost dle písmene h) (tj. není tzv. podnikem v obtížích) je uchazeč povinen posoudit za celou skupinu propojených podniků ve smyslu Nařízení GBER.

Zároveň bere uchazeč na vědomí, že poskytovatel použije účetní výkazy zveřejněné ve veřejném rejstříku, ve Sbírce listin, k posouzení:

• splnění definice malých a středních podniků (MSP) dle Přílohy I Nařízení GBER,

• zda uchazeč nenaplňuje definici podniku v obtížích dle Nařízení GBER, čímž by byl nezpůsobilým k získání podpory.

1 Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 419/2012 Sb.,

o ochraně pokusných zvířat, ve znění pozdějších předpisů.

2 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3 Např. zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat.

4 Článek 2 odst. 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Článek 2 odst. 14 nařízení Komise (EU) č. 702/2014.

5 Článek 1 odst. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Článek 1 odst. 5 nařízení Komise (EU) č. 702/2014.

Pokud nebudou ke dni ukončení soutěžní lhůty (tj. 15.5.2020) potřebné dokumenty z účetních závěrek uchazeče ve veřejném rejstříku dostupné, vyhrazuje si poskytovatel právo si tyto dokumenty od uchazeče vyžádat. Obdobně si vyhrazuje právo dožádat si potřebné údaje nebo dokumenty k výše zmíněným posouzením také za podniky se vztahem k osobě uchazeče (vztah majetkového podílu nebo jiný vztah umožňující vliv na rozhodování uchazeče) ve smyslu Nařízení GBER, případně Nařízení de minimis, a to kdykoliv v průběhu hodnoticí lhůty soutěže nebo před uzavřením Smlouvy o poskytnutí podpory.

Zveřejněné účetní výkazy budou také použity při odborném hodnocení žádosti k posouzení ekonomické způsobilosti uchazeče řešit předložený projekt. Pokud nejsou potřebné dokumenty dostupné ve veřejném rejstříku, doporučuje se z tohoto důvodu, aby uchazeč přiložil účetní výkazy za poslední dvě účetní období přímo k žádosti o dotaci (jako nepovinné přílohy, které zároveň pro přehlednost zapíše do seznamu příloh v přihlášce). Zároveň uchazeč v bodě 4.4 povinné osnovy návrhu projektu popíše konkrétní plánovaný způsob zajištění financování projektu a zejména v případě, kdy nemůže (s ohledem na datum svého vzniku) doložit účetní závěrku nebo tato dostatečně neprokazuje možnosti financování projektu z výsledků vlastní činnosti uchazeče, přiloží jako nepovinné přílohy k žádosti další potřebné dokumenty (například bankovní příslib, čestné prohlášení vlastníka o záměru posílit vlastní kapitál podniku, účetní výkazy osoby s rozhodujícím vlivem v osobě uchazeče atp.).

Prokazování způsobilosti před uzavřením Smlouvy o poskytnutí podpory

Pro informaci uvádíme k postupu po oznámení výsledků soutěže (netýká se tedy okamžiku podávání žádosti o dotaci), že před uzavřením Smlouvy bude poskytovatel ověřovat způsobilost uchazeče následujícími způsoby:

− Za účelem ověření předmětu činnosti uchazeče si v souladu s §18 odst. 5 Zákona poskytovatel vyžádá podle jiného právního předpisu6 výpis z veřejného rejstříku právnických a fyzických osob7 nebo z živnostenského rejstříku8.

− Za účelem doložení oprávnění k činnosti uchazeče podle §18 odstavce 2 písm. b) Zákona, si poskytovatel dále od uchazeče vyžádá ověřenou kopii, ne starší než 90 kalendářních dnů, oprávnění k činnosti, pokud takovou činnost hodlá provádět v rámci řešení projektu.

− V souladu s §18 odst. 7 Zákona si poskytovatel rovněž vyžádá za účelem doložení bezúhonnosti uchazeče výpis z evidence Rejstříku trestů, respektive uchazeč je povinen poskytnout součinnost v této věci a sdělit poskytovateli údaje potřebné pro vyžádání výpisu.

− Způsobilá pro získání podpory není obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti ve smyslu ustanovení §4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

− Způsobilý pro získání podpory není uchazeč, který by byl k datu uzavření Smlouvy považován za podnik v obtížích (tj. žádný definiční znak podniku v obtížích nesmí naplňovat ani na úrovni skupiny propojených podniků ani samostatně).

− K datu uzavření Smlouvy musí uchazeč být malým nebo středním podnikem v souladu s definicí v Příloze I Nařízení GBER (viz také výše výhrada dožádání účetních výkazů i za propojené a partnerské podniky k osobě uchazeče).

6 Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

7 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

8 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Výše uvedené body bude poskytovatel ověřovat primárně z dostupných údajů v rejstřících, v případě potřeby si však vyžádá součinnost nebo konkrétní dokumenty od uchazeče.

4. Způsob a kritéria hodnocení návrhů projektů

Návrhy projektů jsou komplexně hodnoceny v souladu se Zákonem. K podpoře budou vybrány projekty, které k financování ze státního rozpočtu doporučí Rada podprogramu 3 programu The Country for the Future (dále jen „Rada“) a zároveň k jejich financování budou v rozpočtu poskytovatele v rámci Programu dostupné prostředky, a to v pořadí doporučeném Radou.

4.1. Hodnocení splnění podmínek pro zařazení do veřejné soutěže

Poskytovatel jmenuje komisi pro přijímání návrhů projektů. Tato komise vyhodnotí splnění podmínek pro zařazení návrhů projektů do veřejné soutěže z hlediska všech náležitostí stanovených zadávací dokumentací pro žádosti o podporu. Nedodržení náležitostí stanovených zadávací dokumentací bude mít za následek nezařazení návrhu projektu do veřejné soutěže.

V případě, kdy bude chybět některý z dokladů o způsobilosti uchazeče, vyzve poskytovatel uchazeče, aby doklad doplnil, a to ve lhůtě pěti kalendářních dnů. Výzva je zasílána datovou schránkou.

O přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže, resp. o jeho vyřazení z veřejné soutěže, rozhoduje poskytovatel v souladu s §21 odst. 3 a 5 Zákona na základě protokolu zpracovaného komisí pro přijímání návrhů projektů, resp. na základě doporučení odborného poradního orgánu (Rady). Návrhy projektů vyřazené z veřejné soutěže nebudou dále hodnoceny.

4.2. Hodnocení návrhů projektů

Pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ustavuje poskytovatel odborný poradní orgán – Xxxx (viz výše). Každý návrh projektu bude hodnocen nejméně dvěma odbornými posudky nezávislých oponentů v souladu s §21 Zákona. Rada postupuje při hodnocení návrhů projektů podle statutu a jednacího řádu schválených poskytovatelem a zveřejněných na webu poskytovatele.

Rada může pro zpracování návrhů hodnocení k jednotlivým hodnoceným návrhům projektů jmenovat zpravodaje z členů své expertní komise. Rada doporučí poskytovateli pořadí hodnocených projektů, a to na základě svého rozhodnutí jednotlivý projekt doporučit či nedoporučit k podpoře a dále na základě počtu získaných bodů. Počet bodů se u každého projektu určí na základě oponentních posudků a případné úpravy (snížení či zvýšení počtu bodů), o které rozhodne Rada, a to v rozmezí nejvýše plus 30 nebo minus 30 bodů od hodnoty vyplývající z platných oponentních posudků. Zároveň platí, že výsledná bodová hodnota se musí pohybovat mezi 0 a maximálním počtem bodů, který mohli přisoudit oponenti.

Kritéria, která budou uplatněna při hodnocení návrhů projektů, jsou:

4.2.1. Binární kritéria

Návrh projektu musí splňovat všechny následující podmínky:

1. Jedná se o projekt inovací, všechny činnosti a způsobilé náklady jsou jednoznačně přiřazeny ke kategoriím dle článků 28 a 29 Nařízení GBER, s výjimkou nákladů určených k podpoře v režimu Nařízení de minimis, náklady jsou přiměřené popsaným činnostem.

2. Obsah návrhu projektu (ani jeho část) není a nebyl předmětem jiného projektu řešeného v rámci Programu (ani navrženého k podpoře v této veřejné soutěži) nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje a inovací, podpořené z veřejných zdrojů.

3. Uchazeč prokazuje dostatečnou ekonomickou i odbornou způsobilost pro zajištění řešení projektu.

4. Návrh projektu je v souladu s tematickým zaměřením stanoveným pro tuto soutěž v kapitole 2 zadávací dokumentace.

5. Návrh projektu obsahuje analýzu rizik.

6. Harmonogram projektu je přiměřený.

7. Žádost o podporu a uchazeč splňují ostatní požadavky stanovené zadávací dokumentací.

4.2.2. Bodovaná kritéria

Při hodnocení následujících kritérií může být přidělena nejvýše bodová hodnota uvedená jako maximální (případně je uvedena konkrétní bodová hodnota, která bude přidělena při naplnění daného kritéria):

1) Naplnění cílů Programu (posuzuje se vliv výsledků projektu na zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti uchazeče, speciálně pak příspěvek k využívání moderních způsobů výroby, jejího plánování, řízení a distribuce produktů podle principů konceptu Průmysl 4.0, a rovněž rozvoj nových oblastí digitalizace a její využití v průmyslu a službách) max. 10 bodů

2) Přínos pro řešení tematického zaměření veřejné soutěže (posuzuje se, nakolik je řešení projektu zaměřeno na zavádění nových postupů a organizačních změn, která v různých ohledech napomáhají v boji proti šíření nakažlivých onemocnění typu probíhající pandemie koronaviru SARS- CoV-2 či obdobným zdravotním hrozbám, proti jejich následkům, negativnímu dopadu na zdraví obyvatel i na hospodářskou činnost, či ve zvyšování úrovně preventivních opatření; projekty přitom mohou mít pozitivní dopad jak pouze na uchazeče o podporu, tak na širokou veřejnost, a podle zaměření projektů lze pozitivně hodnotit jak převažující přínosy ekonomické, tak přínosy k ochraně zdraví obyvatel) max. 20 bodů

3) Inovativnost řešení (zahrnuje jednak posouzení novosti výstupů projektu pro uchazeče, jednak srovnání parametrů inovovaného postupu a/nebo organizačních procesů s úrovní v ČR), oponent přidělí počet bodů příslušející k jednomu z následujících hodnoticích výroků, tedy .....................

.................................................................................................................................. max. 8 bodů:

a. inovativnost řešení není prokázána vůbec 0 b.

b. novost výstupu je prokázána pouze na úrovni uchazeče 4 b.

c. výstup je nový, resp. svými technickými parametry předčí současná řešení v ČR 8 b.

4) Technická úroveň a komplexnost navrhovaného řešení (představuje komplexní posouzení kvality a srozumitelnosti projektu, vhodnosti navržených metod, zasazení aktivit projektu do inovačního procesu, kvality analýzy rizik atd.) max. 12 bodů

Oponent může každému návrhu projektu přiřadit celkem maximálně 50 bodů. Pokud návrh projektu nezíská celkově alespoň 50 % z možného maxima bodů, nemůže být doporučen k podpoře.

5. Očekávané výsledky projektu

Každý projekt musí odůvodněně předpokládat dosažení alespoň jednoho závazného výsledku, který přispěje k plnění cílů Programu. Musí jít o výsledek typu:

• nový nebo podstatně zdokonalený postup, zavedený do praxe;

• zavedená organizační inovace.

Výsledky odpovídající ostatním druhům výsledků podle samostatné Přílohy č. 4 Metodiky9 jsou považovány za nepovinné (vedlejší) výsledky projektu.

Kromě údajů o výsledcích pro potřeby RIV (IS VaVaI) podle §31 Zákona bude příjemce podpory povinen také předávat poskytovateli zprávu o skutečně dosažených přínosech z uplatnění výsledků projektu v praxi, a to každoročně za období 3 let po ukončení řešení projektu.

6. Způsobilé náklady projektu

Podpora bude poskytována na uznané náklady projektu, tj. na ty způsobilé náklady, které poskytovatel schválí jako odůvodněné. Uchazeč může jako způsobilé náklady navrhnout náklady vymezené v souladu se Zákonem a nařízeními Komise (GBER nebo de minimis). Veškeré způsobilé náklady projektu musí být vynaloženy na činnosti přímo související s realizací projektu a musí být buď přiřazeny ke konkrétní položce nákladů vymezené níže způsobilé k podpoře podle Nařízení GBER nebo uvedeny v nákladových položkách „de minimis“ určené k podpoře podle Nařízení de minimis.

Způsobilé náklady musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v čase a místě obvyklým) a musí být vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. U všech níže uvedených položek nákladů platí, že do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze tu poměrnou část nákladů / výdajů, která se vztahuje k řešení příslušného projektu (tj. ve výpočtu se zohlední pouze podíl využití např. daného majetku k činnostem příjemce v souvislosti s řešením projektu, pokud se uplatňují odpisy tohoto majetku atp.).

Uznány mohou být náklady / výdaje vzniklé ode dne, který byl stanoven jako začátek řešení projektu, přičemž toto datum nesmí nastat dříve než den po podání žádosti o dotaci. U nákladů v položkách „de minimis“ mohou být uznány také náklady vzniklé před začátkem řešení projektu, pokud jde o náklady vynaložené v přímé souvislosti s přípravou žádosti o dotaci.

Pro náklady typu dodávek dále platí, že dodavatelem nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce (platí pro veškeré dodávky, včetně dodávek VaV služeb ).

6.1. Podrobnější vymezení způsobilých nákladů

Uchazeč projektu uvede do přihlášky výši nákladů pro následující položky, v členění na kalendářní roky, a do návrhu projektu (viz Příloha II. ZD) uvede odůvodnění nákladů v jednotlivých položkách.

Způsobilými náklady projektu jsou v souladu s článkem 28 a 29 Nařízení GBER náklady na inovace postupů a organizační inovace v následujících položkách:

• náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací

9 Metodika hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací schválené usnesením vlády dne 8. února 2017 č. 107

„Poradenskými službami v oblasti inovací“ se přitom rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany a využívání nehmotného majetku a používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy.

„Podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází a knihoven, průzkum trhu, laboratorní služby, označování, zkoušení a certifikace kvality za účelem vývoje efektivnějších výrobků, postupů nebo služeb.

Uchazeč ve zdůvodnění nákladů v této položce rovněž uvede, jakým způsobem bude vybrán dodavatel, tj. zda existuje dostatečný okruh subjektů nabízejících služby s potřebnou specifikací nebo zda požadovaná služba (laboratorní testy, certifikace apod.) je nabízena pouze jedním nebo několika málo subjekty. Viz také osnova návrhu projektu, bod 3, případně bod 4.

• osobní náklady

Osobní náklady zahrnují náklady / výdaje na mzdy nebo platy a povinné odvody na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a další zákonné povinnosti zaměstnavatele nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných právních předpisů (např. fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele apod.).

V případě náhrad jsou způsobilými náklady / výdaji náhrady za dovolenou, svátky a nemoc (a to poměrná část odpovídající úvazku zaměstnance na řešení projektu, u zaměstnanců přijatých nově na základě pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu pak v plné výši).

Odměny mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a podílí se na řešení předmětného projektu, přičemž vyplacení odměn musí být odůvodněno.

Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému nebo jinému obdobnému předpisu příjemce.

• náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt

Náklady na nástroje a vybavení zahrnují část odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného použití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků, maximálně do výše daňových odpisů.

Do způsobilých nákladů tedy nelze zahrnout pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

• náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek

Náklady na smluvní výzkum představují náklady / výdaje vzniklé přenesením části činnosti projektu, a to charakteru průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje, na dodavatele.

Pro náklady na zakoupené poznatky či patenty platí následující definice obvyklých tržních podmínek:

„Obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení.

Do nákladů na zakoupené poznatky či patenty lze uplatnit zejména část odpisů příslušného dlouhodobého nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného použití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků, maximálně do výše daňových odpisů. Nelze uplatnit pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

• ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu

Ostatní provozní náklady představují zejména náklady / výdaje na materiál, zásoby, drobný hmotný a nehmotný majetek, opravy a udržování dlouhodobého majetku, vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, cestovní náklady / výdaje spojené s pracovními cestami.

• režijní náklady

Doplňkové (režijní) náklady jsou náklady / výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (resp. jejich část), a to zejm. náklady / výdaje na energie, administrativní zabezpečení, pomocný personál, jinde neuvedené služby atd., které však nelze cele (v přesné výši) k danému projektu přiřadit.

Jako metoda pro uplatňování (účtování) doplňkových (režijních) nákladů je přípustná po celou dobu realizace projektu pouze metoda tzv. flat rate, a to do výše max. 25 % objemu z přímých uznaných nákladů dle Nařízení GBER (a to v každém roce řešení projektu), to znamená, že režijní náklady jsou takto omezeny bez ohledu na svou skutečnou výši (metodu „skutečných nákladů“ neboli full cost uplatnit nelze).

Způsobilými náklady projektu mohou být i další náklady, které nejsou způsobilé dle výše uvedeného vymezení položek podle článku 28 a 29 Nařízení GBER a poskytovatel je podpoří v režimu Nařízení de minimis:

• „de minimis - neinvestice“ – v této položce lze uplatnit další náklady související s řešením projektu, například náklady související s inovací produktu / produktů, jimž je přizpůsobován výrobní postup nebo procesy organizace, jež představují hlavní náplň projektu; uznatelné jsou v této položce také náklady na přípravu žádosti o dotaci a další podobné administrativní náklady.

• „de minimis - investice“ – v této položce lze uplatnit další náklady související s řešením projektu, a to povahy nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku (uplatňována je pořizovací cena).

Náklady z obou „de minimis“ položek souhrnně nesmí přesáhnout 50 % (tedy polovinu) z celkových plánovaných a poskytovatelem schválených nákladů projektu.

Nezpůsobilými náklady (které nelze uplatnit ani v položkách „de minimis“) jsou např.:

- daň z přidané hodnoty (u příjemců, kteří jsou plátci této daně, a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části),

- jiné daně (silniční daň – nejde-li o poměrnou část při používání vozidla při řešení projektu; daň z nemovitosti, daň darovací, dědická, apod.),

- celní a správní poplatky,

- náklady na pohoštění, dary a reprezentaci,

- náklady/výdaje na pořízení budov a pozemků,

- náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí (např. leasing, aj.),

- výdaje na záruky, úroky, bankovní poplatky, kursové ztráty,

- úroky z dluhů, manka a škody,

- výdaje související s likvidací příjemce, nedobytné pohledávky,

- další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu.

7. Výše a způsob poskytnutí podpory

Maximální výše účelové podpory jednoho projektu je stanovena na 25 mil. Kč. Podpora bude poskytována formou dotace právnickým osobám.

Podpora bude příjemci poskytována v termínech a za podmínek stanovených Smlouvou (vzor viz Příloha IV. zadávací dokumentace) v souladu s §10 Zákona.

Intenzita podpory, stanovená jako procento uznaných nákladů projektu, může dosáhnout za nákladové položky podle Nařízení GBER nejvýše 50 % uznaných nákladů.

Na náklady uznané v položkách „de minimis“ bude poskytnuta podpora v režimu Nařízení de minimis a může dosáhnout až 100 % těchto nákladů. (Tyto náklady mohou tvořit nejvýše polovinu celkových plánovaných nákladů projektu, viz také kapitola 6).

Při poskytnutí podpory k položkám „de minimis“ bude výše podpory zároveň snížena o částku jiné podpory, která byla případně uchazeči poskytnuta dle Nařízení de minimis v rozhodném období 3 let, a to tak, aby nedošlo k porušení podmínek Nařízení de minimis (tzn. nesmí být překročena částka podpory 200 tis. EUR v daném fiskálním období 3 let, přičemž pro přepočet se použije směnný kurz Evropské centrální banky platný v den podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace).

Na poskytnutí podpory není právní nárok.

8. Návrh projektu, přílohy a způsob podání žádosti o podporu

Žádost o podporu projektu podává uchazeč prostřednictvím přihlášky a stanovených příloh do datové schránky poskytovatele.

Datová schránka: bxtaaw4

Lhůta pro podání žádosti je stanovena na 15. května 2020 do půlnoci.

Datovou zprávu uchazeč v předmětu označí „2. veřejná soutěž - program CFF“.

Zpráva musí být zaslána z datové schránky uchazeče, zaslání tedy nelze delegovat na jinou osobu.

Za návrh projektu a tedy žádost o poskytnutí účelové podpory formou dotace podle rozpočtových pravidel se považuje kompletní žádost (tj. nejen vlastní obsah předloženého projektu zpracovaný dle povinné osnovy v Příloze II. této dokumentace, ale také vyplněná přihláška, včetně čestného prohlášení a další dokumenty, které xxxxxxx přiloží).

Žádost musí být zpracována v českém jazyce, pokud není u konkrétních údajů ve formuláři přihlášky stanoveno jinak. Přikládaný profesní životopis hlavního řešitele projektu může být v jazyce českém, slovenském nebo anglickém a nemá stanovený formát / vzor.

Jednotlivé dokumenty se převedou a zašlou ve formátu .pdf s výjimkou přihlášky, která se zašle v editovatelném formátu .xls / .xlsx.

8.1. Rozsah zveřejňovaných údajů

Podáním žádosti uchazeč bere na vědomí povinnosti ke zveřejnění údajů v rozsahu, který vychází z rozpočtových pravidel, dále ze Zákona a z nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o IS VaVaI, a také z přímo použitelných předpisů EU upravujících poskytování veřejné podpory.

S žádostmi o podporu projektů bude nakládáno v souladu s vyznačeným stupněm důvěrnosti údajů (C / S podle číselníku IS VaVaI).

Zveřejňují se zejména následující údaje o podpořených projektech a jejich účastnících (podrobněji viz §2 nařízení vlády č. 397/2009 Sb.):

a) identifikační kód projektu, jeho název,

b) základní údaje o příjemci,

c) základní údaje o fyzické osobě odpovědné příjemci za odbornou úroveň projektu (řešitel),

d) termín zahájení a ukončení řešení projektu podle smlouvy o poskytnutí podpory, termín zahájení a ukončení poskytování účelové podpory a stav průběhu řešení projektu, případně jeho odůvodnění, a informace o změnách smlouvy o poskytnutí podpory,

e) předmět a cíle řešení projektu,

f) uznané náklady projektu, výše účelové podpory.

Poskytnutí příslušných údajů uchazečem poskytovateli (pokud nebyly poskytnuty již v samotné žádosti) bude jednou z podmínek pro poskytnutí podpory projektům vybraným k podpoře.

V průběhu a po ukončení řešení projektu jsou (v souladu s výše citovaným nařízením vlády) předávány rovněž údaje o výsledcích projektu, a to do části RIV IS VaVaI.

V souladu s čl. 9 odst. 1 písm. c) Nařízení GBER budou dále zveřejněny informace týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 tis. EUR (přepočteno podle kurzu ECB platného ke dni poskytnutí podpory projektu).

Při poskytnutí podpory na náklady uvedené v položce „de minimis“ budou zveřejněny příslušné údaje o této podpoře v registru podpor de minimis v souladu s Nařízením de minimis.

Smlouva o poskytnutí dotace a její dodatky se budou zveřejňovat v termínech, způsobem a v rozsahu, které vyplývají ze zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).

(Souhrnné informace o nakládání s osobními údaji v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu lze nalézt zde: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxx/.)

9. Další práva / povinnosti uchazeče a poskytovatele

- v souladu s §18 odst. 10 Zákona je uchazeč povinen písemně informovat poskytovatele

o změnách, které nastaly v době od podání návrhu projektu do případného uzavření smlouvy

o poskytnutí podpory, a které se dotýkají jeho právního postavení či údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na rozhodování poskytovatele, a to do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl;

- v souladu s §24 odst. 5 Zákona „Uchazeč může z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích kdykoliv odstoupit tím, že tuto skutečnost oznámí poskytovateli.“;

- poskytovatel si v souladu s §24 Zákona vyhrazuje právo zrušit vyhlášenou veřejnou soutěž a projektům hodnoceným v této veřejné soutěži podporu neposkytnout. Rozhodnutí o zrušení veřejné soutěže nebo o omezení počtu podporovaných projektů bude vycházet z celkového objemu prostředků přidělených MPO na podporu výzkumu, vývoje a inovací v příslušné položce státního rozpočtu;

- podpora může být poskytnuta pouze uchazečům, kteří splňují kvalifikační předpoklady (viz kapitola 3.2) a není proti nim vedeno žádné exekuční, insolvenční nebo konkurzní řízení, nevedou žádný soudní spor, jehož výsledek by mohl významně ovlivnit jejich majetkovou situaci, a ani neví o tom, že by se proti nim někdo chystal vést takový spor;

- účast uchazeče v Programu nevylučuje možnost jeho účasti v dalších programech, není však přípustná jakákoliv kumulace podpory poskytnuté na konkrétní projekt (činnosti) z Programu s jinou veřejnou podporou, proto je uchazeč povinen upozornit na veřejnou podporu identického nebo podobného projektu či části projektu, který řeší s podporou z veřejných rozpočtů (viz také binární kritérium č.2 a bod 2.1 povinné osnovy návrhu projektu v Příloze II. zadávací dokumentace);

- nedodržení některé z výše uvedených podmínek nebo postupu pro podávání žádostí

o podporu (kap. 8) bude mít za následek nezařazení žádosti o podporu projektu do veřejné soutěže (§21 Zákona);

- chybně vyplněné žádosti, žádosti nepřípustně upravované, nekompletní žádosti a žádosti, které nebudou jinak splňovat předepsané podmínky, nebudou zařazeny do veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy chybějící dokumenty o způsobilosti uchazeče budou doplněny na výzvu poskytovatele ve stanovené 5ti denní lhůtě;

- žádosti o podporu se uchazečům nevracejí, na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s podáním žádosti nevzniká uchazeči žádný nárok;

- předpokládaný termín uzavření Smlouvy vyplývá z §25 Zákona;

- rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže je konečné a nelze se proti němu odvolat.

10. Kontakty a další informace

Kontaktní osoba: Xxx. Xxx Xxxxxxxxx, xxxxxxxxx@xxx.xx, tel. x000 000 00 00 00 (doporučená doba pro

kontaktování – Po až Pá: 9 až 11 a 14 až 16 hod.).

Text vyhlášení veřejné soutěže a její podmínky jsou zpřístupněny na webové adrese MPO - xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxx/.

11. Seznam zkratek použitých v ZD a jejích přílohách

CEP Centrální evidence projektů, součást IS VaVaI

EU Evropská unie

IS VaVaI Informační systém výzkumu, vývoje a inovací (xxx.xxxx.xx) KETs Key Enabling Technologies (klíčové technologie)

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

RIV Rejstřík informací o výsledcích (součást IS VaVaI)

VaV výzkum a vývoj

ZD zadávací dokumentace

Nařízení GBER Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se

v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.

Nařízení de minimis Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

Smlouva smouva o poskytnutí podpory

Zákon Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje

a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů.

12. Seznam příloh zadávací dokumentace

Příloha I. – VZOR – Přihláška (po vyplnění ponechte ve formátu .xls / .xlsx, vyplňte všechny očíslované listy 1 až 4!)

Příloha II. – VZOR – Závazná osnova návrhu projektu (zpracovaný převeďte do formátu .pdf)

Příloha III. – Statut a jednací řád Rad podprogramů programu The Country for the Future Příloha IV. – Vzor Smlouvy o poskytnutí podpory

Document Metadata

Table of Contents

Zadávací dokumentace

Document Metadata