ZÁKON
I I I .
N á v r h
ZÁKON
ze dne….
o sociálním podniku
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O SOCIÁLNÍM PODNIKU
Hlava I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje sociální podnik, integrační sociální podnik a státní politiku rozvoje sociální ekonomiky.
(2) Sociální ekonomikou se rozumí souhrn činností uskutečňovaných různými typy subjektů, sociálními podniky a podpůrnými institucemi, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle místního společenství v oblasti udržitelného ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje.
Hlava II
SOCIÁLNÍ PODNIK
§ 2
(1) Sociálním podnikem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je podnikatelem a které je přiznán status sociálního podniku.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, kterým nebyl přiznán status sociálního podniku, se nemohou jako sociální podniky označovat.
§ 3
(1) Podmínkou pro přiznání statusu sociálního podniku je, že podnikání právnické nebo fyzické osoby je společensky prospěšné, zejména tím, že přispívá k ochraně životního
prostředí, udržitelnému rozvoji, místnímu, kulturnímu nebo sociálnímu rozvoji, nebo vzdělanosti.
(2) Sociální podnik je povinen ve zvýšené míře dbát na to, aby ve svém podnikání jednal v souladu s dobrými mravy.
(3) Pokud je podnikání vedlejší nebo doplňkovou činností sociálního podniku, který je právnickou osobou, jeho hlavní činnost musí být rovněž společensky prospěšná.
§ 4
Na přiznání statusu sociálního podniku má při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok
a) fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění,
b) podnikající právnická osoba soukromého práva, s výjimkou osobní obchodní společnosti, odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů, nebo
c) zahraniční právnická osoba, pokud podniká na území České republiky a je zapsána v obchodním rejstříku, případně pokud je v obchodním rejstříku zapsán její odštěpný závod.
§ 5
Omezení v nakládání se ziskem
(1) Sociální podnik, pokud není veřejně prospěšným poplatníkem podle zákona o daních z příjmů, zřídí reinvestiční fond, do něhož je povinen vložit více než polovinu svého zisku po zdanění. Pokud je sociální podnik právnickou osobou, statut reinvestičního fondu je součástí jeho zakladatelského právního jednání. Reinvestiční fond může sociální podnik snížit, pouze pokud nelze ztrátu sociálního podniku uhradit jiným způsobem, nebo pokud je toto snížení prokazatelně využito na výdaje společensky prospěšné. Společensky prospěšnými výdaji se rozumí výdaje na vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely zdravotnické, ekologické, rozvojovou pomoc, nebo na odstraňování následků živelní pohromy.
(2) Právnická nebo fyzická osoba, jejíž status sociálního podniku zanikl, je povinna použít prostředky z reinvestičního fondu pouze na společensky prospěšné výdaje. V případě zrušení právnické osoby s likvidací se část likvidačního zůstatku ve výši reinvestičního fondu použije na společensky prospěšné výdaje. Pokud likvidační zůstatek nedosahuje výše reinvestičního fondu, na společensky prospěšné výdaje se použije v celé výši.
(3) Omezení v nakládání se ziskem vyplývající z jiných právních předpisů nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 6
Informační povinnost vůči zaměstnancům
Sociální podnik je povinen
a) bez ohledu na počet svých zaměstnanců je informovat o záležitostech uvedených v § 279 zákoníku práce a projednat s nimi záležitosti uvedené v § 280 zákoníku práce a
b) informovat své zaměstnance o tom, jakým způsobem plní povinnosti vyplývající z tohoto zákona.
§ 7
Další povinnosti sociálního podniku
(1) Sociální podnik je povinen vést účetnictví v plném rozsahu.
(2) Sociální podnik je povinen provozovat vlastní webové stránky s informacemi o své činnosti, kde budou uvedeny alespoň zakladatelské právní jednání sociálního podniku, jeho sídlo, statutární orgány a výhody, které na základě svého statusu sociální podnik získal z veřejných rozpočtů.
(3) Sociální podnik je povinen předkládat Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) zprávu o činnosti sociálního podniku za předcházející kalendářní rok, a to vždy do konce března následujícího kalendářního roku. Zpráva o činnosti sociálního podniku obsahuje informace o tom, jakým způsobem sociální podnik naplňoval požadavky zákona, zejména popis a rozsah společensky prospěšné činnosti, kterou sociální podnik podpořil. Pro integrační sociální podnik je povinnou součástí zprávy o činnosti sociálního podniku specifikace kategorií znevýhodněných osob, které v příslušném kalendářním roce zaměstnával.
§ 8
Ochrana životního prostředí
Sociální podnik je povinen do svého zakladatelského právního jednání, u fyzické osoby do veřejného závazného prohlášení o společensky prospěšné činnosti, zahrnout zásady ochrany životního prostředí při své činnosti. Součástí těchto zásad musí být zohledňování environmentálních aspektů výroby, spotřeby a dopravy. Informace o naplňování těchto zásad musí být součástí zprávy o činnosti sociálního podniku.
§ 9
Vlastní činnost sociálního podniku
Nejméně 30 % z celkových příjmů sociálního podniku v rámci jednoho účetního období musí pocházet z práce zaměstnanců sociálního podniku. Za příjmy pocházející z práce zaměstnanců sociálního podniku se považují všechny příjmy sociálního podniku s výjimkou
příjmů pocházejících z dotací, darů a obdobných plnění. Tato povinnost se nevztahuje na sociální podniky, které nejsou oprávněny rozdělovat podíly na zisku nebo obdobná plnění jiným osobám a jejichž hlavní činnost je společensky prospěšná, nebo na sociální podniky, které jsou fyzickými osobami.
§ 10
Zaměstnanci sociálního podniku
Sociální podnik je povinen zaměstnávat v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti alespoň jednu osobu. Pokud není žádný zaměstnanec sociálního podniku zaměstnán v pracovním poměru s pracovní dobou v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce, musí součet pracovní doby sjednané mezi sociálním podnikem a jeho zaměstnanci dosahovat alespoň stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 odst. 1 zákoníku práce.
§ 11
Vlastnické vztahy
(1) Sociální podnik je povinen zveřejnit v evidenci sociálních podniků všechny své skutečné majitele ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(2) Ovládající osobou sociálního podniku nesmí být Česká republika ani cizí stát.
(3) V sociálním podniku nesmí jedna právnická osoba veřejného práva vlastnit poloviční nebo vyšší podíl na hlasovacích právech na valné hromadě nebo obdobném orgánu.
§ 12
Poradní výbor
(1) Sociální podnik je povinen zřídit poradní výbor, pokud není mikropodnikem1), nebo osobou zřízenou podle zákona o církvích a náboženských společnostech, nebo pokud nemá jiný kontrolní orgán. U spolku nebo družstva se kontrolním orgánem pro účely tohoto ustanovení rozumí kontrolní komise, u fundace, ústavu, obchodní společnosti nebo obecně prospěšné společnosti se jím rozumí dozorčí rada.
(2) Poradní výbor je seznamován s činností sociálního podniku a vyjadřuje se k tomu, jak sociální podnik plní společensky prospěšnou roli. Na písemná vyjádření poradního výboru je statutární orgán sociálního podniku nebo sociální podnik, který je fyzickou osobou, povinen reagovat do třiceti dnů.
1) Příloha I Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.
(3) Poradní výbor má nejméně tři členy a na jeho činnost se přiměřeně použijí ustanovení jiného právního předpisu upravující dozorčí xxxx xxxxxxx společnosti2).
§ 13
Bezúhonnost
Status sociálního podniku lze přiznat jen bezúhonné osobě. Za bezúhonnou ve smyslu tohoto zákona se nepovažuje osoba
a) která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, nebo
b) které byla pravomocně uložena pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti, inspekce práce, nebo ochrany životního prostředí. To neplatí, pokud od právní moci rozhodnutí o pokutě uplynulo více než 12 měsíců.
Hlava III
INTEGRAČNÍ SOCIÁLNÍ PODNIK
§ 14
(1) Integrační sociální podnik je fyzická nebo právnická osoba, které je přiznán status integračního sociálního podniku.
(2) Právnické nebo fyzické osoby, kterým nebyl přiznán status integračního sociálního podniku, se nemohou jako integrační sociální podniky označovat.
§ 15
Ustanovení týkající se sociálního podniku podle hlavy druhé se na integrační sociální podnik vztahují obdobně s výjimkou § 3 odst. 1, který se na integrační sociální podnik nepoužije.
§ 16
Integrační sociální podnik je povinen zaměstnávat znevýhodněné osoby. Podíl znevýhodněných osob musí dosahovat alespoň 30 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců integračního sociálního podniku.
§ 17
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců
(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze
2) § 446 až 455 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 458/2016 Sb.
zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, který je integračním sociálním podnikem,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu podle zákoníku práce nebo mu podle
§ 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu nepřísluší,
e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu podle § 79 zákoníku práce.
(3) Provozuje-li zaměstnavatel, který je integračním sociálním podnikem, svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu podle § 79 zákoníku práce v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel, který je integračním sociálním podnikem, činnost vykonával.
(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
§ 18
Znevýhodněné osoby
(1) Za znevýhodněné osoby se považují
a) osoby se zdravotním postižením podle § 67 zákona o zaměstnanosti nebo
b) osoby sociálně znevýhodněné.
(2) Osobami sociálně znevýhodněnými jsou
a) osoby věkově znevýhodněné,
b) osoby bez vzdělání, se základním vzděláním nebo s obtížně uplatnitelnou kvalifikací na trhu práce,
c) osoby, které osobně pečují o dítě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle § 8 zákona o sociálních službách,
d) osoby, které mají záznam v rejstříku trestů,
e) osoby, které v období alespoň 6 měsíců před vznikem pracovního poměru u zaměstnavatele, který je integračním sociálním podnikem, byly příjemcem příspěvku na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to maximálně po dobu 24 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru u zaměstnavatele, který je integračním sociálním podnikem, nebo
f) osoby, které byly vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu alespoň 12 měsíců bezprostředně předcházejících vzniku pracovního poměru u zaměstnavatele, který je integračním sociálním podnikem, a to maximálně po dobu 24 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru u zaměstnavatele, který je integračním sociálním podnikem.
(3) Vláda stanoví nařízením,
a) které osoby se považují za osoby věkově znevýhodněné,
b) které kvalifikace se považují za obtížně uplatnitelné na trhu práce.
§ 19
Psychosociální podpora
Integrační sociální podnik je povinen svým znevýhodněným zaměstnancům zajistit psychosociální podporu spočívající zejména v pomoci se začleněním na trh práce a do společnosti formou poradenství, doprovázení při vyřizování záležitostí nezbytných pro začlenění se na trh práce a posilování společenských kontaktů. Psychosociální podpora podle tohoto zákona není činností podle zákona o sociálních službách.
§ 20
Náležitosti zprávy o činnosti integračního sociálního podniku
Pro náležitosti zprávy o činnosti integračního sociálního podniku platí obdobně ustanovení o zprávě o činnosti sociálního podniku. Zpráva dále obsahuje
a) údaje o celkovém počtu zaměstnanců integračního sociálního podniku,
b) informace o plnění podmínky zaměstnávání více než 30 % znevýhodněných osob podle
§ 15 včetně uvedení skutečností, ze kterých plyne, že zaměstnanci jsou znevýhodněnými osobami, a druhu jejich znevýhodnění podle § 17,
c) informace o předmětu podnikání zaměstnavatele, který je integračním sociálním podnikem, a o tržbách v členění podle jednotlivých činností v rámci rozsahu předmětu podnikání nebo o předmětu činnosti zaměstnavatele a o jeho hospodaření včetně počtu znevýhodněných osob, které se podle předmětu podnikání nebo předmětu činnosti na tržbách podílejí,
d) popis pracovních činností, na kterých se znevýhodněné osoby podílely,
e) počet znevýhodněných osob pracujících převážně u zákazníka, v provozních prostorách zaměstnavatele nebo mimo tyto prostory a
f) počet znevýhodněných osob pracujících ve svém bydlišti.
Hlava IV
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A EVIDENCE SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ
§ 21
Přiznání statusu sociálního podniku
(1) Status sociálního podniku se přizná právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 4 (dále jen „žadatel“), která ke dni podání žádosti o přiznání statusu sociálního podniku
a) plní povinnosti uvedené v § 3, 10 a § 13 písm. b), a to po dobu 12 měsíců přede dnem podání žádosti o přiznání statusu sociálního podniku. Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti žadatele prominout splnění podmínky podle
§ 13 písm. b) tohoto zákona, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč,
b) nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně,
c) není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že její majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení proto, že po uspokojení věřitelů je její majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkurzu z téhož důvodu.
(2) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být ke dni podání žádosti o přiznání statusu sociálního podniku starší než 3 měsíce. Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle jiného právního předpisu 3 ) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z
3) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22
Žádost o přiznání statusu sociálního podniku
(1) Žádost o přiznání statusu se podává ministerstvu.
(2) Žádost obsahuje
a) identifikační údaje žadatele,
b) místo a předmět podnikání žadatele a
c) specifikaci společensky prospěšné činnosti žadatele.
(3) K žádosti o přiznání statusu sociálního podniku je žadatel povinen připojit
a) zakladatelské právní jednání, pokud není dostupné z veřejně přístupné evidence; v případě podnikající fyzické osoby závazné prohlášení o oblasti společensky prospěšné činnosti, kterou podporuje nebo hodlá podporovat,
b) potvrzení o splnění podmínky uvedené v § 21 odst. 1 písm. b) a c), nebo souhlas aby si ministerstvo údaje o nedoplatcích uvedených v § 21 odst. 1 písm. b) zjistilo podle § 28 samo a za tímto účelem zproštění příslušného finančního nebo celního úřadu povinnosti mlčenlivosti vůči ministerstvu,
c) výroční zprávu a účetní závěrku za účetní období předcházející období podání žádosti, pokud nejsou dostupné z veřejně přístupné evidence,
d) výpis údajů z evidence skutečných majitelů podle jiného právního předpisu4), je-li žadatel právnickou osobou, a
e) čestné prohlášení o tom, že mu nebyla v posledních 12 měsících uložena pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti, inspekce práce, nebo ochrany životního prostředí, nebo žádost o prominutí splnění této podmínky podanou podle § 20 odst. 1 písm. a).
(4) Doklady o splnění podmínek uvedených v odstavci 2 musí být předloženy v ověřeném opise.
(5) O žádosti o přiznání statusu sociálního podniku podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo.
4) Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
(6) Status sociálního podniku se přiznává na dobu neurčitou.
(7) Změny údajů uvedených v rozhodnutí o přiznání statusu sociálního podniku je tento podnik povinen oznámit ministerstvu nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy k takové změně došlo. Ministerstvo následně vydá nové rozhodnutí.
(8) Řízení o přiznání statusu sociálního podniku nepodléhá správnímu poplatku.
§ 23
Pokud ministerstvo zjistí, že sociální podnik neplní některou z povinností podle tohoto zákona, rozhodnutím mu uloží přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. To se netýká povinností, jejichž porušení je důvodem k okamžitému odejmutí statusu sociálního podniku.
§ 24
Zánik statusu sociálního podniku
(1) Status sociálního podniku zaniká
a) smrtí fyzické osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou nebo zánikem právnické osoby,
b) nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva o odejmutí statusu sociálního podniku.
(2) Ministerstvo o odejmutí statusu sociálního podniku podle odstavce 1 písm. b) rozhodne
a) z moci úřední nebo na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, jestliže sociální podnik porušuje povinnosti uvedené v § 3, 4 písm. a), 5, nebo § 13, nebo jestliže ani ve lhůtě uložené mu rozhodnutím podle § 23 nezačne plnit povinnosti, jejichž porušení bylo v tomto rozhodnutí shledáno, nebo
b) na žádost sociálního podniku.
(3) V případě odejmutí statusu sociálního podniku podle odstavce 2 písm. a) může být žádost o přiznání statusu sociálního podniku podána až po uplynutí 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho odejmutí.
§ 25
Přechod statusu sociálního podniku na jinou osobu
V případech úmrtí podnikatele se statusem sociálního podniku, který je fyzickou osobou, přechází status sociálního podniku na osobu, na niž přecházejí práva a povinnosti
zaměstnavatele podle § 342 zákoníku práce. Není-li takové osoby nebo je-li jich více, status sociálního podniku zaniká.
§ 26
Zveřejňování údajů o přiznání a odejmutí statusu sociálního podniku
(1) Ministerstvo vede v elektronické podobě veřejnou evidenci sociálních podniků (dále jen „evidence“).
(2) Evidence obsahuje
a) identifikační údaje sociálního podniku,
b) místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti sociálního podniku,
c) specifikaci činnosti sociálního podniku,
d) údaje o skutečných majitelích sociálního podniku podle jiného právního předpisu2),
e) den přiznání statusu sociálního podniku a statusu integračního sociálního podniku,
f) zprávy o činnosti sociálního podniku a
g) den zániku statusu sociálního podniku a statusu integračního sociálního podniku.
(3) Údaje o sociálním podniku jsou v evidenci uchovávány po dobu nejméně 10 let ode dne zániku jeho statusu.
§ 27
(1) Ustanovení této hlavy se vztahují na integrační sociální podnik obdobně s tím, že k žádosti o přiznání statusu integračního sociálního podniku je žadatel povinen připojit doklady o tom, jaké znevýhodněné osoby zaměstnává.
(2) Pokud integrační sociální podnik přestane splňovat podmínky pro přiznání statusu integračního sociálního podniku a oznámí ministerstvu, že má zájem o status sociálního podniku, považuje se toto oznámení za změnu údajů podle § 22 odst. 7. Ministerstvo přizná status sociálního podniku za předpokladu, že jsou pro jeho přiznání splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 28
Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu ministerstva bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro přiznání či zánik statusu
sociálního podniku nebo integračního sociálního podniku. Mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Hlava V
STÁTNÍ POLITIKA ROZVOJE SOCIÁLNÍ EKONOMIKY
Díl 1
Rada pro rozvoj sociální ekonomiky
§ 29
Rada
(1) Zřizuje se Rada pro rozvoj sociální ekonomiky (dále jen „Rada“) jako poradní orgán vlády, jejíž členové jsou jmenováni z řad představitelů sociálních podniků, podpůrných a zastřešujících organizací, akademické sféry, státní správy a soukromého sektoru.
(2) V čele Rady stojí ministr nebo jiný člen vlády pověřený řízením ministerstva.
(3) Do působnosti Rady patří zejména
a) sledovat vývoj sociální ekonomiky,
b) podílet se na formulaci priorit rozvoje sociální ekonomiky,
c) vyjadřovat se k návrhům zákonů, k návrhům nařízení vlády a k opatřením týkajícím se sociální ekonomiky před jejich předložením vládě,
d) připravovat pro vládu nebo pro ministerstva či jiné správní úřady doporučení k zajištění rozvoje sociální ekonomiky.
(4) Podrobnosti o složení Rady, způsobu jmenování jejích členů a o její činnosti stanoví statut Rady, který schvaluje vláda.
Díl 2
Podpora pro sociální podniky
§ 30
(1) Podpora pro sociální podniky (dále jen „podpora“) se poskytuje zejména ve formě
a) dotace,
b) služeb,
c) záruky,
d) zvýhodněného úvěru,
e) finančního příspěvku, nebo
f) vyhrazené veřejné zakázky pro integrační sociální podniky.
(2) Poskytování podpory musí být v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory5). Na podporu podle tohoto zákona není právní nárok. Podpora může být použita pouze k účelu stanovenému tímto zákonem.
(3) Osobě, která je integračním sociálním podnikem podle tohoto zákona a které byla poskytnuta podpora ve formě dotace či finančního příspěvku specificky určená pro integrační sociální podnik, nemůže být poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podle § 78a zákona o zaměstnanosti, a to za to kalendářní čtvrtletí, za které bude čerpána dotace či finanční příspěvek specificky určený pro integrační sociální podnik. Osobě, která je integračním sociálním podnikem podle tohoto zákona a které byl poskytnut příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle §78a zákona o zaměstnanosti, nemůže být poskytnuta dotace nebo finanční příspěvek specificky určený pro integrační sociální podnik za to kalendářní čtvrtletí, za které je příjemcem příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce podle § 78a zákona o zaměstnanosti.
§ 31
Oblasti podpory
Podpora může být poskytnuta zejména na
a) poradenství, rekvalifikace, dotované zaměstnávání a zprostředkování zaměstnání na otevřeném trhu práce,
b) vytváření nových pracovních míst,
c) investiční projekty,
d) úhradu provozních nákladů,
e) ekonomické poradenství v oblasti financování, managementu, organizace a výroby, marketingu, lidských zdrojů a legislativy pro podnikatele,
5) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
f) výzkumné a inovační projekty,
g) navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích,
h) projekty ve strukturálně postižených regionech se soustředěnou podporou státu,
i) projekty sociálního zemědělství,
j) projekty rozvoje venkova,
k) environmentální projekty,
l) projekty ochrany kulturního dědictví.
§ 32
Poskytovatelé podpory
Poskytovateli podpory jsou
a) Ministerstvo a Úřad práce České republiky ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. a), b), e) a f) a ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve formě uvedené v § 30 odst. 1 písm. c) a d) v souladu s § 31, písm. a) až e), h) a j),
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. a), b) a f) a ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve formě uvedené v
§ 30, odst. 1 písm. c) až e) v souladu s § 31 písm. c) až h) a j),
c) Ministerstvo zemědělství ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. a), b) a f) a ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. c) až
e) v souladu s § 31, písm. c), d), h), i) a j),
d) Ministerstvo životního prostředí ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. a), b) a f) a ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. c) až e) v souladu s § 31, písm. c), d), h), j) a k),
e) Ministerstvo kultury ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. a), b) a f) a ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. c) až
e) v souladu s § 31, písm. c), d), h), j) a l),
f) ostatní ministerstva ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. a), b) a f) a ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou ve formě uvedené v § 30, odst. 1 písm. c), d) a e) v souladu s § 31, písm. c), d) a h).
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
§ 33
V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek § 38 včetně nadpisu, zní:
㤠38
Vyhrazené veřejné zakázky
(1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel
a) se kterým Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle zákona o zaměstnanosti, nebo
b) který je integračním sociálním podnikem podle zákona o sociálním podniku.
(2) Skutečnost, že s dodavatelem Úřad práce České republiky uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle zákona o zaměstnanosti, musí být uvedena v nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky.
(3) Skutečnost, že dodavatel je integračním sociálním podnikem, musí být uvedena v nabídce společně s odkazem na zápis dodavatele v evidenci sociálních podniků.
(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně.“
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
§ 34
V § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 327/2017 Sb., se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Příspěvek se neposkytne zaměstnavateli, který je integračním sociálním podnikem podle jiného právního předpisu, za kalendářní čtvrtletí, ve kterém mu byla poskytována finanční podpora ve formě dotace či finančního příspěvku specificky určeného pro integrační sociální podnik.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 35
Tento zákon nabývá účinnost dnem 1. ledna 2020.