NAKLÁDÁNÍ S DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍM NA UNIVERZITĚ HRADEC KRÁLOVÉ

Rektorský výnos č. 8/2018

NAKLÁDÁNÍ S DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍM NA UNIVERZITĚ HRADEC KRÁLOVÉ

Část I Úvodní ustanovení

Článek 1 Předmět úpravy

1. Předmětem tohoto výnosu je (a) vymezení pojmu duševní vlastnictví na Univerzitě Hradec Králové (dále jen „UHK“), (b) stanovení práv a povinností souvisejících se vznikem, ohlášením, evidencí, ochranou, užíváním a komerčním využíváním práv k předmětům duševního vlastnictví a (c) úprava nakládání s výsledky výzkumu a vývoje na UHK.

2. Duševním vlastnictvím se rozumí výsledky činnosti, které původce/autor vytvořil při plnění úkolů plynoucích z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k UHK, příp. v rámci plnění studijních povinností. Může přitom jít o:

a. průmyslové vlastnictví,

b. autorská díla,

c. další předměty duševního vlastnictví nespadající pod bod a. a b.

Článek 2 Definice pojmů

1. Pro účely tohoto výnosu jsou použity následující pojmy:

Průmyslové vlastnictví: výsledky duševní činnosti, které jsou nové a průmyslově (hospodářsky) využitelné. Jde o vynálezy, patenty, technická řešení chráněná užitným vzorem, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků, zlepšovací návrhy, odrůdy rostlin, biotechnologické vynálezy, ochranné známky.

Ochrana předmětů průmyslového vlastnictví: realizovaná udělením (a udržováním) patentů či zápisem (a prodlužováním) užitných vzorů,

průmyslových vzorů, ochranných známek do rejstříku příslušného úřadu v ČR, nebo jinde na světě.

Vynález1: technické řešení, které je nové, je výsledkem vynálezecké činnosti, je průmyslově využitelné a je možné použít ochrany patentem nebo užitným vzorem.

Podnikový vynález: vynález, který původce vytvořil při plnění úkolů plynoucích z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k UHK.

Patent: ochranný dokument, který se uděluje za účelem ochrany vynálezů. Majitel patentu má výlučné právo chráněný vynález využívat, poskytovat souhlas k využívání jiným osobám (např. licencí) a má právo převést patent na jinou osobu.

Užitný vzor2: forma ochrany pro technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Užitný vzor představuje nižší úroveň ochrany než patent.

Průmyslový vzor3: vzhled výrobku nebo jeho části spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení.

Ochranná známka4: jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby.

Zlepšovací návrh5: technické, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat.

Biotechnologický vynález6: vynález, který se týká (1) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl, (2) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostlin nebo

1 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v aktuálním znění.

2 Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, v aktuálním znění.

3 Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích v aktuálním znění.

4 Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách), v aktuálním znění.

5 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v aktuálním znění (§72–74).

6 Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů, v aktuálním znění.

plemeno zvířete, nebo (3) mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného, než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem.

Původce: jakákoliv fyzická osoba v pracovním poměru nebo jiném obdobném pracovněprávním vztahu k UHK, která se podílela na vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví (tj. zaměstnanec UHK – akademický i neakademický pracovník, ale také např. hostující profesor, hostující odborný asistent nebo jiná osoba, která dočasně pracuje nebo provádí výzkum na UHK). Jako původce je v tomto výnosu společně označována také celá skupina spolupůvodců daného výsledku výzkumu a vývoje.

Spolupůvodce: jakákoliv fyzická osoba v pracovním poměru nebo jiném obdobném pracovněprávním vztahu k UHK, která se podílela na vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví ve stanoveném podílu, tzn. v případě, že se na vytvoření předmětu průmyslového vlastnictví podílelo více osob, případně také více organizací.

Nabyvatel: subjekt (fyzická nebo právnická osoba), který získá právo k duševnímu vlastnictví UHK na základě smlouvy uzavřené s UHK.

Duševní vlastnictví chráněné občanským zákoníkem7: duševní vlastnictví, které nelze chránit zápisem do určitého rejstříku a současně není ani autorským dílem, zahrnuje nezapsaná označení, obchodní tajemství, důvěrné informace, know-how.

Práva autorská8: zahrnují práva k dílům literárním, jiným uměleckým nebo vědeckým.

Autor: fyzická osoba, která dílo vytvořila; v případě díla souborného jako celku též fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala.

Autorské dílo (dílo): dílo literární, umělecké a vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Obvykle se jedná o díla literární, fotografická, audiovizuální, kinematografická, kartografická. Autorským dílem jsou také databáze a software.

Zaměstnanecké dílo: dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu k UHK. Za zaměstnanecké dílo se považuje i kolektivní dílo, tj. dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které

7 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění.

8 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v aktuálním znění.

je vytvářeno z podnětu a pod vedením UHK a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

Školní dílo: dílo, které student UHK vytvořil ke splnění studijních povinností. Za školní dílo se obdobně považuje rovněž dílo vytvořené účastníkem celoživotního vzdělávání.

Know-how: soubor poznatků, dovedností, zkušeností a zběhlostí výrobní, technické, provozní, obchodní, vědecké, výzkumné nebo jiné povahy, které nejsou všeobecně známé nebo dostupné, jsou podstatné, popsatelné (tzn., že existují v objektivně vnímatelné podobě) a jsou komerčně využitelné.

Obchodní tajemství9: tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí s univerzitou. Za obchodní tajemství se zejména považují projekty a výsledky výzkumu, vývoje, technického rozvoje, podnikatelský záměr, obchodní nebo výrobní plán, obchodní nebo reklamní strategie nebo další záměry; zásady cenotvorby včetně kalkulace cen a rozpočtování; zásady licenční politiky ve věcech práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, jakož i zásady jiné smluvní politiky; zásady bezpečnostní politiky ochrany majetku a osob, jakož i osobních údajů; přihláška předmětu průmyslového vlastnictví k zápisu do příslušného veřejného rejstříku včetně příloh a podkladů, jakož i jakákoliv související dokumentace či jiné informace, což se týká i doby před podáním takové přihlášky; konstrukční, technologická nebo jiná výrobně technická dokumentace, jako např. konstrukční výkres, kusovník, specifikace dílů, technologický postup, receptura apod.; vědecko-výzkumná, projektová, inženýrská, analytická nebo konzultační dokumentace; pevnostní a technologický výpočet strojního dílu nebo přístroje; prototyp, trojrozměrný model, vzorek nebo ukázka či zkouška služby; návod výroby výrobku nebo poskytování služeb; technická předloha nebo výkres výrobku či rozpis služeb; technická zpráva k výrobkům, službám, přístrojům, výsledkům vědy, výzkumu nebo vývoje včetně zprávy laboratorní a výsledky typizační a normalizační činnosti; podnikový vynález nebo jiné podnikové řešení, zaměstnanecký (podnikový) průmyslový vzor či jiný takový předmět průmyslového vlastnictví bez ohledu na jeho způsobilost k zápisu do příslušného rejstříku; zlepšovací návrh; zaměstnanecký počítačový program, fotografie nebo databáze či jiný předmět práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským včetně problémové analýzy, programové analýzy a jiné případné dokumentace a zdrojový text zaměstnaneckého počítačového programu.

9 § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění.

Transfer znalostí10: proces, jehož cílem je získávání shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech.

Licence: povolení nebo oprávnění k výkonu práva dílo užít ke všem, nebo jen k jednotlivým způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném.

Start up: za start up zpravidla označuje podnikatelský záměr, jenž se nachází alespoň ve stádiu nápadu, který má potenciál být zpeněžen a který se snaží inovativně řešit situaci na trhu či podnikatelský problém. Start up pak může být jakákoliv nově začínající společnost, především technologického zaměření, jež se snaží problémy řešit místně a časově inovativním způsobem.

Část II

Duševní vlastnictví UHK Článek 3

Nakládání s duševním vlastnictvím

1. UHK nakládá s výsledky výzkumu a vývoje dle níže popsaného postupu. Každý zaměstnanec, který v souvislosti s výkonem práce a platnou pracovní náplní vynalezne nové, nebo zlepší existující technické řešení, objeví nové skutečnosti, inovuje, vylepší pracovní postup, přístroj, nástroj, nebo se na vzniku takového výsledku podílí, je povinen postupovat dle postupu popsaného v článku 4 a je považován za původce. Kompetence a povinnosti jednotlivých účastníků procesu nakládání s výsledky výzkumu a vývoje jsou uvedeny v příloze č. 3 tohoto výnosu.

2. UHK nakládá s výsledky výzkumu a vývoje vůči třetím stranám (zejm. zadavatelům veřejných zakázek ve výzkumu a vývoji, podnikům a spolupracujícím organizacím) v souladu s evropskou11,12 a národní legislativní úpravou, hlavní zásady jsou uvedeny v příloze č. 5 tohoto výnosu.

Článek 4

Proces nakládání s duševním vlastnictvím

1. Původce má povinnost písemně oznámit vznik výsledku výzkumu a vývoje pověřenému pracovníkovi UHK a současně PTT, zároveň o této skutečnosti informuje přímého nadřízeného. Dále je původce povinen nejpozději do pěti dnů od prvního oznámení o výsledku výzkumu a vývoje vyplnit za asistence PTT a předat pověřenému zaměstnanci UHK úplně, výstižně a srozumitelně vyplněný formulář Oznámení o výsledku výzkumu a vývoje, který je přílohou č. 1 (dále jen „Oznámení“) tohoto výnosu.

2. Pověřený zaměstnanec UHK provede formální kontrolu Oznámení, v případě nutnosti pomůže původci odstranit nedostatky, potvrdí přijetí daného Oznámení a zapíše ho do Deníku nabídek duševního vlastnictví (dále jen

„Deník“), přičemž mu přidělí evidenční číslo a předá Oznámení na pracoviště transferu technologií (dále jen „PTT“).

11 Nařízení Evropské Komise č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné

s vnitřním trhem (uváděno obvykle jako Nařízení o blokových výjimkách, či Nařízení GBER).

3. Původce je povinen v případě potřeby doplnění Oznámení poskytovat PTT a pověřenému pracovníkovi UHK včasnou součinnost.

4. PTT navrhne prorektorovi pro tvůrčí činnost svolání a zároveň složení Hodnotící komise duševního vlastnictví (dále jen „Komise“). V případě odsouhlasení prorektor pro tvůrčí činnost následně Komisi svolá. Podklady pro jednání Komise připravuje PTT.

5. Komise posoudí kvality oznámeného výsledku a následně doporučí uplatnit či zamítnout práva k danému výsledku. V případě doporučení k uplatnění práv navrhne také vhodnou formu ochrany duševního vlastnictví a výši odměny původci za uplatnění práva. Svá doporučení a návrh předá rektorovi UHK k závěrečnému rozhodnutí.

6. Rektor UHK rozhodne, zda UHK uplatní práva k danému výsledku a o vhodné formě ochrany duševního vlastnictví. Rektor UHK, v případě uplatnění práva, pověří prorektora pro tvůrčí činnost UHK zahájením aktivit přípravy a provádění komercializace. V případě zlepšovacího návrhu je původci rozhodnutí rektora UHK oznámeno pověřeným zaměstnancem UHK nejpozději do 2 měsíců, v ostatních případech do tří měsíců od prvního oznámení vzniku výsledku dle odst. 1 tohoto článku. Pověřený zaměstnanec UHK dále provede o rozhodnutí rektora UHK zápis do Deníku.

7. PTT svolává Radu pro komercializaci (dále jen „Rada“). PTT připraví podklady pro jednání Rady obvykle formou komercializačního projektu. Rada je společným orgánem UHK a Fakultní nemocnice Hradec Králové (dále jen

„FN HK“).

8. Komercializační projekt je zpracován PTT zpravidla do 2 měsíců od okamžiku kladného rozhodnutí rektora o uplatnění práv k danému výsledku ve smyslu odst. 5 tohoto článku.

9. Návrh komercializačního projektu musí obsahovat zpravidla tyto informace:

- označení výsledku výzkumu (technologie, vynálezu, zlepšovacího návrhu, počítačového programu, databáze, atp.);

- zvolené způsoby právní ochrany výsledku nebo variantní způsoby právní ochrany a plánovaný způsob komerčního uplatnění;

- plánované kroky technického, tržního, obchodního charakteru pro plánované zvýšení hodnoty vědeckého výsledku pro komerční uplatnění (např. proof of concept activity, ověření poptávky na cílových trzích);

- časový a finanční plán vč. zdrojů krytí pro provedení výše uvedených kroků;

- věcný případně též termínovaný harmonogram dalšího postupu, jež obsahuje rozhodovací body typu „STOP/GO“;

- informace o spoluvlastnické struktuře, dříve použitých a plánovaných zdrojích financování a jejích podmínkách;

- přehled existujících smluvních vztahů a plánovaných smluv;

- podmínky spolupráce, uvažovaná zvýhodnění a jejich implikace do smluvních podmínek v případě úmyslu založit spin-off společnost.

10. V případě, že se plánuje založení spin-off společnosti, je povinnou přílohou komercializačního projektu podnikatelský záměr, jehož náležitosti jsou stanoveny v Příloze č. 6 tohoto výnosu.

11. V případech relevantních dotačních titulů je komercializační projekt nahrazen dokumentací vedenou ke speciálním projektům tohoto dotačního titulu.

12. Komercializační projekt schvaluje Rada pro komercializaci, která rovněž stanovuje postup a další parametry přípravy a provádění komercializace za odborné podpory PTT a dále řídí provádění komercializace v rámci svých kompetencí.

13. Komercializační projekt je aktualizován na základě podkladů od PTT či podnětů Rady pro komercializaci, zásadní změny musí být opětovně schváleny Radou pro komercializaci. Zásadní změnou se rozumí navýšení celkového rozpočtu komercializačního projektu o více než 15 %, prodloužení projektu o více než 30 % a změna tržního zacílení či parametrů zamýšleného produktu či služby o více než 30 %.

14. Konkrétní podmínky licenční smlouvy v rámci komercializace nejsou předmětem schvalování Radou pro komercializaci a jsou povinně připomínkovány pouze ze strany PTT a schvalovány rektorem UHK.

15. Rektor UHK průběžně na základě doporučení Rady rozhoduje o zásadních krocích a financování aktivit komercializace, případně o zastavení aktivit komercializace. V případě zastavení aktivit komercializace, pověří rektor UHK PTT projednáním podmínek a vypracováním cenové nabídky na převod a odprodej duševního vlastnictví původcům, projeví-li o tento převod zájem.

Článek 5 Autorské dílo

1. Univerzita Hradec Králové ke své činnosti využívá zejména díla literární a díla vědecká, fotografická, audiovizuální, kinematografická, kartografická; za dílo dle autorského práva je považován též počítačový program. Soubornými díly jsou např. sborníky, časopisy, výstavy, databáze, počítačové programy atd.

2. K autorským dílům je přistupováno dle obecných ustanovení zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem

autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v aktuálním znění (dále jen „autorský zákon“).

Článek 5a Zaměstnanecké dílo

1. Není-li sjednáno jinak, UHK jako zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či obdobného vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora.

2. Výkon majetkových práv k zaměstnaneckému dílu spočívá v následujícím:

- UHK může dílo zveřejnit, upravit, zpracovat včetně překladu, spojit s jiným dílem, zařadit do díla souborného i uvádět na veřejnost pod jménem UHK.

- UHK může udělit licenci s i bez práva sublicence jiným subjektům.

- Dále může dokončit nehotové zaměstnanecké dílo pro případ, že bude autor i po písemné výzvě k dodatečnému plnění v prodlení s vytvořením/dokončením zaměstnaneckého díla, anebo zanikne-li jeho závazek dokončit takové dílo pro nemožnost plnění nebo smrtí.

- Autor zaměstnaneckého díla má vůči UHK právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu.

- Úpravu vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dle bodu 1. až 3. tohoto článku lze smlouvou sjednat odchylně, tj. např., že zaměstnanec- autor může dílo vydat vlastním nákladem nebo zaměstnavatel poskytne zaměstnanci-autorovi licenci s právem poskytovatele podlicence apod.

- Pokud UHK majetková práva k zaměstnaneckému dílu nevykonává vůbec, nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požádat, aby mu zaměstnavatel udělil licenci za obvyklých podmínek, pokud na straně zaměstnavatele neexistuje závažný důvod pro její odmítnutí.

3. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.

4. Práva a povinnosti plynoucí UHK jako zaměstnavateli ve vztahu k zaměstnaneckému dílu zůstávají skončením pracovněprávního či obdobného vztahu zaměstnance k zaměstnavateli nedotčena.

Článek 5b Školní dílo

1. Školním dílem je dílo požívající ochranu autorského zákona vytvořené studentem ke splnění jeho studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu k UHK. Jedná se zejména o práce diplomové, bakalářské, disertační, seminární a obdobné, počítačové programy apod.

2. K přechodu majetkových práv na UHK přímo ze zákona nedochází s výjimkou práv vyplývajících dle zvláštního právního předpisu (§ 47b zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů).13

3. UHK má ze zákona právo užít školní dílo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě.

4. UHK má právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla za obvyklých podmínek.

5. Odpírá-li student-autor bez závažného důvodu udělit svolení k užívání díla (poskytnout licenci), může se UHK domáhat u soudu, který může svým rozhodnutím nahradit chybějící projev vůle autora.

6. Pokud nedojde mezi UHK a studentem-autorem k jiné dohodě, může student- autor své dílo užívat nebo poskytnout licenci někomu jinému. Nesmí to však být v rozporu s oprávněnými zájmy UHK.

7. Jestliže studentu-autorovi školního díla vzniknou z užívání díla či poskytnutí licence příjmy, je UHK oprávněna požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které jí vznikly na vytvoření díla.

Článek 6

Ocenění duševního vlastnictví

1. Podmínkou pro zařazení duševního vlastnictví do účetní evidence jsou následující tři nezbytné úkony: a) uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání, b) rozhodnutí rektora UHK o tom, že bude daný majetek určen k obchodování a c) jeho ocenění.

2. PTT zajistí ocenění duševního vlastnictví ve spolupráci s ekonomickým úsekem UHK.

3. Veškeré duševní vlastnictví vzniklé na UHK, které je určeno k obchodování, musí být na základě ocenění zaneseno v souladu s příslušnými pravidly do účetní evidence nehmotného majetku UHK. Za tímto účelem PTT zajistí předání veškerých potřebných podkladů ekonomickému úseku UHK.

13 viz rovněž Řád pro nakládání s bakalářskými, diplomovými, rigorózními, dizertačními a habili- tačními pracemi na UHK (Rektorský výnos č. 13/2017).

Článek 7 Odměna původce

1. Původce, na jehož duševní vlastnictví uplatnila UHK právo, má nárok na přiměřenou odměnu. Minimální výše odměny v případě patentovaného vynálezu je stanovena na 10000 Kč, v ostatních případech chráněných předmětů průmyslového vlastnictví se částka pohybuje od 1000 Kč do 10000 Kč a o její výši rozhoduje rektor. Odměna zohledňuje výši majitelského podílu a rozdělí se mezi případné spolupůvodce dle mentálního podílu duševního vkladu jednotlivých spolupůvodců.

2. Předmětem odměny dle odst. 1 nejsou autorská díla umělecká, literární a vědecká, která nemají komerční potenciál, typicky vědecké články, příspěvky do sborníků, postery na konference, monografie či jiné publikace. K těmto dílům je přistupováno dle ustanovení zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.

3. Původci náleží další odměna z uzavřené licenční smlouvy nebo z prodeje duševního vlastnictví. O průběhu případné komercializace bude PTT pravidelně informovat prorektora pro tvůrčí činnost.

4. Odměny plynoucí z licenční smlouvy nebo z prodeje duševního vlastnictví jsou pak původci vyplaceny bez zbytečného prodlení po převedení plateb od obchodního partnera na účet UHK.

5. Výpočet výše odměny z čistého výnosu z uzavřené licenční smlouvy či z prodeje duševního vlastnictví stanovuje tabulka uvedená v příloze č. 2 tohoto výnosu. Odměna se rozdělí mezi spolupůvodce dle podílu duševního vkladu jednotlivých spolupůvodců.

6. Čistým výnosem je (pro účely tohoto výnosu) příjem UHK plynoucí z daného předmětu duševního vlastnictví upravený o přímé náklady na komercializaci (zajištění formální a smluvní ochrany, právní služby, obchodní a marketingové analýzy a služby, rešerše, řízení a realizaci aktivit komercializace atp.).

7. Část čistého výnosu UHK, tj. čistého výnosu po odečtení odměny původce dle odstavců 5. a 6. tohoto článku, bude vyčleněna pro účely krytí výdajů na zajištění vhodné patentové ochrany, její udržování a přípravu a realizaci aktivit komercializace dalších výsledků výzkumu a vývoje. Nestanoví-li rektor UHK jinak, bude čistý výnos UHK rozdělen tak, že 15 % připadne fakultě nebo samostatnému oddělení, které se na vzniku výsledku podílelo a zbývající část bude využita k financování orientovaného výzkumu a vývoje či inovací, zejména pak ke komercializaci výsledků výzkumu a vývoje a inovací. Na cílené využívání výsledků výzkumu prostřednictvím transferu technologií je

zpravidla vyčleněno alespoň 40 % z čistého výnosu UHK. Pro rozdělené části čistého výnosu UHK dle tohoto odstavce platí, že musí být využity pouze k hlavní činnosti UHK.

Článek 8

Ochrana informací o duševním vlastnictví

1. Veškeré informace o duševním vlastnictví jsou považovány za obchodní tajemství a důvěrné. Oznámení o výsledcích výzkumu a vývoje, zápisy z jednání Komise, doporučení Komise, posudek PTT jsou považovány za obchodní tajemství a důvěrné.

2. Třetím osobám mohou být související informace, celé dokumenty či jejich části sdělovány pouze tehdy, je-li jejich ochrana smluvně zajištěna.

3. Komise po dohodě s původcem může formou písemného zápisu podepsaného členy komise a původcem rozhodnout o jiném způsobu nakládání s uvedenými dokumenty a informacemi.

4. Zaměstnanci, kteří se účastní vědecké práce, výzkumu a vývoje, jsou poučeni svým nadřízeným o povinnostech vyplývajících ze zákonné úpravy ochrany duševního vlastnictví a obchodního tajemství UHK, souvisejících s vytvořením vynálezu či obdobného inovativního řešení a možných následcích porušení zákonných povinností zaměstnance. Poučení zaměstnanci stvrdí podpisem, že byli seznámeni s nejdůležitějšími souvisejícími ustanoveními občanského zákoníku, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích a zákoníku práce. Takto podepsané Poučení zaměstnance, který se účastní vědy a výzkumu („Poučení“), je přiloženo k uzavřené pracovní smlouvě. Uvedené Poučení je přílohou č. 4 tohoto výnosu.

Článek 9 Závěrečná ustanovení

Tento výnos nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu. Rektorský výnos č. 6/2015 se zrušuje.

V Hradci Králové dne 28. března 2018 xxxx. Xxx. Xxxxx Xxxx, Ph.D., v.r.

Přílohy

Příloha č. 1: Oznámení o výsledku výzkumu a vývoje

Příloha č. 2: Výše podílu na výnosu plynoucího z výzkumu a vývoje

Příloha č. 3: Kompetence a povinnosti účastníků procesu nakládání s výsledky výzkumu a vývoje

Příloha č. 4: Poučení zaměstnance, který se účastní vědy a výzkumu Příloha č. 5: Nakládání s výsledky výzkumu a vývoje vůči třetím stranám Příloha č. 6: Osnova podnikatelského záměru

OZNÁMENÍ O VÝSLEDKU VÝZKUMU A VÝVOJE
	Vyplní původce	Poznámky PTT
1. Název výsledku
2. Obor výsledku
3. Původce a spolupůvodci, podíl duševního vkladu každého spolupůvodce
4. Kontaktní osoba oprávněná jednat za spolupůvodce
5. Popis výsledku
6. Popis provedené výzkumné a vědecké práce na výsledku včetně informací o čase a místě dosažení výsledku
7. Výhody výsledku oproti dosavadnímu stavu
8. Nevýhody výsledku oproti dosavadnímu stavu
9. Potenciální využití (oblasti, subjekty zájmu, poptávka)
10. Způsob a doba zveřejnění výsledku
11. Prokázání novosti
12. Připravenost k použití (kroky, které je třeba učinit k užití v praxi, popis navazujícího výzkumu a vývoje)
13. Navrhovaný způsob ochrany či smluvního využití a znaky nového

řešení, které mají být chráněny či využívány

14. Související projekt (pokud byla poskytnuta dotace či podpora)

15. Přikládané podpůrné materiály (texty, kresby, grafy, výkresy, data

o výkonu, zprávy, dohoda mezi spolupůvodci)

16. Podoba a místo uložení dokumentace výsledku

Xxxxx a podpis předávajícího:

Xxxxx a podpis přebírajícího:

Datum projednání Komisí:

Datum vyjádření rektora:

Vyjádření rektora: Uplatnit/Neuplatnit právo na duševní vlastnictví

VÝŠE PODÍLU NA VÝNOSU PLYNOUCÍHO Z VÝZKUMU A VÝVOJE
	UHK	Původce
Podíl na čistém výnosu*	10 %	90 %**
* Čistým výnosem je (pro účely této směrnice) příjem UHK plynoucí z daného předmětu duševního vlastnictví upravený o přímé náklady na komercializaci (zajištění formální a smluvní ochrany, právní služby, obchodní a marketingové analýzy a služby, rešerše, řízení a realizaci aktivit komercializace atp.) ** Tento podíl náleží přímo původci za předpokladu, že se po dohodě s původcem nerozhodne rektor UHK jinak.

KOMPETENTCE A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PROCESU NAKLÁDÁNÍ S VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE

Prorektor pro tvůrčí činnost

1. Činnosti spojené s ochranou duševního vlastnictví na UHK spadají do kompetence prorektora pro tvůrčí činnost, aniž by tím byly dotčeny povinnosti ostatních osob stanovené právními předpisy.

2. Prorektor pro tvůrčí činnost jmenuje hodnotící komisi duševního vlastnictví (dále jen „Komise“).

Pracoviště transferu technologií

3. Výkonným pracovištěm, jež zajišťuje ochranu duševního vlastnictví a provádění všech určených aktivit nezbytných pro celý proces komercializace, se stanovuje pracoviště transferu technologií (dále jen

„PTT“), jehož působnost je blíže vymezena řídícím aktem rektora.

4. PTT zejména provádí evidenci informací o duševním vlastnictví, příjem, analýzu a vyhodnocení duševního vlastnictví a sestavuje doporučení vhodného způsobu ochrany Komisi. PTT dále provádí sestavování konkrétních analýz, plánů, doporučení, navrhuje vhodný způsob komercializace výsledků výzkumu a vývoje, určuje finanční plán, termíny, hlavní milníky cílených aktivit a sestavuje reporty komercializace pro Radu. PTT navrhuje a doporučuje Komisi, Radě a rektorovi UHK vhodné zdroje krytí a financování ochrany duševního vlastnictví a aktivit komercializace. Následně – na základě pověření Rady a Komise – provádí samotné stanovené úkony vedoucí k ochraně a komerčnímu využití duševního vlastnictví, jejich řízení a monitorování. PTT spolupracuje s pověřeným zaměstnancem UHK. PTT průběžně informuje prorektora pro tvůrčí činnost.

Pověřený zaměstnanec UHK – administrativní evidence

5. Pověřený zaměstnanec UHK zajišťuje interní evidenci předmětů duševního vlastnictví na UHK. Vede Deník nabídek duševního vlastnictví (dále jen

„Deník“) a přiděluje evidenční číslo každému předanému Oznámení (viz čl. výše). Spolupracuje s PTT při ochraně a komercializaci výsledků výzkumu a vývoje. Pověřený zaměstnanec předává informace o Oznámených výsledcích vedoucímu ekonomického úseku UHK a zabezpečuje administrativní práce ve spolupráci s původcem, vedoucím pracoviště a Komisí, vede centrální evidenci předmětů průmyslového vlastnictví, zabezpečuje administrativní činnost související s vynálezeckou

a zlepšovatelskou činností na univerzitě, ve spolupráci s PTT zajišťuje za univerzitu řízení o předmětu průmyslového vlastnictví podáním přihlášky k zápisu do příslušného rejstříku, ve spolupráci s PTT zajišťuje ochranu a využívání předmětů průmyslového vlastnictví vůči třetím osobám.

6. Všichni pověření a zapojení zaměstnanci UHK musí podepsat Dohodu o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití.

7. Pověřený zaměstnanec UHK sděluje rozhodnutí rektora původcům.

Oddělení projektů a tvůrčí činnosti

8. Oddělení projektů a tvůrčí činnosti („OPTČ“) se po předchozí dohodě s PTT spolupodílí na nabídce využití předmětu průmyslového vlastnictví pro vědecké a nekomerční účely dalším pracovištím UHK, přičemž je oprávněno předávat dalším pracovištím UHK informace pouze o užitných vlastnostech předmětu průmyslového vlastnictví (ne technické provedení), a to způsobem a v rozsahu neporušujícím požadavky Dohody o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití, kterou jsou všichni pověření a zapojení zaměstnanci UHK povinni uzavřít.

9. OPTČ nabízí ke komerčnímu využití chráněný a zveřejněný předmět průmyslového vlastnictví dalším subjektům mimo UHK, v takovém případě koordinuje svoji činnost s PTT.

10. Všichni zaměstnanci OPTČ musí podepsat Dohodu o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití.

Hodnotící komise duševního vlastnictví

11. Komise posuzuje výsledky výzkumu a vývoje z hlediska významu pro UHK a navrhuje vhodnou formu ochrany duševního vlastnictví, nebo navrhne neuplatnit práva k příslušnému výsledku, nebo rozhodnout o uplatnění práv, ale výsledek zpracovávat a rozvíjet bez právní ochrany (obchodní tajemství, know-how atp.). Komise dále navrhuje výši odměny pro původce za uplatnění práva k příslušnému výsledku. Komise má povinnost sestavit návrh do 70 dnů od předání kompletního Oznámení o výsledku výzkumu a vývoje. Komise předává návrh rektorovi UHK prostřednictvím PTT.

12. Komise má tyto stálé členy: prorektora pro tvůrčí činnost UHK, proděkany fakult UHK pověřené řízením vědecké činnosti a vedoucího PTT. Další členy jmenuje prorektor pro tvůrčí činnost, obvykle vedoucího katedry, kde související výzkumná činnost probíhá, garanta oboru, určeného specialistu PTT a další odborníky na danou problematiku.

13. Všichni členové Komise uzavřou s UHK Dohodu o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití.

Rada pro komercializaci

14. Rada stanovuje a doporučuje přijetí, pokračování a ukončení komercializace a schvaluje využití finančních prostředků na určené aktivity.

15. Rada má sedm členů, z toho tři stálé členy: prorektora pro tvůrčí činnost UHK (který může být na základě pověření zastoupen jiným pracovníkem UHK – v tom případě se na něj vztahuje povinnost stanovená níže v odst. 17 a 18), náměstka ředitele pro strategické řízení a rozvoj Fakultní nemocnice Hradec Králové a vedoucího CTBT. Další členy jmenuje rektor UHK, a to vždy tak, že alespoň 50 % všech členů s hlasovacím právem tvoří zástupci aplikační sféry a finanční sféry, obvykle z oborově příbuzných technologických a výrobních firem a potenciálních investorů.

16. Vedoucí CTBT nemá hlasovací právo, ostatní členové Rady mají po jednom hlasu.

17. Všichni členové Rady uzavřou s UHK Dohodu o mlčenlivosti, ochraně informací a zákazu jejich zneužití.

18. Každý člen Rady poté, co mu jsou sděleny informace o konkrétním řešeném výsledku výzkumu nebo kdykoliv následně, svědomitě zváží, zda je schopen působit jako nezávislý a nepodjatý člen komise. V případě, že je některý člen podjatý k určitému výsledku výzkumu, je povinen toto neprodleně oznámit ostatním členům Rady a v daném konkrétním případě a od okamžiku, kdy se tento člen cítí podjatý, může k řešenému výsledku pouze poskytovat doplňující informace, nesmí se však účastnit rozhodování a hlasování o tomto řešeném výsledku.

19. Rada je svolávána ad hoc k posouzení nových výsledků výzkumu, k rozhodování o klíčových úkonech prováděných PTT a jednou ročně za účelem posouzení udržování či upuštění od udržování udělených patentů, užitných a průmyslových vzorů, ochranných známek atp. – s ohledem na komerční využití a získávání finančních prostředků za ohodnocení bodů z vědecké činnosti (RIV). Ad hoc zasedání jsou přednostně prováděna formou elektronické komunikace.

Rektor UHK

20. Rektor UHK schvaluje vhodnou formu ochrany duševního vlastnictví na základě návrhu Komise. Rektor UHK má povinnost se k návrhu vyjádřit písemně do 3 měsíců od potvrzení přijetí kompletního Oznámení o výsledku výzkumu a vývoje. V případě, že rektor UHK rozhodne

o uplatnění práva na výsledek výzkumu a vývoje a rozhodne o zajištění jakékoliv formy právní ochrany, potom je tento majetek od okamžiku

uplatnění práva určen k obchodování, pro účely ocenění a dalšího nakládání s duševním vlastnictvím.

21. Rektor UHK schvaluje zahájení, ukončení, postup, rozpočet a další parametry postupu komercializace na základě návrhu Rady.

22. Rektor UHK stanoví zdroje krytí výdajů spojených s právními úkony při řešení ochrany duševního vlastnictví, s podáním přihlášky a následnými správními a udržovacími poplatky na zajištění zvolené ochrany vytvořeného duševního vlastnictví.

23. Rektor UHK stanoví zdroje krytí výdajů k provádění aktivit komercializace a přípravy komercializace (vč. aktivit ve fázi ověřování a zvyšování komerčního významu výsledku výzkumu).

24. Rektor UHK jmenuje Xxxx pro komercializaci (dále jen „Radu“) na základě společného návrhu prorektora pro tvůrčí činnost UHK a náměstka pro strategické řízení a rozvoj FN HK.

Původce, autor

25. Původce je povinen neprodleně písemně oznámit výsledky své výzkumné, vývojové či inovační činnosti, o kterých usuzuje, že mají potenciál komerčního využití a splňují podmínky stanovené zákonem pro některý z typů ochrany (vynález, užitný vzor, průmyslový vzor, biotechnologický vynález, obchodní tajemství. Stručný popis je uveden v článku 2 Definice pojmů) duševního vlastnictví PTT. Oznámení provede písemně. Pokud oznámení neprovede prostřednictvím vzorového formuláře – přílohy č. 1 tohoto výnosu, je povinen tento vzorový formulář předat pověřenému pracovníkovi UHK nejpozději do pěti dnů od prvního oznámení vzniku výsledku.

26. Původce je povinen zachovávat důsledně zásady mlčenlivosti stanovené tímto výnosem v článku 9. Výsledek výzkumu a vývoje je považován za součást obchodního tajemství UHK a za utajovanou skutečnost. Do rozhodnutí rektora o dalším postupu (resp. do podání žádosti o patent či o obdobnou právní ochranu dosaženého výsledku) nesmí původce ani jiná

o výsledku informovaná osoba zveřejnit či předat související informace jiným osobám, které nejsou vázány v dané věci mlčenlivostí. Původce může v omezeném rozsahu (po konzultaci s PTT) informovat o rámcových přínosech výsledku, nesmí však informovat o jeho technických parametrech, složení, výrobních postupech atp. bez výslovného souhlasu PTT.

27. Oznámení a podklady musí obsahovat zejména název předmětu průmyslového vlastnictví, jeho popis, obor, kterého se týká, vysvětlení podstaty, výhody či nevýhody oproti dosavadnímu stavu, příklady

uskutečnění, prokázání novosti a využitelnosti daného předmětu, v čem spočívala zaměstnancova činnost, jejímž výsledkem je daný předmět průmyslového vlastnictví, a možné návrhy smluvního využití výsledků činnosti.

28. Původce je povinen na vyžádání PTT nebo prorektora pro tvůrčí činnost s pracovníky tohoto centra aktivně a účelně spolupracovat v průběhu analýzy předloženého výsledku, v průběhu zabezpečování ochrany průmyslového vlastnictví a při využívání předmětu chráněného duševního vlastnictví.

29. V případě, že si pracoviště původce nebo původce výslovně vyžádá spolupráci s externím patentovým zástupcem nad rámec doporučení PTT, podílí se toto pracoviště nebo původce na nákladech na patentového zástupce částkou 80 % celkových nákladů fakturovaných patentovým zástupcem.

Právník UHK

30. Právník UHK poskytne na vyžádání podrobnější výklad autorského zákona, zákonů vztahujících se k průmyslovým právům, občanského zákoníku, případně připraví licenční smlouvy, nebo smlouvy na vytvoření díla na objednávku či další související smlouvy.

Vedoucí zaměstnanci UHK

31. Všichni vedoucí zaměstnanci UHK jsou povinni zajistit v rámci pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti, dohod o provedení práce nebo jiným způsobem (např. popisem pracovní náplně, písemným pokynem nebo zadáním úkolu) schopnost zaměstnavatele prokázat a doložit, že vznikající díla a předměty duševního vlastnictví jsou zaměstnanecká díla, popř. podnikové vynálezy, tj. díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, a že zaměstnanec plnil takové tvůrčí úkoly.

32. U zaměstnanců, kteří nemají popis pracovní činnosti a z pracovní smlouvy tvůrčí činnost výslovně nevyplývá, lze uplatňovat práva zaměstnavatele k jimi vyhotoveným dílům pouze v případě, že jim takový úkol byl uložen písemným pokynem nadřízeného zaměstnance. V případě pochybnosti, zda lze takový úkol uložit nadřízeným zaměstnancem, je oprávněn rozhodnout zaměstnanec oprávněný k uzavírání pracovních smluv (rektor, děkan, kvestor). Vedoucí zaměstnanci jsou povinni tuto situaci konzultovat s pracovníky oprávněnými k uzavírání pracovních smluv.

33. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni sledovat vznik zaměstnaneckých děl na jimi řízených pracovištích UHK a dbát, aby byla vůči nim řádně vykonávána majetková práva. Pokud UHK majetková práva k zaměstnaneckému dílu

nevykonává vůbec, nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požádat, aby mu zaměstnavatel udělil licenci za obvyklých podmínek, pokud na straně zaměstnavatele neexistuje závažný důvod pro její odmítnutí.

34. Vedoucí zaměstnanec pracovníka, který se účastní vědy a výzkumu, je povinen poučit takového pracovníka o povinnostech vyplývajících ze zákonné úpravy ochrany duševního vlastnictví a obchodního tajemství UHK a souvisejících s vytvořením vynálezu či obdobného inovativního řešení a o možných následcích porušení zákonných povinností zaměstnance. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby poučený zaměstnanec podepsal písemné Poučení, jež je přílohou č. 4 tohoto rektorského výnosu a zajistí zařazení tohoto Poučení do složky zaměstnance k pracovní smlouvě na personálním oddělení.

POUČENÍ ZAMĚSTNANCE, KTERÝ SE ÚČASTNÍ VĚDY A VÝZKUMU

Zaměstnanec, [jméno, příjmení, tituly], bytem/bydlištěm [adresa trvalého bydliště], byl seznámen s obsahem poučení a rozumí následujícím ustanovením zákonné úpravy povinností zaměstnanců ve vztahu k duševnímu vlastnictví Univerzity Hradec Králové (dále jen „UHK“), ochraně obchodního tajemství UHK a jeho smluvních partnerů, a se souvisejícími dopady případného porušení níže uvedených zákonných ustanovení:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

1. definuje v § 504 termín obchodní tajemství:

„Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“

2. dále v § 2985 uvádí, co je považováno za porušení obchodního tajemství:

„Porušením obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl

a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo

b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.“

Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích

3. stanovuje v § 9 povinnosti původce ve vztahu k zaměstnavateli:

„(1) Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen pracovní poměr) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.

(2) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu.“

(Obdobná povinnost platí i pro průmyslové vzory a užitné vzory, dle zákonů č. 478/1992 Sb. a 207/2000 Sb.)

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

4. stanovuje v bodu b) odstavce (1) § 55 možnost zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr:

„porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“

5. podle ustanovení § 250 odst. 1:

„Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“

6. podle ustanovení § 257:

„Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně.“

V Hradci Králové, dne [datum] Svým podpisem stvrzuji, že jsem byl s obsahem poučení seznámen a rozumím mu.

……………………..……………. ……………………..…………….

[Jméno nadřízeného zaměstnance] [Jméno poučeného zaměstnance]

Nadřízený poučeného zaměstnance Poučený zaměstnanec

NAKLÁDÁNÍ S VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE VŮČI TŘETÍM STRANÁM

Veřejné zakázky ve výzkumu a vývoji

1. Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele výukou nebo veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě.

2. Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, potom UHK, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení poskytnout poskytovateli neomezený bezplatný přístup k tomuto výsledku a nediskriminační přístup třetím stranám za tržních podmínek. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.

Ostatní výsledky ve výzkumu a vývoji

3. Práva k výsledkům činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, která není veřejnou zakázkou, patří UHK, nebo je ve společném vlastnictví spolupracujících organizací, jež výsledky ve spolupráci s UHK společně vytvořily.

4. Pro využití výsledků, s výjimkou ustanovení podle odstavců 1 a 2, platí, že:

a. je-li UHK příjemcem podpory z veřejných zdrojů a má-li výlučná práva k výsledku plně financovaného z veřejných prostředků, je využití výsledků možné pouze výukou, veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transferem znalostí,

b. je-li příjemcem účelové podpory projektu podnik spolu s UHK, coby výzkumnou organizací, pak:

i. výsledky této spolupráce, které nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, mohou být volně šířeny a práva k výsledkům vycházejícím z činnosti UHK plně náleží těmto subjektům, nebo

ii. jakákoliv práva k výsledkům projektu, jakož i související přístupová práva náleží všem spolupracujícím subjektům v míře odpovídající rozsahu jejich účasti na řešení projektu, nebo

UHK obdrží od spolupracujícího podniku náhradu odpovídající tržním cenám za práva k výsledkům projektu, jež vznikla v důsledku její činnosti a jsou postoupena spolupracujícímu podniku, nebo k nim získal tento podnik přístupová práva. Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele výukou nebo veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě.

Osnova podnikatelského záměru

1. Jméno a příjmení/název předkladatele, trvalé bydliště/sídlo předkladatele/sídlo firmy, IČO (pokud bylo přiděleno).

2. Název projektu – zaměření projektu a jeho očekávaný výsledek.

3. Právní forma, předmět podnikání, stručný popis historie firmy (pokud existuje).

4. Hlavní záměr projektu – shrnutí

- poslání, cíle, jedinečnost produktu/služby a její ochrana, konkurenční výhoda, cílové zákaznické segmenty a jejich velikost, tým, finanční cíle, výše potřebné počáteční investice a potenciální zisk.

5. Popis produktů/služby

- stručný popis produktů/služby, popis výhod, potřeby zákazníků produkt/služba, které řeší, v čem je jeho jedinečnost, inovativnost, přidaná hodnota pro zákazníka, jakým způsobem bude stanovena cena.

6. Prodejní a marketingová strategie

- popište rozsah trhu, analýzu a prognózu poptávky po produktu/službě,

- základní charakteristika zákazníků,

- jaká bude citlivost poptávky na cenu a ceny na poptávku,

- kdo je vaše konkurence, hlavní konkurenti, síla konkurence, jakou část trhu mají obsazenou, přednosti a nevýhody konkurenčních produktů/služeb, jak se budete od konkurence odlišovat,

- způsob uvedení produktu/služby na trhu, jakým způsobem budete produkt/službu distribuovat, jaký distribuční kanál využijete, jaké objemy prodeje hodláte využít přes jednotlivé distribuční kanály,

- jak budete řešit poprodejní servis,

- způsob propagace, jak zaujmete zákazníka, jak budete své výrobky/služby propagovat, jak budete kontaktovat zákazníky, jak načasujete jednotlivé aktivity a s jakým rozpočtem, jaké marketingové komunikační kanály budete používat (jaká reklama a kde, firemní dokumentace, firemní značky, loga, slogany, public relations, tiskové zprávy, internet...).

7. Personální zajištění

- současné složení vašeho týmu, jeho odbornost, zkušenost, motivace,

- nedostatky vašeho týmu – jaké zkušenosti, znalosti a dovednosti vašemu týmu zatím scházejí, jak navrhujete tento problém řešit,

- způsob řízení projektu,

- kvalifikační a odborné požadavky na zaměstnance nutné pro realizaci projektu a odhad jejich počtu, způsob náboru pracovní síly, míra využití místní pracovní síly,

- výše osobních nákladů.

8. Technické a prostorové zajištění projektu

- dodavatelé (obor, umístění),

- jaký bude výrobní proces, co vše bude k zajištění výroby potřeba a finanční náročnost (pokud je to relevantní),

- kde bude projekt prostorově umístěn (vlastní prostory, pronájem) a kolik budou prostory stát,

- bude potřeba další výzkum a vývoj, pokud ano, jak bude časově a finančně náročný,

- jaká je právní ochrana vašeho výrobku/služby.

9. Harmonogram realizace projektu

- milníky projektu, jaké cíle mají být dosažené v čase a co to znamená v oblasti financí, výroby, propagace, prodeje, náboru lidí,

- vize firmy v budoucích 3 letech.

10. Rozpočet projektu, finanční nároky a zajištění projektu

- jaké budou Vaše náklady před spuštěním projektu (převážně náklad na pořízení strojů, přípravné práce), náklady během fungování projektu (provozní náklady fixní a variabilní); ideální je zpracování položkového přehledu v tabulce,

- jaký bude předpoklad výnosů (odhad tržeb, struktura tržeb) na první, druhý a třetí rok,

- cash-flow (pohyb příjmů a výdajů, jejich nerovnoměrnost v čase),

- bod zvratu,

- finanční zajištění projektu (zdroj potřebných finančních prostředků).

11. Závěrečné shrnutí – SWOT analýza projektu

- Silné stránky projektu (a jak jich využít).

- Slabé stránky projektu (a jak je řešit).

- Příležitosti (a jak jich využít).

- Hrozby (a jak se s nimi vypořádat).