Zpravodaj: Petru Sorin DANDEA
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropská filantropie: nevyužitý potenciál
(průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví)
(2019/C 240/06)
Zpravodaj: Xxxxx Xxxxx DANDEA
Průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsed- nictví Rady | Dopis ze dne 20. 9. 2018 |
Právní základ | Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
Odpovědná specializovaná sekce | Zaměstnanost, sociální věci, občanství |
Přijato ve specializované sekci | 24. 4. 2019 |
Přijato na plenárním zasedání | 15. 5. 2019 |
Plenární zasedání č. | 543 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) | 132/5/15 |
1. Závěry a doporučení
1.1. EHSV plně oceňuje doplňující a inovativní přínos filantropie k sociální soudržnosti, který spočívá v posílení společných hod- not a zvýšení odolnosti naší společnosti. Výbor doporučuje, aby členské státy uznaly filantropii jako projev společenského závazku a angažovanosti, vytvořily jí prostor a zapojily filantropické subjekty do vhodných legislativních i nelegislativních iniciativ.
1.2. EHSV žádá členské státy, aby v souladu se svobodami a základními právy EU vytvořily pro filantropii příznivé prostředí, jež by podněcovalo filantropické činnosti a občanské aktivity, soukromé dárcovství na veřejně prospěšné účely a zakládání filantropických organizací, a zároveň aby zajistily, že vnitrostátní a unijní bezpečnostní opatření budou zohledňovat rizika, budou přiměřená a založená na důkazech a současně také zvýší transparentnost filantropických činností.
1.3. Sociální stát a sociální zabezpečení jsou dílem Evropy a zbytek světa jí je závidí. Výbor se domnívá, že členské státy by měly posílit sociální stát, evropský sociální model a systémy sociální ochrany, které jsou založené na daňové spravedlnosti a účinných poli- tikách zaměstnanosti. což zlepší doplňkovost filantropických organizací a jejich schopnost uspokojovat skutečné potřeby nejzranitel- nějších lidí a řešit problémy, které veřejné orgány nebo soukromý sektor v plné míře nepostihují.
1.4. S ohledem na to, že ústředním prvkem jednotného trhu EU je volný pohyb kapitálu, mělo by být podle EHSV prioritou EU a jejích členských států zajištění právního a praktického uplatňování této základní svobody v kombinaci se zásadou nediskriminace, a to s cílem usnadnit přeshraniční filantropické dárcovství a investice. Pro usnadnění filantropických činností je třeba také uvažovat o nadnárodních právních formách.
1.5. EU by účinek soukromých prostředků pro společný prospěch mohla zesílit, kdyby zavedla finanční nástroje, například pros- třednictvím programu InvestEU na rok 2018, jež by urychlily spolufinancování filantropie, stimulovaly společné investice a investice s větším sociálním dopadem a nabízely záruky s cílem omezit finanční rizika spojená s investicemi filantropických organizací do příslušného projektu. Mělo by se rovněž usnadnit zapojení do sociálních inovací.
2. Úvod
2.1. Ať se na filantropii podíváme z jakéhokoli úhlu, zlepšila životní podmínky lidí nejen v Evropě, ale i po celém světě. Jednotlivci, rodiny, sociální partneři, organizace občanské společnosti a podniky v celé Evropě přispívají ke společnému blahu, a pokračují tak v prastaré tradici, která šíří naši společnou lidskost a jasně doplňuje úlohu státu.
2.2. Individuální dárcovství ve všech svých podobách je pravděpodobně staré jako samotná komunikace mezi lidmi, zatímco organizované dárcovství (například v podobě nadací) má v mnoha evropských zemích své kořeny ve starověkém Římě. Evropa je současně rozmanitým kontinentem a filantropie je podmíněna rozdílnými dějinami a kulturou, hospodářskými a politickými pod- mínkami a pravidly.
2.3. V současnosti je filantropie jednou z forem sociální angažovanosti, angažovanosti ve veřejný prospěch, solidarity a aktivního občanství. Středobodem filantropie jsou jednotlivci, kteří mohou své soukromé prostředky dle uvážení vydávat na veřejně prospěšné účely, a tak podporovat nebo zakládat filantropické organizace, jež jsou vázané zásadou transparentnosti a odpovědnosti.
2.4. Svobody zakotvené ve Smlouvě o EU chrání filantropické toky. Na základě Listiny základních práv EU a konkrétně práva sdružovat se mohou občané svobodně vytvářet a organizovat struktury pro účely filantropie. Řada z nich prosazuje hodnoty EU uve- dené v článku 2 Smlouvy o EU, které zahrnují úctu k lidské důstojnosti, lidská práva a právní stát.
2.5. Filantropie usiluje o vytvoření společnosti zaměřené na sociální soudržnost, aktivní občanství, naplnění a rovné příležitosti, což jsou pro naši společnost významné hodnoty. Na jejich počátku je rozhořčení z nespravedlnosti, starost o nejzranitelnější osoby, soucit, touha po inovativní budoucnosti a odpovědnost za zachování cenné přírody a kultury. Tyto hodnoty jsou motivací a řada jed- notlivců i filantropických organizací nabízí řešení a hmatatelné výsledky.
2.6. Filantropie v Evropě zahrnuje různé typy dárců a filantropických subjektů. I když dosud nebyla provedena žádná jednotná, aktuální a ucelená studie o evropské filantropii, jež by se zaměřila na všechny členské státy EU, máme o tomto odvětví k dispozici něk- teré orientační údaje. Z údajů shromážděných Sítí dárců a nadací v Evropě (DAFNE) a analyzovaných US Foundation Centre v roce 2016 vyplynulo, že v Evropě je více než 147000 registrovaných „veřejně prospěšných nadací“s ročními výdaji dohromady ve výši přibližně 60 miliard EUR. Tyto údaje vycházejí z nejnovějších dostupných dat z 24 evropských zemí, včetně 18 členských států EU. Evropská síť pro výzkum filantropie (1) zveřejnila v roce 2017 studii, která nabízí ucelený přehled filantropického dárcovství domác- ností, podniků, veřejně prospěšných nadací a charitativních loterií ve 20 evropských zemích (19 členských států EU a Švýcarsko) a jež vychází z údajů z roku 2013. Odhaduje se, že příspěvky těchto 20 zemí na filantropii v Evropě dosahují nejméně 87,5 miliard EUR ročně (nižší odhad).
3. Úloha a význam
3.1. Filantropické iniciativy se zaměřují na společenská témata na místní, regionální, vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni. Filantropické dárcovství se zaměřuje na veřejně prospěšné účely, od podpory názorové plurality, inkluzivních společností, začleňování osob se zdravotním postižením, Romů a migrantů, lidských práv a právního státu po financování výzkumu a inovací, environmentál- ních záležitostí, umění a kultury, projektů sociální spravedlnosti, začínajících podniků a podniků sociální ekonomiky ve všech oblas- tech důležitých pro EU.
3.2. Rozmanitost filantropie umožňuje tomuto odvětví odhalit a podpořit velmi specializované oblasti a zasáhnout v nich v případech, kdy tržní a vládní subjekty mají jen omezené možnosti (2). Často urychlují inovace a rozvoj nových myšlenek. Filantrop- ické činnosti jsou výhodné v situaci, kdy jsou objevovány a zkoušeny nové metodiky k řešení společenských problémů. Filantropie se snaží, často úspěšně a někdy neúspěšně, ale vždy si vezme ponaučení a sdílí své osvědčené postupy.
3.3. Veřejné subjekty (například vlády států a místní orgány) v mnoha případech spolupracují v rámci partnerství s filantropickými subjekty a vzájemně se doplňují v činnostech, které posilují naši společnost. Účinek filantropie se zvětší, pokud ji podpoří i orgány veřejné správy. EHSV si je vědom toho, že filantropie pomáhá lidem, ale není součástí „evropského sociálního modelu“(sociální ochrana založená na solidaritě, veřejné služby, sociální dialog) a nemůže ho nahrazovat. Je si rovněž vědom toho, že filantropie nemusí těm nejchudším osobám stačit. Doporučuje, aby byly zachovány a rozvíjeny systémy sociální ochrany založené na solidaritě, a uznává podporu, kterou filantropické organizace těmto skupinám obyvatelstva poskytují.
3.4. Je otevřená každému, každý se může o něco podělit. V Evropě se každoročně zapojují miliony soukromých a firemních dárců a investorů. Jedná se především o nadšení, vděčnost a odhodlání v oblasti společenských otázek, která doplňují veřejná opatření. Jed- notlivci i organizace, včetně podniků, mohou k veřejně prospěšným záležitostem přispívat nejrůznějšími způsoby, může se jednat o filantropické dary a dárcovství nebo investice se sociálním dopadem s cílem vytvořit fondy podle rad dárců nebo o založení nezávislé, soukromé filantropické organizace s dlouhodobou vizí.
3.5. Filantropie má nadnárodní, přeshraniční i evropský rozměr, neboť problematika veřejné prospěšnosti (například rizika spo- jená se změnou klimatu nebo zdravotní rizika) nezná hranic a Evropané jsou čím dál mobilnější. Filantropické organizace a dárci proto v rostoucí míře spolupracují i přes hranice s partnery z celé Evropy, přestože přeshraniční filantropii brání existující právní překážky. Filantropické subjekty jsou rovněž zastánci globálních hodnot a iniciativ, jako jsou cíle udržitelného rozvoje či dohoda o klimatu, a prosazují jejich provádění na evropské, vnitrostátní a místní úrovni.
(2) Viz například případ belgické nevládní organizace Kick Cancer, která financuje výzkum v oblasti vývoje léků pro děti s rakovinou, xxxxx://xxxxxxx- xxx.xxx/?xxxxxxxxx.
3.6. Nadace a další filantropické organizace mohou rovněž působit jako „organizátoři“, kteří propojují různé zúčastněné strany, jichž je k řešení konkrétní výzvy zapotřebí.
3.7. Vlády některých států zavádějí přísnější pravidla omezující oblast působnosti filantropie nebo o jejich zavedení uvažují, mimo jiné pod tlakem čím dál negativnější veřejné diskuse o organizacích občanské společnosti (3). Pro vytvoření kultury dárcovství mají však zcela zásadní význam mechanismy podporující filantropii a celkově příznivé prostředí. Omezení prostoru působnosti může způsobit větší nedůvěru veřejnosti vůči pozitivní úloze, kterou občanská společnost hraje v podpoře rozvoje společnosti jako celku.
4. Překážky, které je nutno odstranit, aby se mohl plně rozvinout potenciál filantropie v Evropě
4.1. Aby bylo možné v plném rozsahu rozvinout její potenciál, potřebuje filantropie a její organizované podoby vstřícné prostředí na úrovni EU a členských států, mimo jiné příznivé sociálně-kulturní a právní prostředí stimulující filantropickou angažovanost. Studie Enlarging the Space for European Philanthropy (Rozšíření prostoru pro evropskou filantropii), kterou v roce 2018 vypracoval Xxxxxx Xxxxx (4), poukázala na to, že podniky se mohou v rámci jednotného trhu EU bez nepatřičných omezení volně pohybovat přes hranice v zájmu ziskových kapitálových toků, ale že totéž neplatí v případě filantropických organizací ani filantropických toků. Prostor působnosti filantropie navíc ohrožuje znepokojující vývoj spojený s omezeními, které některé země EU zavádějí u zahraničního financování, jakož i větší požadavky na bezpečnost.
4.2. Organizovaná filantropie je hlavním partnerem v občanském dialogu, který je třeba důrazněji prosazovat (5). Filantropické organizace a dárci čím dál více spolupracují napříč hranicemi i s partnery, potýkají se však s různými právními, správními a fiskálními překážkami:
— Zaprvé se filantropické organizace před zahájením své činnosti v jiné zemi musí někdy zaregistrovat. Právní subjektivita není v zahraničí vždy uznávána.
— Zadruhé ve většině zemí neexistuje právní předpis upravující přesun sídla filantropické organizace za hranice, a proto je tento pro- ces spojen s vysokou mírou právní nejistoty.
— Filantropické subjekty se nemohou slučovat přes hranice jako podniky.
— Vlády by měly upustit od postupného omezování pobídek pro dárcovství určené filantropickým organizacím a jejich sponzorství, a to i v přeshraničním kontextu, zejména u těch organizací, které nabízejí služby, které trh ani veřejné orgány nenabízejí.
4.3. Navíc jsou zaváděna omezení zahraničního financování, a zatímco by filantropické financování v souladu se zásadou volného pohybu kapitálu v EU mělo volně proudit, omezují bezpečnostní politiky na vnitrostátní i evropské úrovni příležitostně daný prostor. Program pro bezpečnost je sice velmi důležitý a je naším společným zájmem, musíme však být obezřetní, pokud jde o možné nezam- ýšlené důsledky pro toto odvětví. Politická opatření musí zohledňovat rizika a být přiměřená.
4.4. Odvětví filantropie se také aktivně zabývá otázkou extremismu a poskytování humanitární pomoci. Poznatky a odborné zna- losti jsou při řešení takových problémů výhodou.
4.5. Politické prostředí: na vnitrostátní a zejména na evropské úrovni je třeba zlepšit vnímání doplňkovosti filantropie v souvislosti s veřejnými opatřeními. Evropské orgány se ve svých rozpravách filantropii zatím příliš nevěnují.
(3) Viz studie Agentury EU pro základní práva o prostoru pro občanskou společnost, která byla zveřejněna v roce 2018 a v níž jsou uvedeny výzvy občanské společnosti v jednotlivých zemích EU týkající se oblasti filantropie – xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx/0000/xxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxx- society-orgs-human-rights-eu.
(4) Enlarging the Space for European Philanthropy (Rozšíření prostoru pro evropskou filantropii).
(5) Akční plán styčné skupiny EHSV pro provádění čl. 11 odst. 1 a 2 SEU.
(6) Boosting cross-border philanthropy in Europe: towards a tax-effective environment (studie EFC-TGE) (Podpora přeshraniční filantropie v Evropě: na cestě k daňově příznivému prostředí), Xxxxx Xxxxxxx a Xxxxxx Xxxxxxx, květen 2017.
5. Nárůst filantropie a její potenciál
5.2. Filantropické dárcovství a angažovanost se v různých evropských zemích trvale rozrůstají, především v posledních letech. Filantropické barometry tento nárůst zaznamenávají po celé Evropě.
5.3. Roste také komunitní angažovanost a místní filantropie. Pro sociální soudržnost mají v současné době v celé Evropě stěžejní význam nadace společenství.
5.4. Mladší generace klade obzvláště důraz na veřejný prospěch a angažuje se nejrůznějšími novými způsoby. Výzkumní pracovníci upozorňují na globální pohyb, nové hodnoty a pozitivní dopad technologického vývoje (skupinové financování, sociální média, globální příčiny nemající hranice, ale také typicky místní iniciativy řadových občanů). Rozhodující význam mají sociální investice.
5.5. V Evropě hrají v oblasti filantropie velmi důležitou úlohu také ženy. Jejich filantropická angažovanost roste. Ženy v této oblasti jednají zpravidla aktivněji a inkluzivněji, mají zájem setkávat se lidmi, které finančně podporují, spolupracovat s podobně naladěnými lidmi a osobně se zapojovat do záležitostí, které řeší. Často se zaměřují na složitější problémy, například genderově podmíněné násilí a zdraví.
5.6. Podpora druhých se stává nedílnou součástí činnosti podnikového sektoru. Filantropická angažovanost je součástí strategií sociální odpovědnosti podniků v celé Evropě a tyto strategie posiluje. Čím dál více podniků různé velikosti využívá svých finančních prostředků, výrobků, znalostí a času ve veřejný prospěch.
6. Jak posílit filantropii v Evropě
6.1. Uznat filantropii: uznat přínos filantropie k sociální soudržnosti, který spočívá v posílení společných hodnot a zvýšení odol- nosti naší společnosti. Podporovat filantropii jakožto projev společenského závazku. Spolupracovat s filantropickými subjekty a vytvořit prostor pro právní a správní předpisy na podporu této formy sociální angažovanosti.
6.2. Umožnit a hájit filantropii: vyzvat členské státy, aby pro filantropii vytvořily příznivé prostředí. Zajistit, aby vnitrostátní a evropská bezpečnostní opatření zohledňovala rizika, byla přiměřená a založená na důkazech. Neodrazovat od filantropických a občanských aktivit. V rámci spravedlivého daňového systému motivovat k soukromému dárcovství na veřejně prospěšné účely.
6.3. Usnadnit přeshraniční filantropii: volný tok kapitálu je ústředním prvkem jednotného trhu EU. Zajištění právního a praktického uplatňování této základní svobody v kombinaci se zásadou nediskriminace, a to s cílem usnadnit přeshraniční filantropické činnosti. Rozhodující význam mají přeshraniční investice od filantropických organizací. Pro usnadnění filantropických činností je třeba také uvažovat o nadnárodních právních formách.
6.4. Spolufinancování a společné investice ve veřejný prospěch a v zájmu silnější občanské společnosti: usnadnit využívání nástrojů pro sociální inovace a uzavírání strategických partnerství s filantropickými subjekty. EU by účinek soukromých prostředků pro společný prospěch mohla zesílit, kdyby zavedla finanční nástroje, jež by usnadnily spolufinancování a stimulovaly společné investice ve spo- lupráci s filantropickými organizacemi.
(7) xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx/XXXXXXX_XXXX/XXXXXXX/XXX/XXX-xx000x000x00xxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx0xxXxxxxxx0.xxx.
(8) Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě – Rada EU, 7. prosince 2015.
6.5. Přijímat inovace: žijeme v době, která je pro filantropii úžasně vhodná. Inovativní přístupy, jako jsou sociální investice, dlu- hopisy se sociálním dopadem, společensky odpovědné investování a riziková filantropie, přinášejí průlomové výsledky a jsou inspirací pro tradiční pojetí dobročinnosti a podnikových postupů. Nové technologie a sociální média dovolují rychle se zapojovat do nových činností a situaci ovlivňovat. Filantropii v celé Evropě nabízejí nové možnosti tzv. „Data for Good“(údaje pro dobrou věc) a digitalizace. V současnosti je vytvářena nová evropská digitální platforma pro přeshraniční dárcovství, jež by měla dárcům z celé Evropy umožnit podporovat organizace v celé Evropě. Veřejné i soukromé zainteresované strany by měly tyto iniciativy podporovat a rozvíjet, aby se filantropie stala cílenější a měla větší dopad.
V Bruselu dne 15. května 2019.
Předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Xxxx XXXXXX