Vládní návrh ZÁKON ze dne ….…….……. 2022 o jednorázovém příspěvku na dítě

III.

Vládní návrh


ZÁKON


ze dne ….…….……. 2022


o jednorázovém příspěvku na dítě


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


§ 1

Jednorázový příspěvek na dítě (dále jen „příspěvek“) poskytne stát dítěti jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady. Náklady na příspěvek včetně nákladů souvisejících s jeho výplatou se hradí ze státního rozpočtu.


§ 2

Podmínky nároku na příspěvek

  1. Není-li dále stanoveno jinak, nárok na příspěvek má dítě, které ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctého roku věku, pokud má v měsíci červenci 2022 nárok na výplatu přídavku na dítě1), který mu náleží za měsíc červen 2022.

  2. Nárok na příspěvek má dítě, které má na území České republiky trvalý pobyt2) a bydliště, nepřesáhl-li rozhodný příjem jeho rodičů, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt2) a bydliště a kteří s dítětem ke dni podání žádosti o příspěvek žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, v roce 2021 1 000 000 Kč, jde-li o dítě

  1. které ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctého roku věku, nebo

  2. narozené ode dne 2. srpna 2022 do konce roku 2022.

  1. Podmínka trvalého pobytu a bydliště dítěte a rodiče podle odstavce 2 se posuzuje ke dni

  1. 1. srpna 2022, jde-li o nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a),

  2. narození dítěte, jde-li o nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. b).

  1. Nárok na příspěvek nenáleží dítěti, které je v ústavním zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytujícím mu plné přímé zaopatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

  2. Splnění podmínky trvalého pobytu podle odstavce 2 se nevyžaduje u

  1. cizince

1. kterému byla udělena doplňková ochrana3),

2. který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců4),

3. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zákona upravujícího pobyt cizinců5),

4. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona upravujícího pobyt cizinců6),

5. kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zákona upravujícího pobyt cizinců7),

6. který je zaměstnaný na území České republiky nebo cizincem, který již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání8), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců9),

b) u cizince, který je rodinným příslušníkem osob podle písmene a) a kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců10),

c) u cizince, jehož nárok vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie11), nebo cizince, který má právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie upravujícího volný pohyb osob12).

  1. Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi. Podmínka bydliště se nevztahuje na osoby uvedené v odstavci 5 písm. c).

  2. Nárok na příspěvek náleží dítěti pouze jednou.


§ 3

Výše příspěvku

Výše příspěvku činí 5000 Kč.


§ 4

Vymezení některých pojmů

  1. Za rodiče se pro účely stanovení rozhodného příjmu podle tohoto zákona považuje též

  1. osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů; co se rozumí rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, stanoví zákon o státní sociální podpoře13),

  2. manžel nebo partner14) rodiče nebo osoby podle písmene a),

  3. vdovec nebo vdova po rodiči nebo osobě podle xxxxxxx a),

  4. druh nebo družka rodiče nebo osoby podle písmene a), pokud s dítětem a rodičem nebo osobou podle písmene a) žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek.

  1. Není-li dále stanoveno jinak, považuje se pro účely tohoto zákona za rozhodný příjem součet těchto příjmů rodiče nebo rodičů dítěte, se kterým nebo se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby:

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,

4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,

b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy:

1. plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala,

2. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů,

3. příjmy z úplatného prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru,

4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiného právního předpisu,

5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů,

6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření,

7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,

9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,

g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek,

h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,

i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) a g), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) a g).

(3) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 2 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo v jiném roce než v roce 2021. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu rodiče, který s dítětem žije a společně s ním uhrazují náklady na své potřeby, uhrazují přeplatek na dávce podle § 62 zákona o státní sociální podpoře nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady, došlo-li k takové úhradě v roce 2021.

(4) Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy

a) podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 a podle odstavce 2 písm. b) bodech 5, 7 až 9, byly-li v roce 2021 zaúčtovány,

b) podle odstavce 2 písm. a) bodů 3 a 4, podle odstavce 2 písm. b), bodů 1 až 4 a 6, podle odstavce 2 písm. c) až i), byly-li v roce 2021 vyplaceny,

c) podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 v rozsahu odpovídajícím dílčímu základu daně z příjmů ze samostatné činnosti rodiče v roce 2021 podle zákona o daních z příjmů.

(5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost15), započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství; částka průměrné měsíční mzdy se stanoví podle § 5 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře.

(6) Je-li dítě svěřeno do střídavé péče nebo společné péče, posuzují se pro účely stanovení rozhodného příjmu rodiče nebo rodičů dítěte podle odstavce 2 příjmy rodičů, kteří žijí s dítětem a společně s ním uhrazujících náklady na své potřeby, podal-li jeden z těchto rodičů v zastoupení dítěte žádost o přiznání příspěvku, na základě které bylo řízení o příspěvku zahájeno.


§ 5

Vznik a zánik nároku na příspěvek a na jeho výplatu

  1. Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

  2. Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 1 vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek.

  3. Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 2 vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na příspěvek a podáním žádosti o jeho přiznání.

  4. Není-li dále stanoveno jinak, nárok na příspěvek zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.


§ 6

Přechod nároku na příspěvek

  1. Nárok na příspěvek nepřechází na jiné osoby. Zemřelo-li dítě, které má nárok na příspěvek před jeho výplatou, nárok na příspěvek zaniká.

  2. Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci a nemůže být předmětem dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.


§ 7

Výplata příspěvku

  1. Příspěvek vyplácí Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), která je příslušná k rozhodování o příspěvku.

  1. Příspěvek se vyplácí, jde-li o příspěvek podle

  1. § 2 odst. 1 do konce měsíce srpna 2022 v termínu určeném krajskou pobočkou Úřadu práce,

  2. § 2 odst. 2 do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se rozhodnutí o jeho přiznání stalo vykonatelné.

  1. Příjemcem příspěvku je

  1. osoba, které byl vyplacen přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 1,

  2. rodič dítěte, který je zákonným zástupcem dítěte a který podal v zastoupení dítěte žádost o přiznání příspěvku, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2.

  1. Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím ustanoví zvláštního příjemce v případě, kdy by se výplatou příspěvku příjemci příspěvku podle odstavce 3 zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má příspěvek sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce příspěvku povinen vyživovat, anebo nemůže-li příjemce příspěvku výplatu příspěvku přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

  2. Příspěvek podle

  1. § 2 odst. 1 se vyplatí stejným způsobem, jakým se vyplatil přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022. To neplatí, je-li ustanoven podle odstavce 4 zvláštní příjemce, v takovém případě určí způsob výplaty zvláštní příjemce,

  2. § 2 odst. 2 se vyplatí v české měně, a to převodem na platební účet určený příjemcem nebo poštovním poukazem podle rozhodnutí příjemce.

  1. Příspěvek se nevyplácí do ciziny, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie11) jinak.


§ 8

Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmů, k příspěvku se nepřihlíží.


§ 9

Orgány, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou

a) krajská pobočka Úřadu práce,

b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),

c) kontaktní místo veřejné správy podle § 8a odst. 2 písm. b) až d) zákona o informačních systémech veřejné správy,

d) kontaktní místo veřejné správy, kterým je držitel poštovní licence podle § 8a odst. 2 písm. f) zákona o informačních systémech veřejné správy.


§ 10

Řízení o příspěvku

  1. O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, kde má dítě bydliště.

  2. O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek.

  3. Nebyl-li příspěvek vyplacen v termínu podle § 7 odst. 2 písm. a), je osoba, které byl vyplacen přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, nebo zvláštní příjemce podle § 7 odst. 4 oprávněna podat krajské pobočce Úřadu práce žádost o výplatu příspěvku. Nebyla-li tato žádost doručena příslušné krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 1 roku ode dne určeného krajskou pobočkou Úřadu práce jako termín pro výplatu příspěvku podle § 7 odst. 2 písm. a), nárok na příspěvek zaniká. V řízení o vydání tohoto rozhodnutí se postupuje obdobně podle § 12.

  4. Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2, na žádost dítěte zastoupeného zákonným zástupcem. Řízení o přiznání příspěvku je zahájeno dnem, kdy žádost o přiznání příspěvku byla doručena místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.

  5. Účastníkem řízení je dítě, kterému vznikl nárok na příspěvek.

  6. V řízení o příspěvku lze použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Originál nebo úředně ověřená kopie nebo opis listiny musí být doložen, má-li orgán podle tohoto zákona pochybnost o pravosti předložené kopie.


§ 11

Náležitosti žádosti

  1. Žádost o přiznání příspěvku kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

  1. jméno a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo dítěte, bylo-li mu přiděleno, a číslo dokladu totožnosti dítěte, byl-li mu vydán,

  2. jméno a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo rodiče, popřípadě evidenční číslo pojištěnce přidělené orgánem sociálního zabezpečení, nemá-li rodič přiděleno rodné číslo, a číslo dokladu totožnosti rodiče, se kterým dítě žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby a jehož příjem se sleduje pro účely stanovení rozhodného příjmu podle § 4 odst. 2 až 6,

  3. kontaktní údaje žadatele, zejména adresa elektronické pošty a telefonní číslo,

  4. adresu bydliště dítěte a rodiče dítěte, se kterým dítě žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby a jehož příjem se sleduje pro účely stanovení rozhodného příjmu podle § 4 odst. 2 až 6,

  5. určení, jakým způsobem má být dávka vyplacena,

  6. čestné prohlášení o výši rozhodného příjmu rodičů v roce 2021,

  7. jde-li o osobu, která vykonávala v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost15), prohlášení o této skutečnosti,

  8. prohlášení o bydlišti na území České republiky, nejde-li o osobu podle § 2 odst. 5 písm. c).

  1. Žádost o přiznání příspěvku podle § 2 odst. 2 se podává v elektronické nebo listinné podobě. Tato žádost se podává prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva, která je součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory podle § 63 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy podle § 9 písm. c) a od 1. října 2022 rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy uvedeného v § 9 písm. d). Úřad práce České republiky tomu, kdo podal žádost o příspěvek, bezodkladně potvrdí přijetí této žádosti.

  2. Nelze-li skutečnosti rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu nebo kontrolu zjistit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je žadatel povinen na výzvu krajské pobočky Úřadu práce tyto skutečnosti prokázat.

  3. Údaje o výši příjmu rodiče, se kterým dítě žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby a který není žadatelem o příspěvek, jsou vyloučeny z nahlížení do spisu.


§ 12

Vydání rozhodnutí

(1) Rozhodnutí se písemně vyhotovuje jen v případě, že příspěvek nebyl přiznán nebo je ustanoven zvláštní příjemce.

(2) Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu; § 67 odst. 2 správního řádu o obsahu záznamu se použije obdobně. Rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu.

(3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se vyhotovuje písemně a oznámí se příjemci příspěvku, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty příspěvku. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty.


§ 13

Odpovědnost příjemce příspěvku

(1) Přijal-li příjemce příspěvku příspěvek, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl přiznán nebo vyplacen neprávem, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl přiznán nebo vyplacen neprávem, je povinen příspěvek vrátit.

(2) Nevydá-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti vrátit příspěvek neprávem přiznaný nebo vyplacený do 3 let ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen, zaniká nárok na vrácení neprávem přiznaného nebo vyplaceného příspěvku.

(3) O povinnosti vrátit příspěvek rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplatila. Příspěvek neprávem vyplacený může být sražen z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi. Vrácené příspěvky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit příspěvek rozhodla.

(4) Vymáhání neoprávněně vyplacených příspěvků provádí příslušný celní úřad.

(5) Vrácené příspěvky podle odstavce 1 nebo příspěvky vymožené podle odstavce 4 jsou příjmem státního rozpočtu.


§ 14

Povinnost sdělovat údaje

  1. Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněni vyžadovat od České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva financí údaj o výši příjmů podle § 4 odst. 2 rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí v případě příslušníků bezpečnostních sborů podle odstavce 5.

  2. Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněni vyžadovat od státních orgánů a právnických a fyzických osob údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo v listinné podobě; to neplatí, jde-li o údaje podle odstavce 1.

  3. Státní orgány a právnické a fyzické osoby, s výjimkou příjemce příspěvku, jsou povinny ve lhůtě stanovené Úřadem práce České republiky na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu.

  4. Mohou-li státní orgány a osoby uvedené v odstavci 3 sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek a rozhodování o tomto příspěvku, jeho výplatu a kontrolu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny; to neplatí v případě utajovaných informací podle jiného právního předpisu16).

  1. Byl-li rodič v roce 2021 příslušníkem Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, dokládá na žádost krajské pobočky Úřadu práce příjem v listinné podobě. Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky se na této listině vykazují souhrnným označením „Bezpečnostní sbory ČR“. Při tomto vykazování mohou používat kontaktní údaje Ministerstva vnitra.


§ 15

Kontrolní činnost

(1) Krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje nebo jej vyplácí, ověřuje správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 14 v řízení o příspěvku. Ověřování správnosti a úplnosti těchto podkladů se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Zaměstnanci zařazení v krajské pobočce Úřadu práce uvedené v odstavci 1 pověření provedením kontroly ověřují u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 14. Zaměstnanci zařazení v krajské pobočce Úřadu práce uvedené v odstavci 1 pověření provedením kontroly ověřují plnění povinností uložených v § 14 též u státního orgánu, který je zaměstnavatelem osoby, jejíž údaje se pro nárok na příspěvek zjišťují.


§ 16

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 9 písm. d), které nabývá účinnosti dnem 1. října 2022.


1)§ 17 až 19 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

2)§ 10 až 12a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3)§ 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4)§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5)§ 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6)§ 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7)§ 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8)Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

9)§ 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10)§ 42a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

12) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

13) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

10


Document Metadata

Filed: May 31st, 2022