Ministerstvo práce a sociálních věcíodbor koncepce sociálních služeb a sociální práce

Zásadním problémem v ČR je nedostatečná kapacita ambulantních, terénních i pobytových sociálních služeb, což také vedlo k vyšší míře hospitalizací a velkému tlaku na sektor nemocniční péče. Zároveň se projevila personální absence zdravotnického personálu i pracovníků v sociálních službách a dalších profesí. Z tohoto důvodu je nutné do budoucna zajistit efektivní nakládání s lidskými zdroji, možnostmi státního rozpočtu a nastavit vhodnou proporcionalitu s dodržením zásad péče v rámci principu nezávislého života, svobody volby v péči o vlastní osobu a individualizovaný přístup. To je i předmětem tohoto dokumentu, který v souladu s věcným zaměřením výzvy, primárně nastavuje materiálně technické podmínky pro obnovu a zkvalitnění materiálně technické základny stávajících sociálních služeb, přičemž časový rámec plnění a realizace projektu jsou stanoveny výzvou. Tento materiál upravuje podmínky, které je nutné dodržet jak při rekonstrukci stávajících objektů, kde se poskytují sociální služby, tak i pro vznik nových vhodných objektů. Materiálně technické a provozní charakteristiky jsou provázány s kritérii sociálních služeb komunitního charakteru a vycházejí z myšlenky, že být sociálně začleněn, znamená být i součástí komunity. Tato kritéria stanovují parametry vnitřního uspořádání sociálních služeb komunitního charakteru a vytváří předpoklady pro naplňování vize procesu transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Cíle, které budou postupně naplňovat tento proces, nesou znaky života v přirozeném prostředí podle vlastní volby, nezávislosti na sociální službě při zachování dostupnosti jejího využití, rozvoje společenských vztahů a rolí s právy a povinnostmi, které jsou běžné pro život každého člověka. Tyto standardy mají komplementární vztah s kritérii standardy kvality sociálních služeb a kritérii transformace a deinstitucionalizace. Věcné podmínky v tomto dokumentu z těchto kritérií vycházejí, nicméně reflektují nedostatečnou kapacitu sociálních služeb poskytovaných v komunitě, kdy je zároveň návrh řešení tohoto nedostatku plně spojen s možností vytvořit vhodné prostředí, kde se propojuje sociální a zdravotní péče do jedné, včetně udržení reálné výše dopadu provozních nákladů na státní rozpočet. To je také v souladu i s cílem, který schválila vláda v Národní strategii rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025.

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKO – PODPORA NEZÁVISLÉHO ŽIVOTA

• Cílem poskytování služeb sociální péče je, pomoci klientům zajistit jejich fyzickou i psychickou soběstačnost, podpořit život v jejich přirozeném prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSS“) i Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (dále jen

„CRPD“), v sobě zakotvují podpůrné aktivity a projevy svobodné vůle, nezbytné pro „nezávislý způsob života“, uplatňování individuálního přístupu a začleňování osob do společnosti. Lze je považovat za základní premisy při naplňování kritérií nezávislého života, spolu se zachováním fyzické a duševní integrity na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením musí mít přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná

pro nezávislý způsob života, začleňování do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci. Komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti musí být přístupné, a to i osobám se zdravotním postižením, spolu s akceptováním jejich specifických potřeb.

• Ustanovení § 38 ZSS zakotvuje právo na život v co nejméně omezujícím prostředí. Provádí článek 19 CRPD, který zakotvuje právo na nezávislý způsob života a život v komunitě. Sociální služby musí směřovat k co největší samostatnosti klienta v přirozeném prostředí a maximálnímu možnému zapojení klienta do běžného života komunity. Dle nálezu Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2637/17 ze dne 23. 1. 2018, v ideální situaci plné realizace tohoto práva lidí s postižením by měly být k dispozici sociální služby různého druhu a charakteru, aby si člověk mohl vybrat a užívat ty, které nejvíce vyhovují jeho potřebám, poskytují pomoc a podporu s minimálním omezením. Xxxxxxx moc svými intervencemi (i touto výzvou) musí postupně usilovat o dosažení této ideální situace a činit přiměřené kroky k zajištění co nejširšího spektra a co nejméně omezujících sociálních služeb.

• Standardem a východiskem, směrem k podpoře nezávislého života jsou v pobytových službách ke zvýšení úrovně bydlení klientů nastaveny parametry pro bydlení v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích. Z provozního hlediska se domácnosti řídí podle přání a potřeb klientů v rámci možností poskytovatele, spolu se zachováním standardů kvality poskytování sociálních služeb. Domácnosti v bytových domech jsou pro klienty i jejich návštěvy přístupné z veřejné komunikace nebo na ni navazující přístupové komunikace.

• Zásadní je vnitřní uspořádání a fungování, což v praxi znamená: maximálně dvě lůžka (dle přání klienta nebo jedná-li se o partnerský pár apod.) na pokoji nebo mít možnost volby a zvolit si z pozice klienta, místo, čas a druh stravování, nikoliv podpora centrální jídelny, dále mít možnost, připravit si určité druhy stravy přímo v pokoji s kuchyňským koutem či ve společné kuchyňce. Podmínky života v pobytových službách sociální péče se tak maximálně snaží přiblížit podmínkám běžného života mimo sociální službu.

• Vedle pobytových sociálních služeb je nutné plně podporovat služby jako osobní asistenci, podporu samostatného bydlení, sociální rehabilitaci a sociálně terapeutické dílny. Jedná se tedy o vytvoření zázemí pro terénní a ambulantní sociální služby, které vhodně doplňují systém péče v přirozeném prostředí.

• Rozvoj nové sociální infrastruktury je i podpora zaměstnanosti v regionech a získání zaměstnání u nezaměstnaných, kteří mají např. z důvodu věku či péče o blízkého problém s nalezením práce.

• Bezpečné prostředí: zajištění bezpečnosti v rámci asistivních a dalších technologií, dle potřeb uživatelů, které musí respektovat důstojnost a soukromí klientů. Neměly by je zatěžovat, omezovat v pohybu nebo je dostávat do jakýchkoli nepříjemných situací svojí složitostí, měly by se vyvarovat, respektive omezit využívání video/akustických prvků, silně směřujících k možné invazi a narušení soukromí klienta.

• Využití materiálně technického standardu M1 a M2 u DZR a DS se odvíjí od potřeb jednotlivých klientů a vhodnosti pro určité cílové skupiny, kdy obecně se dá říct, že M1 je spíše určen pro osoby se zdravotním postižením a tzv. specifické cílové skupiny s vysokou intenzitou potřeby péče. Standard M2 je vhodnější pro osoby závislé na péči z důvodu stáří. „K rozhodování rekonstruovat či stavět nový objekt je třeba přistupovat tak, že materiálně-technický standard M2 této výzvy je určen pro taková DZR a DS, jejichž klienty (cílová skupina) jsou/budou senioři zcela závislí na péči.“ Pro ostatní cílové skupiny platí M1.

• Po celou dobu udržitelnosti je ve všech sociálních službách, jejichž objekty jsou postavené či rekonstruované z prostředků NPO nutné aplikovat princip subsidiarity potřeby péče, tedy při vstupu klienta do pobytové služby péče posuzovat, jestli jsou již vyčerpané ostatní zdroje péče a je nezbytné poskytnout péči v této formě. Dané posouzení bude součástí dokumentace klienta.

Nastavení pravidel bezpečnosti pro klienty a pracovníky

• Vytvoření prostředí, které je příznivé pro změnu schopností k fungování v životě

o Klientům budou poskytnuty nezbytné prostředky, umožňující jim vykonávat volbu a kontrolu nad

svými životy a činit svobodně všechna rozhodnutí, s tím související.

o Činnosti, které podporují život v přirozeném prostředí, příklad: maximálně dvě lůžka na pokoji, volba režimu dne (časy stravování, místo stravování, umožnění konzumace jídla na pokoji či menších prostorech zařízení), vytvoření menší společenské místnosti.

o Je nutné nastavit systém tak, aby klienta podporoval a odstraňoval bariéry – například možnost jít kdykoliv mimo budovu na procházku, na zahradu, wifi připojení v celém areálu.

o Klient musí mít přístup k dopravě, informacím, komunikaci, místu pobytu, každodenním pravidelným zvykům, zaměstnání, vzdělávání, osobním vztahům, ošacení, výživě, hygieně a zdravotní péči, náboženským, kulturním, sexuálním i reprodukčním právům.

• Individuální přístup a posílení identity klientů

o Princip individuálního přístupu ke každému klientovi bez ohledu na jeho rasu, barvu, původ, pohlaví, těhotenství a mateřství, občanskou, rodinnou a profesní situaci, genderovou identitu, sexuální orientaci, jazyk, náboženství, politické a jiné názory, národní, etnický či společenský původ.

o Rozvoj osobní identity a osobnosti klientů: tím, kde žijeme a s kým, co jíme, jakou máme organizaci dne, zda jsme radši uvnitř či venku, máme na stole ubrus, či vázu s květinami, jakou posloucháme hudbu.

o Individuální volba klienta sociální služby není omezena službou (tj. i místem pobytu), ale zahrnuje všechny aspekty životního uspořádání člověka: denní program a rutinu, stejně jako způsob života a životní styl člověka, pokrývaje soukromé i veřejné sféry každodenního i dlouhodobého rozměru. Nezávislost formou osobní autonomie znamená, že klientovi nebude upřena příležitost volby a kontroly ohledně osobního životního stylu a každodenních aktivit.

o Volba poskytované sociální služby je realizována na základě individuálních požadavků

a osobních preferencí osoby, která o sociální službu žádá.

o Individualizovaná podpora v sociální službě musí být dostatečně flexibilní na to, aby se sociální služba přizpůsobovala požadavkům klientů a nikoli naopak.

o Sociální službu je nezbytné nastavit tak, aby navazovala na zaměstnávání, vzdělávání nebo politické a kulturní aktivity, podpůrné služby, které klienta posilují a umožňují mu udržovat kontakt s příbuznými a dalšími, dále v oblasti účasti na politickém a kulturním životě, v oblasti volnočasových zájmů, aktivit a cestování,

▪ stejně jako v oblasti rekreace, a to podle individuálních potřeb a volby klienta, s ohledem na jeho finanční možnosti.

o Poskytování sociální služby klientovi vychází z potřeb, přání a zájmů klienta, jeho nepříznivé sociální situace, jsou zjišťovány jeho zdroje a schopnosti.

o Bydlení v sociální službě odpovídá potřebám klienta (typ ubytování, spolubydlící apod.).

o Volba způsobu stravování klienta záleží na něm, a to i v případě, zda si jídlo objedná a jaké, pokud

toho je s ohledem na svůj zdravotní stav schopen

o Klient má reálnou volbu, jak bude probíhat jeho běžný den.

o Klient se podle svých možností zapojuje do sebeobslužných denních činností.

o Klient se aktivně podílí a účastní průběhu a realizace péče za podpory zaměstnanců.

o Poskytování sociální služby klientovi je průběžně vyhodnocováno.

o Sociální služba podporuje klienta v samostatnosti, respektuje jeho očekávání, přání a potřeby.

o Zaměstnanci poskytovatele jsou metodicky vzděláváni a vedeni k individuálnímu přístupu

ke klientům

o Sociální služba je organizována tak, aby umožňovala individuální přístup ke každému klientovi, a to i v počtu zaměstnanců a organizaci služeb/rozpisu služeb. Jsou pravidelně organizovány porady. Je nastaven a realizován systém předávání informací o klientech, s cílem individualizace péče a podpory.

o Sociální služba podporuje začleňování klientů do komunity (využívání běžných služeb, naplňování spirituálních a duchovních potřeb apod.).

▪ Fungování v rodinném prostředí, které analogicky vytváří podmínky pro rozvoj profesního osobního vztahu ke klientům, kdy se minimalizuje počet klientů na pracovníka a pracovník nepracuje s klienty v celém zařízení, potkává se s klienty pouze v několika jednotkách (viz. níže + personální standard)

▪ Poznámka:

o U druhů sociální služeb, u nichž není rozepsán materiálně technický standard platí, že

v kolaudačním rozhodnutí musí být jako účel stavby uvedeno poskytování sociálních služeb.

o U personálních standardů, které nejsou definovány, platí stávající podmínky a rozhodnutí

o registraci, příslušného registrujícího orgánu.

1. MATERIÁLNĚ TECHNICKÝ STANDARD (MTS) PRO DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM (DZR) A DOMOVY PRO SENIORY (DS) (standard M1)

1.1. PARAMETRY MTS

1.1.1. KAPACITA

Počet klientů

Cílem sociální služby je sociální začlenění klientů do společnosti. Proto musí poskytovatel podřídit materiální a technické podmínky tomuto cíli. Předpokladem k naplnění podmínek nezávislého života klientů je rovněž v tomto směru také provozní i personální zabezpečení, spolu s vytvořením reálných investičních záměrů a kalkulací při potřebnosti výstavby, rekonstrukcí či zázemí pro poskytování sociální služby. U standardu M1 jde o rozdělení kapacity jako u domu bytového charakteru tak, aby byly vytvořeny samostatné bytové jednotky nebo tzv. domácnosti vždy pro maximálně 6 klientů v jedné domácnosti, kterou tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí.

Domácností domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je byt, nejméně jednopokojový s kuchyní nebo kuchyňským koutem a vlastní koupelnou (sprcha nebo vana), toaleta je buď samostatná, nebo může být v koupelně.

Maximální kapacita se stanovuje na 18 osob s vyšší mírou podpory nebo 12 osob s nižší mírou podpory v jedné budově, pod jednou střechou, při kapacitě nad 6 osob vždy minimálně ve dvou domácnostech.

Pokoje klientů mohou být také dvoulůžkové, zejména pokud dotčené osoby projeví zájem o společné bydlení. Klient by měl mít možnost volby a zvolit si ze svého pohledu zachování soukromí a intimity pro svoji osobu takovou variantu, jaká je mu nejbližší z hlediska způsobu společného soužití a rozhodnout se v rámci dispozičního vyčlenění kapacit, jaký druh lůžka chce či nechce v daném pokoji sdílet. I v případě oboustranného zájmu dvou klientů, společně sdílet pokoj, je možné na přání a na základě vzájemné dohody klientů, v rámci zachování jejich soukromí a intimity, vizuálně i akusticky oddělit části pokoje (plochy bydlení) způsobem, aby byly výše zmíněné možnosti zachovány. Kapacita objektu musí být dále rozdělena jako dům bytového charakteru tak, aby byly vytvořeny samostatné bytové jednotky nebo tzv. domácnosti vždy pro maximálně 6 klientů v jedné domácnosti. Definice domácnosti viz slovníček pojmů.

Počet klientů/lůžek na pokoji

Standardem jsou jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje. Pokoje nesmí být průchozí.

Za maximální úhradu podle prováděcího právního předpisu dostane klient maximálně 2lůžkový pokoj,

tzn. 1-2lůžkový pokoj.)

Odůvodnění:

Soukromí patří k základním lidským potřebám. Pro uplatnění sociálních kontaktů, setkávání s jinými lidmi, slouží společné, společenské prostory.

Viz čl. 5.2.2.6 normy ČSN 73 4301 Obytné budovy, kde je uvedeno: „Žádná obytná místnost nemá být určena pro spaní více než dvou osob.“. Důležitým zdůvodněním je udržení soukromí pro klienty.

Velikost pokojů

Úprava pro DZR a DS (tolerance +- 10 %):

• jednolůžkový pokoj: min. velikost pokoje pro jednu osobu 12 m². Objem místnosti min. 30 m³. TPPO (těžce pohybově postižené osoby) ČSN 73 4301 Obytné budovy: ložnice s jedním lůžkem min. 12 m². Objem místnosti min. 30 m³.

Přístup k lůžku u TPPO (těžce pohybově postižené osoby) ze tří stran.

• dvoulůžkový pokoj: min. velikost pokoje pro dvě osoby 20 m². Objem místnosti min. 50 m³. TPPO (těžce pohybově postižené osoby) ČSN 73 4301 Obytné budovy: ložnice se dvěma lůžky min. 25 m². Objem místnosti min. 50 m³.

Přístup k lůžku u TPPO (těžce pohybově postižené osoby) ze tří stran.

Dle § 43, odst. 5, Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby: Pokud je předsíň pokoje, musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace musí být průchozí šířka předsíně minimálně 1 500 mm a délka minimálně 2 200 mm; nemusí být od pokoje oddělena dveřmi.

Světlá výška pokoje musí být minimálně 2600 mm. V části pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje – viz § 43, Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

o technických požadavcích na stavby. Objekty, které mají již kolaudační souhlas/rozhodnutí k užívání stavby jako (rodinný dům, bytový dům – např. nákup nemovitosti) a splňují všechny parametry a podmínky pro poskytování kvalitních, dostupných sociálních služeb, nesou znaky života v přirozeném sociálním prostředí, je možná tolerance výšky stropu (max. minus 10 % z dané výšky místnosti), vyžaduje-li to odůvodněná potřeba klienta a není to v rozporu s příslušnou legislativou.

Odůvodnění:

Doporučení k úpravě normy vychází z Vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

Jde o minimální prostory pro kvalitní bydlení a pohyb lidí se sníženou schopností pohybu. Lze předpokládat, že časem se schopnost pohybu může snižovat

Vybavení domácnosti

Každá domácnost musí umožňovat klientům služby uspokojování základních lidských potřeb na stejném principu, jako v běžné domácnosti.

Domácností domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je byt, nejméně jednopokojový s kuchyní nebo kuchyňským koutem a vlastní koupelnou (sprcha nebo vana), záchod je buď samostatný, nebo může být v koupelně. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě (§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby). Velikost těchto prostor musí být uzpůsobena individuálním potřebám klientů a odpovídat zákonným i podzákonným předpisům ČR.

Domácnost odráží individualitu svých klientů, a to i s ohledem na ostatní členy domácnosti, obytné prostory mají osobní charakter. Vybavení odpovídá potřebám klienta a je vybíráno s ohledem na jeho přání a možnosti. Vybavení pro podporu soběstačnosti vychází z potřeb klientů.

Kontrola klienta nad vlastním teritoriem: Klienti mají možnost zamykání pokoje, skříněk, zásuvek, pro své soukromé věci. Volně se mohou pohybovat ve vnitřních i venkovních prostorech zařízení při dodržení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví, s přihlédnutím k přípustné míře rizika podle své fyzické i psychické soběstačnosti, za účelem naplňování svých individuálních potřeb.

Odůvodnění:

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

§ 4

Plochy bydlení

(1) Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení.

§ 6

Plochy občanského vybavení

(1) Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem.

(2) Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.

Listina základních práv a svobod, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižním (viz článek 9 Přístupnost, čl. 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti aj.).

Společenské prostory

Místnost zřizovaná pro společné setkávání (klientů navzájem a klientů s návštěvami) musí splňovat obecné, technické a hygienické normy. Minimální plocha místnosti 18 m² (22 m²). Za tuto místnost lze považovat také běžnou jídelnu pro klienty za předpokladu, že není v daném okamžiku určena ke svému původnímu účelu. Klientům a jejich návštěvám je nutné zajistit celodenní důstojné prostory k sezení. V případě, že dispoziční členění budovy neumožňuje zřízení této místnosti, není nutné tuto zřizovat za účelem společného setkávání klientů. Přirozeným osobním prostorem pro přijímání návštěv je tedy pokoj klienta.

Odůvodnění:

Pro dlouhodobé či trvalé bydlení je pro člověka nezbytné mít prostor pro vlastní soukromí i prostor pro sociální interakce. Je vhodné zvolit takové prostory, které poskytnou příjemné a bezpečné místo pro setkávání klientů navzájem a klientů s lidmi žijícími mimo zařízení. Minimální plochy místnosti převzaty z normy ČSN 73 4301 Obytné budovy – tabulka 1 Doporučené nejmenší plochy obytných místností v závislosti na velikosti bytu.

Do vnitřních komunikací – chodeb, zabudovat podél stěn vodící madla s ergonomickými úchopovými možnostmi.

Odůvodnění:

Zabudovaná madla v prostorách chodeb domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem jsou

základní pomůckou pro bezpečnost klientů, hlavně pro imobilní klienty.

Jídelna/společenský prostor s prostorem pro přípravu stravy

V prostorech pro stravování a přípravu stravy umožnit stravování pro max. 6 osob, (v domácnosti/komunitě). Tento prostor může být koncipován i jako společenský prostor pro další aktivity. Dispozice je dle toho flexibilně nastavena.

Odůvodnění:

Klient má možnost připravit si kávu, čaj, jídlo atd.

Úložné prostory s prostorem pro úklid

Pro uskladnění materiálu k úklidu a případně kompenzačních pomůcek, slouží tyto prostory. Měly by být samostatné a uzamykatelné, vzhledem k uložení chemikálií, dezinfekčních a úklidových prostředků.

Pračka

V případě, že je klientská možnost zajistit v domácnosti vyprání a usušení drobného osobního prádla, tak pračku mohou využívat pouze klienti. Pokud to umožňuje druh a kapacita pračky je možné praní nejen osobního, ale i ložního prádla. Pračka může být doplněna sušičkou prádla.

Ve službě DZR může být vytvořena místnost pro bezpečný pobyt.

V této místnosti bude možnost zklidnění agresivních klientů pobytem v této místnosti. Polstrované stěny, polstr 200 mm nad podlahou, výplň na stěně mezi polstrem a podlahou keramickým obkladem, dveře s kukátkem (přehled o celé místnosti), okna zabezpečená bezpečnostní fólií nebo bezpečnostním kováním se zajištěním okenních rohů speciálním čepem, tlumené osvětlení zapuštěné do stropu, vypínače z venku, možnost puštění zklidňujících zvuků/hudby.

Vybavení pouze postelí (ukotvenou) nebo polstrovanou podlahou a omyvatelnou matrací, sedacími

pytli, antistresovými pytli a panáky.

Pro používání místnosti musí mít poskytovatel zpracovány přesné postupy a vnitřní pravidla. Použití místnosti může připadat v úvahu jen v kritických situacích a dle znění zákona č. 108/2006 Sb.,

o sociálních službách (viz blíže §89)

Zázemí zdravotní péče, zázemí pro pracovníky v přímé péči a ostatní zaměstnance

Pokud je zdravotní péče vykonávána vlastními zaměstnanci poskytovatele, je jim k dispozici zázemí včetně vybavení. Vybavení je základní a dostatečné pro práci zdravotnických pracovníků. Zároveň je vytvořeno zázemí pro pracovníky v přímé péči a ostatní zaměstnance, které je nezbytně nutné pro zajištění péče, vedení stanovené dokumentace a provoz dané služby. Tento prostor vizuálně ani prostorově nezasahuje do osobních a společných prostor klientů. Doporučeno, aby se jednalo o samostatnou místnost.

1.1.2. BUDOVA (nemovitost)

Souhlas s užíváním objektu, přizpůsobení budovy pro cílovou skupinu (změnou v účelu užívání

stavby)

Kolaudační souhlas a změna v účelu užívání stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů.

Bytový dům je stavbou, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena - § 2 písm. a) bod 1. vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Stavební úřad vydá souhlas s užíváním stavby na základě závěrečné kontrolní prohlídky, kde přezkoumá stavbu dle § 122 odst. 3, stavebního zákona.

Související předpisy – např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 15 - § 18) a další související zákony a prováděcí předpisy, vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Výjimky jsou možné z obecných požadavků na výstavbu (§ 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona, pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby (§ 169 odst. 2 stavebního zákona).

Bezbariérovost

Bezbariérovost je řešena podle vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové používání staveb. (viz blíže – příloha č. 3 vyhlášky). Pokud nelze bezbariérovost zajistit stavební úpravou, musí mít služba k dispozici vhodné kompenzační pomůcky. Lidé s těžkým pohybovým postižením potřebují bezbariérové prostředí (přístup bez výškových rozdílů, dostatečné průjezdy, dostatečné hygienické zázemí a manipulační plochy apod. - viz dále vyhláška č. 398/2009 Sb.), doporučují se přízemní objekty či byty do prvního patra. V těchto případech musí být velikost vnitřních dveří větší než šířka lůžek používaných v daném zařízení, kvůli přesunu klientů upoutaných na lůžko. Změna šířky dveří je možná pouze v případě, pokud to vyžaduje odůvodněná

potřeba klientů a není to v rozporu s příslušnou legislativou.

Odůvodnění:

Autorský kolektiv. Bydlení (nejen) pro lidi se zdravotním postižením. MPSV, 2012.: „Lidé s těžkým pohybovým postižením potřebují bezbariérové prostředí (přístup bez výškových rozdílů, dostatečné průjezdy, dostatečné hygienické zázemí a manipulační plochy apod. viz vyhláška č. 398/2009 Sb.), doporučují se přízemní objekty či byty do prvního patra dle potřeb cílové skupiny se projektuje i koupelna pro asistovanou koupel, velmi vhodná je vazba na zahradu možnost výjezdu na upravený terén (např. do předzahrádky), výhodou je byt s balkónem, lodžií či terasou odpovídajících rozměrů.“

Dostupnost

Zajistit podmínky (např. auto které odpovídá kapacitně k potřebnému přesunu klientů za účelem individuálního využívání běžně dostupných služeb v komunitě, ke zpřístupnění veřejné dopravy) pro možnost využití veřejných služeb a dostupnost služby i pro běžný společenský kontakt. V případě poskytování služeb lidem s vysokou mírou podpory je vhodné auto s bezbariérovou úpravou.

Odůvodnění:

Listina základních práv a svobod, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižním (viz článek 9 Přístupnost, čl. 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti aj.).

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

§ 20 odst. 4

§ 23 odst. 1 Obecné požadavky na umisťování staveb

§ 24 odst. 2

Po celkovém dokončení rekonstrukce v celé budově (objektu), musí tato v plném rozsahu splňovat požadavky MTS, jak jsou definovány v těchto Věcných podmínkách. Rekonstruovaný objekt nesmí být stavebně propojen s objektem, který nesplňuje podmínky MTS.

1.1.3. VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI

Každá domácnost musí umožňovat klientům služby uspokojování základních lidských potřeb na stejném základě, jako v běžné domácnosti.

Každá domácnost musí zajišťovat svým klientům soukromí v jejich pokoji (1 či 2lůžkovém), zázemí při hygieně (na 6 klientů minimálně 1 oddělené WC a 1 koupelna, možné s dalším WC v rámci domácnosti) při přípravě a konzumaci jídla (kuchyň a obývací pokoj či obojí v jednom). Velikosti těchto prostor musí být uzpůsobeny potřebám daných klientů a odpovídat zákonným i podzákonným předpisům ČR.

Odůvodnění:

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

§ 4

Plochy bydlení

§ 6

Plochy občanského vybavení

Listina základních práv a svobod, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižním (viz článek 9 Přístupnost, čl. 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti aj.).

1.1.4. PŘÍSTUP K VYBAVENÍ (movité věci)

Pokoj

Každý klient musí mít přístup k vybavení umožňující sedět, ležet, ukládat si věci běžné denní potřeby a vykonávat aktivity u plochy (např. jíst, psát, číst) vzhledem k jeho schopnostem a možnostem. Tomu také odpovídá lůžková úprava postele, dle jeho mobility a schopnosti, opustit lůžko bez dopomoci.

Postel klasická (pro osoby s těžkým zdravotním postižením nejlépe elektricky polohovatelnou s min. 3 úrovněmi polohování), možnost nastavení celkové výšky postele), matraci antidekubitní, přikrývka, polštář z antialergických materiálů s ohledem na potřeby klienta.

Postel musí být pojízdná nebo opatřená evakuačním prostředkem, pokud nejsou k dispozici jiné vhodné evakuační prostředky.

Odůvodnění:

Pro každou osobu musí být zajištěno, že bude evakuována dle předem stanoveného a ověřeného

postupu provozovatelem, a to s ohledem na aktuální zdravotní stav.

• U každého lůžka musí být zdroj elektrické energie, celkové osvětlení přijatelné z hlediska zdravotních stavu klientů, u služby DS a DZR (např. klienti s autismem apod.) - velice důkladně vážit výběr nábytku a vybavení, sektorově rozmístit u lidí s pohybovými obtížemi dostatečný

prostor pro pohyb kolem lůžka.

• Stůl nebo stolek k lůžku, lampička, možnost poličky, noční stolek uzamykatelný.

• Židle nebo křeslo, u židlí, stolů apod. pořizovat protiskluzové podložky z hlediska bezpečnosti klientů.

• Skříň na ošacení a další osobní věci v pokoji na přání klienta uzamykatelné.

• Uzamykatelný prostor - např. noční stolek s uzamykatelnou zásuvkou pro osobní využití klienta.

Odůvodnění:

Výčet vybavení pokoje je vybraný jako minimální pro celodenní pobyt člověka v místnosti. Jedná se

o běžné vybavení, které se pořizuje do domovů se zvláštním režimem či domovů pro seniory. Výběr vybavení musí vyhovovat cílové skupině klientů, jejich individuálním potřebám.

Koupelna

Bezbariérová, uzamykatelná zevnitř, možnost nouzového otevření zvenku a s dveřmi otevíranými ven z koupelny (zabránění možné blokaci dveří v případě náhlé zdravotní indispozice) nebo posuvnými dveřmi.

Varianty:

a) u pokoje klienta b) koupelna mezi dvěma pokoji

c) společná koupelna pro domácnost (1 sprcha na max. 6 osob)

Alternativou může být i tzv. buňkový systém, tj. koupelna s WC uprostřed mezi dvěma pokoji, WC může být patřičně ohraničené příčkou, aby to nepůsobilo zcela otevřeně, nesoukromě, možnost uzamčení. Dále je možné k již zmíněným osobním koupelnám na pokojích vybudovat také např. jednu centrální koupelnu, včetně vany, kde personál doveze klienta na sprchovém vozíku či lehátku (specializovaná).

Koupelna musí být vždy zevnitř uzamykatelná. Aby se omezila možnost opaření sprchující se osoby vřelou vodou, je třeba instalovat baterie s regulačním termostatickým ventilem. V prostoru sprchy na zdi připevnit opěrná madla v místech dosahu klienta, podlaha musí mít protiskluzný povrch.

Doporučením pro službu DZR jsou uzamykatelné skříňky z ukotveného nábytku pro zamezení klientům sníst nebo vypít čistící a hygienické prostředky.

Odůvodnění:

Vychází z hygienických norem pro ubytovací zařízení a normy pro obytné budovy. Využít normu ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody – čl. 3.2.3.3 xxxxxx; vyhláška č. 398/2009 Sb., příloha č. 3, bod 5. hygienická zařízení – 5.1.12 – 13 sprchové kouty a sprchové boxy.

5.1.12 Sprchové kouty a sprchové boxy musí mít nejmenší půdorysné rozměry 900 mm x 900 mm. Vedle sprchového prostoru musí být volné místo pro odložení vozíku, které musí být oddělitelné od vodního paprsku zástěnou nebo závěsem. Pokud jsou použity posuvné dveře, musí být zasouvací s možností snadného ovládání zvenku i zevnitř s šířkou vstupu nejméně 800 mm.

Výškový rozdíl podlahy a dna sprchového boxu nebo koutu může činit nejvýše 20 mm. Doporučuje se použití nízkých odtokových sifonů nebo vyspádování dle ČSN 73 4108 ve sklonu nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) do odtokového kanálku podél stěny, zakrytého roštem. Podlaha musí mít protiskluzovou úpravu.

Sprchové kouty i sprchové boxy musí být vybaveny sklopným sedátkem o rozměrech nejméně 450 mm x 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou a v osové vzdálenosti 600 mm od rohu sprchového koutu. Na stěně kolmé k sedátku a v dosahové vzdálenosti maximálně 750 mm od rohu sprchového koutu musí být ruční sprcha s pákovým ovládáním.

V dosahu ze sedátka, a to ve výšce 600 až 1200 mm a také v dosahu z podlahy a to nejvýše 150 mm nad podlahou musí být ovladač signalizačního systému nouzového volání.

5.1.13 V místě ruční sprchy musí být vodorovné a svislé pevné madlo. Vodorovné madlo musí být ve výši 800 mm nad podlahou, nejméně 600 mm dlouhé a umístěno nejvýše 300 mm od rohu sprchového koutu. Svislé madlo musí být dlouhé nejméně 500 mm a umístěno 900 mm od rohu sprchového koutu.

Toaleta

Toaleta (dále jen WC) je klientům kdykoliv přístupná a je uzamykatelná zevnitř, s možností nouzového otevření zvenku a s dveřmi otevíranými ven z toalety (zabránění možné blokaci dveří v případě náhlé zdravotní indispozice) nebo posuvnými dveřmi.

Varianty:

a) pokoj s vlastním WC (součástí koupelny nebo v samostatné místnosti),

b) dva pokoje se společným WC mezi nimi (součástí koupelny nebo v samostatné místnosti),

c) společné WC, minimální požadavky – vždy minimálně pro 6 klientů jedno klasické WC,

doplněno umyvadlem

Odůvodnění:

Vychází z hygienických norem pro ubytovací zařízení a normy pro obytné budovy. Vyhláška č. 398/2009 Sb., příloha č. 3 bod 5 hygienická zařízení – 5.1.2–8

Vyhláška č. 268/2009 Sb., § 44 odst. 3 – „…záchod uspořádaný odděleně pro muže a ženy, s předsíní a umyvadlem“; a odst. 5–V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem.

Hygienické potřeby

Sociální zařízení musí být vybaveno zařizovacími předměty pevně spojenými s budovou a prostory pro uložení hygienických potřeb (mýdlo, toaletní papír, či jednorázové ručníky). Hygienické potřeby si hradí klient, hrazení hygienických potřeb poskytovatelem na své náklady to nevylučuje.

Odůvodnění:

Hygienické potřeby/ vybavení mají přímou vazbu na bydlení/ubytování.

Lednice

Klienti mohou využívat společnou lednici, kde má každý vymezený prostor odpovídající velikosti. Počet lednic se pak odvíjí od počtu klientů. Klienti mohou mít navíc lednici v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta. V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

Kuchyňka – rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba, skříň na nádobí, minimálně dvouplotýnkový vařič a pečící trouba (nebo remoska), potravinová skříň

Klienti mají přístup do společné kuchyňky s minimálním vybavením rychlovarnou konvicí, mikrovlnou troubou (pokud není k dispozici sporák), skříní na nádobí, potravinovou skříní a minimálně dvou plotýnkovým vařičem a pečící troubou (nebo remoskou). Vybavení by mělo odpovídat individuálním potřebám klientů, kteří jej využívají - např. snadné ovládání, pojistky proti přivření, umístění v odpovídající výši apod. a splňovat provozní bezpečnostní normy.

1.1.5. PŘÍSTUP KE ZDROJŮM INFORMACÍ

Telefon

V rámci hlavní činnosti umožnit připojení na telefon.

Je zajištěn přístup klientů k telefonnímu přístroji. Používání mobilních telefonů není vyloučeno a je samozřejmou alternativou jako další možnost komunikace s okolím.

Televize

Poskytovatel zajistí minimálně jednu společnou televizi (ve společenských prostorách). Klienti mohou mít navíc televizi v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta. V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

PC – internet

Poskytovatel zajistí minimálně přístup k jednomu počítači s připojením k internetu (ve společenských prostorách) a k volnému využívání mají síť Wi-Fi (je zde možnost internetu v pokojích spolu se zpřístupněním hesla pro všechny kdo tuto sít využívají). Klienti mohou mít navíc PC/NTB v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta. V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

Další elektro přístroje

Jsou předmětem fakultativní činnosti.

Klienti mohou mít další běžné elektro přístroje, jako např. rádia, holicí strojky, fény, notebooky apod., které jsou v majetku klienta. V takových případech může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad). Není-li možné provést objektivní kalkulaci měsíčního nákladu (např. používání jen občas a nepravidelně, nelze odhadnout náklad spotřebiče, náklad je mizivý apod.), klient žádnou měsíční úhradu za přístroj neplatí.

Odůvodnění:

Výčet věcí obsahuje minimální potřeby člověka při bydlení. Vybavení je formulováno s předpokladem, přizpůsobení se okruhu osob a aktuálním klientům, kteří služby využívají. Minimálně je třeba zohlednit

rozdíl potřeb klientů pohyblivých a klientů upoutaných na vozík či lůžko. Vychází z dobré praxe poskytovatelů.

1.1.6. ÚKLID

Za úhradu danou právním předpisem k ubytování, je denně vytřena podlaha a setřen prach a dále v případě objektivní potřeby (v návaznosti na potřeby a schopnosti klienta). Častější úklid si klient připlácí dle kalkulace poskytovatele nebo úklidové firmy nebo může být předmětem fakultativní činnosti.

Odůvodnění:

Úklid je součástí základní činnosti sociální služby ubytování. Požadavky na úklid v zařízeních sociální péče jsou definovány § 10 Vyhlášky č. 306/2012 Sb.

Praní, drobné opravy a žehlení

Za úhradu danou právním předpisem k ubytování je poskytování čistého povlečení 1x za 14 dní a dále v případě objektivní potřeby. Touto potřebou se rozumí momentální, zvláštní zdravotní indispozice klienta, za kterou se úhrada nevyžaduje (v návaznosti na potřeby a schopnosti klienta). Za častější výměnu povlečení si klient může individuálně připlácet (dle kalkulace poskytovatele nebo úklidové firmy). V rámci služby jsou poskytovány drobné opravy ošacení a žehlení.

Odůvodnění:

Praní, drobné opravy a žehlení jsou úkony zahrnované do základní činnosti sociální služby ubytování.

1.1.7. TECHNICKO-PROVOZNÍ VLASTNOSTI

Teplota

Teplota v prostorech pro klienty musí odpovídat doporučeným teplotám, v souladu s vyhláškou. Klient má možnost větrání okny i dveřmi v místnosti dle svých potřeb. Topení může být rovněž regulovatelné klientem v případě, že jsou tyto prostory vytápěny topením, které je opatřeno termoregulačními ventily. V případě systému centrálního vytápění nebo využití klimatizační jednotky má klient možnost a právo, požádat pečující personál o nastavení teploty nebo prostřednictvím ovladače tuto teplotu samostatně regulovat.

Osluněná okna musí být vybavena tak, aby bylo možnost zastínit okna proti přímému slunečnímu svitu (např. žaluzie, závěsy, rolety, folie apod.).

Doporučení pro sociální služby: minimální teplota v pokoji i ostatních místnostech (prostoru pro klienty) je v teplém období 24 stupňů Celsia (-2 stupně Celsia) a v chladném období 22 stupňů celsia (-2 stupně Celsia). Za chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než – 15 stupňů Celsia a za teplý, kdy je teplota vyšší než 30 stupňů Celsia.

Odůvodnění:

Doporučení pro teploty upravuje vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.

Voda

Klienti mají možnost stálého využívání teplé a studené vody dle potřeb.

Odůvodnění:

Klient musí mít možnost přístupu k pitné vodě a provedení osobní hygieny kdykoliv.

Odběr elektřiny klientem

Klient má k dispozici odběr minimálně z 1 elektrické zásuvky. Možnosti odběru pro vlastní elektrické spotřebiče v jednotlivých službách je nutné řešit vnitřními pravidly poskytovatele, v souladu s legislativou a doporučenými postupy MPSV.

2. MATERIÁLNĚ TECHNICKÝ STANDARD PRO DOMOVY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

(DZR) A DOMOVY PRO SENIORY (DS) (standard M2)

2.1. PARAMETRY MTS

2.1.1. KAPACITA

Počet klientů/lůžek na pokoji

Cílem sociální služby je sociální začlenění klientů do společnosti. Proto musí poskytovatel podřídit materiální a technické podmínky tomuto cíli. Primárně jde rovněž u standardu M2 o naplnění kritérií a požadavků principu „nezávislého způsobu života “- základním východiskem je přiblížit život v pobytových službách sociální péče běžnému životu mimo sociální službu, formou komunitního bydlení a co nejvíce bez omezení se přiblížit přirozenému způsobu života.

Standardem jsou jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje. Pokoje klientů mají být jednolůžkové, dvoulůžkové v případě požadavku o společné bydlení obou dotčených osob. Poměr jednolůžkových pokojů a dvoulůžkových ke kapacitě by měl být max. 30% kapacity dvoulůžkových pokojů, aby prioritou bylo především zachování pocitu soukromí a možnost, uspořádat si prostředí dle své identity, přání a zájmů, životního stylu i každodenních aktivit. Zároveň musí být splněn limit počtu podpořených klientů pro domovy se zvláštním režimem (DZR) a domovy pro seniory (DS) (standard M2), a to max. 70 podpořených osob, jedná se o osoby seniorského věku zcela závislé na péči. U ostatních cílových skupin je kapacita snížena na 25 klientů.

Pokoje nesmí být průchozí. Za maximální úhradu podle prováděcího právního předpisu dostane klient maximálně 2lůžkový pokoj, tzn. 1–2lůžkový pokoj – dle aktuálně platné vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Klient by měl mít možnost volby a zvolit si ze svého pohledu zachování soukromí a intimity pro svoji osobu takovou variantu, jaká je mu nejbližší z hlediska způsobu společného soužití a rozhodnout se v rámci dispozičního vyčlenění kapacit, jaký druh lůžka chce či nechce v daném pokoji sdílet. I v případě oboustranného zájmu dvou klientů, společně sdílet pokoj, je možné na přání a na základě vzájemné dohody klientů, v rámci zachování jejich soukromí a intimity, vizuálně i akusticky oddělit části pokoje (plochy bydlení) způsobem, aby byly výše zmíněné možnosti zachovány.

Odůvodnění:

Soukromí patří k základním lidským potřebám. Pro uplatnění sociálních kontaktů, setkávání s jinými lidmi, slouží společné, společenské prostory.

Velikost pokojů

Úprava pro DZR a DS (tolerance +- 10 %):

Přístup k lůžku u TPPO (těžce pohybově postižené osoby) ze tří stran.

Světlá výška místností musí být alespoň 2600 mm v obytných a pobytových místnostech, 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti – viz § 10 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Objekty, které mají již kolaudační souhlas/rozhodnutí k užívání stavby jako (rodinný dům, bytový dům – např. nákup nemovitosti) a splňují všechny parametry a podmínky pro poskytování kvalitních, dostupných sociálních služeb, nesou znaky života v přirozeném sociálním prostředí, je možná tolerance výšky stropu, (max. minus 10 % z dané výšky místnosti) vyžaduje-li to odůvodněná potřeba klienta a není to v rozporu s příslušnou legislativou.

Vybavení

Každý pokoj musí umožňovat klientům služby uspokojování základních lidských potřeb na stejném principu, jako v běžné domácnosti. Toaleta je buď samostatná nebo může být v koupelně. Minimálním standardem je tedy pokoj se samostatnou koupelnou a toaletou. Velikost těchto prostor musí být uzpůsobena individuálním potřebám klientů a odpovídat zákonným i podzákonným předpisům ČR. Pokoj má osobní charakter. Vybavení odpovídá potřebám klienta a je vybíráno s ohledem na jeho přání a možnosti. Vybavení pro podporu soběstačnosti vychází z potřeb klientů. Kontrola klienta nad vlastním teritoriem: Klienti mají možnost zamykání pokoje, skříněk, zásuvek, pro své soukromé věci. Volně se mohou pohybovat ve vnitřních i venkovních prostorech zařízení při dodržení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví, s přihlédnutím k přípustné míře rizika podle své fyzické i psychické soběstačnosti, za účelem naplňování svých individuálních potřeb.

Odůvodnění:

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

§ 4

Plochy bydlení

§ 6

Plochy občanského vybavení

Společenské prostory

Odůvodnění:

Do vnitřních komunikací – chodeb, zabudovat podél stěn vodící madla s ergonomickými úchopovými možnostmi.

Odůvodnění:

Zabudovaná madla v prostorách chodeb domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem jsou základní pomůckou pro bezpečnost klientů, hlavně pro imobilní klienty.

Jídelna/společenský prostor s prostorem pro přípravu stravy

V prostorech pro stravování a přípravu stravy umožnit stravování pro 8 až 10 osob, které jsou vybaveny kuchyňským koutem, stoly se židlemi. Tento prostor může být koncipován i jako společenský prostor pro další aktivity. Dispozice je dle toho flexibilně nastavena.

Odůvodnění:

Klient má možnost připravit si kávu, čaj, jídlo atd.

Úložné prostory s prostorem pro úklid

Pro uskladnění materiálu k úklidu, včetně výlevky a případně kompenzačních pomůcek, slouží tyto prostory. Měly by být samostatné a uzamykatelné, vzhledem k uložení chemikálií, dezinfekčních a úklidových prostředků.

Ve službě DZR může být vytvořena místnost pro bezpečný pobyt.

V této místnosti bude možnost zklidnění agresivních klientů pobytem v této místnosti. Polstrované stěny, polstr 200 mm nad podlahou, výplň na stěně mezi polstrem a podlahou keramickým obkladem, dveře s kukátkem (přehled o celé místnosti), okna zabezpečená bezpečnostní fólií, nebo bezpečnostním kováním se zajištěním okenních rohů speciálním čepem, tlumené osvětlení zapuštěné do stropu, vypínače z venku, možnost puštění zklidňujících zvuků/hudby.

Vybavení pouze postelí (ukotvenou) nebo polstrovanou podlahou a omyvatelnou matrací, sedacími pytli, antistresovými pytli a panáky.

o sociálních službách (viz blíže §89)

Zázemí zdravotní péče, zázemí pro pracovníky v přímé péči a ostatní zaměstnance

2.1.2. BUDOVA (nemovitost)

Souhlas s užíváním objektu, přizpůsobení budovy pro cílovou skupinu (změnou v účelu užívání

stavby)

Kolaudační souhlas a změna v účelu užívání stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů.

Stavební úřad vydá kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby (§ 122 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Kolaudační souhlas obsahuje mimo jiné i druh, účel stavby a vymezení účelu užívání stavby. Např. druh: bytový dům, účel stavby: domov se zvláštním režimem, vymezení účelu užívání stavby: bydlení pro seniory vyžadující vysokou míru podpory.

Bezbariérovost

Bezbariérovost podle vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové používání staveb. (blíže – příloha č. 3 vyhlášky)

Pokud nelze bezbariérovost zajistit stavební úpravou, musí mít služba k dispozici vhodné kompenzační pomůcky. Lidé s těžkým pohybovým postižením potřebují bezbariérové prostředí (přístup bez výškových rozdílů, dostatečné průjezdy, dostatečné hygienické zázemí a manipulační plochy apod. (viz dále vyhláška č. 398/2009 Sb.), doporučují se přízemní objekty či byty do prvního patra. Velikost vnitřních dveří musí být větší než šířka lůžek používaných v daném zařízení, kvůli přesunu klientů upoutaných na lůžko. Změna šířky dveří je možná pouze v případě, pokud to vyžaduje odůvodněná potřeba klientů a není to v rozporu s příslušnou legislativou.

Odůvodnění:

Každá budova by měla mít náhradní zdroj elektrické energie, aby i v době výpadku elektrické energie mohly být klientům i nadále poskytovány sociální služby, klienti by mohli být polohováni a byla by obecně zajištěna jejich bezpečnost (např. osvětlení v pokojích a na chodbách).

Dostupnost

Zajistit podmínky (např. auto, které odpovídá kapacitně k potřebnému přesunu klientů za účelem individuálního využívání běžně dostupných služeb v komunitě, ke zpřístupnění veřejné dopravy) pro možnost využití veřejných služeb a dostupnost služby i pro běžný společenský kontakt. V případě poskytování služeb lidem s vysokou mírou podpory je vhodné auto s bezbariérovou úpravou.

Odůvodnění:

Listina základních práv a svobod, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (viz článek 9 Přístupnost, čl. 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti aj.).

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

§ 20 odst. 4

§ 23 odst. 1 Obecné požadavky na umisťování staveb

§ 24 odst. 2

Po celkovém dokončení rekonstrukce v celé budově (objektu), musí tato v plném rozsahu splňovat požadavky MTS, jak jsou definovány v těchto Věcných podmínkách. Takto zrekonstruovaná budova může být s jinou budovou propojena tzv. spojovacím krčkem nebo chodbou.

Pokoj

2.1.3. PŘÍSTUP K VYBAVENÍ (movité věci)

Každý klient musí mít v pokoji přístup k vybavení umožňující sedět, ležet, ukládat si věci běžné denní potřeby a vykonávat aktivity u plochy (např. jíst, psát, číst) vzhledem k jeho schopnostem a možnostem. Tomu také odpovídá lůžková úprava postele, dle jeho mobility a schopnosti, opustit lůžko bez dopomoci.

Postel klasická (pro osoby s těžkým zdravotním postižením nejlépe elektricky polohovatelnou s min. 3 úrovněmi polohování), možnost nastavení celkové výšky postele). Postel musí být pojízdná nebo

opatřená evakuačním prostředkem, pokud nejsou k dispozici jiné vhodné evakuační prostředky. Vybavení musí vyhovovat cílové skupině klientů a jejich individuálním potřebám. To platí i ve vztahu k využití vhodných evakuačních prostředků i požadavkům na pojízdnost lůžka.

Odůvodnění:

Pro každou osobu musí být zajištěno, že bude evakuována dle předem stanoveného a ověřeného postupu provozovatelem, a to s ohledem na aktuální zdravotní stav.

o U každého lůžka musí být zdroj elektrické energie, celkové osvětlení přijatelné z hlediska zdravotních

stavu klientů, u služby DZR (např. klienti s autismem apod.) i DS – velice důkladně vážit výběr nábytku a vybavení, sektorově rozmístit, u lidí s pohybovými obtížemi dostatečný prostor pro pohyb kolem lůžka.

o Stůl nebo stolek k lůžku, lampička, možnost poličky, noční stolek uzamykatelný. o Židle nebo křeslo, u židlí, stolů apod. pořizovat protiskluzové podložky z hlediska bezpečnosti klientů.

o Skříň na ošacení a další osobní věci v pokoji na přání klienta uzamykatelné. o Uzamykatelný

prostor - např. noční stolek s uzamykatelnou zásuvkou pro osobní využití klienta.

Odůvodnění:

Výčet vybavení pokoje je vybraný jako minimální pro celodenní pobyt člověka v místnosti. Jedná se

o běžné vybavení, které se pořizuje do domovů se zvláštním režimem či domovů pro seniory. Výběr vybavení musí vyhovovat cílové skupině klientů, jejich individuálním potřebám.

Koupelna

Bezbariérová, uzamykatelná zevnitř, možnost nouzového otevření zvenku a s dveřmi otvíranými ven z koupelny (zabránění možné blokaci dveří v případě náhlé zdravotní indispozice) nebo posuvnými dveřmi. Koupelna je umístěna u pokoje klienta.

Dále je možné k již zmíněným osobním koupelnám pro pokoj vybudovat také např. jednu centrální koupelnu, včetně vany, kde personál doveze klienta na sprchovém vozíku či lehátku (specializovaná). Koupelna musí být vždy zevnitř uzamykatelná, aby se omezila možnost opaření sprchující se osoby vřelou vodou, instalovat baterie s regulačním termostatickým ventilem. V prostoru sprchy na zdi připevnit opěrná madla v místech dosahu klienta, podlaha musí mít protiskluzný povrch. Doporučením pro službu DZR a DS jsou uzamykatelné skříňky z ukotveného nábytku pro zamezení klientům sníst nebo vypít čistící a hygienické prostředky.

Odůvodnění:

Vychází z hygienických norem pro ubytovací zařízení a normy pro obytné budovy. Využít normu ČSN

73 4108 Šatny, umývárny a záchody – čl. 3.2.3.3 xxxxxx; vyhláška č. 398/2009 Sb., příloha č. 3, bod

5. hygienická zařízení – 5.1.12 – 13 sprchové kouty a sprchové boxy.

V dosahu ze sedátka, a to ve výšce 600 až 1200 mm a také v dosahu z podlahy a to nejvýše 150 mm nad podlahou musí být ovladač signalizačního systému nouzového volání.

Toaleta

Toaleta (dále jen WC) je klientům kdykoliv přístupná a je uzamykatelná zevnitř, s možností nouzového otevření zvenku a s dveřmi otvíranými ven z toalety (zabránění možné blokaci dveří v případě náhlé zdravotní indispozice) nebo posuvnými dveřmi.

Toaleta je navázána na pokoj, a to jako součást koupelny nebo je v samostatné místnosti. Přístup je vždy situován z chodby nebo předsíně. Pokud je součástí projektu výstavba jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojů, koupelna je umístěna u pokoje klienta a je společná s toaletou, lze vstupovat do koupelny s toaletou z pokoje přes koupelnu do společného prostoru sociálního zařízení. Je tedy možné toaletu umístit za koupelnu, vstup na toaletu nebude tedy přímo z pokoje, ale z koupelny klienta. Nikoliv opačně. Výjimku mohou tvořit domovy se zvláštním režimem a domovy pro seniory cílovou skupinou osoby s vysokou intenzitou potřeby péče, s asistovanou hygienou a úkony na toaletě. V tomto případě může být toaleta společná s koupelnou a přístupná přímo z pokoje.

Odůvodnění:

Vychází z hygienických norem pro ubytovací zařízení a normy pro obytné budovy. Vyhláška č. 398/2009 Sb., příloha č. 3 bod 5 hygienická zařízení – 5.1.2-8 Vyhláška č. 268/2009 Sb., § 44 odst. 3 – „…záchod uspořádaný odděleně pro muže a ženy, s předsíní a umyvadlem“; a odst. 5–V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy, obojí s předsíní a umyvadlem.

Hygienické potřeby

Odůvodnění:

Hygienické potřeby/ vybavení mají přímou vazbu na bydlení/ubytování.

Lednice

Kuchyňka – rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba, skříň na nádobí, minimálně dvouplotýnkový vařič a pečící trouba (nebo remoska), potravinová skříň. Klienti mají přístup do společné kuchyňky s minimálním vybavením rychlovarnou konvicí, mikrovlnou troubou (pokud není k dispozici sporák), skříní na nádobí, potravinovou skříní a minimálně dvou plotýnkovým vařičem a pečící troubou. Vybavení by mělo odpovídat individuálním potřebám klientů, kteří jej využívají - např. snadné ovládání, pojistky proti přivření, umístění v odpovídající výši apod. a splňovat provozní bezpečnostní normy.

2.1.4. PŘÍSTUP KE ZDROJŮM INFORMACÍ

Telefon

V rámci hlavní činnosti umožnit připojení na telefon.

Je zajištěn přístup klientů k telefonnímu přístroji. Používání mobilních telefonů není vyloučeno a je samozřejmou alternativou jako další možnost komunikace s okolím.

Televize

PC – internet

Poskytovatel zajistí minimálně přístup k jednomu počítači s připojením k internetu (ve společenských prostorách) a k volnému využívání mají síť Wi-Fi (je tedy možnost internetu v pokojích spolu se zpřístupněním hesla pro všechny kdo tuto sít využívají). Klienti mohou mít navíc PC/NTB v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta. V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

Další elektro přístroje

Jsou předmětem fakultativní činnosti. Klienti mohou mít další běžné elektro přístroje, jako např. rádia, holicí strojky, fény, notebooky apod., které jsou v majetku klienta. V takových případech může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad). Není-li možné provést objektivní kalkulaci měsíčního nákladu (např. používání jen občas a nepravidelně, nelze odhadnout náklad spotřebiče, náklad je mizivý apod.), klient žádnou měsíční úhradu za přístroj neplatí.

Odůvodnění:

Výčet věcí obsahuje minimální potřeby člověka při bydlení. Vybavení je formulováno s předpokladem, přizpůsobit se okruhu osob a aktuálním klientům, kteří služby využívají. Minimálně je třeba zohlednit rozdíl potřeb klientů pohyblivých a klientů upoutaných na vozík či lůžko. Vychází z dobré praxe poskytovatelů.

2.1.5. ÚKLID

Za úhradu danou právním předpisem k ubytování je denně vytřena podlaha a setřen prach a dále v případě objektivní potřeby (v návaznosti na potřeby a schopnosti klienta). Častější úklid si klient připlácí dle kalkulace poskytovatele nebo úklidové firmy nebo může být předmětem fakultativní činnosti.

Odůvodnění:

Úklid je součástí základní činnosti sociální služby ubytování. Požadavky na úklid v zařízeních sociální péče jsou definovány § 10 Vyhlášky č. 306/2012 Sb.

Praní, drobné opravy a žehlení

Za úhradu danou právním předpisem k ubytování je poskytování čistého povlečení 1x za 14 dní a dále v případě objektivní potřeby. Touto potřebou se rozumí momentální, zvláštní zdravotní indispozice klienta, za kterou se úhrada nevyžaduje (v návaznosti na potřeby a schopnosti klienta). Za častější výměnu povlečení si klient může připlácet (dle kalkulace poskytovatele nebo úklidové firmy). V rámci služby jsou poskytovány drobné opravy ošacení a žehlení.

Odůvodnění:

Praní, drobné opravy a žehlení jsou úkony zahrnované do základní činnosti sociální služby ubytování.

2.1.6. TECHNICKO-PROVOZNÍ VLASTNOSTI

Teplota

Osluněná okna musí být vybavena tak, aby bylo možnost zastínit okna proti přímému slunečnímu svitu (např. žaluzie, závěsy, rolety, folie apod.).

Doporučení pro sociální služby: minimální teplota v pokoji i ostatních místnostech (prostoru pro klienty) je v teplém období 24 stupňů Celsia (-2 stupně) a v chladném období 22 stupňů Celsia (2 stupně Celsia). Za chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než – 15 stupňů Celsia a za teplý, kdy je teplota vyšší než 30 stupňů Celsia.

Odůvodnění:

Voda

Klienti mají možnost stálého využívání teplé a studené vody dle potřeb.

Odůvodnění:

Klient musí mít možnost přístupu k pitné vodě a provedení osobní hygieny kdykoliv.

Odběr elektřiny klientem

3. MINIMÁLNÍ PERSONÁLNÍ STANDARDY PRO PROVOZ SLUŽEB (DZR, DS)

VZNIKLÝCH Z TÉTO VÝZVY NPO

Personální standard Domovu se zvláštním režimem a Domovů pro seniory
Kapacita celková	Úvazků PSS	Úvazků SP	Úvazků zdravotního personálu (AO 913)	Celkem úvazků
70	35,04	1,89	4,20	41,13
60	30,03	1,62	3,60	35,25
50	25,03	1,35	3,00	29,38
40	20,03	1,50	4,00	23,51
30	16,00	1,32	3,60	18,90
20	11,00	1,02	2,96 (je možno zajistit AO 925)	12,93
18	9,00	0,96	2,80 (je možno zajistit AO 925)	10,74
12	7,00	0,78	2,40 (je možno zajistit AO 925)	8,16
9	7,00	0,69	2,20 (je možno zajistit AO 925)	7,87

4. MATERIÁLNĚ TECHNICKÝ STANDARD (MTS) PRO CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ (CHB)

4.1. PARAMETRY MTS

4.1.1. KAPACITA

Počet klientů

Cílem sociální služby chráněné bydlení je sociální začlenění klientů do společnosti. Proto musí poskytovatel podřídit materiální a technické podmínky tomuto cíli.

Chráněné bydlení je pobytovou sociální službou poskytovanou jako bydlení v bytě, nejde o společné ubytování. Prioritou a předpokladem je inkluzivní bydlení, zejména v rozptýlené formě v běžné zástavbě bytových domů, např. byt nebo několik bytů v bytovém domě obývaném běžnými domácnostmi. Alternativou je bydlení v rodinném domě nebo v malém bytovém domě stavebně přizpůsobeném cílové skupině obyvatel. Požadavkem je maximální počet 12 klientů v jedné budově. Tento rodinný dům nebo bytový dům musí být v běžné bytové nebo smíšené zástavbě obývané běžnými domácnostmi, nesmí být v bezprostřední blízkosti podobného domu nebo jiného zařízení sociálních služeb. Varianta vybudování domů v bezprostřední blízkosti je možná pouze za předpokladu, nepřekročení stanovené kapacity 12 osob ve službách komunitního charakteru. Dále za dodržení podmínek, že jiný bytový či rodinný dům s maximálně 12 klienty se může nacházet ve stejné, případně navazující či přetínající ulici, avšak musí být vzdálen nejméně 250 m vzdušnou čarou od hranice pozemku zmíněného objektu (tolerance 10 %). Nesmí se vytvořit však vyloučená lokalita ani segregovaná enkláva obývaná klienty sociálních služeb.

Domácnosti klientů mohou být max. čtyřčlenné (individuální domácnosti), a to pouze v případě zájmu o společné bydlení všech dotčených osob. Ve společné domácnosti je možnost individuálního hospodaření. Nejpřirozenějším prostorem pro soukromí je prostor pokoje klienta a přirozeným místem pro setkávání klientů navzájem a klientů s návštěvami je kromě pokojů klientů též obývací pokoj.

Odůvodnění:

Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče:

▪ Domácnost obsahuje základní prvky samostatné ekonomické jednotky.

▪ Život ve skupinové domácnosti nese znaky instituce přesto, že je proti velkokapacitním domovům evidentně humanizovaný. Skupinová domácnost proto ještě není a nemůže být chráněným bydlením.

▪ Přítomnost pracovníků v chráněném bydlení není trvalá za předpokladu pružného reagování

na potřeby klientů.

▪ Poskytovatel klade důraz na rodinné a ostatní osobní vztahy mezi klienty.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území:

Bytový dům je stavbou pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena (§ 2, písm. a, bod. 1).

Rodinný dům je stavbou pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2, písm. a, bod. 2).

Počet klientů/lůžek v pokoji

Standardem jsou jednolůžkové pokoje. Dvoulůžkové pokoje jsou přípustné pouze na žádost dvojice klientů, např. manželů, sourozenců, příbuzných, přátel; ale jen do té doby, dokud nepožádá některý z nich o samostatný jednolůžkový pokoj. Pokoje nesmí být průchozí. Děti nesmějí sdílet pokoj s dospělým klientem, nepojí-li je rodinná vazba. Tím jsou myšleny příbuzné dospělé osoby do 26 let, sourozenci.

Za maximální úhradu podle prováděcího právního předpisu dostane klient maximálně 2lůžkový pokoj,

tzn. 1–2lůžkový pokoj.

Odůvodnění:

Soukromí patří k základním lidským potřebám. Pro uplatnění sociálních kontaktů, setkávání s jinými lidmi, slouží společné, společenské prostory.

Viz bod 5.2.2.6 normy ČSN 73 4301, kde je uvedeno: „Žádná obytná místnost nemá být určena pro spaní více než dvou osob.“ Důležitým důvodem je udržení soukromí pro klienty.

Velikost pokojů

Úprava pro chráněné bydlení:

▪ jednolůžkový pokoj: min. 8 m2, pro TPPO (těžce pohybově postižené osoby) min. 12 m2

▪ dvoulůžkový pokoj: min. 14 m2, pro TPPO min. 18 m2

Přístup k lůžku u TPPO (těžce pohybově postižené osoby) ze tří stran.

Návrh není v rozporu se stavebními normami (např. ČSN 73 4301), je to jen upřesnění, resp. zpřísnění pro specifikum pobytových služeb sociální péče.

Světlá výška místností musí být alespoň 2600 mm v obytných a pobytových místnostech (v rodinných domech nejméně 2500 mm), 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti (viz

§ 10, odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby). Objekty, které mají již kolaudační souhlas/rozhodnutí k užívání stavby jako (rodinný dům, bytový dům – např. nákup nemovitosti) a splňují všechny parametry a podmínky pro poskytování kvalitních, dostupných sociálních služeb, nesou znaky života v přirozeném sociálním prostředí, je možná tolerance výšky stropu, (max. minus 10 % z dané výšky místnosti) vyžaduje-li to odůvodněná potřeba klienta a není to v rozporu s příslušnou legislativou.

Odůvodnění:

Soukromí patří k základním lidským potřebám, každý člověk soukromí potřebuje! Pro uplatnění sociálních kontaktů, setkávání s jinými lidmi, slouží společné, společenské prostory.

4.1.2. BUDOVA (nemovitost)

Souhlas s užíváním objektu, přizpůsobení budovy pro cílovou skupinu (změnou v účelu užívání

stavby)

Pro užívání stavby je nutný kolaudační souhlas, resp. změna v účelu užívání stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů.

Stavební úřad vydá kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby (§ 122, odst. 3, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Stavební úřad vydá kolaudační souhlas na základě závěrečné kontrolní prohlídky, kde přezkoumá stavbu dle § 122 odst. 3, stavebního zákona.

Související předpisy – např. zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 15 – § 18) a další související zákony a prováděcí předpisy, vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Výjimky jsou možné z obecných požadavků na výstavbu (§ 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby (§ 169 odst. 2 stavebního zákona).

Odůvodnění:

Dosavadní právní úprava pro zdravotnická zařízení nevyhovuje, uvádí menší počet metrů čtverečních

na osobu.

Viz také vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 92 ze dne 15. března 2012 o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

Bezbariérovost

Pravidla bezbariérovosti se řídí vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové používání staveb. (blíže – příloha č. 3 vyhlášky)

V případě alternativy bydlení v rodinném domě nebo v malém bytovém domě stavebně přizpůsobeném cílové skupině obyvatel, je vhodné bezbariérovost přizpůsobit v celém objektu – bezbariérové vstupy v celém objektu, tzn. výtah, propojky chodeb, výstupy na zahradu, prostor přizpůsoben pro běžné využití atd.

Pokud nelze bezbariérovost zajistit stavební úpravou, musí mít služba k dispozici vhodné kompenzační pomůcky. Lidé s těžkým pohybovým postižením potřebují bezbariérové prostředí (přístup bez výškových rozdílů, dostatečné průjezdy, dostatečné hygienické zázemí a manipulační plochy apod. (viz dále vyhláška č. 398/2009 Sb.), doporučují se přízemní objekty či byty do prvního patra. Doporučení pro sociální služby chráněného bydlení v případě přítomnosti imobilních klientů: Velikost vnitřních dveří musí být větší než šířka lůžek používaných v daném zařízení, kvůli přesunu klientů upoutaných na lůžko.

Změna šířky dveří je možná pouze v případě, pokud to vyžaduje odůvodněná potřeba klientů a není

to v rozporu s příslušnou legislativou.

Odůvodnění:

Autorský kolektiv. Bydlení (nejen) pro lidi se zdravotním postižením. MPSV, 2012.: „Lidé s těžkým pohybovým postižením potřebují bezbariérové prostředí (přístup bez výškových rozdílů, dostatečné průjezdy, dostatečné hygienické zázemí a manipulační plochy apod. viz vyhlášku č. 398/2009 Sb.), doporučují se přízemní objekty či byty do prvního patra dle potřeb cílové skupiny se projektuje i koupelna pro asistovanou koupel, velmi vhodná je vazba na zahradu možnost výjezdu na upravený terén (např. do předzahrádky), výhodou je byt s balkónem, lodžií či terasou odpovídajících rozměrů.“

Dostupnost

Poskytovatel musí vytvořit podmínky pro dostupnost služby, pro využití veřejných služeb klienty i pro jejich běžný společenský kontakt, zejména udržování pozitivních vztahů s rodinou a ostatními obyvateli obce (např. zpřístupnění veřejné dopravy, možnost dopravy autem jako fakultativní činnost).

Odůvodnění:

Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území

§ 20 odst. 4: Stavební pozemek [§ 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona]

§ 23 odst. 1 Obecné požadavky na umisťování staveb

§ 24 odst. 2

Vybavení domácnosti

Každá domácnost musí umožňovat klientům služby uspokojování základních lidských potřeb

na stejném principu, jako v běžné domácnosti.

Domácností chráněného bydlení je byt, nejméně jednopokojový s kuchyní nebo kuchyňským koutem a vlastní koupelnou (sprcha nebo vana), WC je buď samostatný nebo může být v koupelně. WC nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě (§ 10 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Minimálním standardem je tedy jednopokojový byt s koupelnou a nejméně kuchyňským koutem. Velikost těchto prostor musí být uzpůsobena individuálním potřebám klientů a odpovídat zákonným i podzákonným předpisům ČR.

Domácnost odráží individualitu svých klientů, a to i s ohledem na ostatní členy domácnosti, obytné prostory mají osobní charakter.

Vybavení odpovídá potřebám klienta a je vybíráno s ohledem na jeho přání a možnosti. Vybavení pro podporu soběstačnosti vychází z potřeb klientů.

Kontrola klienta nad vlastním teritoriem: Klienti disponují klíčem od pokoje, bytu, domu, mají možnost

zamykat si skříňky nebo zásuvky pro své soukromé věci.

Odůvodnění:

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

§ 4

Plochy bydlení

§ 6

Plochy občanského vybavení

Listina základních práv a svobod, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižním (viz článek 9 Přístupnost, čl. 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti aj.).

Po celkovém dokončení rekonstrukce v celé budově (objektu), musí tato v plném rozsahu splňovat požadavky MTS, jak jsou definovány v těchto Věcných podmínkách a zároveň rekonstruovaný objekt nesmí být stavebně propojen s objektem, který nesplňuje podmínky MTS.

4.1.3. PŘÍSTUP K VYBAVENÍ (movité věci)

Pokoj

Byt (obytný pokoj) obsahuje vybavení umožňující sedět, ležet, ukládat si věci běžné denní potřeby a dělat aktivity u plochy (např. jíst, psát, číst) vzhledem ke schopnostem a možnostem klienta.

▪ Postel, přikrývka, polštář

Tomu také odpovídá lůžková úprava postele, dle jeho mobility a schopnosti, opustit lůžko bez

dopomoci.

Odůvodnění:

Pro každou osobu musí být zajištěno, že bude evakuována, a to s ohledem na aktuální zdravotní stav. Zdravotní stav klienta se v průběhu pobytu mění, ale postel má stále stejnou.

Výběr vybavení musí vyhovovat cílové skupině klientů a jejich individuálním potřebám. To platí i ve vztahu k využití vhodných evakuačních prostředků i požadavkům na pojízdnost lůžka. V případě

zdravotních potřeb klienta je nutno volit nábytek speciální (židle, postel, pro osoby s těžkým zdravotním postižením nejlépe elektricky polohovatelnou).

Odůvodnění:

Výčet vybavení pokoje je vybraný jako minimální pro celodenní pobyt člověka v místnosti.

Koupelna

Koupelna musí být vždy uzamykatelná. V prostoru sprchy, vany, je nutno na zdi připevnit opěrná madla, podlaha musí mít protiskluzný povrch.

Dveře se otevírají ven z koupelny a mají možnost nouzového otevření zvenku (zabránění možné blokaci dveří v případě náhlé zdravotní indispozice).

Odůvodnění:

Vychází z hygienických požadavků technických norem pro obytné budovy ČSN 73 4301, vyhlášky č. 398/2009 Sb., příloha č. 3 bod, 5. hygienická zařízení – 5.1.12 – 5.1.13 sprchové kouty a sprchové boxy.

Toaleta

Toaleta je uvnitř bytu. Může být umístěna v koupelně. Dveře se otevírají ven, jsou uzamykatelné a mají možnost nouzového otevření zvenku (zabránění možné blokaci dveří v případě náhlé zdravotní indispozice). Přípustná je i varianta posuvných dveří.

Hygienické potřeby si hradí klient, hrazení hygienických potřeb poskytovatelem na své náklady to nevylučuje.

Odůvodnění:

Jedná se o bydlení, tedy není důvod k odděleným toaletám

Vychází z hygienických požadavků (pozn.: technických) norem pro obytné budovy ČSN 73 4301 a ČSN

73 4108

Vyhláška č. 398/2009 Sb., příloha č. 3, bod 5 hygienická zařízení – 5.1.2–8

Pračka

Pračka je součástí základního vybavení a musí být umístěna a instalována takovým způsobem, aby k ní byl umožněn volný přístup ve vhodném prostoru bytu s bezpečným připojením. Pračka může být doplněna sušičkou prádla.

Lednice

Klienti si mohou vybavit svůj byt lednicí dle svých potřeb, jako nadstandardní vybavení (např. lednice

s xxxxxxxx). Standardní vybavení lednicí od poskytovatele to nevylučuje.

Kuchyňka – rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba, skříň na nádobí, minimálně dvou plotýnkový vařič a pečící trouba (nebo remoska), potravinová skříň

Klienti mají přístup do společné kuchyňky s minimálním vybavením rychlovarnou konvicí, mikrovlnou troubou (pokud není k dispozici sporák), skříní na nádobí, potravinovou skříní a minimálně dvou plotýnkovým vařičem a pečící troubou. Vybavení by mělo odpovídat individuálním potřebám klientů, kteří jej využívají - např. snadné ovládání, pojistky proti přivření, umístění v odpovídající výši apod. a splňovat provozní bezpečnostní normy.

Odůvodnění:

4.1.4. PŘÍSTUP KE ZDROJŮM INFORMACÍ

Telefon

V rámci hlavní činnosti umožnit připojení na telefon. Je zajištěn přístup klientů k telefonnímu přístroji. Používání mobilních telefonů není vyloučeno a je samozřejmou alternativou jako další možnost komunikace s okolím.

Televizní a rozhlasový přijímač

Klient si může vybavit svůj byt televizním či rozhlasovým přístrojem.

PC – internet

Klient má buď svůj počítač s připojením na internet (na vlastní náklady), anebo má možnost použití internetu v souladu se standardy kvality např. ve veřejné knihovně. Poskytovatel umožní použití počítače a připojení k internetu jako fakultativní činnost. Klienti mohou mít navíc PC/NTB v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta. V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

Hasicí přístroj

V bytě, nebo jeho nejbližším okolí musí být dostupný hasící přístroj.

Odůvodnění:

Zařízení jsou určena pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, a tudíž se jedná o objekty s činností se zvýšeným požárním nebezpečím a ty dle § 2 Vyhlášky č. 246/2001 Sb. musí být vybaveny věcnými prostředky požární ochrany.

4.1.5. ÚKLID

Za úhradu danou právním předpisem k ubytování je v návaznosti na potřeby a schopnosti klienta jednou denně vytřena podlaha a setřen prach a dále v případě objektivní potřeby.

Odůvodnění:

Úklid je součástí základní činnosti sociální služby. Požadavky na úklid v zařízeních sociální péče jsou definovány § 10 odst. 1 Vyhlášky č. 306/2012 Sb. a mají se provádět denně na vlhko, v případě potřeby i častěji. Může řešit i klient.

Praní, drobné opravy a žehlení

Za úhradu danou právním předpisem k ubytování je poskytování čistého povlečení 1× za 14 dní a dále v případě objektivní potřeby (v návaznosti na potřeby a schopnosti klienta).

Poskytovatel zajišťuje jako základní činnost drobné opravy ošacení a žehlení.

Odůvodnění:

Praní, drobné opravy a žehlení jsou úkony zahrnované do základní činnosti sociální služby ubytování.

4.1.6. TECHNICKO-PROVOZNÍ VLASTNOSTI

Teplota

Teplota v prostorech pro klienty musí odpovídat doporučeným teplotám, v souladu s vyhláškou. Klient má možnost větrání okny i dveřmi v místnosti dle svých potřeb. Topení může být rovněž regulovatelné klientem v případě, že jsou tyto prostory vytápěny topením, které je opatřeno termoregulačními ventily. V případě systému centrálního vytápění nebo využití klimatizační jednotky má klient možnost a právo prostřednictvím ovladače tuto teplotu samostatně regulovat.

Osluněná okna musí být vybavena tak, aby bylo možnost zastínit okna proti přímému slunečnímu svitu (např. žaluzie, závěsy, rolety, folie apod.).

Doporučení pro sociální služby: minimální teplota v pokoji i ostatních místnostech (prostoru pro klienty) v teplém období 24 stupňů Celsia (–2 stupně Celsia) a v chladném období 22 stupňů Celsia (–2 stupně Celsia). Za chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než –15 stupňů Celsia a za teplý, kdy je teplota vyšší než 30 stupňů Celsia.

Odůvodnění:

Denní větrání a osvětlení

Dostatečné větrání venkovním vzduchem, viz § 11 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Oslunění, viz § 13 vyhlášky č. 268/2009 Sb.

Voda

Klienti mají možnost stálého využívání teplé a studené vody dle jejich potřeb.

Odůvodnění:

Klient musí mít možnost přístupu k pitné vodě a provedení osobní hygieny kdykoliv.

Odběr elektřiny klientem

V běžné zástavbě má každý byt běžnou elektroinstalaci a svůj elektroměr.

Klient má k dispozici odběr minimálně z 1 elektrické zásuvky (platí pro stávající služby).

Odůvodnění:

Možnosti odběru pro vlastní elektrické spotřebiče v jednotlivých službách je nutné řešit vnitřními

pravidly poskytovatele, v souladu s legislativou a doporučenými postupy MPSV.

5. MATERIÁLNĚ TECHNICKÝ STANDARD (MTS) PRO DOMOVY OSOB SE

ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (DOZP) A TÝDENNÍ STACIONÁŘE (TS)

5.1. PARAMETRY MTS

5.1.1. KAPACITA

Počet klientů

Cílem sociální služby je sociální začlenění klientů do společnosti. Proto musí poskytovatel podřídit materiální a technické podmínky tomuto cíli.

Domovy pro osoby se zdravotním postižením a týdenní stacionáře jsou pobytové sociální služby poskytované jako bydlení v bytě, nejde o společné ubytování. Prioritou a předpokladem je inkluzivní bydlení, zejména v rozptýlené formě v běžné zástavbě bytových domů, např. byt nebo několik bytů v bytovém domě obývaném běžnými domácnostmi.

Alternativou je bydlení v rodinném domě nebo v malém bytovém domě stavebně přizpůsobeném cílové skupině obyvatel. Požadavkem je maximální počet 12 klientů v jedné budově s nižší mírou podpory, v případě vysoké míry podpory je max. 18 klientů.

Varianta vybudování domů v bezprostřední blízkosti je možná pouze za předpokladu, nepřekročení stanovené kapacity 12 osob ve službách komunitního charakteru. Dále za dodržení podmínek, že jiný bytový či rodinný dům s maximálně 12 klienty se může nacházet ve stejné, případně navazující či přetínající ulici, avšak musí být vzdálen nejméně 250 (+-10 %) m vzdušnou čarou od hranice pozemku zmíněného objektu (tolerance 10 %). Nesmí se vytvořit však vyloučená lokalita ani segregovaná enkláva obývaná klienty sociálních služeb.

Pokoje klientů mohou být nejvýš dvoulůžkové, a to pouze v případě zájmu o společné bydlení obou

dotčených osob. Ve společné domácnosti je možnost individuálního hospodaření.

Kapacita objektu musí být dále rozdělena jako dům bytového charakteru tak, aby byly vytvořeny samostatné bytové jednotky nebo tzv. domácnosti vždy pro maximálně 6 klientů v jedné domácnosti. Definice domácnosti viz slovníček pojmů.

Odůvodnění:

Kritéria transformace, humanizace a deinstitucionalizace vybraných služeb sociální péče:

▪ Domácnost obsahuje základní prvky samostatné ekonomické jednotky.

▪ Život ve skupinové domácnosti nese znaky instituce přesto, že je proti velkokapacitním domovům evidentně humanizovaný

▪ Poskytovatel klade důraz na rodinné a ostatní osobní vztahy mezi klienty.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území:

Bytový dům je stavbou pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena (§ 2, písm. a, odst. 1). Rodinný dům je stavbou pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2, písm. a, odst. 2).

Počet klientů/lůžek v pokoji

Standardem jsou jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje. Pokoje nesmí být průchozí. Nezletilé osoby nesmějí sdílet pokoj s dospělým klientem, nepojí-li je rodinná vazba. Tím jsou myšleny příbuzné dospělé osoby do 26 let, sourozenci.

Pro nezletilé osoby je bydlení koncipováno jako „dětská domácnost“. Tyto osoby žijí odděleně v bytě či domácnosti s veškerým standardním příslušenstvím, které nesdílí společně s dospělým, nepojí-li je rodinná vazba. Myšlena je příbuzná dospělá osoba do 26 let, sourozenec. Bydlení v dětské domácnosti musí splňovat především hygienické normy, specifické potřeby nezletilých osob a všechny ostatní podmínky a standardy stanovené pro DOZP a TS. Pečující personál o tyto osoby, disponuje dostatečnou kvalifikací a dovednostmi v oblasti výchovy a vzdělávání pro tuto oblast.

Vybavení domácnosti

Vybavení pokoje musí umožňovat těmto nezletilým klientům služby, uspokojovat základních lidské potřeby na stejném principu jako v běžné domácnosti a splňovat podmínky pro důstojný a bezpečný život těchto osob vyrůstajících mimo rodinu.

Každá domácnost musí zajišťovat svým klientům soukromí v jejich pokoji (1 či 2lůžkovém), zázemí při hygieně (na 6 klientů minimálně 1 oddělené WC a 1 koupelna, vhodné s dalším WC v rámci domácnosti) a při přípravě a konzumaci jídla (kuchyň a obývací pokoj či obojí v jednom). Velikosti těchto prostor musí být uzpůsobeny potřebám daných klientů a odpovídat zákonným i podzákonným předpisům ČR. Pokoje i samostatný vchod musejí být uzamykatelné a klienti mají k dispozici svůj klíč, včetně klíče od zařízení.

Domácnost odráží individualitu svých klientů, a to i s ohledem na ostatní členy domácnosti, obytné

prostory mají osobní charakter.

Vybavení odpovídá potřebám klienta a je vybíráno s ohledem na jeho přání a možnosti. Vybavení pro podporu soběstačnosti vychází z potřeb klientů.

Kontrola klienta nad vlastním teritoriem: Klienti mají možnost zamykání pokoje, skříněk, zásuvek, pro své

soukromé věci, volně se mohou pohybovat ve vnitřních i venkovních prostorech zařízení při dodržení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví, s přihlédnutím k přípustné míře rizika podle své fyzické i psychické soběstačnosti, za účelem naplňování svých individuálních potřeb.

Nezletilí klienti mají zajištěno vzdělávání v programech škol v co nejbližší místní dostupnosti, v návaznosti na občanskou i dopravní infrastrukturu.

Za maximální úhradu podle prováděcího právního předpisu dostane klient maximálně 2lůžkový pokoj,

tzn. 1–2lůžkový pokoj.

Odůvodnění:

Soukromí patří k základním lidským potřebám. Pro uplatnění sociálních kontaktů, setkávání s jinými lidmi, slouží společné, společenské prostory.

Viz bod 5.2.2.6 normy ČSN 73 4301, kde je uvedeno: „Žádná obytná místnost nemá být určena pro spaní více než dvou osob.“. Důležitým důvodem je udržení soukromí pro klienty.

Velikost pokojů

Úprava pro domovy pro osoby se zdravotním postižením a týdenní stacionáře:

▪ jednolůžkový pokoj: min. 8 m2, pro TPPO (těžce pohybově postižené osoby) min. 12 m2

▪ dvoulůžkový pokoj: min. 14 m2, pro TPPO min. 18 m2

Přístup k lůžku u TPPO (těžce pohybově postižené osoby) ze tří stran.

Návrh není v rozporu se stavebními normami (např. ČSN 73 4301), je to jen upřesnění, resp. zpřísnění pro specifikum pobytových služeb sociální péče. Světlá výška místností musí být alespoň 2600 mm v obytných a pobytových místnostech (v rodinných domech nejméně 2500 mm), 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti (viz § 10, odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb.,

o technických požadavcích na stavby). Objekty, které mají již kolaudační souhlas/rozhodnutí k užívání stavby jako (rodinný dům, bytový dům – např. nákup nemovitosti) a splňují všechny parametry a podmínky pro poskytování kvalitních, dostupných sociálních služeb, nesou znaky života v přirozeném sociálním prostředí, je možná tolerance výšky stropu, (max. minus 10 % z dané výšky místnosti) vyžaduje-li to odůvodněná potřeba klienta a není to v rozporu s příslušnou legislativou.

Odůvodnění:

Společenské prostory

V případě, že dispoziční členění budovy neumožňuje zřízení této místnosti, není nutné tuto zřizovat za účelem společného setkávání klientů. Přirozeným osobním prostorem pro přijímání návštěv je tedy pokoj klienta.

Místnost pro společné setkávání (klientů navzájem a klientů s návštěvami) splňující obecné technické a hygienické normy. Touto místností je myšlen také obývací pokoj v bytě (domácnosti klientů). Může být spojen s kuchyňským a jídelním koutem.

Odůvodnění:

Nejpřirozenějším prostorem pro soukromí je pokoj klienta v domácnosti, který je jen jeho. Stejně tak pokoj je prostor pro přijímání návštěv klienta, které nemají být rušeny. Běžným prostorem pro setkávání lidí z domácnosti je obývací pokoj, případně jakékoli veřejně dostupné místo určené pro sociální interakci (restaurace, kavárny, návazné sociální služby apod.)

V takovémto uspořádání domácností není již vhodné mít zvláštní „společenskou“ nebo „návštěvní“ místnost v domě navíc.

Jídelna s prostorem pro přípravu stravy

V prostorech pro stravování a přípravu stravy umožnit stravování pro max. 6 klientů, (v domácnosti/komunitě), které jsou vybaveny kuchyňským koutem, stoly se židlemi.

Odůvodnění:

Klient má možnost připravit si kávu, čaj, jídlo atd.

Úložné prostory s prostorem pro úklid

Pračka

V případě, že je klientská možnost zajistit v domácnosti vyprání a usušení drobného osobního prádla, tak pračku mohou využívat pouze klienti jedné domácnosti. Pokud to umožňuje druh a kapacita pračky je možné praní nejen osobního, ale i ložního prádla. Pračka může být doplněna sušičkou prádla.

Zázemí zdravotní péče, zázemí pro pracovníky v přímé péči a ostatní zaměstnance

5.1.2. BUDOVA (nemovitost)

Souhlas s užíváním objektu, přizpůsobení budovy pro cílovou skupinu (změnou v účelu užívání

stavby)

Stavební úřad vydá kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby (§ 122, odst. 3, stavebního zákona).

Stavební úřad vydá kolaudační souhlas na základě závěrečné kontrolní prohlídky, kde přezkoumá stavbu dle § 122 odst. 3, stavebního zákona.

Výjimky jsou možné z obecných požadavků na výstavbu (§ 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby (§ 169 odst. 2 stavebního zákona).

Odůvodnění:

Dosavadní právní úprava pro zdravotnická zařízení nevyhovuje, uvádí menší počet metrů čtverečních

na osobu.

Viz také vyhlášku č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

Bezbariérovost

Ve službě DOZP jsou všechny prostory domácností, objektu a jeho okolí bezbariérově upraveny pro umožnění pohybu lidem s vysokou mírou podpory. Ve službě TS jen v případě, že poskytuje služby lidem s vysokou mírou podpory. Pokud nelze bezbariérovost zajistit stavební úpravou, musí mít služba k dispozici vhodné kompenzační pomůcky.

Lidé s těžkým pohybovým postižením potřebují bezbariérové prostředí (přístup bez výškových rozdílů, dostatečné průjezdy, dostatečné hygienické zázemí a manipulační plochy apod. (viz dále vyhláška č. 398/2009 Sb.), doporučují se přízemní objekty či byty do prvního patra. Velikost vnitřních dveří musí být větší než šířka lůžek používaných v daném zařízení, kvůli přesunu klientů upoutaných na lůžko.

Změna šířky dveří je možná pouze v případě, pokud to vyžaduje odůvodněná potřeba klientů a není

to v rozporu s příslušnou legislativou.

„V případě alternativy bydlení v rodinném domě nebo v malém bytovém domě stavebně přizpůsobeném cílové skupině obyvatel, je vhodné bezbariérovost přizpůsobit v celém objektu – bezbariérové vstupy v celém objektu, tzn. výtah, propojky chodeb, výstupy na zahradu, prostor přizpůsoben pro běžné využití atd."

Odůvodnění:

Autorský kolektiv. Bydlení (nejen) pro lidi se zdravotním postižením. MPSV, 2012.: „Lidé s těžkým pohybovým postižením potřebují bezbariérové prostředí (přístup bez výškových rozdílů, dostatečné průjezdy, dostatečné hygienické zázemí a manipulační plochy apod. viz vyhlášku č. 398/2009 Sb.), doporučují se přízemní objekty či byty do prvního patra dle potřeb cílové skupiny se projektuje i koupelna pro asistovanou koupel, velmi vhodná je vazba na zahradu možnost výjezdu na upravený terén (např. do předzahrádky), výhodou je byt s balkónem, lodžií či terasou odpovídajících rozměrů.“

Dostupnost

Odůvodnění:

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

§ 4

Plochy bydlení

§ 6

Plochy občanského vybavení

Listina základních práv a svobod, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižním (viz článek 9 Přístupnost, čl. 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti aj.).

Vybavení domácnosti

Vybavení pokoje musí umožňovat klientům služby uspokojovat základních lidské potřeby na stejném principu jako v běžné domácnosti.

Každá domácnost musí zajišťovat svým klientům soukromí v jejich pokoji (1 či 2lůžkovém), zázemí při hygieně (na 6 klientů minimálně 1 oddělené WC a 1 koupelna, vhodné s dalším WC v rámci domácnosti) a při přípravě a konzumaci jídla (kuchyň a obývací pokoj či obojí v jednom). Velikosti těchto prostor musí být uzpůsobeny potřebám daných klientů a odpovídat zákonným i podzákonným předpisům ČR. Pokoje musejí být uzamykatelné a klienti mají k dispozici klíč.

Domácnost odráží individualitu svých klientů, a to i s ohledem na ostatní členy domácnosti, obytné prostory mají osobní charakter.

Vybavení odpovídá potřebám klienta a je vybíráno s ohledem na jeho přání a možnosti. Vybavení pro podporu soběstačnosti vychází z potřeb klientů.

Kontrola klienta nad vlastním teritoriem: Klienti mají možnost zamykání pokoje, skříněk, zásuvek, pro své soukromé věci, volně se mohou pohybovat ve vnitřních i venkovních prostorech zařízení při dodržení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví, s přihlédnutím k přípustné míře rizika podle své fyzické i psychické soběstačnosti, za účelem naplňování svých individuálních potřeb.

Po celkovém dokončení rekonstrukce v celé budově (objektu), musí tato v plném rozsahu splňovat požadavky MTS, jak jsou definovány v těchto Věcných podmínkách a zároveň rekonstruovaný objekt nesmí být stavebně propojen s objektem, který nesplňuje podmínky MTS.

5.1.3. VYBAVENÍ (movité věci) na 1 klienta

Pokoj

Vybavení umožňující vzhledem ke schopnostem a možnostem klienta sedět, ležet, ukládat si věci běžné denní potřeby a uskutečňovat osobní aktivity u plochy (např. jíst, psát, číst).

Postel (pro osoby s těžkým zdravotním postižením) polohovací, zdvihací, elektricky nebo manuálně výškově nastavitelná, s kolečky a brzdou, vč. ergonomické, příp. antidekubitní matrace. Přikrývka, polštář. Ve službě TS u lidí nevyžadujících vysokou míru podpory a bez obtíží s pohybem postel klasická, přikrývka, polštář.

▪ U každého lůžka musí být zdroj elektrické energie, celkové osvětlení přijatelné z hlediska zdravotních stavu klientů.

▪ Stůl, konferenční stolek nebo stolek k lůžku, lampička, možnost poličky, noční stolek na přání klienta uzamykatelný.

▪ Židle nebo křeslo.

▪ Skříň na ošacení a další osobní věci v pokoji na přání klienta uzamykatelné.

Výčet vybavení pokoje je vybraný jako minimální pro celodenní pobyt člověka v místnosti.

Koupelna

Ve službě DOZP je domácnost vybavena bezbariérovou koupelnou, uzpůsobenou pro provádění celkové hygieny člověku s obtížemi s pohybem např. s koupacím lůžkem, bezbariérovým sprchovým koutem, bezbariérovou vanou apod. Ve službě TS je koupelna se sprchovým koutem nebo vanou, v případě poskytování služeb lidem s vysokou mírou podpory nebo obtížemi s pohybem viz výše.

Varianty: a) pokoj s vlastní koupelnou, b) dva pokoje se společnou koupelnou mezi nimi, c) společná koupelna v domácnosti pro max. 6 osob (min. 1 sprcha na 6 osob) v kombinaci se samostatným WC nebo druhou koupelnou.

Koupelna musí být vždy volně přístupná, uzamykatelná zevnitř tzv. koupelnovým zámkem (zevnitř klíč) nebo pevné zamykání, zvenku systém pohotovostního odemykání v případě nezbytné nutnosti. Aby se omezila možnost opaření sprchující se osoby vřelou vodou je třeba instalovat baterie s regulačním termostatickým ventilem. V prostoru sprchy na zdi připevnit opěrná madla v místech dosahu klienta, podlaha musí mít protiskluzný povrch.

Odůvodnění:

Vychází z hygienických norem pro ubytovací zařízení a z dobré praxe poskytovatelů.

Toaleta

Toaleta (dále jen WC) je klientům kdykoliv přístupná a je uzamykatelná zevnitř tzv. koupelnovým zámkem (zevnitř klíč) nebo pevné zamykání, zvenku systém pohotovostního odemykání v případě nezbytné nutnosti. Otevírání dveří je řešeno posuvnými dveřmi nebo křídlovými směrem ven.

Ve službě DOZP je vždy WC bezbariérové, ve službě TS v případě poskytování služeb lidem s obtížemi

s pohybem. Varianty:

d) pokoj s vlastním WC (součástí koupelny nebo v samostatné místnosti),

e) dva pokoje se společným WC mezi nimi (součástí koupelny nebo v samostatné místnosti),

f) společné WC, minimální požadavky – vždy minimálně pro 6 klientů jedno klasické WC.

Odůvodnění:

ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody; Vyhláška č. 398/2009 Sb.; Vychází z hygienických norem pro ubytovací zařízení a z dobré praxe poskytovatelů.

Hygienické potřeby

Sociální zařízení musí být vybaveno zařizovacími předměty pevně spojenými s budovou a prostory pro uložení hygienických potřeb (mýdlo, toaletní papír, či jednorázové ručníky) Hygienické potřeby si hradí klient, hrazení hygienických potřeb poskytovatelem na své náklady to nevylučuje.

Hygienické potřeby mají přímou vazbu na bydlení/ubytování.

Lednice

Klienti mohou využívat společnou lednici, kde má každý vymezený svůj prostor odpovídající velikosti. Klienti mohou mít navíc lednici v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta. V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

Kuchyňka – rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba, skříň na nádobí, minimálně dvou plotýnkový vařič a pečící trouba (nebo remoska), potravinová skříň. Vybavení by mělo odpovídat individuálním potřebám klientů, kteří jej využívají - např. snadné ovládání, pojistky proti přivření, umístění v odpovídající výši apod. a splňovat provozní bezpečnostní normy.

5.1.4. PŘÍSTUP KE ZDROJŮM INFORMACÍ

Telefon

V rámci základní činnosti umožnit připojení na telefon.

Je zajištěn přístup klientů k telefonnímu přístroji. Používání mobilních telefonů není vyloučeno a je samozřejmou alternativou jako další možnost komunikace s okolím.

Televize

Poskytovatel zajistí minimálně jednu společnou televizi do domácnosti nebo ve společenských dostupných prostorách.).

Klienti mohou mít navíc televizi v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta. V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

PC – internet

V rámci hlavní činnosti umožnit připojení na internet.

Poskytovatel zajistí minimálně přístup k jednomu počítači s připojením k internetu (ve společenských dostupných prostorách) a k volnému využívání mají síť Wi-Fi spolu se zpřístupněním hesla pro všechny kdo tuto sít využívají. Klienti mohou mít navíc PC/NTB v pokoji k soukromému využití, která je v majetku klienta.

V takovém případě může poskytovatel účtovat klientovi náklady na odebranou energii a musí mít platnou revizi. Náklady musí mít poskytovatel vykalkulovány dle parametrů konkrétního přístroje (klient neplatí žádnou režii, jen skutečný náklad).

Další elektro přístroje

Mohou být předmětem fakultativní činnosti.

Není-li možné provést objektivní kalkulaci měsíčního nákladu (např. používání jen občas a nepravidelně, nelze odhadnout náklad spotřebiče, náklad je mizivý apod.), klient žádnou měsíční úhradu za přístroj neplatí.

Odůvodnění:

Výčet věcí obsahuje minimální potřeby člověka při bydlení. Vybavení je formulováno s předpokladem přizpůsobení se okruhu osob a aktuálním klientům, kteří služby využívají. Minimálně je třeba zohlednit rozdíl potřeb klientů pohyblivých a klientů upoutaných na vozík či lůžko.

5.1.5. ÚKLID

Odůvodnění:

Úklid je součástí základní činnosti sociální služby ubytování. Požadavky na úklid v zařízeních sociální péče jsou definovány § 10 Vyhlášky č. 306/2012 Sb.

Praní, drobné opravy a žehlení

Za úhradu danou právním předpisem k ubytování je poskytování čistého povlečení 1x za 14 dní a dále v případě objektivní potřeby. Touto potřebou se rozumí momentální zvláštní zdravotní indispozice klienta, za kterou se úhrada nevyžaduje (v návaznosti na potřeby a schopnosti klienta). Za častější výměnu povlečení si klient může individuálně připlácet (dle kalkulace poskytovatele nebo úklidové firmy). V rámci služby jsou poskytovány drobné opravy ošacení a žehlení.

Odůvodnění:

Praní, drobné opravy a žehlení jsou úkony zahrnované do základní činnosti sociální služby ubytování.

5.1.6. TECHNICKO-PROVOZNÍ VLASTNOSTI

Teplota

Teplota v prostorech pro klienty musí odpovídat doporučeným teplotám, v souladu s vyhláškou. Klient má možnost větrání okny i dveřmi v místnosti dle svých potřeb. Topení může být rovněž regulovatelné klientem v případě, že jsou tyto prostory vytápěny topením, které je opatřeno termoregulačními ventily. V případě systému centrálního vytápění nebo využití klimatizační jednotky má klient možnost a právo možnosti požádat pečující personál o nastavení teploty nebo prostřednictvím ovladače tuto teplotu samostatně regulovat.

Osluněná okna musí být vybavena tak, aby bylo možnost zastínit okna proti přímému slunečnímu svitu (např. žaluzie, závěsy, rolety, folie apod.).

Doporučení pro sociální služby: minimální teplota v pokoji i v ostatních místnostech (prostoru pro klienty – koupelna, aj.) je v teplém období 24 stupňů Celsia (-2 stupně Celsia) a v chladném období 22 stupňů Celsia (-2 stupně Celsia). Za chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než –15 stupňů Celsia a za teplý, kdy je teplota vyšší než 30 stupňů Celsia.

Odůvodnění:

Voda

Klienti mají možnost stálého využívání teplé a studené vody dle jejich potřeby.

Odůvodnění:

Klient musí mít možnost přístupu k pitné vodě a provedení osobní hygieny kdykoliv.

Odběr elektřiny klientem

Klient má k dispozici odběr minimálně z 1 elektrické zásuvky. Možnosti odběru pro vlastní elektrické spotřebiče v jednotlivých službách je nutné řešit vnitřními pravidly poskytovatele, v souladu s legislativou a doporučenými postupy MPSV.

6. SLOVNÍČEK POJMŮ A DOPLNĚNÍ

Bezbariérové stavby – stavby, umožňující bezbariérové užívání a které splňují obecné technické požadavky na užívání staveb osobami s tělesným, mentálním, smyslovým (zrakovým, sluchovým, duálním) či kombinovaným postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, stanovené prováděcím právním předpisem.

Běžné prostředí – přirozené sociální prostředí. Jde o rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost člověka a jeho sociální vazby k dalším osobám, s nimiž sdílí domácnost; dále jde o místa, kde lidé pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity. (Viz § 3, písm. d, zákona č. 108/2006 Sb.,

o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.).

Budova – nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. (Viz § 3 písm. a) vyhlášky č. 268/2009 Sb.,

o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.).

Byt – soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. (Viz § 3 písm. g) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.) Byt je oddělený od zbytku domu, celý prostor lze uzamknout. Bydlení zajišťuje základní lidské potřeby, zejména bezpečí, soukromí a ochranu před nepřízní počasí.

Domácnost – tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí. Domácnost může tvořit také jedna osoba.

Dostupnost služby – místní, časová a finanční dostupnost služby pro klienta (kde, kdy a za kolik – inspirace § 40 odst. 7 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů). Místní dostupnost je daná jak polohou v obci, tak i stavební dispozicí objektu (přístupnost), možností návštěv apod.

Odlehčovací pobytová sociální služba – musí analogicky splňovat standardy DS a DZR.

Místnost – část bytu splňující požadavky předepsané vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů (zajištění denního osvětlení, oslunění, dostatečné větrání venkovním vzduchem, vytápění s možností regulace vnitřní teploty), je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m².

Bytová jednotka – jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny.

Sociálně vyloučená lokalita – je místem, kde se soustřeďují lidé poznamenaní exkluzí neboli sociálním vyloučením. Takovým prostorem může být městská čtvrť, ulice, dům či skupina domů nebo oddělená osada. Majoritní společnost zpravidla takové místo vnímá negativně a spojuje jej s označením „ghetto“,

„špatná adresa“ či „problémové místo“.

Document Metadata

Table of Contents

Ministerstvo práce a sociálních věcíodbor koncepce sociálních služeb a sociální práce

Document Metadata