VPP BD 2017

VPP BD 2017

ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB Masarykovo náměstí 0000, Xxxxxx Xxxxxxxxx 000 00 Xxxxxxxxx, Xxxxx xxxxxxxxx

IČO: 45534306, DIČ: CZ699000761

zapsána v OR u KS Hradec Králové, oddíl B, vložka 567 Tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

xxx.xxxxxxx.xx, e-mail: xxxx@xxxxxxx.xx

(dále jen „pojistitel“)

Všeobecné pojistné podmínky

Pojištění bytových domů

OBSAH

ČÁST A OBECNÁ USTANOVENÍ str. 1

ČÁST B POJIŠTĚNÍ STAVEB A VĚCÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 4

ČÁST C POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 8

ČÁST D POJIŠTĚNÍ UŠLÉHO NÁJEMNÉHO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 10

ČÁST E POJIŠTĚNÍ PRÁVNÍ OCHRANY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 11

ČÁST F ASISTENČNÍ SLUŽBY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 13

ČÁST G SPOLEČNÁ USTANOVENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 14

ČÁST H VÝKLAD POJMŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 15

ČÁST A. | OBECNÁ ČÁST

ČLÁNEK 1

Úvodní ustanovení

1. Tyto Všeobecné pojistné podmínky pojištění bytových domů VPP BD 2017 (dále jen „VPP BD 2017“) stanoví základní rozsah práv a povinností účastníků pojištění, kterými jsou pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany, pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vznikne právo nebo povinnost.

2. Pro všechna pojištění sjednaná dle těchto VPP BD 2017 platí i příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a ustanovení souvisejících právních předpisů a ujednání pojistné smlouvy.

3. Pojištění sjednaná dle VPP BD 2017 jsou pojištěními škodovými.

4. VPP BD 2017 jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy.

ČLÁNEK 2

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je nahodilá škodná událost krytá pojištěním.

2. Způsobila-li úmyslně pojistnou událost buď osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, anebo z jejího podnětu osoba třetí, vzniká právo na pojistné plnění jen tehdy, bylo-li to výslovně ujednáno, anebo stanoví-li tak občanský zákoník nebo jiný zákon.

3. Pojistnou událost pro jednotlivá pojištění blíže vymezují tyto VPP BD 2017 a ujednání pojistné smlouvy.

ČLÁNEK 3

Povinnosti účastníků pojištění

1. Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojištěný dále povinen:

a) pojistiteli nebo jím pověřeným osobám umožnit vstup do pojištěných objektů nebo jiného místa pojištění a umožnit jim posoudit rozsah pojistného rizika. Dále je povinen pojistiteli nebo jím pověřeným osobám předložit k nahlédnutí projektovou, požárně technickou, účetní a jinou pojistitelem požadovanou dokumentaci nutnou k posouzení pojistného rizika, umožnit pojistiteli pořídit si kopie této dokumentace; zároveň je povinen umožnit pojistiteli přezkoumání činnosti zařízení sloužících k ochraně pojištěného majetku,

b) pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně oznámit všechny změny ve skutečnostech, na které byl písemně tázán při sjednávání pojištění, zejména skutečnost, že došlo ke změně nebo zániku pojistného rizika nebo hodnoty pojistného zájmu (předmětu pojištění) nebo místa pojištění,

c) pojistiteli bez zbytečného odkladu oznámit všechny změny týkající se skutečností, které jsou obsahem pojistné smlouvy (zejména změnu vlastnictví či spoluvlastnictví majetku, k němuž se pojištění vztahuje apod.) a všechny změny v identifikačních údajích pojištěného (zejména změnu v adrese skutečného bydliště pojištěného),

d) počínat si při veškerém svém jednání (právním i neprávním; při konání i případném opomenutí) tak, aby škodná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou pojištěnému uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou, a také nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již nastala škodná událost, je pojištěný povinen učinit opatření směřující k tomu, aby vzniklá újma nenarůstala,

10 N 8140 / GDPR

e) je-li v souvislosti se škodnou událostí podezření ze spáchání trestného činu, správního deliktu nebo přestupku, bez zbytečného odkladu oznámit škodnou událost Policii České republiky nebo jinému příslušnému orgánu veřejné správy,

f) došlo-li ke škodné události, neměnit stav škodnou událostí způsobený, dokud nejsou postižené hodnoty pojistného zájmu (předměty pojištění) pojistitelem nebo jím pověřenou osobou prohlédnuty, nejdéle však 10 pracovních dnů od oznámení škodné události. To však neplatí, je-li taková změna nutná z bezpečnostních nebo hygienických důvodů nebo proto, aby následky škodné události byly zmírněny; v těchto případech je pojištěný povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu škodné události, zejména

uchováním poškozených předmětů pojištění nebo jejich součástí, fotografickým nebo filmovým materiálem, videozáznamem a svědectvím třetích osob,

g) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu újmy nebo jiné obdobné právo, které mu v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo,

h) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že sjednal proti témuž pojistnému nebezpečí a vztahující se na tutéž hodnotu pojistného zájmu po tutéž pojistnou dobu další pojištění u jiného pojistitele a sdělit pojistiteli obchodní firmu nebo název tohoto pojistitele a výši sjednané horní hranice pojistného plnění,

i) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že byl nalezen předmět pojištění pohřešovaný v souvislosti s pojistnou či škodnou událostí.

2. Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je oprávněná osoba dále povinna bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 15 dnů od zjištění škodné události, oznámit pojistiteli, že škodná událost vznikla. Stejnou povinnost má jakákoliv osoba, která oznamuje pojistiteli vznik škodné události a která má na pojistném plnění právní zájem.

3. Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojistník dále povinen:

a) pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně oznámit všechny změny ve skutečnostech, na které byl písemně tázán při sjednávání pojištění, zejména skutečnost, že došlo ke změně nebo zániku pojistného rizika nebo hodnoty pojistného zájmu (předmětu pojištění) nebo místa pojištění,

b) pojistiteli bez zbytečného odkladu oznámit všechny změny týkající se skutečností, které jsou obsahem pojistné smlouvy (zejména změnu vlastnictví či spoluvlastnictví majetku, k němuž se pojištění vztahuje apod.), a všechny změny v identifikačních údajích pojistníka a pojištěného (zejména změnu v adrese skutečného bydliště pojistníka a pojištěného),

c) bez zbytečného odkladu pojištěnému (je-li odlišný od pojistníka) oznámit, že sjednal pojištění vztahující se na hodnotu pojistného zájmu pojištěného a seznámit pojištěného s právy a povinnostmi, které pro něho ze sjednaného pojištění vyplývají,

d) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že sjednal proti témuž pojistnému nebezpečí a vztahující se na tutéž hodnotu pojistného zájmu po tutéž pojistnou dobu další pojištění u jiného pojistitele a sdělit pojistiteli obchodní firmu nebo název tohoto pojistitele a výši sjednané horní hranice pojistného plnění.

V případě, že se pojištění vztahuje na hodnotu pojistného zájmu pojištěného odlišného od pojistníka, má pojistník stejné povinnosti jako pojištěný.

4. Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojistitel dále povinen:

a) vrátit osobě uplatňující právo na pojistné plnění doklady, které si vyžádá a které pojistiteli poskytla pro šetření existence a rozsahu jeho povinnosti plnit,

b) umožnit osobě uplatňující právo na pojistné plnění nahlédnout do podkladů, které pojistitel soustředil v průběhu šetření škodné události a pořídit si jejich kopii.

ČLÁNEK 4

Vznik, změny a zánik pojištění

1. Pojištění vzniká na základě písemné pojistné smlouvy. Pojištění vzniká prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

2. Pojištění se sjednává na dobu uvedenou v pojistné smlouvě (pojistná doba).

3. Změn v pojistné smlouvě lze dosáhnout dohodou smluvních stran. Dohoda musí být písemná, jinak je neplatná.

4. Pojištění se z důvodu nezaplacení pojistného ve smyslu občanského zákoníku během pojistné doby nepřerušuje.

5. Pojištění, vedle ostatních důvodů stanovených v obecně závazných právních předpisech, zaniká písemnou výpovědí pojistníka nebo pojistitele, kterou mohou smluvní strany po každé škodné události podat, a to do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku škodné události pojistiteli. Ode dne následujícího po dni doručení výpovědi počíná běžet měsíční výpovědní doba, jejímž uplynutím pojištění zaniká. V případě povinného pojištění lze podle tohoto odstavce postupovat pouze pokud, je takový postup v souladu s ustanovením

§ 2781 občanského zákoníku.

6. V případě nezaplacení pojistného pojistníkem ani v dodatečné lhůtě stanovené pojistitelem v upomínce, zanikne pojištění odchylně od ustanovení § 2804 občanského zákoníku dnem následujícím po marném uplynutí této dodatečné lhůty.

7. Pojistitel má právo v případě, že dojde změnou právní úpravy k rozšíření odpovědnosti za újmu nebo rozsahu náhrady újmy, pojištění odpovědnosti za újmu písemně vypovědět nejpozději do 3 měsíců od účinnosti právního předpisu, který tuto změnu zavádí. Ode dne následujícího po dni doručení výpovědi počíná běžet měsíční výpovědní doba, jejímž uplynutím pojištění zaniká.

8. Změní-li se vlastník nebo spoluvlastník předmětu pojištění, ke kterému se vztahuje sjednané pojištění, a tento vlastník nebo spoluvlastník nebyl pojistníkem, pojištění oznámením této změny pojistiteli odchylně od ustanovení § 2812 a § 2867 občanského zákoníku nezaniká. Práva a povinnosti pojištěného ze sjednaného pojištění přecházejí z vlastníka, který přestal být pojištěným, na nového nabyvatele.

9. Nejedná-li se o případ uvedený v odst. 8 tohoto článku, potom pojištění majetku a pojištění související s vlastnickým právem zaniká oznámením změny vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojistiteli.

ČLÁNEK 5

Pojistné

1. Pojistník je povinen platit pojistné, a to běžné nebo jednorázové, podle toho, co bylo dohodnuto v pojistné smlouvě.

2. Výše pojistného je uvedena v pojistné smlouvě. Pojistitel je oprávněn ověřit si u pojištěného správnost údajů rozhodných pro stanovení výše pojistného.

3. Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období, jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.

4. V pojistné smlouvě je možné ujednat, že pojistník uhradí pojistné (běžné nebo jednorázové) ve splátkách. V tomto případě se ve smyslu ustanovení § 1931 občanského zákoníku ujednává, že pokud nebude některá ze splátek pojistného zaplacena nejpozději v den splatnosti této splátky, stává se tímto dnem splatná zbývající část pojistného, pokud pojistitel písemně požádá o její zaplacení nejpozději k datu splatnosti nejbližší příští splátky.

5. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno placení běžného pojistného ve splátkách dle odst. 4. tohoto článku, je splatnost pojistného následující:

a) v případě pololetních splátek jsou splátky pojistného splatné prvního dne každého pojistného období a dne, na který připadá konec lhůty v délce 6 měsíců a počítané od prvního dne každého pojistného období,

b) v případě čtvrtletních splátek jsou splátky pojistného splatné prvního dne každého pojistného období a dne, na který připadá konec lhůty v délce 3, 6 a 9 měsíců a počítané od prvního dne každého pojistného období.

6. Nebylo-li v pojistné smlouvě výslovně dohodnuto jinak nebo nejedná-li se o případ úhrady pojistného prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele, pojistné se považuje za uhrazené okamžikem jeho připsání na účet pojistitele nebo jeho úhradou pojistiteli v hotovosti.

7. Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, není-li v občanském zákoníku, v těchto VPP BD 2017 nebo v pojistné smlouvě stanoveno jinak.

8. Nastala-li pojistná událost, v důsledku které pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala. Jde-li o jednorázové pojistné, náleží pojistiteli celé pojistné za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno.

9. V souladu s ustanovením § 2785 a § 2786 občanského zákoníku pojistitel a pojistník sjednávají, že pojistitel má právo, v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, upravit výši běžného pojistného na další pojistné období. Změnami podmínek ve smyslu předchozí věty se pro účely těchto VPP BD 2017 rozumí i:

a) změna ve škodném poměru, nebo

b) změna právní úpravy rozšiřující odpovědnost za újmu nebo rozsah náhrady újmy v pojištění odpovědnosti za újmu.

10. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného dle odst. 9. tohoto článku pojistníkovi sdělit nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit.

11. Nesouhlasí-li pojistník se změnou pojistného dle odst. 9. a 10. tohoto článku, může tento svůj nesouhlas pojistiteli sdělit písemně nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zanikne uplynutím pojistného období bezprostředně předcházejícího pojistnému období, na které pojistitel nově stanovil výši pojistného. Neupozornil-li však pojistitel na tento následek pojistníka ve sdělení podle odst. 10. tohoto článku, trvá pojištění nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění.

12. Pokud pojistník svůj písemný nesouhlas s nově stanovenou výší pojistného dle odst. 11. tohoto článku pojistiteli nedoručí, má se za to, že pojistník s novou výší pojistného souhlasí, a to i se všemi z toho vyplývajícími povinnostmi.

ČLÁNEK 6

Obecné výluky z pojištění

1. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé:

a) v důsledku válečných událostí, vzpour, povstání nebo jiných násilných nepokojů majících charakter povstání či revoluce,

b) v důsledku teroristických aktů, stávek nebo zásahem veřejné moci a v příčinné souvislosti s nimi,

c) jadernou energií, zářením všeho druhu a radioaktivní kontaminací,

d) v důsledku vady, kterou měla pojištěná věc již v době sjednání pojištění, a která měla či mohla být známa pojistníkovi nebo pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa pojistiteli.

2. Pojištění se nevztahuje na škodné události, v souvislosti s kterými uvede oprávněná osoba při uplatňování práva na pojistné plnění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této pojistné události zamlčí.

3. Další výluky z pojištění mohou být uvedeny v dalších částech těchto pojistných podmínek, navazujících pojistných podmínkách a v pojistné smlouvě.

ČLÁNEK 7

Pojistné plnění

1. Veškeré ceny při poskytování pojistného plnění pojistitele (nové, časové, jiné) nebo stupně opotřebení, budou vždy odborně stanoveny pojistitelem, případně stanoveny k tomu způsobilou osobou po dohodě s pojistitelem.

2. Pojistitel poskytne pojistné plnění v penězích v tuzemské měně (česká koruna), nevyplývá-li z obecně závazných právních předpisů jinak.

3. Je-li pojištěným v právním vztahu pojištění věci a jiného majetku, z něhož je pojistitelem poskytováno pojistné plnění, plátce daně z přidané hodnoty (dále také jen „DPH”), poskytne pojistitel pojistné plnění bez DPH s výjimkou případů, kdy pojištěný, coby plátce DPH, nemůže z důvodů vyplývajících z obecně závazných právních předpisů uplatnit nárok na odpočet DPH. Pravidlo vyplývající z předchozí věty není nijak dotčeno tím, zda pojištěný je či není oprávněnou osobou.

4. Je-li poškozeným v právním vztahu pojištění odpovědnosti, z něhož je pojistitelem poskytováno pojistné plnění, plátce DPH, poskytne pojistitel pojistné plnění bez DPH s výjimkou případů, kdy poškozený, coby plátce DPH, nemůže z důvodů vyplývajících z obecně závazných právních předpisů uplatnit nárok na odpočet DPH. Pravidlo vyplývající z předchozí věty není nijak dotčeno tím, zda poškozený je či není oprávněnou osobou.

ČLÁNEK 8

Spoluúčast

1. Pojistitel a pojistník sjednávají, že oprávněné osobě půjde k tíži určitá část úbytku majetku nastalého v příčinné souvislosti s pojistnou událostí (dále také jen „spoluúčast“).

2. Spoluúčast je v pojistné smlouvě vyjádřená sjednanou pevnou částkou, procentem, jejich kombinací nebo i jiným způsobem.

3. Odchylně od ustanovení § 2815 občanského zákoníku pojistitel a pojistník sjednávají, že spoluúčast se nestanoví z hodnoty úbytku majetku nastalého v příčinné souvislosti s pojistnou událostí. Spoluúčast se stanoví z hodnoty pojistného plnění, na které by po zohlednění všech ustanovení pojistné smlouvy upravujících pojistné plnění (např. ustanovení o horní hranici pojistného plnění apod.) vzniklo oprávněné osobě jinak, právě před odečtením sjednané spoluúčasti, právo (dále také jen „hrubá výše pojistného plnění“).

4. Spoluúčast pojistitel odečte od hrubé výše pojistného plnění. Rozdíl obou částek, tzn. hrubé výše pojistného plnění a spoluúčasti, je pojistným plněním, na něž vzniká oprávněné osobě za pojistnou událost právo.

5. Pokud hrubá výše pojistného plnění nepřesahuje sjednanou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne.

6. V pojistné smlouvě může být sjednána také spoluúčast – neodčetná, která se od hrubé výše pojistného plnění neodečítá, do její výše se však pojistné plnění neposkytuje.

ČLÁNEK 9

Zachraňovací náklady

1. Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:

a) odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,

b) zmírnění následků již nastalé pojistné události,

c) plnění povinnosti odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.

2. Pojistitel nahradí:

a) zachraňovací náklady vynaložené na záchranu života nebo zdraví osob max. do výše 30 % z horní hranice pojistného plnění stanovené pro hodnotu pojistného zájmu (předmět pojištění) a pojistné nebezpečí, kterého se zachraňovací náklady týkaly,

b) ostatní zachraňovací náklady max. do výše 10 %, vždy z horní hranice pojistného plnění stanovené pro hodnotu pojistného zájmu (předmět pojištění) a pojistné nebezpečí, kterého se zachraňovací náklady týkaly, nejvýše však do celkové výše 5 000 000 Kč ze všech pojištění sjednaných touto pojistnou smlouvou.

3. Výše vyplacené náhrady zachraňovacích nákladů se do pojistného plnění nezapočítává.

ČLÁNEK 10

Čekací doba

1. Pojištění pro případ působení pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava se sjednává s čekací dobou v délce 10 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy.

2. Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění ze škodných událostí vzniklých v čekací době uvedené v odst. 1. tohoto článku a způsobených pojistným nebezpečím povodeň nebo záplava.

3. Ustanovení odstavce 1. a 2. tohoto článku se nevztahuje na škodné události způsobené pojistným nebezpečím povodeň nebo záplava nastalé v pojištění bezprostředně časově navazujícím na předchozí pojištění sjednané u stejného pojistitele pro případ škodné události způsobené pojistným nebezpečím povodeň nebo záplava a vztahující se na shodný předmět pojištění a shodné místo pojištění.

ČÁST B. | POJIŠTĚNÍ STAVEB A VĚCÍ

ČLÁNEK 11

Předmět pojištění

1. Pojištění se vztahuje na:

a) bytové domy uvedené v pojistné smlouvě,

b) ostatní budovy a stavby mající charakter příslušenství bytového domu uvedeného v pojistné smlouvě dále jen „vedlejší stavby“ (např. oplocení, dětská hřiště, komunikace a zpevněné plochy apod.),

c) součásti bytových domů a vedlejších staveb dle písm. a) a b) tohoto odstavce (např. technologická zařízení jako elektromotory, společné anténní systémy, domovní a přístupové systémy, výtahy, technologie kotelen, rekuperační systémy a dále i vestavěné kuchyňské linky apod.),

d) movité věci mající charakter příslušenství bytového domu nebo vedlejších staveb dle písm. a) a b) tohoto odstavce, které jsou (míněny movité věci) ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek odpovědného za správu bytového domu uvedeného v pojistné smlouvě nebo ve vlastnictví vlastníka bytového domu uvedeného v pojistné smlouvě (ať je jím právnická osoba, např. bytové družstvo, nebo fyzická osoba). Jedná se například o stavební materiál a stavební mechanizaci, hasicí přístroje a hasicí vybavení, zařízení společných prostor, stroje a zařízení pro údržbu bytového domu a vedlejších staveb apod.

e) okrasné stromy, keře a rostliny, na trávníky a na okrasné zahradní prvky (skalka, jezírko apod.) - dále jen „zahrada“, které se nacházejí na pozemku příslušejícímu k pojištěné stavbě dle písm. a) a b) tohoto článku.

ČLÁNEK 12

Pojistná nebezpečí a rozsah pojištění

1. Pojištění se sjednává pro případ škod na předmětu pojištění způsobených pojistným nebezpečím:

a) požár,

b) výbuch,

c) úder blesku,

d) náraz nebo zřícení pilotovaného letícího tělesa, jeho částí nebo jeho nákladu (dále jen „pád letadla“),

e) poškození nebo zničení skla jakoukoliv událostí, která nastane nečekaně a náhle a není dále vyloučena (dále jen „sklo all risks“),

f) odcizení movitých věcí a jejich úmyslné poškození v souvislosti s odcizením (dále jen „odcizení movitých věcí“) a odcizení předmětu pojištění zahrada,

g) zkrat, přepětí a nebo podpětí.

2. Pojištění lze dále sjednat pro případ škod na předmětu pojištění způsobených pojistným nebezpečím:

a) vichřice o rychlosti větru alespoň 75 km/hod (dále jen „vichřice“),

b) krupobití,

c) sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, lavina (dále jen „sesuv půdy a lavin“),

d) pád stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li tyto předměty součástí poškozeného předmětu pojištění nebo téhož souboru jako poškozený předmět pojištění (dále jen „pád stromů, stožárů a jiných předmětů“),

e) zemětřesení o síle otřesů dosahujících alespoň 6. stupně makroseismické stupnice EMS 98 v místě pojištění (dále jen

„zemětřesení“),

f) tíha sněhu nebo tíha námrazy,

g) kouř, který byl způsoben výbuchem nebo poruchou zařízení v místě nebo mimo místo pojištění,

h) nadzvuková vlna (tzv. aerodynamický třesk), způsobená nadzvukovým letadlem,

i) náraz vozidla,

j) únik vody, páry nebo kapaliny (dále jen „vodovodní škoda“),

k) zatečení atmosférických srážek (např. déšť, mrholení), a nebo vody z tajícího sněhu do budovy (dále jen „zatečení atmosférických srážek“),

l) poškození nebo zničení zateplení fasád pojištěné stavby působením živočichů (dále jen „poškození fasády živočichy“).

3. Pojištění lze dále sjednat pro případ škod na předmětu pojištění způsobené pojistným nebezpečím povodeň nebo záplava.

4. Pojištění lze dále sjednat pro případ úmyslného poškození nebo zničení předmětu pojištění (dále jen „vandalismus“) včetně škod vzniklých na předmětu pojištění jakýmkoliv úmyslným znečištěním, zabarvením, kresbami, nápisy apod.

5. Pojištění lze dále sjednat pro případ odcizení hasicích přístrojů a hasicího vybavení krádeží prostou.

6. Pojištění lze dále sjednat pro případ škod způsobených jakoukoli nahodilou událostí, která není dále v těchto VPP BD 2017 nebo pojistné smlouvě vyloučena (dále jen „technická porucha“), a vzniklých na strojních a elektronických zařízeních, která:

a) jsou součástí pojištěných staveb (např. anténní systémy, domovní a přístupové systémy, kamerové systémy, výtahy, technologie kotelen, rekuperačních systémů, fotovoltaických elektráren apod.)

nebo

b) jsou samostatnými movitými věcmi ve smyslu čl. 11 odst. 1. písm. d).

ČLÁNEK 13

Místo pojištění

1. Místem pojištění je místo uvedené v pojistné smlouvě. Místem pojištění je dále místo, na které byl předmět pojištění v důsledku bezprostředně hrozící nebo vzniklé pojistné události přemístěn.

ČLÁNEK 14

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je poškození, zničení nebo odcizení předmětu pojištění způsobené pojistným nebezpečím uvedeným v pojistné smlouvě, které nastalo v místě pojištění.

2. Pojistnou událostí je také ztráta předmětu pojištění v příčinné souvislosti s pojistnou událostí způsobenou některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě.

ČLÁNEK 15

Výluky z pojištění

1. Vedle výluk uvedených v čl. 6 se pojištění dále nevztahuje na škody vyloučené v tomto článku dále.

2. Pojištění se nevztahuje na poškození nebo zničení předmětu pojištění, jestliže škodná událost nastala přímo nebo nepřímo v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených jakýchkoliv stavebních konstrukcí (zejména střešních, svislých nosných i nenosných apod.).

3. Pojištění se nevztahuje na škodné události vzniklé podvodem, neoprávněným užíváním předmětu pojištění, zatajením předmětu pojištění nebo zpronevěrou předmětu pojištění.

4. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé v souvislosti s vniknutím deště, krup, sněhu, jiných atmosférických srážek nebo nečistot neuzavřenými okny nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly působením pojištěného pojistného nebezpečí.

5. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí požár se nevztahuje na poškození nebo zničení předmětu pojištění žhnutím (ožehnutí) a doutnáním s omezeným přístupem kyslíku, jakož i působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení (zařízení), pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.

6. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí vichřice se nevztahuje na poškození nebo zničení předmětu pojištění:

a) v souvislosti s tím, že budova byla bez oken, dveří či s odstraněnou, neúplnou nebo provizorně provedenou střešní krytinou (fólie, apod.),

b) nalézajícím se na volném prostoru v místě pojištění, pokud se nejedná o věci, které vzhledem ke svému charakteru (např. velikosti, hmotnosti) se obvykle na volném prostoru skladují (např. hutní materiál, stavebniny, těžké stroje, zemědělská mechanizace),

c) nalézajícím se v místě pojištění, ve kterém nebyla v okamžiku vzniku škodné události prokazatelně zjištěna vichřice o rychlosti alespoň 75 km/hod a v místě vzniku škodné události pohyb vzduchu nezpůsobil škody na jiném řádně udržovaném majetku.

7. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí sesuv půdy a lavin se nevztahuje na škodné události způsobené klesáním zemského povrchu do centra Země v důsledku přírodních sil (např. promrzáním, sesycháním, podmáčením) nebo následkem lidské činnosti (např. průmyslovým nebo stavebním provozem, otřesy způsobenými dopravou).

8. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí vodovodní škoda se nevztahuje na škodné události způsobené:

a) vodou unikající z dešťových svodů a žlabů umístěných vně stavby,

b) vodou vystupující z odpadních potrubí a kanalizace v důsledku záplav nebo povodní,

c) párou či kapalinou při mytí, sprchování nebo vodou stříkající z kropicích, mycích, zavlažovacích nebo obdobných zařízení (s výjimkou vodovodní škody vzniklé v důsledku poruchy takového zařízení).

9. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí zatečení atmosférických srážek se nevztahuje na škodné události:

a) vzniklé působením plísní a hub,

b) způsobené zmrznutím vody z atmosférických srážek v konstrukcích budov,

c) způsobené atmosférickými srážkami, které před zatečením do budovy již dopadly na zemský povrch,

d) způsobené v příčinné souvislosti s prováděním oprav nebo rekonstrukcí,

e) spočívající v úhradě nákladů vynaložených k odstranění příčiny zatečení atmosférických srážek.

10. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí sklo all risks se nevztahuje na poškození nebo zničení skla:

a) při dopravě, přemísťování, demontáži, montáži nebo při jeho opravě,

b) jeho vystavením sálavému teplu (např. při odstraňování starých nátěrů),

c) způsobené poškrábáním,

d) jenž je movitou věcí nebo částí věci movité (např. osvětlovací tělesa, žárovky, nádobí).

11. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí zkrat, přepětí a nebo podpětí se nevztahuje na škodné události vzniklé na movitých věcech, od jejichž data výroby v době vzniku pojistné události uplynulo 10 a více let.

12. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí technická porucha se nevztahuje na škodné události vzniklé:

a) na movitých věcech, od jejichž data výroby v době vzniku pojistné události uplynulo 10 a více let,

b) trvalým vlivem provozu, opotřebením, korozí, erozí, kavitací, postupným stárnutím, únavou materiálu, nedostatečným používáním, dlouhodobým uskladněním,

c) působením normálních atmosférických podmínek, se kterými je třeba podle ročního období a místních poměrů počítat,

d) poškozením nebo zničením předmětu pojištění, krytým odpovědností za vady (zárukou za jakost),

e) působením jakéhokoliv pojistného nebezpečí, proti jehož působení lze pojištění sjednat dle této části B VPP BD 2017 čl. 12 odst. 1. až 5.,

f) na strojních součástech nebo příslušenství předmětu pojištění, kterými jsou hadice, těsnění, pásy, řemeny, lamely, lana, řetězy),

g) na záznamech zvukových, obrazových, datových a jiných včetně softwarového vybavení. Tato výluka se však nevztahuje na základní software,

h) na jiných věcech než na strojních a elektronických zařízeních, která jsou součástí pojištěných staveb (např. anténní systémy, domovní a přístupové systémy, kamerové systémy, výtahy, technologie kotelen, rekuperační systémy, fotovoltaické elektrárny) nebo jsou samostatnými movitými věcmi ve smyslu čl. 11 odst. 1d),

i) akumulátorových bateriích, elektrochemických článcích apod., pokud nedošlo z téže příčiny a ve stejnou dobu i k jiné škodné události na předmětu pojištění, za kterou je pojistitel povinen plnit.

13. Pojištění pro případ pojistného nebezpečí vandalismus se nevztahuje na škodné události vzniklé:

a) odcizením movitých věcí dle čl. 11 odst. 1. písm. d),

b) odcizením hasicích přístrojů a hasicího vybavení krádeží prostou,

c) krádeží předmětu pojištění zahrada.

ČLÁNEK 16

Povinnosti pojištěného

1. Vedle povinností stanovených v ČÁSTI A těchto VPP BD 2017 je pojištěný dále povinen:

a) udržovat pojištěnou věc v dobrém technickém stavu, zejména dodržovat technické normy a pokyny výrobce nebo dodavatele vztahující se na její provoz a údržbu,

b) v budovách pojištěných pro případ vzniku pojistné události způsobené pojistným nebezpečím vodovodní škoda provádět kontroly a opatření proti zamrznutí vodovodních, topných, klimatizačních, solárních nebo hasicích systémů, včetně připojených sanitárních zařízení, armatur nebo zařízení připojených na tyto systémy,

c) zabezpečit obsluhu předmětu pojištění osobou s předepsanou kvalifikací či oprávněním (je-li to vyžadováno obecně závaznými právními předpisy),

d) v předepsaných intervalech zajistit revizní prohlídky na předmětech pojištění (hasicí zařízení, kotelny, kotle, elektroinstalace, hromosvody, apod.).

ČLÁNEK 17

Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění

1. Pojistnou hodnotu stavby lze v pojistné smlouvě sjednat jako:

a) novou cenu, tj. částku, kterou je třeba vynaložit k vybudování novostavby srovnatelného druhu, rozsahu, kvality a užitné hodnoty v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace. Nová cena je pojistnou hodnotou vždy, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak,

b) časovou cenu, tj. cenu, kterou měla stavba bezprostředně před pojistnou událostí, stanoví se z nové ceny stavby, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení stavby, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

2. Pojistnou hodnotou movitých věcí a zahrady je nová cena, tj. částka, kterou je třeba vynaložit na znovuzřízení věci srovnatelného druhu, kvality a užitné hodnoty. Nová cena je pojistnou hodnotou vždy, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

3. Pojistné plnění pojistitele je omezeno horní hranicí pojistného plnění. Horní hranice pojistného plnění je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

4. Pojistná částka je na návrh pojistníka stanovena v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě předmětu pojištění.

5. Vztahuje-li se pojištění jen na část hodnoty předmětu pojištění (zlomkové pojištění) nebo nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy pojistnou hodnotu předmětu pojištění určit, potom horní hranicí pojistného plnění je limit pojistného plnění a pojištění se sjednává jako pojištění prvního rizika.

6. V případě pojištění prvního rizika stanovený limit pojistného plnění je horní hranicí úhrnu pojistných plnění, snížených o částky dohodnutých spoluúčastí, za všechny pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku (je-li pojištění sjednáno na dobu kratší, v průběhu pojistné doby) není-li ujednáno jinak. Pokud bylo ujednáno pojištění prvního rizika, pojistitel neuplatňuje podpojištění. Sjednání pojištění prvního rizika musí být v pojistné smlouvě výslovně uvedeno.

ČLÁNEK 18

Pojistné plnění

1. Pokud byl předmět pojištění zničen, případně odcizen nebo ztracen (dále jen „zničen“), vzniká oprávněné osobě právo, není-li dále ujednáno jinak, aby jí pojistitel poskytl:

a) je-li pojistnou hodnotou nová cena, částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovuzřízení stejného nebo srovnatelného nového předmětu pojištění sníženou o cenu využitelných zbytků zničeného předmětu pojištění,

b) je-li pojistnou hodnotou časová cena, částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovuzřízení stejného nebo srovnatelného nového předmětu pojištění sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení z doby bezprostředně před vznikem pojistné události a sníženou o cenu využitelných zbytků zničeného předmětu pojištění,

c) je-li pojistná událost způsobena pojistným nebezpečím zkrat, přepětí a nebo podpětí nebo technická porucha, částku stanovenou dle písm. b) tohoto odstavce.

2. Pokud byl předmět pojištění poškozen, vzniká oprávněné osobě právo, není-li dále ujednáno jinak, aby jí pojistitel poskytl:

a) je-li pojistnou hodnotou nová cena, částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění a to nejvýše do nové ceny poškozeného předmětu pojištění v době bezprostředně před pojistnou událostí. Takto stanovenou částku sníží pojistitel o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozeného předmětu pojištění,

b) je-li pojistnou hodnotou časová cena, částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění a to nejvýše do časové ceny poškozeného předmětu pojištění v době bezprostředně před pojistnou událostí. Takto stanovenou částku sníží pojistitel o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozeného předmětu pojištění.

Je-li pojistná událost způsobena pojistným nebezpečím zkrat, přepětí a nebo podpětí nebo technická porucha a částka na opravu stanovená dle tohoto odst. 2. je shodná nebo převyšuje částku odpovídající časové ceně předmětu pojištění, poskytne pojistitel pojistné plnění jako za zničený předmět pojištění.

3. V případě vzniku škody na předmětu pojištění, pro který bylo sjednáno pojištění s pojistnou hodnotou odpovídající nové ceně, a jeho opotřebení nebo jiné znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení přesáhlo v době bezprostředně před vznikem pojistné události 75 %, poskytne pojistitel pojistné plnění stanovené podle odst. 1. nebo 2. tohoto článku pouze do výše časové ceny předmětu

pojištění v době bezprostředně před pojistnou událostí.

4. V případě poškození nebo zničení staveb, nebude při stanovování výše pojistného plnění pojistitelem brán zřetel na případnou ztrátu jejich umělecké nebo historické hodnoty.

5. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění za pojistnou událost způsobenou pojistným nebezpečím krádež prostá, odcizení movitých věcí a vandalismus je, že pojištěný prokáže vznik pojistné události pojistiteli:

a) úředním záznamem policie o zjištěných skutečnostech a rozhodnutím správního orgánu, jedná-li se o přestupek,

b) usnesením orgánu činného v trestním řízení o zahájení trestního stíhání určité osoby pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže předmětu pojištění podle ustanovení § 205 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „trestní zákoník“), nebo

c) usnesením orgánu činného v trestním řízení o odložení nebo jiném vyřízení věci podezření ze spáchání trestného činu krádeže předmětu pojištění podle ustanovení § 205 trestního zákoníku (zejména tehdy, nepodařilo-li se zjistit osobu pachatele trestného činu krádeže předmětu pojištění).

6. V případě poškození nebo zničení vedlejší stavby neuvedené v pojistné smlouvě poskytne pojistitel pojistné plnění nejvýše do limitu pojistného plnění 500 000 Kč za pojistnou událost. To neplatí pro vedlejší stavby, které jsou pojištěny a jednotlivě specifikovány v pojistné smlouvě s uvedenou výší horní hranice pojistného plnění.

7. V případě pojistné události vzniklé na movité věci, poskytne pojistitel pojistné plnění nejvýše do limitu pojistného plnění:

a) 100 000 Kč za pojistnou událost na movitých věcech s výjimkou peněz,

b) 10 000 Kč za pojistnou událost na movitých věcech, jimiž jsou peníze.

Limit podle písm. a) neplatí pro movité věci, které jsou samostatně pojištěny a specifikovány v pojistné smlouvě s uvedenou výší horní hranice pojistného plnění. Pojištění se sjednává se spoluúčastí 500 Kč, není-li ujednáno jinak.

8. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění za pojistnou událost způsobenou na movité věci či zahradě krádeží vloupáním je, že pojištěná věc byla v době pojistné události zabezpečena alespoň následujícím způsobem:

a) umístěna v uzavřeném prostoru, kde dveře nebo vrata jsou uzamčena zámkem s cylindrickou vložkou nebo dozickým zámkem nebo visacím zámkem nebo,

b) s výjimkou peněz umístěna na oploceném pozemku opatřeném oplocením s min. výškou 160 cm, jehož vstupní brána má minimálně stejnou výšku jako oplocení a je uzamčena zámkem s cylindrickou vložkou nebo dozickým zámkem nebo visacím zámkem.

9. Bylo-li sjednáno pojištění proti pojistnému nebezpečí sklo all risks, poskytne pojistitel v případě škody na pojištěném skle pojistné plnění odpovídající nákladům na znovuzřízení skla stejného provedení, včetně nákladů na instalaci nalepených snímačů zabezpečovacích zařízení, nalepení folií, zhotovení nápisů, maleb a jiné výzdoby, jestliže byly součástí pojištěného skla. Dále poskytne pojistitel pojistné plnění odpovídající v čase a místě vzniku pojistné události obvyklým nákladům na nouzové zabezpečení výplně nahrazující poškozené, zničené nebo pohřešované pojištěné sklo, pokud je pojištěný nebo oprávněná osoba vynaložila, maximálně však do výše 20 % nové ceny skla. Za pojistné události způsobené pojistným nebezpečím sklo all risks poskytne pojistitel pojistné plnění max. do výše 100 000 Kč za pojistnou událost. Smluvní strany sjednávají pro pojistné události způsobené pojistným nebezpečím sklo all risks spoluúčast ve výši 500 Kč.

10. Bylo-li sjednáno pojištění proti pojistnému nebezpečí vodovodní škoda, vzniká v případě pojistné události způsobené vodovodní škodou právo na plnění také:

a) za náklady na odstranění závady (bourání zdiva, výměna potrubí, zazdění, obklady apod.) na vodovodních nebo kanalizačních potrubích, topných, klimatizačních nebo hasících systémech včetně připojených sanitárních zařízení nebo armatur, a to nejvýše do limitu pojistného plnění 10 000 Kč za pojistnou událost,

b) za náklady vzniklé v přímé souvislosti s únikem vody nebo jiného média (např. vodné, stočné), a to nejvýše do limitu pojistného plnění 100 000 Kč za pojistnou událost.

11. Za pojistné události způsobené pojistným nebezpečím zkrat, přepětí a nebo podpětí poskytne pojistitel pojistné plnění nejvýše do limitu pojistného plnění 100 000 Kč za pojistnou událost. Pro pojistné události způsobené zkratem a přepětím se sjednává spoluúčast ve výši 500 Kč.

12. Za pojistné události způsobené pojistným nebezpečím zatečením atmosférických srážek poskytne pojistitel pojistné plnění nejvýše do limitu pojistného plnění 100 000 Kč za pojistnou událost. Pro pojistné události způsobené zatečením atmosférických srážek se sjednává spoluúčast ve výši 500 Kč.

13. Za pojistnou událost způsobenou pojistným nebezpečím poškození fasády živočichy poskytne pojistitel pojistné plnění nejvýše do limitu pojistného plnění 100 000 Kč za pojistnou událost. Pro pojistné události způsobené poškozením fasády živočichy se sjednává spoluúčast ve výši 500 Kč.

14. V případě pojistné události spočívající v poškození, zničení nebo odcizení součástí zahrady pojistitel nahradí prokazatelně vynaložené náklady na jejich znovupořízení, a to nejvýše do limitu pojistného plnění 100 000 Kč za pojistnou událost.

15. V případě poškození nebo zničení bytového domu nebo vedlejších staveb poskytne pojistitel v rámci nákladů na opravu či znovuzřízení předmětu pojištění pojistné plnění, které odpovídá účelně a hospodárně vynaloženým nákladům vzniklým v příčinné souvislosti s pojistnou událostí na vyklizení místa pojištění, včetně stržení stojících částí předmětu pojištění, odvoz suti a jiných zbytků k nejbližšímu složišti a na jejich uložení nebo zničení. Pojistné plnění dle předchozí věty poskytne pojistitel do horní hranice pojistného plnění sjednané pro předmět pojištění, v souvislosti s jeho poškozením či zničením. Pouze, je-li tak pojistnou smlouvou výslovně sjednáno, poskytne pojistitel pojistné plnění dle tohoto odstavce i nad rámec horní hranice pojistného plnění, a to do částky sjednané v pojistné smlouvě.

16. Je-li v době vzniku pojistné události pojistná částka nižší o více jak 15 %, než je pojistná hodnota předmětu pojištění, nastane podpojištění a pojistitel má právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty předmětu pojištění.

ČLÁNEK 19

Náhradní ubytování

1. Ujednává se, že pokud se kterýkoli z bytů v pojištěném bytovém domě stane neobyvatelným následkem pojistné události z pojištění sjednaného pojistnou smlouvou dle těchto VPP BD 2017, vznikne osobám podle odstavce 2. tohoto článku právo na pojistné plnění reparující náhradu jimi prokazatelně a účelně vynaložených nákladů na jejich přiměřené náhradní ubytování, jakož i osob tvořících s nimi domácnost.

2. Právo na pojistné plnění podle odstavce 1. tohoto článku vznikne:

a) vlastníkovi bytu neobyvatelného následkem pojistné události nebo

b) nájemci bytu, je-li byt ve vlastnictví bytového družstva.

3. Součet pojistných plnění podle odstavce 1. tohoto článku vyplacených za všechny pojistné události nastalé v každém jednom roce trvání účinnosti této pojistné smlouvy nesmí přesáhnout limit pojistného plnění 30 000 Kč na každý jeden byt v pojištěném bytovém domě.

4. Součet pojistného plnění za pojistnou událost nastalou z jakéhokoliv pojištění sjednaného pojistnou smlouvou dle těchto VPP BD 2017, jejímž následkem se byt stal neobyvatelným, a pojistného plnění podle odstavce 1. tohoto článku nesmí přesáhnout horní hranici pojistného plnění sjednanou pro předmět pojištění postižený pojistnou událostí, jejímž následkem se byt stal neobyvatelným.

ČÁST C. | POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI

ČLÁNEK 20

Pojistná nebezpečí a rozsah pojištění

1. Je-li výslovně sjednáno v pojistné smlouvě, pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za:

a) majetkovou újmu (také tzv. škodu nebo tzv. újmu na jmění), kterou způsobil jinému na věci nebo na zvířeti, poškozením, zničením nebo pohřešováním, respektive poraněním či usmrcením zvířete, (dále také „majetková újma na věci nebo na zvířeti“),

b) újmu způsobenou člověku na zdraví nebo usmrcením a nemajetkovou újmu spočívající v duševních útrapách při ublížení na zdraví či usmrcení,

c) majetkovou újmu jinou než uvedenou pod písm. a), pokud vznikla v příčinné souvislosti s jí předcházející újmou uvedenou pod písm. a) nebo b) tohoto odstavce, (dále také „následná finanční újma“),

d) újmu způsobenou na movitých věcech, které sice nejsou ve vlastnictví pojištěného, byly však pojištěnému zapůjčeny nebo je užívá z jiného právního důvodu,

e) způsobenou na movitých věcech, které pojištěný převzal a které mají být předmětem jeho závazku,

f) újmu způsobenou jinak, než je uvedeno výše v tomto článku, tzv. čistou finanční újmu,

g) nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti člověka a z nich vyplývající peněžitou náhradu nemajetkové újmy.

Pojištění se vztahuje na právním předpisem stanovenou odpovědnost pojištěného za újmu vyplývající z vlastnictví, držby nebo jiného oprávněného užívání nemovitostí, včetně jejich součástí a příslušenství.

2. Je-li v pojistné smlouvě pojištěným společenství vlastníků (dále jen „SV“) nebo bytové družstvo (dále jen „BD“), vztahuje se toto pojištění i na odpovědnost pojištěného za finanční újmu, kterou způsobí porušením povinností stanovených právním předpisem a vyplývajících z jeho funkce člena výboru SV, předsedy SV, člena kontrolní komise nebo obdobného kontrolního orgánu SV, člena představenstva BD, člena kontrolní komise BD nebo předsedy BD, které je v této pojistné smlouvě pojistníkem. Pojištěným se pro účely pojištění v rozsahu tohoto odstavce rozumí člen výboru SV, předseda SV člen kontrolní komise nebo obdobného kontrolního orgánu SV, člen představenstva BD, člen kontrolní komise BD nebo předseda BD. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou pojištěným se vztahuje i na případy, kdy se pojištěný stává ručitelem za splnění povinnosti k náhradě újmy za osobu, kterou pojištěný nepečlivě vybral nebo na ni nedostatečně dohlížel při své činnosti. Tato náhrada bude poskytnuta pouze v rozsahu, v jakém by vzniklo právo na pojistné plnění v případě, že by pojištěný nepoužil při své činnosti poddodavatele.

ČLÁNEK 21

Pojistná událost

1. V souladu s částí A čl. I VPP BD 2017 je pojistná událost definována následujícím věcným, časovým a místním vymezením.

2. Věcné vymezení pojistné události: Pojistnou událostí je vznik právní povinnosti pojištěného nahradit újmu, za kterou pojištěný podle obecně závazných právních předpisů odpovídá a je povinen ji uhradit, za předpokladu, že vznikla povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

3. Časové vymezení pojistné události: Za okamžik vzniku pojistné události je považován den, kdy vznikla újma, za kterou pojištěný podle obecně závazných právních předpisů odpovídá a je povinen ji uhradit.

4. Místní vymezení pojistné události: Za místo vzniku pojistné události se považuje místo, kde újma vznikla, nikoli místo, kde došlo k příčině vzniku újmy.

5. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je, že ke vzniku újmy došlo v době trvání pojištění u pojistitele.

6. Dojde-li v době trvání pojištění ke změně jeho rozsahu, je rozhodný rozsah pojištění sjednaný v okamžiku, kdy došlo ke škodné události.

ČLÁNEK 22

Výluky z pojištění

1. Vedle výluk uvedených v části A těchto VPP BD 2017 se pojištění nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou:

a) převzetím odpovědnosti nad rámec stanovený právními předpisy,

b) v souvislosti s činností, kterou pojištěný vykonává neoprávněně,

c) postupným znečišťováním životního prostředí; v souvislosti se znečištěním životního prostředí nastalým před vznikem škodné události (staré zátěže); znečištěním životního prostředí v důsledku závažné havárie ve smyslu obecně závazných právních předpisů,

d) formaldehydem, azbestem, skelnou vatou, toxickými plísněmi,

e) prodlením se splněním smluvní povinnosti spočívajícím v tom, že pojištěný nesplnil svou smluvní povinnost včas,

f) selháním nebo kolísáním zásobování nebo nedodáním včas nebo vůbec vody, plynu, tepla, elektrické energie,

g) viry, hackerstvím, nefunkčností softwaru, poskytováním hromadného zpracování dat a internetových služeb.

2. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou v souvislosti s činností, vztahem nebo postavením pojištěného, u nichž (míněny činnost, vztah nebo postavení):

a) obecně závazný předpis ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu a sjednat pojištění odpovědnosti (povinné pojištění), bez ohledu na to, zda je tato povinnost uložena pojištěnému nebo jiné osobě odlišné od pojištěného, s výjimkou odpovědnosti za újmu způsobenou činností, která je předmětem tohoto pojištění,

b) pojištění odpovědnosti vzniká na základě skutečnosti stanovené obecně závazným právním předpisem (zákonné pojištění) nebo

3. Pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za újmu, za níž pojištěný odpovídá osobě, která je v relevantním vztahu k pojištěnému.

4. Z pojištění nevzniká nárok na plnění v případě jakékoliv náhrady újmy přisouzené soudem Spojených států amerických nebo Kanady nebo v případě jakékoliv náhrady újmy přisouzené na základě jurisdikce USA nebo Kanady, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak

5. Pojištění odpovědnosti se dále nevztahuje na jakoukoliv povinnost (zejména povinnost nést náklady na preventivní či nápravná opatření) vzniklou či uloženou pojištěnému na základě zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6. Pojištění se nevztahuje na povinnost uhradit pokuty, penále či jiné zákonné nebo smluvní sankce udělené pojištěnému. Tato výluka se však nepoužije pro rozsah pojištění odpovědnosti dle čl. 20 odst. 2.

7. Pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za újmu pojištěného člena výboru SV, předsedy SV člena kontrolní komise nebo obdobného kontrolního orgánu SV, člena představenstva BD, člena kontrolní komise BD nebo předsedy BD:

a) způsobenou vyplacením jakékoli odměny pojištěnému, která byla vyplacena bez předchozího souhlasu shromáždění vlastníků jednotek, příp. jiného orgánu oprávněného rozhodovat o vyplacení jakékoliv odměny,

b) vzniklou získáním jakéhokoliv zisku nebo výhody, na které nemá pojištěný právní nárok,

c) schodkem na finančních hodnotách, které je pojištěný povinen vyúčtovat,

d) spočívající pouze ve znehodnocení nebo ztrátě hodnoty jakékoliv investice v důsledku jakékoliv fluktuace na trhu (např. akciovém, finančním či komoditním),

e) spočívající pouze v tom, že jakákoliv komodita, cenný papír či jiný investiční nebo finanční instrument nesplňuje funkci, která od něj byla na trhu očekávána,

f) pojištění se rovněž nevztahuje na odpovědnost za újmu způsobenou dodáním chybných nebo neúplných podkladů či informací určených pro jakékoli koncesní, výběrové nebo jemu obdobné řízení, veřejné zakázky, žádosti o dotace, granty či jiné formy finanční podpory a použitím dotace, grantu nebo jiné formy finanční podpory k jinému účelu, než pro jaký byla udělena nebo získána,

g) vzniklou v souvislosti s výkonem funkce pojištěného pro jiné osoby, než touto smlouvou pojištěné SV nebo BD,

h) způsobenou porušením povinností z pracovněprávních vztahů pojištěného k pojistníkovi.

Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za újmu, kterou způsobil na jiných jednotkách, na vybavení jednotek nebo na společných částech domu vlastník jednotky sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají (např. nájemci, podnájemci, osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti).

ČLÁNEK 23

Povinnosti pojištěného

1. Vedle povinností stanovených v ČÁSTI A těchto VPP BD 2017 je pojištěný dále povinen:

a) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, při oznámení škodné události sdělit, že poškozený uplatnil proti pojištěnému právo na náhradu škody ze škodné události a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, k požadované náhradě a k její výši. V případě vzniku škodné události spočívající v odpovědnosti za škodu na životním prostředí je pojištěný povinen oznámit pojistiteli škodnou událost max. do 5 pracovních dnů od jejího vzniku,

b) bez výslovného předchozího písemného souhlasu pojistitele neuznat vůči poškozenému dluh, respektive neuznat závazek, k náhradě újmy, za kterou pojištěný v souvislosti se škodnou událostí odpovídá,

c) pojistiteli písemně sdělit bez zbytečného odkladu, že v souvislosti se škodnou událostí bylo proti němu zahájeno řízení před orgánem veřejné moci nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a pojistitele informovat o průběhu a výsledcích tohoto řízení,

d) v řízení o náhradě újmy ze škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele, zejména se pojištěný nesmí bez souhlasu pojistitele zavázat k náhradě promlčené pohledávky a nesmí uzavřít bez souhlasu pojistitele soudní smír. Proti rozhodnutí příslušných orgánů, které se týkají náhrady újmy, je pojištěný povinen se včas odvolat, pokud v odvolací lhůtě nedohodne jiný postup s pojistitelem,

e) pokud mu to pojistitel svým pokynem výslovně uloží, podat řádně a včas návrh na zrušení rozhodčího nálezu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě újmy, za kterou pojištěný v souvislosti se škodnou událostí odpovídá, soudem,

f) pokud mu to pojistitel svým pokynem výslovně uloží, podat řádně a včas návrh na zrušení rozhodčího nálezu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě újmy, za kterou pojištěný v souvislosti se škodnou událostí odpovídá, soudem.

ČLÁNEK 24

Pojistné plnění

1. Pojistné plnění za jednu pojistnou událost nesmí přesáhnout limit pojistného plnění stanovený v pojistné smlouvě. To platí i pro součet všech pojistných plnění ze sériové pojistné události. Na pojistném plnění ze sériových pojistných událostí se pojištěný podílí jen jednou spoluúčastí, bez ohledu na počet pojistných událostí v sérii.

2. Součet pojistných plnění, snížených o částky dohodnutých spoluúčastí, vyplacených za pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku (je-li pojištění sjednáno na dobu kratší, v průběhu doby trvání pojištění), nesmí přesáhnout dvojnásobek limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

3. Pojistné plnění platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní obecně závazný právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Uhradí-li pojištěný újmu, za kterou odpovídá, přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.

4. Pojistné plnění vyplacené za jednu pojistnou událost dle čl. 20 odst. 1. VPP BD 2017 nesmí přesáhnout následující limity pojistného plnění:

a) pro újmu způsobenou na movitých věcech, které sice nejsou ve vlastnictví pojištěného, byly však pojištěnému zapůjčeny nebo je užívá z jiného právního důvodu 100 000 Kč,

b) pro újmu způsobenou na movitých věcech, které pojištěný převzal a které mají být předmětem jeho závazku 100 000 Kč,

c) pro čistou finanční újmu 100 000 Kč,

d) pro nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti člověka a z nich vyplývající peněžitou náhradu nemajetkové újmy 100 000 Kč.

5. Součet pojistných plnění vyplacených za pojistné události dle čl. 20 odst. 2. VPP BD 2017 nastalé v každém jednom roce trvání účinnosti této pojistné smlouvy nesmí přesáhnout limit pojistného plnění ve výši 2 000 000 Kč.

ČLÁNEK 25

Náhrada nákladů řízení o náhradě újmy

1. Pokud pojištěný postupoval v řízení o náhradě újmy v souladu s pokyny pojistitele, náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel.

2. Pojistitel nahradí tyto náklady řízení max. do výše 10 % z limitu pojistného plnění stanoveného pro pojištění, kterého se náklady řízení týkaly.

3. Výše vyplacené náhrady nákladů řízení se do pojistného plnění, které je omezeno limitem pojistného plnění, nezapočítává.

ČÁST D. | POJIŠTĚNÍ UŠLÉHO NÁJEMNÉHO

ČLÁNEK 26

Předmět pojištění

Pojištění se vztahuje na finanční ztrátu, jíž je ušlé nájemné z pronájmu bytových i nebytových prostor, které by pojištěný dosáhl za dobu přerušení nebo omezení provozu staveb pojištěných dle ČÁSTI B těchto pojistných podmínek (dále jen „pojištěné stavby“), nejdéle však za dobu ručení, pokud by k přerušení nebo omezení provozu nedošlo.

ČLÁNEK 27

Pojistná nebezpečí a rozsah pojištění

1. Pouze je-li tak výslovně ujednáno v textu pojistné smlouvy, pojištění se sjednává pro případ přerušení nebo omezení provozu:

a) z důvodu věcné škody a

b) zásahem orgánu veřejné moci (např. zamezení přístupu k pojištěným stavbám).

2. Za věcnou škodu se považuje poškození nebo zničení pojištěných staveb, způsobené:

a) některým z pojistných nebezpečí, pro případ kterých je pojistnou smlouvou sjednáno pojištění dle ČÁSTI B těchto pojistných podmínek,

b) hasicími, bouracími, záchrannými či odklízecími pracemi výhradně souvisejícími s pojistnými nebezpečími, proti nimž bylo pojištění sjednáno.

ČLÁNEK 28

Místo pojištění

1. Místem pojištění je adresa staveb pojištěných v rozsahu ČÁSTI B těchto pojistných podmínek.

ČLÁNEK 29

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je vznik finanční ztráty v důsledku přerušení nebo omezení provozu pojištěných staveb způsobeného pojistným nebezpečím dle čl. 27.

ČLÁNEK 30

Výluky z pojištění

1. Pojištění se nevztahuje na finanční ztráty vzniklé:

a) omezením nebo přerušením dodávek elektrické energie, vody, plynu, tepla nebo jiných médií,

b) v důsledku předem naplánovaných prací (např. opravy, úpravy, rekonstrukce),

c) zásahem orgánu veřejné moci, který zakazuje či omezuje prodej výrobků a služeb nebo výkonů jiné činnosti bez přímé vazby k místu pojištění,

d) zásahem orgánu veřejné moci v souvislosti s porušením právní povinnosti ze strany pojištěného nebo jeho nájemce,

e) zásahem orgánu veřejné moci v souvislosti s technickým stavem pojištěných staveb, kromě případu, kdy takový technický stav byl způsoben věcnou škodou.

2. Pojištění se nevztahuje a za nájemné se nepovažuje:

a) náklady na energie a další náklady, které při přerušení nevznikají,

b) majetkové sankce (např. penále a pokuty) a náhrady škod, které je pojištěný povinen zaplatit v důsledku nesplnění, popř. porušení svých právních povinností,

c) nájemné stanovené za období předcházející věcné škodě (např. dlužné nájemné splatné dle dohodnutého splátkového kalendáře až v období přerušení nebo omezení provozu).

3. Pojištění se nevztahuje na přerušení nebo omezení provozu:

a) při výkonu činnosti, k jejímuž provozování není pojištěný nebo jeho nájemce oprávněn na základě obecně závazných právních předpisů,

b) z důvodu, o kterém pojistník nebo pojištěný v době sjednání pojištění věděl nebo mohl vědět.

ČLÁNEK 31

Povinnosti pojištěného

1. Vedle povinností stanovených v ČÁSTI A. těchto pojistných podmínek je pojištěný dále povinen:

a) odchylně od čl. 3 odst. 2. těchto pojistných podmínek oznámit pojistiteli neprodleně nejpozději do pěti dnů od vzniku škodné události, že škodná událost nastala,

b) ukládat výsledky hospodaření za poslední předcházející dva hospodářské roky ve dvou vyhotoveních bezpečně a vzájemně odděleně na ochranu proti současnému zničení,

c) umožnit pojistiteli kontrolu hospodaření a plnění opatření vedoucích k urychlenému a úplnému obnovení provozu.

ČLÁNEK 32

Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění

1. Pojistná hodnota je majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat a je rozhodná pro stanovení limitu pojistného plnění.

2. Pojistnou hodnotou je ušlý zisk a stálé náklady, které by pojištěný vynaložil, kdyby k přerušení provozu nedošlo.

3. Pojistné plnění pojistitele je omezeno horní hranicí pojistného plnění. Horní hranicí pojistného plnění je limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě.

ČLÁNEK 33

Pojistné plnění

1. Došlo-li k pojistné události, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel poskytl částku odpovídající výši finanční ztráty pojištěného za dobu přerušení nebo omezení provozu, nejdéle však za dobu ručení uvedenou v pojistné smlouvě.

2. Pro určení výše finanční ztráty se vychází z rozdílu sumy dosaženého nájemného v období 12 měsíců bezprostředně předcházejících před vznikem pojistné události a v období hodnocení.

3. Pro určení výše finanční ztráty dále platí:

a) za ušlé nájemné za dobu přerušení nebo omezení provozu se považuje rozdíl mezi skutečně obdrženou částkou nájemného a částkou nájemného, která by byla dosažena, kdyby k přerušení nebo omezení provozu nedošlo,

b) částka nájemného, která by byla dosažena, kdyby k přerušení nebo omezení provozu nedošlo, se určí na základě doložených nájemních smluv, nejvýše však ve výši nájmu v místě obvyklém.

4. Pojistitel není povinen plnit za zvětšení finančních ztrát způsobené:

a) vlivy a událostmi nesouvisejícími se vznikem věcné škody,

b) tím, že pojištěný nevyvinul plné úsilí pro urychlenou obnovu provozu, že nezajistil včas obnovu nebo opětovné pořízení zničených, poškozených, odcizených nebo ztracených věcí sloužících provozu nebo k tomu nezabezpečil včas dostatek finančních prostředků,

c) tím, že došlo k rekonstrukci (např. inovaci, přestavbě) zničených nebo poškozených věcí sloužících provozu v širším rozsahu, než v jakém sloužily provozu v době vzniku věcné škody.

5. Osoba, které vzniká právo na pojistné plnění, se podílí na pojistném plnění částkou, která odpovídá pojistnému plnění za počet dní stanovený v pojistné smlouvě jako spoluúčast odčetná – časová. Nepřesáhne-li doba přerušení nebo omezení provozu sjednanou spoluúčast odčetnou – časovou, nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, sjednává se spoluúčast odčetná – časová v délce 5 dnů.

6. Součet pojistných plnění, snížených o částky dohodnutých spoluúčastí, vyplacených za finanční ztráty z pojistných událostí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku (je-li pojištění sjednáno na dobu kratší, v průběhu pojistné doby) nesmí přesáhnout horní hranici pojistného plnění uvedenou v pojistné smlouvě.

ČLÁNEK 34

Zánik pojištění

1. Vedle důvodů uvedených v čl. 4 těchto pojistných podmínek, pojištění dále zaniká:

a) k datu, kdy byl provoz zrušen nebo byl před koncem pojistné doby zastaven,

b) k datu, kdy bylo rozhodnuto o úpadku pojištěného, nebo k datu, kdy pojištěný vstoupil do likvidace.

ČÁST E. | POJIŠTĚNÍ PRÁVNÍ OCHRANY

ČLÁNEK 35

Rozsah pojištění

1. Pojištění se výhradně vztahuje na následující spory vyplývající z neúmyslného porušení smluvních nebo zákonných povinností:

a) spory o náhradu škody na majetku způsobené pojištěnému třetí osobou,

b) nájemní spory,

c) spory z kupní smlouvy,

d) spory ze smlouvy o dílo,

e) spory z pojištění,

f) správní řízení o přestupku,

g) stavební řízení,

h) spory v souvislosti s neuhrazením plateb za správu a údržbu bytového domu, který spravuje pojištěný.

Správní řízení o přestupku, stavební řízení a správní řízení dle živnostenského zákona spadají do rozsahu pojištění za předpokladu, že pojištěný je v těchto řízeních pasivně legitimován (tj. má skutečně povinnost, jejíhož splnění se na něm žalobce domáhá).

2. Pojištění se sjednává s územním rozsahem České republiky. Pro odstranění pochybnosti se ujednává, že pojištění se vztahuje výhradně na spory, pro něž platí, že místní příslušnost soudů pro tyto spory je Česká republika a řídí se českým právem.

ČLÁNEK 36

Předmět pojištění

1. Předmětem pojištění je náhrada nákladů pojištěného souvisejících s ochranou a prosazováním oprávněných právních zájmů pojištěného v právních vztazích dále specifikovaných v této části VPP BD 2017, souvisejících se správou a nakládáním s pojištěným majetkem.

2. Předmětem pojištění je také poskytování služeb spojených s pojištěním (asistenční služby) dále specifikovaných v této části VPP BD 2017.

ČLÁNEK 37

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je nahodilá škodná událost krytá pojištěním.

2. Věcné vymezení pojistné události:

Za pojistnou událost se považuje právní nebo faktická skutečnost, v jejímž důsledku vznikla potřeba chránit či prosazovat oprávněné právní zájmy pojištěného v oblasti právních vztahů v rozsahu dle těchto VPP BD 2017 a ke kterému došlo po počátku pojištění.

3. Časové vymezení pojistné události:

a) za okamžik vzniku pojistné události se považuje doba, kdy poprvé došlo ke skutečnému nebo údajnému porušení právních předpisů a/nebo právních povinností ze strany třetích osob a jehož následkem byly narušeny oprávněné zájmy pojištěného,

b) v případě, že pojištěný uplatňuje nárok na náhradu škody nebo újmy či nárok na pojistné plnění, se okamžikem vzniku pojistné události rozumí vznik škody nebo újmy. Není-li objektivně možné tento okamžik zjistit, rozumí se jím okamžik, kdy došlo k porušení

nebo kdy začalo docházet k porušování právních předpisů a/nebo právních povinností,

c) v případě, že je vůči pojištěnému zahájeno trestní nebo správní řízení, rozumí se pojistnou událostí skutečné nebo údajné spáchání skutku, pro které je toto řízení vedeno; za okamžik vzniku pojistné události se považuje okamžik spáchání tohoto činu nebo skutku.

4. Místní vymezení pojistné události:

Za místo vzniku pojistné události se považuje místo, kde poprvé došlo k právní nebo faktické skutečnosti uvedené v ustanovení odstavce

2. tohoto článku.

5. V případě opakovaných, dlouhodobých nebo několikanásobných právních nebo faktických skutečností uvedených v ustanovení odstavce 2. tohoto článku, kdy existuje příčinná souvislost mezi jednotlivými dílčími právními nebo faktickými skutečnostmi, se všechny tyto skutečnosti považují za jednu pojistnou událost. Za okamžik vzniku škodné události se považuje okamžik, kdy první z těchto skutečností započala.

6. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je, že ke vzniku újmy došlo v době trvání pojištění u pojistitele.

ČLÁNEK 38

Výluky z pojištění

1. Pro vyloučení pochybností se pojistník a pojistitel výslovně dohodli, že vedle výluk uvedených v článku 6 těchto VPP BD 2017 se pojištění právní ochrany nevztahuje na právní ochranu (včetně poskytnutí asistenčních služeb):

a) v rámci insolvenčního řízení,

b) v právních vztazích ve společnostech (statutární spory). Jedná se například o spory mezi statutárním orgánem a členy bytového družstva nebo členy společenství vlastníku jednotek. Pro vyloučení všech pochybnosti se stanovuje, že pojištění se rovněž nevztahuje na jakékoliv spory mezi členy bytového družstva (společenství vlastníku jednotek) mezi sebou navzájem,

c) v rámci trestního řízení,

d) v rámci ochrany životního prostředí,

e) duševního vlastnictví, v oblasti ochranných známek,

f) nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti člověka a z nich vyplývající peněžitou náhradu nemajetkové újmy,

g) nemajetkové újmy,

h) v rámci daňových a účetních řízení,

i) u sporů s hodnotou nižší než 5 000 Kč.

2. Pojištění se nevztahuje na:

a) případy, kdy pojištěný při sjednání pojištění věděl nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem mohl vědět o skutečnostech, které mohou vést ke vzniku škodné události,

b) spory, které vznikly v důsledku hrubé nedbalosti pojištěného.

3. Z pojištění nevzniká nárok na:

a) úhradu jakékoliv pokuty, sankce nebo jiného peněžitého trestu uloženého pojištěnému,

b) úhradu jakékoliv újmy.

4. Pojištění se dále nevztahuje na právní ochranu pojištěného:

a) ve sporu mezi pojistníkem a pojištěným,

b) ve sporech mezi pojištěným a osobou, která je v relevantním vztahu k pojištěnému.

5. Pojištění se nevztahuje na škodné události, v souvislosti s kterými uvede oprávněná osoba při uplatňování práva na pojistné plnění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této pojistné události zamlčí.

6. Pojištění se nevztahuje na ochranu či prosazování právních zájmů pojištěného, pokud pojištěný v souvislosti se škodnou událostí požil alkohol nebo jiné návykové látky s výjimkou případu, kdy se jedná o uplatňování nároku na náhradu újmy způsobené pojištěnému jednáním či opomenutím třetí osoby.

ČLÁNEK 39

Čekací doba

1. Pojištění právní ochrany se sjednává s čekací dobou 3 měsíců od počátku pojištění s výjimkou níže vyjmenovaných sporů.

2. Čekací doba se neuplatňuje:

a) na spory o náhradu újmy,

b) v souvislosti se správním řízením vedeným pro nedbalostní delikt spáchaný pojištěným,

c) na spory z pojištění.

3. Čekací doba se dále nevztahuje na poskytnutí asistenčních služeb:

a) obecného právního poradenství,

b) poskytnutí vzorů dokumentace.

ČLÁNEK 40

Pojistné plnění

Nárok na pojistné plnění vzniká pouze v případě, kdy po nahlášení škodné události nebylo možno vyřešit vzniklý spor poskytnutím asistenčních služeb v přiměřené době (formou aktivního vyřizování mimosoudních sporů).

1. V případě pojistné události má oprávněná osoba právo na úhradu nutných a účelných nákladů pojištěného souvisejících s ochranou a prosazováním oprávněných právních zájmů pojištěného za předpokladu, že byly předem odsouhlaseny pojistitelem. Jedná se zejména o:

a) nutnou a účelně vynaloženou odměnu a náklady právního zastoupení pojištěného advokátem, notářem, exekutorem nebo zastoupení pojištěného daňovým poradcem,

b) nutné a účelně vynaložené náklady na soudní, správní či jiné poplatky,

c) nutné a účelné náklady na získání a provedení nezbytných důkazů, ať v soudním, správním či rozhodčím řízení nebo při mimosoudním řešení pojistné události (například odměna znalce, mediátora apod.),

d) náhradu nákladů protistrany a státu, kterou je pojištěný povinen uhradit na základě pravomocného rozhodnutí.

V případě úhrady odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů právního zástupce pojištěného, je pojistitel povinen uhradit tyto

náklady maximálně ve výši mimosmluvní odměny podle obecně závazných právních předpisů, leda že se pojistitel předem písemně zavázal k úhradě nad tuto maximální výši mimosmluvní odměny podle obecně závazných právních předpisů.

2. Pojistitel poskytne pojistné plnění v penězích v tuzemské měně, nevyplývá-li z obecně závazných právních předpisů jinak.

3. V případě, že pojistitel po oznámení a během šetření škodné události vyhodnotí všechny její aspekty (zejména skutkové okolnosti, existující důkazy nebo právní argumenty) tak, že jsou nedostatečné vyhlídky úspěšné ochrany nebo prosazení oprávněných zájmů pojištěného, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit pojištěnému, a to včetně důvodů, které ho vedly k tomuto posouzení. Oprávněné osobě v takovém případě nevzniká nárok na pojistné plnění, ledaže pojištěný bude i nadále přes upozornění pojistitele dle předchozí věty pokračovat v ochraně nebo prosazování svých oprávněných zájmů a bude v ochraně nebo prosazení svých oprávněných zájmů úspěšný. V takovém případě je pojistitel povinen poskytnout oprávněné osobě pojistné plnění nebo jeho doposud nevyplacenou část.

4. Pro vyloučení pochybností se ujednává, že právo na pojistné plnění v případě, přestupkového nebo jiného správního řízení vzniká pouze za předpokladu, že se jedná o přestupek, správní delikt z nedbalosti. V případě, že bylo pravomocně rozhodnuto, že se pojištěný dopustil úmyslného správního deliktu nebo přestupku, je pojištěný povinen pojistiteli vrátit veškeré plnění, které mu pojistitel do té doby plnil.

ČLÁNEK 41

Limit pojistného plnění a omezení pojistného plnění

1. Pojistné plnění pojistitele je omezeno horní hranicí pojistného plnění. Horní hranice pojistného plnění je určena limitem pojistného plnění.

2. Limit pojistného plnění pro pojištění právní ochrany je stanoven v pojistné smlouvě.

3. Pojistitel a pojistník se dále dohodli, že pojistné plnění je omezeno maximálním počtem pojistných událostí během pojistného období. Maximální počet pojistných událostí, na které se pojištění vztahuje, je ujednán v pojistné smlouvě.

4. Součet pojistných plnění vyplacených z pojistných událostí nastalých v průběhu jednoho pojistného roku (je-li pojištění sjednáno na dobu kratší, pak v průběhu doby trvání pojištění) nesmí přesáhnout limit pojistného plnění stanovený v pojistné smlouvě, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

ČLÁNEK 42

Volba právního zástupce

1. V případě, že je pro řešení pojistné události nezbytné využít právní zastoupení, je pojištěný oprávněn zvolit si svého právního zástupce. Právním zástupcem pro účely pojištění dle těchto VPP BD 2017 je považována osoba, která je oprávněna poskytovat právní služby dle obecně závazných právních předpisů (například advokát, notář).

2. Dříve než pojištěný udělí právnímu zástupci plnou moc pro zastupování, je povinen písemně pojistitele informovat o výběru právního zástupce.

3. Pokud si pojištěný nezvolí právního zástupce, určí mu právního zástupce pojistitel. Pojištěný je povinen právnímu zástupci určenému pojistitelem udělit plnou moc a poskytovat mu potřebnou součinnost.

ČLÁNEK 43

Rozhodování sporů

1. Pojistitel je povinen na žádost pojistníka uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu k řešení sporů vyplývajících z Pojištění právní ochrany.

2. V případě řešení sporu týkajícího se střetu zájmů nebo neshody pojistitele a pojištěného je pojistitel povinen pojistníka informovat o jeho právu uzavřít rozhodčí smlouvu.

ČLÁNEK 44

Asistenční služby

V případě vzniku škodné události z pojištění právní ochrany poskytne pojistitel pojištěnému asistenční služby v rozsahu:

1. Právního poradenství:

a) pojistitel poskytne pojištěnému právní poradenství v oblasti právních vztahů dle sjednaného rozsahu pojištění vymezeného v pojistné smlouvě a v této části VPP BD 2017. Právní poradenství zahrnuje konzultaci ohledně právních možností řešení nastalé škodné události, a to včetně obecné informace o obsahu právních předpisů,

b) právní poradenství nezahrnuje sepisování nebo připomínkování jakýchkoliv právních dokumentů (zejména smluv, jednostranných právních jednání, podání adresovaných orgánům veřejné moci apod.

2. Aktivního vyřizování mimosoudních sporů za pojištěného. Pojistitel na základě žádosti a pověření pojištěného vyřizuje vzniklé škodné události vždy nejprve formou mimosoudního řešení sporů. Pojištěný je povinen poskytnout pojistiteli potřebnou součinnost (udělení plné moci, poskytnutí pokladů, atd).

3. Poskytnutí obecných vzorů dokumentace. Pojistitel poskytne pojištěnému na vyžádání v oblasti právních vztahů v rozsahu dle těchto VPP BD 2017 obecné vzory různých druhů právních dokumentů (například jako smluv, podání, atd.).

ČÁST F. | ASISTENČNÍ SLUŽBY

ČLÁNEK 45

Rozsah asistenčních služeb

1. Kromě pojištění sjednaných pojistnou smlouvou pojistitel poskytne pojištěnému asistenční služby v rozsahu:

a) informační a poradenská služba – rady, jak postupovat v případě vzniku škodné události, pomoc při nahlášení škodné události pojistiteli,

b) odstranění příčiny havarijního stavu podle čl. 46 této části VPP BD 2017,

c) organizace služeb technické pomoci podle čl. 47 této části VPP BD 2017.

2. Podmínkami vzniku práva pojištěného na plnění z titulu asistenčních služeb je, že nárok na plnění byl pojištěným nebo spolupojištěnou osobou uplatněn vůči pojistiteli pouze ústní telefonickou formou prostřednictvím telefonního čísla x000 000 000 000 a plnění z titulu asistenčních služeb bylo pojistitelem pojištěnému nebo spolupojištěné osobě poskytnuto výhradně prostřednictvím osoby jednající jménem a na účet pojistitele a určené pojistitelem.

ČLÁNEK 46

Odstranění příčiny havarijního stavu

1. Pojistitel poskytne pojištěnému asistenční služby za účelem odstranění příčiny nastalého havarijního stavu v rozsahu:

a) organizace a úhrada nákladů příjezdu a odjezdu technické pohotovostní služby do a z místa vzniku havarijního stavu,

b) úhrada nákladů na práci technické pohotovostní služby a použitý materiál, to vše do výše limitů uvedených v odst. 2. tohoto článku.

2. Maximální počet asistenčních zásahů v rozsahu předchozího odst. 1. s úhradou nákladů pojistitelem a maximální výše úhrady těchto nákladů pojistitelem je následující:

a) 5 zásahů pro společné části bytového domu s limitem úhrady nákladů 7 000 Kč na jeden každý zásah,

b) 1 zásah pro každý byt v bytovém domě s limitem úhrady nákladů 2 000 Kč na byt, za každý 1 rok trvání účinnosti pojistné smlouvy.

3. Náklady převyšující limity úhrady nákladů uvedené v předchozím odst. 2. hradí pojištěný.

4. Technická pohotovostní služba je zabezpečována profesemi: instalatér, elektrikář, sklenář, topenář (plynař), zámečník, pokrývač. Dále je technická pohotovostní služba zajišťována v rozsahu deratizace, dezinsekce, čištění kanalizace.

ČLÁNEK 47

Organizace služeb technické pomoci

1. Pojistitel poskytne pojištěnému na jeho žádost asistenční služby v rozsahu zprostředkování provedení technických prací (např. stavebních, topenářských, malířských apod.).

2. Pojistitel nebo pojistitelem pověřená osoba (poskytovatel asistenčních služeb) nejdéle do 2 pracovních dnů od doručení žádosti pojištěného o poskytnutí asistenčních služeb v rozsahu dle tohoto článku zprostředkuje pojištěnému kontakt na zhotovitele požadovaných prací (dále jen „zhotovitel“).

3. Zhotovitel zpracuje pro pojištěného nabídku na uzavření smlouvy o dílo. Pokud pojištěný nabídku neakceptuje, může opakovaně postupovat dle odst. 1 tohoto článku.

4. Pojištěnému nevzniká z titulu asistenčních služeb dle tohoto článku žádný nárok na jakékoliv plnění pojistitele, s výjimkou samotné organizace služeb technické pomoci. Veškeré náklady vynaložené pojištěným a související se službou technické pomoci dle tohoto článku (např. na použitý materiál, práci apod.), hradí vždy pojištěný.

ČLÁNEK 48

Výluky

1. Pojištěnému nevznikne nárok na jakékoliv plnění za takové technické pohotovostní služby dle čl. 46 této části VPP BD 2017, které si nesjednal výhradně prostřednictvím osoby jednající jménem a na účet pojistitele a určené pojistitelem.

2. Asistenční služby se dále nevztahují na úhradu prací:

a) prováděných v prostorách, které se nacházejí v objektech, které byly správními orgány prohlášeny za nezpůsobilé k obývání,

b) nesouvisejících s havarijním stavem (např. běžná údržba),

c) pokud na základě předchozího poskytnutí asistenční služby doporučil pojistitel pojištěnému opatření a opravy, které pojištěný následně nerealizoval do 30 dnů, a opakovaně žádá o organizaci, provedení či úhradu stejné asistenční služby,

d) pokud potřeba některé z výše uvedených asistenčních služeb vznikla v důsledku neoprávněného nebo neodborného zásahu nebo prokazatelně úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného, oprávněné osoby nebo jiných osob z podnětu některého z nich,

e) pokud k havarijnímu stavu došlo v důsledku stavebních prací.

ČÁST G. | SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 49

Cizí pojistné nebezpečí

1. V případě, že pojistník uzavřel ve vlastní prospěch pojistnou smlouvu, kterou je sjednáno pojištění vztahující se na pojistné nebezpečí jako možnou příčinu vzniku pojistné události u třetí osoby, může pojistník uplatnit právo na pojistné plnění, pokud prokáže splnění povinností dle ustanovení § 2767 odst. 1 občanského zákoníku (zejména souhlas pojištěného, že právo na pojistné plnění nabude pojistník). Neprokáže- li pojistník souhlas pojištěného podle předchozí věty nejpozději do konce sjednané pojistné doby, nebo nejpozději do skončení časově posledního šetření škodné události, jejíž šetření probíhá po uplynutí pojistné doby, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný.

ČLÁNEK 50

Zvláštní ustanovení o formě právních jednání týkajících se pojištění

1. Pro účely právních jednání týkajících se pojištění učiněných způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě, pojistitel a pojistník sjednávají následující:

a) pojistitel a pojistník sjednávají, že prostřednictvím internetové aplikace mohou účastníci pojištění činit pouze taková právní jednání týkající se pojištění, která tato aplikace v čase učinění právního jednání technologicky umožňuje,

b) aktivačním klíčem se pro účely pojištění sjednaného podle těchto pojistných podmínek rozumí číselný nebo alfanumerický kód doručený pojistitelem účastníkovi pojištění, jehož správné zadání je nepřekročitelnou technologickou podmínkou každého jednotlivého přístupu do internetové aplikace. Je-li prostřednictvím internetové aplikace učiněno jakékoliv právní jednání adresované pojistiteli za použití aktivačního klíče, má se za to, že toto právní jednání činil účastník pojištění, jemuž byl aktivační klíč pojistitelem poskytnut. V zájmu právní jistoty účastníků pojištění může být učinění právního jednání účastníka pojištění adresovaného pojistiteli prostřednictvím internetové aplikace kromě použití aktivačního klíče podmíněno i dalším bezpečnostním prvkem (např. dalším, tedy druhým, číselným či alfanumerickým kódem zaslaným k učinění právního jednání pojistitelem účastníkovi pojištění např. formou SMS zprávy na jeho mobilní komunikační zařízení),

c) právní jednání učiněná účastníkem pojištění prostřednictvím internetové aplikace se považují za doručená pojistiteli, bez ohledu na to, zda se s jejich obsahem pojistitel skutečně seznámil, okamžikem zobrazení obsahu právního jednání účastníka pojištění v internetové aplikaci na straně pojistitele, které pojistitel účastníkovi pojištění elektronicky prostřednictvím této aplikace potvrdí

informativním textem potvrzujícím doručení právního jednání pojistiteli,

d) právní jednání učiněná pojistitelem prostřednictvím internetové aplikace se považují za doručená účastníkovi pojištění, bez ohledu na to, zda se s jejich obsahem účastník pojištění skutečně seznámil, okamžikem jejich doručení do datového prostoru účastníka pojištění v internetové aplikaci,

e) povinnosti všech účastníků pojištění související s využíváním internetové aplikace:

• účastník pojištění odpovídá za to, že právní jednání nebo oznámení týkající se pojištění adresovaná pojistiteli bude prostřednictvím internetové aplikace činit pouze osobně,

• účastník pojištění je povinen neopouštět počítač nebo jiné komunikační zařízení, jehož prostřednictvím využívá internetovou aplikaci, během přihlášení účastníka pojištění k internetové aplikaci, zejména během činění právních jednání či oznámení týkajících se pojištění prostřednictvím internetové aplikace,

• účastník pojištění je povinen chránit svůj aktivační klíč, držet ho v tajnosti, nesdělit ho či nezpřístupnit jakékoliv třetí osobě a činit obvyklá bezpečnostní opatření před přístupem třetích osob k aktivačnímu klíči,

• účastník pojištění je povinen neprodleně po zjištění podezření na to, že by jeho aktivační klíč mohl být vyzrazen či zpřístupněn jakékoliv třetí osobě nebo zneužit jakoukoliv třetí osobou oznámit toto své podezření pojistiteli a postupovat dále dle jeho pokynů (zejména např. na výzvu pojistitele a dle jeho pokynů změnit aktivační klíč apod.),

• účastník pojištění je povinen při využívání internetové aplikace používat pouze jím vlastněné nebo jím oprávněně užívané počítače nebo jiná komunikační zařízení vybavené či vybavená pouze oprávněně (legálně) získaným a instalovaným softwarem.

ČLÁNEK 51

Společná ustanovení

1. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, je místem pojištění území České republiky.

2. Písemná právní jednání, která se týkají pojištění, musí být učiněna v českém jazyce.

3. Adresná právní jednání pojistitele týkající se pojištění učiněná v písemné listinné formě a oznámení pojistitele učiněná v písemné listinné formě (dále také jen „písemnosti“) se účastníkům pojištění doručuji na jimi posledně uvedenou adresu místa skutečného či uváděného bydliště, respektive na adresu skutečného či ve veřejném rejstříku zapsaného sídla. Uvedl-li pojistník v pojistné smlouvě korespondenční adresu (v poli nadepsaném „Korespondenční adresa“), projevuje tím svou vůli, aby mu písemnosti byly doručovány právě na tuto korespondenční adresu se všemi právními důsledky z toho vyplývajícími, a písemnosti se doručuji na tuto adresu, vždy však pouze na adresu v České republice.

4. Pojistná smlouva a pojištění v ní sjednaná se řídí českým právním řádem.

5. Všechny spory vyplývající z pojištění nebo v souvislosti s ním vzniklé budou, nedojde-li k dohodě, řešeny u příslušného soudu v České republice podle českého práva.

6. Smluvní strany si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od VPP BD 2017.

7. Tyto VPP BD 2017 nabývají účinnosti dne 1. dubna 2018.

ČÁST H. | VÝKLAD POJMŮ

1. Běžné pojistné je pojistné stanovené za pojistné období. Pojistné období se sjednává v délce jednoho roku.

2. Budovou se rozumí trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

3. Časovou cenou je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

4. Čekací doba je doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi.

5. Domovní a přístupové systémy jsou zařízení umožňující otevírání vchodových dveří a hlasovou komunikaci (domovní zvonky včetně domovního telefonu popř. videotelefonu).

6. Havarijním stavem se rozumí situace, kdy bezprostředně hrozí, již došlo ke vzniku škody nebo bezprostředně hrozí zvětšení již nastalé škody na předmětu pojištění v důsledku nepředvídatelného nebo neočekávatelného působení pojistného nebezpečí nebo v důsledku jiné skutečnosti neovlivnitelné lidským jednáním.

7. Krádeží vloupáním se rozumí přisvojení si pojištěné věci, její části nebo jejího příslušenství tak, že se jí pachatel zmocnil překonáním zabezpečení místa pojištění jedním z dále uvedených způsobů:

a) do místa pojištění se dostal tak, že jej prokazatelně zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání nebo jiným destruktivním způsobem,

b) místo pojištění otevřel originálním klíčem nebo duplikátem, jehož se prokazatelně zmocnil krádeží vloupáním nebo loupežným přepadením,

c) do trezoru, jehož obsah je pojištěn, se dostal tak, že jej prokazatelně zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání nebo je otevřel originálním klíčem nebo duplikátem, jehož se prokazatelně zmocnil krádeží vloupáním nebo loupežným přepadením a zároveň se do místa pojištění, kde je trezor umístěn, dostal způsobem uvedeným pod písm. a) nebo b) tohoto bodu,

d) do místa pojištění se dostal jinak, než je uvedeno pod písm. a) nebo b) tohoto bodu, přičemž existují trasologické stopy nebo jiné důkazy (např. záznamy z kamerového systému) potvrzující vniknutí pachatele.

8. Loupežným přepadením se rozumí přisvojení si předmětu pojištění tak, že pachatel použil proti pojištěnému, jeho zaměstnanci nebo jiné osobě jednající jménem pojištěného násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí.

9. Následnou finanční újmou se rozumí i regresy zdravotních pojišťoven a regresy orgánů sociálního zabezpečení.

10. Období hodnocení je časové období 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu, kdy je dosaženo stejné úrovně provozu jako v době vzniku věcné škody resp. v době zásahu orgánu veřejné moci.

11. Odcizením se rozumí krádež vloupáním nebo loupežné přepadení.

12. Odpovědností převzatou nad rámec stanovený právními předpisy se rozumí odpovědnost převzatá ve větším rozsahu, než stanoví obecně závazný právní předpis, odpovědnost převzatá v případě, kdy ji obecně závazný právní předpis nestanoví nebo odpovědnost vyplývající z porušení závazku převzatého nad rámec dispozitivního právního ustanovení.

13. Oprávněnou osobou je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Oprávněnou osobou je pojištěný, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak.

14. Xxxxxx, která je v relevantním vztahu k pojištěnému, se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP BD 2017 rozumí:

a) příbuzný pojištěného v řadě přímé, sourozenec či manžel pojištěného nebo partner pojištěného a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, osoby sešvagřené a osoby, které spolu trvale žijí,

b) společník, akcionář nebo člen pojištěného s podílem ve výši 50 % a vyšším.

15. Pilotovaným letícím tělesem se rozumí letadlo (i bezpilotní), vrtulník, vzducholoď, létající balón a sportovní létající zařízení (např. závěsný nebo padákový kluzák, ultralehký letoun nebo vrtulník, sportovní padák).

16. Pohřešováním předmětu pojištění se rozumí stav, kdy pojištěný pozbyl nezávisle na své vůli možnost s předmětem pojištění disponovat.

17. Pojistná doba je doba, na kterou bylo sjednáno pojištění. Pojistná doba je časový interval vymezený počátkem a koncem pojištění (pojištění na dobu určitou) nebo pouze počátkem pojištění (pojištění na dobu neurčitou). Pojistná doba je uvedena v pojistné smlouvě a nemusí být shodná s pojistným obdobím, za něž je placeno běžné pojistné.

18. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat.

19. Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku pojistné události.

20. Pojistné období je období jednoho pojistného roku.

21. Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.

22. Pojistník je fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu a je povinna platit pojistné. Pojistník nemusí být totožný s pojištěným.

23. Pojistný rok je časový interval, který začíná v 00 hod dne označeného v pojistné smlouvě jako počátek pojištění a končí v 00 hod dne následujícího po uplynutí 365 kalendářních dnů (v případě přestupného roku 366 kalendářních dnů) od počátku pojištění.

24. Pojistným plněním se pro účely výpočtu škodného poměru rozumí suma pojistných plnění, na která vznikl oprávněným osobám nárok za pojistné události nastalé ve všech pojištěních podle těchto VPP BD 2017 sjednaných všemi pojistníky u pojistitele a která (míněna pojistná plnění) byla za tyto pojistné události pojistitelem vyplacena.

25. Pojištěný je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Není-li ujednáno jinak, je pojištěným pojistník a dále také spoluvlastníci budovy a vlastníci jednotek, kteří jsou zapsáni v katastru nemovitostí.

26. Postupným znečišťováním životního prostředí (újma vzniklá postupně) se rozumí:

a) újma nebo její část způsobená bezprostřední příčinou, jež působila déle než 72 hodin,

b) újma způsobená fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí při jeho běžném standardním chodu či průběhu, nebo

c) újma vzniklá v důsledku toho, že pojištěný nebo osoby pro něj činné porušily povinnost stanovenou ustanovením § 2900 občanského zákoníku, (zejména tím, že pojištěný nebo osoby pro něj činné před vznikem újmy nepřijaly potřebná opatření k zamezení vzniku újmy, ačkoliv o nebezpečí jejího vzniku vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měly a mohly, nebo tím, že po vzniku újmy nepřijaly potřebná opatření k zamezení zvětšování újmy již vzniklé).

27. Poškozením předmětu pojištění se rozumí změna stavu předmětu pojištění, který lze objektivně odstranit opravou nebo taková změna stavu předmětu pojištění, kterou objektivně není možno odstranit opravou, přesto však je předmět pojištění použitelný k původnímu účelu.

28. Povodní se rozumí zaplavení územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo nádrží nebo která břehy a hráze protrhla anebo bylo zaplavení způsobeno náhlým a náhodným zmenšením průtočného profilu vodního toku.

29. Požárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou nebo pachatelem. Pojištění sjednané pro případ vzniku tohoto pojistného nebezpečí se vztahuje i na škody způsobené hasební látkou použitou při zásahu proti požáru a škody způsobené zplodinami hoření při požáru.

30. Přepětím se rozumí napěťová špička v elektrické síti vzniklá indukcí při bouřkové činnosti nebo průmyslovou činností.

31. Xxxxxxx pojistná událost je více spolu souvisejících pojistných událostí, které vyplývají přímo nebo nepřímo ze stejné příčiny např. zdroje, události, okolnosti, závady.

32. Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin svahu z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních a klimatických vlivů.

33. Sklem se rozumí všechny druhy skla včetně umělého skla z polykarbonátu (např. makrolon) nebo z polymetylmetalakrylátu (plexisklo):

a) pevně instalovaná ve vnějších stavebních otvorech (zejména okna, dveře, lodžie) bytového domu,

b) pevně instalovaná pouze ve společných částech bytového domu, avšak s výjimkou skel (tzn. tato předmětem pojištění nejsou) instalovaných či zabudovaných v těch či na těch společných částech domu, které se nacházejí uvnitř prostorově vymezených částí bytového domu, jež mají právní charakter jednotek (bytů či nebytových prostorů).

34. Společnými anténními systémy (STA) se rozumí anténní systém (stožár + antény), hlavní stanice STA (obsahuje napájecí zdroj, zesilovače apod.), rozvod signálu (kabeláž, rozbočovače a účastnické zásuvky).

35. Stavba je definována následujícím technickým a současně právním vymezením:

a) technické vymezení pojmu stavba: stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu,

b) právní vymezení pojmu stavba: stavbou se rozumí stavba, která je samostatnou nemovitou věcí, stavba zřízená na pozemku a jiné zařízení jako součást pozemku nebo stavba jako součást práva stavby.

36. Škodná událost je skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.

37. Škodným poměrem se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP BD 2017 rozumí poměr, vyjádřený v procentech, mezi

– pojistným plněním a rezervou na pojistná plnění, v čitateli, a

– předepsaným pojistným, ve jmenovateli,

ze všech pojištění podle těchto VPP BD 2017 sjednaných všemi pojistníky u pojistitele.

38. Technologií kotelny se rozumí kotel s oběhovými čerpadly včetně řídícího systému sloužící k vytápění bytového domu.

39. Tíhou sněhu nebo tíhou námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na střešní krytiny, nosné a ostatní konstrukce budov. Za škody způsobené tíhou sněhu nebo tíhou námrazy se také považuje prosakování vody z tajícího sněhu nebo námrazy za podmínky, že současně došlo k poškození nebo zničení střešní krytiny, nosných a ostatních konstrukcích budov tíhou sněhu

nebo tíhou námrazy.

40. Úderem blesku se rozumí bezprostřední přechod blesku na pojištěnou věc, při němž blesk zcela nebo z části procházel pojištěnou věcí a zanechal tepelně mechanické stopy na ní nebo na stavbě, pokud se v ní v době vzniku pojistné události pojištěná věc nacházela.

41. Újmou na zdraví se rozumí úraz nebo nemoc. Za vznik úrazu se považuje okamžik, kdy došlo k náhlému, krátkodobému a násilnému působení zevních vlivů, které způsobily poškození zdraví. Za vznik nemoci se považuje okamžik, který je jako vznik nemoci lékařsky doložen.

42 Úředním zásahem se rozumí rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu statní moci nebo veřejné správy, v jehož důsledku došlo k přerušení provozu pojištěného v místě pojištění.

43. Uvedením do předešlého stavu se rozumí nahrazení újmy na jmění (škody) tak, že poškozené, zničené, jinak znehodnocené či pohřešované věci jsou uvedeny do stavu, v němž se nacházely bezprostředně před vznikem škody.

44. Uzavřeným prostorem se rozumí stavebně ohraničený prostor, který pojištěný po právu užívá, a jehož stěny, strop a podlaha jsou z obvyklých stavebních materiálů, a který má uzavřeny a uzamčeny všechny vstupní dveře nebo vrata, a který má zevnitř uzavřena a uzamčena (např. klikou) všechna okna nebo další otvorové výplně jako výlohy, světlíky apod. Pokud je instalováno mechanické zabezpečení otvorových výplní, je podle druhu uzavřeno i uzamčeno tak, aby zabraňovalo vniknutí pachatele otvorovou výplní. Za uzavřený prostor se nepovažuje vnitřní prostor jakéhokoliv vozidla a oplocený pozemek.

45. Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí nejméně 20,8 m/s (75 km/hod). Pojistnou událostí vzniklou z důvodu pojistného nebezpečí vichřice je takové poškození nebo zničení předmětu pojištění, které bylo způsobeno:

a) přímým působením vichřice,

b) tím, že vichřice strhla části budovy, stromy nebo jiné předměty na pojištěné věci.

46. Vodovodní škodou se rozumí nečekaný a náhlý únik vody, páry nebo kapaliny:

a) uvnitř stavby z pevně a řádně instalovaných vodovodních nebo kanalizačních potrubí, topných, klimatizačních, solárních nebo hasicích systémů, včetně připojených sanitárních zařízení nebo armatur nebo zařízení připojených na tyto systémy,

b) z vnitřních potrubí určených pro odvod dešťové vody,

c) z nádrží o objemu větším než 60 l, které nejsou součástí systémů dle písm. a) tohoto odstavce,

d) unikající z vodovodních, teplovodních, horkovodních, parovodních nebo kanalizačních řadů nebo přípojek na ně.

47. Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly, spočívající v rozpínavosti plynů nebo par. Za výbuch tlakové nádoby (kotle, potrubí apod.) se stlačeným plynem nebo párou se považuje roztržení jejich stěn v takovém rozsahu, že došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnějškem a vnitřkem nádoby. Výbuchem je i prudké vyrovnání podtlaku (imploze).

48. Základní software je programové vybavení, které je dodané společně s pojištěnou věcí a je nezbytné pro zajištění základních funkcí pojištěné věci. Jedná se např. o operační systémy.

49. Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy z jiných příčin než z důvodu povodně, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

50. Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují v místě pojištění alespoň

6. stupně podle makroseismické stupnice EMS 98, které způsobily škody i na dalších stavbách obdobné odolnosti (trhliny ve zdech, poškození komínů, posunutí se i větších předmětů apod.).

51. Xxxxxxx se rozumí poruchový stav v elektrickém systému, který je charakterizován zkratovým proudem s destrukčními účinky (tepelnými, mechanickými).

52. Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu. Za zničení se považuje i takové poškození, které sice lze odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovuzřízení dané věci.

53. Ztrátou vody se rozumí únik vody následkem pojistného nebezpečí „vodovodní škoda“. Pojistitel uhradí náklady za vodné a stočné za předpokladu, že pojištěný prokáže výši nákladů za vodu uniklou v příčinné souvislosti s pojistnou událostí (např. účty za vodné stočné, odečtem vodoměru apod.).