Co přinese zveřejňování smluv
Co přinese zveřejňování smluv
Od 1. července 2016 začíná v jednoročním testovacím období platit zákon o registru smluv - jeden z nejzajímavějších inovativních prvků v české státní správě za posledních několik let, který nedávno podnikatelé zvolili za Zákon roku 2015.
Každá smlouva uzavřená mezi firmou Baťa a městem Zlín, ať je na náklady firmy Baťa vytištěna a v dostatečném množství zveřejněna, aby se k ní mohl každý vy- jádřit.
Xxxxx Xxxx, první propagátor zveřejňování smluv
Stát a jeho úřady, kraje, obce s rozšířenou působností, státem, krajem a obcemi vlastněné firmy, veřejné vysoké školy mají od toho dne zveřejňovat všechny své smlouvy nad 50 tisíc korun.
Smlouvy bude zveřejňovat přes 13 500 subjektů. Odhadujeme, že ročně mohou být zveřejněny statisí- ce smluv.
Zveřejňování bude zatím probíhat jeden rok v testovacím období, nebudou uplatňovány sankce za ne- zveřejnění smlouvy, bude fakticky dobrovolné.
Zavádění služeb e-Govermentu je v České republice dlouhodobě problém. ČR je na předposledním, 27. místě ze všech členských zemí EU, neustále klesá, je daleko za Estonskem, které je v této oblasti lídrem, za námi už je jen Rumunsko. Zveřejňování smluv státu je jednou z velkých příležitostí, jak se v tomto ohledu posunout o dost dál.
Zde si můžete projít celý příběh zákona o registru smluv.
ZVEŘEJŇOVÁNÍ SMLUV umožní i KONTROLU VEŘEJNÝCH PENĚZ, na které
zatím nikdo neviděl.
Ročně by měly být zviditelněny smlouvy, které dosud nebyly zveřejňovány, v objemu více než 325 mi- liard korun.
1
Zveřejňování smluv zalepuje dosud děravou veřejnou kontrolu všech veřejných zakázek a investic v řádu stovek miliard.
V ČR se každoročně zadají veřejné zakázky v objemu 550 miliard korun. Z dat sdružení EconLab lze odhado- vat, že na profilech zadavatelů uveřejněné a dohledatelné smlouvy pouze k zakázkám o objemu 40-50 procent této částky. Většina zakázek zveřejněna není - buď podléhá výjimkám (sektoroví zadavatelé, zakázky malého rozsahu do 500 000 korun) a nebo není řádně zveřejněna. Profilů zadavatelů zakázek je více než 10 000 a stát proto uveřejňo- vací povinnost nemůže efektivně kontrolovat. Pro zveřejnění takových smluv také dosud neexistuje účinná sankce.
Zákon o registru smluv zavádí sankci jednoduchou a automatickou – nezveřejněná smlouva je neplatná.
Povinnost automatického zveřejňování smluv státu je v našem právním řádu novinkou. Proto jsme pro vás připravili souhrn toho nejdůležitějšího, co byste o ní měli vědět.
Co bude zveřejňováno?
Každý, kdo nahlédne do registru smluv, v něm uvidí:
• s kým stát nebo obec uzavírá smlouvu,
• co je jejím předmětem,
• jaké jsou smluvní podmínky,
• text smlouvy,
• kolik se z veřejných peněz zaplatí
Registr smluv umožňuje přístup skrze aplikace třetích stran, tedy je možné vytvořit uživatelsky příjemný přístup jako na Slovensku:
Pro koho může být zveřejňování smluv užitečné?
● Pracovníky samospráv, zastupitele – úřady samospráv a další veřejné instituce budou mít v případě zve- řejňování smluv snadno dostupné všechny smlouvy na jednom místě v elektronické podobě, což je dosud vý- jimkou. Nebude třeba složitě vyhledávat dokumenty a přenášet je mezi jednotlivými částmi úřadu v šanonech. Stejně tak se zastupitelé snadno dostanou k podkladům pro jednání.
● Podnikatele, kteří se chtějí ucházet o veřejné zakázky - ti mohou v registru smluv nacházet smlouvy, které byly uzavírány v rámci předchozích veřejných zakázek, nebo zakázek podobného typu. Velká část z nich dosud není zveřejňovaná - viz úvod.
● Politiky odpovědné za správu obecního nebo státního majetku - ti budou lépe informování o tom, jak je na- kládáno s veřejnými penězi, které spravují. Nemusí se tak obávat toho, že je překvapí nečekané zveřejnění smlouvy, u které nechtěli, aby ji veřejnost viděla.
● NKÚ a jiné kontrolní orgány - ti se snadno dostanou ke smlouvám, jejichž kopie nebo elektronické verze by jinak museli vyžadovat na obci nebo firmě.
● Ekonomy, výzkumníky, které zajímají data o fungování veřejné správy. Nebudou muset žádat o vydání smlouvy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím a čekat na její dodání, snadno se k ní dosta-
2
nou v registru smluv. Jejich studie naopak pomohou vytvářet lepší veřejné politiky.
● Novináře – ti budou moci mnohem jednodušeji sledovat nakládání s veřejnými prostředky a nebudou muset žádat o vydání některých smluv a čekat na něj (zájem o práci slovenských novinářů s tamním registrem potvr- dila i studie Transparency International SK i několik kauz před letošními parlamentními volbami, které byly otevřeny právě na základě údajů z registru).
Zveřejňování smluv usnadňuje práci zastupitele. Můžu hledat smlouvy a číst v nich, aniž bych musel být na úřadě a obesílat jednotlivé odbory.
Xxxxxxx Xxxx, zastupitel, Liberec
Proč byl přijat zákon o registru smluv?
V bezplatném elektronickém registru budou všem dostupné výše uvedené smlouvy. Zájemci o informace tak již nebu- dou muset podávat žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z řady případů přitom má- me zkušenost, úřady v ČR i leckteré státní státní podniky povinnost poskytovat informace ignorují. Získat některou smlouvu může trvat i několik let a soudních řízení. Odborníci i veřejnost získají možnost kontrolovat výdaje státu a samospráv a hlídat šetrné nakládání s veřejnými prostředky.
Digitalizace veřejné správy zvyšuje její transparentnost. Řečeno jinak, kvalitně provedené zakázky omezují pro- stor pro korupci v příštích zakázkách, což se kleptomanům nelíbí. Táhlý boj o registr veřejných smluv, který pod- miňuje jejich platnost zveřejněním na internetu, jasně ukázal, že si nechtějí nechat omezit oblast působnosti.
ekonom Xxxxxx Xxxxxx, University of Vienna
Přečtěte si: Infolist Rekonstrukce státu k zákonu
Na které smlouvy se vztahuje povinnost uveřejnění?
Zákon přesně vymezuje smlouvy, které podléhají uveřejnění:
• alespoň jednou ze stran smlouvy je veřejná instituce z přesně vymezených v § 2 odst. 1 zákona o registru smluvnapř. stát, státní podnik, obec, kraj, státní/krajská/obecní firma, státní příspěvková organizace, zdravotní pojišťovna, atd.,
• druhou smluvní stranou (smluvní protistranou) musí být právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (pokud je smluvní stranou nepodnikající fyzická osoba, smlouva se neuveřejní. S jedinou výjimkou - pokud by bylo převáděno vlastnické právo k nemovitosti, kterou vlastní veřejná instituce s povinností zveřejňovat smlouvy, do vlastnictví ne- podnikající fyzické osoby),
• hodnota předmětu smlouvy musí být vyšší než 50 000 Kč bez DPH a smlouva nespadá pod zákonem stanovené vý- jimky.
Mít smlouvy jen tištěné v šanonech a archivech, špatně dostupné a nezálohované, to by byl přístup minulého tisíciletí.
Xxxxx Xxxxxxx, starosta Černošic
3
Zákon již dnes obsahuje řadu výjimek z povinnosti zveřejňovat smlouvy. Ty jdou do konce nad rámec těch, které obsa- huje zákon o svobodném přístupu k informacím. Ve smlouvách tak nemá být zveřejňováno například obchodní tajem- ství (to je přesně definováno zákonem), citlivé osobní údaje nebo utajované informace. Další výjimky jsou pro případy, kdy jde o ohrožení života či obecnou krizi (takové smlouvy jsou účinné nezávisle na svém uveřejnění a pokud nejsou
zveřejněny, nejsou neplatné). Výjimku pro zveřejňování mají i všechny malé obce.
Jak dojde k uveřejnění smlouvy?
Vložit smlouvu do registru může kterákoliv smluvní strana (buď přímo datovou schránkou, nebo přes formulář na Portálu veřejné správy - zde stačí mít připojení k internetu a své přístupové údaje k datové schránce, ze které budete formulář odesílat). Která strana smlouvu zveřejní, záleží na jejich dohodě. Smlouva musí být zveřejněna ve strojově čitelném formátu, který umožnění fulltextové vyhledávání – tedy ne scan.
Do registru je třeba nejprve vložit čtyři následující údaje (tzv. metadata):
- rámcově vymezený předmět smlouvy
- informace o smluvním partnerovi (alespoň v rozsahu základních osobních údajů)
- datum vystavení smlouvy
- cenu (resp. hodnotu předmětu plnění smlouvy, pokud ji lze určit)
Poté je třeba přidat textovou (wordovou) verzi smlouvy bez razítek a podpisů (tj ne scan) a bez citlivých údajů. Celé zveřejnění může být hotové za minutu. Města, která to v současnosti provádí, udávají celý proces na 5 až 15 minut včetně ochrany citlivých údajů.
Co se stane, když se smlouva neuveřejní?
Do 1.7.2017 je zákon bez sankce, tedy v zveřejňování je v podstatě dobrovolné.
Aby nemusela být zřizována kontrola, zaměstnávány úřady či soudy, platí od 1.7.2017, že nezveřejněná smlouva není účinná a po 3 měsících je je považována za zrušenou od počátku (tj. absolutně neplatnou).
Řádně uzavřená smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru smluv. Pokud by byla smlouva plněna dříve, než by byla uveřejněna v registru smluv, nebo pokud by smlouva nebyla uveřejněna ani po třech měsících ode dne svého uzavření, došlo by v obou případech k bezdůvodnému obohacení a smluvní strany by si musely navzájem
vrátit již poskytnutá plnění, případně jejich finanční ekvivalent.
Zároveň je důležité uvádět, že sankce neplatnosti smlouvy bude účinná až 1. 7. 2017. Zveřejňování smluv bude tedy probíhat po dobu jednoho roku v testovacím období, během kterého nebudou uplatňovány sankce za nezve- řejnění smluv. Odklad vytváří prostor pro vyzkoušení a zajištění správné praxe.
Co dělat, najdete-li v registru nesrovnalosti?
Pokud najdete v registru smluv nějaké nesrovnalosti, máte možnost upozornit na tento nedostatek smluvní strany anebo kontrolní či auditní orgány. V krajním případě může dojít až ke zneplatnění špatně zveřejněné smlouvy. Pokud například není zveřejněna cena smlouvy (např. u obchodních společností vlastněných obcí), můžete si zažádat o celou smlouvu na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Co nevládní organizace registru smluv vytýkají?
Zákon o registru smluv nakonec obsahuje i několik míst, které kritizují některé neziskové organizace i odborníci. Zá- kon vyžaduje, aby byly všechny zveřejňované smlouvy uzavírány vždy v písemné formě. Z povinnosti zveřejňovat se
ještě před schválením zákona vyvlékly některé instituce a státní firmy (např. ČEZ s ročním obratem přes 80 miliard
4
korun nebo Poslanecká sněmovna, Senát, NKÚ či Kancelář prezidenta republiky). Za určitý nedostatek lze považovat, že zveřejňovány nemají být i faktury a objednávky, jak předpokládal původní návrh zákona. Ministerstvo vnitra také mělo zpoždění při přípravě metodiky a testovací verze portálu. Města a instituce tak uvádějí, že na přípravu pro zveřej- ňování neměly dostatek času i metodické podpory. Problémem je i to, že v zákoně není dostatečně výslovně řešené bankovní tajemství. To je v zákonech definováno tak široce, že smlouvy, jejichž druhou stranou je banka, nemusí být
vůbec zveřejňovány. Pro vyřešení těchto nedostatků je možné využít právě zmiňovaného jednoročního testovacího období.
Co bude dál? Zákon může skončit dřív, než začal
Poslanci aktuálně jednají o dalších možných výjimkách z povinnosti zveřejňovat smlouvy. To by mohlo vést až k úpl- nému „vyprázdění“ zákona.
K novele zákona, která navrhuje vyjmout národní podnik Budvar, se během projednávání ve výborech přidalo už přes 20 dalších návrhů na výjimky - od návrhu vyjmout všechny státní a městské firmy, přes zdravotnická zařízení, vysoké školy, až po Českou televizi či Český rozhlas. Na konci června bude ve sněmovně druhé čtení této novely, kde můžou poslanci předložit své další návrhy. Finální třetí čtení proběhne buď v polovině července nebo až v září.
Kdo už zveřejňuje
Města a instituce, které již zveřejňují smlouvy:
● Lesy ČR (zveřejňují smlouvy nad 300 000 Kč na své webové stránce, do konce roku začnou i nad 50 000 Kč na portálu veřejné správy)
● Brno a jeho městské firmy
● Liberecký kraj xxxx://xxx.xxxx-xxx.xx/Xxxxxxxxx-xxxx-xx-xxxxxxx-x-xxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxx- n361366.htm
● Lanškroun
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxx-xx-xxxxxxxxx/x-0000
● Břeclav
xxxx://xxxxxxx.xx/xxxxx-x-xxxxxx/xxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xx-xxxx-xx-xxxxxxxxx
● Vsetín
xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxxxxxx/x-000000
● Řada obcí a měst sdružených například v koalici Starostové pro transparentnost
Transparentnost je naším cílem již od počátku volebního období. Zveřejňování smluv, objednávek či faktur je samozřejmostí, hospodaření kraje mohou lidé také sledovat prostřednictvím rozklikávacího rozpočtu, trans- parentního účtu, zveřejňovány jsou všechny podklady z jednání zastupitelstva i rady.
Xxxxxx Xxxx, hejtman Libereckého kraje
Jak funguje registr smluv na Slovensku
Stát, kraje a obce, stejně jako jejich organizace a firmy musí zveřejňovat všechny své smlouvy. Podniky mohou utajit smlouvy, které se týkají jejich běžné obchodní činnosti (místo nich ale musí uveřejnit alespoň základní informace o takových smlouvách). Zřízení a provoz rejstříku za první čtyři roky Slováky stály v přepočtu 667 tisíc korun. Každý další rok přijde údržba zhruba na 80 tisíc. Za první čtyři roky se v registru objevilo 1,78 milionu smluv. Alespoň jednou se do registru přihlásilo půl milionu Slováků. Od zavedení zákona se Slovensko posunulo v mezinárodním protiko- rupčním žebříčku o 12 míst a trojnásobně se zvýšil zájem firem o veřejné zakázky.
5
Odkazy
Encyklopedie zákona o registru smluv - Vše, co jste chtěli vědět o registru smluv – aktuální k březnu 2015 xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/
XXXX.xx - Informace z oblasti Informačních systémů veřejné správy a eGovermentu xxxx://xxx.xxxx.xx/
XXX.xx - Sdružení "Co po nás zbude" zabývající se otázkami dlouhodobého ukládání elektronických dokumentů
6