PROJEKTOVÁ PŘÍRUČKA
PROJEKTOVÁ PŘÍRUČKA
Operační program
PRAHA KONKURENCESCHOPNOST
Verze: 1.1
Datum účinnosti: 13. únor 2008
OBSAH
ČÁST A – ZÁKLADNÍ INFORMACE 4
1. Základní informace o programu 4
2. Definice pojmů 5
3. Obecné podmínky pro poskytnutí podpory z OPPK 11
3.1 Obecné podmínky programu 11
3.2 Způsob podání a výběru projektu 16
3.3 Podpora poskytovaná v rámci OPPK 20
3.4 Podmínky způsobilosti výdajů 21
3.5 Podmínky pro zadávání veřejných zakázek 30
3.6 Pravidla veřejné podpory 30
ČÁST B – PRO ŽADATELE 35
4. Podmínky pro jednotlivé oblasti podpory 35
1.1 Oblast podpory 1.1 35
Podpora ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy 35
1.2 Oblast podpory 1.2 37
Rozvoj a dostupnost ICT služeb 37
1.3 Oblast podpory 2.1 38
Revitalizace a ochrana území 38
1.4 Oblast podpory 2.2 40
Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů 40
1.5 Oblast podpory 3.1 42
Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí 42
1.6 Oblast podpory 3.2 44
Podpora příznivého podnikatelského prostředí 44
1.7 Oblast podpory 3.3 46
Rozvoj malých a středních podniků 46
5. Seznam povinných příloh 48
ČÁST C – PRO PŘÍJEMCE 53
6. Změny v projektu 53
7. Přesun mezi položkami rozpočtu projektu 53
8. Monitorování postupu realizace projektu 54
9. Proplácení výdajů projektu 56
10. Kontroly realizovaných projektů 56
11. Publicita projektu 59
12. Dokladování a účetní zpracování dokladů 60
ÚVODNÍ INFORMACE
Projektová příručka je určena jak pro žadatele, kteří budou žádat o podporu ze strukturálních fondů Evropské unie poskytovanou v rámci Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost (dále jen
„OPPK“) pro své připravené projekty, tak pro příjemce, kteří budou podporu čerpat.
Projektová příručka je připravena dle podmínek OPPK na celé programové období. Přesné podmínky pro předkládání projektů v rámci konkrétní výzvy stanoví příslušný text výzvy, tj. např. okruh podporovaných aktivit, oprávněných žadatelů, vyhlášenou finanční částku atd.
Projektová příručka je rozdělena na části A, B, C a přílohy.
Část A – základní informace o OPPK a podmínky pro poskytnutí podpory
Část B – pro žadatele Část C – pro příjemce
Přílohy Projektové příručky:
A) Metodika zpracování povinných příloh pro ekonomické hodnocení projektů
B) Metodika zpracování analýzy nákladů a přínosů
C) Metodika zpracování studie proveditelnosti
D) Monitorovací ukazatele
E) Hodnotící kritéria
F) Smlouva o financování
G) Podmínky usnesení
H) Souhlas věcně příslušného člena Rady HMP s předložením projektu
I) Monitorovací zprávy (etapová/závěrečná)
J) Monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti projektu
K) Formulář příjemce o změně v projektové žádosti
L) Podmínky pro zadávání veřejných zakázek
M) Žádost o platbu
N) Definice malého a středního podniku
O) Seznam podporovaných činností pro oblast podpory 3.3 OPPK (CZ – NACE)
Přílohy Projektové příručky, text výzvy, operační program, metodiky a další podrobné informace včetně základní legislativy, ze které vychází OPPK, naleznete na: xxx.xxxx.xx
Informace o OPPK poskytuje řídicí orgán
Hl. m. Praha, 111 21 Praha 1, Jungmannova 29/35
Jméno | Kontakt | Funkce |
Xxx. Xxxxx Xxxxx | 236 002 064 | Programový manažer pro 1.1, 2.1 a 2.2 |
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxxx | 236 002 636 | Projektová manažerka pro 1.1, 2.1 a 2.2 |
Xxx. Xxxxxx Xxxxxx | 236 002 537 | Programový manažer pro 1.2, 3.1 a 3.2 |
Xx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx | 236 005 445 | Projektová manažerka pro 1.2, 3.1, 3.2 a 3.3 |
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx | 236 002 613 | Metodička |
Xx. Xxxx Xxxxxxxxx | 236 003 233 | Vedoucí oddělení grantových schémat z EU |
ČÁST A – ZÁKLADNÍ INFORMACE
1. Základní informace o programu
⮚ žadatel musí svým projektem splňovat globální a specifické cíle OPPK
⮚ kapitola 1 přináší přehled od globálního cíle, přes specifické cíle až po jednotlivé prioritní osy a oblasti podpory
Název programu:
Operační program Praha – Konkurenceschopnost (OPPK)
Globální cíl
Globálním cílem OPPK je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy jako dynamické metropole členské země EU prostřednictvím odstranění rozvojových bariér a slabin regionu, zkvalitněním městského prostředí, zlepšením dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a rozvinutím inovačního potenciálu města.
Specifické cíle
• Zlepšení dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb;
• Zkvalitnění životního prostředí;
• Zvýšení konkurenceschopnosti Prahy rozvojem a efektivním využitím jejího inovačního potenciálu.
Struktura OPPK
• V návaznosti na globální a specifické cíle zahrnuje struktura OPPK celkem 4 prioritní osy, které se dále dělí do 7 oblastí podpory.
Číslo prioritní osy
Číslo oblasti podpory
Název prioritní osy
Název oblasti podpory
Prioritní osa 1
Oblast podpory 1.1
Oblast podpory 1.2
Prioritní osa 2
Oblast podpory 2.1
Oblast podpory 2.2
Prioritní osa 3
Oblast podpory 3.1
Oblast podpory 3.2
Oblast podpory 3.3
Prioritní osa 4
Dopravní dostupnost a rozvoj ICT
Podpora ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy Rozvoj a dostupnost ICT služeb
Životní prostředí
Revitalizace a ochrana území
Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů
Inovace a podnikání
Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí
Podpora příznivého podnikatelského prostředí
Rozvoj malých a středních podniků
Technická pomoc
2. Definice pojmů
⮚ pro účely příručky se definují následující pojmy související s OPPK;
⮚ definice pojmů vychází z příslušných legislativních předpisů Evropského Společenství.
Blokové výjimky
Jedná se o nařízení Evropské komise upravující veřejnou podporu. Pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, může být taková podpora poskytnuta, aniž by podléhala schválení ze strany Komise.
Centrum excelence
Kooperační seskupení výzkumných, podnikatelských a dalších subjektů zaměřené na high-tech obory zpracovatelského průmyslu a průřezová odvětví (nanotechnologie, biotechnologie aj.).
Cíle podpory
Prostřednictvím strukturálních fondů je podporováno dosažení tří prioritních cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti:
• Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS a v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy.
• Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá hl. m. Praha.
• Cíl Evropská územní spolupráce: podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.
Finanční plán OPPK
Finanční plán OPPK (členění podle prioritních os) obsahuje indikativní finanční alokace (závazky) podle let 2007-2013, přičemž čerpání prostředků ze SF (ERDF) podle pravidla n+2 musí být ukončeno nejpozději do 31.12. 2015 (platba do října 2015).
Finanční plán OPPK zahrnuje pouze veřejné zdroje (zdroje EU a ČR) a pouze způsobilé výdaje. Finanční plán nezahrnuje soukromé zdroje a rovněž nezpůsobilé výdaje. Spolufinancování u všech oblastí podpory bude zajišťováno ze zdrojů SF (ERDF) a z veřejných zdrojů ČR (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy a rozpočty městských částí).
Finanční rámec oblasti podpory OPPK
Indikativní alokace veřejných zdrojů v rámci jedné oblasti podpory stanovený v Implementačním dokumentu OPPK. Jedná se o rozdělení zdrojů mezi prostředky ze strukturálních fondů (ERDF) a české zdroje. Rozdělení české části spolufinancování na zdroje centrální, regionální a místní je pouze indikativní a je uváděné v průměru za celou oblast podpory. Skladba zdrojů českého spolufinancování se u jednotlivých projektů může lišit v závislosti na zdrojích a dohodnuté struktuře spolufinancování jednotlivých žadatelů.
Finanční plán projektu
Finanční plán projektů obsahuje časový plán čerpání prostředků při jejich realizaci a dále dohodnutou úroveň spolufinancování z jednotlivých veřejných zdrojů. Na rozdíl od finančního plánu OPPK (prioritní osy) musí být podle charakteru projektu spolufinancování zajišťováno i ze soukromých zdrojů. Finanční plán projektu musí vedle způsobilých výdajů rovněž zahrnout (pokud existují) i tzv.
nezpůsobilé výdaje projektu, které jsou vždy hrazeny ze zdrojů příjemce. Finanční plán projektu vypracovává žadatel.
Horizontální témata
Prostředky vyčleněné pro naplnění cílů obsažených v jednotlivých prioritních osách OPPK významně přispějí k podpoře horizontálních témat Evropského společenství, která zahrnují udržitelný rozvoj a rovné příležitosti.
Implementační dokument
Dokument obsahující podrobné informace k operačnímu programu, zejména podrobný popis oblastí podpory, informace o typech žadatelů, formě pomoci a finančním plánu podle jednotlivých oblastí podpory, kritéria pro výběr projektů, informace o publicitě programu apod. Implementační dokument není předkládán EK.
Individuální projekt
Projekt, který není zastřešen globálním grantem a jehož realizátor obdrží podporu přímo.
Předkladateli individuálních projektů jsou vždy příjemci.
Inovační plán/strategie
Dlouhodobý/střednědobý plán organizace směřující k výrobkovým/technologickým/organizačním inovacím s cílem posílit konkurenceschopnost organizace.
Monitorovací systém strukturálních fondů (MSC2007)
Informační systém sloužící pro monitorování implementace programů a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Vlastní systém se skládá ze tří částí:
a) MSC2007 - informační systém pro shromažďování a uchování informací o procesu poskytování pomoci EU do ČR,
b) MONIT 7+ - informační systém administrace a řízení projektů,
c) BENEFIT 7 - elektronická žádost, slouží žadatelům pro vyplňování údajů o projektu a při podávání
žádostí o platby; elektronická žádost BENEFIT je provozována na stránkách xxxxx://xx-xxxxxx.xx.
Monitorovací výbor
Představuje orgán dohledu nad realizací programu, který svou činnost vykonává v souladu s článkem 63 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Byl vytvořen Společný monitorovací výbor Operačního programu Praha – Adaptabilita a OPPK má 22 členů. Je zodpovědný za monitorování pokroku dosaženého při realizaci priorit a cílů stanovených v OPPK.
Malé a střední podniky (MSP)
Podnikatelským subjektem (podnikatelem) je subjekt (fyzická nebo právnická osoba), který je:
• osobou zapsanou v obchodním rejstříku, nebo
• osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění, nebo
• osobou, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů.1
Za malého a středního podnikatele2 se považuje podnikatel, pokud:
• zaměstnává méně než 250 zaměstnanců
• jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má
3
čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR
• je nezávislý .
1 § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
2 Definice malých a středních podniků vymezená v Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25.2.2004 (nahrazuje stávající
přílohu I Nařízení Komise (ES) č. 70/2001)
3 Tato nezávislost se zkoumá do 3. úrovně vlastnictví podniku. Podrobněji viz příloha N Definice malého a středního podniku.
Malý podnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat, případně celková roční bilanční suma, nepřevyšuje 10 mil. EUR.
Podpora v rámci opatření OPPK se nevztahuje na podnikatelské subjekty, které provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu a na soukromé zemědělce, kteří jsou zapsáni do evidence podle zvláštního předpisu.
Podrobná definice malého a středního podniku je uvedena v příloze N Projektové příručky.
Nesrovnalosti
Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů ES nebo právních předpisů ČR, které upravují použití prostředků EU a ostatních veřejných prostředků, a to jednáním nebo opomenutím subjektu zapojeného do realizace operace podpořené z těchto prostředků, kdy došlo k nedodržení podmínek poskytnutí prostředků příjemci, v důsledku kterého je nebo by mohl být dotčen rozpočet EU.
Nestátní neziskové organizace (NNO)
• občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
• obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech,
• církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí,
• nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.
Nezpůsobilé výdaje
Jedná se o výdaje, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů a proto nejsou ve finančním plánu OPPK obsaženy. Pokud tyto výdaje v projektu existují, musí být vykázány ve finančním plánu projektu a být vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele/příjemce.
Oblast podpory
Oblast podpory vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, na kterou musí projekt svým cílem navazovat. Je to prostředek, kterým je realizována prioritní osa v rámci operačního programu.
Oblast podpory představuje základní dotační titul operačního programu se stanoveným finančním plánem, který v případě OPPK zahrnuje způsobilé výdaje spolufinancované z veřejných zdrojů EU (ERDF) a z veřejných zdrojů ČR. Žadatel může podat svůj projekt pouze do 1 oblasti podpory.
Organizace výzkumu a vývoje
Jsou to subjekty, které mají v předmětu své činnosti uvedenu výzkumnou činnost. Tato výzkumná
činnost by měla představovat hlavní/významnou složku činností daného subjektu.
Partner projektu
Za partnery jsou považovány instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné a realizační fáze projektu. Způsob zapojení může být finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejlépe kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale pro hodnocení projektu je třeba pro posouzení zapojení partnera doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.). Za partnera projektu nelze v žádném případě považovat organizace zakládané či zřizované žadatelem, což bude hodnotitelem prověřováno. Statutární zástupce příjemce nemůže být současně statutárním zástupcem partnera.
Výdaje partnerů je možno považovat za způsobilé výdaje za podmínky, že jde o činnost unikátní, specifickou k daným aktivitám v projektu. Výdaje partnerů se považují za způsobilé, pokud odpovídají stanoveným podmínkám způsobilosti. Aktivity partnerů nelze běžně získat na trhu. Musí být dodržen soulad s legislativními postupy v ČR a to zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže. Musí být prokazatelně zdůvodněn výběr partnera. Musí být prokazatelně vysvětlen a popsán výstup/přínos partnera jak v etapách, tak v celém projektu.
Pro partnera v přiměřené míře platí Obecné podmínky pro poskytnutí podpory z OPPK, zejména pokud jde o vedení účetnictví a daňové evidence, způsobilost výdajů a dodržování podmínek pro zadávání veřejných zakázek. Řídící orgán ve fázi hodnocení projektů kontroluje materiály dokládající
deklarované partnerství, jakož i dodržení těchto podmínek. Za dodržování podmínek a pravidel stanovených pro OPPK je ve vztahu k řídicímu orgánu odpovědný žadatel, aniž by přitom byla narušena odpovědnost partnera za dodržování obecně závazných vnitrostátních předpisů a pravidel spojených s čerpáním finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU.
Podmínky usnesení
Podmínky usnesení nahrazují smlouvu o financování. Jsou určeny příjemci, kterým je hl. m. Praha zastoupené příslušnými odbory MHMP. Podmínky usnesení definují povinnosti příjemce, které si stanovil ve schváleném projektu.
Platební orgán
Orgán, který je zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých České republice ze strukturálních fondů. Tímto orgánem je Ministerstvo financí - Odbor Národního fondu.
Podnikatelský inkubátor
Prostředí (budova či malá zóna) pro začínající firmy, které mohou za předem stanovených podmínek využívat zvýhodněného nájemného a služeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru. Inkubátor pomáhá vytvořit zázemí pro firmy podnikající v oblasti vývoje nových výrobků, technologií či služeb a jejich uvedení na trh, které mají dobrý nápad, ale nedostatek finančních prostředků na jeho realizaci.
Podnikatelský subjekt4
V rámci OPPK se za podnikatelský subjekt (podnikatele) považuje subjekt (fyzická nebo právnická osoba), který provádí soustavnou činnost samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a který je:
a) osobou zapsanou v obchodním rejstříku nebo
b) osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění nebo
c) osobou, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů.5
Podpora v rámci OPPK se nevztahuje na podnikatelské subjekty (fyzické či právnické osoby), které provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu.
Porušení rozpočtové kázně
Pojem porušení rozpočtové kázně je upraven zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V případě porušení rozpočtové kázně se při vymáhání dlužné částky od příjemce postupuje podle těchto zákonů. Některé sankce za porušení rozpočtové kázně jsou v souladu s uvedeným zákonem vymezeny ve smlouvě o financování/ Podmínkách usnesení.
Pravidlo "de minimis"
Uplatňování pravidla de minimis vychází z Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006. Hranice pro podporu spadající pod pravidlo de minimis je částka celkově nepřesahující částku v Kč odpovídající 200 000 EUR v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, platným ke dni prvního poskytnutí veřejné podpory po tříleté období počínající datem, kdy je poskytnuta první podpora podle pravidla de minimis. Podniky činné v odvětví silniční dopravy, mají stanoven strop ve výši 100 000 EUR.·
Podpora de minimis je považována za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá na tuto podporu právní nárok, tj. v den podpisu smlouvy. Období tří let tvoří fiskální roky používané podnikem pro daňové účely v dotčeném členském státě, tj. v ČR od 1. 1. do 31. 12.·Příslušné období tří let je posuzováno v postupných krocích, takže při každém novém přidělení podpory de minimis je potřebné
4 § 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
5 § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
určit celkovou částku poskytnuté podpory de minimis v dotčeném daňovém roce i během předchozích dvou daňových let
Při aplikaci pravidla de minimis v rámci OPPK dotace nesmí přesáhnout 80 % celkových způsobilých výdajů projektu.
Prioritní osa
Prioritní osa představuje jednu ze základních potřeb, u níž je uznána nezbytnost pomoci, má-li být dosaženo cílů programu. Prioritní ose je přidělen určitý příspěvek ze strukturálních fondů, finanční prostředky členského státu a soubor blíže určených specifických cílů.
V OPPK byly vymezeny 3 prioritní osy.
Příjemce/žadatel
Příjemce/žadatel je subjekt, který předkládá v rámci jednotlivých oblastí podpory individuální projekt. Podle zaměření jednotlivých oblastí podpory se skupina příjemců mění.
Příjmy projektu
Viz kapitola 3.1 a 3.2 této Projektové příručky.
Regiony NUTS
Zavedená zkratka pro tzv. "územně statistické jednotky" vymezené v rámci Evropského společenství podle jednotných kritérií; NUTS (Nomenclature des unités territorriales statistiques) slouží ke statistickým účelům a z části i pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů.
Pro potřeby OPPK je definován region soudržnosti Praha (NUTS II), který je totožný s krajem Praha (NUTS III).
Regiony soudržnosti
Regiony soudržnosti představují v České republice úroveň NUTS II a byly zřízeny a vymezeny zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, zejména pro potřeby související s koordinací hospodářské a sociální soudržnosti a pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropských společenství. Podle tohoto zákona se ČR člení na celkem 8 regionů soudržnosti:
Území hl. města Prahy Území Středočeského kraje
Území Jihočeského a Plzeňského kraje Území Karlovarského a Ústeckého kraje
Území Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje Území kraje Vysočina a Jihomoravského kraje
Území Olomouckého a Zlínského kraje Území Moravskoslezského kraje
Praha Střední Čechy
Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
Územní vymezení regionu soudržnosti
Region soudržnosti
Řídící orgán
Orgán, který nese celkovou odpovědnost za realizaci programu, jeho povinnosti vyplývají zejména z článku 60 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Řídícím orgánem OPPK je hlavní město Praha. Funkce řídícího orgánu se dotýká realizace všech prioritních os a oblastí podpory OPPK bez výjimky.
Strukturální fondy
Finanční nástroje Evropského Společenství (ES), které přispívají k dosažení cílů hospodářské a sociální soudržnosti a snižování rozdílů mezi regiony stanovených v článcích 158-162 Smlouvy o založení ES.
V případě OPPK bude spolufinancování zajišťovat Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF).
Dalšími strukturálními fondy jsou Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS)6.
Uchování příspěvku ze strukturálních fondů
Z hlediska způsobilosti výdajů může být příspěvek ze strukturálních fondů pro projekty zachován jen tehdy, jestliže v období 5 let ode dne ukončení realizace projektu (pro malé a střední podniky v období 3 let), nedošlo k nějaké podstatné změně, která ovlivňuje její povahu nebo podmínky provádění nebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, a která je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti. V případě, že k takové změně dojde, musí být provedeny opravy financování. Dále viz kapitola 3.1 Obecné podmínky programu.
Ukazatele a jejich kvantifikace
Každý žadatel je povinen v elektronické žádosti (Benefit 7) o podporu uvést minimálně jeden monitorovací ukazatel projektu a uvést jeho kvantifikaci (počet jednotek např. kilometry modernizované technické infrastruktury, apod.). V elektronické žádosti si žadatel může monitorovací ukazatele vybrat z nabídky nebo stanovit maximálně 3 vlastní. Stanovení vlastních ukazatelů bude pracovníky řídicího orgánu kontrolováno a proto je doporučeno jejich stanovení předem konzultovat. Tyto ukazatele mohou mít přímou vazbu na indikátory oblastí podpory (stanoveny v OPPK) a ty následně na indikátory prioritních os a celého programu OPPK. Některé ukazatele slouží také pro statistické šetření určitých výsledků projektů (např. počet všech připojených domácností na internet, apod.).
Každý žadatel/příjemce je povinen dokládat v průběhu realizace a po skončení realizace projektu plnění monitorovacích ukazatelů. Ukazatele, ke kterým se příjemce zavázal, mají klíčový význam při hodnocení realizace projektu a jejich nedodržení bude mít vliv na výši poskytnuté dotace (nedodržení monitorovacích ukazatelů může naplnit znaky nesrovnalosti, resp. porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů).
Vědecký park
Vědecké parky působí v praxi pod různými názvy v závislosti na rozsahu svého předmětu činnosti. Jsou to např. vědeckotechnické parky, vědeckovýzkumné parky, vědeckotechnologické parky a vědeckovýrobní parky. Vědecké parky představují komplex vědeckovýzkumných, projekčních, konstrukčních, výrobních a ostatních organizací, které se podílejí na inovačním podnikání, umístěných zpravidla v blízkosti vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR.
Veřejná podpora
Jakákoliv forma podpory z veřejných zdrojů (EU + ČR) poskytovaná způsobem, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie.7
Obecný zákaz poskytování veřejné podpory neplatí, pokud příslušná legislativa stanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí výjimku.
Finanční prostředky poskytnuté ze strukturálních fondů jsou pro realizaci programu považovány za prostředky státní. Jejich poskytnutí je považováno za formu veřejné podpory, a proto je posuzováno v souladu se všemi dalšími příslušnými předpisy EU.
a) Další podrobnosti viz kapitola 3.6 této Projektové příručky.
Vykazování počtu zaměstnanců v rámci OPPK
K navýšení počtu zaměstnanců v rámci realizace projektu musí dojít nejpozději do 1 roku po dokončení realizace projektu. Závazek udržení této zvýšené zaměstnanosti musí trvat minimálně 5 let ode dne ukončení realizace projektu (pro malé a střední podniky závazek udržitelnosti musí trvat minimálně 3 roky ode dne ukončení realizace projektu).
6 Podrobnosti o využívání strukturálních fondů jsou stanoveny zejména v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti. Podrobnosti o ERDF pak v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
7 (§ 2 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře) a v článcích 87-89 Smlouvy o založení ES.
Výchozím počtem zaměstnanců, ke kterému je navýšení zaměstnanosti porovnáváno, je přepočtený počet zaměstnanců za poslední uzavřené pololetí.
Přepočtený počet zaměstnanců se zjistí jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci žadatele/příjemce, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a poloviny ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu8. Ke zvýšení zaměstnanosti musí dojít v místě realizace projektu a nesmí jí být dosaženo přesunem pracovníků z jiných provozoven žadatele/příjemce.
Postup výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců vychází z § 2 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Celkový fond pracovní doby za sledovaných šest měsíců se vypočítá následovně:
a) sečtěte všechny pracovní dny ve sledovaném období
b) součet vynásobte osmi (pracovní doba).
Např. celkový fond pracovní doby za leden až červen 2007: 130 x 8 = 1040 (lze také zjistit z plánovacího kalendáře).
Následující tabulka obsahuje údaje o všech zaměstnancích včetně sezónních s jejich skutečně odpracovanými hodinami za prvních šest měsíců roku 2007.
Počet skutečně odpracovaných hodin podle zaměstnanců:
Pracovník | Odpracované hodiny | Dovolená | Překážky v práci | Pracovní neschopnost | Součet |
A | 1 040 | 0 | 0 | 0 | 1 040 |
B | 960 | 80 | 0 | 0 | 1040 |
C | 880 | 160 | 8 | 0 | 1040 |
D | 520 | 0 | 0 | 0 | 520 |
Celkem | 3640 | ||||
Přepočtený evidenční stav činí: 3640 : 1040 = 3,5 Způsobilé výdaje
Jedná se o oprávněné výdaje projektů, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů9.
Z časového hlediska (výchozí a konečné datum způsobilosti) mohou být za způsobilé výdaje projektů realizovaných v rámci OPPK považovány výdaje vynaložené:
• po 1. 1. 2007;
• do data ukončení realizace projektu uvedeného ve smlouvě o financování/ Podmínkách usnesení, nejpozději však do 31. 7. 2015
Způsobilé výdaje jsou podrobněji popsány v této Projektové příručce v kapitole č. 3.4 Podmínky způsobilosti výdajů. V případě pochybností o způsobilosti výdaje rozhoduje odbor fondů Evropské unie, Magistrát hl. m. Prahy.
3. Obecné podmínky pro poskytnutí podpory z OPPK
3.1 Obecné podmínky programu
Respektování strategie OPPK
Projekt musí plně respektovat stanovenou strategii OPPK (globální a specifické cíle, cíle prioritních os a oblastí podpory a také jednotlivé horizontální principy).
Předkládané projekty musí zahrnovat kvantifikované cíle (stanovené programem) v míře, která přinejmenším odpovídá finančnímu podílu projektu na realizaci příslušné oblasti podpory OPPK.
8 Pro tento účel se za zaměstnance považují: zaměstnanci; tj. fyzické osoby, které jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli, pracují pro zaměstnavatele na základě dohody o pracovním činnosti nebo dohody o provedení práce
9 V souladu s legislativou ES, zejména s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006
Naplnění stanovené strategie OPPK prostřednictvím stanovených monitorovacích ukazatelů bude jedním z klíčových faktorů v etapě hodnocení projektu (monitorovací ukazatele jsou uvedeny v příloze D Projektové příručky).
Každý projekt musí odrážet vliv na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj.
Soulad s legislativou
Žadatel/příjemce musí při předkládání, realizaci a monitorování projektu postupovat podle legislativy EU a ČR (veřejné zakázky, hospodářská soutěž, životní prostředí, apod.).
Finanční a ekonomické zdraví žadatele
Na majetek žadatele nesmí být vyhlášen konkurs nebo žadateli o podporu nesmí být povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.
Proti majetku žadatele o podporu nemůže být veden výkon rozhodnutí, žadatel o podporu nemůže být v úpadku.
Souběh dotací
Podpora poskytnutá projektu realizovaná v rámci OPPK není slučitelná s podporou poskytnutou na týž projekt z jiného dotačního programu/dotačních titulů České republiky ani z jiného programu financovaného z prostředků Evropské unie. Výjimkou jsou příspěvky poskytnuté z rozpočtu hl. města či městských částí, které přímo souvisí s finančním plánem projektu – jsou poskytnuty na spolufinancování projektu a jejich výše je uvedena ve smlouvě o financování/Podmínkách usnesení.
Podpisem smlouvy o financování příjemce stvrzuje, že nečerpá žádnou další dotaci, podporu, finanční příspěvek nebo jim obdobné, a to ani z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu ČR, státních fondů či jiných strukturálních fondů EU nebo jiných prostředků EU.
Příjemce v průběhu realizace projektu dokládá dodržování tohoto svého závazku formou čestného prohlášení při podání Žádosti o platbu.
Současné předložení žádostí o podporu z různých programů není vyloučeno. V případě, že příjemce požádal na projekt nebo na jeho část o podporu z jiných programů, má povinnost oznámit tuto skutečnost poskytovateli podpory. V případě přiznání a následného přijetí podpory z jiného dotačního programu bude příjemci podpora v rámci OPPK zrušena.
Finanční krytí projektu
Žadatel/příjemce je povinen v případě poskytování dotace formou ex-post platby zajistit finanční krytí celého projektu nebo minimálně krytí první etapy projektu (u více-etapových projektů).
Účet (účty) projektu
Příjemce musí před podpisem smlouvy o financování otevřít pro projekt zvláštní účet případně zvláštní účty, které bude používat pro příjmy a výdaje spojené s realizací projektu. Účet může být založen u kterékoli komerční banky a musí být veden v korunách.
Tento účet, na který jsou příjemci prováděny platby ze SF, musí být předem specifikován v příslušné smlouvě o financování. Hotovostní platby ani šeky z úrovně ŘO nejsou přípustné.
V případě, že je příjemcem hlavní město Praha nebo městská část, může pro všechny individuální projekty financované z OPPK zřídit jeden společný účet/podúčet, zachycující veškeré výdaje a příjmy spojené se všemi individuálními žádostmi hlavního města Prahy nebo městské části. Platby týkající se jednotlivých projektů je nutné na bankovním výpisu rozlišit buď postupem dohodnutým s bankou nebo podle jejich obvyklé praxe.
V případě, že příjemce pro projekty financované z OPPK používá více účtů, je nutné, aby všechny tyto účty byly uvedeny ve smlouvě o financování.
Příjemce má povinnost provádět platby dodavatelům bezhotovostně právě přes tento účet (tyto účty). Příjemce nesmí platit dodavatelům nebo zhotovitelům v hotovosti ani šekem, s výjimkou nevyhnutelných plateb v hotovosti (např. notářské poplatky). Dokladem o provedení těchto plateb budou pokladní doklady. Jedna taková platba může dosahovat výše max. 5 000,- Kč. Bankovní poplatky spojené s vedením tohoto účtu/podúčtu jsou způsobilým výdajem.
Vedení účetnictví a daňové evidence
Příjemce je povinen vést oddělenou účetní evidenci pro projekt v rámci OPPK a poskytovat z ní požadované údaje všem kontrolním orgánům a dále vést účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů).
Příjemci, kteří nevedou účetnictví podle tohoto zákona, jsou povinni vést daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, v případě finanční pomoci OPPK rozšířenou o dodatečné požadavky:
a) příslušný doklad musí splňovat předepsané náležitosti účetního dokladu ve smyslu zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
b) předmětné doklady musí být správné, úplné, průkazné, srozumitelné a průběžně písemně vedeny způsobem zaručujícím jejich trvalost,
c) při kontrole poskytne příjemce kontrolním orgánům na vyžádání daňovou evidenci v plném rozsahu,
d) uskutečněné příjmy a výdaje jsou analyticky vedeny ve vztahu k příslušnému projektu, ke kterému se váží, tzn. že na dokladech musí být jednoznačně uvedeno, ke kterému projektu se vztahují.
Důležité je správné zaúčtování investičních a neinvestičních nákladů projektu. Zaúčtování musí být v souladu s obecně platnými právními předpisy týkajícími se této problematiky10. Příjemci musí být schopni průkazně všechny operace dokladovat dle relevantních nařízení ES při následných kontrolách a auditech.
Pojištění
Příjemci podpory je povinen pojistit veškerý pojistitelný majetek pořizovaný z finanční pomoci OPPK proti jeho poškození, zničení a ztrátě poté, kdy se tento majetek stane způsobilým k pojištění. Výše pojistné částky by neměla být nižší než hodnota majetku pořizovaného z finanční pomoci OPPK. Z důvodu zajištění udržitelnosti projektu se doporučuje pojištění po dobu minimálně 5 let od data ukončení realizace projektu (pro malé a střední podniky 3 roky od data ukončení realizace projektu).
Uchování příspěvku ze SF
Poskytnutí dotace bude u všech zdrojů účelově vázáno na realizaci schváleného projektu, jehož závazné parametry, harmonogram a podmínky čerpání účelově vázaných prostředků budou nedílnou součástí smlouvy o financování/Podmínek usnesení.
Majetek, který bude pořízen z poskytnuté dotace, nesmí být po dobu 5 let ode dne ukončení realizace projektu (pro malé a střední podniky po dobu 3 let), převeden příjemcem podpory na jiného majitele nebo použit na jiné účely nesouvisející přímo s projektem.
Majetek nesmí být zatěžován zástavními právy s výjimkou zástavního práva k zajištění úvěru ve vztahu k financování předmětu finanční pomoci poskytované na základě smlouvy o financování / Podmínek usnesení a se souhlasem řídicího orgánu OPPK. Omezení nakládání s majetkem stanovená zvláštními právními předpisy nejsou tímto dotčena.
Příspěvek ze strukturálních fondů může být zachován pouze tehdy, jestliže v období 5 let ode dne ukončení realizace projektu (pro malé a střední podniky v období 3 let), nedošlo k nějaké podstatné změně, která ovlivňuje její povahu nebo podmínky provádění nebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu a která je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti.
Uchování dokladů souvisejících s realizací projektu
Povinností příjemce je uchovávat veškeré doklady související s realizací projektu a jeho financováním (buď v originále nebo ve verzích na obecně přijímaných nosičích dat, jejichž shoda s originálem je řádně ověřena) po dobu deseti let od ukončení financování projektu.
10 včetně dodržování vyhlášky č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě v případě subjektů, kterých se to týká.
Kontroly a sankce
Použití poskytnuté dotace včetně plnění závazných údajů a ukazatelů projektu podléhá kontrole dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších změn a doplňků, vyhláškou 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb. a dle Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
Způsobilost výdajů
Z hlediska legislativy EU vychází daná problematika zejména z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, z Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, a dále z Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
Příjemce pomoci je zároveň povinen postupovat v souladu s vnitrostátními přepisy. Pro způsobilost výdajů platí zejména tato základní pravidla:
• způsobilý výdaj musí být vynaložen v souladu s cíli dané oblasti podpory programu, v souladu s globálním a specifickým cílem programu;
• způsobilý výdaj musí být řádně doložen účetním dokladem (§ 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů) tj. zejména fakturou, kupní smlouvou, leasingovou smlouvou, odpisovým plánem, pokladním dokladem apod.;
• způsobilý výdaj musí být prokazatelně zaplacen ze strany příjemce s výjimkou výdajů v naturáliích, odpisů a režijních nákladů;
• způsobilé výdaje musí respektovat cíle projektu, musí mít přímou vazbu na projekt a musí být nezbytné pro realizaci projektu;
• způsobilým výdajem je výdaj, který byl uskutečněn po 1. 1. 2007
• a bude uskutečněn do data ukončení realizace projektu uvedeného ve smlouvě o financování / Podmínkách usnesení, nejpozději však do 31. 7. 2015;
• obecně platí, že výdaje musí být vzniklé v průběhu realizace projektu a uhrazené po počátečním datu způsobilosti výdajů; výjimkami z uvedeného pravidla jsou odpisy, režijní náklady, věcné příspěvky a výdaje na projektovou dokumentaci.
Současně je nutné zvažovat potřebnost každého jednotlivého výdaje ve vztahu k dosažení cíů projektu.
Výčet způsobilých výdajů je stanoven u jednotlivých oblastí podpory (viz kapitola 4. Podmínky pro jednotlivé oblasti podpory – tzv. specifické způsobilé výdaje) a dále je stanoven seznam způsobilých výdajů společných pro všechny oblasti podpory (viz kapitola 3.4 Podmínky způsobilosti výdajů).
Případné nezpůsobilé výdaje projektu budou vždy hrazeny ze zdrojů žadatelů/příjemců (soukromé zdroje nebo příslušné veřejné rozpočty ČR).
Veškeré výdaje, které nejsou v souladu se způsobilými výdaji projektu nebo výdaje vzniklé v průběhu realizace projektu, které mají charakter způsobilých výdajů, avšak půjdou nad rámec rozpočtových výdajů projektu (vícenáklady), je příjemce povinen hradit ze svých vlastních zdrojů.
Příjmy projektu
Projektem vytvářejícím (generujícím) příjmy se rozumí jakýkoliv projekt poskytující služby či prodeje výrobků, které zahrnuje:
- investice do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo jednotlivými uživateli (např. zpoplatnění silnice apod.),
- prodej nebo pronájem pozemků či budov,
- jiné poskytování služeb za úplatu.
Úprava problematiky projektů generující příjmy vychází z čl. 55 Obecného nařízení 1083/2006, který stanoví, že při projektech vytvářejících příjmy je výpočet výše poskytnuté dotace založen na principu finanční mezery.
Stanovení výše dotace podle principu finanční mezery zabraňuje poskytnutí nenáležitých výhod příjemci, tj. nadměrnému financování projektu. Tímto je zajištěno, aby příjemce pomoci obdržel pouze takovou výši prostředků, která je nutná k úspěšné realizaci projektu. Maximální výše dotace, kterou může příjemce obdržet, musí být dopočtena dle principu finanční mezery a zohledněna nejpozději v žádosti o platbu. Princip výpočtu finanční mezery se nepoužije v případě, kdy příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních nákladů. Bližší informace o výpočtu finanční mezery jsou obsaženy v Metodické příručce způsobilých výdajů pro programy spolufinancované ze SF a FS na programové období 2007-2013. Skutečná výše čistých příjmů bude pravidelně monitorována pracovníky řídicího orgánu. Bude-li zjištěno (nejpozději tři roky po uzavření operačního programu), že projekt vytvořil příjmy, které nebyly nejpozději ve výpočtu dotace zohledněny, bude rozdíl mezi výší poskytnuté dotací a dotací, kterou měl obdržet, vymáhán zpět.
Pravidlo „Projekty vytvářející příjmy“ se neaplikuje na projekty podléhající pravidlům o veřejné podpoře ve smyslu článku 87 Smlouvy o založení ES.
Dále viz kapitola 3.4 této Projektové příručky.
Územní alokace projektu
Projekt musí být realizován na území hlavního města Prahy:
• u investičních projektů je místem realizace vždy místo fyzické realizace projektu;
• u neinvestičních projektů je místem realizace území, na kterém je činnost (aktivita, poskytovaná služba) prováděna nebo, které má z realizace projektu a jeho služeb prospěch.
Etapizace individuálních projektů
Žadatel je povinen v žádosti vyplnit, zda se bude jednat o projekt jedno-etapový či více-etapový.
V každém případě se etapa vymezuje časově (datum zahájení a ukončení etapy) a věcně, vymezením aktivit a jednotlivých typů způsobilých výdajů v každé etapě s určením výše jejich hodnoty. Etapa musí tvořit logický kontrolovatelný celek (např. výkopové zemní práce, položení povrchu, atd.).
Rozdělení projektů na jedno-etapové a více-etapové se provede na základě výše celkových způsobilých výdajů projektu (viz níže uvedená tabulka). V návaznosti na to, zda se jedná o projekt jedno-etapový či více-etapový bude probíhat také proplácení.
Žadatel je povinen projekt etapizovat, pokud projekt splňuje obě podmínky etapizace (tzn. celkové způsobilé výdaje jsou vyšší než 4 mil. Kč a doba realizace je delší než 6 měsíců). Výjimku z povinnosti etapizace mají projekty, které budou dokončeny do 6 měsíců od podpisu smlouvy.
U investičních projektů se bude jednat o agregované celky (stavební objekty a technologické celky dle rozpočtu). U neinvestičních projektů logickým kontrolovatelným celkem bude realizovaná ucelená aktivita.
Maximální délka jedné etapy je 8 měsíců.
Tabulka rozdělení projektů na jedno-etapové a více-etapové:
Projekt | Výše způsobilých výdajů |
JEDNO-ETAPOVÝ | • celkové způsobilé výdaje projektu nepřesáhnou‚ 4 mil. Kč • doba realizace je kratší než 6 měsíců |
VÍCE-ETAPOVÝ | • pokud jsou celkové způsobilé výdaje projektu rovny nebo vyšší než 4 mil. Kč, doba realizace je delší než 6 měsíců, je žadatel povinen projekt etapizovat |
Doba realizace projektů
Realizace projektů musí být ukončena nejpozději do 31. 7. 2015. Maximální délka realizace projektu je 30 měsíců od podpisu smlouvy o financování/vydání Podmínek usnesení. Realizace projektu musí být zahájena nejpozději do 6 měsíců od podpisu smlouvy o financování/Podmínek usnesení.
Realizace projektu nesmí být ukončena před podpisem smlouvy o financování/Podmínek usnesení. Z hlediska doby realizace rozlišujeme:
• zahájení realizace projektu
a) investičních projektů = den zahájení realizace fyzických prací11;
b) neinvestiční projektů = den, kdy začne realizace aktivit projektu
• dokončení realizace projektu
a) investičních projektů = den ukončení fyzické realizace (předávací protokoly o ukončení dodávek stavebních prací a technologie);
b) neinvestičních projektů = den, kdy skončí realizace aktivit projektu nebo poskytování služeb podle časového harmonogramu projektu;
Dokončením projektu se rozumí prokazatelné uzavření všech aktivit projektu. Tuto skutečnost je nutné doložit kromě vlastních výstupů projektu též ověřitelnými důkazy dosažení cílů projektu (např. předávacím protokolem12, kolaudačním souhlasem, certifikací, prezenční listinou, fotodokumentací apod.).
• finanční dokončení projektu = den, kdy budou dokončeny všechny platby spojené s realizací projektu a příslušné prostředky budou převedeny na účet příjemce.
• závěrečné vyhodnocení akce = musí být zahájeno do 30 kalendářních dní13 po dokončení realizace projektu (viz výše) předložením Závěrečné monitorovací zprávy a žádosti o platbu a musí být dokončeno do data uvedeného ve smlouvě o financování/Podmínkách usnesení.
Audit projektu
Pokud celkové plánované výdaje (způsobilé i nezpůsobilé výdaje dle rozpočtu projektu) na projekt předkládaný v rámci OPPK přesahují 90 mil. Kč, má příjemce povinnost provést nezávislý závěrečný audit tohoto projektu. Xxxxxxx s autorizovaným auditorem je požadována nejpozději s předložením první žádosti o platbu. Audit musí být proveden certifikovanou auditorskou firmou (členem mezinárodně uznávaného orgánu auditorů)14.
Audit se provádí po ukončení realizace projektu před podáním závěrečné žádosti o platbu, resp. závěrečné monitorovací zprávy o průběhu projektu. Audit se týká všech výdajů projektu (způsobilých i nezpůsobilých) s výjimkou výdajů na povinný audit projektu.
Zpráva auditora musí být připojena k závěrečné žádosti o platbu.
Výdaje spojené s provedením závěrečného auditu u projektu je možné zařadit mezi způsobilé výdaje projektu.
3.2 Způsob podání a výběru projektu
Výzva k předkládání projektů
Výzvu vyhlašuje Rada hl. m. Prahy, která současně schvaluje způsob vyhlášení výzvy, podmínky, termíny a okruh osob, pro které je výzva určena. Výzvy jsou vyhlašovány min. 1krát ročně do vyčerpání prostředků alokovaných na danou prioritní osu a lhůta od data vyhlášení výzvy do konečného termínu pro předkládání projektů je minimálně 30 kalendářních dnů (4 týdny).
Výzva obsahuje následující informace:
11 Za zahájení stavby se považuje den, v němž byly započaty práce na vlastním provádění stavby, přičemž započetí těchto prací lze prokazatelně ověřit (např. záznamem ve stavebním deníku).
12 Datum podepsání předávacího protokolu nesmí překročit termín ukončení realizace projektu uvedené ve smlouvě o
financování/Podmínkách usnesení.
13 V případě, že je příjemce povinen předkládat zprávu z nezávislého auditu projektu, předkládá závěrečnou zprávu nejpozději
do 60 kalendářních dnů od ukončení realizace projektu.
14 Při výběru autorizovaného auditora resp. auditorské společnosti je možné vycházet ze seznamu auditorů vedených Komorou auditorů ČR (xxx.xxxx.xx).
• identifikaci výzvy v systému operačních programů
• oblasti podpory
• oprávnění žadatelé/příjemci
• vyhlášená finanční částka
• minimální a příp. maximální výši způsobilých výdajů na projekt
• termín a místo pro podávání projektových žádostí
• doba trvání realizace projektů
• informace o konzultacích, seminářích a workshopech
• kontakt na vyhlašovatele
• další informace o výzvě Vyhlášení probíhá:
• v tisku;
• na internetových stránkách xxx.xxxx.xx a xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Na těchto webových stránkách jsou k dispozici aktuální informace k OPPK.
Poskytování informací a předkládání projektů
Řídící orgán OPPK - Hl. m. Praha, Jungmannova 29/35, 111 21 Praha 1
Odbor fondů Evropské unie, oddělení Evropského fondu regionálního rozvoje 3. patro, kanceláře č. 359, 360, 372, 375, 376, 378, 379
2. patro, kanceláře č. 210 a 211
Odbor rozpočtu, oddělení grantových schémat z EU
3. patro, kanceláře č. 359, 360
Termín podání projektu
Příjem projektů probíhá v pracovní dny po celou dobu od vyhlášení výzvy do konečného termínu uvedeného ve výzvě k předkládání projektů.
Žádosti, které budou doručeny později, nebudou převzaty. Doporučuje se neodkládat odevzdání
žádosti na poslední dny příjmu.
Forma podání projektu
Žádost o finanční podporu projektu z OPPK musí být vyplněna v předepsaném elektronickém formuláři v programu Benefit 7. Elektronický formulář Benefit 7 se vyplňuje on-line a je k dispozici na internetových stránkách OPPK xxxxx://xx-xxxxxx.xx.
Po finálním uložení elektronické podoby projektové žádosti je nutné žádost vytisknout, podepsat statutárním zástupcem žadatele (nebo jinou oprávněnou osobou s plnou mocí) a předložit. Listinná podoba žádosti musí mít stejný identifikační kód jako elektronická forma. Tento kód žádostem přiděluje program Benefit 7.
Tištěná verze žádosti a všechny povinné a nepovinné přílohy včetně jejich seznamu se předkládají v jednom originále (ověřené kopii) v řádně zalepené obálce. Jednotlivé listy žádosti musí být pevně spojeny. Jednotlivé přílohy musí být očíslované v souladu se seznamem příloh. Pokud mají přílohy více než jeden list, musí být tyto listy pevně spojené.
Žadatel předkládá obálku s připevněným „štítkem na obálku“, který je automaticky generován z elektronické žádosti Benefit 7. Pověřený pracovník EFRR FEU MHMP zkontroluje údaje na obálce. V případě, že jsou údaje na obálce kompletní, přebírá žádost. Dle unikátního kódu žádosti provede přetažení elektronické žádosti do systému Monit 7+, poté vygeneruje dvakrát předávací protokol, nechá ho podepsat žadateli a poté jej sám potvrdí. Jedno podepsané pare předávacího protokolu vrací žadateli a druhé pare přikládá k žádosti.
Formální posouzení žádosti
Dodržení všech formálních náležitostí a přijatelnosti bude předmětem kontroly, tzv. formální posouzení. Nedodržení kritérií formálního posouzení bude mít za následek vyřazení projektu z další administrace. Pokud projektová žádost nesplní jedno z kritérií formálního posouzení, u kterého je přípustná náprava může žadatel na základě vyzvání řídicího orgánu doplnit zjištěné nedostatky do 3 pracovních dnů od tohoto vyzvání. Nebude-li náprava sjednána nebo nebude-li sjednána ve stanoveném termínu, je projektová žádost vyřazena z dalšího posuzování a žadatel je o této skutečnosti písemně informován.
Pokud projektová žádost nesplní jedno z kritérií formálního posouzení, u kterého není přípustná náprava, je projektová žádost vyřazena z dalšího posuzování.
Kritéria formálního posouzení
Kritérium | Možnost opravy | |
1. | Dodání žádosti v originále v tištěné podobě. Tištěná verze je podepsána statutárním zástupcem žadatele, případně doložena plná moc. | ANO |
2. | Vyplnění všech předepsaných údajů. | ANO |
3. | Ověření shodnosti elektronické a tištěné verze podle kontrolního znaku - kódu. | ANO, pouze tištěné verze |
4. | Úplnost povinných příloh dle seznamu pro každou oblast podpory. | ANO |
5. | Číslování příloh dle seznamu příloh. | ANO |
6. | Žádost se vztahuje pouze na jednu oblast podpory OPPK. | NE |
7. | Projekt je v souladu s cíli a typy podporovaných aktivit dané oblasti podpory. | NE |
8. | Projekt bude realizován na území hl. m. Prahy. | NE |
9. | Projekt je v souladu s podmínkami pro dobu realizace projektů. Předpokládaná doba realizace projektu nepřesahuje maximální stanovenou dobu (projekty musí být ukončeny do 31. července 2015). | ANO |
10. | Celkové způsobilé výdaje na projekt nejsou nižší a případně vyšší než stanovená hranice podle dané oblasti podpory v příslušné výzvě. | NE |
11. | Nebyl zjištěn rozpor projektu s příslušnou legislativou ČR a EU týkající se zadávání veřejných zakázek, veřejné podpory, projektů generujících příjmy, ochrany hospodářské soutěže, vlivu na životní prostředí a rovných příležitostí. | NE |
12. | Žadatel splňuje definici pro příjemce uvedenou u příslušné oblasti podpory. | NE |
Bodování projektů
Hodnocení projektových žádostí, které splnily kritéria formálního posouzení bude provedeno podle hodnotících kritérií schválených Společným monitorovacím výborem.
Bodovací tabulky obsahují tato hodnotící kritéria:
• stejná pro všechny oblasti podpory,
• specifická.
Výběr projektů je založen na principu soutěže mezi předloženými projekty v rámci uzavřené výzvy. Součet hodnocení se vypočítá dle následujícího vzorce:
0,667 * Σ bodů za společná kritéria + 0,333 * Σ bodů za specifická kritéria = výsledný počet bodů. Minimální bodová hranice pro projekty ve všech oblastech podpory je 50. Projekt, jehož hodnocení nedosáhne minimální bodové hranice, nebude podpořen z programu OPPK.
Analýza rizik a kontrola ex-ante, kontrola způsobilosti výdajů
Fyzická kontrola ex-ante bude provedena u vybraných projektů na základě analýzy rizik. Kontroly na místě se uskutečňují za přítomnosti žadatele nebo jím pověřeného pracovníka. Neumožní-li žadatel provedení kontroly, bude taková projektová žádost vyřazena z dalšího posuzování a žadatel je o této skutečnosti písemně informován.
V případě pochybnosti o údajích uvedených v projektové žádosti může být také provedena fyzická ex- ante kontrola u žadatele.
Kontrola způsobilosti výdajů bude provedena u všech projektů, které splnily minimální bodovou hranici.
Schválení projektů
Konečné rozhodnutí o schválení projektů provede Zastupitelstvo HMP formou usnesení, které obsahuje číslo projektu, název projektu, příjemce a finanční částky. Po schválení projektů je zajištěno zveřejnění schválených projektů financovaných v rámci OPPK. Informace určené ke zveřejnění jsou: název projektu, žadatel, celkové výdaje a výše dotace.
Žadatelé jsou o získání/nezískání podpory informováni dopisem ředitele FEU MHMP.
Úspěšní žadatelé kromě odborů Magistrátu hl. m. Prahy jsou vyzváni k uzavření smlouvy o financování. Odbory Magistrátu hl. m. Prahy jsou vyzváni k podpisu Podmínek usnesení.
Uzavření smlouvy o financování/vydání Podmínek usnesení
Pro všechny projektové žádosti finanční manažer EFRR FEU MHMP připraví Podmínky usnesení a smlouvu o financování mezi hl. m. Prahou a příjemcem podpory.
Změny v projektu
Příjemce musí jakoukoli změnu v projektu neprodleně ohlásit na změnovém formuláři. Nepodstatné změny jsou takové změny, které významně neovlivní charakter projektu a nebudou mít vliv na dosažení cílů projektu. Tyto změny nevyžadují dodatek ke smlouvě o financování/nové Podmínky usnesení. Podstatné změny jsou takové změny, které ovlivní cíle projektu, tj. monitorovací ukazatele a harmonogram projektu apod. Tyto změny vyžadují dodatek ke smlouvě o financování/nové Podmínky usnesení.
Podstatná změna způsobující závažné porušení Podmínek usnesení/smlouvy o financování může vést až k ukončení či snížení financování projektu.
Dále viz kapitola 6 – Změny v projektu.
Žádosti o platbu
Tvoří součást závěrečné/etapové zprávy a její vzor je k dispozici v elektronické podobě. Přílohou žádosti o platbu jsou kopie účetních a jiných dokladů na úhradu způsobilých výdajů. Příjemce ji předkládá v elektronické i tištěné podobě finančnímu manažerovi, následuje proces kontroly (viz kap. 10 – Kontroly realizovaných projektů), a poté proplácení prostředků (viz kap. 3.3. Podpora poskytovaná v rámci OPPK).
Tabulka harmonogramu administrace projektů:
Délka trvání (v týdnech) | |
Výzva k předložení projektových žádostí | min. 4 |
Formální posouzení | max. 4 |
Věcné hodnocení (expertní posouzení) | max. 4 |
Analýza rizik a kontrola ex-ante, kontrola způsobilosti výdajů | max. 6 |
Jednání výboru Evropských fondů Zastupitelstva hl. m. Prahy | max. 2 |
Jednání Rady hl. m. Prahy | max. 2 |
Jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy | max. 2 |
Vyhlášení výsledků | max. 1 |
Příprava a uzavření smlouvy | max. 4 |
3.3 Podpora poskytovaná v rámci OPPK
Spoluúčast národních veřejných prostředků je ve smyslu principu adicionality jedním ze základních principů financování programů strukturálních fondů a proto bude (ve smyslu schváleného finančního plánu OPPK) zajištěna u každého projektu. Finanční příspěvek ze strany Evropské unie v rámci OPPK činí maximálně 85 % z celkových „veřejných“ způsobilých výdajů projektu.
Národní veřejné zdroje spolufinancování tvoří státní rozpočet a rozpočet hlavního města Prahy.
Kofinancování
Při podání žádosti o poskytnutí pomoci musí žadatel/příjemce uvést výši a strukturu spolufinancování. Smlouva o financování pak musí jednoznačně vymezit všechny subjekty, jež se na financování projektu podílejí a jakým podílem.
Princip kofinancování je znázorněn v následujících schématech.
Projekty nezakládající veřejnou podporu – příjemce = hlavní město Praha
Způsobilé výdaje | Nezpůsobilé výdaje | |
Strukturální fondy 85% | Národní veřejné zdroje (SR+HMP) 15 % | Národní veřejné zdroje (HMP) |
Dotace (EU 85 %, SR 7,5 % a HMP 7,5 %) | ||
Projekty nezakládající veřejnou podporu – příjemce = podnikatel, NNO, MČ atd.
Způsobilé výdaje | Nezpůsobilé výdaje | ||
Strukturální fondy | Národní veřejné zdroje (SR+HMP) | Soukr. zdroje 10 % | Soukromé zdroje |
Dotace (EU 85 %, SR 7,5 % a HMP 7,5 %) | |||
U projektů nezakládajících veřejnou podporu jsou povinni příjemci kromě odborů MHMP a příspěvkových organizací HMP, tj. podnikatelé, NNO, městské části, organizace zřízené a založené městskou částí, atd., vložit do projektu min. 10 % vlastních soukromých zdrojů z celkových způsobilých výdajů projektu.
Projekty zakládající veřejnou podporu – např. dle pravidla de minimis (max. 200tis. EUR) + max. 80 % celkových způsobilých výdajů projektu
Způsobilé výdaje | Nezpůsobilé výdaje | ||
Strukturální fondy | Národní veřejné zdroje (SR+HMP) | Soukromé zdroje 20 % | Soukromé zdroje |
Dotace (EU 85 %, SR 7,5 % a HMP 7,5 %) | |||
Příklad: Projekty zakládající veřejnou podporu, které budou podpořeny dle pravidla de minimis, tj. výše dotace bude max. 200 tis. EUR avšak s podmínkou, že procentuální výše dotace z veřejných zdrojů bude max. 80 %. Těchto 80 % se dále skládá z 85 % z ERDF a 15 % z veřejného národního spolufinancování.
Pro účely OPPK soukromé zdroje žadatele (soukromé spolufinancování) představují finanční částku vloženou žadatelem do projektu z vlastních zdrojů (i pro žadatele, který je veřejným subjektem). Naopak veřejné zdroje představují částku veřejného spolufinancování, která odpovídá dotaci na projekt. Dotace na projekt je vždy složená z příspěvku Evropské unie (85 %), státního rozpočtu (7,5 %) a rozpočtu hl. m. Prahy (7,5 %).
Provádění ex-post plateb příjemcům z rozpočtu HMP
Příjemce (vyjma odbory MHMP, MČ, příspěvkové organizace HMP a MČ) zasílá žádosti o platby po ukončení etapy projektu, po ukončení celého projektu.
Žádost o platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy z účtu).
Provádění ex-ante plateb příjemcům z rozpočtu HMP (pouze pro odbory MHMP, městské části a příspěvkové organizace HMP)
První platba bude příjemci poskytnuta ve výší způsobilých výdajů 1. etapy (pro městské části a příspěvkové organizace HMP ve výši podílů EU, SR a HMP na 1. etapu). Městské části a příspěvkové organizace HMP obdrží první platbu, až po oznámení příjemce oddělení Evropského fondu regionálního rozvoje odboru fondů EU MHMP, že byla zahájena fyzická realizace projektu. Odbory MHMP obdrží platbu po schválení projektu Zastupitelstvem HMP, resp. po podepsání Podmínek usnesení. První platba bude poskytnuta bez žádosti o platbu. V rámci etapových zpráv, jejichž součástí je žádost o platbu a v tomto případě i vyúčtování dříve poskytnutých prostředků, bude moci příjemce žádat o další finanční prostředky na další etapu avšak do výše 90 % celkových způsobilých výdajů projektu (pro příjemce, kterým je odbor MHMP, toto omezení neplatí). Pokud již poskytnuté finanční prostředky budou stačit i na další, resp. druhou etapu, bude moci příjemce žádat o finanční prostředky až po vyúčtování této etapy.
Žádost o platbu musí být doložena požadovanými doklady (zejména zaplacenými fakturami a výpisy z účtu).
Po ukončení projektu příjemce provede závěrečné vyúčtování a předloží oddělení Evropského fondu regionálního rozvoje odboru fondů EU MHMP závěrečnou zprávu projektu. V případě, že poskytnutá výše dotace byla vyšší než skutečná výše způsobilých výdajů, příjemce převede převyšující prostředky na účet HMP.
3.4 Podmínky způsobilosti výdajů
Základní principy způsobilosti výdajů
- způsobilé výdaje musí být vynaloženy v souladu s evropskou a českou legislativou,
- výdaje musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým),
- výdaje musí respektovat cíle projektu, musí mít přímou vazbu na projekt a musí být nezbytné pro realizaci projektu,
- výdaje musí být identifikovatelné a prokazatelné a musí být doložitelné účetními doklady.
Časová způsobilost výdajů
Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z OPPK, jestliže vznikly a byly skutečně uhrazeny mezi
1. lednem 2007 a 31. červencem 2015. Obecně platí, že výdaje musí být vzniklé v průběhu realizace projektu a uhrazené po počátečním datu způsobilosti výdajů. Výjimkami z uvedeného pravidla jsou odpisy, režijní náklady, věcné příspěvky a výdaje na projektovou dokumentaci.
Z hlediska způsobilosti výdaje je vždy nutné rozlišit prokázání okamžiku vzniku výdaje (zásadní pro posouzení časové způsobilosti výdaje) od prokázání skutečného zaplacení výdaje příjemcem.
V případě účetních dokladů vystavených osobou, která není plátcem DPH, je okamžikem vzniku datum uskutečnění účetního případu, které je jednou z náležitostí účetního dokladu. Ve většině případů je okamžik uskutečnění účetního případu totožný s okamžikem vyhotovení účetního dokladu. U daňových dokladů vystavených plátcem DPH je okamžikem vzniku datum uskutečnění zdanitelného plnění (dále jen „DUZP“). I zde platí, že DUZP je nezbytnou náležitostí daňového dokladu dle zákona č. 235/2004 Sb., o DPH v platném znění.
Výdaje musí být zaplaceny a zaplacení doloženo před jeho proplacením z OPPK (s výjimkou odpisů, režijních nákladů a věcných příspěvků).
Veřejná podpora
Způsobilým výdajem může být jen takový náklad projektu, který nezakládá zakázanou veřejnou podporu. Náklad projektu, který nezakládá zakázanou veřejnou podporu, ovšem nemusí být způsobilým výdajem.
Způsobilost dle umístění projektů
Projekty, kterých se způsobilé výdaje týkají, musí být realizovány na území hlavního města Prahy. Územní přesah mimo území hlavního města Prahy není povolen.
Projekty vytvářející příjmy
Projektem vytvářejícím příjmy se rozumí jakýkoliv projekt, jehož předmětem je poskytování služeb nebo prodej výrobků, a to včetně projektů:
• zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo
• zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov atd. nebo
• jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu.
Způsobilé výdaje se snižují o tyto příjmy při podání žádosti o dotaci z OPPK, pokud jsou známy, nejpozději však v okamžiku podání poslední žádosti o platbu.
Způsobilé výdaje na projekty vytvářející příjmy nepřevýší současnou hodnotu nákladů, po odečtení současné hodnoty čistého příjmu z investice za konkrétní referenční období (tj. zpravidla 5 let od data ukončení realizace projektu), na investice do infrastruktury nebo jiné projekty, u kterých lze příjmy předem objektivně odhadnout. Pokud nejsou pro spolufinancování způsobilé veškeré investiční náklady, přiděluje se čistý příjem v poměrné výši na způsobilé a nezpůsobilé části investičních nákladů.
Při výpočtu bere řídící orgán v úvahu referenční období přiměřené pro kategorii dotyčné investice, kategorii projektu, běžně očekávanou ziskovost dané kategorie investice, použití zásady
„znečišťovatel platí“ a případně aspekty rovnosti v souvislosti s relativní prosperitou státu.
Pokud není objektivně možné odhadnout příjmy předem, odečtou se příjmy vytvořené do pěti let ode dne ukončení projektu od vykázaných výdajů. Pokud se nejpozději tři roky po uzavření OPPK zjistí, že určitý projekt vytvořil příjmy, které nebyly odpovídajícím způsobem zohledněny, jsou tyto příjmy vráceny do souhrnného rozpočtu Evropské unie v poměru k příspěvku z fondů.
U projektů, jejichž celkové výdaje nepřesahují 200 000 EUR, nebudou sledovány příjmy projektu. Pro přepočet EUR na Kč bude použit kurz ČNB ke dni poskytnutí dotace.
Seznam způsobilých výdajů OPPK
V rámci OPPK je možné financovat jen níže uvedené způsobilé výdaje pro všechny oblasti podpory společné a tzv. specifické způsobilé výdaje, které jsou uvedeny v části B (kapitola 4 Podmínky pro jednotlivé oblasti podpory). Jedná se o taxativní výčet způsobilých výdajů, ostatní výdaje níže neuvedené jsou považovány za nezpůsobilé. Specifické způsobilé výdaje slouží žadateli k lepší představě o možnosti financovaní podporovaných aktivit dané oblasti podpory. V žádosti Benefit 7 bude žadatel vyplňovat rozpočet ve struktuře výdajů společných pro všechny oblasti podpory. Podobnější popis způsobilých výdajů je uveden v této kapitole.
Způsobilé výdaje společné pro všechny oblasti podpory:
• pořízení samostatných movitých věcí (kancelářské vybavení, stroje, zařízení, počítače apod.);
• pronájem movité nebo nemovité věci (leasing);
• odpisy;
• režijní náklady do 5 % celkových způsobilých výdajů (nájem kanceláře, nákup vody, paliv a energie, telefon, fax, internet, úklid a údržba aj.);
• věcné příspěvky (pozemky, stavby, zařízení nebo surovin, výzkumné/odborné činnosti);
• osobní náklady;
• cestovní náhrady;
• kompletní administrace spojená s dotací (zpracování studie proveditelnosti, CBA, žádosti, monitorovacích zpráv apod.) do 5 % celkových způsobilých výdajů;
• právní a technické poradenství do 2 % celkových způsobilých výdajů;
• projektová dokumentace (vytvoření stavebního projektu a rozpočtu stavby, průzkum staveniště) do 5 % celkových způsobilých výdajů;
• výdaje na výběrová řízení;
• výdaje na odborné (znalecké) posudky;
• výdaje na publicitu projektu;
• výdaje na konference/semináře;
• finanční služby (poplatky);
• výdaje na zřízení a vedení účtu projektu;
• výdaje na vedení účetnictví projektu;
• výdaje na účetní audit (v případě požadavku řídicího orgánu);
• výdaje partnera;
• DPH, pokud žadatel nemá nárok na odpočet DPH na vstupu.
Podmínky způsobilosti podle druhu výdajů Nákup pozemků
Náklady na nákup pozemku jsou způsobilé výdaje v případě, že jsou splněny následující podmínky:
a) pořizovací cena pozemku může být započtena maximálně do výše 10 % celkových způsobilých výdajů na projekt,
b) pozemek bude oceněn znaleckým posudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před datem podání projektu) vyhotoveným znalcem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů,
c) způsobilým výdajem je pořizovací cena maximálně však do výše ceny zjištěné znaleckým posudkem,
d) současný či některý z předcházejících vlastníků pozemku neobdržel v posledních pěti letech před registrací žádosti dotaci z veřejných zdrojů na nákup daného pozemku, což by v případě spolufinancování nákupu ze strany Fondů EU vedlo k duplicitě podpory.
Nákup staveb
Náklady na nákup postavených staveb, jsou způsobilé výdaje za těchto podmínek:
a) stavba bude oceněna znaleckým posudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před datem podání projektu) vyhotoveným znalcem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů,
b) způsobilým výdajem je pořizovací cena maximálně však do výše ceny zjištěné znaleckým posudkem,
c) stavba vyhovuje všem zákonným předpisům, především stavebním, hygienickým, bezpečnostním, a zejména ustanovením stavebního zákona a prováděcích vyhlášek,
d) je vydán kolaudační souhlas nebo rozhodnutí o předčasném užívání stavby nebo rozhodnutí o zkušebnímu provozu a jsou odstraněny veškeré případné nedostatky, na které upozornil stavební úřad při vydání kolaudačního souhlasu (platí pouze pro stavby, na které se tyto záležitosti (kolaudační souhlas atd.) vztahují ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavení zákon), ve znění pozdějších předpisů),
e) současný či některý z předcházejících vlastníků stavby neobdržel v posledních pěti letech před registrací žádosti dotaci z veřejných zdrojů na nákup dané stavby, což by v případě spolufinancování nákupu ze strany Fondů EU vedlo k duplicitě podpory.
Při pořízení staveb formou výstavby vznikají zejména tyto druhy způsobilých výdajů:
• výdaje na projektovou dokumentaci (např. vytvoření projektu a rozpočtu stavby, výdaje na průzkum staveniště), výdaje na projektovou dokumentaci jsou způsobilé do 5 % celkových způsobilých výdajů projektu,
• odměny za odbornou práci při realizaci smlouvy (např. výdaje na stavební dozor, výdaje na osoby odpovědné za řízení projektu a jeho realizaci),
• příprava staveniště (demolice stávajících objektů),
• stavební práce podle projektové dokumentace (např. rekonstrukce stávajících prostor, popř. jejich vnitřní úprava, nově postavené prostory, napojení na inženýrské sítě, terénní práce a úpravy). Výdaje na materiál, na stavební práce apod. jsou způsobilými výdaji, pokud se nejedná o výdaje, které jsou podle dalších pravidel nezpůsobilé. Pokud je zhotovitel u projektů vybírán formou výběrového řízení může být příjemce vyzván k doložení metody hodnocení předložených nabídek v rámci výběrového řízení. Ve všech případech platí zásada, že cena stavby by měla odpovídat cenám v místě a čase obvyklým.
Nákup použitého zařízení
Nákup použitého zařízení (majetku)15 může být považován za způsobilý výdaj za předpokladu splnění následujících podmínek:
a) pořizovací cena použitého zařízení je nižší než výdaje na obdobné nové zařízení,
15 Jedná se o samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko ekonomickým určením, jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než 1 rok. (viz § 26, odst. 2., písm. a) zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
b) zařízení bude oceněno znaleckým posudkem (nesmí být starší než 6 měsíců před datem podání projektu) vyhotoveným znalcem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů,
c) způsobilým výdajem je pořizovací cena maximálně však do výše ceny zjištěné znaleckým posudkem,
d) současný či některý z předcházejících vlastníků zařízení neobdržel v posledních pěti letech před registrací žádosti dotaci z veřejných zdrojů na nákup daného použitého zařízení, což by v případě spolufinancování nákupu ze strany Fondů EU vedlo k duplicitě podpory.
V ostatních případech16 je nutno splnit pouze body (a) a (d).
Pořízení samostatných movitých věcí
Do kategorie samostatných movitých věcí lze zařadit například pořízení kancelářského vybavení, strojů, zařízení, počítačů apod. Z pohledu účetní jednotky lze vykazovat samostatné movité věci:
a) jako součást majetku. Jedná se o předměty, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a výše ocenění přesahuje hranici určenou příslušnou vyhláškou,
b) jako součást zásob. Samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a nevykázané v rámci majetku.
Pokud není majetek využíván zcela pro účely projektu, je za způsobilý výdaj možné považovat pouze alikvotní část pořizovací ceny. Propočet způsobilé části se může odvíjet např. od poměrného využití zařízení zaměstnanci pracujícími na projektu a zaměstnanci ostatními.
Leasing
Finanční leasing (pronájem movité nebo nemovité věci, po jehož skončení přechází předmět leasingu za dohodnutou kupní cenu do vlastnictví nájemce).
Základní pravidlo pro oblast finančního leasingu stanoví, že finanční leasing je způsobilým výdajem pouze v případě, pokud je způsobilý pro financování z Fondů EU také předmět tohoto leasingu.
U leasingových smluv s doložkou o odkupu (nebo u smluv stanovujících minimální leasingové období o délce odpovídající životnosti investice, která je předmětem smlouvy) nesmí částka způsobilá ke spolufinancování z Fondů EU a národních veřejných zdrojů přesáhnout tržní hodnotu investice, která je předmětem leasingu. Daně a finanční činnost pronajímatele související s leasingovou smlouvou nejsou způsobilými výdaji. Způsobilým výdajem jsou pouze splátky vztahující se k období realizace projektu.
Operativní leasing (pronájem movité nebo nemovité věci, po jehož skončení se předmět leasingu zpravidla vrací pronajímateli).
Operativní leasing je způsobilým výdajem i v případě, že předmět tohoto leasingu není způsobilý pro financování z Fondů EU. V tomto případě je nutné prokázat, že předmět leasingu je nezbytný pro realizaci projektu.
U leasingových smluv bez doložky o odkupu, jejichž délka trvání je kratší než životnost investice, která je předmětem smlouvy, jsou způsobilé pouze splátky, které se vztahují k období realizace projektu a současně k období, po které byl předmět leasingu pro daný projekt využíván. Pokud není předmět leasingu využíván pouze pro účely projektu, je způsobilá pouze alikvotní část leasingových splátek za příslušné období. U tohoto typu leasingových smluv musí být nájemce schopen prokázat, že smlouva
16 Jedná se o věci, které nesplňují definiční § 26, odst. 2., písm. a) zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
byla nejhospodárnější metodou k získání zařízení, tj. využití operativního leasingu musí být finančně nejvýhodnějším řešením pro projekt. Z tohoto důvodu není způsobilým výdajem na leasing ta část výdajů, o kterou přesahují výdaje na leasing výši výdajů, které by představoval běžný pronájem stejného předmětu v daném čase a místě.
Odpisy, režijní náklady, věcné příspěvky Odpisy
Na účetní jednotky, které ze zákona neodpisují daný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se ustanovení o odpisech nevztahují.
Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku používaného pro účely projektu jsou způsobilým výdajem za dobu trvání projektu za předpokladu, že nákup takového majetku není součástí způsobilých výdajů na projekt.
Pro účely posuzování způsobilosti výdajů se za způsobilý výdaj považuje daňový odpis (vypočtený ze způsobilé vstupní ceny majetku) maximálně do výše poměrné části ročních odpisů stanovené s přesností na měsíce či dny připadající na dobu realizace projektu. Pokud se majetek využívá pro realizaci projektu pouze z části, uvedené odpisy se zahrnou do způsobilých výdajů pouze v alikvotní části.
Pro výpočet způsobilých odpisů bude vstupní cena majetku snížena tak, že obsahuje pouze způsobilé výdaje.
Režijní náklady
Režijní náklady jsou způsobilými výdaji za předpokladu, že jejich základem jsou skutečné výdaje související s implementací projektu a jsou přiřazeny k danému projektu poměrným způsobem podle řádně odůvodněné, spravedlivé a nestranné metody.
Režijními náklady se rozumí zejména výdaje za nájem kanceláře, nákup vody, paliv a energie, telefon, fax, internet, úklid a údržbu aj.
Režijní náklady, které se týkají všeobecného provozu organizace bez příčinné vazby na projekt nejsou způsobilými výdaji.
Režijní náklady jsou způsobilým výdajem do výše 5 % celkových způsobilých výdajů.
Věcné příspěvky
Věcné příspěvky jsou způsobilým výdajem za předpokladu, že splňují následující podmínky:
1. jedná se o poskytnutí pozemku, staveb, zařízení nebo surovin (pro tato poskytnutí platí výše uvedená pravidla o nákupu pozemků, staveb a použitého zařízení), poskytnutí výzkumné/odborné činnosti nebo neplacené dobrovolné práce bez nároku na odměnu,
2. hodnota může být nezávisle vyhodnocena a zkontrolována,
3. spolufinancování z Fondů EU nepřevýší celkové způsobilé výdaje po odečtení hodnoty těchto příspěvků.
V případě poskytnutí neplacené dobrovolné práce (nebo výzkumné/odborné činnosti) se hodnota této práce určuje na základě vynaloženého času a obvyklé hodinové a denní sazby za provedenou práci v místě realizace projektu.
Osobní náklady
Základním způsobilým výdajem v oblasti osobních nákladů jsou mzdové náklady – superhrubá mzda nebo plat nebo odměna z dohod zaměstnanců pracujících na projektu (popř. její alikvotní část odpovídající počtu hodin odpracovaných na projektu) včetně zákonných náhrad/příplatků např. za práci přesčas, práci ve svátek, pokud zaměstnanec vykonával v tomto časovém období práce přímo s projektem související, apod. Dále jsou způsobilým výdajem zákonem stanovené obligatorní výdaje zaměstnavatele za zaměstnance pracujícího na daném projektu, popř. jejich alikvotní část odpovídající pracovnímu vytížení zaměstnance na daném projektu, za předpokladu, že splňují základní principy způsobilosti výdajů, jsou placeny v souladu s platnými právními předpisy a představují pro příjemce skutečný výdaj na daný projekt. Osobní náklady nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném oboru, čase a místě.
Cestovní náhrady
Cestovní náhrady musí souviset s efektivním provedením projektu, být pro něj nezbytné a souviset s osobami příjemce pomoci, které jsou zapojeny do realizace projektu. Mezi výdaje související s provedením pracovních cest patří zejména náhrady:
• jízdních výdajů,
• jízdné všemi druhy veřejných dopravních prostředků, včetně výdajů na letenky, výdajů na autotaxi a jízdného při cestách do zahraničí, nákup předplacených jízdenek,
• náhrada za použití vlastních osobních motorových vozidel pracovníků při pracovních cestách a služebních motorových vozidel,
• výdajů za ubytování,
• stravovacích výdajů (stravné a zahraniční stravné),
• nutných vedlejších výdajů (např. nezbytné pojištění při zahraničních cestách, parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou, apod.).
K doložení výdajů slouží vystavený cestovní příkaz, vyúčtování služební cesty, cestovní doklady (letenky, doklady o nákupu pohonných hmot, apod.) a výdajový pokladní doklad případně jiný doklad dokazující zaplacení výdaje.
Výše náhrad za ubytování není explicitně stanovena zákonem. V případě ubytování je nezbytné vycházet z podmínky dodržení hospodárnosti a přiměřenosti výdaje. Výdaj musí zároveň odpovídat cenám v místě obvyklým. K prokázání vzniku výdaje slouží především faktury a zjednodušené daňové doklady. K prokázání úhrady slouží zjednodušené daňové doklady (paragony), výpisy z bankovních účtů prokazující platby apod.
Finanční výdaje, služby a poplatky
Obecnou podmínkou způsobilosti finančních výdajů a poplatků je jejich nevyhnutelnost a přímá vazba na projekt, resp. požadavek na jejich vynaložení v souvislosti s projektem. Tato podmínka se vztahuje i na pojištění majetku a na správní a místní poplatky, jako jsou např. poplatky za zápis do katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku, vydání stavebního povolení, výpis z rejstříku trestů, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, notářské poplatky, atd. Kromě pojištění majetku a správních a místních poplatků s přímou vazbou projekt jsou způsobilými výdaji také:
• výdaje za zřízení a vedení účtu nebo účtů a za finanční transakce na tomto účtu,
• výdaje na právní poradenství, technické a finanční odborné posudky a výdaje na publicitu, pokud byly vynaloženy v přímé souvislosti s projektem,
• výdaje spojené s vedením účetnictví projektu a výdaje na provedení auditu.
Způsobilými výdaji nejsou výdaje na právní spory, sankční poplatky, pokuty a penále, případně další sankční výdaje, ať už sjednané ve smlouvách nebo vznikající z jiných příčin.
Služby
Tato kategorie není speciálně vymezena legislativou EU/ČR z pohledu jejího obsahu či oceňování. Služby mohou zahrnovat nejrůznější položky dle typu projektu, ke kterému se váží. Vybrané služby musí přispívat k dosahování předem stanoveného účelu projektu a být pro něj nezbytné. V následujícím textu je uveden seznam nejčastěji se vyskytujících služeb, které jsou způsobilými výdaji, za předpokladu splnění podmínek uvedených v tomto odstavci:
• výdaje na poštovní a telekomunikační služby (telefonní hovory místní, meziměstské i mezistátní, zřízení nové telefonní stanice, atd.),
• výdaje na nájemné za najaté movité i nemovité věci (budovy, místnosti, vozidla, stroje, přístroje, zařízení apod.), půjčovné za osobní automobily používané pro služební cesty, částky vyplácené za užívání bytových a nebytových prostor k nebytovým účelům (výdaje na nájem, poplatky, vytápění, osvětlení a služby související s prostorami),
• výdaje na úklidové a čisticí služby,
• výdaje na překlady,
• výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství pokud bylo prokázáno, že musely být vynaloženy v souvislosti s realizací projektu, vč. výdajů na mezinárodní experty:
o kompletní administrace spojená s dotací (zpracování studie proveditelnosti, CBA,
žádost, monitorovací zprávy apod.) do 5 % celkových způsobilých výdajů
o právní a technické poradenství do 2 % celkových způsobilých výdajů
• výdaje spojené s výběrovým řízením dle pravidel OPPK, resp. dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách jsou způsobilým výdajem pokud je toto výběrové řízení organizováno za účelem výběrů dodavatelů (př. technologie) pro realizaci projektu,
• psaní, rozmnožování a tisky materiálů,
• výdaje na vedení účetnictví vztahující se k projektu,
• výdaje na publicitu projektu,
• výdaje na odborné (znalecké) posudky (např. ocenění majetku),
• zpracování technické a projektové dokumentace,
• výdaje na účetní audit, pokud je řídicím orgánem stanovena povinnost,
• výdaje na opravu a údržbu pouze pokud souvisejí s položkami, které jsou uvedeny jako způsobilé výdajové položky ve schválené žádosti o podporu z OPPK a v rámci životnosti projektu.
Výdaje partnera
Výdaje partnerů je možno považovat za způsobilé výdaje za podmínky, že jde o činnost unikátní, specifickou k daným aktivitám v projektu. Aktivity partnerů nelze běžně získat na trhu. Musí být dodržen soulad s legislativními postupy v ČR a to zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže. Musí být prokazatelně zdůvodněn výběr partnera. Musí být prokazatelně vysvětlen a popsán výstup/přínos partnera jak v etapách, tak v celém projektu.
Za partnery jsou považovány instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné a realizační fáze projektu. Způsob zapojení může být finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejlépe
kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale pro hodnocení projektu je třeba pro posouzení zapojení partnera doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.). Za partnera projektu nelze v žádném případě považovat organizace zakládané či zřizované žadatelem, což bude hodnotitelem prověřováno. Statutární zástupce příjemce nemůže být současně statutárním zástupcem partnera.
DPH a jiné daně
Daně jsou obecně nezpůsobilým výdajem. Za nezpůsobilé výdaje z titulu daně jsou považovány zejména přímé daně, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí, daň dědická a darovací, silniční daň a clo. Z tohoto pravidla existuje výjimka pro daň z přidané hodnoty, která je definována níže.
Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty je nezpůsobilým výdajem pokud příjemce plnění má nárok na odpočet daně na vstupu. Nárok na odpočet daně z přidané hodnoty je vymezen zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
• Plátce DPH
Pro osoby, které jsou plátci daně z přidané hodnoty (osobami registrovanými k DPH), je daň z přidané hodnoty způsobilým výdajem v případě, že nemají nárok na odpočet DPH v plné výši u daného přijatého plnění v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
• Neplátce DPH
Pro osoby neregistrované k DPH je daň z přidané hodnoty způsobilým výdajem, neboť tyto osoby si nemohou nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu.
Způsobilá daň z přidané hodnoty se vztahuje pouze k plněním, která musí být sama považována za způsobilá. V případě, že je plnění způsobilé pouze z alikvotní části, pak je daň z přidané hodnoty vztahující se k tomuto plnění způsobilá ze stejné alikvotní části.
Výše způsobilých výdajů (z důvodu způsobilosti/nezpůsobilosti daně z přidané hodnoty) se bude lišit v závislosti na skutečnosti, zda příjemce je či není plátcem daně z přidané hodnoty:
Výstavce daňového dokladu i příjemce jsou plátci daně z přidané hodnoty, vystavený doklad je daňovým dokladem:
• Příjemce, který je plátcem daně z přidané hodnoty, není oprávněn nárokovat si daň z přidané hodnoty u plnění s nárokem na odpočet daně jako způsobilý výdaj a to ani v případě, kdy tento odpočet nevyužije.
• Výstavce daňového dokladu je plátcem daně z přidané hodnoty, příjemce není plátcem daně z přidané hodnoty, vystavený doklad je daňovým dokladem:
o Příjemce si za způsobilý výdaj nárokuje cenu celkovou tzn. včetně daně z přidané hodnoty za předpokladu, že plnění je samo způsobilým výdajem.
• Výstavce není plátcem daně z přidané hodnoty, příjemce je plátcem daně z přidané hodnoty, vystavený doklad je účetním dokladem:
o Vzhledem ke skutečnosti, že příjemce nemá možnost nárokovat si odpočet daně z přidané hodnoty, je způsobilým výdajem celková cena včetně daně z přidané hodnoty, pokud je samo plnění způsobilým výdajem.
• Výstavce není plátcem daně z přidané hodnoty, příjemce není plátcem daně z přidané hodnoty, vystavený doklad je účetním dokladem:
o Celková cena plnění je příjemcem nárokovatelná jako způsobilý výdaj za předpokladu, že samotné plnění je způsobilým výdajem.
3.5 Podmínky pro zadávání veřejných zakázek
Při zadávání veřejných zakázek příjemce postupuje v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany řídicího orgánu. Přípravu zadávání veřejných zakázek může příjemce s řídicím orgánem, resp. s finančním manažerem konzultovat.
V případě, že bylo zadávací řízení zahájeno před podpisem smlouvy o financování/Podmínek usnesení, má řídicí orgán možnost kontrolovat průběh zpětně (dle předložené dokumentace ze zadávacího řízení – zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, protokol o jednání hodnotící komise, protokol o výběru nejvhodnější nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu, vlastní smlouva s dodavatelem, související dokumentace). Řídicí orgán si může vyžádat příslušnou dokumentaci již v průběhu ex-ante kontrol.
Příjemce je povinen při realizaci projektu uskutečňovat zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Příjemce přitom musí respektovat, že zadávání veřejných zakázek vychází z celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce bez DPH.
Předmětem veřejné zakázky je buď celý projekt nebo jeho funkčně ucelené části (pokud objektivně není možné zadat jednu veřejnou zakázku na projekt jako celek).
Průběh výběru dodavatele je příjemce povinen náležitě dokladovat. Příjemci ze smlouvy o financování/Podmínek usnesení vyplývá povinnost předložit zadávací dokumentaci veřejné zakázky ke stanovisku řídicímu orgánu 14 dnů před zahájením zadávacího řízení tj. 14 dnů před odesláním formuláře „Oznámení o zakázce“ povinného v Informačním systému o veřejných zakázkách – uveřejňovacím subsystému případně v Úředním věstníku EU (v případě postupů s uveřejněním) nebo 14 dnů před oslovením dodavatelů (u postupů bez zveřejnění). Pokud příjemce připravuje jednání hodnotící komise (po podpisu smlouvy o financování/Podmínek usnesení) je povinen zaslat řídicímu orgánu nejpozději 7 kalendářních dnů před jejím konáním pozvánku na toto jednání. Pověřený pracovník řídicího orgánu, resp. finanční manažer se následného jednání zúčastní v roli přizvané osoby, nebo sdělí, že se jednání komise nezúčastní.
3.6 Pravidla veřejné podpory
Legislativa
Základní normou vymezující veřejnou podporu jsou články 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství z roku 1957 (dále jen „Smlouva o ES“). V souladu s těmito články jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z tohoto základního pravidla jsou dále zakotveny ve Smlouvě o ES.
Základní obecná doporučení
Měnící se podmínky pro fungování řady sektorů způsobují, že veřejná podpora může být přítomna i v sektorech, které byly dříve vyloučeny z tržního prostředí a běžně financovány státem bez jakékoliv kontroly. Jedná se o sektory jako je školství, sociální služby, zdravotnická zařízení, výstavba dopravní infrastruktury, poskytování internetu, apod.
Existenci veřejné podpory je nutné zkoumat u příjemců podpory nezávisle na jejich právní subjektivitě. Podstatný je typ aktivity, který má být z fondů EU financován. V tom je hlavní rozdíl v
chápání veřejné podpory oproti chápání veřejné podpory v dřívějším programovacím období. Zatímco dříve byla obecně veřejná podpora chápána ve smyslu „podpora soukromým podnikatelským subjektům zakládá veřejnou podporu, podpora ostatním subjektům nikoliv“, tak nyní záleží jen na typu aktivity, nikoliv na právní subjektivitě.
Posuzování existence veřejné podpory musí být zaměřeno na zjišťování, zda příjemce podpory získává ekonomickou výhodu (podpora snižuje náklady, které by jinak příjemce musel normálně vynaložit), zda podpora je selektivní (zvýhodňuje určité subjekty nebo produkci zboží či služeb) a má schopnost narušit hospodářskou soutěž. Rovněž je nutné zkoumat zda je dotčen obchod mezi členskými státy EU.
V případě poskytnutí veřejné podpory musí být v souladu s příslušnými podmínkami aplikována výjimka ze zákazu veřejné podpory. K tomu je třeba zejména správně identifikovat způsobilé výdaje, neporušit pravidla kumulace a nepřekročit přípustnou výši podpory.
Nespadá-li podpora do kategorie de minimis nebo není-li možné využít blokovou výjimku, je nezbytné před poskytnutím podpory provést notifikaci Evropské komisi.
V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace (vč. jejich příloh) i v průběhu realizace dochází ke kontrole projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. V případě pochybností spojených se správnou aplikací pravidel veřejné podpory u posuzovaného projektu, je řídící orgán oprávněn pozastavit řízení ve věci schválení podpory z OPPK. Obnovit ho může v případě, že se prokáže, že pochybnosti byly neopodstatněné.
V této souvislosti je nutné upozornit, že žadatel nese odpovědnost za nesprávné, neúplné či zkreslené údaje, které povedou k nesprávné klasifikaci projektu z hlediska veřejné podpory. Pokud budou tyto skutečnosti zjištěny při posuzování žádosti, bude projekt vyřazen z posuzování. Pokud tyto skutečnosti budou zjištěny až následně po schválení poskytnutí dotace, je příjemce povinen okamžitě vrátit celou částku dotace, která mu již byla poskytnuta a na dosud neposkytnutou částku ztrácí nárok.
Nedodržení pravidel týkajících se veřejné podpory má dopad především na příjemce veřejné podpory. Veškerá podpora poskytnutá v rozporu s pravidly ES (bez předběžného schválení EK) musí být navrácena, včetně úroků stanovených v souladu s čl. 9 a násl. Nařízení Komise (ES) č. 794/2004. Kompetence EK týkající se možnosti navrácení veřejné podpory podléhá promlčení 10 let. Členský stát má povinnost získat zakázanou veřejnou podporu od subjektu zpět.
Výše a formy veřejné podpory v OPPK
V souladu s ustanoveními čl. 87 a 88 Smlouvy o ES nebude prostřednictvím OPPK poskytována podpora, která by narušila nebo mohla narušit hospodářskou soutěž v EU tím, že zvýhodní určité podniky nebo určitá odvětví výroby v rámci obchodování mezi členskými státy.
Intervence OPPK zakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 87 Smlouvy o ES budou EK oznámena dle příslušných metodik.
Veřejná podpora bude poskytována:
• na základě Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu podle pravidla de minimis, podle kterého poskytnutá dotace do výše 200 tis. EUR po dobu 3 let nezakládá veřejnou podporu; při aplikaci pravidla de minimis podpora nesmí přesáhnout 80 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• na základě Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům;
• na základě Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj.
Jak poznat, že projekt spadá pod pravidla veřejné podpory?
O veřejnou podporu se jedná, pouze jsou-li současně splněny následující 4 znaky veřejné podpory:
1. Dotace je poskytnutá z veřejných prostředků
Čerpání finančních prostředků z fondů EU je výdajem z veřejných prostředků a v tomto ohledu je tato podmínka splněna vždy.
2. Žadatel/příjemce je podnikem, provozujícím ekonomickou činnost
Za podnik považuje právo ES jakýkoliv subjekt bez ohledu na jeho právní formu či druh právního předpisu, podle něhož je tento subjekt založen nebo jímž je regulována činnost tohoto podniku. Pravidla veřejné podpory se uplatní v té části jeho činnosti, která je považována za ekonomickou. Platí, že ekonomickou činností je činnost, která spočívá v nabízení zboží a služeb na určitém trhu. S tím souvisí i přebírání finančního rizika spojeného s touto činností. Tuto skutečnost nemůže zrušit ani to, že činnost sleduje sociální účel, chybí zde úmysl dosahování zisku, existuje zde požadavek solidarity, příp. je subjekt jinými předpisy omezen při provádění své investiční činnosti. Podstatný je fakt, že svou ekonomickou činností vytváří konkurenci pro ostatní podniky daného odvětví a dostává se tím s nimi do hospodářské soutěže na trhu daného odvětví.
Veřejnoprávní povaha činnosti není v rozporu s ekonomickou povahou této činnosti.
3. Narušení či (potenciální) ohrožení hospodářské soutěže
V rámci tohoto znaku je nutné zjistit, jestli v rámci příslušné ekonomické činnosti má podnik trh a (potenciální) konkurenty, tj. nemusí jít o současné konkurenty ale v rámci daného trhu je možné, že v budoucnu takoví konkurenti přijdou. Z pohledu pravidel veřejné podpory je nutné pracovat s pojmem
„relevantní trh“, tj. trh ve smyslu zeměpisném – v tomto ohledu se jedná o trh celé EU, příp. dalších států světa, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé, a trh výrobků a služeb – zde se nejedná pouze o obdobné či stejné výrobky, které nabízí na trhu podnik a jeho konkurenti, ale i výrobky a služby, které jsou jejich spotřebiteli považovány za zaměnitelné či zastupitelné.
Průnik těchto dvou trhů je pak relevantním trhem pro daný podnik. Narušení hospodářské soutěže nemusí existovat v době podání žádosti, stačí, existuje-li pouze (budoucí) možnost narušení hospodářské soutěže.
Každý žadatel si musí položit základní otázku, pro jaké cílové skupiny je jeho projekt určen a zda v oblasti, ve které projekt působí, existuje ekonomická konkurence.
Z hlediska OPPK je důležitá analýza trhu, vypracovaná v souladu s definicí relevantního trhu.
4. Podpora ovlivní obchod mezi členskými státy (tzv. přeshraniční efekt podpory)
Ovlivnění obchodu nastane, pokud ekonomická činnost podniku má tzv. přeshraniční efekt, a to ať už v teritoriálním smyslu (tj. činnost přesahuje geografické hranice České republiky) a nebo ve smyslu osobním (tj. hospodářské soutěže na relevantním trhu se účastní nebo mohou účastnit i subjekty se státní příslušností jiného členského státu EU nebo zákazníci pochází z jiných členských států EU). V případě osobního aspektu je nutné sledovat, zda-li skutečně příslušný účastník hospodářské soutěže nebo zákazník je ochoten se za daným výrobkem či službou vydat do jiného členského státu EU. Komise ES presumuje naplnění této podmínky téměř vždy. V tomto ohledu je tedy nutné definovat si relevantní trh, vypracovat si analýzu trhu.
Zásadní význam pro posouzení, zda konkrétní projekt zakládá či nezakládá veřejnou podporu má zejména otázka jejího dopadu na hospodářskou soutěž a existence přeshraničního dopadu, tj. třetí a čtvrtá podmínka. Těm by proto jak poskytovatel podpory, tak žadatel měli věnovat mimořádnou pozornost. Opět je ale nutné připomenout, že pouze naplnění všech čtyř podmínek vede k identifikaci veřejné podpory. Další faktory, které je nutné vzít v potaz při posouzení veřejné podpory:
Na projekt zahrnující zároveň jak aktivity zakládající veřejnou podporu, tak aktivity nezakládající veřejnou podporu, se pohlíží jako na projekt zakládající veřejnou podporu.
Proces posuzování veřejné podpory
Aplikace pravidel veřejné podpory může být velmi komplexní záležitostí. Posouzení některých projektů může vyžadovat provedení patřičné analýzy trhu, která je závislá na získání určitého okruhu informací. Jde o otázky právní a ekonomické.
Komplikovanost posuzování veřejné podpory lze nejlépe dokumentovat na následujícím příkladu:
Veřejnou podporu nezakládá například výstavba obchvatů měst a obcí na silnicích I. třídy v České republice (projekty předkládají veřejné subjekty a mají za cíl posílení dopravní infrastruktury využitelné pro všechny představitelné účastníky silničního provozu a realizuje ho stavební firma na základě transparentního výběrového řízení).
Lze si ovšem představit i projekt předložený v rámci intervence definované jako nezakládající veřejnou podporu, kde podmínky nemusí být definovány tak jednoznačně, například výstavbu silničních úseků napojujících průmyslové či obchodní zóny na dopravní síť. Riziko poskytnutí veřejné podpory zde může vzniknout, neboť projekt přináší užitek některým podnikajícím subjektům, jimž vybudování napojení jejich průmyslové lokality na dopravní síť může přinést zvýhodnění oproti jiným účastníkům trhu. Nepomáhá, že nositelem projektu bude organizace vlastněná krajem a realizaci zabezpečí stavební firma na základě transparentního výběrového řízení.
Proces posuzování projektu z hlediska veřejné podpory lze názorně ilustrovat v následujících fázích:
Fáze č. 1 – předložení projektu
První fáze se zabývá spíše než samotným projektem intervencí (oblastí podpory), v rámci které byl daný projekt předložen. Zatímco některé oblasti podpory mohou zcela jasně deklarovat, že nezakládají veřejnou podporu, některé naopak veřejnou podporu přímo zakládají. Podle toho se bude postupovat dále, buď projekt nezakládá veřejnou podporu, a pokud ano, hodnocení postupuje do další fáze; pokud projekt spadá do intervence zcela jasně zakládající veřejnou podporu, postupuje do fáze třetí (viz dále), projekty v rámci komplikovaných oblastí podpory či oblastí podpory s nejasně stanovenými podmínkami postupují do druhé fáze hodnocení (viz dále).
Fáze č. 2 – zjištění existence veřejné podpory
V této fázi se zjišťuje, zda projekt zakládá veřejnou podporu, a to podle obecných podmínek popsaných v úvodu této kapitoly. Je potřeba připomenout a zdůraznit, že pro tuto fázi je zcela nepodstatné, jestli se jedná o podniky založené dle obchodního zákoníku, neziskový sektor či různé příspěvkové organizace, státní podniky a jiné. Podstatné je, jestli vykonávají či nevykonávají ekonomickou činnost.
Mezi klíčové otázky patří určení relevantního trhu, kterým je poskytnutí podpory dotčeno a jaký dopad může mít na tento trh. Otázka relevantního trhu je vždy individuální v závislosti na povaze aktivit, o které se jedná.
V souvislosti se zjišťováním existence veřejné podpory je vhodné připomenout možnosti, kdy je veřejná podpora automaticky vyloučena (pomoc „sociálního“ charakteru a pomoc určenou na likvidaci škod způsobených mimořádnými událostmi).
Specificky je také nutné zmínit případy, kdy podpora určitých ekonomických činností není považována za zakládající veřejnou podporu. Jedná se o podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. O veřejnou podporu se nejedná pouze za předpokladu splnění podmínek stanovených v rozhodnutí ESD „Altmark Trans C – 280/00“. V ostatních případech je aplikováno Rozhodnutí EK z 28. listopadu 2005 o státní podpoře ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úřední věstník L – 312, 29.11.2005) poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, které definuje, za jakých podmínek a jaké subjekty jsou vyňaty z notifikační povinnosti poskytnutí veřejné podpory formou vyrovnávací platby za závazek veřejné služby. Nespadá-li však konkrétní případ pod osobní a věcnou působnost zmíněného rozhodnutí, podléhá poskytování vyrovnávací platby za závazek veřejné služby notifikační povinnosti
Evropské Komisi. Podmínky, za nichž může Evropská Komise uznat vyrovnávací platbu za slučitelnou se společným trhem vymezuje Rámec Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úřední věstník C – 297, 29.11.2005).
Tato problematika je velice složitá a nelze k ní dát jednoduchá doporučení. Každou takovou službu ve veřejném zájmu je třeba hodnotit individuálně. Prověřováno musí být pověření dotčeného subjektu a podmínky k jejímu poskytování, jakožto i míra kompenzace s ní spojená.
Fáze č. 3 – poskytnutí veřejné podpory
Do této fáze náleží projekty, které zakládají veřejnou podporu. V této fázi musí být zajištěno, že veškeré zvažované podpory budou uděleny v souladu s pravidly pro veřejnou podporu buď aplikací blokových výjimek, případně na základě podmínek, které stanovila Evropská komise ve svém rozhodnutí k notifikovaným oblastem intervencí (pomineme-li pravidlo de minimis).
Podpora pak může být poskytnuta jen na způsobilé výdaje, které jsou taxativně vymezené příslušným typem těchto pravidel. Nezbytnými úkoly jsou dále pak zjištění intenzity poskytnuté podpory (všechny národní veřejné zdroje plus alokace z fondů EU v poměru ke způsobilým výdajům) a následné uplatnění příslušného limitu podpory a zajištění jeho nepřekročení (podpora přesahující limit je nezákonná a podléhá navrácení). V případě schvalování projektu vzniká rovněž riziko poskytnutí zakázané veřejné podpory, pokud je předkládající subjekt současně příjemcem podpory i z jiných finančních zdrojů než ze fondů EU. Toto riziko zaniká, pokud je přípustná kumulace podpor a nejsou-li kumulací překročeny povolené limity podpory.
Pokud se v průběhu realizace projektu ukáže, že projekt zakládá veřejnou podporu a tento fakt byl při předkládání projektu zamlčen, je příjemce povinen tuto podporu včetně úroků vrátit poskytovateli dotace.
ČÁST B – PRO ŽADATELE
4. Podmínky pro jednotlivé oblasti podpory
⮚ tato kapitola Projektové příručky specifikuje pravidla pro přípravu projektu do jednotlivých oblastí podpory Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost.
⮚ doporučujeme pracovat zároveň s Operačním programem a Implementačním dokumentem OPPK.
Každá dílčí kapitola pro jednotlivé oblasti podpory obsahuje:
• specifické cíle programu
• podporované aktivity
• příjemci
• finanční rámec
• minimální a příp. maximální hranici způsobilých výdajů
• specifické způsobilé výdaje
1.1 Oblast podpory 1.1
Podpora ekologicky příznivé povrchové veřejné dopravy
Specifické cíle
• zvýšit zájem obyvatel a návštěvníků Prahy o služby veřejné dopravy,
• posílit atraktivitu povrchové veřejné dopravy,
• zlepšit dopravní dostupnost vybraných lokalit veřejnou dopravou,
• zvýšit bezbariérovou přístupnost veřejné dopravy.
Podporované aktivity17
• rozvoj sítě tramvajových tratí;
• zatraktivnění stávajících tramvajových tratí;
• zlepšování přestupních vazeb v systému veřejné dopravy;
• rozvoj systému park & ride, resp. doplnění o systémy bike &. ride a kiss .& ride;
• informační systémy pro cestující;
• bezbariérová přístupnost veřejné dopravy;
• projekty zvyšující bezpečnost provozu veřejné dopravy;
• výstavba cyklostezek jako alternativní formy zajištění propojení lokalit zaměstnání a bydlení.
Příjemci
• Hlavní město Praha
• Provozovatel městské hromadné dopravy (Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., apod.)
• Vlastníci železniční infrastruktury, stanic a zastávek (Správa železniční dopravní cesty, státní organizace apod.)
17 Nejde o taxativní výčet; projekt lze podpořit, pokud má vztah ke globálnímu a specifickým cílům OPPK.
Finanční rámec
• finanční podpora bude poskytována formou dotace (nevratná přímá pomoc);
• struktura spolufinancování ze zdrojů ČR je možná z více veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy);
• spolufinancování z ERDF může být max. 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů;
• projekty, které nezakládají veřejnou podporu mohou být podpořeny až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu a to v případě, že je žadatelem odbor MHMP a organizace zřízená HMP; ostatní žadatelé mají povinnost zajistit soukromé spolufinancování min. ve výši 10 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• u projektů, které splňují znaky veřejné podpory, budou aplikovány předpisy EU stanovující horní hranici financování takového projektu z veřejných zdrojů.
Tabulka finančního rámce oblasti podpory 1.1
Veřejné zdroje (Kč, EUR a podíl) | |||||
Celkem | EU | ČR | |||
ERDF | Celkem | Státní rozpočet | Rozpočet HMP | ||
Kč | 2 497 590 109,8 | 2 122 951 593,33 | 375 638 516,47 | 187 319 258,23 | 187 319 258,24 |
EUR | 92 503 337,4 | 78 627 836,79 | 13 875 500,61 | 6 937 750,31 | 6 937 750,31 |
% | 100 % | 85 % | 15 % | 7,5 % | 7,5 % |
Použitý kurz: 27,0 CZK/EUR
Minimální hranice způsobilých výdajů
• 5 000 000 Kč
Specifické způsobilé výdaje
• výstavba a modernizace přestupních terminálů Pražské integrované dopravy, včetně případné integrované železniční zastávky;
• výstavba a modernizace tramvajových tratí s preferenčními opatřeními (zajišťujícími zkrácení přepravního času);
• výstavba a modernizace bezbariérových přístupů v přestupních terminálech Pražské integrované dopravy a ve stanicích metra;
• výstavba parkovišť a hromadných garáží pro systém park & ride;
• nákup nového a modernizace stávajícího technického zařízení sloužícího systému park & ride;
• nákup nových a modernizace informačních systémů přímo souvisejících s výše uvedenými typy výstavby a modernizace (což mohou být také naváděcí systémy k parkovištím park & ride a informační systémy pro nevidomé a neslyšící);
• výstavba cyklistických stezek mezi lokalitami s koncentrací pracovních příležitostí a lokalitami bydlení;
• doplňková související výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací malého a středního rozsahu;
• demoliční práce související s novou výstavbou;
• odstranění starých ekologických zátěží v prostoru stavby;
• terénní, povrchové a parkové úpravy bezprostředního okolí stavby včetně nákupu a výsadby doprovodné zeleně;
• výstavba, rekonstrukce a modernizace bezprostředně související technické infrastruktury;
• opatření k eliminaci hluku a vibrací související s novou výstavbou či modernizací (kromě opatření na bytových domech);
• opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy a ochrany pěších a cyklistů související s novou výstavbou či modernizací;
• nákup pozemků (do 10 % celkových způsobilých výdajů projektu).
1.2 Oblast podpory 1.2
Rozvoj a dostupnost ICT služeb
Specifické cíle
• zvýšit efektivitu veřejné správy a služeb pro veřejnost (e-Government),
• zvýšit nabídku progresivních a cenově dostupných služeb a aplikací ICT pro občany,
• podpořit přenos nových technologií a jejich osvojování,
• podpořit rozvoj sítí vysokorychlostního připojení domácností, MSP a veřejných prostranství.
Podporované aktivity18
• rozvoj telekomunikačních sítí pro pevný i mobilní vysokorychlostní přístup (zejména projekty zaměřené na metropolitní a místní sítě, zřizování přípojek do objektů, včetně zřizování veřejných internetových terminálů);
• rozvoj e-služeb městské správy (e-Government), jejich dostupnosti i využívání;
• projekty zaměřené na stimulaci využívání internetových služeb.
Příjemci
• Hlavní město Praha
• Městské části
• Nestátní neziskové organizace
Finanční rámec
• finanční podpora bude poskytována formou dotace (nevratná přímá pomoc);
• struktura spolufinancování ze zdrojů ČR je možná z více veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy);
• spolufinancování z ERDF může být max. 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů;
• projekty, které nezakládají veřejnou podporu mohou být podpořeny až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu a to v případě, že je žadatelem odbor MHMP a organizace zřízená HMP; ostatní žadatelé mají povinnost zajistit soukromé spolufinancování min. ve výši 10 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• u projektů, které splňují znaky veřejné podpory, budou aplikovány předpisy EU stanovující horní hranici financování takového projektu z veřejných zdrojů.
Tabulka finančního rámce oblasti podpory 1.2
Veřejné zdroje (Kč, EUR a podíl) | |||||
Celkem | EU | ČR | |||
ERDF | Celkem | Státní rozpočet | Rozpočet HMP | ||
Kč | 277 510 012,2 | 235 883 510,37 | 41 626 501,83 | 20 813 250,91 | 20 813 250,91 |
EUR | 10 278 148,6 | 8 736 426,31 | 1 541 722,29 | 770 861,15 | 770 861,15 |
% | 100 % | 85 % | 15 % | 7,5 % | 7,5 % |
Použitý kurz: 27,0 CZK/EUR
Minimální hranice způsobilých výdajů
• 500 000 Kč
Specifické způsobilé výdaje
• zřízení prostor pro využití jako informačního a komunikačního centra pro veřejnost;
• základní vybavení a zařízení veřejných informačních center s veřejně přístupným internetem;
• vybudování místních komunikačních sítí umožňujících širokopásmové připojení;
• pořízení technologie umožňující zvýšení využívání e-Governmentu;
• digitalizace vybraných dat umožňující efektivní přístup veřejnosti k informacím;
• pořízení informačních a komunikačních technologií, pořízení a implementace informačních systémů (HW a SW), náklady na vysokorychlostní připojení k internetu; tvorba webových stránek.
1.3 Oblast podpory 2.1 Revitalizace a ochrana území
Specifické cíle
• revitalizovat opuštěné, poškozené nebo nevhodně využívané plochy typu „brownfields“, zvýšit jejich atraktivitu pro investory, občany i návštěvníky a posilovat tak jejich městotvornou funkci a ekonomický potenciál,
• zlepšit kvalitu přírodního prostředí v revitalizovaných územích a jejich okolí,
• revitalizovat veřejná prostranství v obytných územích, včetně sídlišť nebo jiných sociálně problémových lokalit (například s vysokou koncentrací kriminality); v rámci revitalizace ploch obnovovat i nevyužívané, historicky cenné objekty, snížit tlak na výstavbu nových objektů v přírodně nebo historicky cenných lokalitách a v jejich blízkosti,
• podpořit rozšiřování a obnovu ploch zeleně ve městě, včetně realizace prvků ÚSES a ochrany lokalit systému Natura 2000,
• zlepšit vodní bilanci a kvalitu povrchových a podzemních vod,
• protipovodňová ochrana území,
• snížení hlukové zátěže.
Podporované aktivity19
• revitalizace ploch s ekologickou zátěží;
• revitalizace ploch významných pro rozvoj města;
• regenerace veřejných prostranství v obytných územích;
• revitalizace poškozených a nevhodně využívaných zelených ploch (parky aj.);
• revitalizace nevhodně využívaných ploch omezujících budoucí rozvoj území;
• obnova nevyužívaných historicky cenných objektů a areálů;
• revitalizace vodních toků a vodních nádrží včetně revitalizace doprovodné zeleně;
• výstavba protihlukových zdí a protihlukových pásů zeleně;
• doplňkové projekty malého rozsahu zabezpečující ochranu území ohrožených povodněmi.
Příjemci
• Hlavní město Praha
• Městské části hl. m. Prahy
• Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi hl. m. Prahy
• Provozovatel městské hromadné dopravy (Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., apod.)
• Nestátní neziskové organizace
Finanční rámec
• finanční podpora bude poskytována formou dotace (nevratná přímá pomoc);
• struktura spolufinancování ze zdrojů ČR je možná z více veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy);
• spolufinancování z ERDF může být max. 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů;
• projekty, které nezakládají veřejnou podporu mohou být podpořeny až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu a to v případě, že je žadatelem odbor MHMP a organizace zřízená HMP; ostatní žadatelé mají povinnost zajistit soukromé spolufinancování min. ve výši 10 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• u projektů, které splňují znaky veřejné podpory, budou aplikovány předpisy EU stanovující horní hranici financování takového projektu z veřejných zdrojů.
Tabulka finančního rámce oblasti podpory 2.1
Veřejné zdroje (Kč, EUR a podíl) | |||||
Celkem | EU | ČR | |||
ERDF | Celkem | Státní rozpočet | Rozpočet HMP | ||
Kč | 1 619 400 062,7 | 1 376 490 053,43 | 242 910 099,54 | 121 455 004,77 | 121 455 004,77 |
EUR | 59 977 780,1 | 50 981 113,09 | 8 996 667,02 | 4 498 333,51 | 4 498 333,51 |
% | 100 % | 85 % | 15 % | 7,5 % | 7,5 % |
Použitý kurz: 27,0 CZK/EUR
Minimální hranice způsobilých výdajů
• 1 000 000 Kč
Specifické způsobilé výdaje
• terénní, povrchové a parkové úpravy ploch;
• likvidace skládek a starých ekologických zátěží;
• demolice (demontáž) budov a zařízení;
• výstavba a rekonstrukce obslužných komunikací včetně parkovacích ploch a chodníků sloužící obnovovaným plochám (resp. jejich následnému využití);
• venkovní technické vybavení regenerovaných ploch (veřejné osvětlení, rozvody závlahových systémů apod.);
• úprava ploch zeleně, výsadba (vzrostlých) stromů, zatravňování ploch;
• úpravy a revitalizace vodních toků;
• nákup pozemků (do 10 % celkových způsobilých výdajů projektu);
• vybudování odstavných a parkovacích stání (včetně předepsaného počtu stání pro vozidla zdravotně postižených osob);
• opatření pro zachování nebo zvýšení celkového podílu nezpevněných ploch z důvodu ochrany mikroklimatu a zpomalení odtoku přívalových dešťových vod;
• komplexní úpravy veřejného prostranství (zeleně, parků, vodních ploch, vodotečí);
• sanace stávajících a zřizování nových veřejně přístupných sportovišť a dětských hřišť (kromě výdajů na výstavbu a rekonstrukci obslužných objektů a související technické infrastruktury těchto objektů);
• technická zařízení pro zvýšení bezpečnosti ve městě, instalace bezpečnostních kamerových systémů;
• výdaje na projektovou dokumentaci do 5 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• revitalizace ekologicky nebo stavebně poškozených historicky cenných objektů a areálů;
• realizace protihlukových opatření;
• oprava hrází;
• výstavba nových, doplnění stávajících protipovodňových opatření (včetně nákupu mobilního hrazení).
1.4 Oblast podpory 2.2
Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů
Specifické cíle
• snížit energetickou a materiálovou náročnost provozu města,
• zvýšit využívání obnovitelných (ekologicky příznivějších) zdrojů energie, zejména ve snaze redukovat znečištění ovzduší a ušetřit primární zdroje energie i surovin,
• omezit závislost chodu města na vnějších dodávkách energií.
Podporované aktivity20
• realizace energetických úspor a možnosti využití obnovitelných zdrojů energie;
• snížení energetické a materiálové náročnosti provozu města.
20 Nejde o taxativní výčet; projekt lze podpořit, pokud má vztah ke globálnímu a specifickým cílům OPPK.
Příjemci
• Hlavní město Praha
• Městské části hl. m. Prahy
• Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi hl. m. Prahy
• Nestátní neziskové organizace
Finanční rámec
• finanční podpora bude poskytována formou dotace (nevratná přímá pomoc);
• struktura spolufinancování ze zdrojů ČR je možná z více veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy);
• spolufinancování z ERDF může být max. 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů;
• projekty, které nezakládají veřejnou podporu mohou být podpořeny až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu a to v případě, že je žadatelem odbor MHMP a organizace zřízená HMP; ostatní žadatelé mají povinnost zajistit soukromé spolufinancování min. ve výši 10 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• u projektů, které splňují znaky veřejné podpory, budou aplikovány předpisy EU stanovující horní hranici financování takového projektu z veřejných zdrojů.
Tabulka finančního rámce oblasti podpory 2.2
Veřejné zdroje (Kč, EUR a podíl) | |||||
Celkem | EU | ČR | |||
ERDF | Celkem | Státní rozpočet | Rozpočet HMP | ||
Kč | 246 268 212,3 | 000 000 000,59 | 36 940 231,98 | 18 470 115,99 | 18 470 115,99 |
EUR | 9 121 044,9 | 7 752 888,17 | 1 368 156,74 | 684 078,37 | 684 078,37 |
% | 100 % | 85 % | 15 % | 7,5 % | 7,5 % |
Použitý kurz: 27,0 CZK/EUR
Minimální hranice způsobilých výdajů
• 1 000 000 Kč
Maximální hranice způsobilých výdajů
• 50 000 000 Kč
Specifické způsobilé výdaje
• nákup či modernizace tepelných čerpadel, solárních systémů či kogeneračních technologií;
• výstavba či modernizace zařízení využívajících vodní energii;
• celková navazující rekonstrukce stávajících objektů spojená s instalací zařízení využívající OZE;
• zateplování objektů současně s přechodem na systém ekologického vytápění;
• výdaje na projektovou dokumentaci do 5 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• výdaje na energetický audit.
1.5 Oblast podpory 3.1
Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí
Specifické cíle
• zdokonalit inovační infrastrukturu na území města, umožňující vyšší využití potenciálu výzkumu a vývoje,
• posílit spolupráci mezi základnou výzkumu a vývoje a ostatními (uživatelskými) subjekty na území města,
• zlepšení praktické aplikace výzkumu a vývoje v přímé vazbě na MSP,
• přispět k realizaci Regionální inovační strategie pro Prahu (BRIS).
Podporované aktivity21
• vznik nových a rozvoj stávajících inovačních jednotek s přímou účastí organizací výzkumu a vývoje, rozvoj infrastruktury pro VaV (technologické a vědecké parky, podnikatelské inkubátory, centra excelence, inovační centra a poradenská střediska zaměřená na informace z oblasti výzkumu a vývoje);
• pořízení / modernizace přístrojového a laboratorního vybavení pro výzkum, vývoj, inovace;
• klastry založené na spolupráci členských organizací ve více oblastech – např. společný nákup a využívání testovacích, měřících a laboratorních zařízení, společné workshopy (s cílem postupného zavádění inovací ve výrobcích, službách a firemních procesech dosažených na základě zlepšování vzájemných vazeb mezi firmami, terciární sférou a výzkumnými institucemi);
• vytváření sítí organizací vědy a výzkumu, podnikatelských firem a dalších subjektu (neziskový a veřejný sektor); společné projekty realizované v těchto sítích s významným inovačním charakterem;
• rozvoj informačních, poradenských a výzkumných center a vzdělávacích aktivit zaměřených na informace z oblasti výzkumu a vývoje, nové technologie, jejich výzkum a transfer;
• podpora vzniku spin-off firem v progresivních odvětvích;
• činnosti MSP v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; rozvoj výzkumných kapacit MSP.
Příjemci22
• Organizace výzkumu a vývoje (vysoké školy, Akademie věd ČR, výzkumné ústavy apod.)
• Podnikatelské subjekty (zejména malé a střední podniky)
• Nestátní neziskové organizace
• Profesní a zájmová sdružení (podnikatelská sdružení, hospodářské komory apod.)
Finanční rámec
• finanční podpora bude poskytována formou dotace (nevratná přímá pomoc);
• struktura spolufinancování ze zdrojů ČR je možná z více veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy);
• spolufinancování z ERDF může být max. 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů;
21 Nejde o taxativní výčet; projekt lze podpořit, pokud má vztah ke globálnímu a specifickým cílům OPPK.
22 Vyjma hl. m. Prahy, městských části hl. m. Prahy a jejich založených a zřízených organizací
• žadatelé mají povinnost zajistit soukromé spolufinancování min. ve výši 10 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• u projektů, které splňují znaky veřejné podpory, budou aplikovány předpisy EU stanovující horní hranici financování takového projektu z veřejných zdrojů.
Tabulka finančního rámce oblasti podpory 3.1
Veřejné zdroje (Kč, EUR a podíl) | |||||
Celkem | EU | ČR | |||
ERDF | Celkem | Státní rozpočet | Rozpočet HMP | ||
Kč | 1 694 101 420,35 | 1 439 986 207,5 | 254 115 213,12 | 127 057 606,56 | 127 057 606,56 |
EUR | 62 744 497,05 | 53 332 822,5 | 9 411 674,56 | 4 705 837,28 | 2 790 704,04 |
% | 100 % | 85 % | 15 % | 7,5 % | 7,5 % |
Použitý kurz: 27,00 CZK/EUR
Minimální hranice způsobilých výdajů
• 1 000 000 Kč
Specifické způsobilé výdaje
• výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů (vč. nezbytných demolic, technické infrastruktury, technického zařízení budov a ploch, odstranění staré ekologické zátěže);
• terénní, povrchové a parkové úpravy bezprostředního okolí staveb a novostaveb;
• výstavba a rekonstrukce obslužné komunikace, včetně parkovacích ploch sloužící obnovovanému objektu nebo novostavbě;
• nákup a instalace technologií;
• zpracování plánů, studií rozvoje výzkumu;
• náklady na realizaci výzkumných projektů na VŠ a ve výzkumných ústavech zaměřené na spolupráci s MSP;
• nákup a nájem nemovitého majetku (v případě nákupu pozemků do 10 % celkových způsobilých výdajů projektu);
• nákup a nájem strojů a zařízení, pořízení přístrojového a laboratorního vybavení pro výzkum, vývoj a inovace;
• pořízení informačních a komunikačních technologií, HW a SW, náklady na připojení k internetu; tvorba webových stránek;
• pořízení nehmotného majetku souvisejícího s realizací projektu (např.: know-how, patenty, licence);
• workshopy s cílem postupného zavádění inovací ve výrobcích, službách a firemních procesech.
1.6 Oblast podpory 3.2
Podpora příznivého podnikatelského prostředí
Specifické cíle
• dlouhodobě stabilizovat a dále zlepšovat atraktivní podnikatelské prostředí města,
• realizovat takové formy a nástroje podpory, které povedou ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti i řešení specifických problémů pražské ekonomické základny a k zajištění jejího podílu na růstu úrovně znalostní ekonomiky státu,
• zlepšit a rozšířit nabídku služeb pro podporu podnikání.
Podporované aktivity23
• rozvoj informačních, poradenských a vzdělávacích center a dalších aktivit zaměřených na podporu podnikání, zejm. v oblasti inovačních procesů, transferu technologií apod. (např. BIC, centra pro transfer technologií);
• rozvoj služeb zaměřených na podporu vyhledávání vhodných komerčně využitelných výstupů VaV;
• vytváření sítí zaměřených na podporu podnikání (realizované neziskovým a veřejným sektorem);
• poradenství a další aktivity v oblasti vzniku a ochrany práv duševního/průmyslového vlastnictví;
• kapacity nových pracovních příležitostí pro znevýhodněné osoby na trhu práce (jako doprovodný efekt);
• rozvoj nových informačních a komunikačních služeb v oblasti cestovního ruchu;
• (nekomerční) aktivity podporující ochranu a zachování kulturního dědictví.
Příjemci
• Hlavní město Praha
• Městské části hl. m. Prahy
• Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi hl. m. Prahy
• Profesní a zájmová sdružení (podnikatelská sdružení, hospodářské komory apod.)
• Nestátní neziskové organizace
Finanční rámec
• finanční podpora bude poskytována formou dotace (nevratná přímá pomoc);
• struktura spolufinancování ze zdrojů ČR je možná z více veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy);
• spolufinancování z ERDF může být max. 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů;
• projekty, které nezakládají veřejnou podporu mohou být podpořeny až do výše 100 % celkových způsobilých výdajů projektu a to v případě, že je žadatelem odbor MHMP a organizace zřízená HMP; ostatní žadatelé mají povinnost zajistit soukromé spolufinancování min. ve výši 10 % celkových způsobilých výdajů projektu;
• u projektů, které splňují znaky veřejné podpory, budou aplikovány předpisy EU stanovující horní hranici financování takového projektu z veřejných zdrojů.
23 Nejde o taxativní výčet; projekt lze podpořit, pokud má vztah ke globálnímu a specifickým cílům OPPK.
Tabulka finančního rámce oblasti podpory 3.2
Veřejné zdroje (Kč, EUR a podíl) | |||||
Celkem | EU | ČR | |||
ERDF | Celkem | Státní rozpočet | Rozpočet HMP | ||
Kč | 320 745 689,73 | 272 633 836,23 | 48 111 853,5 | 24 055 926,75 | 24 055 926,75 |
EUR | 11 879 469,99 | 10 097 549,49 | 1 781 920,5 | 890 960,25 | 890 960,25 |
% | 100 % | 85 % | 15 % | 7,5 % | 7,5 % |
Použitý kurz: 27,0 CZK/EUR
Minimální hranice způsobilých výdajů
• 500 000 Kč
Specifické způsobilé výdaje
• výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů (vč. nezbytných demolic, technické infrastruktury, technického zařízení budov a ploch, odstranění staré ekologické zátěže);
• obnova a rekonstrukce vybraných památek a památkových objektů bezprostředně sloužících turistice;
• nákup a nájem strojů a zařízení;
• zřízení informačních, poradenských a vzdělávacích center na podporu podnikání;
• terénní, povrchové a parkové úpravy bezprostředního okolí staveb a novostaveb;
• výstavba a rekonstrukce obslužné komunikace, včetně parkovacích ploch sloužící obnovovanému objektu nebo novostavbě;
• pořízení dlouhodobého hmotného majetku - budov, staveb, strojů a zařízení;
• nákup a nájem nemovitého majetku (v případě nákupu pozemků do 10 % celkových způsobilých výdajů projektu);
• nákup a instalace technologií;
• pořízení informačních a komunikačních technologií, HW a SW, náklady na připojení k internetu; tvorba webových stránek; nákup informačního systému;
• pořízení nehmotného majetku souvisejícího s realizací projektu (např.: know-how, patenty, licence).
1.7 Oblast podpory 3.3
Rozvoj malých a středních podniků
Specifické cíle
• dlouhodobě stabilizovat a dále zlepšovat atraktivní podnikatelské prostředí města,
• vybrat a realizovat takové formy a nástroje podpory, které povedou ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti i řešení specifických problémů pražské ekonomické základny a k zajištění jejího podílu na růstu úrovně znalostní ekonomiky státu,
• zvýšit atraktivnost podnikání v oblasti zejména vývoje ICT, zpracovatelského průmyslu, stavebnictví, zdravotní a sociální péče, kulturní, umělecké a cestovního ruchu,
• zlepšení dostupnosti informačních a telekomunikačních služeb, podpora rozvoje sítí vysokorychlostního připojení domácností a MSP.
Podporované činnosti dle klasifikace ekonomických činností24 (CZ – NACE)25:
10,11,13 – 18, 20-33 Zpracovatelský průmysl (vyjma 11.01, 20.51, 25.4, 30.3, 30.4)
37 Činnosti související s odpadními vodami
38 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití
39 Sanace a jiné činnosti související s odpady
43 Specializované stavební činnosti
55 – 56 Ubytování a stravování (vyjma 55.9, s výjimkou stánkového prodeje a mobilních zařízení)
59 Činnosti v oblasti filmů a videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (vyjma pornografických nahrávek)
61 Telekomunikační činnosti
62 Činnosti v oblasti informačních technologií
63.1 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem; činnosti související s webovými portály
70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení
72 Výzkum a vývoj
74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti
75 Veterinární činnosti
79 Činnost cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související
činnosti
80 Bezpečnostní a pátrací činnosti
81 Činnosti související se stavbami a úpravou krajiny
86 Zdravotní péče
87 Pobytové služby sociální péče
88 Ambulantní nebo terénní sociální služby
90 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti
91 Činnosti knihoven, archívů, muzeí a jiných kulturních zařízení
93.1 Sportovní činnosti
96 Poskytování ostatních osobních služeb (vyjma 96.09)
Všechny výše uvedené činnosti dle CZ - NACE musí obsahovat výrazný inovační přínos v oblasti inovace technologie, produktu, služeb nebo využití IT.
25 Nejedná se o činnosti erotického charakteru.
S činností CZ-NACE by měly projekty zároveň splňovat alespoň jeden z následujících bodů:
• inovační aktivity směřující k novým technologiím, konkurenceschopných výrobkům a službám;
• zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb (inovace produktu);
• zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb (inovace procesu);
• zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi (organizační inovace);
• zavedení nových prodejních kanálů (marketingová inovace);
• zavádění IT systémů pro vývoj výrobků a služeb nebo zvyšujících vnitřní efektivitu podniku;
• aktivity směřující k ochraně práv průmyslového vlastnictví.
Příjemci
• Podnikatelské subjekty (malé a střední podniky)
Finanční rámec
• finanční podpora bude poskytována formou dotace (nevratná přímá pomoc);
• struktura spolufinancování ze zdrojů ČR je možná z více veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet hl. m. Prahy);
• spolufinancování z ERDF může být max. 85 % celkových veřejných způsobilých výdajů;
• projekty budou podpořeny dle pravidla de minimis, tj. výše dotace bude max. 200 tis. EUR na tři roky avšak s podmínkou, že procentuální výše dotace z veřejných zdrojů bude max. 80 % způsobilých výdajů projektu.
Tabulka finančního rámce oblasti podpory 3.3
Veřejné zdroje (Kč, EUR a podíl) | |||||
Celkem | EU | ČR | |||
ERDF | Celkem | Státní rozpočet | Rozpočet HMP | ||
Kč | 597 088 474,65 | 507 252 203,52 | 89 563 274,13 | 44 781 635,56 | 44 781 635,56 |
EUR | 22 114 387,95 | 18 797 229,76 | 3 317 158,19 | 1 658 579,1 | 1 658 579,1 |
% | 100 % | 85 % | 15 % | 7,5 % | 7,5 % |
Použitý kurz: 27,0 CZK/EUR
Minimální hranice způsobilých výdajů
• 500 000 Kč
Specifické způsobilé výdaje
• výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů a ploch sloužících jako provozovna (vč. nezbytných demolic, technické infrastruktury, technického zařízení budov a ploch, odstranění staré ekologické zátěže);
• nákup a nájem strojů a zařízení;
• nákup a instalace technologií;
• pořízení informačních a komunikačních technologií, HW a SW, náklady na připojení k internetu; tvorba webových stránek;
• zapojování do elektronického obchodu;
• pořízení informačních a komunikačních technologií, HW a SW, náklady na připojení k internetu;
• pořízení nehmotného majetku souvisejícího s realizací projektu (např.: know-how, patenty, licence);
• terénní, povrchové a parkové úpravy bezprostředního okolí staveb a novostaveb;
• výstavba a rekonstrukce obslužné komunikace, včetně parkovacích ploch sloužící obnovovanému objektu nebo novostavbě;
• pořízení dlouhodobého hmotného majetku - budov, staveb, strojů a zařízení;
• nákup a nájem nemovitého majetku (v případě nákupu pozemků do 10 % celkových způsobilých výdajů projektu);
• marketing a propagace (marketingové průzkumy a informace, náklady na propagační materiály a služby);
• nákup služeb spojených s rozvojem podniku (technologické průzkumy, inovační studie, certifikáty jakosti, rizikové studie);
• náklady na školení podnikatelů a personálu v rozsahu věcného zaměření projektů.
5. Seznam povinných příloh
V případě, že některá z povinných příloh není pro projekt relevantní, přiloží žadatel místo povinné přílohy list s touto informací. V elektronické verzi uvede v popisu přílohy: „Příloha není pro projekt relevantní“ a uvede počet stran 1.
1. Čestné prohlášení
• příloha se automaticky generuje z Benefitu 7, žadatel tuto přílohu nevyplňuje zvlášť;
26
• žadatel prohlašuje, že :
1. je seznámen s obsahem tištěné i elektronické verze žádosti;
2. všechny informace v předložené žádosti jsou pravdivé a úplné;
3. na majetek nebyl prohlášen konkurs, nebylo potvrzeno nucené vyrovnání, ani nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku dle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a že není v úpadku či nebyl zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku dle zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dále, že proti němu není veden výkon rozhodnutí ani není v likvidaci;
4. ke dni podání žádosti má vypořádány všechny závazky po lhůtě splatnosti, zejména daňové nedoplatky a penále, nedoplatky na pojistném a penále na veřejné zdravotní pojištění, pojistné a penále na sociální zabezpečení, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti či odvody za porušení rozpočtové kázně, vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám, Státnímu fondu životního prostředí, Pozemkovému fondu, Státnímu fondu rozvoje bydlení, Státnímu fondu kultury, Státnímu fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, Celní správě, krajům, obcím a svazkům obcí a ostatním orgánům veřejné správy, zároveň nemá další nevypořádané finanční závazky z jiných projektů financovaných ze strukturálních fondů či Fondu soudržnosti vůči orgánům, které prostředky z těchto fondů poskytují;
5. proti statutárnímu orgánu nebo jakémukoli jeho členovi není zahájeno nebo vedeno trestní
řízení a nebyl (nebyli) odsouzen(i) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisela s
26 Přesné znění čestného prohlášení je uvedeno v Benefit 7
předmětem činnosti organizace nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku;
6. má zajištěny vlastní prostředky na realizaci projektu dle pravidel financování operačního programu;
7. souhlasí s uchováním dat žádosti v monitorovacím systému a s uveřejněním údajů z této žádosti na webových stránkách určených hlavním městem Prahou pro účely publicity a informovanosti;
8. souhlasí s uveřejněním výstupů a výsledků projektu.
• čestné prohlášení musí být podepsáno statutárním zástupcem nebo jeho oprávněným zástupcem s plnou mocí.
2. Doklady o právní subjektivitě žadatele
• hlavní město Praha a městské části - doklad o přidělení IČ;
• organizace zřízená, či založená hl. m. Prahou – výpis z Obchodního rejstříku, popř. z jiného rejstříku, ve kterém je daná organizace zapsána, zřizovací listina, statut, doklad o přidělení IČ (případně jiný oficiální doklad legalizující činnost organizace, ze kterého vyplývá charakter činnosti, zřizovatel organizace a statutární zástupce organizace);
• Správa železniční dopravní cesty – doklad o přidělení IČ, výpis z Obchodního rejstříku, zřizovací listina;
• nestátní neziskové organizace a další nepodnikatelské organizace – výpis z Obchodního rejstříku, z Nadačního rejstříku, popř. z jiného rejstříku, ve kterém je daná organizace zapsána, zakladatelská smlouva, stanovy, doklad o registraci a doklad o přidělení IČ (případně jiný oficiální doklad legalizující činnost organizace, ze kterého vyplývá charakter činnosti, zřizovatel organizace a statutární zástupce organizace); ve stanovách musí být ustanovení o vypořádání majetku při zániku organizace;
• u podnikajících FO a PO – výpis ze živnostenského rejstříku a u právních subjektů zapsaných v obchodním rejstříku také výpis z obchodního rejstříku (oba doklady nesmí být starší jak 90 kalendářních dnů od data podání žádosti); osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, předloží ověřené osvědčení stanovené v tomto zvláštním předpisu;
• Hospodářské komory – výpis z obchodního rejstříku.
3. Územní rozhodnutí
• pro projekty, u nichž je vyžadováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, územní rozhodnutí, dokládá žadatel platné územní rozhodnutí s jednoznačným nabytím právní moci nebo veřejnoprávní smlouvu nebo územní souhlas při podání žádosti;
• v situaci, kdy je územní a stavební řízení spojeno, pak žadatel předloží při podání žádosti sdělení stavebního úřadu o spojení územního a stavebního řízení;
• pro projekty, u nichž je vyžadováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, územní souhlas s následným ohlášením stavby, dokládá žadatel sdělení stavebního úřadu o spojení územního souhlasu a ohlášení stavby;
• pokud žadatel předloží spolu s žádostí platné pravomocné stavební povolení dle zákona
č. 183/2006 Sb., nemusí již dokládat územní rozhodnutí;
• v případě, že žádná aktivita projektu nespadá pod zákon č. 183/2006 Sb., uvede žadatel, že daná příloha je pro projekt nerelevantní;
• v ostatních výše neuvedených případech se žadatel řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění a v žádosti uvede odkaz na příslušný paragraf zákona č. 183/2006 Sb.
4. Projektová dokumentace
• žadatel předkládá dokumentaci popisující a dokumentující předmět akce, potřebnou k posouzení předkládaného záměru (zejména z pohledu způsobilosti výdajů a vlivu záměru na okolí a na životní prostředí);
• jedná se o projektovou dokumentaci nutnou dle stavebního zákona k územnímu rozhodnutí včetně rozpočtu; v případě, že projekt nepodléhá územnímu rozhodnutí, předloží žadatel při podání žádosti dokumentaci k ohlášení stavby dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), v platném znění; bližší specifikace je uvedena v příloze č. 1 k vyhlášce 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb;
• v případě staveb, terénních úprav a udržovacích prací nevyžadujících dle § 79 a § 103 stavebního zákona územní rozhodnutí ani územní souhlas, ani stavební povolení a ani ohlášení, doloží žadatel nezbytnou dokumentaci (např. půdorysy, řezy, koordinační situaci stavby atd.) pro posouzení projektu;
• u neinvestiční projektů podrobný popis záměru.
5. Rozpočet projektu
• formulář rozpočtu projektu se vyplňuje přímo v elektronické žádosti Benefit 7 na podkladě průkazné kalkulace;
• u investičních projektů je základem rozpočet k projektové dokumentaci a přiložen musí být podrobný rozpočet stavební, strojní i podrobné rozpočty dalších aktivit projektu (např. vybavení, nákup pozemků, nemovitostí, označení projektu apod.)
• podrobný rozpočet musí obsahovat úplný výčet všech způsobilých i nezpůsobilých výdajů, ve studii proveditelnosti nebo CBA by měl být uveden podrobný komentář k jednotlivým položkám v rozpočtu.
6. Doklad o prokázání vlastnických vztahů
• doklady o vlastnictví: výpis z katastru nemovitostí a snímek z katastrální mapy; do snímku katastrální mapy žadatel musí vyznačit (zakreslit) objekt, kterého se daný projekt týká; výpis z katastru nemovitostí nesmí být starší než 90 kalendářních dnů před datem podání žádosti;
• pokud se jedná o nemovitosti, které nejsou v majetku žadatele, je nutné doložit i „jiné právo“, které opravňuje žadatele stavbu, případně změnu stavby provést; např.:
− smlouvu o pronájmu (na dobu nejméně 5 let (pro malé a střední podniky nejméně 3 let) od data ukončení realizace projektu) a souhlas vlastníka s realizací projektu;
− v případě organizací zřizovaných hl. m. Prahou – písemný souhlas zřizovatele;
− doklad o zřízení věcného břemene;
− u existujících liniových staveb (rekonstrukce, bez záboru nových pozemků) mohou být práva k nemovitosti prokázána rovněž jinou písemnou dohodou obsahující souhlas vlastníka;
− u liniových staveb je možné doložit písemnou smlouvu o zřízení věcného břemene včetně prohlášení, ve kterém se vlastník zaváže ke zřízení věcného břemene v případě realizace projektu;
• pokud žadatel dokládá pravomocné stavební povolení nemusí zvlášť prokazovat vlastnické vztahy;
• v případě, že žadatel vkládá do realizace projektu majetek, ke kterému je zřízeno zástavní právo nebo je tento majetek jinak zatížen (např. na základě kupní smlouvy, či na základě uzavřené smlouvy s bankou o poskytnutí úvěru, žaloba podaná na majetek žadatel) musí žadatel existenci takovéhoto závazku v rámci této povinné přílohy uvést a prokázat, že toto zástavní právo či jiný závazek vůči další straně neohrozí realizaci projektu (žadatel např. doloží doklad druhé smluvní strany, že řádně splácí kupní cenu objektu, poskytnutý úvěr apod.);
• pokud projekt předkládá městská část, musí mít příslušný majetek svěřený do své správy nebo vypůjčen; v případě, že městská část nemá v době podání žádosti svěřený příslušný majetek do své správy/vypůjčen, doloží kopii žádosti o svěření/výpůjčku majetku podanou na odbor správy majetku MHMP (schválenou zastupitelstvem městské části); konečné schválení/převedení majetku do správy/výpůjčky majetku městské části předloží žadatel před
podpisem smlouvy, v případě svěření majetku doloží kopii žádosti o změnu zápisu v katastru nemovitostí; po provedené změně v katastru nemovitostí předloží žadatel výpis z listu vlastnictví;
• v případě nákupu staveb, pozemků a vložení nemovitosti do projektu formou věcného příspěvku žadatel doloží ocenění nemovitosti prostřednictvím znaleckého posudku, vyhotoveného znalcem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (nesmí být starší než 6 měsíců před datem podání žádosti).
7. Doklad o partnerství
• smlouva nebo xxxxxx s partnery vymezující jejich úlohu v projektu, práva a povinnosti;
• tento doklad je vyžadován pouze tehdy, jsou-li do projektu zahrnuti partneři (jeho přípravy, realizace, financování nebo provozování);
• podrobnější informaci o definici partnera projektu lze nalézt v kapitole 2 Definice pojmů.
8. Stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí
• konzultačním místem je odbor ochrany přírody Magistrátu hl. m. Prahy
EIA
• stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) je vydáváno podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí;
Natura 2000
• u projektů v rámci OPPK, které mají jakýkoliv fyzický dopad do krajiny, musí žadatelé prokázat potvrzením orgánu ochrany přírody, že projekt nemůže mít významný vliv na lokality Natura 2000 a v případě, že tyto orgány vliv předem nevyloučí, musí mít potvrzení o provedení hodnocení podle ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. (Uvedená potvrzení musí mít projekty bez ohledu na to, zda do lokalit soustavy Natura 2000 fyzicky zasahují či zda leží mimo ně.)
• Doklady k EIA a Natura 2000 nemusí předkládat ti žadatelé, jejichž projekt vyžaduje územní rozhodnutí nebo stavební povolení, které bylo předloženo již při předložení vlastní žádosti a v rámci něhož byla problematika vlivu projektu na životní prostředí prověřena.
9. Podklady pro posouzení finančního zdraví
• hlavní město Praha – souhlas věcně příslušného člena Rady HMP s předložením projektové
žádosti (viz příloha H Projektové příručky);
• městská část – doklad o dluhové službě za poslední uzavřený rok v nezpochybnitelné formě razítko a podpis odpovědné osoby, která doklad vydala, vyjádření zástupce ředitele MHMP pro finanční oblast k schopnosti městské části financovat svůj podíl na projektu, souhlas Zastupitelstva městské části s předložením projektové žádosti;
• organizace založená hlavním městem Prahou nebo městskou částí hl. m. Prahy – daňová přiznání včetně všech povinných příloh za poslední tři účetně uzavřená období;
• nestátní neziskové organizace a podnikatelský subjekt – daňová přiznání včetně všech povinných příloh za poslední tři účetně uzavřená období, pokud se jedná o žadatele s kratší historií než 1 rok, tak předkládá pouze finanční rozvahu na aktuální rok;
• profesní a zájmová sdružení – daňová přiznání včetně všech povinných příloh za poslední tři účetně uzavřená období, pokud se jedná o žadatele s kratší historií než 1 rok, tak předkládá pouze finanční rozvahu na aktuální rok, souhlas příslušného orgánu s financováním projektu;
• hospodářské komory – souhlas příslušného orgánu hospodářské komory s financováním projektu;
• ostatní subjekty dokládají daňová přiznání včetně povinných příloh za poslední tři účetně uzavřená období, pokud se jedná o žadatele s kratší historií než 1 rok, tak předkládá pouze finanční rozvahu na aktuální rok, souhlas příslušného orgánu s financováním projektu.
10. Příslib spolufinancování z rozpočtu městských částí / státních fondů
• v případě spolufinancování z rozpočtu městské části – usnesení rady/zastupitelstva městské části (v závislosti na výši požadované částky) o poskytnutí příslušného podílu z rozpočtu městské části;
• v případě spolufinancování ze státních fondů - smlouvu či příslib poskytnutí prostředků ze státních fondů.
11. Podklady pro ekonomické hodnocení projektu
• podklady vycházejí ze závazné osnovy povinných příloh pro ekonomické hodnocení projektů (viz příloha A Projektové příručky), která definuje od jaké výše celkových nákladů projektu se zpracovávají jednotlivé studie: studie proveditelnosti; analýza nákladů a přínosů podle doporučené metodiky Evropské komise.
12. Energetický audit
• pouze pro projekty předkládané v rámci oblasti podpory 2.2 Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů;
• energetický audit musí být proveden 6 a méně měsíců před datem podání žádosti.
13. Seznam příloh
• seznam příloh předkládá žadatel s uvedením počtu stran jednotlivých příloh; automaticky se generuje z elektronické žádosti, žadatel tento seznam příloh nevyplňuje zvlášť; příloha je součástí pevně spojeného tištěného elektronického výstupu žádosti.
Přílohy předkládané k podpisu smlouvy/podmínkám usnesení (musí být předloženy řídicímu orgánu do 10 pracovních dní od odeslání vyrozumění):
Stavební povolení
• stavební povolení projektu s jednoznačným vyznačením nabytí právní moci nebo kladné vyjádření Stavebního úřadu ke stavebnímu záměru;
Čestné prohlášení o podpoře de minimis
• u projektů zakládajících veřejnou podporu a realizovaných dle pravidla de minimis.
Příloha předkládaná nejpozději s předložením první žádosti o platbu: Xxxxxxx s autorizovaným auditorem
• u projektů s celkovými náklady včetně DPH nad 90 mil. Kč
• audit musí být proveden před podáním konečné žádosti o platbu.
ČÁST C – PRO PŘÍJEMCE
6. Změny v projektu
Příjemce musí jakoukoli změnu v průběhu realizace projektu neprodleně písemně ohlásit na změnovém formuláři, který je uveden v příloze K – Formulář příjemce o změně v projektu, odboru fondů Evropské unie MHMP. Popis těchto změn musí být také uveden v monitorovacích zprávách, které příjemce pravidelně vyhotovuje. Odbor fondů EU MHMP může v souvislosti se změnou projektu provést kontrolu projektu.
Odbor fondů EU MHMP posoudí vliv změny na schválené aktivity projektu a nutnost dodatku ke smlouvě o financování/změny Podmínek usnesení.
Veškeré změny ve smlouvě o financování/Podmínkách usnesení je možno provádět pouze na základě vzájemné dohody řídicího orgánu (odbor fondů EU MHMP) a příjemce.
Změnou Podmínek usnesení/dodatkem ke smlouvě o financování není možné měnit příjemce a poskytovatele dotace a účel, na který je dotace poskytována.
Vydat dodatek ke smlouvě o financování a změnové Podmínky usnesení lze pouze v případě, že příjemce oznámí řídicímu orgánu OPPK, odboru fondů Evropské unie MHMP změnu dříve, než nastane. Žádné změny nelze provádět zpětně.
Nepodstatné změny jsou takové změny, které významně neovlivní charakter projektu a nebudou mít vliv na dosažení cílů projektu. Tyto změny nevyžadují dodatek ke smlouvě o financování/nové Podmínky usnesení.
Podstatné změny jsou takové změny, které vyžadují dodatek ke smlouvě o financování/nové Podmínky usnesení.
Změny, které vyžadují změnu smlouvy o financování/ Podmínek usnesení např.:
• změna identifikačních údajů příjemce,
• změna termínu ukončení realizace akce nebo závěrečného vyhodnocení akce,
• změna monitorovacích ukazatelů,
• snížení rozpočtu projektu o 15 % celkových způsobilých výdajů v případě, že tato částka přesáhne 5 mil. Kč,
• mění se údaje nebo text v smlouvě o financování/Podmínkách usnesení.
O změnu musí příjemce požádat vždy předem. Pokud tak neučiní a poruší podmínky stanovené smlouvou o financování/podmínkách usnesení, řídicí orgán rozhodne o výši sankce.
7. Přesun mezi položkami rozpočtu projektu
Při realizaci projektu může dojít v rámci rozpočtu projektu k přesunu mezi hlavními položkami rozpočtu o max. 15 %, a to kumulativně za celý projekt. Každý přesun mezi hlavními položkami rozpočtu projektu musí být řídicímu orgánu nahlášen jako změna v projektu. Hlavní položky rozpočtu jsou: 1.1 Lidské zdroje, 1.2 Cestovné, 1.3 Nákupy samostatných movitých věcí, 1.4 Nákupy služeb, 1.5 Jiné neinvestiční výdaje, 2.1 Pozemky, stavby a úpravy ploch, 2.2 Technologie a nehmotný majetek, 2.3 Jiné investiční výdaje.
V případě přesunu mezi hlavními položkami rozpočtu o 15 % a méně z objemu jejich původní výše se bude jednat o nepodstatnou změnu v projektu a v případě přesunu o více než 15 % z objemu jejich původní výše bude nutný souhlas řídicího orgánu. Při přesunu mezi položkami rozpočtu nesmí být překročeno stanovené procento vybraných způsobilých výdajů (např. výdaje na projektovou dokumentaci nesmí překročit 5 % celkových způsobilých výdajů projektu).
8. Monitorování postupu realizace projektu
V průběhu realizace projektu i po jeho ukončení je příjemce povinen pravidelně informovat odbor fondů Evropské unie MHMP o postupu projektu a jeho udržitelnosti. Informace předává odboru fondů Evropské unie prostřednictvím pravidelných zpráv, které vypracovává. Příjemce je povinen předkládat tyto zprávy v tištěné a elektronické verzi. Vzory monitorovacích zpráv spolu se seznamem povinných příloh k monitorovacím zprávám jsou uvedeny v příloze I – Monitorovací zpráva etapová, závěrečná a příloze J – Monitorovací zpráva o udržitelnosti projektu.
Odbor fondů Evropské unie MHMP má také právo vyžádat si kdykoliv od příjemce doplňkové informace, které mu musí být poskytnuty do 30 kalendářních dnů od jejich písemného vyžádání.
Etapová a závěrečná zpráva o projektu (Příloha I)
Etapová/závěrečná zpráva slouží jako podklad pro žádost o platbu a musí být předložena nejpozději do 30 kalendářních dní od ukončení realizace etapy. V případě, že je příjemce povinen předkládat zprávu z nezávislého audit projektu, předkládá závěrečnou zprávu nejpozději do 60 kalendářních dnů od ukončení realizace projektu.
Monitorovací zprávu přijímá finanční manažer a vystavuje „Potvrzení o převzetí monitorovací zprávy“ V případě doručení monitorovacích zpráv poštou vystaví finanční manažer „Potvrzení o převzetí monitorovací zprávy“ a příjemci jej zašle poštou.
V případě zjištění nedostatků v monitorovací zprávě, bude příjemce vyzván k doplnění nedostatků do 5 pracovních dnů ode dne doručení poštou nebo zaslání emailem (se zprávou o přijetí).
Seznam příloh pro etapovou a závěrečnou zprávu (není-li uvedeno jinak, jde o originály, resp. úředně ověřené kopie):
1. Žádost o platbu
2. Čestné prohlášení, že předmět projekt je podporován pouze z veřejných zdrojů uvedených ve Smlouvě o financování/Podmínkách usnesení, příjemce není dlužníkem vůči státním fondům a institucím
3. Kopie dokladů související se zadávacím řízením na dodavatele (nepředkládá se, bylo-li již s některou z předešlých zpráv předloženo); přehled uzavřených zadávacích řízení (soubor ve formátu.xls). viz formulář v příloze monitorovací zprávy
4. Kopie uzavřených smluv s dodavateli (nepředkládá se, bylo-li již s některou z předešlých zpráv předloženo)
5. Kopie účetních dokladů k soupiskám (za sledované časové období)
6. Výpisy z běžného účtu určeného pro projekt OPPK (za sledované časové období)
7. Protokol o předání a převzetí díla (stavby, stroje apod.) mezi dodavatelem/zhotovitelem a příjemcem nebo také kolaudační souhlas, je-li již k dispozici; datum podepsání protokolu o předání a převzetí díla nesmí překročit termín ukončení realizace předmětné akce uvedený ve smlouvě o financování/Podmínkách usnesení
8. Pracovní smlouvy, pracovní náplně, pracovní výkazy a mzdové listy nových zaměstnanců za sledované časové období
9. Přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců příjemce/partnerů (za posledních 6 kalendářních měsíců předcházejících datu předložení zprávy)
10. Zpráva auditora u projektu s celkovými způsobilými výdaji nad 90 mil. Kč (předkládá se u závěrečné monitorovací zprávy)
11. Zápisy z kontrolních dnů v případě staveb (za sledované časové období)
12. Podklady prokazující dodržení pravidel pro publicitu
13. Znalecký posudek pro ocenění pozemku či stavby, posudek nesmí být starší než 6 měsíců (v případě nákupu nemovitosti a realizaci uznatelných výdajů v naturáliích)
14. Výpis z katastru nemovitostí, nabývací smlouvy (v případě nákupu nemovitostí)
15. Specifikace názvu a data vydání (verze) Ceníku stavebních prací, podle kterého bylo provedeno ocenění (při realizaci způsobilých výdajů v naturáliích)
16. Prezenční listiny, pozvánky apod. u měkkých projektů (za sledované časové období)
17. Doložení vlastnických vztahů, projektová dokumentace (pokud je součástí projektu nákup informačních technologií, jejichž umístění je možné určit až po ukončení výběrového řízení na dodavatele a tyto doklady nebyly doposud doloženy)
18. Monitorovací ukazatele/indikátory (sestava vygenerovaná z programu Benefit) viz formulář v příloze monitorovací zprávy
19. Přehled poskytnutých podpor de minimis a veřejných podpor (soubor ve formátu .xls) viz formulář v příloze monitorovací zprávy
20. Přehled čerpání způsobilých výdajů (soubor ve formátu .xls) viz formulář v příloze monitorovací zprávy
21. Soupiska účetních dokladů (soubor ve formátu .xls) viz formulář v příloze monitorovací zprávy
22. Seznam účetních dokladů (soubor ve formátu .xls) v příloze monitorovací zprávy
23. Účetní sestava za sledované období
24. Rozpis mzdových výdajů (soubor ve formátu .xls) viz formulář v příloze monitorovací zprávy
25. Podpisové vzory osob oprávněných k podepisování monitorovací zprávy (postačuje předložit pouze jednou a dále jen v případě změn; soubor ve formátu .xls) viz formulář v příloze monitorovací zprávy
26. Souhrnná informace o realizovaném projektu viz formulář v příloze monitorovací zprávy
27. Pravomocný kolaudační souhlas - podléhá-li dílo kolaudačnímu řízení podle stavebního zákona a příjemce toto rozhodnutí nepředložil spolu s etapovou/závěrečnou zprávou o projektu (předkládá se spolu s první monitorovací zprávou o zajištění udržitelnosti projektu).
Dále příjemce předkládá čestné prohlášení, jehož znění viz Příloha I – Monitorovací zpráva etapová, závěrečná.
Monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti projektu (Příloha J)
Příjemce je povinen odevzdat tuto zprávu vždy do 30 kalendářních dnů od uplynutí každých 12 měsíců po ukončení realizace projektu. Poslední zprávu odevzdává příjemce do 30 kalendářních dnů po uplynutí pěti let ode dne ukončení realizace projektu.
Přílohami zprávy jsou:
1. Pracovní smlouvy, pracovní náplně a mzdové listy nových zaměstnanců za sledované časové období, případně potvrzení zaměstnavatele o hrubém měsíčním výdělku nových zaměstnanců
2. Kolaudační rozhodnutí - podléhá-li dílo kolaudačnímu řízení podle stavebního zákona a konečný příjemce toto rozhodnutí nepředložil spolu se závěrečnou zprávou o projektu (předkládá se spolu s první monitorovací zprávou o zajištění udržitelnosti projektu).
9. Proplácení výdajů projektu
Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (zpětné proplacení příjemcem již vynaložených výdajů) či formou ex-ante plateb (formou poskytnutí prostředků příjemci před realizací jeho výdajů na projekt). Viz kapitola 3.3.
10. Kontroly realizovaných projektů
Program OPPK člení kontroly do tří základních druhů, které mohou probíhat buď jako plánované, nebo jako neplánované kontroly:
Kontroly se provádí v různých fázích realizace projektu jako:
• EX-ANTE (předběžná) - ověřit stav přípravy žadatele na realizaci projektu:
o porovnat skutečný stav se stavem deklarovaným v žádosti o podporu
o ověřit, že žadatel splňuje definici žadatele pro danou oblast podpory
o ověřit soulad podmínek pomoci se vstupy projektu a přípravnými činnostmi
o ověřit prokazatelnost vstupního stavu projektu
• INTERIM (průběžná) - sledování průběhu aktivit a činností projektu až do jejich ukončení a vyúčtování:
o soulad s časovým harmonogramem projektu
o soulad s finančním plánem projektu
o sledování kvality kvantifikovaných výstupů
• EX-POST (následná) - porovnání shody obsahu konkrétní smlouvy o financování se skutečností:
o se stanovenými kvantifikovanými výstupy a výsledky projektu a indikátory
o jejich dodržení po stanovenou dobu.
Kontrola zadávání veřejných zakázek
Je zaměřena na kontrolu, zda při zadávání veřejných zakázek příjemce postupuje dle platného zákona o veřejných zakázkách (zák. č. 137/2006 Sb.), a to včetně formátu výzvy výběrového řízení i jeho časové lhůty:
• v případě, že bylo výběrové řízení zadáno před podpisem smlouvy, kontroluje se jeho průběh (dle předložené dokumentace):
o při ex-ante kontrole,
o při první žádosti o platbu.
• V průběhu realizace projektu v rámci interim kontrol:
o při první žádosti o platbu po realizaci jednotlivých výběrových řízení,
o v případě potřeby ad-hoc.
Kontrola nákladů a financí
Je zaměřena na kontrolu:
• uznatelnosti výdajů a jejich výše (překročení rozpočtu) jak v průběhu realizace projektu, tak při jeho závěrečném vyúčtování,
• pohledávek a závazků, které má příjemce v souvislosti s realizací projektu, zejména proplacení dodaného zboží, prací, služeb, apod.,
• finančních aspektů souvisejících s provedenými dodávkami, zejména kvality, záruk, reklamací, možných škod na majetku a vymáhání případných náhrad škod, záručních oprav, apod.,
• zajištění adekvátní výše financí potřebných na dokončení realizace projektu.
Kontrola se provádí jako:
• dokladová kontrola předložených faktur a ostatní dokumentace
• kontrola na místě – v případě potřeby
V případě nejasností má kontrolor právo si vyžádat další informace od příjemce.
Kontrola fyzické realizace
Spočívá v kontrole:
• dosažení předmětu projektu, fyzické realizace výsledku projektu,
• dosažení plánovaných parametrů projektu v porovnání se schváleným projektem,
• dosažení plánovaných výstupů a indikátorů. Kontrola se provádí jako:
• dokladová kontrola z dokladů přiložených k monitorovacím zprávám,
• kontrola na místě – v případě potřeby.
V případě nejasností má kontrolor právo si vyžádat další informace od příjemce.
Kontrola dodržování harmonogramu
Spočívá v kontrole plnění harmonogramu činností, které byly plánovány v rámci projektu. Sledují se hlavní termíny, které mají zásadní vliv na realizaci celého projektu. Jedná se zejména o:
• dokončení fyzické realizace investice apod.
Kontrola vychází z monitorovacích zpráv a informační povinnosti příjemce. Opírá se o pravidelný kontakt s příjemcem. Jejím hlavním cílem je předcházet rizikům spojeným s prodlením při realizaci projektu.
Kontrola souladu s pravidly veřejné podpory
Je zaměřena na kontrolu, zda při investiční a/nebo provozní fázi projektu je projekt v souladu s pravidly veřejné podpory. Jedná se především o kontrolu těch projektů, které nezakládají veřejnou podporu. Rozhodují částí kontroly je zjištění případných odchylek od projektu, které by mohly mít vliv na soulad projektu s pravidly veřejné podpory, resp. k přehodnocení projektu na zakládající veřejnou podporu.
Kontrola monitorovacích zpráv
Je zaměřena na kontrolu:
• termínu předávání monitorovacích zpráv,
• úplnosti, formy a obsahu uváděných informací.
Rozhodující částí kontroly je zjištění případných odchylek od očekávaného stavu a předání této informace k analýze rizik, případně k prověření, zda příjemce plnil své závazky vyplývající ze smlouvy o financování/Podmínek usnesení.
Příjemce je povinen po dobu deseti let od ukončení realizace projektu za účelem ověřování plnění Podmínek usnesení/Smlouvy o financování poskytovat požadované informace a dokumentaci zaměstnancům pověřených orgánů:
• Hlavního města Prahy,
• Ministerstva financí ČR,
• Evropské komise,
• Evropského účetního dvora,
• Nejvyššího kontrolního úřadu,
• příslušného finančního úřadu,
• a dalších oprávněných orgánů státní správy
Příjemce je povinen umožnit vstup a provedení kontroly výše uvedeným kontrolou pověřeným osobám do objektů a na pozemky související s projektem a jeho realizací k ověřování plnění Podmínek usnesení/Smlouvy o financování po dobu trvání realizace projektu a dále po dobu 5 let od ukončení realizace projektu.
Příjemce je povinen zapracovat obdobné povinnosti ve vztahu k projektu do smluv s dodavateli a příp. partnery projektu zajišťujícími provoz a správu majetku pořízeného z dotace.
Průběžný monitoring
V průběhu realizace projektů provádí ŘO průběžný monitoring, spočívající v návštěvách na místě.
Kontrolovaná osoba
Kontrolovanou osobou je žadatel/příjemce, dodavatel, se kterým příjemce uzavře v souvislosti s předmětem projektu dodavatelskou smlouvu a partner projektu.
Práva kontrolované osoby
• požadovat na kontrolorovi (kontrolní skupině) předložení písemného oprávnění ke kontrole (služební průkaz/průkaz kontrolora, a pověření ke kontrole );
• požadovat na kontrolorovi (kontrolní skupině) předání zápisu o kontrole;
• u kontrol interim a ex-post doložit své vyjádření k protokolu zápisu, a to bezprostředně po zápisu nebo nejpozději do 7 kalendářních dnů od doručení zápisu nebo ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem;
• být informována o termínu plánované kontroly minimálně 48 hodin předem;
• vyžádat si náhradní termín pro kontrolu na místě;
• požadovat od kontrolorů potvrzení o případném převzetí dokladů;
• neposkytnout součinnost v případech, kdy by poskytnutí ohrozilo bezpečnost nebo kdy by jejím splněním porušily zákonem výslovně uloženou povinnost mlčenlivosti;
• podat námitku k průběhu kontroly resp. proti znění protokolu zápisu ve stanovené lhůtě.
Povinnosti kontrolované osoby
• vytvořit podmínky pro provedení kontroly, osobně se zúčastnit a zdržet se jednání a činností, které by mohly ohrozit její řádný průběh;
• navrhnout nejbližší možný termín pro provedení kontroly v případě, že si kontrolovaná osoba vyžádá náhradní termín; kontrolovaná osoba je povinna navrhnout náhradní termín tak, aby se kontrola uskutečnila nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne navrhovaného ŘO;
• zaslat ŘO pozvánku na zasedání hodnotící komise pro veřejnou zakázku, probíhá-li toto zasedání po podpisu smlouvy o financování/Podmínek usnesení, a to nejpozději 7 kalendářních dnů před jeho konáním; ŘO se nemusí zúčastnit každého zasedání hodnotící komise;
• seznámit členy kontrolní skupiny s bezpečnostními předpisy, které se vztahují ke kontrolovaným objektům a které jsou tyto osoby povinny v průběhu kontroly dodržovat;
• podle povahy kontrolovaného projektu je povinen dodavatel stavebních prací případně příjemce (je-li ve smlouvě s dodavatelem upraveno jinak než plyne z vyhlášky č. 324/ 1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích) provést vybavení všech osob vstupujících na staveniště nebo pracoviště osobními ochrannými prostředky, které odpovídají ohrožení, které pro tyto osoby z provádění stavebních prací vyplývá, poučit je o možných rizicích a dbát o jejich bezpečnost;
• předložit kontrolní skupině na vyžádání dokumenty o kontrolách jak fyzických, tak finančních, které provedly jiné kontrolní orgány a které mají vztah ke kontrole projektu financovaného z OPPK;
• podepsat zápis o provedení kontroly;
• umožnit kontrolní skupině vstup na pozemek, do každé provozní budovy, místnosti a místa včetně dopravních prostředků a přepravních obalů, přístup k účetním písemnostem, záznamům a informacím na nosičích dat v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle kontroly; tato povinnost se rovněž týká obydlí, které kontrolovaná osoba užívá pro podnikatelskou činnost spojenou s předmětem projektu;
• předložit kontrolní skupině ve stanovených lhůtách vyžádané doklady a poskytnout informace k předmětu kontroly;
• uchovávat smlouvu o financování/Podmínky usnesení včetně jejich změn a veškeré účetní doklady týkající se poskytnuté pomoci v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, spolu s veškerou projektovou dokumentací po dobu 10 let od ukončení realizace projektu;
• v nezbytném rozsahu, odpovídajícím povaze její činnosti a technickému vybavení, poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly;
• přijmout opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou.
Zápis/protokol z kontroly
Se zápisem z kontroly je vždy seznámena kontrolovaná osoba, která zápis podepisuje a potvrzuje svůj souhlas nebo nesouhlas, případně se k nim může vyjádřit. K zápisu o kontrolách může kontrolovaná osoba na ŘO, kontrolnímu orgánu, doložit své písemné vyjádření či námitky do 7 kalendářních dnů od převzetí/doručení zápisu ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
Kontrolovaná osoba vždy obdrží jedno vyhotovení zápisu z fyzické kontroly resp. z administrativní kontroly interim s žádostí o platbu.
Podpis zápisu je jednou z povinností kontrolované osoby. V případě, že kontrolovaná osoba odmítne potvrdit svým podpisem převzetí zápisu, vyznačí se tato skutečnost v zápisu včetně data a důvodu odmítnutí.
Řízení o námitkách kontrolované osoby
Proti zápisu, resp. proti průběhu kontroly může kontrolovaná osoba do 7 kalendářních dnů od doručení tohoto protokolu ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem podat písemné a zdůvodněné námitky ŘO.
Kontrolní orgán námitky bezodkladně prošetří a poté nejpozději do 30 kalendářních dnů od podání námitek kontrolované osobě odpoví, zda jsou její námitky oprávněné, částečně oprávněné nebo neoprávněné. Orgánem majícím dohled nad touto agendou je řídící orgán. O důvodech prodloužení lhůty na prošetření námitek musí být kontrolovaná osoba písemně vyrozuměna.
V případě částečného nebo úplného zamítnutí námitek je příjemci odůvodněno, proč námitkám nebylo vyhověno nebo bylo vyhověno pouze částečně.
Námitky, kterým kontrolní orgán nevyhověl nebo vyhověl pouze částečně, nemůže kontrolovaná osoba opakovaně uplatnit.
Pokud kontrolní orgán námitkám kontrolované osoby plně nebo částečně vyhoví, bude stanovisko přiloženo k protokolu o kontrole.
Veškerá originální dokumentace z kontrol včetně případného řízení o námitkách je založena do originální složky příjemce.
11. Publicita projektu
Příjemce odpovídá za informování veřejnosti a subjektů, které pomoc v rámci projektu využívají, o podpoře, kterou obdržel z fondů EU. Použitá informační a propagační opatření musí obsahovat povinné náležitosti propagačních a informačních opatření ve vazbě na čl. 9 nařízení 1828/2006 (viz níže). Příjemce má za povinnost při informování veřejnosti dodržovat pravidla týkající se povinných náležitostí propagačních opatření, a to:
a) zajistit, aby subjekty, které se účastní nebo jinak využívají projekt financovaný z ERDF, byly o této skutečnosti informovány. Příjemce za tímto účelem jasně uvede, že realizovaný projekt byl podpořen v rámci OPPK a že tento program byl podpořen z ERDF;
b) zajistit, aby jakýkoli dokument, včetně potvrzení o účasti nebo jakékoli jiné potvrzení, týkající se podpořeného projektu, obsahovalo prohlášení o tom, že operační program byl spolufinancován ERDF;
c) vyvěsit dobře viditelnou a dostatečně velkou stálou vysvětlující tabulku pro projekty, jejichž náplň spočívá v nákupu hmotného předmětu nebo ve financování infrastruktury nebo stavebních prací a jejichž celková dotace z veřejných zdrojů v rámci OPPK překročila 500 000 EUR, a to nejpozději do šesti měsíců po dokončení projektu; Tabulka musí kromě povinných náležitostí obsahovat též název a druh operace a tyto informace musí zabírat minimálně 25 % plochy tabulky;
d) postavit během realizace projektu, jehož náplň spočívá ve financování infrastruktury nebo stavebních prací a jehož celková dotace z veřejných zdrojů v rámci OPPK překročila 500 000 EUR, velkoplošný reklamní panel v místě jeho realizace. Po dokončení operace se velkoplošný reklamní panel nahradí stálou vysvětlující tabulkou uvedenou v předchozím bodě; Velkoplošný panel musí obsahovat povinné náležitosti a tyto informace musí zabírat minimálně 25 % plochy tabulky. Velikost velkoplošných reklamních panelů by měla odpovídat rozsahu projektu (min však 1x1 m).
Mezi další nástroje publicity, které příjemce může dle typu projektu využít, patří:
• plakáty,
• informační materiály (brožury, letáky, oznámení, skládačky, apod.),
• informační materiály předávané elektronickou cestou,
• webové stránky,
• informační akce (konference, semináře, veletrhy, výstavy, soutěže),
• a jiné.
Náležitosti informačních a propagačních opatření
Veškerá informační a propagační opatření zaměřená na příjemce, potenciální příjemce a veřejnost musí zahrnovat tyto údaje:
• symbol Evropské unie v souladu s grafickými normami stanovenými v příloze I nařízení 1828/2006 a odkaz na Evropskou unii;
• značku hlavního města Prahy;
• logo programu pomoci, tj. OPPK;
• slovy odkaz na ERDF: „Evropský fond pro regionální rozvoj“;
• slogan „Praha & EU - Investujeme do vaší budoucnosti“.
V případě, že nástrojem komunikace budou malé propagační předměty, nebudou obsahovat slovní odkaz na příslušný fond a slogan vyjadřující heslo poskytované pomoci.
V případě využití webových stránek jako nástroje publicity musí být povinné náležitosti uvedeny alespoň na domovské stránce a musí obsahovat odkaz (hyperlink) k webovým stránkám xxxx://xxx.xxxx.xx.
Pravidla použití log OPPA a OPPK se řídí grafickým manuálem, který nechalo vypracovat hlavní město Praha.
S přijetím finančních prostředků dává příjemce souhlas s uvedením v seznamu příjemců, který bude zveřejněn na webových stránkách programu xxx.xxxx.xx. Tento seznam bude kromě příjemců dále obsahovat názvy projektů a výše částky financování přidělené projektům z veřejných zdrojů v OPPK.
Úspěšný žadatel je povinen uchovat veškeré doklady související s publicitou projektu pro případ kontroly.
V případě, že požadavky na publicitu programu OPPK nebudou ze strany příjemce řádně splněny, může být požadováno vrácení části poskytnutých finančních prostředků.
12. Dokladování a účetní zpracování dokladů
Příjemce je povinen řádně doložit způsobilé výdaje nárokované pro daný projekt příslušným účetním dokladem, popřípadě další podpůrnou dokumentací. Výdaje, byť z věcného hlediska způsobilé, které nejsou řádně doložené, jsou vždy považovány za výdaje nezpůsobilé.
Prostřednictvím účetních dokladů dokládá příjemce vždy tři základní skutečnosti:
• časovou způsobilost z hlediska vzniku výdaje
• časovou způsobilost z hlediska uhrazení výdaje
• přímou vazbu vynaloženého způsobilého výdaje na projekt a jeho nezbytnost pro realizaci projektu.
Předložené účetní doklady, které nesplňují všechny výše uvedené podmínky současně, nemohou doložit způsobilý výdaj.
V rámci zjednodušení procesu administrace žádostí o platbu je umožněno příjemcům využití seznamu účetních dokladů (příloha monitorovací zprávy) namísto předkládání přijatých faktur, ostatních účetních dokladů nebo dokladů stejné důkazní hodnoty jako příloh k žádosti o platbu. Maximální limit pro začlenění do seznamu účetních dokladů je 5000 Kč za jeden účetní doklad, přičemž v ostatních případech, kdy hodnota účetního dokladu přesahuje 5000 Kč, musí být k žádosti o platbu předloženy kopie jednotlivých účetních dokladů. Tímto není dotčena povinnost příjemce předložit příslušné účetní doklady v případě kontroly na místě. Tato výjimka se nevztahuje na osobní náklady.
Náležitosti účetního dokladu jsou stanoveny v § 11 zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Daňové doklady používané pro prokazování způsobilosti musí splňovat náležitosti daňových dokladů stanovených zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH v platném znění, a též obecné náležitosti účetních dokladů. Kromě zákonných náležitostí musí být na dokladech též jednoznačně uvedeno, ke kterému projektu se vztahují.
Osobní náklady
Při dokladování osobních nákladů příjemce dokládá jak existenci pracovně-právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v jehož rámci zaměstnanci vykonávají práce související s projektem, tak objem a charakter práce, která byla v rámci projektu těmito zaměstnanci odvedena.
Příjemce je dále povinen doložit celkovou výši způsobilých osobních nákladů (tj. zejména hrubá mzda zaměstnanců a zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem a odvody povinné z právních předpisů ČR).
Příjemce je povinen zajistit, aby transakce související s projektem byly v rámci účetnictví jasně identifikovatelné. Proto je nezbytné, aby příjemce vedl evidenci osobních nákladů způsobem, který mu umožní oddělit výdaje související výlučně s projektem a tyto výdaje zaúčtovat na základě příslušných dokladů.
Z dokladů musí být zřejmá zejména výše odpracovaných dnů zaměstnanci na daném projektu za sledované období, způsobilá hrubá mzda zaměstnanců odpovídající pracovnímu vytížení zaměstnance na daném projektu za sledované období, výše způsobilého pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance v poměru ke způsobilé hrubé mzdě zaměstnance.
Příjemce je povinen doložit, že došlo ke skutečnému uhrazení mezd jednotlivým zaměstnancům a k odvodu příslušné části sociálního a zdravotního pojištění.
Požadované doklady: pracovní smlouvy, DPP, DPČ vč. náplně práce – kopie – předkládá se pouze 1x, dále jen při změně; pracovní výkaz dle vzoru OPPK – kopie; mzdový list pracovníka – listinná podoba; bankovní výpis, kde byla odvedena čistá mzda pracovníka a sociální a zdravotní pojištění, vč. dalších odvodů – kopie
Při dokladování osobních nákladů je nezbytné zohlednit požadavek na ochranu osobních údajů zaměstnanců v souladu s platnými právními předpisy ČR.
Cestovní náhrady
Výše cestovních náhrad je řešena v rámci zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. K doložení výdajů slouží vystavený cestovní příkaz, vyúčtování služební cesty, cestovní doklady (letenky, doklady o nákupu pohonných hmot, apod.) a výdajový pokladní doklad případně jiný doklad dokazující zaplacení výdaje. Výše náhrad za ubytování není explicitně stanovena zákonem, ale je nezbytné vycházet z podmínky hospodárnosti a přiměřenosti výdaje. Výdaj musí zároveň odpovídat cenám v místě obvyklém.
Požadované doklady: cestovní příkaz – kopie; výdajový pokladní doklad – kopie; zjednodušený daňový doklad (paragon) – kopie; faktura – kopie; bankovní výpis o výši úhrady cestovních náhrad – kopie
Pořízení majetku
Pořízení majetku je ze strany příjemce dokladováno zejména daňovými doklady (přijatými fakturami), kupními smlouvami a dodacími listy (popř. předávacími protokoly), které umožňují posoudit přechod vlastnictví z prodávajícího na kupujícího. Výše uvedené doklady dále slouží k posouzení data vzniku výdaje a jeho časové způsobilosti pro daný projekt.
Příjemce dále dokládá uhrazení kupní ceny majetku a ostatních výdajů spojených s pořízením obvykle prostřednictvím výpisu z bankovního účtu popř. jinými doklady o úhradě.
Požadované doklady: objednávka majetku – kopie; kupní smlouva – kopie; dodací list (předávací protokol) – kopie; faktura – kopie; bankovní výpis o úhradě majetku – kopie
Nákup pozemků
Pro účely stanovení „způsobilého ocenění“ nakupovaných pozemků dokládá příjemce znalecký posudek (nesmí být starší než 6 měsíců před dnem podání žádosti o podporu z OPPK) vyhotovený znalcem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.
S nákupem pozemků je obvykle spojena následující dokumentace: kupní smlouva, popř. smlouva o smlouvě budoucí kupní, návrh na vklad do katastru nemovitostí a vyrozumění příslušného
katastrálního úřadu o zapsání vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí. Z hlediska posouzení časové způsobilosti nákupu pozemku je rozhodující datum vkladu práva do katastru nemovitostí (datum, ke kterému má vklad právní účinky). Pokud tedy datum vkladu vlastnického práva do katastru splňuje časový test způsobilosti není rozhodující, zda byla smlouva o koupi pozemku sepsána mimo rámec časové způsobilosti.
V případě, že vlastnické právo není ještě zaneseno do katastru nemovitostí, je možné doložit vlastnictví prostřednictvím návrhu na vklad do katastru nemovitostí potvrzeného katastrálním úřadem a smlouvou o nabytí vlastnického práva (např. kupní smlouva, smlouva darovací). Před žádostí o závěrečnou platbu musí být však výpis z katastru nemovitostí doložen.
Dále příjemce dokládá, že současný či některý z předcházejících vlastníků pozemku neobdržel v posledních pěti letech před podáním žádosti o podporu z OPPK dotaci z veřejných zdrojů na nákup daného pozemku, např. formou čestného prohlášení.
Požadované doklady: znalecký posudek – originál; kupní smlouva, smlouva o smlouvě budoucí, návrh na vklad do katastru nemovitostí – kopie; výpis z katastru nemovitostí (musí být předložen nejpozději v závěrečné monitorovací zprávě) – originál; čestné prohlášení předcházejícího vlastníka pozemku o nezískání podpory z veřejných zdrojů – originál; bankovní výpis o výši úhrady pozemku – kopie
Nákup staveb
Pro účely stanovení „způsobilého ocenění“ pořizovaných staveb, dokládá příjemce znalecký posudek (nesmí být starší než 6 měsíců před dnem podání žádosti o podporu z OPPK) vyhotovený znalcem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.
V případě, že se stavba eviduje v katastru nemovitostí dle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, je rozhodným okamžikem pro posouzení časové způsobilosti pořízení stavby datum vkladu práva do katastru nemovitostí (datum, ke kterému má vklad právní účinky) analogicky jako u nákupu pozemků (viz výše).
V ostatních případech, kdy se daná stavba neeviduje v katastru nemovitostí, je rozhodující okamžik pro posouzení časové způsobilosti pořízení stavby datum přechodu vlastnických práv.
V závislosti na stupni dokončení stavby a účelu použití předkládá příjemce následující dokumenty:
• u staveb, u nichž je již vydáno kolaudační rozhodnutí nebo rozhodnutí o předčasném užití stavby nebo rozhodnutí o prozatímním užívání ke zkušebnímu provozu příjemce předkládá tato rozhodnutí,
• u nedokončených (rozestavěných) staveb příjemce předloží platné stavební povolení dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a popř. další dokumentaci požadovanou řídícím orgánem (např. projektovou dokumentaci stavby),
• u staveb určených k demolici je dokládán pouze znalecký posudek (nesmí být starší než 6 měsíců před dnem podání žádosti o podporu z OPPK) vyhotovený znalcem dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku ve znění pozdějších předpisů.
• dále příjemce dokládá, že současný či některý z předchozích vlastníků stavby neobdržel v posledních pěti letech před podání žádosti o podporu z OPPK dotaci z veřejných zdrojů na nákup dané stavby, např. formou čestného prohlášení.
Požadované doklady: znalecký posudek – originál; kupní smlouva, smlouva o smlouvě budoucí, návrh na vklad do katastru nemovitostí – kopie; kolaudační rozhodnutí – originál; stavební povolení – originál; výpis z katastru nemovitostí (musí být předložen nejpozději v závěrečné monitorovací zprávě)
– originál; čestné prohlášení předchozího vlastníka stavby o nezískání podpory z veřejných zdrojů – originál; bankovní výpis o výši úhrady stavby – kopie
Režijní náklady
K prokázání vzniku výdaje slouží především smlouvy nájemní, smlouvy dodavatelské, fakturace jednotlivých služeb dodavateli popř. dodací listy, zjednodušené daňové doklady, smlouvy o připojení telekomunikačních služeb, apod. K prokázání úhrady slouží výdajové pokladní doklady, zjednodušené daňové doklady (paragony), výpisy z bankovních účtů prokazující uskutečnění platby apod. Účetní
doklady předkládané příjemcem se budou lišit v závislosti na charakteru výdaje. Příjemce dokládá metodiku výpočtu poměrné části režijních nákladů pro daný projekt. Řídící orgán si může od příjemce vyžádat podrobné výpisy telekomunikačních služeb a příjemce je povinen je doložit.
Požadované doklady: nájemní a dodavatelské smlouvy – kopie – předkládají se 1x, dále jen při změně; faktura, zjednodušený daňový doklad – kopie; výdajový pokladní doklad – kopie; bankovní výpis o úhradě poskytnutých služeb – kopie; metodika výpočtu režijních nákladů – originál
Věcné příspěvky
V případě, že projekt umožňuje vklad příjemce pomoci v podobě věcného příspěvku, je zapotřebí pro účely doložení způsobilých výdajů prokázat jak vlastnictví, tak hodnotu tohoto věcného příspěvku.
Vlastnický vztah k nemovitosti je dokládán výpisem z katastru nemovitostí. V případě, že vlastnické právo není ještě zaneseno do katastru nemovitostí, je možné doložit vlastnictví prostřednictvím návrhu na vklad do katastru nemovitostí potvrzeného katastrálním úřadem a smlouvou o nabytí vlastnického práva (např. kupní smlouva, smlouva darovací). Ocenění nemovitosti je dokládáno prostřednictvím znaleckého posudku, vyhotoveného nezávislým znalcem, který nesmí být starší než 6 měsíců před dnem podání žádosti o podporu z OPPK.
Vlastnictví jiného majetku (než nemovitostí, které se evidují v katastru nemovitostí) je z hlediska požadovaných účetních dokladů řádně doloženo předložením inventární/skladní karty majetku. Hodnota vloženého materiálu by měla být taktéž doložena a oceněna předložením znaleckého posudku, který nesmí být starší než 6 měsíců před dnem podání žádosti o podporu z OPPK.
Dokladování neplacené dobrovolné práce (nebo výzkumné/odborné činnosti) je obdobné jako dokladování osobních nákladů. Pro účely prokázání způsobilosti neplacené dobrovolné práce/výzkumné činnosti/odborné činnosti je třeba předložit kopii písemného dokladu (čestné prohlášení, smlouva), který prokáže vykonání dobrovolné práce/výzkumné činnosti/odborné činnosti vložené do projektu. Dále je k tomuto dokladu vždy přikládán výkaz práce projektového pracovníka, prokazující počet hodin skutečně strávených realizací projektu.
Požadované doklady: lze nalézt u jednotlivých nákladů dle charakteru věcného příspěvku
Leasing/nájem
K prokázání způsobilých výdajů slouží leasingová/nájemní smlouva, splátkový kalendář, přijaté faktury vystavené na jednotlivé splátky a dále doklad o zaplacení příslušných splátek (výpis z bankovního účtu). Pokud není předmět využíván pouze pro daný projekt nebo jeho využití není totožné s dobou realizace projektu, je příjemce povinen doložit výpočet poměrné části leasingu/nájmu, kterou si nárokuje jako způsobilou. Z tohoto výpočtu musí být zřejmá doba, po kterou byl předmět leasingu/nájmu využíván pro daný projekt, skutečná výše splátek leasingu/nájemného za rok, metodika výpočtu způsobilého leasingu/nájemného po období realizace projektu (tato metodika nesmí být příjemcem v průběhu projektu ani při finančním vyúčtování měněna) a dále celková výše způsobilého leasingu/nájemného. Všechny výše uvedené podmínky jsou platné též pro operativní leasing.
Požadované doklady: leasingová/nájemní smlouva – kopie; splátkový kalendář – kopie; faktura – kopie; metodika pro výpočet alikvotní částky – originál; výpis z bankovního účtu – kopie
Odpisy majetku
Pro účely způsobilosti jsou odpisy odvozovány od daňových nikoliv účetních odpisů. Příjemce, který uplatňuje odpisy jako způsobilý výdaj, je povinen doložit pořizovací cenu odpisovaného majetku (upravenou, tak aby obsahovala pouze způsobilé položky) prostřednictvím inventární karty majetku. Inventární karta majetku zpravidla obsahuje informace nejen o pořizovací ceně majetku a jejich jednotlivých složkách, ale též o počátku odpisování, době odpisování majetku dle přiřazené odpisové skupiny (dle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů) a o sazbách pro účely výpočtu odpisů apod. Pokud inventární karta neobsahuje informace o složkách pořizovací ceny majetku, je nutné doložit pořizovací cenu stejným způsobem, který byl popsán výše (např. faktury, smlouvy apod.)
Výše způsobilých odpisů je dokládána odpisovým plánem. Pro účely způsobilosti se metodika výpočtu způsobilých odpisů liší od metodiky výpočtu běžných účetních odpisů používaných pro potřeby účetní jednotky. Z tohoto důvodu není odpisový plán účetních odpisů stanovený účetní jednotkou dokladem pro doložení způsobilosti výdaje.
Způsobilým je odpis vypočtený pro dobu trvání projektu s přesností na měsíce nebo dny. Pokud není majetek využíván výhradně pro účely projektu, je nutná korekce/krácení vypočteného měsíčního odpisu v závislosti na míře využití majetku pro daný projekt (metodika výpočtu nemůže být v průběhu projektu ani při finančním vyúčtování měněna). Příjemce je povinen dále doložit dobu a míru využití majetku pro daný projekt (např. formou čestného prohlášení).
Požadované doklady: inventární karta majetku nebo faktura, smlouva – kopie; odpisový plán – kopie; metodika výpočtu – originál; čestné prohlášení – originál
Výdaje na audit, posudky, bankovní poplatky
Výdaj na audit je dokládán smlouvou o poskytnutí auditorských služeb, přijatými fakturami, dokladem o uhrazení služeb auditora a případně zprávou auditora. Výdaje na vyhotovení posudků jsou dokládány smlouvu o poskytnutí služeb znalce, přijatými fakturami, dokladem o uhrazení služeb znalce a případně samotným posudkem. Výdaje na bankovní poplatky (tj. výdaje na zřízení a vedení účtu a na finanční transakce spojené s tímto účtem) jsou dokládány prostřednictvím bankovních výpisů dokládajících jak výši výdajů tak i jejich uhrazení, popř. prostřednictvím jiných dokumentů vystavených příslušnou bankovní institucí, ze kterých je patrná výše poplatků za sledované období a jejich úhrada příjemcem. Totéž platí pro výdaje na bankovní záruky poskytnuté finančními institucemi.
Požadované doklady: smlouva o poskytnutí auditorských, účetních služeb, smlouva o poskytnutí služeb znalce, smlouva o bankovním účtu – kopie; faktura – kopie; znalecký posudek – originál; bankovní výpis o úhradě poskytnutých služeb – kopie
Výdaje na publicitu a marketing
Tyto výdaje jsou dokládány prostřednictvím obvyklých dokladů, např. přijatých faktur, zjednodušených daňových dokladů, smluv a dokladů o úhradě (např. výpis z bankovního účtu). Příjemce může být též vyzván k předložení vzorků publikačních materiálů (např. brožur) nebo fotodokumentace (např. u pamětních desek umístěných na objektech).
Požadované doklady: faktura, zjednodušený daňový doklad – kopie; smlouvy s dodavateli – kopie; bankovní výpis o úhradě poskytnutých služeb – kopie
Výdaje na konference a semináře, výdaje na poradenskou činnost, konzultační služby, překlady a tlumočení
V obecné rovině (platné pro ostatní služby) se výdaje opětovně prokazují prostřednictvím obvyklých dokladů, např. přijaté faktury, zjednodušené daňové doklady, uzavřené smlouvy a doklady o úhradě.
Kromě těchto dokladů předkládá příjemce též prezenční listiny s podpisy účastníků na konferencích a seminářích popřípadě jinou dokumentaci, která dokládá přítomnost účastníků na školení a která slouží jako podklad pro stanovení celkové výše způsobilých výdajů v této oblasti.
Požadované doklady: faktura, zjednodušený daňový doklad – kopie; smlouva s dodavateli – kopie; prezenční listiny – kopie; pozvánky na konference a semináře – kopie; bankovní výpis o úhradě poskytnutých služeb – kopie
ŘO může požadovat další doplňující doklady vztahující se k jednotlivým nákladům. Výše uvedené povinnosti se vztahují i na partnery projektu.
Originály všech účetních dokladů, smluv a dalších dokumentů souvisejících s projektem zůstávají archivovány po dobu 10 let od skončení projektu u příjemce resp. partnera.