VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ BYTOVÝCH JEDNOTEK

VŠEOBECNÉ POJISTNÉ PODMÍNKY PRO POJIŠTĚNÍ BYTOVÝCH JEDNOTEK

M-460/14

OBSAH

ČÁST 1 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 1

Článek 1 Úvodní ustanovení 1

Článek 2 Vznik a trvání pojištění 1

Článek 3 Změna pojištění 2

Článek 4 Zánik pojištění 2

Článek 5 Změny účastníků pojištění, přechod práv

a povinností 2

Článek 6 Pojistný zájem 3

Článek 7 Pojištění cizího pojistného nebezpečí 3

Článek 8 Obecné výluky z pojištění 3

Článek 9 Územní platnost pojištění 3

Xxxxxx 00 Xxxxxxxx 0

Článek 11 Plnění pojistitele 4

Článek 12 Šetření pojistitele 4

Článek 13 Zachraňovací náklady 5

Článek 14 Povinnosti pojistitele 5

Článek 15 Povinnosti pojistníka, pojištěného a jiné osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění 5

Článek 16 Důsledky porušení povinností 6

Článek 17 Forma jednání 6

Článek 18 Doručování 6

Článek 19 Rozhodné právo a rozhodování sporů 7

ČÁST 2 POJIŠTĚNÍ VĚCI NEBO JINÉHO MAJETKU 7

Článek 20 Předmět pojištění 7

Článek 21 Pojistná nebezpečí 7

Článek 22 Místo pojištění 8

Článek 23 Pojistná událost 8

Článek 24 Další povinnosti pojištěného 8

Článek 25 Pojistná hodnota, pojistná částka 8

Článek 26 Limit pojistného plnění 9

Článek 27 Pojistné plnění 9

Článek 28 Indexace pojistných částek a pojistného 10

Článek 29 Připojištění skel 10

ČÁST 3 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ÚJMU 10

Článek 30 Pojištění odpovědnosti vyplývající z vlastnictví nemovitosti 10

Článek 31 Pojistné nebezpečí a rozsah pojištění 10

Článek 32 Výluky z pojištění 11

Článek 33 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností 11

Článek 34 Pojistná událost 12

Článek 35 Náklady právní ochrany 12

Článek 36 Plnění pojistitele 12

ČÁST 4 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 12

Článek 37 Zánik pojištění 12

Článek 38 Výklad pojmů 12

ČÁST 1 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Úvodní ustanovení

1) Tyto všeobecné pojistné podmínky se vztahují na pojištění majetku, odpovědnosti, případně jiných hodnot pojistného zájmu.

2) Pojištění se řídí pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami uvedenými v pojistné smlouvě, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „občanský zákoník“), a dalšími příslušnými právními předpisy.

3) Pojištění se sjednává jako pojištění škodové.

4) Je-li pojistníkem podnikatel, ujednává se, že pro vztah založený touto pojistnou smlouvou se nepoužijí ustanovení § 1799 a 1800 občanského zákoníku o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem.

Článek 2 Vznik a trvání pojištění

1) Pojištění se sjednává na pojistnou dobu, která je vymezena dnem počátku pojištění a v případě pojištění na dobu určitou

i dnem konce pojištění. Pojištění se sjednává na dobu neurčitou, není-li ujednáno jinak.

2) Pojištění vzniká v okamžiku určeném datem a časem,

který je uvedený ve smlouvě jako počátek pojištění. Není-li uveden přesný čas počátku pojištění, vzniká pojištění v 00:00 hodin dne uvedeného ve smlouvě jako počátek pojištění, nejdříve však uzavřením smlouvy. Není-li ve smlouvě počátek pojištění vůbec uveden, vzniká pojištění v 00:00 hodin prvního dne následujícího po uzavření smlouvy.

Článek 3 Změna pojištění

1) Pojistnou smlouvu lze změnit dohodou pojistníka a pojistitele (např. dodatkem k pojistné smlouvě). Pro uzavření takové dohody platí stejná pravidla jako pro uzavření pojistné smlouvy. Okamžik účinnosti změny pojistné smlouvy je uveden v dohodě o její změně.

2) V souvislosti se změnou pojistné smlouvy nedochází ke změně počátku a konce pojistných období ani pojistného roku uvedených v pojistné smlouvě. To platí i v případě, že dohodou o změně pojistné smlouvy je sjednáno nové pojištění. První pojistné období dodatkem sjednaného pojištění však začíná počátkem tohoto nového pojištění a končí uplynutím dne, který předchází počátku dalšího pojistného období vyplývajícího ze smlouvy.

3) Pojistnou smlouvu lze postoupit třetí osobě pouze se souhlasem pojistitele.

4) V případě nezaplacení pojistného se pojištění nepřerušuje.

Článek 4 Zánik pojištění

1) Pojištění zaniká v případech stanovených v pojistné smlouvě, pojistných podmínkách či v občanském zákoníku. Pojištění zaniká zejména dnem:

a) uplynutí pojistné doby, jde-li o pojištění sjednané na dobu určitou;

b) zániku pojistného zájmu; pojistitel má však právo na pojistné až do doby, kdy se o zániku pojistného zájmu pojistníka dozvěděl. Pojistník je povinen zánik pojistného zájmu pojistiteli prokázat;

c) zániku pojistného nebezpečí;

d) zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce;

e) smrti pojištěné fyzické osoby, není-li v čl. 5 uvedeno jinak. Dochází-li v důsledku smrti pojištěného ke změně vlastnictví věci, k níž se vztahuje sjednané pojištění, posoudí se zánik, resp. změna účastníků pojištění podle ustanovení upravujících důsledky změny vlastnictví věci;

f) doručení oznámení nastalé změny vlastnictví pojištěné věci pojistiteli, není-li v čl. 5. uvedeno jinak. Pojistitel je oprávněn požadovat prokázání změny předložením dokladu prokazujícího změnu vlastnictví věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění (včetně dokladu o zániku společného jmění manželů), nebo jiným způsobem; bez předložení takového dokladu se považuje změna vlastnictví pojištěné věci za neoznámenou a pojištění nadále trvá, pokud se pojistitel nedohodne s pojistníkem

na jiném způsobu prokázání změny vlastnictví pojištěné věci.

2) Pojištění dále zaniká v případě prodlení pojistníka s úhradou pojistného, a to marným uplynutím dodatečné lhůty k zaplacení dlužného pojistného stanovené pojistitelem v upomínce pojistníkovi.

3) Pojistník i pojistitel mohou pojištění ukončit výpovědí:

a) k poslednímu dni každého pojistného období, jde-li o pojištění s běžným pojistným; tato výpověď musí být druhé straně doručena nejméně šest týdnů před koncem pojistného období, v opačném případě pojištění zaniká až ke konci následujícího pojistného období, pro které je šest týdnů dodrženo;

b) doručenou druhé straně do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy; pojištění zanikne uplynutím osmidenní výpovědní doby;

c) doručenou druhé straně do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události pojistiteli; pojištění zanikne uplynutím měsíční výpovědní doby.

4) Pojistitel dále může pojištění ukončit výpovědí bez výpovědní doby v případě, že pojistník či pojištěný poruší svou povinnost oznámit pojistiteli zvýšení pojistného rizika; pojištění zanikne dnem doručení výpovědi pojistníkovi.

5) Pojistník i pojistitel mohou od pojistné smlouvy nebo dohody o její změně odstoupit v případech a za podmínek uvedených

v občanském zákoníku.

6) Pojistitel může od pojistné smlouvy či dohody o její změně odstoupit zejména v případě, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti nezodpoví pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy či dohody o její změně, pokud by pojistitel při pravdivém a úplném zodpovězení takových dotazů pojistnou smlouvu či dohodu

o její změně neuzavřel. Odstoupením se pojistná smlouva zrušuje od počátku a smluvní strany jsou povinny si vrátit vše, co již bylo ze smlouvy plněno.

7) Pojistitel může od pojistné smlouvy či dohody o její změně odstoupit také do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl

o rozhodnutí o úpadku pojištěného nebo o způsobu řešení úpadku pojištěného. Odstoupením se pojistná smlouva zrušuje s účinky do budoucna a pojištění zanikne dnem doručení odstoupení pojistníkovi.

8) Pojištění zaniká dnem doručení oznámení pojistitele o odmítnutí pojistného plnění. Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, pokud je příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel

dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl dříve zjistit vzhledem k tomu, že pojistník či pojištěný úmyslně či z nedbalosti odpověděli nepravdivě či neúplně na písemné dotazy pojistitele

při uzavírání pojistné smlouvy či dohody o její změně, pokud

by pojistitel pojistnou smlouvu či dohodu o její změně neuzavřel, popřípadě ji uzavřel za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl.

9) Zánik pojištění se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, není-li v pojistných podmínkách nebo smlouvě uvedeno jinak.

Článek 5 Změny účastníků pojištění, přechod práv a povinností

1) Ujednání o trvání pojištění podle tohoto článku jsou platná pouze v případě, že pojištěná věc či soubor věcí se nadále nachází v místě, ke kterému se sjednané pojištění.

2) Pokud se změní vlastník pojištěné věci a dosavadní vlastník věci nebyl pojistníkem, pojištění touto změnou nezaniká. Práva a povinnosti ze sjednaného pojištění přecházejí z dosavadního vlastníka na nového vlastníka věci. To platí i v případě, kdy se novým vlastníkem věci stane pojistník.

3) Zemře-li pojistník, pojištění zanikne až uplynutím posledního pojistného období, za které je zaplaceno pojistné, a to i pokud jde o pojistná období s počátkem po smrti pojistníka. Do pojištění vstupuje až do zániku pojištění na místo pojistníka jeho právní nástupce. Není-li však zaplaceno pojistné za pojistné období,

v němž pojistník zemřel, zanikne pojištění dnem smrti pojistníka. Pro pojištění cizího pojistného nebezpečí se však odchylně použije čl. 7 odst. 5).

4) Zaniklo-li společné jmění manželů smrtí toho z manželů,

který byl pojistníkem, pojištění věcí, které náležely do společného jmění manželů, nezaniká a do pojištění vstupuje na místo pojistníka pozůstalý manžel, je-li nadále vlastníkem nebo spoluvlastníkem pojištěných věcí.

5) Zaniklo-li společné jmění manželů smrtí toho z manželů, který nebyl pojistníkem, pojištění věcí, které náležely

do společného jmění manželů, nezaniká a do pojištění vstupuje na místo zemřelého manžela jeho právní nástupce.

6) Zaniklo-li společné jmění manželů jinak než z důvodů uvedených v odst. 4) nebo 5) tohoto článku, platí pro zánik, resp. změnu účastníků pojištění ustanovení upravující důsledky změny vlastnictví věci.

7) Zánik a změny účastníků pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví věci se posoudí podle ustanovení týkajících se změny vlastnictví věci uvedených v tomto článku.

Článek 6 Pojistný zájem

1) Pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Pojistný zájem pojistníka je podmínkou vzniku a trvání pojištění. Pojistník má vždy pojistný zájem

na vlastním majetku. Pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, pokud by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta. Dal-li pojištěný k pojištění souhlas, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán.

2) Pojistný zájem pojistníka může být založen zejména, jde-li o pojištění:

a) majetku, který pojistník oprávněně užívá nebo ho převzal za účelem provedení činnosti,

b) majetku, který je ve vlastnictví osoby pojistníkovi blízké,

c) majetku právnické osoby členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje

jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti, a naopak pojištění majetku těchto osob danou právnickou osobou,

d) majetku, který je ve vlastnictví společníka nebo člena pojistníka nebo osoby společníkovi (členovi) blízké,

e) majetku společnosti, ve které má pojistník majetkový podíl nebo ve které má majetkový podíl stejný subjekt jako v pojistníkovi – právnické osobě,

f) majetku, který slouží k zajištění pohledávky pojistníka,

g) majetku, který pojistník spravuje,

h) odpovědnosti osob uvedených v písm. b) až e) tohoto odstavce,

i) odpovědnosti osoby, která může způsobit újmu pojistníkovi (např. pojištění odpovědnosti zaměstnance zaměstnavatelem).

3) Pojistil-li pojistník vědomě neexistující pojistný zájem,

ale pojistitel o tom nevěděl, ani nemohl vědět, je smlouva neplatná. Pojistiteli však náleží odměna odpovídající pojistnému až do doby, kdy se o neplatnosti dozvěděl.

4) Pojistník je povinen oznámit pojistiteli, že došlo k zániku pojistného zájmu. Toto oznámení musí být učiněno v písemné formě a musí v něm být uvedeny informace a k němu přiloženy dokumenty, ze kterých bude zánik pojistného zájmu vyplývat.

Článek 7 Pojištění cizího pojistného nebezpečí

1) Pojistník může uzavřít smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí třetí osoby (pojištěného), která je odlišná od pojistníka (dále jen „pojištění cizího pojistného nebezpečí“), pokud

má na takovém pojištění pojistný zájem.

2) Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem smlouvy vztahující se na pojistné nebezpečí pojištěného.

3) Není-li ve smlouvě uvedeno jinak, je pojištění cizího pojistného nebezpečí sjednáno ve prospěch pojištěného, tj. právo na pojistné plnění má pojištěný, a to i tehdy, je-li pojistitel povinen vyplatit pojistné plnění, na něž má nárok pojištěný, osobě odlišné

od pojištěného (např. v pojištění odpovědnosti za újmu).

4) Pouze je-li tak výslovně uvedeno ve smlouvě, je pojištění cizího pojistného nebezpečí sjednáno ve prospěch pojistníka či jiné

třetí osoby. V takovém případě mohou tyto osoby uplatnit právo na pojistné plnění, pouze pokud prokáží, že seznámily pojištěného s obsahem smlouvy a že pojištěný, vědom si, že právo na pojistné plnění nenabude, souhlasí s tím, aby pojistník či jiná třetí osoba pojistné plnění přijali.

Neprokáže-li pojistník tento souhlas pojištěného nejpozději do konce sjednané pojistné doby, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li pojistná událost, aniž byl tento souhlas

pojištěného udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný. Je-li pojištěný, který není plně svéprávný, potomkem pojistníka, musí být souhlas pojištěného s výplatou pojistného plnění pojistníkovi nahrazen zvláštním souhlasem. Zvláštní souhlas

se nevyžaduje, pokud je pojistník zákonným zástupcem pojištěného a nejde o pojištění majetku.

5) Dnem pojistníkovy smrti nebo dnem jeho zániku bez právního nástupce vstupuje do pojištění na místo pojistníka pojištěný. Oznámí-li však pojistiteli v písemné formě do 30 dnů ode dne pojistníkovy smrti nebo ode dne jeho zániku, že na trvání pojištění nemá zájem, zaniká pojištění dnem smrti nebo dnem zániku pojistníka.

Článek 8 Obecné výluky z pojištění

1) Pojištění se nevztahuje na jakékoliv události, které vznikly v důsledku:

a) válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojů, stávky, výluky, teroristických aktů

(tj. násilných jednání motivovaných politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) včetně chemické nebo biologické kontaminace,

b) zásahu státní moci nebo veřejné správy,

c) působení jaderné energie.

2) Z pojištění dále nevzniká právo na plnění za újmu způsobenou úmyslně pojištěným, pojistníkem, oprávněnou osobou nebo jinou osobou z podnětu některého z nich.

3) Pokud je ve smlouvě ujednáno, že se pojištění odchylně

od pojistných podmínek vztahuje i na případ, který je z pojištění jinak vyloučen, nemá takové ujednání vliv na platnost a účinnost ostatních výluk z pojištění ani jiných ustanovení omezujících pojistné krytí.

4) Nastane-li škodná událost následkem povodně nebo v přímé souvislosti s povodní do 10 dnů po uzavření smlouvy, není pojistitel z této škodné události povinen poskytnout pojistné plnění.

5) Na pojištění se mohou vztahovat ještě další výluky uvedené v pojistné smlouvě, jiných ustanoveních těchto pojistných podmínek nebo vyplývající z právních předpisů.

Článek 9 Územní platnost pojištění

Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění je, že újma i její příčina nastaly na území České republiky, není-li ujednáno jinak.

Článek 10 Pojistné

1) Pojistník je povinen řádně a včas platit pojistné.

2) Pojistné se sjednává jako běžné.

3) Běžné pojistné se sjednává za jednotlivá pojistná období, jejichž délka je uvedena v pojistné smlouvě. Není-li ujednáno jinak, je pojistným obdobím 12 měsíců. První pojistné období začíná dnem počátku pojištění.

4) Není-li ujednáno jinak, je běžné pojistné splatné vždy první den příslušného pojistného období.

5) Pojistné se považuje za zaplacené včas, je-li nejpozději

v den jeho splatnosti připsáno na bankovní účet pojistitele nebo jím určené osoby s variabilním symbolem stanoveným pojistitelem, popřípadě uhrazeno v hotovosti pojistiteli nebo zástupci pojistitele, který je pojistitelem zmocněn pojistné inkasovat.

6) Pro platbu pojistného za první pojistné období se však pojistné považuje za zaplacené včas, je-li nejpozději v den jeho splatnosti:

a) při placení převodem z účtu odepsáno z účtu pojistníka,

b) při placení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb poukázáno na účet pojistitele.

7) Pojistné zaplacené pod variabilním symbolem určeným pojistitelem se považuje za uhrazené pojistníkem či jinou osobou s jeho souhlasem.

8) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, není-li dohodnuto nebo občanským zákoníkem stanoveno jinak.

9) Pojistitel může změnit výši pojistného jednostranně v případech stanovených občanským zákoníkem či uvedených v následujícím odstavci tohoto článku, nebo dohodou s pojistníkem. Za dohodu s pojistníkem o změně pojistného se považuje také úprava pojistného na základě podmínek uvedených ve smlouvě,

ze kterých je zřejmý způsob stanovení nové výše pojistného.

10) Pojistitel může jednostranně změnit výši běžného pojistného na další pojistné období, změní-li se podmínky rozhodné

pro stanovení výše pojistného, zejména:

a) obecně závazné právní předpisy nebo ustálená soudní praxe (např. v oblasti náhrady újmy), které mají vliv na stanovení výše pojistného nebo pojistného plnění nebo na výši nákladů pojistitele (např. změna daní či povinného rozsahu pojistné ochrany),

b) faktory vedoucí ke zvyšování pojistného plnění, které nejsou závislé na jeho vůli (např. v důsledku změny cen zboží, náhradních dílů, služeb nebo v důsledku změny četnosti škodných událostí),

c) obecně závazné právní předpisy, které ukládají pojistiteli dodatečné výdaje (např. povinné odvody), k nimž v době uzavření smlouvy nebyl pojistitel povinen, nebo

d) není-li pojistné dostatečné k zajištění trvalé splnitelnosti závazků pojišťovny podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

11) Pokud pojistník se změnou výše pojistného podle předchozího odstavce nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit písemně

do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. V takovém případě zanikne pojištění uplynutím pojistného období předcházejícího pojistnému období, ve kterém mělo dojít ke změně výše pojistného,

upozornil-li pojistitel pojistníka na tento následek a nedojde-li k jiné dohodě mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojištění však

z důvodu nesouhlasu pojistníka s novou výší pojistného nezanikne, je-li pojistné pro nové pojistné období upravené podle tohoto článku nižší než pojistné za předcházející pojistné období.

Pokud není v uvedené lhůtě nesouhlas vyjádřen, pojištění nezaniká a pojistitel má právo na nově stanovené pojistné.

12) Pojistitel má právo ze zaplaceného pojistného uhrazovat své pohledávky za pojistným v pořadí, v jakém po sobě vznikly. Jiné své pohledávky související s pojištěním má pojistitel právo uhradit přednostně.

13) Pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši,

je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného.

Článek 11 Plnění pojistitele

1) Pojistné plnění je omezeno horní hranicí, která je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.

2) Pojistitel poskytne pojistné plnění, pokud osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, prokáže a šetření pojistitele potvrdí,

že se jedná o nahodilou událost krytou pojištěním, tj. existuje povinnost pojistitele plnit a je zjištěn rozsah této povinnosti.

3) Oprávněnou osobou (tj. osobou, která má právo na pojistné plnění z pojištění) je pojištěný, není-li v pojistné smlouvě nebo v ostatních ustanoveních pojistných podmínek vztahujících

se ke sjednanému pojištění uvedeno jinak.

4) Oprávněná osoba se podílí na pojistném plnění dohodnutou spoluúčastí. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací. Spoluúčast pojistitel odečte od celkové výše pojistného plnění. Celkovou výší pojistného plnění se rozumí částka, v níž by bylo stanoveno pojistné plnění před odečtením dohodnuté spoluúčasti. Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje dohodnutou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne. V pojištění odpovědnosti za újmu se náhrada újmy vyplácí poškozenému po odečtení spoluúčasti od celkové výše pojistného plnění.

5) Pojistné plnění se poskytuje v penězích. To platí i v případě, kdy je vypláceno pojistné plnění z pojištění odpovědnosti za újmu a pojištěný je povinen způsobenou újmu nahradit uvedením

do předešlého stavu. Pojistné plnění i jakákoliv jiná plnění

z pojištění budou hrazena v tuzemské měně, pokud z právních předpisů, včetně mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, nebo z dohody s pojistníkem nevyplývá povinnost plnit

v jiné měně. Pro účely stanovení výše plnění se pro přepočet měn použije kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události. Pro účely výplaty v cizí měně se použije kurz banky pojistitele platný ke dni výplaty plnění. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že pojistitel nenese jakékoliv kurzové riziko související s přepočtem měn.

6) Má-li oprávněná osoba, resp. poškozený subjekt při opravě nebo náhradě související s pojistnou událostí nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené bez DPH. V případech, kdy oprávněná osoba, resp. poškozený tento nárok nemá, poskytne pojistitel plnění

ve výši vyčíslené včetně DPH.

Článek 12 Šetření pojistitele

1) Pojistitel zahájí šetření bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení o škodné události a pokračuje v něm tak, aby bylo skončeno nejpozději do tří měsíců po obdržení takového oznámení. Nebude-li možné šetření v této lhůtě ukončit, je pojistitel povinen sdělit osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění, důvody této skutečnosti.

2) Do doby šetření se nezapočítává doba, po kterou probíhá řízení před orgánem veřejné moci (zejména občanskoprávní nebo trestní soudní řízení), přestupkové nebo jiné správní řízení nebo rozhodčí řízení, jehož výsledek je rozhodný pro stanovení povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, nebo řízení ve věci trestního oznámení pro podezření z pojistného podvodu, které bylo podáno z důvodu nepravdivých nebo zamlčených údajů v souvislosti

s oznámenou událostí. Po tuto dobu není pojistitel v prodlení s plněním své povinnosti vyplatit pojistné plnění, popř. zálohu na pojistné plnění.

3) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření pojistitele nutného ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění.

4) Pojistitel může v odůvodněných případech doporučit způsob opravy nebo výměnu věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění. Pokud oprávněná osoba přesto věc opravila nebo vyměnila jiným způsobem, je pojistitel povinen plnit jen do výše, kterou by plnil, kdyby oprávněná osoba postupovala podle jeho doporučení.

5) V případě, že nelze ukončit šetření do tří měsíců ode dne oznámení, poskytne pojistitel na písemnou žádost osoby, která uplatnila právo na pojistné plnění, přiměřenou zálohu na pojistné plnění. Při stanovení přiměřené výše zálohy pojistitel zohlední zejména dosavadní výsledky šetření a výši prokázané a doložené újmy. Pojistitel zálohu neposkytne, je-li rozumný důvod její poskytnutí odepřít, zejména:

a) není-li z výsledků dosavadního šetření jisté, zda se na škodnou událost bude vztahovat pojištění nebo kdo je oprávněnou osobou,

b) porušil-li pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění povinnost související s uplatněním práva na pojistné plnění a šetřením pojistitele, zejména obsahuje-li oznámení škodné události nebo jakékoliv jiné podání či doklad ke škodné události nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se škodné události, nebo jsou-li takové údaje zamlčeny, nebo neposkytuje-li řádně součinnost,

c) je-li proti osobě uplatňující právo na pojistné plnění nebo oprávněné osobě vedeno trestní řízení ve věci související s oznámenou škodnou událostí, nebo

d) existuje-li důvodné podezření, že při uplatnění práva

na pojistné plnění došlo ke spáchání trestného činu, přičemž

o důvodné podezření ze spáchání trestného činu jde vždy, když

je v souvislosti s takovým uplatněním práva na pojistné plnění podáno trestní oznámení na pojistníka, pojištěného, oprávněnou osobu, osobu, která uplatnila právo na pojistné plnění nebo jinou osobu jednající z jejich podnětu.

6) Pojistitel je oprávněn odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo své jiné pohledávky z pojištění.

7) Pojistitel je oprávněn započíst proti plnění z pojištění svoji pohledávku vůči osobě, která má právo na plnění z pojištění,

i pokud pohledávka za touto osobou vznikla z jiného pojištění.

Článek 13 Zachraňovací náklady

1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:

a) odvracení bezprostředně hrozící pojistné události,

b) zmírnění následků již nastalé pojistné události,

c) odklizení pojištěného majetku poškozeného pojistnou událostí nebo jeho zbytků, pokud je povinnost toto učinit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.

2) Není-li ujednáno jinak, nahradí pojistitel zachraňovací náklady a škodu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1) tohoto článku až do výše 10% z horní hranice pojistného plnění

pro jednu pojistnou událost sjednané pro konkrétní rozsah pojištění (ve vztahu k pojistnému nebezpečí, předmětu pojištění apod.),

ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody; maximálně však do výše 10 % z pojistné hodnoty pojištěného majetku, resp. těch jeho částí, které byly ohroženy nebo dotčeny vznikem pojistné události, se kterou souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody.

3) Jde-li o záchranu života nebo zdraví osob, nahradí pojistitel zachraňovací náklady a škodu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1) tohoto článku až do výše 30 % z horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost sjednané pro konkrétní rozsah pojištění (ve vztahu k pojistnému nebezpečí, předmětu pojištění apod.), ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody.

4) Omezení vyplývající z odst. 2) a 3) tohoto článku neplatí

pro zachraňovací náklady, které pojistník pojištěný nebo jiná osoba vynaložili se souhlasem pojistitele a které by jinak nebyli povinni vynaložit.

5) O vyplacenou náhradu zachraňovacích nákladů a náhradu škody podle tohoto článku se horní hranice pojistného plnění nesnižuje.

6) Pojistitel nehradí náklady vynaložené:

a) na obvyklou údržbu a ošetřování věci,

b) na plnění povinnosti předcházet vzniku újmy

(např. na odstraňování sněhu a ledu, na výměnu zámků

v případě odcizení nebo ztráty klíčů), s výjimkou nákladů podle odst. 1) písm. a) tohoto článku,

c) pojištěným nebo jinou osobou v rámci povinností stanovených jim jiným zákonem než občanským zákoníkem.

Článek 14 Povinnosti pojistitele

1) Pojistitel je povinen dodržovat povinnosti stanovené v pojistné smlouvě, všeobecných pojistných podmínkách či příslušných zvláštních pojistných podmínkách a v občanském zákoníku

či jiných právních předpisech.

2) Pojistitel je zejména povinen:

a) zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy, které zájemce

o pojištění nebo pojistník položil při jednání o uzavření či změně pojistné smlouvy;

b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění;

c) na žádost a náklady pojistníka vydat kopii smlouvy;

d) vrátit doklady, které si vyžádá osoba, která je předložila, není-li nezbytné, aby v originále zůstaly součástí příslušné spisové dokumentace pojistitele.

Článek 15 Povinnosti pojistníka, pojištěného a jiné osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění

1) Pojistník, pojištěný a jiná osoba, která uplatňuje právo

na pojistné plnění, jsou povinni dodržovat povinnosti stanovené v pojistné smlouvě, všeobecných pojistných podmínkách

či příslušných zvláštních pojistných podmínkách a v občanském zákoníku či jiných právních předpisech.

2) Pojistník a pojištěný jsou zejména povinni:

a) umožnit pojistiteli nebo osobám jím pověřeným posoudit pojistné riziko a přezkoumat činnost zařízení sloužících

k ochraně majetku; dále jsou povinni umožnit pojistiteli ověřit správnost podkladů pro výpočet pojistného;

b) zodpovědět pravdivě a úplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění;

c) oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli změny týkající se skutečností, na které byli pojistitelem tázáni nebo které jsou uvedeny ve smlouvě, změnu vlastnictví věcí, ke kterým

se vztahuje sjednané pojištění, změny osobních a dalších údajů uvedených ve smlouvě, včetně změny příjmení, adresy bydliště nebo sídla a korespondenční adresy, všech dalších kontaktních údajů poskytnutých za účelem vzájemné komunikace, bankovního spojení aj.;

d) neučinit bez souhlasu pojistitele nic, co zvyšuje či by mohlo zvýšit pojistné riziko, a neumožnit takové jednání třetí osobě; zvýšení pojistného rizika je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli;

e) vynaložit veškeré úsilí, které po nich lze rozumně požadovat, aby předešli vzniku pojistné události, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jim uloženy právními předpisy nebo na jejich základě nebo které na sebe vzali jakoukoli smlouvou, a nesmí strpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob,

f) řádně se starat o údržbu pojištěné věci, včetně provádění předepsaných servisů a revizí podle právních předpisů, technických norem nebo pokynů výrobce,

g) oznámit bezodkladně pojistiteli ostatní pojistitele, u kterých jsou pojištěni proti témuž pojistnému nebezpečí, a hranice pojistných plnění (pojistné částky, limity pojistného plnění apod.) uvedené

v ostatních smlouvách,

h) oznámit pojistiteli změnu pojistné hodnoty pojištěné věci nebo souboru věcí, zvýšila-li se v době trvání pojištění alespoň

o 20 %; při nesplnění této povinnosti má pojistitel právo uplatnit podpojištění,

i) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že zanikla možnost vzniku pojistné události (např. že došlo k zániku pojistného nebezpečí nebo pojistného rizika),

j) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu rozhodnutí o úpadku a o způsobu řešení úpadku pojistníka a pojištěného,

k) předložit pojistiteli dokumenty, které si vyžádá v souvislosti

s uzavíráním, změnou či zánikem pojistné smlouvy a poskytnout mu v této souvislosti veškerou další požadovanou součinnost,

l) předložit doklad prokazující změnu vlastnictví věci, ke které se vztahuje sjednané pojištění (včetně dokladů o zániku společného jmění manželů); bez předložení takového dokladu se považuje změna vlastnictví pojištěné věci za neoznámenou a pojištění nadále trvá, pokud se pojistitel nedohodne

s pojistníkem na jiném způsobu prokázání změny vlastnictví pojištěné věci.

3) Nastane-li škodná událost, jsou pojistník, pojištěný a jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, zejména povinni:

a) učinit veškerá opatření k tomu, aby se nezvětšoval rozsah následků škodné události;

b) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, podat vysvětlení o vzniku (za jakých okolností

ke škodné události došlo) a rozsahu následků této události

a tyto skutečnosti prokázat, podat vysvětlení o právech třetích osob, předložit doklady, které si pojistitel vyžádá, umožnit

pořízení jejich kopie a postupovat způsobem stanoveným pojistitelem. Všechny údaje musí být pravdivé a nezkreslené

a žádné údaje týkající se škodné události nesmí být zamlčeny;

c) předložit doklady požadované pojistitelem v českém jazyce.

Je-li doklad vystaven v jiném jazyce, doložit na základě žádosti pojistitele jeho originál a jemu odpovídající autorizovaný překlad do českého jazyka, který pojistník nebo jiná osoba uplatňující právo na pojistné plnění zajistí na své náklady, a umožnit pořízení jejich kopie;

d) neměnit stav způsobený škodnou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To neplatí, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve. V těchto případech jsou povinni zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození,

např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem;

e) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám veškerá šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši;

f) postupovat v souladu s pokyny pojistitele;

g) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení vznik události, která nastala

za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku;

h) plnit oznamovací povinnost uloženou obecně závaznými právními předpisy.

4) Nastane-li pojistná událost, jsou pojistník, pojištěný a oprávněná osoba také povinni:

a) předat pojistiteli doklady potřebné k uplatnění práva na náhradu újmy způsobené pojistnou událostí nebo jiného práva, které

na pojistitele přešlo výplatou plnění z pojištění, a postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému tato práva uplatnit;

b) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli nalezení věci,

za kterou pojistitel poskytl pojistné plnění. Pokud se pojistitel a oprávněná osoba nedohodnou jinak, je oprávněná osoba

povinna vrátit pojistné plnění po odečtení přiměřených nákladů na opravu této věci, jsou-li účelné a nutné k odstranění

závad, které vznikly v době, kdy byla zbavena možnosti s věcí nakládat.

Článek 16 Důsledky porušení povinností

1) Pojistitel má právo odstoupit od smlouvy, pokud pojistník nebo pojištěný porušil úmyslně nebo z nedbalosti povinnost odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, jestliže by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel, kdyby o této skutečnosti věděl.

2) Pojistitel má právo snížit pojistné plnění úměrně tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému,

které měl obdržet:

a) pokud bylo v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné,

b) pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změny týkající se skutečností, na které se pojistitel písemně dotazoval nebo které jsou uvedeny ve smlouvě, a pojistitel v důsledku toho nemohl stanovit novou výši pojistného,

c) pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost

bez zbytečného odkladu oznámit zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této změně pojistná událost.

3) Pojistitel má právo snížit pojistné plnění, pokud porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh, na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění či určení výše pojistného plnění. Pojistitel sníží pojistné plnění úměrně tomu, jaký vliv

mělo porušení povinnosti na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. Pojistitel má v takovém případě právo neposkytnout pojistné plnění či v případě opakovaného plnění pozastavit jeho výplatu až do splnění povinností.

4) Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, pokud je příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl dříve zjistit vzhledem k tomu, že pojistník či pojištěný úmyslně

či z nedbalosti odpověděli nepravdivě či neúplně na písemné dotazy pojistitele při uzavírání pojistné smlouvy či dohody

o její změně, pokud by pojistitel pojistnou smlouvu či dohodu

o její změně neuzavřel, popřípadě ji uzavřel za jiných podmínek, kdyby o této skutečnosti věděl. Pojištění dnem doručení oznámení pojistitele o odmítnutí pojistného plnění zanikne.

5) Pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud oprávněná osoba uvedla při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela.

6) Pojistitel má právo vypovědět pojištění bez výpovědní doby, pokud pojistník nebo pojištěný porušil povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika. Pojistitel může pojištění vypovědět do dvou měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděl.

V takovém případě náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné mu náleží celé.

7) Pojistitel má právo na náhradu nákladů uvedených níže v tomto odstavci. Tyto náklady může pojistitel započíst proti plnění

z pojištění nebo je odečíst od pojistného plnění. Pojistitel má právo na náhradu:

a) nákladů vynaložených na šetření skutečností týkajících se škodné události, o nichž mu byly oznámeny vědomě

nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo o nichž mu byly tyto údaje zamlčeny,

b) nákladů vynaložených na šetření škodné události, pokud

je vyvolali porušením své povinnosti pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění,

c) újmy vzniklé v důsledku porušení povinnosti pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby, která uplatňuje právo na pojistné plnění, a náhradu zbytečně vynaložených nákladů, včetně nákladů na vedení soudního sporu, vzniklých z téhož důvodu.

Článek 17 Forma jednání

1) Smlouva musí být uzavřena v písemné formě, nestanoví-li občanský zákoník jinak.

2) Právní jednání, oznámení a žádosti vyžadují písemnou formu, mají-li vliv na:

a) trvání a zánik pojištění,

b) změny pojistného,

c) změny rozsahu pojištění.

3) Právní jednání, pro které je nutná písemná forma, je platné, zejména je-li vlastnoručně podepsáno jednající osobou, je-li učiněno prostřednictvím datové schránky, je-li opatřeno zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního zákona či je-li učiněno prostřednictvím internetové aplikace pojistitele se zabezpečeným přístupem.

4) Právní jednání, oznámení a žádosti neuvedené

v odst. 2) tohoto článku, mohou být učiněny písemně, telefonicky, e-mailem, prostřednictvím internetové aplikace pojistitele nebo prostřednictvím datové schránky, pokud pojistitel doručování

do datové schránky umožňuje. To platí zejména pro hlášení pojistné události, pro oznámení pojistníka nebo pojištěného ohledně změny příjmení, adresy bydliště, korespondenční adresy a dalších kontaktních údajů, uvedených ve smlouvě,

a žádost pojistníka o změnu způsobu placení běžného pojistného (vyjma placení pojistného na základě souhlasu s inkasem z účtu). Právní jednání, oznámení a žádosti dle tohoto odstavce učiněné jinak než v písemné formě musí být dodatečně doplněny písemnou formou, vyžádá-li si to pojistitel.

5) V záležitostech pojistného vztahu, zejména v souvislosti

se správou pojištění a řešením pojistných událostí, je pojistitel oprávněn kontaktovat ostatní účastníky pojištění elektronickými nebo jinými technickými prostředky (např. telefon, SMS, e-mail, fax, datová schránka), pokud není dohodnuto jinak. Pojistitel při volbě formy komunikace přihlíží k povinnostem stanoveným příslušnými právními předpisy a k charakteru sdělovaných informací.

6) Právní jednání, oznámení a žádosti jsou účinné vůči druhé smluvní straně, jakmile jí byly doručeny.

Článek 18 Doručování

1) Písemnosti doručované prostřednictvím držitele poštovní licence budou zasílány:

a) pojistiteli na adresu Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Xxxxxxxx 000, 000 00 Xxxxxxx, popřípadě jinou adresu, kterou pojistitel pojistníkovi oznámí;

b) pojistitelem na korespondenční adresu příslušné osoby (adresáta) uvedenou v pojistné smlouvě či jinak oznámenou pojistiteli. Není-li korespondenční adresa v pojistné smlouvě uvedena či pojistiteli dodatečně oznámena, budou písemnosti zasílány na adresu uvedenou ve smlouvě nebo oznámenou pojistiteli jako bydliště nebo trvalý pobyt, popř. sídlo takové osoby.

2) Pojistník je povinen oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu jakoukoli změnu korespondenční adresy a adresy svého trvalého pobytu, bydliště nebo sídla. Pokud pojistník zmaří doručení písemnosti tím, že pojistiteli řádně neoznámí změnu

své korespondenční adresy, adresy svého trvalého pobytu, bydliště či sídla, platí, že zásilka řádně došla třetí pracovní den po odeslání a jde-li o doručování na adresu v jiném státu než České republice, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

3) Nejde-li o doručení podle odstavců 4) až 6), je písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou s dodejkou považována za doručenou dnem uvedeným jako den přijetí písemnosti na dodejce (doručence) a písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou bez dodejky, popř. odeslaná obyčejnou zásilkou, třetí pracovní den po odeslání a jde-li

o doručování na adresu v jiném státu než České republice, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

4) Zmaří-li adresát dojití písemnosti tím, že ji odepře převzít, platí, že řádně došla dnem, kdy adresát písemnost odepřel převzít.

5) Zmaří-li adresát dojití písemnosti tím, že si nepřevezme písemnost odeslanou pojistitelem doporučenou zásilkou nebo doporučenou zásilkou s dodejkou uloženou na poště v úložní lhůtě, platí, že řádně došla dnem uplynutí úložní lhůty.

6) Zmaří-li adresát dojití písemnosti jinak, než je uvedeno v předchozích odstavcích (např. tím, že neoznačí poštovní

schránku svým jménem a příjmením nebo názvem), platí, že řádně došla dnem jejího vrácení pojistiteli.

7) Písemnost odeslaná pojistitelem doporučenou zásilkou nebo doporučenou zásilkou s dodejkou se považuje za doručenou

i v případě, že ji namísto adresáta převezme jiná osoba (například rodinný příslušník), jemuž pošta doručila zásilku v souladu s právními předpisy o poštovních službách.

8) Pokud není dohodnuto jinak, lze písemnosti doručovat

i elektronicky (např. prostřednictvím datové schránky, internetové aplikace pojistitele, elektronickou zprávou, popřípadě elektronickou zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem), a to na kontaktní údaje poskytnuté za účelem elektronické komunikace. Písemnost odeslaná pojistitelem elektronicky na poslední adresátem poskytnutý kontaktní údaj

se považuje za doručenou desátý den po jejím odeslání, nelze-li datum jejího doručení zjistit nebo není-li v příslušných právních předpisech stanoveno jinak, i když se adresát o jejím obsahu nedozvěděl, pokud to právní předpis nevylučuje.

9) Písemnosti může doručovat rovněž zaměstnanec pojistitele nebo jiná pojistitelem pověřená osoba, a to zejména na adresy podle odst. 1) písm. b), ale i na jakékoli jiné místo, kde bude adresát ochoten písemnost převzít. Takto doručovaná písemnost se považuje za doručenou dnem jejího převzetí.

Článek 19 Rozhodné právo a rozhodování sporů

1) Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající či s ní související se řídí českým právem.

2) Spory vyplývající z pojistné smlouvy či s ní související budou předloženy k rozhodnutí příslušnému soudu v České republice.

ČÁST 2 POJIŠTĚNÍ VĚCI NEBO JINÉHO MAJETKU

Článek 20 Předmět pojištění

1) Předmětem pojištění je jednotka (byt a/nebo nebytový prostor) uvedená v pojistné smlouvě, včetně jejích stavebních součástí, příslušenství, vedlejších místností určených

ke společnému užívání s jednotkou (např. sklepní kóje) a včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

Pro účely tohoto pojištění se však za součást jednotky nepovažuje spoluvlastnický podíl na pozemku a na věcných právech.

Předmětem pojištění může být i jednotka ve výstavbě.

2) Předmětem pojištění jsou dále movité předměty, kterými se rozumí:

a) stavební materiál,

b) věci sloužící k výstavbě, opravám nebo údržbě pojištěné jednotky, s výjimkou ručního nářadí.

Jde o movité předměty, které jsou majetkem pojištěného určeného v pojistné smlouvě, a dále o cizí movité předměty, které pojištěný určený v pojistné smlouvě oprávněně užívá.

3) Pojištění se nevztahuje na:

a) stavební součásti a příslušenství jednotky, které mají uměleckou nebo historickou hodnotu a které netvoří stavebně funkční prvek (jde o díla, která mají estetický význam – např. fresky, reliéfy, sochy),

b) fóliovníky,

c) opěrné zdi,

d) práva a jiné předměty právních vztahů, která nemají hmotnou podstatu,

e) pozemky, a to i pokud je podíl na nich součástí jednotky.

Článek 21 Pojistná nebezpečí

1) Pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci:

a) požárem a jeho průvodními jevy,

b) výbuchem,

c) přímým úderem blesku,

d) povodní nebo záplavou,

e) vichřicí,

f) krupobitím,

g) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin,

h) zemětřesením,

i) tíhou sněhu nebo námrazy,

j) působením kouře,

k) zřícením letadla, jeho části nebo jeho nákladu,

l) nárazem dopravního prostředku, jeho části nebo

jeho nákladu, nebyl-li v době nárazu dopravní prostředek řízen nebo provozován pojištěným nebo pojistníkem,

m) pádem stromů, stožárů nebo jiných věcí, nejsou-li součástí poškozené věci nebo nejsou-li součástí téhož souboru

jako poškozená věc,

n) vodovodním nebezpečím, tzn. kapalinou unikající

z vodovodních zařízení nebo médiem vytékajícím v důsledku náhlého a nahodilého poškození nebo poruchy z hasicích zařízení; pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení:

i) potrubí nebo topných těles vodovodních zařízení včetně armatur, došlo-li k němu přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich,

ii) kotlů, nádrží a výměníkových stanic vytápěcích systémů, došlo-li k němu zamrznutím kapaliny v nich,

(dále jen „živelní pojistná nebezpečí“).

2) Pojištění se dále vztahuje na případy poškození nebo zničení zabudovaných elektromotorů sloužících k provozu pojištěného nemovitého objektu (dále jen „elektromotory“), které byly způsobeny zkratem nebo přepětím v elektrorozvodné síti.

Jde např. o elektromotory vodních nebo kalových čerpadel, ventilátorů a elektromotory sloužící k pohonu otevíracích systémů.

3) Oprávněné osobě navíc vznikne v případě pojistné události právo na pojistné plnění, byla-li škoda na pojištěné věci způsobena:

a) krádeží, při které pachatel prokazatelně překonal překážky chránící pojištěnou věc před odcizením (dále jen „krádež s překonáním překážky“);

b) loupeží;

c) úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením pojištěné věci jednáním pachatele, které nesměřovalo k odcizení pojištěné věci (dále jen „vandalismus“);

d) dočasným přepětím v elektrorozvodné nebo komunikační síti (dále jen „přepětí“);

e) podpětím v elektrorozvodné síti (dále jen „podpětí“);

f) zatečením atmosférických srážek;

g) aerodynamickým třeskem při přeletu nadzvukových letadel;

h) mechanickým poškozením zateplení vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem;

i) únikem vody v důsledku pojistné události způsobené vodovodním nebezpečím. Dojde-li ke vzniku pojistné události způsobené vodovodním nebezpečím, poskytne pojistitel plnění také za vodné a stočné účtované za únik vody, ke kterému došlo v souvislosti s pojistnou událostí. Pojištěný je povinen prokázat výši škody dokladem od smluvního dodavatele vody;

4) Pojištění se dále vztahuje na úhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s opravou nebo výměnou:

a) rozvodů vody (nad rámec poškození potrubí a rozvodů vodovodních zařízení přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich),

b) rozvodů plynu, tepla a elektrické energie a odpadních potrubí, poškozených z jakékoli náhlé a nahodilé havárie

(dále jen „havárie rozvodů“).

Jde např. o náklady na výměnu části potrubí, zazdění a omítnutí místa opravy.

5) Pojištění pro případ odcizení se vztahuje i na poškození nebo zničení:

a) pojištěné věci,

b) zábranných prostředků určených k ochraně pojištěné věci před odcizením,

pokud bylo způsobeno jednáním pachatele směřujícím k odcizení pojištěné věci v místě pojištění.

6) Pojištění proti vandalismu (včetně škod způsobených nástřiky, malbami nebo polepením) se vztahuje na škody způsobené:

a) zjištěným vandalem, tj. pachatelem, který byl zjištěn podle pravomocného rozhodnutí, kterým bylo ukončeno trestní nebo přestupkové řízení, i když pachatel nebyl odsouzen nebo

mu nebyla uložena sankce,

b) nezjištěným vandalem, tj. pachatelem, který nebyl zjištěn podle písm. a).

Článek 22 Místo pojištění

1) Místo pojištění jednotky je vymezeno v pojistné smlouvě adresou domu, v němž se jednotka nachází; v případě jednotky nacházející se v domě, kterému ještě nebylo přiděleno číslo popisné, katastrálním územím a číslem parcely.

2) Jde-li o pojištění movitých předmětů, je místem pojištění dům, ve které se jednotka nachází, pozemek příslušející k tomuto domu nebo objekt, který se na takovém pozemku nachází. Za místo pojištění se dále považuje i místo, do kterého byly pojištěné movité

předměty na dobu nezbytně nutnou přemístěny v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události.

Článek 23 Pojistná událost

1) Pojistnou událostí je:

a) poškození, zničení nebo odcizení pojištěné věci zapříčiněné některým z výše uvedených pojistných nebezpečí, které působilo na pojištěnou věc v době trvání pojištění a v místě pojištění,

b) poškození nebo zničení zábranných prostředků

podle čl. 21 odst. 5) písm. b), jehož příčina nastala v době trvání pojištění a v místě pojištění.

2) Pojistnou událostí je i poškození, zničení nebo ztráta pojištěné věci, k nimž došlo v přímé souvislosti s působením některého z pojistných nebezpečí uvedených v čl. 21, proti kterému

byla pojištěna. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění

je skutečnost, že toto pojistné nebezpečí působilo v době trvání pojištění.

Článek 24 Další povinnosti pojištěného

1) Pojištěný je zejména povinen zajistit, aby:

a) vodovodní zařízení v nepoužívané jednotce, je-li jím vybavena, bylo vyprázdněno a udržováno vyprázdněné a přívod vody byl řádně uzavřen,

b) ze zastřešení lehkými konstrukcemi (např. polykarbonátové střechy venkovních bazénů) byl odstraněn sníh nebo námraza.

2) Mělo-li porušení povinnosti uvedené v odst. 1 tohoto článku podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, je pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.

3) Další povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, jiných ustanovení pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění

a právních předpisů.

Článek 25 Pojistná hodnota, pojistná částka

1) Pojistná hodnota je hodnota věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.

2) Pojistná hodnota věci může být vyjádřena jako:

a) obvyklá cena, tj. cena, která by byla dosažena při prodeji stejné, popř. obdobné věci v obvyklém obchodním styku

v daném čase a na daném místě (pojištění na obvyklou cenu),

b) nová cena, tj. cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit v daném čase a na daném místě jako věc novou (pojištění na novou cenu),

c) časová cena, tj. cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného

znehodnocení anebo ke zhodnocení věci opravou, modernizací nebo jiným způsobem (pojištění na časovou cenu).

3) Pojistnou hodnotou jednotky je její obvyklá cena (pojištění na obvyklou cenu), není-li ujednáno jinak.

4) Pojistnou hodnotou vlastních movitých předmětů je jejich

nová cena (pojištění na novou cenu).

5) Pojistnou hodnotou cizích movitých předmětů je jejich

časová cena (pojištění na časovou cenu).

6) Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěné věci v době uzavření pojistné smlouvy.

Článek 26 Limit pojistného plnění

Limit pojistného plnění jako horní hranici plnění lze sjednat

v případech, kdy tomu odpovídá pojistný zájem. Limit pojistného plnění stanoví na svou odpovědnost pojistník, není-li ujednáno jinak.

Článek 27 Pojistné plnění

Kromě obecných ustanovení uvedených v čl. 11 je pojistné plnění upraveno následovně:

1) Pojištění se sjednává se spoluúčastí, jejíž výše je ujednána v pojistné smlouvě.

2) Plnění pojistitele za škodu vzniklou na jednotce je omezeno pojistnou částkou uvedenou v pojistné smlouvě.

3) Byla-li věc pojištěna na obvyklou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil v případě:

a) zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci částku, která by byla dosažena při prodeji stejné nebo srovnatelné věci v době bezprostředně před vznikem pojistné události v obvyklém obchodním styku v daném místě sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na její uvedení do původního stavu a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

(dále jen „plnění v obvyklé ceně“).

4) Byla-li věc pojištěna na novou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil v případě:

a) zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci a sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

(dále jen „plnění v nové ceně“).

Bude-li poškozena, zničena, odcizena nebo ztracena pojištěná věc, jejíž zůstatková hodnota byla před vznikem pojistné události nižší než 30 % její nové ceny, vyplatí pojistitel plnění v časové ceně.

5) Byla-li věc pojištěna na časovou cenu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil v případě:

a) zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné nové věci a upravenou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo zhodnocení

věci (např. opravou, modernizací) z doby bezprostředně

před pojistnou událostí a sníženou o cenu využitelných zbytků,

b) poškození pojištěné věci částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci a upravenou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo zhodnocení nahrazovaných částí z doby bezprostředně před pojistnou událostí a sníženou o cenu využitelných zbytků nahrazovaných částí,

(dále jen „plnění v časové ceně“).

6) Plnění pojistitele za opravu poškozené věci však nepřevýší částku plnění stanovenou pro případ jejího zničení, odcizení nebo ztráty.

7) Dojde-li k pojistné události na společných částech domu, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel poskytl plnění

ve výši poměrné části škody vzniklé na společných částech domu. Poměrná část škody se stanoví z celkové výše vzniklé škody,

a to v poměru odpovídajícím velikosti spoluvlastnického podílu pojištěného na společných částech domu.

8) Dojde-li k poškození nebo zničení pojištěného nemovitého objektu, nebude brán zřetel na zmenšení či ztrátu jeho umělecké nebo historické hodnoty. Za stavební součásti a příslušenství nemovitých objektů umělecké nebo historické hodnoty, které tvoří stavebně funkční prvek pojištěného nemovitého objektu, poskytne pojistitel plnění až do výše odpovídající nákladům na opravu nebo znovupořízení běžného stavebně funkčního prvku plnícího stejnou funkci.

9) Jde-li o jednotku ve výstavbě či v rekonstrukci a k poškození nebo zničení stavebního materiálu došlo působením některého

z živelních pojistných nebezpečí, vzniká oprávněné osobě právo, aby jí pojistitel vyplatil částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu nebo znovupořízení stejného nebo srovnatelného stavebního materiálu a sníženou o cenu využitelných zbytků, nejvýše však pojistnou částku jednotky.

10) Pro pojištění elektromotorů platí:

a) limit pojistného plnění, který je horní hranicí plnění pojistitele

ze všech pojistných událostí vzniklých v jednom pojistném roce, činí 10 000 Kč,

b) vznikne-li pojistná událost na elektromotoru, který nelze

z technologických důvodů převinout, vyplatí pojistitel částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení stejného nebo srovnatelného elektromotoru, maximálně však limit pojistného plnění,

c) pojištění se sjednává se spoluúčastí ve výši 10 % z celkové výše pojistného plnění, min. však 200 Kč.

11) Pojistitel poskytne plnění maximálně do výše stanoveného limitu pojistného plnění:

a) 50 000 Kč za pojistnou událost vzniklou na movitých předmětech,

b) 30 000 Kč za pojistnou událost vzniklou na stavebních součástech a příslušenství budov nebo ostatních staveb sloužících k podnikatelské činnosti; tento limit neplatí pro zařízení na výrobu elektrické energie.

12) Za pojistnou událost způsobenou krádeží s překonáním překážek, loupeží nebo zjištěným vandalem, poskytne pojistitel plnění maximálně do výše 5 % z pojistné částky sjednané

pro jednotku.

13) Pojistitel poskytne plnění ze všech pojistných událostí vzniklých v průběhu jednoho pojistného roku maximálně do výše stanoveného limitu pojistného plnění:

a) 20 000 Kč za pojistnou událost způsobenou nezjištěným vandalem,

b) 20 000 Kč za pojistnou událost způsobenou přepětím nebo podpětím,

c) 20 000 Kč za pojistnou událost způsobenou zatečením atmosférických srážek,

d) 20 000 Kč za pojistnou událost způsobenou mechanickým poškozením zateplení vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem,

e) 20 000 Kč za pojistnou událost způsobenou únikem vody (vodné, stočné),

f) 5 000 Kč za pojistnou událost způsobenou havárií rozvodů (nad rámec havárie rozvodů vodovodních zařízení způsobených přetlakem nebo zamrznutím kapaliny v nich).

Článek 28 Indexace pojistných částek a pojistného

1) Pojistitel může během trvání pojištění navrhnout pojistníkovi aktualizaci pojistných částek a pojistného v závislosti na zvýšení cen stavebních prací, materiálů a výrobků spotřebovávaných

ve stavebnictví (dále jen „indexace“).

2) Xxxxxxx s navrženou indexací může pojistník vyjádřit také tím, že ve lhůtě stanovené v návrhu na indexaci uhradí pojistné v nové výši navržené pojistitelem. Uhrazením pojistného v původní výši vyjadřuje pojistník svůj nesouhlas s navrženou indexací.

3) Pokud pojistník během trvání pojištění vyjádří s navrženou indexací nesouhlas, pojištění trvá za podmínek platných

v pojistném období, které předchází pojistnému období, pro něž byla indexace navržena.

4) Pokud pojistník, který vyjádřil v pojistné smlouvě nesouhlas

s prováděním indexace, vyjádří v průběhu trvání pojištění souhlas s indexací navrženou pojistitelem, mění se tím jeho nesouhlas

na souhlas s prováděním indexace. To platí opačně v případě,

že pojistník, který vyjádřil v pojistné smlouvě souhlas s prováděním indexace, vyjádří v průběhu trvání pojištění nesouhlas s indexací navrženou pojistitelem.

5) Aktualizované pojistné částky budou vždy zaokrouhlovány

na celé tisícikoruny podle obecně platných matematických zásad.

Článek 29 Připojištění skel

1) Pouze je-li tak v pojistné smlouvě ujednáno, pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení skel osazených v domě,

ve kterém se jednotka nachází, jakoukoli nahodilou událostí, která není z pojištění vyloučena.

2) Předmětem připojištění jsou:

a) skla osazená ve vnějších stavebních otvorech (např. okna, lodžie, terasy), včetně nalepených snímačů zabezpečovacích zařízení a nalepených fólií,

b) skla osazená v pevně zabudovaných stavebních součástech a příslušenství (např. dveřní výplně, zrcadla osazená

ve vestavěném nábytku, zrcadlové stěny, reklamní tabule), (dále jen „skla“).

3) Pojistnou událostí je takové poškození nebo zničení skel,

při kterém osazené sklo bylo rozbito, prasklo nebo bylo poškozeno tak, že je nezbytná jeho výměna. Pojistitel poskytne plnění

jen tehdy, vznikla-li pojistná událost v době trvání pojištění a v místě pojištění.

4) Připojištění skel se nevztahuje na škody vzniklé:

a) při dopravě skel, při zasklívání a demontáži,

b) při vystavení skel sálavému teplu nebo přímému ohni (např. při odstraňování starých nátěrů),

c) na rámech a osazeních,

d) na sklenících.

5) Plnění pojistitele ze všech pojistných událostí vzniklých

v jednom pojistném roce je omezeno limitem pojistného plnění dohodnutým v pojistné smlouvě.

6) Připojištění skel se sjednává se spoluúčastí ve výši 10 %

z celkové výše pojistného plnění, min. však 200 Kč. ČÁST 3 POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ÚJMU

Článek 30 Pojištění odpovědnosti vyplývající z vlastnictví nemovitosti

1) Pojištění odpovědnosti vyplývající z vlastnictví nemovitosti lze sjednat jako připojištění k pojištění nemovitého objektu.

2) Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nebo jím pověřeného občana nahradit újmu způsobenou jinému v souvislosti s vlastnictvím nebo držbou pojištěného nemovitého objektu a pozemku k němu příslušejícího.

3) Z pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou v souvislosti

se spoluvlastnictvím nebo držbou společných částí domu nebo pozemku má oprávněná osoba právo, aby za ni pojistitel nahradil poměrnou část škody. Poměrná část škody se stanoví z celkové výše vzniklé škody, a to v poměru odpovídajícím velikosti spoluvlastnického podílu pojištěného na společných částech domu, resp. velikosti spoluvlastnického podílu pojištěného

na pozemku.

4) Pojištění se vztahuje i na povinnost:

a) pojištěného občana jako stavebníka při oprávněném vykonávání stavebních prací svépomocí na pojištěném nemovitém objektu k náhradě újmy způsobené třetí osobě,

b) občana vypomáhajícího pojištěnému při oprávněném vykonávání stavebních prací svépomocí na pojištěném nemovitém objektu k náhradě újmy způsobené třetí osobě při této činnosti.

Článek 31 Pojistné nebezpečí a rozsah pojištění

1) Pojištění se vztahuje na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného nahradit nemajetkovou újmu nebo škodu (újmu na jmění) uvedenou v dalších odstavcích tohoto článku, za předpokladu, že byla způsobena jinému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, pro které je pojistnou smlouvou sjednáno pojištění.

2) V případě újmy na životě nebo zdraví člověka poskytne pojistitel náhradu:

a) nemajetkové újmy způsobené zásahem do práva poškozeného na ochranu jeho zdraví (např. bolestné, ztížení společenského uplatnění)

b) duševních útrap manžela, rodiče, dítěte nebo jiné osoby blízké poškozenému v případě usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví poškozeného,

c) následné finanční škody, která vznikla jako přímý důsledek újmy na životě nebo zdraví člověka, pokud se na takovou újmu vztahuje pojištění sjednané na základě těchto pojistných podmínek (např. ztráta na výdělku, ušlý zisk, náklady léčení, náklady pohřbu).

3) V případě újmy na hmotné věci (dále jen „věc“) poskytne pojistitel náhradu:

a) škody způsobené na věci jejím poškozením, zničením nebo ztrátou,

b) následné finanční škody, která vznikla vlastníkovi věci nebo osobě oprávněně užívající nebo požívající věc na základě smlouvy jako přímý důsledek škody uvedené v písm. a), pokud se na škodu na takové věci vztahuje pojištění sjednané

na základě těchto pojistných podmínek (např. ušlý zisk, náklady na likvidaci zničené věci).

4) V případě újmy na živém zvířeti (dále jen „zvíře“) poskytne pojistitel náhradu:

a) škody způsobené usmrcením, ztrátou nebo zraněním zvířete,

b) následné finanční škody, která vznikla vlastníkovi zvířete nebo osobě oprávněně užívající nebo požívající zvíře na základě smlouvy jako přímý důsledek škody uvedené v písm. a) pokud se na škodu na zvířeti vztahuje pojištění sjednané na základě těchto pojistných podmínek (např. ušlý zisk); účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete se hradí tomu, kdo je vynaložil.

5) Pojištění se vztahuje i na povinnost pojištěného poskytnout:

a) náhradu nákladů na hrazené služby vynaložených zdravotní pojišťovnou,

b) regresní náhradu, kterou je pojištěný povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění v souvislosti se vznikem nároku

na dávku nemocenského pojištění,

pokud taková povinnost vznikla v důsledku újmy na zdraví nebo životě člověka, na kterou se vztahuje pojištění sjednané na základě těchto pojistných podmínek.

Tyto náhrady se pro účely pojištění posuzují obdobně jako náhrada újmy a platí pro ně přiměřeně podmínky pojištění odpovědnosti

za újmu.

6) Pojištění se vztahuje také na náhradu nákladů nutných k právní ochraně pojištěného proti uplatněnému nároku na náhradu újmy, pokud se na ni vztahuje pojištění sjednané na základě těchto pojistných podmínek, a to v rozsahu vyplývajícím z čl. 35.

Článek 32 Výluky z pojištění

1) Výluky z pojištění mohou vyplývat také z právních předpisů, z ustanovení pojistné smlouvy a dalších ustanovení pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění.

2) Pojištění odpovědnosti vyplývající z vlastnictví nemovitosti se nevztahuje na povinnost pojištěného nahradit újmu způsobenou:

a) úmyslně (včetně svévole nebo škodolibosti),

b) na věci nebo zvířeti, které pojištěný užívá nebo požívá neoprávněně,

c) na movitých věcech nebo zvířatech, které byly pojištěnému zapůjčeny nebo které oprávněně užívá nebo požívá nebo je má u sebe,

d) na movitých věcech nebo zvířatech, které pojištěný převzal za účelem opatrování, zpracování, opravy, prodeje, úschovy, uskladnění anebo poskytnutí odborné pomoci,

e) sesedáním nebo sesouváním půdy, erozí nebo v důsledku poddolování,

f) neoprávněným prováděním stavebních prací,

g) znečištěním životního prostředí,

h) v důsledku porušení právní povinnosti nebo jiné právní skutečnosti, o které pojištěný v době uzavření smlouvy věděl nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem mohl vědět.

3) Pojistitel neposkytne plnění za:

a) újmu, jestliže pojištěný převzal povinnost k její náhradě

v rozsahu širším, než který vyplývá z právního předpisu, včetně případů, kdy pojištěný nemůže uplatnit námitku promlčení

z toho důvodu, že sjednal delší promlčecí lhůtu, než která vyplývá z právního předpisu, nebo se námitky promlčení vzdal,

b) pokuty, penále či jiné smluvní, správní nebo trestní sankce nebo jiné platby, které mají represivní, exemplární nebo preventivní charakter, bez ohledu na to, komu byly uloženy.

4) Pojistitel neuhradí újmu, kterou je pojištěný povinen uhradit:

a) svému manželovi, registrovanému partnerovi, sourozenci nebo příbuzným v řadě přímé nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti,

b) právnické osobě, se kterou je majetkově propojen.

Článek 33 Povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností

1) Nastane-li škodná událost, má pojištěný zejména následující povinnosti:

a) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu újmy, a vyjádřit

se ke své povinnosti nahradit vzniklou újmu, k požadované náhradě újmy a její výši,

b) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že v souvislosti se škodnou událostí bylo proti němu nebo jeho zaměstnanci, společníkovi, členovi, statutárnímu orgánu nebo členovi statutárního nebo kontrolního orgánu zahájeno řízení

před orgánem veřejné moci (zejména občanskoprávní

nebo trestní soudní řízení, přestupkové nebo jiné správní řízení) nebo rozhodčí řízení, a informovat o průběhu a výsledcích řízení,

c) nesmí bez souhlasu pojistitele uhradit ani se zavázat k úhradě promlčené pohledávky nebo její části,

d) nesmí bez souhlasu pojistitele zcela nebo zčásti uspokojit (v penězích nebo uvedením do předešlého stavu) ani uznat či jinak smírně vyřešit nárok na náhradu újmy, který byl proti němu uplatněn.

2) Pojištěný má v řízení o náhradě újmy vedeném proti němu zejména následující povinnosti:

a) postupovat v souladu s pokyny pojistitele,

b) nesmí bez souhlasu pojistitele uzavřít soudní smír nebo se jinak smírně vyrovnat,

c) vznést námitku promlčení,

d) podat opravný prostředek, včetně odporu, pokud se s pojistitelem nedohodne jinak,

e) postupovat tak, aby nezavdal příčinu k vydání rozsudku pro zmeškání nebo pro uznání.

3) Pojistitel není povinen plnit, jestliže pojištěný porušil některou z povinností uvedených v odst. 1) písm. c) a v odst. 2) písm. b) až e) tohoto článku.

4) Další povinnosti pojištěného a důsledky porušení povinností mohou vyplývat z ustanovení pojistné smlouvy, dalších ustanovení pojistných podmínek vztahujících se ke sjednanému pojištění

a právních předpisů.

Článek 34 Pojistná událost

1) Pojistnou událostí je uplatnění oprávněného nároku na náhradu újmy vůči pojištěnému, pokud je s ním spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

2) Pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění za předpokladu, že příčina vzniku újmy, tj. porušení právní povinnosti nebo

jiná právní skutečnost, v jejímž důsledku újma vznikla, nastala v době trvání pojištění.

3) Více nároků na náhradu újmy vyplývajících z jedné příčiny nebo z více příčin, které spolu přímo souvisejí, se považuje za jednu pojistnou událost, a to nezávisle na počtu poškozených osob.

Článek 35 Náklady právní ochrany

1) Pokud pojištěný splnil všechny povinnosti uložené

mu v souvislosti se vznikem škodné události pojistnou smlouvou, pojistnými podmínkami a právními předpisy, je pojistitel povinen uhradit účelně vynaložené náklady:

a) řízení o náhradě újmy před příslušným orgánem, pokud bylo nutné ke zjištění povinnosti pojištěného k náhradě újmy nebo její výše v souvislosti se škodnou událostí, a náklady právního zastoupení pojištěného v tomto řízení, a to ve všech stupních,

b) na obhajobu v trestním řízení (v přípravném řízení i v řízení před soudem ve všech stupních) vedeném proti pojištěnému v souvislosti se škodnou událostí, pokud se k tomu písemně zavázal,

c) mimosoudního projednávání nároku poškozeného na náhradu újmy, pokud se k tomu písemně zavázal.

2) Náklady právního zastoupení a obhajoby podle odst. 1) tohoto článku, které přesahují mimosmluvní odměnu advokáta

v České republice stanovenou příslušnými právními předpisy, pojistitel uhradí pouze v případě, že se k tomu písemně zavázal.

3) Pojistitel nehradí náklady podle odst. 1) tohoto článku, jestliže byl pojištěný v souvislosti se škodnou událostí uznán vinným

úmyslným trestným činem. Pokud již pojistitel tyto náklady uhradil, má proti pojištěnému právo na vrácení vyplacené částky.

Článek 36 Plnění pojistitele

Kromě obecných ustanovení uvedených v čl. 11 je plnění pojistitele upraveno následovně:

1) Pojistitel poskytne pojistné plnění z jedné pojistné události maximálně do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Limit pojistného plnění stanoví na svou odpovědnost pojistník.

2) Na úhradu všech pojistných událostí nastalých během jednoho pojistného roku poskytne pojistitel pojistné plnění v souhrnu maximálně do výše dvojnásobku limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Bylo-li pojištění sjednáno na dobu kratší než jeden pojistný rok, poskytne pojistitel na úhradu všech pojistných událostí nastalých během doby trvání pojištění pojistné plnění v souhrnu maximálně do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

3) Výše úhrady nákladů právní ochrany podle čl. 35 spolu

s poskytnutým pojistným plněním z jedné pojistné události může dosáhnout maximálně výše limitu pojistného plnění uvedeného

v pojistné smlouvě.

4) Je-li šetření pojistitele závislé na výsledku řízení před orgánem veřejné moci (zejména občanskoprávního nebo trestního soudního řízení, přestupkového nebo jiného správního řízení) nebo rozhodčího řízení, nemůže být bez něj ukončeno. Pojistitel

v takovém případě není do doby, kdy je mu doručeno pravomocné rozhodnutí tohoto orgánu, v prodlení s poskytnutím pojistného plnění ani zálohy na pojistné plnění.

5) Pokud se k jedné pojistné události vztahuje více spoluúčastí, odečte se od celkové výše pojistného plnění pouze ta spoluúčast, která je z nich nejvyšší.

ČÁST 4 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37 Zánik pojištění

1) Pojištění zaniká v případech stanovených v pojistné smlouvě, pojistných podmínkách nebo v občanském zákoníku.

2) Dojde-li k zániku pojištění jednotky, zanikají k témuž dni i sjednaná připojištění.

Článek 38 Výklad pojmů

1) Za budovy se považují nemovité objekty spojené se zemí pevným základem, které jsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi a které jsou určeny k tomu, aby chránily lidi nebo věci před působením vnějších vlivů.

2) Časovou cenou se rozumí cena, která se stanoví z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného

znehodnocení anebo ke zhodnocení věci, k němuž došlo opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

3) Domem se rozumí budova s alespoň dvěma jednotkami.

4) Za jednotku se považuje byt nebo nebytový prostor,

s nímž je neoddělitelně spojen podíl na společných částech domu. Pro účely tohoto pojištění se za součást jednotky nepovažuje spoluvlastnický podíl na pozemku a na věcných právech.

5) Za kapalinu unikající z vodovodních zařízení se považují voda, topná, klimatizační a hasicí média.

6) Krádeží s překonáním překážky se rozumí krádež, u které jsou policií nebo jiným příslušným orgánem veřejné moci nebo na základě znaleckého posudku zjištěny stopy prokazující,

že se pachatel zmocnil pojištěné věci některým dále uvedeným způsobem:

a) do místa pojištění se dostal tak, že vstupní otvor zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevírání,

b) do místa pojištění se dostal jinak než vstupním otvorem nebo běžně přístupným otevřeným oknem,

c) místo pojištění zpřístupnil klíčem nebo obdobným prostředkem, jehož se neoprávněně zmocnil krádeží nebo loupeží,

d) překonal překážku vytvořenou specifickými vlastnostmi věci (např. značná výška, nadměrné rozměry, demontáž použitím nástroje nebo nářadí),

e) překážku překonal jiným násilným jednáním.

Podmínka prokazatelného překonání překážky neplatí, pokud byl pachatel zjištěn podle pravomocného rozhodnutí, kterým bylo ukončeno trestní nebo přestupkové řízení, a to i tehdy, nebyl-li pachatel odsouzen pro trestný čin nebo postižen za přestupek.

7) Krupobitím se rozumí pád kousků ledu vytvořených v atmosféře.

8) Loupeží se rozumí zmocnění se pojištěné věci tak, že pachatel použil proti pojištěnému násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí.

9) Movitými předměty se rozumí věci, které lze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a které zároveň nejsou nemovitými objekty ve smyslu těchto pojistných podmínek.

10) Nahodilou událostí je událost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku.

11) Nemovitými objekty se rozumí budovy, ostatní stavby a jednotky včetně k nim příslušejících stavebních součástí a příslušenství.

12) Novou cenou se rozumí cena, za kterou lze stejnou nebo srovnatelnou věc, sloužící ke stejnému účelu, znovu pořídit

v daném čase a na daném místě jako věc novou.

13) Odpovědností za újmu se rozumí z právních předpisů vyplývající povinnost nahradit újmu.

14) Osobami žijícími ve společné domácnosti se rozumí fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

15) Ostatními stavbami se rozumí nemovité objekty, které se od budov odlišují mj. tím, že jsou zpravidla nezastřešené

nebo nejsou převážně uzavřeny obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi (např. oplocení, studny, zpevněné plochy, chodníky a jiné komunikace, inženýrské sítě, septiky, garážová stání).

Za ostatní stavby se považují i jakékoli venkovní bazény, které jsou pevně zabudované do terénu včetně jejich součástí a příslušenství (např. zastřešení, filtrační jednotky, schůdky, protiproudy, topné systémy na ohřev vody, reflektory).

16) Pádem stromů, stožárů nebo jiných předmětů se rozumí takový pohyb tělesa, který má znaky pádu způsobeného zemskou gravitací.

17) Poddolováním se rozumí důsledky lidské činnosti spočívající v hloubení podzemních štol, šachet, tunelů a obdobných podzemních staveb.

18) Pojistníkem je osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu.

19) Pojistnou dobou je doba, na kterou bylo pojištění sjednáno.

20) Pojistnou událostí je nahodilá událost krytá pojištěním.

21) Pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události.

22) Pojistným obdobím je období dohodnuté ve smlouvě, za které se platí pojistné. První pojistné období začíná počátkem pojištění. Jsou-li pojistná období určena v měsících nebo letech, začíná další pojistné období dnem, který se svým číselným označením shoduje se dnem počátku prvního pojištění sjednaného smlouvou. Není-li takový den v příslušném měsíci, připadne počátek pojistného období na poslední den takového měsíce. Pojistné období

končí uplynutím dne, který předchází dni počátku následujícího pojistného období.

23) Pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. Pojistné riziko se zvýší, změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal při jednání o uzavření nebo změně smlouvy

pro potřebu ohodnocení pojistného rizika, tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí.

24) Pojistným rokem je doba 12 měsíců. První pojistný rok začíná dnem počátku prvního pojištění sjednaného smlouvou. Další pojistný rok začíná dnem, který se svým číselným označením shoduje se dnem počátku prvního pojistného roku. Není-li takový den v příslušném měsíci, připadne počátek pojistného roku

na poslední den takového měsíce. Pojistný rok končí uplynutím dne, který předchází dni počátku následujícího pojistného roku.

25) Pojištěným je osoba, na jejíž majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje.

26) Poškozením věci se rozumí takové poškození,

které lze odstranit opravou, přičemž náklady na tuto opravu

nepřevýší částku odpovídající nákladům na znovupořízení stejné nebo srovnatelné věci.

27) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav,

kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází

k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

28) Za pozemek příslušející k domu, v němž se jednotka nachází, se považuje prostorově vymezená část zemského povrchu evidovaná v katastru nemovitostí, která slouží ke společnému užívání s domem a je ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek.

29) Požárem se rozumí oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo elektrickém zařízení, pokud se hoření vzniklé zkratem dále nerozšířilo.

30) Požíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný je oprávněn věc užívat a může z ní brát plody a užitky nebo je pouze oprávněn brát z věci plody a užitky.

31) Xxxxxxxxxx osobou, se kterou je pojištěný majetkově propojen se rozumí právnická osoba, ve které má pojištěný větší než 50 % majetkovou účast.

32) Průvodními jevy požáru se rozumí teplo a zplodiny hoření vznikající při požáru a dále působení hasební látky použité

při zásahu proti požáru.

33) Za překonání překážky zabraňující vstupu do místa pojištění se považuje, vnikl-li pachatel do místa pojištění některým z dále uvedených způsobů:

a) do místa pojištění se dostal tak, že je zpřístupnil nástroji, které nejsou určeny k jejímu řádnému otevírání,

b) do místa pojištění se dostal jinak než vstupním otvorem nebo běžně přístupným otevřeným oknem,

c) místo pojištění zpřístupnil klíčem nebo obdobným prostředkem, jehož se neoprávněně zmocnil krádeží nebo loupeží,

d) překážku překonal jiným násilným jednáním.

34) Přiměřenými náklady se rozumí náklady, které jsou obvyklé v době vzniku pojistné události v daném místě, pokud byly vynaloženy účelně. Za přiměřené náklady se nepovažují příplatky za práci přesčas, expresní příplatky apod.

35) Přímým úderem blesku se rozumí přímé a bezprostřední působení energie blesku nebo teploty jeho výboje na pojištěné věci. Škoda vzniklá úderem blesku musí být zjistitelná podle viditelných destrukčních účinků na pojištěné věci nebo na budově,

v níž byla pojištěná věc v době vzniku škody uložena. Přímým úderem blesku není dočasné přepětí v elektrorozvodné nebo komunikační síti, k němuž došlo v důsledku působení blesku na toto vedení.

36) Za přípojky se považují přípojky kabelových a trubních rozvodných sítí v délce nacházející se na pozemku příslušejícím k domu.

37) Za příslušenství jednotky se považují věci, které

se nacházejí v jednotce a věci připevněné na vnějších částech jednotky, které jsou určeny k tomu, aby byly s jednotkou trvale užívány, a jsou k jednotce připojeny zpravidla odmontovatelně (např. vestavěný nábytek, kuchyňské linky včetně vestavěných spotřebičů, dřevěné obklady stěn a stropů, kotle, bojlery, antény, sluneční kolektory, elektrické zabezpečovací signalizace).

38) Působením kouře se rozumí náhlý a nahodilý únik kouře

z poškozeného nebo nedokonale fungujícího technického zařízení. Pojištění se nevztahuje na škody vzniklé dlouhodobým postupným působením kouře. Pojištění se rovněž nevztahuje na škody vzniklé působením agresivních plynů.

39) Za rekonstrukci se považují rozsáhlé stavební práce, při nichž dochází k výměně většiny stavebních prvků.

40) Ručním nářadím se rozumí nářadí, které se při použití drží

v rukou, bez ohledu na způsob jeho pohonu (např. vrtačka, úhlová bruska, horkovzdušná pistole).

41) Sesedáním půdy se rozumí klesání zemského povrchu směrem do středu země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.

42) Sesouváním nebo zřícením lavin se rozumí jev, kdy se masa sněhu nebo ledu náhle uvede do pohybu a řítí se do údolí.

43) Sesouváním půdy se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu. Sesouváním půdy není klesání zemského povrchu do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Za sesouvání půdy se dále nepovažuje pokles rovinatého terénu nebo změny základových poměrů nemovitých objektů,

např. promrzáním, sesycháním, podmáčením půdy bez porušení rovnováhy svahu.

44) Soubor věcí tvoří jednotlivé věci, které mají stejný nebo podobný charakter nebo jsou určeny ke stejnému účelu.

45) Za společné části domu se považují části domu, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně, zejména základy, střecha, části hlavní svislé a vodorovné konstrukce vnitřně nepřiléhající k pojištěné jednotce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výtahy, společné rozvody tepla a teplé vody, kanalizace, společné rozvody plynu a elektřiny, společné antény (i když jsou umístěny mimo dům); dále se za společné části domu považují vedlejší budovy a vedlejší stavby (např. garáže, xxxxx, chodníky).

46) Spoluúčast je částka dohodnutá v pojistné smlouvě, kterou se oprávněná osoba podílí na pojistném plnění. Spoluúčast může být vyjádřena pevnou částkou, procentem, časovým úsekem nebo jejich kombinací.

47) Za stavební součásti jednotky se považují věci, které k ní podle její povahy patří a nemohou být odděleny

bez toho, aniž se tím jednotka znehodnotí. Zpravidla jde o věci, které jsou k jednotce pevně připojeny (např. elektroinstalace, vodovodní, plynová a odpadní instalace, keramické obklady stěn, okna, dveře, malby stěn, tapety).

48) Stavebním materiálem se rozumí stavební hmoty, stavební výrobky nebo stavební konstrukční díly určené k zabudování do pojištěné jednotky.

49) Škodnou událostí je událost, která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.

50) Škodovým pojištěním je pojištění, jehož účelem je náhrada vyrovnat v ujednaném rozsahu úbytek majetku pojištěného vzniklý v důsledku pojistné události.

51) Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na konstrukce nemovitých objektů.

Za nadměrnou se považuje taková hmotnost sněhu nebo námrazy, která se v dané oblasti místa pojištění běžně nevyskytuje. Za škody způsobené tíhou sněhu nebo námrazy se nepovažuje působení rozpínavosti ledu a prosakování tajícího sněhu nebo ledu.

52) Účastníkem pojištění jsou pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost.

53) Událostmi, které vznikly v důsledku působení jaderné energie se rozumí události vzniklé:

a) z ionizujícího záření nebo kontaminacemi radioaktivitou

z jaderného paliva nebo jaderného odpadu anebo ze spalování jaderného paliva,

b) z radioaktivních, toxických nebo jinak riskantních anebo kontaminujících vlastností nukleárního zařízení, reaktoru nebo nukleární montáže nebo nukleárního komponentu,

c) z působení zbraně využívající atomové nebo nukleární štěpení, syntézu nebo jinou podobnou reakci, radioaktivní síly nebo materiály.

54) Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný má věc ve své dispozici a může využívat její užitné vlastnosti.

55) Za vedlejší objekty na vodních tocích se považují mosty, propustky, lávky, hráze, nádrže a další stavby, které tvoří konstrukci průtočného profilu toku nebo do tohoto profilu zasahují.

56) Za vedlejší objekty ve špatném technickém stavu

se považují vedlejší objekty, které nejsou řádně užívány nebo řádně udržovány. Zpravidla mají silně poškozené prvky dlouhodobé životnosti (trhliny ve zdech, pokleslé základy, propadlou konstrukci krovu, deformace stropních konstrukcí apod.), resp. mají

ve špatném stavu prvky krátkodobé životnosti, čímž jsou poškozovány prvky dlouhodobé životnosti (silně poškozenou střešní krytinu, silně zkorodované okapy, chybějící výplně oken, dlouhodobé prosakování vody z poškozené vodovodní instalace apod.).

57) Za věci sloužící k výstavbě, opravám nebo údržbě pojištěné jednotky se považují drobné stavební mechanismy (např. lešení, míchačka).

58) Věcí se rozumí věc hmotná.

59) Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu způsobenou vichřicí se dále považují i škody způsobené vržením jiného předmětu vichřicí na pojištěnou věc.

60) Vodovodním zařízením se rozumí:

a) potrubí pro přívod, rozvod a odvod vody, včetně armatur a zařízení na ně připojených,

b) rozvody topných a klimatizačních systémů včetně těles a zařízení na ně připojených.

Za vodovodní zařízení se nepovažují vnější dešťové žlaby a svody.

61) Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par. Výbuchem se rozumí i prudké vyrovnání tlaku (imploze). Výbuchem není aerodynamický třesk nebo výbuch ve spalovacím prostoru spalovacího motoru

a jiných zařízení, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě využívá.

62) Za výstavbu se považuje proces budování jednotky na základě platného stavebního povolení nebo ohlášení. Byla-li pojištěna jednotka ve výstavbě, jejím zkolaudováním pojištění nezaniká.

63) Zatečením atmosférických srážek se rozumí nahodilé vniknutí vody z atmosférických srážek přes stavební konstrukce budovy do vnitřních prostor budovy, ke kterému nedošlo v přímé souvislosti s působením jiného pojistného nebezpečí; nejde

o vzlínání zemní vlhkosti.

64) Zábrannými prostředky se rozumí konstrukce, mechanické i elektronické prostředky sloužící k ochraně pojištěné věci

před odcizením (např. zámky, mříže, rolety, schránky a trezory včetně jejich uzamykacích systémů, čidla, snímače, hlásiče elektronické zabezpečovací signalizace)

65) Zájemcem o pojištění je osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem.

66) Záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.

67) Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem zemské kůry, dosahující alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice MSK-64, udávající makroseizmické účinky zemětřesení, a to v místě pojištění (nikoli v epicentru).

68) Znečištěním životního prostředí se rozumí poškození životního prostředí či jeho složek (např. kontaminace půdy, hornin, ovzduší, povrchových a podzemních vod, živých organismů – flóry a fauny). Za újmu způsobenou znečištěním životního prostředí

se považuje i následná újma, která vznikla v příčinné souvislosti se znečištěním životního prostředí (např. úhyn ryb a zvířat

v důsledku kontaminace vod, zničení úrody plodin v důsledku kontaminace půdy, ušlý zisk). Kontaminací se rozumí zamoření, znečištění či jiné zhoršení jakosti, bonity nebo kvality jednotlivých složek životního prostředí.

69) Zničením věci se rozumí takové poškození, které není možné odstranit opravou, přičemž věc už není možné dále používat

k původnímu nebo podobnému účelu Za zničení se považuje

i takové poškození, které lze sice odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům

na znovupořízení dané věci.

70) Ztrátou věci se rozumí stav, kdy pojištěný (v případě pojištění odpovědnosti za újmu poškozený) ztratil nezávisle na své vůli možnost s věcí nakládat.

71) Zůstatkovou hodnotou věci se rozumí nová cena věci snížená o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení s přihlédnutím k případnému zhodnocení věci (např. opravou, modernizací) v době bezprostředně před pojistnou událostí.