OBSAH
Co potřebujete vědět o Lisabonské smlouvě
Odbor informování
o evropských záležitoPech Úĭadu vlády ČR
2
OBSAH
Stručně o lisabonské smlouvě
6 Situace pĭed podpisem Lisabonské smlouvy
7 Lisabonská smlouva
7 Co pĭináší smlouva nového?
10 Ratifikace Lisabonské smlouvy
Xxxxxx a odpovědi
12 Zakládá Lisabonská smlouva evropský federální Pát?
12 Je podle Lisabonské smlouvy evropské právo
„nadĭazeno“ právu vnitroPátnímu?
13 Bude mít EU v pĭípadě pĭijetí Lisabonské smlouvy skutečně „evropského prezidenta“?
14 Oslabí pĭijetí Lisabonské smlouvy suverenitu ČR?
14 Povede Lisabonská smlouva k dalšímu pĭesunu rozhodovacích pravomocí do Bruselu?
15 Pĭijde ČR po vPupu Lisabonské smlouvy v platnoP o „svého“ eurokomisaĭe?
16 Jak je to s vahou hlasu ČR v EU? Nebude
v pĭípadě pĭijetí Lisabonské smlouvy oslabena?
17 Může pĭijetí Lisabonské smlouvy véP ke zrušení Benešových dekretů?
17 Neoslabuje smlouva nezávisloP zahraniční politiky členských Pátů?
18 Bude na základě Lisabonské smlouvy vytvoĭena evropská armáda?
18 Jak ovlivní Lisabonská smlouva proces dalšího rozšiĭování EU?
19 Zavádí Lisabonská smlouva oficiální symboly EU (vlajka, hymna…)?
3
OBSAH
19 Zavádí Lisabonská smlouva občanPví EU?
20 Mění Lisabonská smlouva poPavení vnitroPátních parlamentů?
20 Může Lisabonská smlouva nějakým způsobem pĭi ět k posílení bezpečnoPi a vymáhání práva?
20 Co je to doložka solidarity obsažená v Lisabonské smlouvě?
21 Je na základě Lisabonské smlouvy možné z EU vyPoupit?
21 Proč není smlouva čitelnější?
22 Proč neodsouhlasili pĭijetí Lisabonské smlouvy v Irsku? Jaké tam měli důvody, co se jim nelíbilo?
22 Proč je Irsko nuceno k opakování referenda? Proč nezačnou pĭedPavitelé členských Pátů rovnou jednat o novém dokumentu?
23 Pokud si Irsko prosadí změny dle svých požadavků, bude pak probíhat nová ratifikace dokumentu? Nebude to potom zase vadit oPatním Pátům? Nevznesou vlaPní požadavky a doplňky?
24 Kde a jak získám výtisk Lisabonské smlouvy?
24 Kolik Pátů již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu?
4
SLOVO ÚVODEM
Vážení občané,
Lisabonská smlouva se v těchto měsících Pala jed- ním z důležitých témat veĭejné diskuse: v České republice vrcholí proces ratifikace, Irsko zvažuje pĭípravu druhého referenda. Je proto pravý čas, abychom informační publikací „Lisabonská smlou- va – co o ní potĭebujete vědět“ odpověděli na otáz- ky, které si v souvisloPi s Lisabonskou smlouvou kladete.
Poté, co dal ÚPavní soud svým verdiktem v liPo- padu minulého roku „Lisabonu“ zelenou a Posla- necká sněmovna vyslovila letos v únoru souhlas s ratifikací, probíhá nyní ve Sněmovně a Senátu debata o podobě tzv. vázaného mandátu, který uloží vládě, aby žádala Parlament o svolení pĭi pĭesunu pravomocí mezi „Prahou“ a „Bruselem“. Až bude vázaný mandát schválen a demokratické kontrole Parlamentu tak bude učiněno zadoP, může být ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR dokončena. Vláda se v otázce posílení pravomocí vnitroPát- ních parlamentů intenzivně angažovala již během vyjednávání konečné podoby Lisabonské smlouvy. Její schválení poskytne parlamentům jednotlivých evropských zemí efektivnější možnoPi, jak na- pĭíklad blokovat opatĭení, o kterých nepĭísluší rozhodovat Evropské unii. Bude to nejen záruka zachování naší svrchovanoPi, ale také důležitý krok k posílení demokratických principů v evropském rozhodovacím procesu.
5
SLOVO ÚVODEM
Na evropské úrovni máme jako pĭedsednická země za úkol pĭipravit do června 2009 právní záruky, které si vyžádalo Irsko v oblaPi rodinného práva, daní či neutrality. Ty jsou nezbytnou podmínkou, aby mohla v pĭípadě pozitivního výsledku druhého irského referenda vPoupit Lisabonská smlouva v Evropě v platnoP. Jde o komplexní problém: konečná podoba těchto garancí musí totiž zohled- ňovat nejen irské požadavky, ale musí být pĭijatelná také pro oPatní členské Páty.
Lisabonská smlouva pĭedPavuje kompromis, vzešlý z intenzivního vyjednávaní 27 členských Pátů – a už proto není zrovna jednoduché ji číP a plně se v ní orientovat. Bude-li ú ěšně završen ratifikační proces ve všech členských zemích, začne smlouva od roku 2010 určovat v Evropě pravidla hry. Tato pravidla se však netýkají jen vlád členských Pátů a vnitroPátních parlamentů. O dalším směĭování integrace olurozhodují proPĭedniRvím voleb do Evropského parlamentu, které nás čekají le- tos v červnu, také občané. I proto Vám – kteĭí
olu s námi nesete demokratickou odpovědnoP
– pĭedkládáme publikaci, která by měla pomoci každému, kdo se chce s Xxxxxxxxxxx smlouvou blíže seznámit.
Xxxxxxxx Xxxxxx
míPopĭedseda vlády pro evropské záležitoPi
6
STRUČNĚ
O LISABONSKÉ SMLOUVĚ
Stručně o lisabonské smlouvě
Podpisem Lisabonské smlouvy dne 13. prosince 2007 uzavĭeli vedoucí pĭedPavitelé EU několikaletý proces vyjednávání o inPitucionálních otázkách. Lisabonská smlouva novelizuje Pávající zakládající smlouvy (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES) s cílem poskytnout rozšíĭenému olečenPví odpovídající právní rámec a náProje, které mu umožní efektivně fungovat i v globalizovaném světě 21. Poletí.
Situace před podpisem Lisabonské smlouvy Když byla v květnu a červnu 2005 v referendech ve Francii a Nizozemsku odmítnuta evropská úPavní smlouva, museli záPupci členských Pátů a unijních inPitucí znovu hledat odpověď na otázku, jak do bu- doucna zajiPit pružné fungování rozšíĭené EU. Dvě odmítavá referenda současně ukázala, že je nutné brát ohled na obavy, které evropská úPavní smlouva vyvo- lala u některých členských Pátů a jejich občanů.
Úkolu vyjednat novou smlouvu se chopily Německo a Portugalsko během svých pĭedsedniRví v Radě EU v první a druhé polovině roku 2007. Dne 25. bĭezna 2007 byla během oslav 50. výročí Římských smluv podepsána tzv. Berlínská deklarace, která kromě jiné- ho naPínila časový harmonogram jednání o novém smluvním základu EU. Spolková kancléĭka Xxxxxx Xxxxxxxxx následně pĭišla s kompromisním návr- hem, který se ukázal jako všeobecně pĭijatelný.
Od 21. do 23. června 2007 se konal summit Evrop- ské Rady v Bruselu, kde byly dohodnuty základy
7
STRUČNĚ
O LISABONSKÉ SMLOUVĚ
budoucí Lisabonské smlouvy. V dokumentu „Závěry pĭedsedniRví Evropské Rady 21.–22. 6. 2007“ se uvádí: „ÚPavní koncepce, která očívala ve zrušení všech Pávajících smluv a jejich nahrazení jediným textem nazvaným „ÚPava“, se opouští. Reformní smlouva vnese do Pávajících smluv, jež zůPávají v platnoPi, nové prvky vyplývající z mezivládní konference z roku 2004.“.
Dne 23. července 2007 začala jednat mezivládní xxx- xxxxxxx, která měla za úkol pĭevéP do formy právně závazného textu dohodnuté změny a uPanovení. O den později se poprvé sešli právní experti člen- ských Pátů EU, aby pod vedením generálního ĭeditele Právní služby Rady J.-C. Pirise pĭipravili návrh nové smlouvy. Jednání trvala až do 3. ĭíjna 2007. V Lisa- bonu pak ve dnech 18.–19. ĭíjna proběhl summit, z něhož vzešlo konečné znění tzv. Reformní smlouvy, následně pojmenované Lisabonská smlouva.
Lisabonská smlouva
Dne 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva (ofi- ciálně Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského
olečenPví) slavnoPně podepsána v klášteĭe sv. Jeronýma v portugalském hlavním měPě. Za ČR ji podepsali miniPerský pĭedseda Xxxxx Xxxxxxxxx a miniPr zahraničních věcí Xxxxx Xxxxxxxxxxxxx. Na rozdíl od evropské úPavní smlouvy Lisabonská smlouva nenahrazuje, ale pouze novelizuje Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES. Zaĭadí se tak k dal- ším podobným dokumentům, jako jsou napĭíklad AmPerodamská smlouva nebo Smlouva z Nice.
Co přináší smlouva nového?
Lisabonská smlouva si klade za cíl učinit z Evropské unie demokratičtější a tran arentnější organizaci, která bude současně působit efektivněji, podporo- vat práva a hodnoty zajišíující svobodu, solidaritu a bezpečnoP a posilovat svou roli ve světové po- litice. Evropská unie také touto smlouvou získá právní subjektivitu.
8
STRUČNĚ
O LISABONSKÉ SMLOUVĚ
— Demokracie a transparentnost Lisabonská smlouva posiluje pravomoci Evropského parla- mentu i vnitroPátních parlamentů členských Pátů EU – Evropský parlament získává nové pravomoci pĭi schvalování evropských právních pĭedpisů; vni- troPátní parlamenty budou moci účinněji sledovat dodržování zásady subsidiarity.
Lisabonská smlouva zavádí inPitut „občanské ini- ciativy“ – jeden milión občanů většího počtu člen- ských Pátů bude moci vyzvat Komisi k pĭedložení určitého návrhu v oblaPi působení EU. Lisabonská smlouva pĭesně vymezuje pravomoci EU, zároveň upravuje i možnoP zpětného pĭevedení pravomocí Unie na členské Páty (tzv. obouPranná flexibilita).
Lisabonská smlouva poprvé upravuje možnoP vyPoupení členského Pátu z Evropské unie a též pro takový pĭípad definuje poPup.
— Větší efektivita Mezi orgány unie jsou poprvé za- ĭazeny i Evropská rada a Evropská centrální banka. Smlouva zavádí funkci Pálého pĭedsedy Evropské rady – bude volen Evropskou radou na dva a půl roku (pĭičemž může být zvolen dvakrát po sobě a zároveň ho může Evropská rada také odvolat), bude zajišíovat kontinuitu a ĭídit jednání Evropské rady. Bude také ve olupráci s vysokým pĭedPavitelem EU pro zahraniční věci a bez- pečnoPí politiku zaPupovat Unii navenek.
Hlasování v Radě kvalifikovanou většinou bude rozšíĭeno o 68 oblaPí – od 1. liPopadu 2014 se bude hlasovat na základě dvojí většiny (počet Pátů a počet obyvatel), které bude dosaženo, pokud návrh odsouhlasí 55 % členů Rady (min. 15), kteĭí zaPupují Páty, v nichž žije nejméně 65 % obyvatel Unie; od 1. liPopadu 2014 do 31. ĭíjna 2017 bude probíhat pĭechodné období, ve kterém mohou Páty požádat o hlasování podle Pávajících pravidel.
Jednomyslně hlasuje Rada nadále napĭíklad v ob- laPech daní, sociálního zabezpečení, zahraniční politiky, olečné obrany, jazykových pravidel, policejní olupráce a sídel inPitucí.
9
STRUČNĚ
O LISABONSKÉ SMLOUVĚ
1 Podle rozhodnutí Evropské rady z prosince 2008 by ovšem mělo dojít k dočasnému navýšení pro období 2009-2014 na 754 europoslanců.
Blokační menšina pro hlasování v Radě – od
1. liPopadu 2014 ji tvoĭí nejméně 4 členové Rady (tĭi nejlidnatější Páty Unie nemohou samy zablo- kovat návrh).
Sníží se počet europoslanců – počet poslanců Ev- ropského parlamentu nepĭekročí 7511, jednu člen- skou zemi bude zaPupovat nanejvýš 96 poslanců, minimálně 6 poslanců (ČR bude zaPupovat od roku 2009 22 europoslanců míPo současných 24).
Smlouva zvyšuje akceschopnoP Unie v oblaPi boje proti terorismu a trePné činnoPi (umožní lepší olupráci mezi členskými Páty pĭi potírání organizovaného zločinu, obchodu s drogami a lidmi atd.); podobně působí v otázkách bezpečnoPi, svo- body a ravedlnoPi, energetiky, veĭejného zdraví, civilní ochrany, změn klimatu, výzkumu vesmíru, humanitární pomoci…
— Práva a hodnoty LiPina základních práv a svo- bod je zaĭazena do právního rámce EU, není však začleněna pĭímo do textu Lisabonské smlouvy.
Smlouva zdůrazňuje, posiluje a rozvádí hodnoty a cíle, na kterých je Evropská unie založena.
Státy budou Lisabonskou smlouvou zavázány jed- nat v duchu solidarity – jako napĭíklad v pĭípadě napadení teroriPickým útokem či v oblaPi ener- getické politiky.
— Evropa jako globální aktér Sloučením funkcí vysokého pĭedPavitele pro olečnou zahraniční a bezpečnoPní politiku a komisaĭe pro vnější vztahy se zavádí poP vysokého pĭedPavitele pro zahraniční věci a bezpečnoPní politiku. Ten bude zároveň míPopĭedsedou Komise a bude také pĭedsedat Radě pro vnější vztahy.
Je zaveden nový úĭad pro působení EU na meziná- rodní scéně – Evropská služba pro vnější činnoP, která bude podporovat práci vysokého pĭedPavitele pro zahraniční věci a bezpečnoPní politiku.
Smlouva Panoví olečné zásady a cíle EU na me- zinárodní scéně, jimiž jsou demokracie, právní
10
STRUČNĚ
O LISABONSKÉ SMLOUVĚ
Pát, univerzálnoP a nedělitelnoP lidských práv a základních svobod, úRa k lidské důPojnoPi, zásady rovnoPi a také solidarity.
Xxxxxxx dává konkrétní právní základ pro huma- nitární pomoc.
Ratifikace Lisabonské smlouvy
Aby mohla Lisabonská smlouva vPoupit v platnoP, musí být ratifikována všemi členskými Páty EU. Způsob ratifikace je vnitĭní záležitoPí každého členského Pátu. Většina Pátů se rozhodla pro par- lamentní ratifikaci, výjimkou bylo pouze Irsko, kde občané rozhodovali o smlouvě v referendu.
Prvním Pátem, kde parlament smlouvu schválil, bylo Maďarsko a to již 17. prosince 2007 – násle- dovaly další členské země EU. V současné době Li- sabonskou smlouvu schválila všechna parlamentní shromáždění členských zemí EU s výjimkou horní komory českého Parlamentu. Ve dvou Pátech (Ně- mecko a Polsko) chybí formální podpis prezidenta, v Německu je navíc smlouva ještě posuzována úPav- ním soudem. Irsko smlouvu v referendu v červnu 2008 odmítlo. Na Evropské radě v prosinci 2008 však bylo dohodnuto budoucí pĭijetí právních záruk pro Irsko v oblaPech, kde irští voliči podle průzkumů vyjádĭili své obavy, a irský premiér Xxxxx Xxxxx oznámil, že vláda jeho země je pĭipravena referendum opakovat.
Xxxxxx a odpovědi
lisbonne_1.indd 11 3/9/09 4:50:47 PM
12
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Zakládá Lisabonská smlouva evropský federální stát?
Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva, kte- rou mezi sebou uzavírají suverénní členské Páty, jež se dohodly sdílet čáP své svrchovanoPi v rámci nadnárodní olupráce. EU se nePane Pátem ani v pĭípadě, že Lisabonská smlouva vPoupí v plat- noP; její pravomoci budou nadále odvozeny od do- hody členských Pátů.
EU také nemá a ani po pĭijetí Lisabonské smlouvy nebude mít ve všech ohledech základní běžné atri- buty Pátu, jimiž jsou území, občané a Pátní moc; není ani z mezinárodněprávního hlediska za Pát uznávána. EU také nemá v plném rozsahu vlaPní exekutivu (výkonnou moc za ni ve většině pĭípadů vykonávají úĭady jednotlivých Pátů); nemá vlaPní armádu či policii; rovněž nemá možnoP udělovat unijní občanPví či unijní azyl a nemá ani pravo- moc rozhodovat o vlaPních hranicích. Nic z toho Lisabonská smlouva nezmění.
Je podle Lisabonské smlouvy evropské právo
„nadřazeno“ právu vnitrostátnímu?
PĭednoP unijního práva nad právem členských Pátů výslovně zaváděla evropská úPavní smlou- va, avšak tento článek pĭi sepisování Lisabonské smlouvy nakonec nebyl použit. Samotný princip pĭednoPi komunitárního práva ale není žádnou novinkou, je všeobecně pĭijímán již od šedesátých let na základě právně závazných rozsudků Evrop-
13
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
ského soudního dvora. Je pĭirozené, že pokud Česká republika poPoupí orgánům EU pravomoci pĭijímat pĭedpisy v určitém oboru, pak musí tyto pĭedpisy sama dodržovat. Nemůže tedy v oblaPi, která je svěĭena do olečného rozhodování celé EU, pĭijímat pĭedpisy vlaPní, které by byly v rozporu s pĭedpisy unijními. V tomto smyslu má evropské právo pĭednoP pĭed právem vnitroPátním již dnes a pĭijetí Lisabonské smlouvy v tomto ohledu nic nemění. To je oPatně pĭipomenuto i v prohlášení č. 17 pĭipojeném k Lisabonské smlouvě.
Bude mít EU v případě přijetí Lisabonské smlouvy skutečně „evropského prezidenta“? Lisabonská smlouva vedle úĭadu vysokého pĭed- Pavitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnoPí politiku nově zavádí i funkci Pálého pĭedsedy Ev- ropské rady. Vzhledem k tomu, že oficiální název této funkce exiPuje v mnoha jazycích (napĭíklad
„President of the European Council“ v angličtině), bývá někdy do češtiny nepĭesně pĭekládán jako úĭad
„prezidenta EU“. Pĭitom rozhodně nejde o pozici samoPatného a formálně na nejvyšší úroveň poPa- veného orgánu, jak ho známe z jednotlivých Pátů, ale pouze o pozici pĭedsedajícího jedné z několika inPitucí EU.
Doposud pĭísluší pĭedsedniRví v Evropské radě pĭedsedovi vlády či prezidentovi toho členského Pátu, který pĭedsedá Radě miniPrů. To také zna- mená, že se pĭedsedniRví Evropské rady každých 6 měsíců mění.
Stálého pĭedsedu Evropské rady podle Lisabonské smlouvy volí Evropská rada na dobu 30 měsíců s možnoPí znovuzvolení. Pĭedseda Evropské rady by měl véP její jednání, měl by zajišíovat ve o- lupráci s pĭedsedou Komise pĭípravu a kontinuitu tohoto jednání a měl by napomáhat dosažení shody uvnitĭ Evropské rady. Kromě toho by měl pĭed- seda Evropské rady být též oprávněn zaPupovat EU navenek, aniž by tím zasahoval do pravomocí vysokého pĭedPavitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnoPí politiku.
14
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Oslabí přijetí Lisabonské smlouvy suverenitu ČR? Všechny členské Páty se pĭi jednáních shodly, že je potĭeba zajiPit inPitucím EU v některých oblaPech větší pravomoci – a tato shoda se promítla i do textu smlouvy. Nejedná se však v žádném pĭípadě o za- ložení nového Pátního útvaru s názvem Evropská unie nebo o vytvoĭení federace členských Pátů. Ty zůPávají nadále svrchované a samoPatné.
K otázce suverenity ČR po pĭípadném pĭijetí Lisa- bonské smlouvy se oPatně na žádoP Senátu vyslovil i ÚPavní soud ČR. Výsledkem ĭízení byl nález ze dne 26. liPopadu 2008, který uvádí, že zkoumaná uPanovení Lisabonské smlouvy nejsou v rozporu s ÚPavou ČR a pĭijetí smlouvy tedy nepovede k narušení úPavního poĭádku ČR. Suverenita ČR by byla omezena pouze v pĭípadě pĭenosu pod- Patných pravomocí svrchovaného demokratického právního Pátu na jinou organizaci, a k tomu podle rozsudku ÚPavního soudu v pĭípadě pĭijetí Lisa- bonské smlouvy nedojde.
Povede Lisabonská smlouva k dalšímu přesunu rozhodovacích pravomocí do Bruselu?
Lisabonská smlouva poprvé jasně rozděluje pra- vomoci mezi Unii a členské Páty a jasně ĭíká, kdo za co odpovídá. Proto se může zdát, že jejím pĭi- jetím se rozhodování o celé ĭadě oblaPí pĭesouvá
„do Bruselu“. V některých pĭípadech pĭitom nová smlouva pouze písemně potvrzuje to, co již reálně funguje – napĭíklad energetiku zaĭazuje mezi tzv. sdílené pravomoci (a v této oblaPi členské Páty na unijní úrovni intenzivně olupracují již dnes). V každém pĭípadě Unie bude moci vykonávat jen ty pravomoci, které jí členské Páty smlouvou svě- ĭí. Lisabonská smlouva rovněž poprvé uvádí, že změny Smluv mohou být pĭijímány jak za účelem rozšíĭení, tak za účelem omezení pravomocí Unie. Výkon unijních pravomocí by měl také odpovídat principu subsidiarity, tedy principu, podle kterého se na unijní úrovni nemá ĭešit to, co lze u okojivě vyĭešit na úrovni členských Pátů.
15
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Také je pravda, že Lisabonská smlouva vkládá do článku 48 Smlouvy o EU tzv. pĭechodovou klauzuli (passarellu), která umožní Evropské radě jednomyslně rozhodnout o zrušení práva veta pĭi hlasování o některých tématech (tj. rozhodnout, že se o nich nadále nebude hlasovat jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou). V souvisloPi s tím ale Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR změní své jednací ĭády tak, aby jakákoli česká vláda mohla k takovému rozhodnutí dát souhlas teprve poté, co ji k tomu zmocní obě parlamentní komory.
Přijde ČR po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost o „svého“ eurokomisaře?
O snížení počtu členů a zefektivnění práce Evrop- ské komise se diskutuje od poloviny 90. let. EU se rozšíĭila a počet členských Pátů se z někdejší dvanáRky rozroPl na více než dvojnásobek. Ade- kvátně tomu se počet komisaĭů uPálil na dnešních sedmadvaceti. V průběhu vyjednávání evropské úPavní smlouvy a později i Lisabonské smlou- vy preferovaly malé a Pĭedně velké členské země (včetně ČR) zachování principu „jeden Pát, jeden komisaĭ“. Výsledný kompromis daný Lisabonskou smlouvou zachovává tento princip až do konce ĭíjna 2014; teprve v Komisi, která bude ve funkci od 1. liPopadu 2014, měl být počet členů redukován na číslo odpovídající dvěma tĭetinám členských Pátů. To by znamenalo, že některé země budou dočasně (na každé tĭetí funkční období Komise) bez svého komisaĭe.
Vzhledem k tomu, že právě otázka ztráty „vlaPního“
eurokomisaĭe byla jedním z důvodů negativního výsledku referenda v Irsku (viz otázka o důvodech irského odmítnutí Lisabonské smlouvy), shodla se Evropská rada v prosinci 2008, že v pĭípadě vPupu Lisabonské smlouvy v platnoP bude pĭi- jato rozhodnutí, které zaručí, že každý členský Pát bude mít v Komisi svého Pátního pĭíslušníka i po roce 2014.
16
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Jak je to s vahou hlasu ČR v EU?
Nebude v případě přijetí Lisabonské smlouvy oslabena?
Odpověď je trochu složitější.
StatiPicky vzato pĭedPavuje počet obyvatel ČR zhruba 2,08 % unijní populace.
Většina pĭi hlasování v Radě se dnes – tedy podle smlouvy z Nice – vypočítává jako hlas proPé většiny členských Pátů, které reprezentují ale oň 62 % všech obyvatel EU a zároveň di onují 255 z cel- kového počtu 345 hlasů (na ČR pĭitom pĭipadá 12
„vážených hlasů“, tedy podíl 3,48 %). Lisabonská smlouva oproti tomu nově zavádí princip tzv. dvojí většiny, dosažené, pokud daný návrh podpoĭí minimálně 55 % členských Pátů reprezentujících 65 % obyvatel EU. Odpadá vážení hlasů a zohledňují se jen upravená kritéria počtu členských Pátů a velikoPi populace, uplatňovaná již dnes.
Vážené hlasování podle smlouvy z Nice je sice pro ČR relativně výhodnější (a Pejně jsou na tom Páty podobné velikoPi) než složitě dojednaný kompro- mis Lisabonské smlouvy, je ale tĭeba mít na paměti další okolnoPi. Pĭedevším: pĭi rozhodování v Radě dochází na počítání hlasů jen zcela výjimečně; v drtivé většině pĭípadů se rozhoduje konsensuálně, tj. vyjedná se kompromis, pĭijatelný pro všechny. Klíčové pro prosazení zájmů ČR – aí již za účinnoPi Smlouvy z Nice nebo Lisabonské smlouvy – je proto efektivní vyjednávání a vytváĭení ojeneRví s ji- nými zeměmi. Konečně, ani po pĭípadném vPupu Lisabonské smlouvy v platnoP, nedojde okamžitě ke změně. Samotná smlouva odkládá náběh nového syPému hlasování podle dvojí většiny na liPopad 2014 – s tím, že až do konce bĭezna 2017 může být (na žádoP byí jen jediného Pátu) hlasováno podle současného syPému.
17
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Může přijetí Lisabonské smlouvy vést ke zrušení
Xxxxxxxxxx dekretů?
Lisabonská smlouva nezmění nic na tom, že právní a majetkové vztahy v ČR vyplývající z českoslo- venského zákonodárPví z let 1940–1946, včetně tzv. Xxxxxxxxxx dekretů, zůPanou i nadále ne- zpochybnitelné a neměnné. ČR nebude v žádném pĭípadě nucena Benešovy dekrety v důsledku pĭijetí Lisabonské smlouvy rušit. Lisabonská smlouva sice učiní z doposud nezávazné LiPiny základních práv EU (která zaručuje mimo jiné také právo každého vlaPnit majetek), právně závazný dokument, avšak působnoP této liPiny bude významně omezena: bude zavazovat v prvé ĭadě orgány a inPituce EU a členské Páty pouze tehdy, pokud budou aplikovat unijní právo. A protože Xxxxxxxx dekrety ani akty československých orgánů pĭijatých na jejich základě zcela jiPě nejsou uplatňováním práva Unie, nebude na ně LiPina základních práv EU aplikovatelná. Kromě toho by se jednalo o zpětnou působnoP (retroaktivitu), která je nepĭípuPná.
Je tĭeba si také uvědomit, že úprava vlaPnických
vztahů není v kompetenci Evropských olečenPví, re . Evropské unie, a tato zásada se nezmění ani po vPupu Lisabonské smlouvy v platnoP. Součas- ně lze též poznamenat, že rozhodování ve věcech týkajících se majetkových nároků souvisejících s Be- nešovými dekrety by nebylo v kompetenci žádného ze soudních orgánů EU.
Neoslabuje smlouva nezávislost zahraniční politiky členských států?
Evropská unie by měla jednat jako celek pouze teh- dy, pokud je tĭeba zajiPit jednotný poPup na me- zinárodní scéně. Řadu otázek zahraniční politiky je nejlepší ĭešit olečným poPupem členských Pátů EU, které tak získávají silnější hlas. Nová funkce vysokého pĭedPavitele pro zahraniční věci a bezpečnoPí politiku nevytváĭí nové pravomoci, nýbrž zefektivňuje činnoP EU na mezinárodní scéně tím, že ojuje funkce vysokého pĭedPavitele
18
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
pro zahraniční a bezpečnoPní politiku a komisaĭe pro vnější vztahy. Vysoký pĭedPavitel bude jednat v zahra- ničněpolitických záležitoPech na základě rozhodnutí pĭijatých jednomyslně všemi členskými Páty. Nebude tedy nahrazovat, nýbrž doplňovat zahraničněpolitické a diplomatické aktivity členských Pátů.
Bude na základě Lisabonské smlouvy vytvořena evropská armáda?
Vojenské síly zůPávají pod kontrolou členských Pátů. Podle nové smlouvy mohou členské Páty dát EU k di ozici civilní a vojenské proPĭedky k provádění operací v rámci olečné bezpečnoP- ní a obranné politiky. Každý členský Pát má však právo tyto operace zamítnout a veškeré pĭí ěvky k těmto operacím budou vždy dobrovolné.
Skupiny zainteresovaných členských Pátů di o- nujících potĭebnými proPĭedky budou moci pod- nikat operace v oblaPi odzbrojování, humanitární a záchranné mise, poradní mise ve vojenské oblaPi a mise pro udržení míru. Žádný Pát však nebude moci být k účaPi na takovýchto operacích nucen. Z vojensko-bezpečnoPního hlediska zůPane pro ČR klíčové členPví v Severoatlantické alianci (NATO)
– a to i v pĭípadě, že Lisabonská smlouva vPoupí v platnoP. UPanovení Lisabonské smlouvy ke o- lečné bezpečnoPí a obranné politice doslova ĭíká, že
„závazky a olupráce v této oblaPi jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zůPává pro ty členské Páty, které jsou jejími členy, základem jejich olečné obrany a fórem pro její provádění.“
Jak ovlivní Lisabonská smlouva proces dalšího rozšiřování EU?
Stávající smluvní rámec EU neumožňuje její další rozšiĭování nad současný počet 27 členských zemí. K dalšímu rozšiĭování je zapotĭebí reformovat inPi- tuce EU, což činí právě Lisabonská smlouva. Kdyby nebyla pĭijata, bylo by nutné nalézt jiné ĭešení, napĭ. začleněním nejnutnějších inPitucionálních
19
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
změn (počet členů Evropského parlamentu apod.) do smluv s pĭiPupujícími zeměmi.
Podmínky pro pĭiPoupení nových Pátů k Evropské unii se pĭípadným pĭijetím Lisabonské smlouvy výrazněji nezmění. Lisabonská smlouva pouze formálně potvrzuje Pávající praxi, kdy Evropská rada Panoví podrobnější kritéria pro proces pĭi- Poupení a pravidelná hodnocení pĭipravenoPi kandidátských zemí.
Zavádí Lisabonská smlouva oficiální symboly EU (vlajka, hymna…)?
Vlajku znázorňující kruh dvanáRi zlatých hvězd na modrém pozadí, hymnu vycházející z „Ódy na ra- doP“ z Deváté symfonie Xxxxxxx xxx Xxxxxxxxxx, heslo „Jednotná v rozmanitoPi“, euro jako měnu Ev- ropské unie a 9. květen jako den Evropy zaváděla jako oficiální symboly Unie evropská úPavní smlouva. Pĭi vyjednávání o Lisabonské smlouvě bylo ovšem na zá- kladě žádoPi některých členských Pátů (včetně ČR) dohodnuto, že toto uPanovení bude z nové smlouvy vypuštěno, aby nebudilo dojem, že nová smlouva zakládá evropský Pát. Všechny uvedené symboly jsou každopádně již ĭadu let v praxi používány a nic na tom nezmění ani pĭijetí Lisabonské smlouvy.
Zavádí Lisabonská smlouva občanství EU? InPitut občanPví Unie zavedla již MaaPrichtská smlouva z roku 1992 a Lisabonská smlouva v tomto ohledu nic nemění. ObčanPví Unie pouze dopl- ňuje občanPví jednotlivých členských Pátů, aniž by je nahrazovalo. Bylo zavedeno proto, aby všem občanům členských Pátů zaručovalo právo vol- ného pohybu v rámci EU, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obec- ních volbách v míPě bydliště bez ohledu na Pátní pĭíslušnoP, právo na diplomatickou a konzulární ochranu ve tĭetích zemích, petiční právo k Evrop- skému parlamentu, právo obracet se na evropského ombudsmana a právo na komunikaci s inPitucemi EU v rodném jazyce.
20
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Mění Lisabonská smlouva postavení vnitrostátních parlamentů?
Lisabonská smlouva potvrzuje poPavení vnitroPát- ních parlamentů jako „Prážců zásady subsidiarity“ a pĭináší účinnější náProje umožňující jim tuto úlohu vykonávat. Zásada subsidiarity je jedním ze Pěžejních principů evropské integrace, který do- voluje EU vyvíjet jakoukoli činnoP pouze za pod- mínky, že cílů této činnoPi nemůže být u okojivě dosaženo na úrovni členských Pátů. Po vPupu Lisabonské smlouvy v platnoP budou mít vnitros- tátní parlamenty delší lhůtu na posouzení souladu návrhů evropských legislativních aktů s tímto princi- pem. Pokud určitý počet vnitroPátních parlamentů usoudí, že daný legislativní návrh je se zásadou subsidiarity v rozporu, umožní jim Lisabonská smlouva vymáhat tento princip výrazně účinněji (mechanismus tzv. žluté a oranžové karty).
Může Lisabonská smlouva nějakým způsobem přispět k posílení bezpečnosti a vymáhání práva? Lisabonská smlouva pĭesune takĭka celé oblaPi poli- cejní a juPiční olupráce do režimu ĭádného legisla- tivního poPupu, který očívá ve olurozhodování Rady s Evropským parlamentem a hlasování v Radě kvalifikovanou většinou; o těchto záležitoPech se tedy v pĭípadě vPupu Lisabonské smlouvy v platnoP bude nadále rozhodovat Pejně, jako se dnes rozhoduje na- pĭíklad o problematice vnitĭního trhu. Nová smlouva také rozšiĭuje možnoP olupráce mezi policejními a juPičními orgány členských Pátů a dává orgánům EU silnější pravomoci pro boj proti závažné krimi- nalitě. Lisabonská smlouva tak bude v pĭípadě vPu- pu v platnoP krokem k posílení bezpečnoPi a lepší vymahatelnoPi práva, což by mělo být pĭínosem pro všechny poRivé občany ČR i celé EU.
Co je to doložka solidarity obsažená v Lisabonské smlouvě?
Doložka solidarity zavazuje Unii a všechny členské Páty ke olečnému solidárnímu jednání, pokud se
21
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
některý členský Pát Pane cílem teroriPického úto- ku nebo obětí pĭírodní nebo člověkem způsobené pohromy. EU v takovém pĭípadě využije veškeré náProje, které bude mít k di ozici, včetně vojen- ských proPĭedků poskytnutých členskými Páty. Ty poPiženému Pátu na jeho žádoP pomohou a budou v Radě koordinovat svůj poPup.
Je na základě Lisabonské smlouvy možné z EU vystoupit?
Lisabonská smlouva vkládá do Smlouvy o EU člá- nek 50, který nově výslovně upravuje poPup pro dobrovolné vyPoupení členského Pátu z Unie. Členský Pát má možnoP z EU vyPoupit bez ja- kýchkoli podmínek.
Členský Pát, který by se rozhodl, že vyPoupí z EU, je podle Lisabonské smlouvy povinen o svém úmys- lu informovat Evropskou radu a ta musí toto ozná- mení pĭijmout. Je pravda, že členské Páty mohou na základě jednoPranného vypovězení zakláda- jících smluv vyPoupit z EU již dnes, Lisabonská smlouva nicméně tuto možnoP poprvé výslovně uvádí a zdůrazňuje tak dobrovolnoP evropského integračního projektu.
Proč není smlouva čitelnější?
Změny zakládajících smluv EU se vždy prová- děly proPĭedniRvím pozměňujících smluv, které obsahují pouze změněná uPanovení. Lisabonská smlouva používá tutéž metodu. Dvě hlavní (tzv. zakládající) smlouvy EU se budou nově jmenovat
„Smlouva o Evropské unii“ a „Smlouva o fungo- vání Evropské unie“. Pĭi čtení Lisabonské smlou- vy je proto nutné porovnávat Pávající smlouvy s novým zněním či doplněním Panoveným právě Lisabonskou smlouvou. Proto je praktické používat tzv. konsolidované (úplné) znění dvou hlavních smluv obsahující změny, které zavádí Lisabonská smlouva.
Stejně jako v pĭípadě pĭedchozích smluv i vznik Lisabonské smlouvy provázela intenzivní vyjed-
22
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
návání, pĭi kterých se každá členská země (včetně ČR) snažila prosadit co nejvíce ze svých priorit. Konečná podoba smlouvy ale musí být pĭijatelná pro všechny Páty. Je tedy kompromisem mezi tím, o co jednotlivé Páty usilovaly, a tím, co bylo pro oPatní pĭijatelné. Lisabonská smlouva tak obsahuje různé úPupky, pojiPky a omezení, a proto může působit jako komplikovaná či špatně čitelná.
Proč neodsouhlasili přijetí Lisabonské smlouvy
v Irsku? Jaké tam měli důvody, co se jim nelíbilo? Důvody, které vedly k irskému NE, zjišíovala zvlášt- ní parlamentní komise a na ní nezávislá komise irského miniPerPva zahraničních věcí. Vrchol- ní pĭedPavitelé členských zemí EU se následně na summitu v prosinci 2008 dohodli, že Irsku bu- dou dány právní záruky zohledňující obavy irských voličů.
Jedná se pĭedevším o zachování poPu irského komi- saĭe, tedy obecně o zachování principu jedna země
– jeden komisaĭ. Evropská rada v této souvisloPi rozhodla v prosinci 2008, že Lisabonská smlouva zachová i po roce 2014 pravidlo jednoho komisaĭe z každého členského Pátu.
Irové se dále obávali, že nová smlouva ohrozí jejich vojenskou neutralitu a Irsko pĭijde také o suvere- nitu v daňové oblaPi a rodinné politice. Evropská rada se proto v prosinci 2008 dohodla na pĭijetí právních opatĭení, která potvrdí, že Lisabonská smlouva nemění pravomoci Unie v oblaPi zdanění ani bezpečnoPní a obranné politiky členských Pátů. Stejně tak budou potvrzeny pravomoci členských Pátů v oblaPi práva na život, vzdělání a rodiny.
Proč je Irsko nuceno k opakování referenda? Proč nezačnou představitelé členských států rovnou jednat o novém dokumentu?
Nejde o to, že by Irsko k uvedenému kroku někdo tvrdě nutil, důležité je najít všeobecně pĭijatelné ĭešení naPalé situace. Irská vláda se sama vyslovila pro pokračování ratifikačního procesu a bylo to
23
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
suverénní rozhodnutí, do kterého jí nikdo nemohl mluvit. Lapidárně ĭečeno: vzhledem k tomu, že irští voliči zamítli v referendu smlouvu i z důvodů, které s ní pĭímo nesouvisejí, je i v zájmu EU vyjít Irsku vPĭíc a udělat jiPé úPupky ve formě záruk, které neodporují textu Smlouvy, zkrátka poPu- povat tak, aby mohli Irové u oĭádat opakované referendum. Je to rozumnější než celý dokument zavrhnout, opětovně zasednout k jednacím Po- lům a podPoupit nová náročná a dlouhodobá (až několikaletá) jednání o zcela novém textu (opět s nejiPým výsledkem).
S největší pravděpodobnoPí nebude totiž nikdy žádný text zcela vyhovovat všem členským zemím. S ratifikací současného kompromisního textu Lisa- bonské smlouvy již pĭitom vyslovila souhlas většina členských zemí kromě Irska, ČR, Německa a Polska (viz otázka Kolik Pátů již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu).
Pokud si Irsko prosadí změny dle svých požadavků, bude pak probíhat nová ratifikace dokumentu? Nebude to potom zase vadit ostatním státům? Nevznesou vlastní požadavky a doplňky?
České pĭedsedniRví se bude snažit ĭešit tuto zá- ležitoP tak, aby „úPupky“ Irsku byly pĭijatelné i pro všechny oPatní členské Páty EU. Věc ne- může být ĭešena bez souhlasu pĭedPavitelů všech členů EU. NaproPá většina chyPaných právních záruk reagujících na obavy irských občanů bude navíc platná pro všechny členské Páty, nejen pro Irsko. Základním požadavkem je, aby právní záru- ky poskytnuté Irsku nevedly ke změně dojednané smlouvy a nebyla tedy nutná její opětovná ratifikace ve všech zemích EU.
24
OTÁZKY
A ODPOVĚDI
Kde a jak získám výtisk Lisabonské smlouvy? Text je pĭíPupný všem zájemcům v elektronické podobě. Na Pránkách Xxxxxxxx.xx jej naleznete v sekci Evropská unie, dále Lisabonská smlouva a Ke Pažení.
Konkrétní adresa: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/000/xxxxx/xx-Xxxxxx/ Portál Xxxxxx.xx na adrese:
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx, zde odkaz Plné znění smlouvy.
Konkrétní adresa: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxx/xxxx_xxxx/xxxxx_xx.xxx. Pokud jde o tištěnou podobu, odbor informování o evropských záležitoPech Úĭadu vlády ČR vydal v roce 2008 v nákladu 2000 kusů publikaci Xxxx- xxxxxx smlouva – Konsolidovaný text Smlouvy o Evropské unii a smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy. Tato publikace byla české veĭejnoPi k di ozici zdarma, v současné době je však prakticky rozebrána. Zájemci z ĭad veĭejnoPi si ji mohou půjčit v knihovně některého z Eurocenter.
Výtisk Lisabonské smlouvy (Konsolidované znění
Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie), který vydal Úĭad pro úĭední tisky EU jako součáP Úĭedního věPníku, je možné si objednat. V tomto pĭípadě je však tĭeba počítat s cenou ve výši 58 € .
Více informací a možnoP objednání výtisku viz: xxxx://xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxxx.xXxxx? target=EUB:NOTICE:XXXX00000:EN:HTML&requeP_
locale=CS
Kolik států již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu? Všechny základní informace ohledně aktuálního Pavu ratifikace Lisabonské smlouvy najdete na por- tálu Xxxxxxxx.xx v sekci Lisabonská smlouva, zde Průběh ratifikace.
Pĭímá adresa: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/0000/xxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx/